Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb. a vyhlášky č. 234/1997 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 se slova „vytvořená podle senátů (samosoudců)“ nahrazují slovy „, která se vytvářejí pro jednotlivé senáty a samosoudce“.

• 1. § 2 včetně nadpisu zní:

㤠2

Rozvrh práce

(1) Rozvrh práce vydá předseda soudu nejpozději do konce každého roku pro příští kalendářní rok.

(2) V rozvrhu práce musí být vždy

• a) jmenovitě určeni soudci a vyšší soudní úředníci, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních,

• b) stanoven způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení,

• c) určeno zastupování jednotlivých soudních oddělení pro případ, že v určeném oddělení věc nemůže být z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti soudce nebo vyloučení soudce anebo z jiných důvodů stanovených zákonem projednána a rozhodnuta,

• d) určeno zastupování vyšších soudních úředníků působících v jednotlivých soudních odděleních pro případ, že nemohou provést úkony ve věci z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti nebo vyloučení anebo z jiných vážných důvodů.

(3) Způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení musí být stanoven tak, aby nejpozději v den, kdy věc soudu došla, bylo bez využití rejstříků nebo jiných evidenčních pomůcek soudu nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží.

(4) Změna rozvrhu práce je účinná ode dne jejího vydání, nebyla-li stanovena její pozdější účinnost.

(5) Rozvrhem práce pro příští kalendářní rok nebo změnou rozvrhu práce nesmí být dotčeno rozdělení věcí, a pokud je to možné, ani zařazení soudců do jednotlivých soudních oddělení, provedené před jejich účinností.“.

• 1. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:

㤠2a

(1) Nemůže-li věc projednat a rozhodnout žádný senát nebo samosoudce určený rozvrhem práce podle § 2, přidělí předseda soudu věc jinému senátu (samosoudci); obdobně postupuje, nemůže-li ve věci provést úkony žádný z vyšších soudních úředníků určených rozvrhem práce.

(2) Brání-li náhlá překážka soudci nebo vyššímu soudnímu úředníku provést ve věci jednotlivé úkony, určí předseda soudu, kdo místo něj potřebné úkony provede.“.

• 1. V § 4 se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovem „zaměstnanci“.

• 1. V § 5 odst. 1 se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovem „zaměstnanci“.

• 1. V § 5 odst. 2 se slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“.

• 1. V § 6 odst. 1 písm. e) se za slovy „s výkonem vazby“ doplňuje čárka a vkládají se slova „o povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů poškozeného“.

• 1. V § 6 odstavec 2 zní:

„(2) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných v občanském soudním řízení samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

• a) sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů,

• b) vyřizování dožádání v jednoduchých věcech s výjimkou dožádání ve styku s cizinou,

• c) úkony při odstraňování vad podání podle § 43 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “),

• d) řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů,

• e) úkony při přípravě jednání podle § 114a o. s. ř.,

• f) vyžádání spisů žalovaného správního orgánu podle § 250d o. s. ř., doručení stejnopisu žaloby žalovanému a nařízení žalovanému, aby se k obsahu žaloby vyjádřil podle § 250e o. s. ř., a vyžádání vyjádření k případnému projednání věci bez nařízení jednání podle § 250f odst. 2 o. s. ř.,

• g) rozhodování o osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř., nejde-li o rozhodování při jednání,

• h) rozhodování ve věcech soudních poplatků, nejde-li o rozhodování při jednání,

• i) rozhodování o vrácení záloh složených v občanském soudním řízení,

• j) rozhodování v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu, bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v žalobě,

• k) úkony a rozhodování v řízení o dědictví, nejde-li o ustanovení správce dědictví nebo jeho části podle § 175e odst. 4 o. s. ř., o postup podle § 175k o. s. ř., o přenechání předluženého dědictví věřitelům k úhradě dluhů podle § 175p odst. 1 o. s. ř., o likvidaci dědictví podle § 175t o. s. ř., o rozvrh výtěžku zpeněžení majetku zůstavitele podle § 175v o. s. ř., o odnětí věci podle § 175zb o. s. ř., o vrácení věci podle § 175zd o. s. ř., o dědictví, jehož obecná cena je vyšší než 5 miliónů Kč, o dědictví, které se nachází v cizině, nebo o dědictví po zůstaviteli, který žil v cizině,

• l) úkony ve věcech nezletilých, ve věcech určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, v opatrovnických věcech osob zbavených způsobilosti k právním úkonům a osob nepřítomných nebo neznámých, jakož i úkony v těchto věcech směřující k přípravě rozhodnutí soudce vydávaného bez jednání,

