Zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám)

Typ Zákon
Publikace 2000-11-29
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tento zákon upravuje

(2) Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství^1a) ukládání sankcí za porušení odrůdových práv Evropských společenství^1a) (dále jen „odrůdové právo Společenství“) a zapracovává příslušný předpis Evropských společenství^1b).

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

HLAVA II

PODMÍNKY UDĚLENÍ OCHRANNÝCH PRÁV

§ 3

(1) Ochranná práva mohou být udělena k odrůdám všech rodů a druhů rostlin, včetně jejich hybridů (dále jen „odrůdy“).

(2) Ochranná práva lze udělit k odrůdě, která splňuje podmínky

(3) Název odrůdy musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem (§ 7).

(4) Ochranná práva přiznává a povinnosti související s jejich udělením stanoví Ústav, jestliže jsou splněna kritéria stanovená tímto zákonem.

(5) Ochranná práva nelze udělit k odrůdě, které je uděleno odrůdové právo Společenství^1a).

§ 4

Novost odrůdy

(1) Odrůda splňuje podmínku novosti, jestliže ke dni podání žádosti o udělení ochranných práv nebyl její rozmnožovací materiál^3) nebo materiál ze sklizně odrůdy (dále jen „sklizený materiál“) šlechtitelem, popřípadě s jeho souhlasem prodán nebo jiným způsobem poskytnut k využití jiným osobám

(2) Za poskytnutí odrůdy k využití jinými osobami podle odstavce 1 se nepokládá,

§ 5

Odlišnost odrůdy

(1) Odrůda splňuje podmínku odlišnosti, jestliže se zřetelně odlišuje od každé jiné odrůdy, která je v den podání žádosti o udělení ochranných práv obecně známa, projevem nejméně jednoho znaku vyplývajícího z jejího genotypu nebo kombinace genotypů.

(2) Za obecně známé se považují odrůdy

§ 6

Uniformita a stálost odrůdy

Odrůda splňuje podmínky uniformity a stálosti, jestliže vyhovuje požadavkům na uniformitu a stálost odrůdy, stanoveným zvláštním právním předpisem^4).

§ 7

Název odrůdy

(1) Pro stejnou odrůdu se v České republice užije shodný název, jaký se pro ni užívá v jiném členském státu, nebo jiným členem Unie. To neplatí, pokud je název v rozporu s ustanovením odstavce 2.

(2) Případy, kdy název odrůdy není přípustný, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie^15).

HLAVA III

ŘÍZENÍ VE VĚCECH OCHRANNÝCH PRÁV K ODRŮDÁM ROSTLIN

§ 8

(1) K podání žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě (dále jen „žádost“) je oprávněn šlechtitel, který je občanem České republiky, jiného členského státu nebo jiného člena Unie nebo osobou usazenou na území České republiky, jiného členského státu nebo jiného člena Unie (dále jen „žadatel“). Žádost může podat i více žadatelů společně.

(2) Žádost může rovněž podat fyzická osoba, která je občanem státu nebo je usazená na území státu, který poskytuje osobám z členského státu nebo z členů Unie obdobnou ochranu pro odrůdy téhož stupně botanického třídění, jakož i právnická osoba, mající sídlo na území takového státu.

§ 9

Žádost musí obsahovat

§ 10

Ochranná práva k odrůdě mohou být udělena šlechtiteli, který podal u Ústavu žádost o udělení těchto práv. Jestliže se na vytvoření odrůdy podílelo společně více šlechtitelů, sdílejí udělená ochranná práva k chráněné odrůdě rovným dílem, pokud se mezi sebou písemnou smlouvou nedohodli jinak.

§ 11

Ústav zapíše žádost do seznamu žádostí v pořadí, v jakém mu byla doručena.

§ 12

(1) Pokud je podáno u Ústavu více žádostí o udělení ochranných práv k téže odrůdě, mohou být tato práva udělena jen tomu žadateli, který podal žádost nejdříve; přitom je třeba při splnění dále v tomto zákoně uvedených podmínek uznat právo přednosti vyplývající z dřívějšího podání žádosti v kterémkoli státu, který je členem Unie.

