Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. I
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb. a zákona č. 340/2000 Sb., se mění takto:
-
- V § 2 odst. 3 větě druhé se slova „a zahraniční odborníci (odstavec 5) zdržující se zde jen za účelem poskytnutí odborné pomoci, však“ zrušují.
-
- V § 2 se odstavec 5 zrušuje.
-
- V § 3 odst. 3 se za slovo „zvláštního“ vkládá slovo „právního“.
-
- V § 3 odst. 4 písm. a) se slovo „zákona“, nahrazuje slovy „právního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby“.
-
- V § 3 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, s výjimkou příjmů věřitele z vrácené půjčky nebo úvěru, které nabyl úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi hodnotou půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena“.
-
- V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 1b) zní:
- „c) příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů.^1b)
^1b) § 143a občanského zákoníku.“.
-
- V § 4 odst. 1 písmeno a) zní:
- „a) příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí, a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku,“.
-
- V § 4 odst. 1 písm. g) se slova „přijaté náhrady podle zvláštních“ nahrazují slovy „náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních“.
-
- V § 4 odst. 1 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta, která včetně poznámky pod čarou č. 1d) zní: „Příjmy z prodeje nemovitostí vydaných v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů^2) jsou osvobozeny i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovitosti došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením nemovitosti podle velikosti jejích podílů^1d) nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,“.
^1d) § 141 a 142 občanského zákoníku.“.
-
- V § 4 odst. 1 písm. h) se slova „důchodového pojištění^43)“ nahrazují slovy „důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění^43)", slova „vypláceného důchodu (penze)“ se nahrazují slovy „vyplácených důchodů (penzí)“ a číslo „120 000“ se nahrazuje číslem „144 000“.
-
- V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene ch) doplňují slova „nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí“.
-
- V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí“.
-
- V § 4 odst. 1 písm. k) se za slova „občanských sdružení^48)“ vkládají slova „včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí“ a slovo „včetně“ se nahrazuje slovem „a“.
-
- V § 4 odst. 1 písmeno t) včetně poznámky pod čarou č. 69) zní:
- „t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních samosprávných celků, státních fondů, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu^6^9) na pořízení hmotného investičního majetku,^20) na jeho technické zhodnocení, s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,^20)
^69) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“.
-
- V § 4 odst. 1 písm. u) se slova „obstarání bytu“ nahrazují slovy „uspokojení bytové potřeby“, na konci textu se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Obdobně se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby.“.
-
- V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene v) doplňují tato slova: „nebo Českou republikou“.
-
- § 4 odst. 1 písm. w) zní:
- „w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů nebo příjmy z vrácení zaměstnaneckých akcií, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,^13a) a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení^34c) podílového fondu nebo při změně investičního podílového fondu na otevřený podílový fond, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7). Doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenného papíru se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před změnou právní formy této společnosti nebo družstva na akciovou společnost. Při výměně akcií emitentem za jiné akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenných papírů u téhož poplatníka nepřerušuje,“.
-
- V § 4 odst. 1 písm. x) se slovo „zákona“ nahrazuje slovy „právního předpisu upravujícího konkurs a vyrovnání“.
-
- V § 4 odst. 1 se písmeno y) zrušuje.
Dosavadní písmena z), za), zb) a zc) se označují jako písmena y), z), za) a zb).
-
- V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zf), zg), zh) a zi), která včetně poznámek pod čarou č. 4c) a 4f) znějí:
- „zf) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu,^4c)
- zg) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku,
- zh) příjmy plynoucí z grantu Evropského společenství poskytnutého podle zvláštního právního předpisu,^4f)
- zi) příjem akcionáře, který není účastníkem smlouvy o převodu zisku plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku podle § 190a obchodního zákoníku (dále jen „smlouva o převodu zisku“) nebo ovládací smlouvy podle § 190b obchodního zákoníku (dále jen „ovládací smlouva“), snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 4 a odst. 2 písm. a) bodu 11.
^4c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
^4f) Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti České republiky na programu pomoci Evropského společenství, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 207/1997 Sb.“.
-
- V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 4g) zní:
„(2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo
- a) k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky domu včetně příslušné poměrné části společných prostor nebo rodinného domu včetně souvisejících pozemků, rozdělením podle velikosti jejich podílů,
- b) k tomu, že v budově byly byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,^60)
- c) k zániku nebo vypořádání společného jmění manželů.^4g)
^4g) § 149 a násl. občanského zákoníku.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
-
- V § 5 odstavec 1 zní:
„(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.“.
-
- V § 5 odstavec 3 zní:
„(3) Pokud podle účetnictví nebo záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 (dále jen „daňová ztráta“) se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34. Daňovou ztrátu (nebo její část), kterou neodečetl od svého základu daně zůstavitel s příjmy podle § 7 nebo § 9, může odečíst od základu daně dědic, bude-li dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti; daňovou ztrátu lze odečíst od základu daně nejdéle v 7 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje.“.
-
- V § 5 odst. 6 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Obdobným způsobem se postupuje v případě výdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.“.
-
- V § 5 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Při přechodu z účtování v soustavě podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví se postupuje podle přílohy č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Při přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona.“.
-
- V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „jiné osoby“ nahrazují slovy „plátce“.
-
- V § 6 odst. 1 písmeno d) zní:
- „d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.“.
-
- V § 6 odst. 3 věta druhá zní: „Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,^1a) nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, jakož i částka stanovená podle odstavce 6.“.
-
- V § 6 odstavec 4 zní:
„(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. c), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 3 000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5.“.
-
- V § 6 odst. 6 věta čtvrtá zní: „Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč.“.
-
- V § 6 odst. 7 písm. a) se na konci textu před středníkem vkládají slova „, jakož i hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách“.
-
- V § 6 odst. 9 písm. d) se slova „z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění,“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 6a) znějí: „z fondu kulturních a sociálních potřeb,^6a) ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,“.
^6a) Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.“.