• m) úkony a rozhodování v řízení o úschovách,

• n) úkony a rozhodování v řízení o umořování listin,

• o) vyřizování jednoduchých věcí obchodního rejstříku, nadačního rejstříku a rejstříku obecně prospěšných společností (dále jen „obchodní rejstřík“),

• p) vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení,

• q) úkony soudu podle § 260 odst. 2 o. s. ř.,

• r) úkony při prohlášení o majetku povinného s výjimkou postupu podle § 260e o. s. ř.,

• s) výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí s výjimkou odkladu výkonu rozhodnutí podle § 266 o. s. ř. a zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h) o. s. ř.,

• t) úkony v řízení konkursním a vyrovnacím s výjimkou jednání a s výjimkou usnesení o prohlášení konkursu, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, usnesení o zrušení konkursu a rozvrhového usnesení,

• u) protesty směnek a šeků.“.

• 1. V § 6 se zrušuje odstavec 3 a dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8.

• 1. V § 6 odst. 4 se slovo „pracovníky“ nahrazuje slovem „zaměstnance“.

• 1. V § 6 odst. 6 se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „zaměstnanec“ a slova „odstavců 1 až 3 a 6“ se nahrazují slovy „odstavců 1, 2 a 5“.

• 1. V § 6 odst. 8 písm. c) se za slovo „doložku“ vkládají slova „právní moci a doložku“ a tečka se nahrazuje čárkou.

• 1. V § 6 odst. 8 se doplňuje písmeno d), které zní:

• „d) oznamují příslušnému katastrálnímu úřadu, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti nebo návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti.“.

• 1. § 8 včetně nadpisu zní:

„ČÁST TŘETÍ

Nahlížení do soudních spisů a do obchodního rejstříku

§ 8

Do soudního spisu nebo obchodního rejstříku lze u soudu nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy v úředních hodinách pod dozorem pověřeného zaměstnance soudu. Místnosti k tomu určené musí být zřetelně označeny a uvedeny na orientační tabuli soudu.“.

• 1. Název části čtvrté zní: „Příprava jednání, jednání a další úkony soudu“.

• 1. V § 10 větě první se za slova „na týž den“ vkládají slova „nebo v nichž bude vyhlášen rozsudek“.

• 1. V § 10 větě druhé se za slova „se uvedou“ vkládají slova „příslušné soudní oddělení, jméno, příjmení a akademické tituly členů senátu (samosoudce),“.

• 1. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Před zahájením jednání se na místech určených v jednací síni pro členy senátu (samosoudce) a zapisovatele viditelně umístí štítky uvádějící jména, příjmení a akademické tituly soudců a přísedících, kteří věc projednají, a jméno a příjmení zapisovatele a ponechají se tam po celou dobu jednání.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 1. V § 13 odst. 7 se slova „právním zástupcům“ nahrazují slovy „zástupcům nebo zmocněncům“.

• 1. V § 15 odst. 1 se ve větě druhé za slova „jednací síň“ vkládají slova „se všemi svými věcmi“.

• 1. V § 16 odstavec 2 zní:

„(2) Po vyhlášení výrokové části rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby usedli, a sám, rovněž vsedě, rozsudek odůvodní, poučí účastníky o odvolání (dovolání) a o možnosti výkonu rozhodnutí a zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku. Jde-li o trestní řízení, poučí předseda senátu oprávněné osoby o odvolání a vyzve je, aby se vyjádřily, zda se vzdávají práva odvolání proti vyhlášenému rozsudku nebo zda odvolání podávají anebo zda si ponechávají zákonnou lhůtu k případnému podání odvolání po doručení písemného vyhotovení rozsudku.“.

• 1. V § 16 odst. 3 se slova „výroku a odůvodnění“ zrušují a za slovo „vsedě“ se doplňují slova „a že usnesení o vedení řízení nemusí být odůvodněno“.

• 1. § 18 včetně nadpisu zní:

㤠18

Přibrání tlumočníka

Ustanoví-li soud tlumočníka, může být tlumočník zároveň zapisovatelem. Tato okolnost se poznamená v protokolu.“.

• 1. § 19 včetně nadpisu zní:

㤠19

Předvolání některých osob k soudu

(1) Vojáci v činné službě se k soudu předvolávají prostřednictvím jejich velitele. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, předvolává se prostřednictvím příslušné územní vojenské správy.

