Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením

Podmínky ochrany zdraví osob

§ 1

(1) Expozice osob elektrickým nebo magnetickým polím a elektromagnetickým zářením s frekvencí od hodnoty 0 Hz do hodnoty 3.10^11 Hz musí být omezena tak, aby

• a) proudová hustota indukovaná v těle (dále jen „proudová hustota“),

• b) měrný v těle absorbovaný výkon, případně měrná v těle absorbovaná energie a

• c) hustota zářivého toku elektromagnetické vlny s frekvencí vyšší než 10^10 Hz dopadající na tělo nebo na jeho část

nepřekročily nejvyšší přípustné hodnoty stanovené v příloze č. 1.

(2) Způsob, kterým se zjišťuje a hodnotí splnění podmínek uvedených v odstavci 1, je stanoven v příloze č. 3.

§ 2

(1) Pro účely tohoto nařízení se rozumí

• a) neionizujícím zářením elektromagnetické záření, které není schopno ionizovat atomy a molekuly, a elektrická a magnetická pole,

• b) expozicí jakákoli situace, kdy je osoba vystavena elektrickému nebo magnetickému poli, poli elektromagnetické vlny nebo elektrickému proudu, vyvolaným jinak než fyziologickými procesy nebo jinými přirozenými procesy v těle,

• c) nejvyššími přípustnými hodnotami hodnoty veličin, které bezprostředně souvisejí s biologickými efekty a vznikají při expozici osob,

• d) referenční úrovní hodnoty přímo měřitelných veličin, pomocí nichž se zjišťuje, zda u osoby vystavené expozici nemohou být překročeny přípustné hodnoty stanovené v příloze č. 1.

(2) Další vysvětlení fyzikálních pojmů, definic a označení veličin a jednotek, potřebných matematických vztahů, použitých fyzikálních jednotek a fyzikálních konstant, jakož i způsobů charakterizování zdrojů polí a záření pro interval frekvencí od hodnoty 0 Hz do hodnoty 3.10^11 Hz je obsaženo v příloze č. 2.

§ 3

(1) Expozice osob neionizujícímu záření technologických zdrojů s frekvencí od hodnoty 3.10^11 Hz do hodnoty 1,7.10^15 Hz (infračervenému, viditelnému a ultrafialovému záření) nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty hustoty zářivého toku a nejvyšší přípustné hodnoty hustoty zářivé energie, stanovené pro záření nelaserových zdrojů v příloze č. 4 a pro záření laserů v příloze č. 5.

(2) Pojmy, definice, označení veličin a způsob, kterým se zjišťuje, zda není překračována některá z nejvyšších přípustných hodnot pro elektromagnetické záření z intervalu frekvencí od hodnoty 3.10^11 Hz do hodnoty 1,7.10^15 Hz, jsou stanoveny v příloze č. 6.

Zařazování laserů do tříd, výstražné texty a signalizace

§ 4

(1) Lasery se zařazují do tříd podle těchto kritérií:

• a) do I. třídy se zařadí lasery, u kterých limity přístupné emise uvedené v tabulce č. 7 přílohy č. 5 zaručují, že na úrovni oka nebo kůže osob v dosahu svazku nemohou být překročeny nejvyšší přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 1 přílohy č. 5, a lasery zakrytované tak, že se záření laseru nedostane ven z krytu buď vůbec nebo zeslabené natolik, že jeho parametry odpovídají limitu přístupné emise pro laser třídy I, přičemž buď není možné kryt sejmout bez použití nástrojů, nebo při snímání krytu je vyzařování laseru včas automaticky přerušeno;

• b) do II. třídy se zařadí lasery vyzařující viditelné světlo, jejichž zářivý tok překračuje limity přístupné emise ohraničující I. třídu, nepřekračuje však hodnotu 10^-3 W;

• c) do III.a) třídy se zařadí lasery, jejichž limity přístupné emise překračují hodnoty pro zařazení do II. třídy, avšak nepřekračují hodnoty uvedené v tabulce č. 9 přílohy č. 5. V oblasti viditelného záření při spojitém režimu generace záření jde o lasery, jejichž zářivý tok nepřekračuje hodnotu 5. 10^-3 W a hustota zářivého toku nepřekračuje hodnotu 25 W. m^-2;

• d) do III.b) třídy se zařadí lasery, u kterých není překročen limit přístupné emise stanovený v tabulce č. 10 přílohy č. 5 a nespadají do nižší třídy;

• e) do IV. třídy se zařadí lasery, u nichž parametry vystupujícího záření překračují limitní hodnoty přístupné emise pro III.b) třídu;

• f) lasery, které mohou vyzařovat na více vlnových délkách, se zařazují do třídy odpovídající použití, při němž je nejvyšší riziko poškození zdraví.