-
- V § 6 odst. 9 písm. h) se slova „a příjmů plynoucích ze zpětného odprodeje (vrácení) těchto akcií za vyšší než nabývací hodnotu, které se považují za příjmy z kapitálového majetku [§ 8 odst. 3 písm. a)]“ zrušují.
-
- V § 6 odst. 9 písm. i) se za slova „nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění,“ vkládají slova „u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,“.
-
- V § 6 odst. 9 písm. s) se za slova „příslušníkům ozbrojených sil“ vkládají slova „a bezpečnostních sborů“.
-
- V § 6 odst. 9 písm. v) se slova „(ze zisku po zdanění)“ zrušují a za slova „na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje“ na konci textu písmene v) se doplňují slova „nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů“.
-
- V § 6 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x), y) a z), která včetně poznámky pod čarou č. 6g) znějí:
- „x) naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná podle zvláštních právních předpisů^6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům,
- y) částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně^34b) za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“), na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem jako pojistníkem za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,
- z) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci.
^6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.“.
-
- V § 6 odst. 10 písm. a) se slova „České národní rady“ nahrazují slovy „a senátorů Parlamentu České republiky“ a slovo „orgánů“ slovem „úřadů“.
-
- V § 6 se na konci odstavce 13 doplňuje tato věta: „U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 je základem daně jejich příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí.“.
-
- V § 7 odst. 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 6f) zní:
- „c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů^6f) a správce konkursní podstaty za činnost podle zvláštního právního předpisu.^19a)
^6f) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. § 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb.“.
-
- V § 7 odst. 2 písm. c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 66) zní:
- „d) příjmy z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.^66)
^66) § 8 odst. 3, § 9 odst. 3 a § 9b odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“.
-
- V § 7 odst. 9 písm. c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
- „d) 25 % z příjmů z činností, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu^66) uvedených v odstavci 2 písm. d).“.
-
- V § 7 se na konci odstavce 10 doplňuje tato věta: „Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 9, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.“.
-
- V § 7 se doplňuje odstavec 14, který zní:
„(14) Pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) uplatní jako účetní období hospodářský rok,^20) je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok. Při změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 rozdíl mezi příjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník ukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účtování v hospodářském roce na účtování v kalendářním roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) součet rozdílu mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezi příjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodářském roce do konce kalendářního roku. Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak. Pokud poplatník uplatní postup podle odstavců 9 a 10, § 7a, 12, 13 a 14 nebo má příjmy podle odstavce 1 písmene c) nebo písmene d) nebo odstavce 2, nelze změnit způsob účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce.“.
-
- Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9d) a 9e) zní:
„§ 7a
Daň stanovená paušální částkou
(1) Poplatníkovi, kterému kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou příjmy pouze podle § 7 odst. 1 písm. a) až c), pokud provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob, u něhož roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 1 000 000 Kč, není účastníkem sdružení, které není právnickou osobou, ani není plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu,^9d) může správce daně stanovit na žádost poplatníka podanou nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období daň paušální částkou. V žádosti poplatník uvede předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) (dále jen „předpokládané příjmy“) a předpokládané výdaje k těmto příjmům (dále jen „předpokládané výdaje“) a další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou uvedené v odstavcích 2 až 5.
(2) Výše daně paušální částkou se určí v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, a na výši předpokládaných výdajů, nejméně však ve výši podle § 7 odst. 9, a to sazbou daně podle § 16 odst. 1. Daň stanovená paušální částkou činí nejméně 600 Kč za zdaňovací období. Do předpokládaných příjmů se zahrnují i příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku, příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách^22a) a do předpokládaných výdajů se zahrnuje i zůstatková cena prodaného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, a výše rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách.^22a) Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle § 24, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, a o nezdanitelné části základu daně podle § 15. Správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem do 15. května běžného zdaňovacího období. Pokud stanovený termín nebude dodržen, nelze stanovit pro toto zdaňovací období daň paušální částkou.
(3) Dosáhne-li poplatník v průběhu zdaňovacího období jiných příjmů podle § 6, § 7 odst. 1 písm. d), § 7 odst. 2, § 8 až 10 v úhrnné výši přesahující 4 000 Kč za zdaňovací období, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, než při stanovení daně paušální částkou předpokládal, je povinen po skončení zdaňovacího období podat řádné daňové přiznání a příjmy a výdaje z činností podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) uplatní v přiznání ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou, a zaplacenou daň paušální částkou započte na výslednou daňovou povinnost. Podáním tohoto přiznání se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou ruší. Správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období, nejdéle však na 3.
(4) Správce daně může zrušit rozhodnutím daň stanovenou podle odstavce 1 pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše neodpovídá příjmu z činnosti, ze které byla stanovena daň paušální částkou, nebo došlo ke změně podmínek uvedených v odstavci 1 rozhodných pro stanovení daně paušální částkou daně.
(5) O stanovení daně paušální částkou sepíše správce daně protokol o ústním jednání.^9e) Součástí protokolu je i rozhodnutí vyhlášené při jednání, které musí obsahovat zejména předpokládanou výši příjmů, předpokládanou výši výdajů, rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji upravený podle odstavce 2, výši uplatněných částek podle § 15, výši daně a zdaňovací období, kterého se týká. Jestliže poplatník s takto stanovenou daní souhlasí, nelze se proti tomuto vyhlášenému rozhodnutí odvolat; v případě jeho nesouhlasu nebude daň paušální částkou stanovena. Takto stanovená daň se již nevyměřuje platebním výměrem. Poplatník je povinen vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti.
(6) Daň stanovená paušální částkou je splatná nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období.
^9d) Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
^9e) § 12 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.“.
-
- V § 8 odst. 1 písmeno a) zní:
- „a) podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů,“.
-
- V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 9f) znějí: „, s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu,^9f)
^9f) Například § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a § 34 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“.
-
- V § 8 odst. 1 písmeno e) zní:
- „e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem^9a) po snížení podle odstavce 7,“.