(2) Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě se předvolává a předvádí prostřednictvím příslušného orgánu Vězeňské služby. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k žádosti připojit písemný souhlas příslušného orgánu činného v trestním řízení s předvedením.

(3) Osoba v ústavní péči, která v ní byla umístěna bez svého souhlasu nebo která je v ní z důvodů, pro něž by mohla být umístěna i bez svého souhlasu, se předvolává prostřednictvím ústavu (zdravotnického zařízení), který také zajistí její předvedení. Vyžaduje-li to bezpečnost zaměstnanců ústavu (zdravotnického zařízení), učiní ústav (zdravotnické zařízení) sám opatření, aby byla při předvedení osoby v ústavní péči zajištěna bezpečnost jeho zaměstnanců.“.

• 1. § 20 včetně nadpisu zní:

㤠20

Úkony soudu při přípravě jednání

Ukazuje-li se, že postupem podle § 114a odst. 2 písm. a) až c) o. s. ř. nemůže být jednání připraveno tak, aby bylo možné věc rozhodnout při jediném jednání, může předseda senátu (samosoudce) předvolat všechny účastníky řízení a jejich zástupce nebo zmocněnce k soudu, poskytnout jim potřebná poučení a vyzvat je, aby splnili své procesní povinnosti, zejména aby do protokolu doplnili svá dosavadní skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazů, popřípadě může účastníky předběžně vyslechnout, vyžádat zprávy o skutečnostech, které mají význam pro řízení a rozhodnutí, ustanovit znalce a provést i jiná podobná opatření.“.

• 1. V § 21 odst. 2 se slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“.

• 1. V § 21 odstavec 3 zní:

„(3) Byl-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2, uzavřen smír, dohoda rodičů o výchově a výživě nezletilého dítěte, dohoda o styku s nezletilým dítětem, dohoda o vypořádání dědictví nebo dohoda o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů, nadiktuje předseda senátu jeho znění do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění smíru nebo dohody a podpisy předsedy senátu (samosoudce), účastníků smíru nebo dohody a zapisovatele, pokud byl k jejímu vyhotovení přizván. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.“.

• 1. V § 21 odst. 4 věta druhá zní: „Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění uznávacího prohlášení žalovaného a podpisy předsedy senátu (samosoudce), žalovaného a zapisovatele, pokud byl k jejímu vyhotovení přizván.“.

• 1. V § 21 odstavec 7 zní:

„(7) Protokol o hlasování smí otevřít jen předseda nebo člen senátu, který jedná o opravném prostředku podaném proti rozhodnutí, o jehož přijetí byl protokol vyhotoven. Po nahlédnutí musí být protokol o hlasování ihned zalepen a opatřen otiskem kulatého úředního razítka soudu, u něhož byl otevřen, a podpisem soudce, který tyto úkony provedl.“.

• 1. V § 21 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:

„(9) O poučení, které je povinen předseda senátu (samosoudce) poskytnout k zajištění tajnosti utajovaných skutečností podle zvláštního zákona^1) a o trestních následcích porušení tajnosti utajovaných skutečností, se sepíše zvláštní protokol, a jde-li o trestní řízení, učiní záznam do protokolu; postup podle odstavce 2 je vyloučen. Protokol nebo záznam musí obsahovat rovněž jména a příjmení, povolání, zaměstnavatele a bydliště všech osob, kterým bylo poučení poskytnuto. Protokol podepíší předseda senátu (samosoudce), poučené osoby a zapisovatel, který byl k jeho vyhotovení přizván.

^1) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 22 se za slovo „opatrovníkem“ vkládají slova „nebo poručníkem“.

• 1. V § 25 odst. 2 se věta druhá zrušuje a ve větě první se slova „může tyto stejnopisy vyhotovit soud na účastníkův náklad“ nahrazují slovy „vyhotoví tyto stejnopisy soud a účastníku vyměří soudní poplatek podle zvláštního zákona^1a)“.

Poznámka pod čarou č. 1a) zní:

„^1a) položka 24 přílohy č. 1 Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. Za § 28 se vkládají nové § 28a až 28g, které včetně nadpisů znějí:

„ČÁST PÁTÁ

Doručování

§ 28a

Doručování při jednání nebo jiném soudním úkonu

(1) Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, uvede se to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu.

(2) V protokolu musí být uvedeno, kdo doručení provedl, jaká písemnost byla doručena a jak byla zjištěna totožnost adresáta nebo toho, kdo jemu určenou písemnost převzal. Protokol podepíše ten, kdo doručení provedl, a adresát, popřípadě ten, kdo za něho písemnost převzal.