(2) Třída, do které je laser zařazen, s výjimkou laserů I. třídy, se vyznačí na štítku umístěném na laseru.

§ 5

(1) Lasery zařazené do třídy II. a vyšší se opatří výstražným textem odpovídajícím příslušné třídě.

(2) Na laserech, které jsou vzhledem k zakrytování zařazeny do I. třídy, se vyznačí zákaz snímání krytu. Pokud je zapotřebí jejich kryt sejmout, například při opravě, zachází se s nimi při sejmutém krytu jako s lasery třídy, odpovídající parametrům záření, uvedeným v jejich technické dokumentaci.

(3) Lasery třídy III.b) a IV. se vybaví signalizací chodu, a to světelnou, popřípadě akustickou, pokud je pro dané podmínky vhodnější. Světelná signalizace se upraví tak, aby byla v činnosti již při zapojení napájecích zdrojů. Barva signálního světla musí být vybrána tak, aby světlo bylo viditelné i přes ochranné brýle.

(4) Lasery zařazené do třídy III.b) a IV. se zabezpečí proti uvedení do chodu nepovolanou osobou, například zámkem. Prostory určené pro jejich provozování se označí výstražnými tabulkami a zákazem vstupu nepovolaných osob. Pokud je to s ohledem na způsob využívání laseru možné, odstraní se z dráhy paprsku všechny předměty, na nichž by mohlo dojít k nekontrolovaným odrazům paprsku, a paprsek se ukončí matným terčem s malým činitelem odrazu. Není-li možné zajistit chod paprsku tak, aby nezasáhl sklo v oknech, zakryjí se okna materiálem nepropouštějícím záření použité vlnové délky. Nestačí-li tato opatření vyloučit zásah očí nebo kůže přímým nebo odraženým zářením, překračujícím nejvyšší přípustné hodnoty, musí osoby, které může laserové záření zasáhnout, použít při provozu laseru příslušné ochranné pomůcky, například speciální ochranné brýle.

(5) Lasery zařazené do IV. třídy se umísťují do prostorů zabezpečených technickými prostředky tak, aby do nich byl zamezen vstup nepovolaných osob při chodu laseru, například koncovými spínači na vstupních dveřích, a dráha paprsku a přístup k ní se upraví tak, aby nemohlo dojít k nahodilému zásahu očí nebo kůže lidí přímým, zrcadlově nebo difúzně odraženým zářením, překračujícím stanovenou nejvyšší přípustnou hodnotu. Není-li možné ani těmito opatřeními vyloučit zásah očí nebo kůže zářením překračujícím nejvyšší přípustné hodnoty, musí být použity odpovídající osobní ochranné pomůcky, například speciální ochranné brýle. U vstupu do těchto prostorů se umísťuje světelná signalizace chodu laseru. U impulsních laserů se zajistí, aby byla při vypnutí přívodu elektrické energie vybita akumulovaná energie do zátěže.

§ 6

Technická dokumentace laserů

Ke každému laseru musí být připojena technická dokumentace, v níž musí být obsaženy tyto údaje:

• a) vlnová délka, popřípadě rozsah vlnových délek záření emitovaného laserem a druh laserového aktivního prostředí; jde-li o lasery vyzařující větší počet vlnových délek, udávají se všechny vyzařované vlnové délky;

• b) režim generování laserového záření - spojitý, impulsní nebo impulsní s vysokou opakovací frekvencí;

• c) průměr svazku záření na výstupu laseru a jeho rozbíhavost, u sbíhavého svazku také jeho nejmenší průměr;

• d) u laserů generujících záření

• 1. ve spojitém režimu největší zářivý tok;

• 1. v impulsním režimu zářivá energie v jednom impulsu, nejdelší a nejkratší trvání jednoho impulsu, největší a nejmenší opakovací frekvence impulsů;