-
- V § 8 odst. 1 písmeno f) zní:
- „f) plnění ze soukromého životního pojištění po snížení podle odstavce 8,“.
-
- V § 8 odst. 1 písm. g) se za slova „poplatek z prodlení,“ vkládají slova „úroky z práva na dorovnání,“ a slovo „veřejných“ se zrušuje.
-
- V § 8 odst. 1 písmeno h) zní:
- „h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy).“.
-
- V § 8 odst. 3 písm. a) se slova „anebo vyplacenou hodnotou zaměstnanecké akcie při jejím vrácení“ zrušují a slova „prodejní hodnotou“ se nahrazují slovy „emisním kursem“.
-
- V § 8 odstavec 4 zní:
„(4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a) a úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)], plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Pokud úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. c) a d) a dále úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. a) z dluhopisů,^20a) úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)] a úrokové příjmy z dluhopisů^20a) podle odstavce 3 písm. a) uvedené v § 36 odst. 2 písm. a) bodu 1 a písm. c) bodu 1 plynou ze zdrojů na území České republiky a poplatník uvedený v § 2 odst. 2 je má zahrnuty v obchodním majetku (§ 4 odst. 4), jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně) a sražená daň se započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 36 odst. 6); to se nevztahuje na úpadce za období trvání konkursu.“.
-
- V § 8 odst. 5 poslední věta zní: „Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují ve výši včetně daně sražené v zahraničí.“.
-
- V § 8 odst. 6 větě první se slovo „Příjmy“ nahrazuje slovy „Úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a příjmy“.
-
- V § 8 odstavce 7 a 8 znějí:
„(7) Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění. Jde-li o penzi, rozloží se tyto příspěvky rovnoměrně na vymezené období pobírání penze. Není-li období pobírání penze vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy penzi začne poprvé pobírat. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000.
(8) Plnění ze soukromého životního pojištění se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001.“.
-
- V § 8 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo odstavce 3 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela.“.
-
- V § 9 se na konci odstavce 5 doplňuje tato věta: „Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 4, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.“.
-
- V § 10 odst. 1 písmeno b) zní:
- „b) příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci a cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 4,“.
-
- V § 10 odst. 1 písm. c) se za slovo „omezeným,“ vkládají slova „komanditisty na“ a slova „podílu na základním jmění družstva včetně“ se nahrazují slovy „z převodu členských práv a povinností k družstvu a“.
-
- V § 10 odst. 1 písmeno ch) zní:
- „ch) ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v § 4,“.
-
- V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
- „i) příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast.“.
-
- V § 10 odst. 4 se za větu čtvrtou vkládá nová věta, která zní: „Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech.“.
-
- V § 10 odst. 5 větě první se slova „vyplývající z ceny věci (práva)“ zrušují a za větu první se vkládá nová věta, která zní: „U příjmů z postoupení pohledávky nabyté postoupením, darem nebo zděděním je výdajem cena pořízení pohledávky nabyté postoupením nebo hodnota pohledávky nabyté darem nebo děděním.“.
-
- V § 10 odst. 5 větě osmé se slova „podílu na základním jmění družstva nebo pohledávky,^12a)“ nahrazují slovy „podílu na základním kapitálu družstva nebo pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku“.
Poznámka pod čarou č. 12a) se zrušuje.
-
- V § 10 se na konci odstavce 6 doplňuje tato věta: „Při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu se za nabývací cenu podílového listu u téhož poplatníka považuje nabývací cena podílového listu na původním investičním nebo podílovém fondu.“.
-
- V § 10 odstavec 7 zní:
„(7) Důchod podle občanského zákoníku^11) se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku ceny pořízení rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.“.
-
- V § 10 odst. 8 větě třetí se slova „v samostatném přiznání k dani“ zrušují.
-
- V § 11 se na konci doplňují tyto věty: „Plynou-li příjmy z užívání věci ve spoluvlastnictví nebo na základě písemné smlouvy jen určitým spoluvlastníkům, rozdělují se příjmy nebo výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle této smlouvy. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši.“.
-
- V § 14 odst. 1 se za druhou větu vkládá věta, která zní: „Příjmy z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu,^66) lze rozdělit nejvýše na pět poměrných částí.“.
-
- V § 14 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
- „c) příjmy z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.^66)“.
-
- V § 15 odst. 1 písm. a) se částka „34 920 Kč“ nahrazuje částkou „38 040 Kč“.
-
- V § 15 odst. 1 písm. b) se částka „21 600 Kč“ nahrazuje částkou „23 520 Kč“ a slova „průkazu ZTP-P (zvláště těžce postižený s průvodcem)“ se nahrazují slovy „průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen „ZTP/P“)“.
-
- V § 15 odst. 1 písmeno c) zní:
- „c) 21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 21 720 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,^9a) státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření^4a) a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,“.
-
- V § 15 odst. 1 písm. d) se částka „6 540 Kč“ nahrazuje částkou „7 140 Kč“ a za slova „pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod“ se vkládají slova „z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění^43)“.
-
- V § 15 odst. 1 písm. e) se částka „13 080 Kč“ nahrazuje částkou „14 280 Kč“ a za slova „pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod“ vkládají slova „z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění^43)“.
-
- V § 15 odst. 1 písm. f) se částka „45 780 Kč“ nahrazuje částkou „50 040 Kč“ a slova „ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem)“ se nahrazují slovem „ZTP/P“.
-
- V § 15 odst. 1 písmeno g) zní:
- „g) 11 400 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů^14d) pro účely státní sociální podpory.“.
-
- V § 15 odstavec 2 zní:
„(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) se nesnižuje základ daně u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění^43) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod 38 040 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.“.
-
- V § 15 odst. 4 písm. b) se za slova „jestliže nepobírá“ vkládá slovo „plný“.
-
- V § 15 odst. 4 písm. b) bodu 1 se za slova „budoucí povolání“ vkládají slova „podle zákona o státní sociální podpoře“.