(2) Podá-li žadatel před podáním žádosti v České republice žádost v jiném členu Unie, požívá po podání žádosti k téže odrůdě v České republice po dobu 12 měsíců od podání dřívější žádosti v jiném členu Unie právo přednosti^2), jestliže toto právo uplatnil v žádosti podané Ústavu. K právu přednosti Ústav nepřihlédne, pokud žadatel do 3 měsíců od podání žádosti Ústavu nedoloží úředně ověřenou kopii dřívější žádosti podané v jiném státu, který je členem Unie.

§ 12a

Žádost o udělení odrůdového práva Společenství^7) lze podat prostřednictvím Ústavu. Ústav na žádosti vyznačí den, v němž mu byla žádost podána.

§ 13

(1) Ústav uveřejní ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Věstník“)

(2) Kdokoliv může u Ústavu podat námitky proti

(3) Námitky se mohou podat pouze z důvodu, že

(4) Námitky musí být podány písemně a musí obsahovat

(5) Námitky podle odstavce 2 Ústav vypořádá nejpozději do dne vydání rozhodnutí. O námitkách rozhoduje Ústav.

§ 14

(1) Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům na novost, odlišnost, uniformitu, stálost a zda navržený název splňuje podmínky stanovené v § 7. Odlišnost, uniformita a stálost se zjišťují polními a laboratorními zkouškami. Ústav může při posuzování odrůd využívat výsledky zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti zjištěné odbornými pracovišti v zahraničí.

(2) Žadatel je povinen

(3) Vyskytnou-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve žadatele, aby překážky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; současně žadatele upozorní, že v případě neodstranění překážek žádost zamítne.

§ 15

Změna osoby žadatele

V průběhu řízení o udělení ochranných práv k odrůdě lze provést změnu v osobě žadatele pouze s jeho souhlasem.

§ 16

Šlechtitelské osvědčení

(1) Ústav udělí žadateli ochranná práva k odrůdě a schválí návrh názvu odrůdy vydáním šlechtitelského osvědčení, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem.

(2) Šlechtitelské osvědčení obsahuje označení druhu, ke kterému odrůda náleží, název odrůdy, jméno, příjmení, trvalý pobyt nebo obchodní jméno, sídlo a právní formu držitele šlechtitelských práv. Součástí šlechtitelského osvědčení je popis odrůdy vyhotovený na základě výsledků zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy.

§ 17

Používání názvu odrůdy

(1) Každý, kdo nabízí nebo poskytuje k využití materiál chráněné odrůdy nebo odrůdy podle § 19 odst. 4, je povinen používat schválený název odrůdy. Pokud je tento název používán v písemné formě společně s ochrannou známkou, obchodní značkou nebo jiným obdobným označením, musí být zřetelně rozeznatelný od takového označení.

(2) Název chráněné odrůdy nebo odrůdy chráněné v jiném členském státu nebo v jiném státu, který je členem Unie, anebo název s tímto názvem zaměnitelný, nesmí být používán pro jinou odrůdu stejného nebo příbuzného druhu.

(3) Ustanovení odstavce 1 platí i pro období po skončení doby trvání ochranných práv. Ustanovení odstavce 2 platí i pro období po skončení doby trvání ochranných práv pouze v případě názvu odrůdy, jež dosáhla zvláštního významu.

§ 18

Kontrola udržování odrůdy

(1) Držitel šlechtitelských práv je povinen zajistit udržování chráněné odrůdy po celou dobu trvání ochranných práv tak, aby znaky, jimiž je vymezena, zůstaly nezměněny.

(2) Kontrolu udržování chráněné odrůdy provádí Ústav ověřovacími zkouškami.

