Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví)

Typ Vyhláška
Publikace 2000-03-31
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

§ 2

Postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínku jejího čerpání, horní mez škodného poměru a maximální hranice vyrovnávací rezervy

(1) Postup stanovení výše vyrovnávací rezervy pojišťovny k jednotlivým odvětvím neživotního pojištění podle § 17 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 1.

(2) Podmínkou čerpání vyrovnávací rezervy je stav, kdy skutečný škodný poměr za dané odvětví pojištění je vyšší než horní mez škodného poměru za toto odvětví a sledované období vypočítaná způsobem uvedeným v příloze č. 2. Za tohoto stavu se vyrovnávací rezerva čerpá průběžně v souladu se splatností pojistných plnění, která vznikla z titulu výkyvů ve škodném poměru způsobených skutečnostmi nezávislými na vůli pojišťovny (§ 17 odst. 1 zákona).

(3) Horní mez škodného poměru za sledované období podle § 17 odst. 3 zákona se určuje pro jednotlivá pojistná odvětví neživotních pojištění způsobem uvedeným v příloze č. 2.

(4) Maximální hranice tvorby vyrovnávací rezervy podle § 17 odst. 4 zákona se vypočítává pro jednotlivá odvětví neživotních pojištění způsobem uvedeným v příloze č. 3.

§ 3

Technická úroková míra

(1) Maximální výše technické úrokové míry se stanoví v rozsahu částky 60 % průměrné úrokové míry dluhopisů vydaných Českou republikou s dobou splatnosti alespoň pět let. Ke stanovení maximální výše technické úrokové míry se použije průměrná úroková míra dluhopisů vydaných za posledních dvanáct kalendářních měsíců předcházejících roku, od kterého má nově stanovená technická úroková míra vstoupit v platnost.

(2) Maximální výše technické úrokové míry se stanoví ve výši 2,4 %. Ministerstvo je oprávněno upravit maximální výši technické úrokové míry, jestliže dojde ke změně úrokové míry dluhopisů vydaných Českou republikou nejméně o 1 procentní bod.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí pro pojistné smlouvy

§ 4

Limity skladby finančního umístění

(1) Pro jednotlivé položky finanční skladby pojišťovny nebo zajišťovny se stanoví tyto limity:

(2) Deriváty v souvislosti s aktivy uvedenými v odstavci 1, které přispívají ke snižování investičního rizika nebo usnadňují účinné řízení portfolia, nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv.

(3) Finanční umístění podle odstavce 1, s výjimkou dluhopisů podle odstavce 1 písm. a), pokladničních poukázek podle odstavce 1 písm. d) a zahraničních státních dluhopisů podle odstavce 1 písm. n), vztahující se k jednomu subjektu nebo ke skupině subjektů, které jsou v postavení osoby ovládající a ovládané, nesmí překročit 15 % z celkových technických rezerv.

(4) Stejný cenný papír lze zahrnout pouze do jedné položky finanční skladby.

§ 5

Určení hodnoty vlastních zdrojů

(1) Hodnota vlastních zdrojů (dále jen „skutečná míra solventnosti“) se určí jako součet hodnot položek podle odstavce 2 písm. a) až j) zmenšený o součet hodnot položek podle odstavce 2 písm. k) a l). Při stanovení výše hodnot jednotlivých položek podle odstavce 2 vychází pojišťovna z hodnot uvedených v účetní osnově podle zvláštního právního předpisu.^3)

(2) Skutečná míra solventnosti se určuje z těchto položek:

§ 6

Výpočet minimální míry solventnosti a způsob vykazování solventnosti

(1) Minimální míru solventnosti vypočítává pojišťovna zvlášť pro neživotní pojištění a zvlášť pro životní pojištění. Zajišťovna vypočítává minimální míru solventnosti obdobně jako pojišťovna pro neživotní pojištění; ustanovení této vyhlášky se na výpočet solventnosti zajišťovny použijí přiměřeně. Pojišťovna, která provozuje zajišťovací činnost, vypočítává minimální míru solventnosti zvlášť pro pojišťovací činnost a zvlášť pro zajišťovací činnost.

(2) V neživotním pojištění je minimální mírou solventnosti vyšší hodnota ze dvou hodnot vypočtených z objemu hrubého předepsaného pojistného a z nákladů na pojistná plnění podle přílohy č. 4.

(3) V životním pojištění se minimální míra solventnosti vypočítává z objemu technických rezerv a z rizikového kapitálu způsobem uvedeným v příloze č. 4. Odděleně od ostatních životních pojištění se vypočítává minimální míra solventnosti u životních pojištění, u kterých je nositelem investičního rizika pojistník. Je-li provozováno pojištění úrazu nebo nemoci jako připojištění k životním pojištěním, vypočítává se minimální míra solventnosti z objemu hrubého předepsaného pojistného podle přílohy č. 4.