• 1. v impulsním režimu s vysokou opakovací frekvencí údaje jako v bodu 2 a dále největší střední zářivý tok vystupujícího záření;

• e) zařazení laseru do třídy;

• f) údaje o jiných faktorech než záření, vznikajících při chodu laseru, které by mohly nepříznivě ovlivnit pracovní prostředí;

• g) návod ke správné montáži a instalaci, včetně stavebních a prostorových požadavků;

• h) návod k obsluze za běžných i mimořádných situací, návod k údržbě, popřípadě důležitá upozornění, jako je zákaz snímání krytu u zakrytovaných laserů nebo nebezpečí vyplývající z pozorování paprsku optickými pomůckami;

• i) výrobce, výrobní číslo laseru a rok jeho výroby, obchodní jméno a sídlo výrobce, je-li právnickou osobou, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu.

§ 7

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

Ministr zdravotnictví:

prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 480/2000 Sb.

Nejvyšší přípustné hodnoty

• 1. Nejvyšší přípustné hodnoty pro proudovou hustotu indukovanou v hlavě a v trupu elektrickým a magnetickým polem s frekvencí ƒ jsou stanoveny pro osoby exponované při výkonu práce (dále jen „zaměstnanci“) a pro exponované osoby s výjimkou zaměstnanců a osob exponovaných při léčebných procedurách (dále jen „ostatní osoby“) v tabulce č. 1:

Tabulka č. 1

| Indukovaná proudová hustota J*– nejvyšší přípustné hodnoty | | | | | Zaměstnanci | Ostatní osoby | | | | frekvence ƒ /Hz | J /A.m-2 | frekvence ƒ / Hz | J /A.m-2 | | --- | --- | --- | --- | | < 1 | 0,057 a) | < 1 | 0,011a) | | 1 – 4 | 0,04/ƒ | 1 – 4 | 0,008/ƒ | | 4 – 1000 | 0,01 | 4 – 1000 | 0,002 | | 1000 – 105 | ƒ /105 | 1000 – 105 | ƒ /5.105 | | 105 – 107 | ƒ /105 | 105 – 107 | ƒ /5.105 |

^a) špičková hodnota

• Proudová hustota J je definována jako efektivní hodnota elektrického proudu, tekoucího kolmo k rovinné ploše s obsahem 100 mm^2, dělená obsahem této plochy, a pro frekvence vyšší než 1 kHz časově středovaná za dobu 1 s. Pro frekvence nižší než 1 kHz se proudová hustota časově nestředuje.

Při současné expozici elektrickému a magnetickému poli stejné frekvence se proudová hustota určí jako součet hustoty proudu indukovaného elektrickým polem a hustoty proudu indukovaného magnetickým polem. Jsou-li směr a fáze indukovaných proudů známy a zůstávají-li přibližně konstantní, mohou být tyto proudy před srovnáním s nejvyšší přípustnou hodnotou pro proudovou hustotu sečteny vektorově.

• 1. Nejvyšší přípustné hodnoty měrného absorbovaného výkonu (SAR) a měrné absorbované energie (SA) jsou stanoveny v tabulce č. 2. Tyto nejvyšší přípustné hodnoty se vztahují na celkovou absorpci všech přítomných složek elektromagnetického pole v tkáních těla v intervalu frekvencí od hodnoty 100 kHz do hodnoty 10 GHz.

Tabulka č. 2

| Měrný absorbovaný výkon (SAR) a měrná absorbovaná energie (SA) - nejvyšší přípustné hodnoty | | | | | | Platí pro frekvence od 100000 Hz do 1010 Hz | Měrný absorbovaný výkon - SAR -středovaný pro kterýkoli šestiminutový interval a celé tělo | SAR středovaný pro kterýkoli šestiminutový interval a pro kterýchkoli 10 g a) tkáně s výjimkou rukou, zápěstí, chodidel a kotníků | SAR středovaný pro kterýkoli šestiminutový interval a pro kterýchkoli 10 g a) tkáně rukou, zápěstí, chodidel a kotníků | Špičková hodnota měrné absorbované energie SA středovaná pro kterýchkoli 10 g a) tkáně | | --- | --- | --- | --- | --- | | zaměstnanci | 0,4 W/kg | 10 W/kg | 20 W/kg | 0,01 J/kg b) | | ostatní osoby | 0,08 W/kg | 2 W/kg | 4 W/kg | 0,002 J/kg b) |

^a) Těchto 10 g je třeba volit ve tvaru krychle, nikoli jako plochý útvar na povrchu těla.