-
- V § 15 odst. 10 větě první se slova „lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření^4a) a úrokům z hypotečního úvěru,^53) banky,^54) sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,^55) popř. jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou^56) a bankou“ nahrazují slovy „se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,^4a) úrokům z hypotečního úvěru^53) poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,^55) jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,^56) bankou nebo pobočkou zahraniční banky“.
-
- V § 15 odst. 10 písm. a) se slova „za předpokladu, že kolaudační rozhodnutí stavby pro bytové potřeby nabude právní moci do 4 let od okamžiku uzavření smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb“ zrušují.
-
- V § 15 odst. 10 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c)“.
-
- V § 15 odst. 10 písmeno d) zní:
- „d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,“.
-
- V § 15 odst. 10 písmeno g) zní:
- „g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu.“.
-
- V § 15 odst. 10 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
- „h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g).“.
-
- V § 15 se na konci odstavce 10 doplňuje tato věta: „Použije-li nebo používá-li poplatník bytovou potřebu podle písmen a) až h) nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a nebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.“.
-
- V § 15 odst. 11 větě první se slova „žijících v jedné domácnosti,“ a věta druhá zrušují.
-
- V § 15 odst. 12 ve větě druhé se slova „ve zdaňovacím období“ nahrazují slovy „na zdaňovací období“.
-
- V § 15 se doplňuje odstavec 13, který zní:
„(13) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na zdaňovací období na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Maximální částka, kterou lze podle tohoto odstavce odečíst za zdaňovací období činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.“.
-
- V § 16 odstavec 1 zní:
„(1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí:
| Základ daně | Daň | Ze základu přesahujícího | |
|---|---|---|---|
| od Kč | do Kč | ||
| 0 | 109 200 | 15 % | |
| 109 200 | 218 400 | 16 380 Kč + 20 % | 109 200 Kč |
| 218 400 | 331 200 | 38 220 Kč + 25 % | 218 400 Kč |
| 331 200 | a více | 66 420 Kč + 32 % | 331 200 Kč.“. |
-
- V § 17 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 30b) zní:
„(1) Poplatníky daně z příjmů jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu^30b) (dále jen „poplatníci“).
^30b) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.“.
-
- V § 17 odst. 3 se za slovo „sídlo“ vkládají slova „nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen (dále jen „sídlo“)“.
-
- Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 70) zní:
„§ 17a
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím je
- a) kalendářní rok,
- b) hospodářský rok,^20)
- c) období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva^70) do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku, nebo
- d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než kalendářní rok.^20)
^70) Obchodní zákoník.“.
-
- V § 18 odst. 4 písmeno d) zní:
- „d) z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi^30b) a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu^17b) příjmem státního rozpočtu.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 17b) zní:
„^17b) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb.“.
-
- V § 18 odst. 7 se slova „rozpočtovými organizacemi“ nahrazují slovy „organizačními složkami státu^30b)“ a slova „a okresními úřady“ se vypouštějí.
-
- V § 18 odstavec 8 včetně poznámek pod čarou č. 17d) a 17n) zní:
„(8) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu^17c) a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, organizační složky státu,^30b) vyšší územní samosprávné celky,^17d) příspěvkové organizace, státní fondy a subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. Za tyto poplatníky se nepovažují obchodní společnosti a družstva, i když nebyly založeny za účelem podnikání. Tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.^17n)
^17d) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
^17n) Například § 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.“.
-
- V § 18 se doplňuje odstavec 13, který včetně poznámek pod čarou č. 17e), 17f), 17g), 17h), 17ch), 17i), 17j), 17k), 17l) a 17m) zní:
„(13) U zdravotních pojišťoven zřízených podle zvláštního právního předpisu^17e) nejsou předmětem daně příjmy plynoucí
- a) z pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštního právního předpisu,^17f)
- b) z pokut uložených za neplnění povinností pojištěnců a plátců pojistného,^17g)
- c) z penále od plátců pojistného,^17h)
- d) z přirážek k pojistnému vyměřených zaměstnavatelům,^17ch)
- e) z náhrad škod,^17i)
- f) od zaměstnavatelů na úhradu plateb za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče,^17j)
- g) z kauce,^17k)
- h) z návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu,^17l)
- ch) z účelové dotace ze státního rozpočtu.^17m)
^17e) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
^17f) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
^17g) § 26 zákona č. 592/1992 Sb. § 44 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
^17h) § 18 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^17ch) § 45 zákona č. 48/1997 Sb.
^17i) § 55 zákona č. 48/1997 Sb.
^17j) § 4 písm. e) zákona č. 551/1991 Sb., ve znění zákona č. 127/1998 Sb. § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 280/1992 Sb.
^17k) § 4a zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^17l) § 8 zákona č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 6 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^17m) Například § 6 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 227/1998 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu.“.
-
- V § 19 odst. 1 písmeno g) zní:
- „g) příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,“.
-
- V § 19 odst. 1 písmeno ch) zní:
- „ch) příjem mimo stojícího společníka plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 5 a odst. 2 písm. a) bodu 11,“.
-
- V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují tato slova: „nebo Českou republikou“.
-
- V § 19 odst. 1 písmeno o) zní:
- „o) příjmy Fondu pojištění vkladů, Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, Zajišťovacího fondu družstevních záložen a Zajišťovacího fondu podle § 22a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 48/1997 Sb.,“.
-
- V § 19 odst. 1 písmeno p) zní:
- „p) výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.,“.
-
- V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t), u), v), w), x) a y), která včetně poznámek pod čarou č. 82), 85) a 86) znějí:
- „t) příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené podle zvláštního právního předpisu^17e) z vkladů u bank, pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění,
- u) příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí, úrokových příjmů z vkladů u bank a dividendových příjmů plynoucích odborovým organizacím, a to jen do výše, v jaké budou ve zdaňovacím období jejich dosažení a 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem,^82)
- v) příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence,^85)
- w) příjmy garančního fondu tvořeného z příspěvků pojistitelů a pojistného za hraniční pojištění podle zvláštního právního předpisu,^86)
- x) úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti,
- y) úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou.