(4) Solventnost vykazuje pojišťovna ministerstvu písemně nebo na technickém nosiči dat v rozsahu a uspořádání, které odpovídá vzoru Vykazování solventnosti uvedenému v příloze č. 4. Legenda k vzoru Vykazování solventnosti je uvedena v příloze č. 4.

Zrušovací a závěrečné ustanovení

§ 7

Zrušuje se vyhláška č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny.

§ 8

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.

Ministr:

doc. Ing. Mertlík, CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 75/2000 Sb.

Postup, kterým se stanoví výše a tvorba vyrovnávací rezervy

(1) Výše tvorby vyrovnávací rezervy se stanoví podle tohoto vzorce

T = T1+ .....+Tn,

kde

i je příslušné odvětví neživotního pojištění, i = 1,..., n,
Ti je tvorba rezervy pro příslušné odvětví stanovená tímto postupem,
T je celková tvorba rezervy.

(2) Výpočet výše tvorby rezervy

RPSi+ Si × Pi ≤MARi ,

kde

MARi je maximální výše vyrovnávací rezervy pro i-té odvětví,
ERPSi je počáteční stav vyrovnávací rezervy na začátku běžného období,
Si je sazba pro tvorbu rezervy pro i-té odvětví,
Pi je čisté zasloužené pojistné z i-tého odvětví v Kč za běžné období,

potom se tvorba rezervy Ti vypočte ze vzorce

Ti= Si × Pi ,

nebo

Ti= MARi - ERPSi

(3) Sazby pro tvorbu rezervy

Číselné označení podle přílohy k zákonu Odvětví neživotního pojištění Sazba pro tvorbu rezervy (Si) Sazba maximální hranice vyrovnávací rezervy (SMARi,)
8c Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených vichřicí 0,03 0,20
8d Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených přírodními živly jinými než vichřicí 0,03 0,20
8e Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených jadernou energií 0,75 6,00
8f Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených sesuvem nebo poklesem půdy 0,03 0,20
9 Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, vzniklých krupobitím nebo mrazem 0,03 0,20
14 Pojištění úvěru 0,12 1,50

(4) Pro tvorbu rezervy v ostatních odvětvích neživotních pojištění, která nejsou uvedena v odstavci 3, se použije sazba stanovená pro to pojistné odvětví, které je danému pojistnému odvětví nejbližší.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 75/2000 Sb.

Skutečný škodný poměr za dané odvětví a sledované období se vypočte podle § 17 odst. 2 zákona a jeho hodnota se označuje LQi.

ELQi=LQi - MALi× Pi/m ,

kde

ELQi je velikost výkyvu škod v Kč pro jednotlivé (i-té) odvětví pojištění,
MALi je horní mez škodného poměru,
Pi je čisté zasloužené pojistné vypočítané podle § 17 odst. 2 zákona,
m je délka sledovaného období (v letech)

Výše použití vyrovnávací rezervy pro jednotlivé pojistné odvětví se stanoví jako menší ze dvou veličin, a to z velikosti výkyvu škod v Kč a z velikosti počátečního stavu vyrovnávací rezervy podle vzorce

UERi=MIN ELQi,ERPSi + Ti,

kde

UERi je částka čerpání vyrovnávací rezervy v Kč pro i-té odvětví pojištění,
MIN je označení pro operaci výběru minimální částky ze dvou uvedených.
Číselné označení podle přílohy k zákonu Odvětví neživotního pojištění Horní mez škodného poměru (MALi)
8c Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených vichřicí 0,65
8d Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených přírodními živly jinými než vichřicí 0,65
8e Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených jadernou energií 0,25
8f Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených sesuvem nebo poklesem půdy 0,65
9 Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, vzniklých krupobitím nebo mrazem 0,65
14 Pojištění úvěru 0,95

Pro tvorbu rezervy v ostatních odvětvích neživotních pojištění, která nejsou uvedena v tomto bodě, se použije horní mez škodného poměru stanovená pro to pojistné odvětví, které je danému pojistnému odvětví nejbližší.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 75/2000 Sb.

Výpočet maximální hranice tvorby vyrovnávací rezervy

Maximální hranice rezervy se vypočítá podle vzorce

MARi= SMARi× Pi/m ,

kde

SMARi je sazba pro maximální hranici rezervy pro i-té odvětví pojištění.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 75/2000 Sb.

Vykazování solventnosti
Pojišťovna: ..........................................................................................
se sídlem: ..........................................................................................
VÝPOČET SOLVENTNOSTI
k datu: ..................
kurs 1 EUR = .................. Kč k uvedenému datu

SKUTEČNÁ MÍRA SOLVENTNOSTI (SMS)

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.