^b) Platí pro pulsy kratší než 30 μs při frekvenci 300 MHz až 10 GHz.

Doba středování pro měrný absorbovaný výkon je 6 minut. Při krátkodobé expozici (kratší než 6 minut) není tedy nejvyšší přípustná hodnota měrného absorbovaného výkonu překročena, je-li pro zaměstnance splněna nerovnost

∑iSARi∙ti≤2,4 W.min.kg-1

a pro ostatní osoby nerovnost

∑iSARi∙ti≤0,48 W.min.kg-1 .

SARi je měrný absorbovaný výkon při i-té expozici ve W.kg^-1 a ti je doba trvání i-té expozice v minutách.

• 1. Nejvyšší přípustné hodnoty pro hustotu zářivého toku elektromagnetické vlny z intervalu frekvencí od 10 GHz do 300 GHz, dopadající na tělo nebo na jeho část, jsou stanoveny v tabulce č. 3.

Tabulka č. 3

| Hustota zářivého toku S * – nejvyšší přípustné hodnoty | | | | | Zaměstnanci | Ostatní osoby | | | | frekvence ƒ /Hz | S / W.m-2 | frekvence ƒ /Hz | S /W.m-2 | | --- | --- | --- | --- | | > 1010 – 3.1011 | 50 | > 1010 – 3.1011 | 10 |

• Doba středování pro frekvence 10 GHz až 300 GHz je Tst = 1,92.10^11 / ƒ^ 1.05; ƒ je v hertzech, Tst v minutách. S je průměrná hodnota hustoty zářivého toku dopadajícího na plochu rovnou 20 cm^2 kterékoli části těla exponované osoby. Maximální průměrná hodnota S vztažená na 1 cm^2 exponovaného povrchu nesmí při tom překročit dvacetinásobek hodnot uvedených v tabulce č. 3.

• 1. Současná expozice poli několika zdrojů s různými frekvencemi

• 4.1 Má-li pole složky s různými frekvencemi, je při hodnocení expozice nutné posuzovat odděleně elektrickou stimulaci tkáně vyvolanou hustotou indukovaného elektrického proudu, která se uplatňuje v oboru frekvencí od 0 Hz do 10 MHz, a tepelné působení pole, které se uplatňuje od frekvence 100 kHz výše.

• 4.2 Pro elektrickou stimulaci je požadavek nepřekročení nejvyšší přípustné hodnoty pro indukovanou proudovou hustotu splněn, platí-li nerovnost

∑iJi/JL,i≤1 .

Ji je proudová hustota indukovaná složkou pole i-té frekvence a JL,i je nejvyšší přípustná proudová hustota pro i-tou frekvenci. Sčítá se přes přítomné frekvenční složky od hodnoty 0 Hz do hodnoty 10 MHz.

• 4.3 K určení tepelného působení zdrojů s různými frekvencemi, které se uplatňuje při frekvencích vyšších než 100 kHz, je nutné vypočítat celkový měrný absorbovaný výkon sečtením příspěvků SARi od zdrojů s frekvencemi z intervalu od 100 kHz do 10 GHz a celkovou hustotu zářivého toku sečtením příspěvků Sj od zdrojů s frekvencemi z intervalu od f > 10 GHz do 300 GHz. Nejvyšší přípustná hodnota není překročena, jeli součet poměru celkového měrného absorbovaného výkonu k jeho nejvyšší přípustné hodnotě SARL a poměru celkové hustoty zářivého toku k její nejvyšší přípustné hodnotě SL menší než jedna nebo roven jedné:

∑100kHz10GHzSARi / SARL + ∑f>10GHz300GHzSj / SL ≤1 .

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 480/2000 Sb.