^82) § 18 a násl. zákoníku práce.
^85) § 14 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
^86) § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).“.
-
- V § 20 odst. 3 ve větě třetí se slova „ve třech“ nahrazují slovy „v sedmi“ a na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se text: „a to i v případě, kdy došlo k převodu obhospodařování podílového fondu na jinou investiční společnost. U otevřeného podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace lze o vyměřenou daňovou ztrátu nebo její část neuplatněnou jako odčitatelnou položku od základu daně tímto investičním fondem snížit základ daně, a to ve zdaňovacích obdobích zbývajících do sedmi zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta tomuto investičnímu fondu vyměřena.“.
-
- V § 20 odstavec 7 zní:
„(7) Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3 tohoto zákona, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u veřejných vysokých škol pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.“.
-
- V § 20 odst. 8 ve větě „V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně sníženého podle § 34.“ se číslovka „2“ nahrazuje číslovkou „5“ a třetí věta se zrušuje.
-
- § 20b včetně nadpisu zní:
„§ 20b
Samostatný základ daně
(1) Do samostatného základu daně se zahrnují veškeré příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 3 ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období. Jednotlivý příjem z vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku anebo z obdobného plnění zahrnovaného do samostatného základu daně se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu.
(2) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je součástí samostatného základu daně i část příjmů veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, podle odstavce 1; přitom tato část samostatného základu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.“.
-
- § 21 včetně nadpisu zní:
„§ 21
Sazba daně
(1) Sazba daně činí 31 %, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.
(2) Sazba daně činí 15 %
- a) u investičního fondu a penzijního fondu.^9a) Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů, a
- b) u podílového fondu.^16) Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený podle § 20 odst. 3, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.
(3) Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů.
(4) U investičního fondu, který v průběhu zdaňovacího období ukončil činnost,^19d) se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na část základu daně stanoveného podle § 20a. Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze které v průběhu zdaňovacího období vznikl investiční fond.
(5) Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavců platná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo jeho části.“.
-
- V § 22 odst. 1 písm. f) bodu 1 se slova „nebo zhodnocované“ zrušují.
-
- V § 22 odst. 1 písm. g) bod 4 včetně poznámky pod čarou č. 71) zní:
- „4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních instrumentů podle zvláštního právního předpisu,^71)
^71) § 8b zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.“.
-
- V § 22 odst. 1 písm. g) bod 7 zní:
- „7. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, investičních instrumentů vymezených zvláštním právním předpisem,^71) majetkových práv registrovaných na území České republiky a z prodeje podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se sídlem na území České republiky,“.
-
- V § 22 odst. 1 písm. g) bod 9 zní:
- „9. výživné a důchody.^11)“.
-
- V § 22 odst. 2 se za slova „písm. c)“ vkládají slova „a f) bod 1“.
-
- V § 22 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 19g) zní:
„(3) Příjem společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti anebo účastníka ve sdružení bez právní subjektivity,^19g) který je poplatníkem podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, plynoucí z účasti na této společnosti nebo na tomto sdružení a z úvěrů a půjček poskytnutých této společnosti se považuje za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z příjmů společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti platí ustanovení § 38e odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b).
^19g) § 829 a násl. občanského zákoníku.“.
-
- V § 23 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
-
- V § 23 odstavec 3 zní:
„(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2
- a) se zvyšuje o
-
- částky neoprávněně zkracující příjmy,
-
- částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů),
-
- výdaje (náklady) uplatněné podle § 24 odst. 2 písm. za), částky dosud odečtené od základu daně podle § 34 odst. 3 při porušení podmínek stanovených tímto zákonem,
-
- částky, o které byl snížen hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle písmene c) bodů 1 a 2 za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností v účetnictví provedena,
-
- částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů^21) povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem účtujícím v soustavě podvojného účetnictví sraženy, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního zákona^28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částkami, o které se zvýší hospodářský výsledek, nebudou-li odvedeny do termínu pro podání daňového přiznání,
-
- přijaté úhrady závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů nebo o částky při ustoupení věřitele účtujícího v soustavě podvojného účetnictví od původně uplatněných nároků na ně, které byly podle písmene b) bodu 1 položkou snižující hospodářský výsledek v předchozích zdaňovacích obdobích, pokud se o částky při ustoupení od původně uplatněných nároků nezvyšuje hospodářský výsledek podle bodu 2. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
- b) se snižuje o
-
- rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů podle zvláštního právního předpisu^20) u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období,
-
- částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen hospodářský výsledek u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví podle písmene a) bodu 5, dojde-li k jejich odvedení. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud tyto částky pojistného a příspěvku odvede za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
- c) lze snížit o
-
- částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,
-
- částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle tohoto zákona do výdajů (nákladů) zahrnout,
-
- částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu^20) zúčtovány ve prospěch výnosů,
-
- částky související s pasivní opravnou položkou vytvořenou k majetku nabytému vkladem společníka nebo člena družstva, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu zúčtovány ve prospěch výnosů.“.
-
- V § 23 odst. 4 písm. b) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“.
-
- V § 23 odst. 4 písm. c) se slova „základního jmění“ nahrazují slovy „základního kapitálu“.
-
- V § 23 odst. 4 písmeno d) zní:
- „d) částky, které již byly zdaněny podle tohoto zákona u téhož poplatníka nebo u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace v případě, kdy jsou příjmem u jeho právního nástupce,“.
-
- V § 23 odst. 4 písm. e) se bod 1 zrušuje a zároveň se ruší označení bodu 2.
-
- V § 23 odst. 6 písm. b) se za slova „k ukončení nájmu“ vkládají slova „nebo k písemnému zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním doručenému nájemci“.
-
- V § 23 odst. 7 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a doplňují tato slova: „nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.^1a)“.
-
- V § 23 odst. 7 se na konci věty druhé tečka nahrazuje středníkem a doplňují tato slova: „toto se nepoužije v případě, kdy sjednaná výše úroků u půjčky je nižší než úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy, a věřitelem je osoba s bydlištěm nebo se sídlem v zahraničí nebo je věřitelem společník (člen družstva) uvedený v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3.“.