(3) Na vyzvání Ústavu je držitel šlechtitelských práv povinen v přiměřené lhůtě Ústavem stanovené bezplatně dodat materiál chráněné odrůdy nezbytný pro provedení ověřovacích zkoušek a sdělit veškeré informace nezbytné pro posouzení další existence chráněné odrůdy.

HLAVA IV

ROZSAH OCHRANNÝCH PRÁV

§ 19

(1) Držitel šlechtitelských práv má výlučné právo k využívání chráněné odrůdy na území České republiky, které spočívá v oprávnění nakládat s rozmnožovacím materiálem takové odrůdy těmito způsoby:

(2) Držitel šlechtitelských práv může poskytnout souhlas s využíváním chráněné odrůdy (dále jen „licence“) jiné osobě; licence se poskytuje písemnou smlouvou, která musí obsahovat ujednání o ceně licence.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na sklizený materiál chráněné odrůdy, včetně celých rostlin a částí rostlin, pokud byl získán z rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy bez licence držitele šlechtitelských práv, který nemohl uplatnit tato práva k uvedenému rozmnožovacímu materiálu.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují rovněž na

(5) Pokud je chráněná odrůda sama v podstatě odvozenou odrůdou, nevztahuje se výlučné právo držitele šlechtitelských práv k takové odrůdě na odrůdy z ní odvozené.

(6) Odrůdy se považují za v podstatě odvozené z jiné odrůdy (dále jen „původní odrůda“), jestliže

(7) V podstatě odvozené odrůdy mohou být získány zejména výběrem přirozené nebo indukované mutace nebo somaklonální odchylky, výběrem odlišného jedince z rostlin původní odrůdy, zpětným křížením nebo transformací metodami genetického inženýrství.

(8) Pokud je v podstatě odvozená odrůda chráněnou odrůdou, je právo držitele šlechtitelských práv odrůdy původní vůči této v podstatě odvozené odrůdě omezeno pouze na právo poskytovat držiteli šlechtitelských práv této odrůdy licenci k jejímu využívání. Držitel šlechtitelských práv odrůdy v podstatě odvozené může s touto odrůdou nakládat pouze s licencí držitele šlechtitelských práv odrůdy původní.

(9) Porušováním ochranných práv (odstavec 1) není nakládání s rozmnožovacím materiálem prováděné

§ 19a

(1) Osoba podnikající v zemědělské výrobě^10) (dále jen „pěstitel“) je oprávněna u druhů rostlin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu využívat bez souhlasu držitele šlechtitelských práv k zemědělské výrobě ve vlastním podniku^10a) na orné půdě, kterou má ve vlastnictví, nájmu nebo podnájmu, materiál, který získala na této půdě pěstováním rozmnožovacího materiálu^3) chráněné odrůdy, jestliže tento rozmnožovací materiál pochází z uznaného rozmnožovacího materiálu^10b), a to buď bezprostředně nebo z opakovaného rozmnožování, s výjimkou odrůdy hybridní nebo syntetické (dále jen „farmářské osivo, popřípadě sadba“). Farmářskou sadbou brambor se rozumí rozmnožovací materiál chráněné odrůdy, získaný bezprostředně z pěstování uznaného rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy.

(2) Při využívání farmářského osiva, popřípadě sadby podle odstavce 1 pěstitel

(3) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn od pěstitele a zpracovatele požadovat potřebné informace, které se vztahují k jimi využívanému nebo upravovanému farmářskému osivu, popřípadě k sadbě odrůdy, k níž byla držiteli šlechtitelských práv udělena ochranná práva, a to písemně.

(4) Pěstitel i zpracovatel je povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), pokud bylo přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a právní formu, jde-li o právnickou osobu, a to písemně.

(5) Zpracovatel je dále povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost množství farmářského osiva, popřípadě sadby, které mu bylo dodáno k úpravě, jakož i výsledné množství takto upraveného osiva, popřípadě sadby, a údaje o datu, místu úpravy a identifikační údaje o osobě, pro kterou byla úprava provedena, a to písemně.

(6) Pěstitel je povinen sdělit písemně držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.