Vysvětlení pojmů, matematické vztahy, použité jednotky a symboly pro interval frekvencí od hodnoty 0 Hz do hodnoty 3.10^11 Hz

• 1. Fyzikální veličiny a jednotky

Používají se mezinárodně přijatá označení a jednotky SI:

Název veličiny	Označení	Jednotka	Název jednotky
proud (elektrický)	I	A	ampér
proudová hustota	J	A/m2	ampér na čtverečný metr
intenzita elektrického pole	E	V/m	volt na metr
elektrická indukce	D	C/m2	coulomb na čtverečný metr
elektrický náboj	q	C	coulomb
elektrická vodivost	σ	S/m	siemens na metr
frekvence (kmitočet)	ƒ	Hz	hertz
magnetická indukce	B	T	tesla
intenzita magnetického pole	H	A/m	ampér na metr
permeabilita	μ	H/m	henry na metr
permitivita	ε	F/m	farad na metr
hustota zářivého toku *	S	W/m2	watt na čtverečný metr
měrný absorbovaný výkon	SAR	W/kg	watt na kilogram
měrná absorbovaná energie	SA	J/kg	joule na kilogram
plošná hustota energie		J/m2	joule na čtverečný metr
vlnová délka	λ	m	metr

• absolutní hodnota Poyntingova vektoru S; v technické praxi se pro tuto veličinu častěji používá méně jednoznačný název „výkonová hustota“.

• 1. Fyzikální konstanty

Název	Označení	Hodnota	Jednotka	Název jednotky
rychlost světla	c	2,997.108	m/s	metr za sekundu
permitivita vakua	ε0	8,854.10-12	F/m	farad na metr
permeabilita vakua	μ0	4π1.10-7 ≈ 1,26.10-6	H/m	henry na metr
impedance vakua	Z0	376,73 ≈ 377	Ω	ohm

• 1. Definice základních veličin

• 3.1 Intenzita elektrického pole (E)

Vektorová veličina, rovná vektoru F síly působící na bodový elektrický náboj dělenému velikostí q tohoto náboje:

E=Fq .

Intenzita elektrického pole se udává ve voltech na metr (V/m).

U polí, která se v čase periodicky mění a jejichž průběh je možné popsat jako sinusový, vektor elektrického pole buď osciluje podél pevné přímky (lineární polarizace) nebo se otáčí a opisuje elipsu.

Protože průběh elektrického pole narušují blízké elektricky vodivé předměty (počítaje v to osoby), je nutné expoziční situaci charakterizovat neporušeným elektrickým polem (tj. polem, jaké by v daném místě bylo bez přítomnosti osob a bez přechodně umísťovaných nebo přenosných předmětů).

V tomto nařízení se termín intenzita elektrického pole používá pro velikost (absolutní hodnotu) vektoru E a označuje se symbolem E.

• 3.2 Magnetická indukce (B)

Vektorová veličina (B) popisující pole, které na elektrický náboj q pohybující se rychlostí v působí silou F rovnou

F = q. (v×B)

(Operátorem × je označen vektorový součin.) Jednotkou magnetické indukce je tesla (T). U pole, které se v čase periodicky mění a jehož průběh je možné popsat jako sinusový, vektor magnetického pole buď osciluje podél pevné přímky nebo se otáčí a opisuje elipsu. V tomto vládním nařízení se termín magnetická indukce používá pro velikost (absolutní hodnotu) vektoru B a označuje se symbolem B.

• 3.3 Intenzita magnetického pole (H).

Vektorová veličina (H), rovná vektoru (B) magnetické indukce dělenému permeabilitou prostředí μ:

H = B/ μ

Jednotkou intenzity magnetického pole je ampér na metr (A/m). V tomto vládním nařízení se termín intenzita magnetického pole používá pro velikost (absolutní hodnotu) vektoru H a označuje se symbolem H.

Při popisu biologických efektů způsobených magnetickým polem se místo intenzity magnetického pole častěji používá magnetická indukce. Ve vakuu a prakticky ve všech biologických objektech se tyto veličiny liší jen multiplikativní konstantou: poměr B/H mezi magnetickou indukcí a intenzitou magnetického pole je rovný permeabilitě vakua μ0 = 4π.10^-7 henry na metr (H/m). Ve feromagnetických materiálech se však poměr B/H od permeability vakua liší i o několik řádů.

U pole, které se v čase periodicky mění a jehož průběh je možné popsat jako sinusový, vektor magnetického pole buď osciluje podél pevné přímky nebo se otáčí a opisuje elipsu.