-
- V § 23 odst. 7 se věta třetí zrušuje.
-
- V § 23 odst. 7 se slova „základním jmění“ nahrazují slovy „základním kapitálu“.
-
- V § 23 odst. 8 písm. b) bodu 1 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
-
- V § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 se slova „bodech 1 až 4“ a slova „a opravných položek“ zrušují a slova „, o částky příjmů a výdajů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5“ se nahrazují slovy „s výjimkou přijatých záloh“.
-
- V § 23 odst. 8 písm. b) bodu 3 se slova „bodech 1 až 4“ a slova „, o částky příjmů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5" zrušují.
-
- V § 23 odstavec 13 zní:
„(13) U poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví při vložení pohledávky do obchodní společnosti nebo družstva a při postoupení pohledávky, s výjimkou pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny.“.
-
- V § 23 se doplňují odstavce 14 až 16, které znějí:
„(14) Při přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 lze hodnotu zásob, které poplatník evidoval v době zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví nebo rovnoměrně po 5 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví. Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li účtování v soustavě podvojného účetnictví před uplynutím doby rovnoměrného zahrnování zásob do základu daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno účtování v soustavě podvojného účetnictví, základ daně o hodnotu zásob, které nezahrnul do základu daně.
(15) Do základu daně se zahrnuje i opravná položka^20) k souboru majetku nabytému koupí, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí
- a) rozdíl mezi pořizovací cenou a souhrnem účetních hodnot majetku u prodávajícího sníženým o převzaté závazky, pokud nabyvatel individuálně nepřeceňuje jednotlivé složky koupeného souboru majetku, nebo
- b) rozdíl mezi pořizovací cenou a souhrnem individuálně přeceněných složek souboru majetku v souladu se zvláštním právním předpisem.^20)
Zjištěný rozdíl podle písmene a) nebo b), je-li kladný, je aktivní opravnou položkou, a je-li záporný, je pasivní opravnou položkou. Aktivní opravná položka se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období. Pasivní opravná položka je částkou zvyšující hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období. Přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je při pořízení obchodního majetku příjmem jednorázově. Neodepsanou část pasivní opravné položky je poplatník povinen zahrnout do základu daně v případě prodeje či vkladu celého souboru majetku nebo poslední části hmotného majetku^20) nebo nehmotného majetku,^20) ke kterému byla opravná položka vytvořena; obdobně lze postupovat i u neodepsané části aktivní opravné položky. Při postupném vyřazování části souboru majetku se opravná položka nemění. Při nájmu podniku podle § 488b a následujících obchodního zákoníku, jehož součástí je i celý soubor majetku nabytý koupí, ke kterému byla vytvořena aktivní nebo pasivní opravná položka, může na základě písemné smlouvy s vlastníkem (pronajímatelem) pokračovat v odpisování opravné položky, obdobně nájemce po dobu trvání nájmu. Při fúzi nebo převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva^70) se neodepsaná část aktivní nebo pasivní opravné položky zahrne do základu daně zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokud nebylo dohodnuto, že nástupnická společnost nebo družstvo pokračuje obdobně, jako by k přeměně nedošlo.
(16) Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem neúčtujícím v soustavě podvojného účetnictví vstupuje do základu daně příjem z prodeje zvýšený o účetní hodnotu všech postupovaných závazků. Jsou-li součástí prodeje podniku nebo jeho části i zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ daně o rozdíl mezi účetní hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při prodeji. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení účetní hodnotou závazků, jedná-li se o zdanitelné plnění podléhající dani z přidané hodnoty se sníženou nebo základní sazbou, hodnota včetně daně z přidané hodnoty. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení odstavce 13.“.
-
- V § 24 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem^20) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.“.
-
- V § 24 odst. 2 písm. a) se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
-
- V § 24 odst. 2 písm. b) se slova „a nehmotného majetku“ zrušují a na konci se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se tato věta: „Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,^20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),“.
-
- V § 24 odst. 2 písm. b) bodu 1 se slovo „přílohy“ nahrazuje slovy „přílohy č. 1“.
-
- V § 24 odst. 2 písm. c) se slova „a nehmotného majetku“ zrušují a na konci textu se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se tato věta: „Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,^20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),“.
-
- V § 24 odst. 2 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 81) zní:
- „d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti)^81) zaměstnavatele,
^81) Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.“.
-
- V § 24 odst. 2 písm. f) větě druhé se slova „31. ledna roku“ nahrazují slovy „konce měsíce“ a ve větě třetí se slova „podle zvláštního právního předpisu^19f)“ nahrazují slovy „podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu^28b)“.
-
- V § 24 odst. 2 písm. h) bod 3 zní:
- „3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a).“.
-
- V § 24 odst. 2 písm. h) na konci se doplňuje tato věta:
„Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím hrazená částka postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo postupitelem zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku,“.
-
- V § 24 odst. 2 písm. ch) ve větě první se slova „a to i v případě, bude-li zaplacena za původního poplatníka při změně vlastnických práv k nemovitosti,^26h)“ zrušují; ve větě druhé se za slova „do základu daně,“ vkládají slova „případně do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b,“.
Poznámka pod čarou č. 26h) se zrušuje.
-
- Poznámka pod čarou č. 25a) se zrušuje.
-
- V § 24 odst. 2 písm. s) bodu 1 se na konci doplňují slova „s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),“.
-
- V § 24 odst. 2 písmeno t) zní:
- „t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, vstupní cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g), pořizovací cena (vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena) nehmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního předpisu,^20) jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a pořizovací cena pozemku, s výjimkou pozemku nabytého vkladem, a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku. U pozemku nabytého vkladem je při jeho prodeji výdajem (nákladem) pořizovací cena evidovaná u společníka nebo člena družstva před jeho vložením, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. U pozemku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji výdajem (nákladem) společnosti nebo družstva pořizovací cena, byl-li společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena pro účely daně dědické nebo darovací, byl-li společníkem nebo členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. Zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním je výdajem (nákladem) jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení,“.