Doručování mimo úkony soudu

§ 28b

(1) Nebyla-li písemnost doručena při jednání nebo při jiném soudním úkonu, odevzdá se k doručení soudním doručovatelem nebo orgány justiční stráže nebo prostřednictvím držitele poštovní licence anebo prostřednictvím policejního orgánu (dále jen „doručovatel“).

(2) Doručování písemností prostřednictvím ministerstva upravují zvláštní právní předpisy.

(3) Případy, v nichž lze písemnost doručit prostřednictvím policejního orgánu, stanoví zvláštní právní předpisy.

§ 28c

(1) Je-li pro řízení před soudem třeba doklad o doručení písemnosti, odevzdá soudní oddělení písemnost k doručení soudnímu doručovateli nebo orgánu justiční stráže anebo policejnímu orgánu s tím, aby její doručení bylo vyznačeno na doručence, kterou k ní připojí. Odevzdá-li se písemnost k doručení prostřednictvím držitele poštovní licence, podá soud u držitele poštovní licence písemnost jako zásilku s doručenkou.

(2) Má-li být písemnost doručena do vlastních rukou, vyznačí se na doručence poznámka „do vlastních rukou“. Je-li vyloučeno náhradní doručení, vyznačí se na doručence též poznámka „náhradní doručení vyloučeno“. Má-li být na doručence uvedena též hodina a minuta doručení, vyznačí se na doručence poznámka „přesný čas doručení“.

(3) Právnickým osobám, státním orgánům, státu, advokátům, notářům, zástupcům notáře, náhradníkovi notáře, obcím a vyšším územně samosprávným celkům se doručuje mimo dny pracovního klidu a zpravidla v době od 9 do 15 hodin. Doručování fyzickým osobám doručovatel provádí mimo dny pracovního klidu a zpravidla v době od 15 do 22 hodin; v odůvodněných případech jim mohou být písemnosti doručovány i ve dnech pracovního klidu.

§ 28d

(1) Není-li dále stanoveno jinak, musí doručenka obsahovat označení doručované písemnosti, den doručení, jméno doručovatele a jeho podpis, popřípadě též úřední razítko, jméno osoby, která písemnost převzala, a její podpis.

(2) Při doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiných peněžitých pohledávek a postižením jiných majetkových práv se na doručence vyznačí také hodina a minuta doručení.

(3) Byla-li písemnost uložena, musí doručenka obsahovat označení doručované písemnosti, jméno doručovatele a jeho podpis, popřípadě též úřední razítko a den uložení.

(4) Odepřel-li adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít, písemnost přijmout, musí doručenka obsahovat označení doručované písemnosti, jméno doručovatele a jeho podpis, popřípadě též úřední razítko, den, v němž bylo přijetí písemnosti odepřeno, a údaj o tom, že bylo poskytnuto poučení o následcích odepření přijetí písemnosti (§ 50 o. s. ř., § 64 odst. 2 tr. ř. ). Na doručence se též uvede, čím bylo odepření přijetí písemnosti odůvodněno.

§ 28e

(1) Fyzické osobě lze písemnost doručit nejen v určeném místě doručení, ale i na kterékoliv jiné známé adrese nebo kdekoliv bude zastižena.

(2) Nebyla-li fyzická osoba nebo právnická osoba v místě doručování zastižena, provede doručovatel způsobem v místě obvyklým šetření, zda se tam zdržuje; výsledek šetření stručně uvede na doručence nebo na zásilce. Zjistí-li doručovatel, že se fyzická osoba nebo právnická osoba v místě doručování nezdržuje a že není známa jiná adresa nebo jiné místo doručení, vrátí písemnost se zprávou o tom soudu.

(3) Jestliže adresát nebyl zastižen a náhradní doručení písemnosti je podle vyznačené poznámky nepřípustné, vrátí doručovatel písemnost se zprávou o tom soudu.

§ 28f

(1) Doručovatel písemnost uloží, jestliže

• a) fyzická osoba nebyla v místě doručení zastižena, ačkoliv se tam zdržuje, a doručení nebylo možné provést na jiném místě nebo jiné osobě, jde-li o doručování podle § 46 o. s. ř.,

• b) právnická osoba se v určeném místě doručování zdržuje, avšak nebyl zastižen nikdo, kdo by byl za ni oprávněn písemnost převzít, jde-li o doručování podle § 47 o. s. ř.,

• c) v určeném místě doručování nebyl zastižen advokát a ani jiná osoba, která by byla oprávněna za něj písemnost převzít, jde-li o doručování podle § 48b o. s. ř.,