-
- V § 24 odst. 2 písmeno v) zní:
- „v) účetní odpisy,^20) a to pouze u
-
- hmotného majetku,20) který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého přeměnou^70) (s výjimkou změny právní formy), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny^20) evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace,
-
- nehmotného majetku^20) vymezeného zvláštními právními předpisy^20) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou (s výjimkou změny právní formy), zděděním či darováním. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny^20) prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou (s výjimkou změny právní formy) jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické společnosti (družstva) jen do výše zůstatkové ceny^20) evidované u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace za podmínky, že byl tento nehmotný majetek u obchodní společnosti (družstva) zrušené bez likvidace pořízen úplatně. U nehmotného majetku^20) vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem,“.
-
- V § 24 odst. 2 písm. z) se slova „a nehmotného majetku podle § 26 odst. 4“ zrušují.
-
- V § 24 odst. 2 písmena zi) a zj) znějí:
- „zi) zaplacené smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů a dále zaplacené úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nebo poplatník, který není účetní jednotkou,
- zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,^9a) maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti^21) za zdaňovací období nebo jeho část.“.
-
- V § 24 na konci odstavce 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zl) až zo), která včetně poznámky pod čarou č. 80) znějí:
- „zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního právního předpisu^20) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),
- zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností podle zvláštního právního předpisu,^80)
- zn) úhrn účetních hodnot majetkových složek podniku nebo jeho části při prodeji (§ 476 až 488 obchodního zákoníku) upravený u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o další související položky zúčtované do nákladů v souladu se zvláštními právními předpisy,^20) a to jen do výše příjmů z jeho prodeje zvýšených o související částky zúčtované do příjmů (výnosů) v souladu se zvláštními právními předpisy.^20) Prodává-li podnik nebo jeho část poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, je výdajem součet zůstatkových cen hmotného a nehmotného majetku, který může být odpisován, účetní hodnoty peněžních prostředků a cenin, účetní hodnoty finančního majetku, vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování, pořizovací ceny pozemků, účetní hodnoty pohledávek, jejichž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem, částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle písmene h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího, a účetní hodnoty závazků, jejichž úhrada by byla výdajem, a to do výše příjmů uvedených v § 23. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení účetní hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu, u pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužijí ostatní ustanovení tohoto odstavce, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků,
- zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně^34b) za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, maximálně však do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.
^80) § 24 odst. 3 písm. c) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
-
- V § 24 odst. 4 písmeno b) zní:
- „b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona k datu prodeje, a“.
-
- V § 24 odstavec 5 zní:
„(5) Prodává-li se hmotný majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena
- a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem (pronajímatelem) poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nedošlo,
- b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^1a) platného ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,
- c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy.
Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.“.
-
- V § 24 odst. 6 za slovy „hmotného majetku“ se slovo „majetku“ zrušuje.
-
- V § 24 odst. 10 se slovo „Richterovy“ zrušuje.
-
- V § 25 odst. 1 písmeno a) zní:
- „a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku^20) a nehmotného majetku,^20) s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2, včetně splátek a úroků z úvěrů a půjček spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich ocenění,^20)“.
-
- V § 25 odst. 1 písm. b) se slova „základního jmění“ nahrazují slovy „základního kapitálu“.
-
- V § 25 odst. 1 písm. c) se slova „cena pořízení^20)“ nahrazují slovy „pořizovací cenu^20)“.
-
- V § 25 odst. 1 písm. d) se za slova „právnických osob“ doplňují slova „, pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce,“.
-
- V § 25 odst. 1 písm. f) se slova „smluvních pokut a úroků z prodlení (poplatků z prodlení)“ nahrazují slovy „uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi)“.
-
- V § 25 odst. 1 písmeno m) zní:
- „m) plnění ve prospěch vlastního kapitálu s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. r) a w), převod zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, úhrada ztráty řízené osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy a dále vyrovnání poskytované mimo stojícím společníkům na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,“.
-
- V § 25 odst. 1 písm. o) se za slovo „zvláštního“ vkládá slovo „právního“ a na konci se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se tato věta: „Toto se vztahuje i na hmotný majetek a nehmotný majetek odpisovaný pouze podle zvláštního právního předpisu,^20)“.
-
- V § 25 odst. 1 písm. t) věta druhá zní: „Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 200 Kč, nejde-li o zboží, které je předmětem spotřební daně,“.
-
- V § 25 odst. 1 písm. w) se slova „či jmění“ nahrazují slovy „či kapitálu“, slova „vlastního jmění“ nahrazují slovy „vlastního kapitálu“ a slova „základním jmění“ se nahrazují slovy „základním kapitálu“.
-
- V § 25 odst. 1 písm. z) se za slova „§ 24“ doplňují slova „a § 10“.
-
- V § 25 odst. 1 písm. zd) se slova „a nehmotného“ zrušují.
-
- V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena ze) až zg), která znějí:
- „ze) rozdíl, o který částka hrazená postupníkem postupiteli při změně osoby nájemce podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku převyšuje částku nájemného připadajícího u postupníka na zbývající dobu nájmu sníženou o nájemné jím hrazené pronajímateli v souladu se smlouvou,
- zf) plnění poskytnuté zahraničnímu státnímu úředníkovi nebo zahraničnímu veřejnému činiteli nebo s jejich souhlasem jiné osobě v souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ani v případech, kdy se jedná o úředníka státu nebo veřejného činitele působícího ve státě, ve kterém je poskytnutí takového plnění tolerováno nebo není považováno za trestný čin anebo je obvyklé,
- zg) hodnota pohledávky vzniklé z titulu smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů při jejím postoupení v případě, že nebyla nabyta postoupením.“.
-
- V nadpisu nad § 26 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
-
- V § 26 odst. 1 se slova „, a nehmotného majetku" zrušují.
-
- V § 26 odst. 2 písm. c) bod 2 včetně poznámky pod čarou č. 28e) zní:
- „2. drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m^2 a výšku 5 m,^28e)
^28e) § 139b odst. 8 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.“.
-
- V § 26 odst. 3 písm. a) se na konci doplňují slova „, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 1 písm. f)“.
-
- V § 26 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 4.
-
- V § 26 odst. 4 se slova „nebo odstavci 4“ zrušují.
-
- V § 26 odst. 5 a 6 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
-
- V § 26 odst. 6 se slova „písm. b) a c)“ nahrazují slovy „písm. b) až d)“ a na konci odstavce se doplňuje tato věta: „Ročním odpisem u poplatníků uvedených v § 17 se rozumí odpis za zdaňovací období.“.
-
- V § 26 odstavec 7 zní:
„(7) Odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit
- a) z hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období
-
- k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3,
-
- k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních právních předpisů,^29a) který je evidován v majetku poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku,
-
- k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo k ukončení pronájmu, zrušení bez likvidace, zániku bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkursu z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke dni ukončení pronájmu, ke dni zrušení bez likvidace předcházejícímu rozhodný den fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení společnosti nebo družstva,^70) a v ostatních případech zrušení bez likvidace ke dni předcházejícímu den zániku, ke dni předcházejícímu první den hospodářského roku nebo kalendářního roku při změně účetního období, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu. Obdobně postupuje poplatník uvedený v § 2, který v průběhu zdaňovacího období přerušil podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem a tuto činnost nezahájil do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena,
-
- k ukončení nájemního vztahu při odpisování technického zhodnocení nájemcem (§ 28 odst. 3) nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného majetku (§ 28 odst. 4),
- b) z hmotného majetku nabytého v průběhu zdaňovacího období a evidovaného v majetku poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem podle § 30 odst. 12 písm. a) až e), g) až l), a z hmotného movitého majetku, k němuž poplatník nabyl vlastnické právo v průběhu zdaňovacího období splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva,^29c) a má tento majetek evidován v majetku na konci zdaňovacího období,
- c) z hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka po celé zdaňovací období u poplatníka, na kterého byl prohlášen konkurs v průběhu zdaňovacího období a nebo který vstoupil do likvidace v průběhu zdaňovacího období,
- d) u poplatníků uvedených v § 17 za zdaňovací období podle § 17a písm. c), je-li toto zdaňovací období kratší než 12 měsíců.“.
-
- § 27 zní:
„§ 27
Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je
- a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč,
- b) pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosného stáří,
- c) hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení,
- d) umělecké dílo,^30) které je hmotným majetkem a není součástí stavby a budovy, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní fondy knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné fondy,
- e) movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek,
- f) hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních právních předpisů,^26)
- g) inventarizační přebytky hmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,^20)
- h) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění závazku převodem práva,^29c) a to po dobu zajištění tohoto závazku a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní vlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce.^23e)“.
-
- V § 28 odstavec 1 zní:
„(1) Hmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo, organizační složka státu příslušná hospodařit s majetkem státu^30b) a státní organizace příslušná hospodařit s majetkem státu^30b) (dále jen „vlastník“), s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4.“.
-
- V § 28 se odstavce 2 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2 a dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 4 a 5.
-
- V § 28 odst. 2 se slova „, k němuž má vlastnické právo nebo právo hospodaření jiná osoba" nahrazují slovy „jinou osobou než vlastníkem“.
-
- V § 28 odst. 3 se slovo „uhrazené“ nahrazuje slovem „hrazené“.
-
- V § 28 odst. 5 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
-
- V § 29 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 72) zní:
„(1) Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí
- a) pořizovací cena,^31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. Při bezprostředním odkoupení hmotného majetku po předčasném ukončení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, kdy nejsou dodrženy podmínky stanovené v § 24 odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout i nájemné (včetně záloh na ně) uhrazené nájemcem do data předčasného ukončení smlouvy, které není výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 5; přitom lze do vstupní ceny zahrnout nejvýše nájemné (včetně záloh na ně), o které byl poplatník povinen zvýšit základ daně za předchozí zdaňovací období včetně zdaňovacího období, v němž byla smlouva předčasně ukončena. U majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,
- b) vlastní náklady,^31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii. Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou. U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,
- c) hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva,^29c) a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele,
- d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech zjištěná podle zvláštního právního předpisu;^1a) přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby zjištěná podle zvláštního právního předpisu^31b) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu,
- e) při nabytí majetku zděděním nebo darováním cena stanovená pro účely daně dědické, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 12 písm. a), nebo daně darovací, pokud neuplynula od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitostí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než 5 let, rozumí se vstupní cenou cena podle písmene d),
- f) hodnota technického zhodnocení podle § 33 odst. 1 dokončeného počínaje 1. lednem 2001 na hmotném majetku, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1, zvýšená o ocenění tohoto odpisovaného hmotného majetku; přitom odpisy pro účely tohoto zákona lze uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o dosud uplatněné účetní odpisy hmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1.
Součástí vstupní ceny podle písmen a) až f) je i technické zhodnocení provedené po zaevidování hmotného majetku v majetku poplatníka, s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce a na hmotném majetku vyloučeném z odpisování (§ 27), nejpozději však v prvním roce odpisování. Pokud původní vlastník v případech uvedených v § 30 odst. 12 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku vstupní cena, z níž by původní vlastník odpisy uplatňoval. Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o poskytnuté dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů měst, obcí a vyšších územních samosprávných celků, státních fondů, o poskytnuté prostředky (granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu,^72) o poskytnuté granty Evropských společenství, o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu (s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí), poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení, pokud se tyto prostředky neúčtují podle zvláštního právního předpisu^20) ve prospěch výnosů (příjmů). Obdobně se postupuje i u hmotného majetku vytvořeného vlastní činností.
^72) Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií, ve znění pozdějších předpisů.“.
-
- V § 29 odstavec 2 zní:
Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.
Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla.
e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)