← Aktuální text · Historie

Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků

Aktuální text a fecha 2001-05-31
Čl. I

Vyhláška č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků, se mění takto:

„§ 2

Obsah služebního hodnocení

(1) Služební hodnocení obsahuje část hodnotící, závěr a poučení o možnosti podat odvolání.^1)

(2) Hodnotící část služebního hodnocení obsahuje údaje o způsobilosti celníka pro výkon funkce podle jeho odbornosti, množství, kvality a náročnosti služebních úkolů, služební aktivity a osobnostních předpokladů pro výkon funkce. Přitom se hodnotí zejména

(3) Dále hodnotící část služebního hodnocení obsahuje výsledek zkoušky, kterou koná celník v rámci základní nebo další odborné přípravy, klasifikaci zdravotní způsobilosti celníka (s přihlédnutím na případná omezení a úlevy k výkonu služby) včetně psychické způsobilosti celníka.

(4) V závěru služebního hodnocení se uvede, zda je celník způsobilý vykonávat dosavadní funkci, nebo zda tuto způsobilost nemá.

(5) Je-li celník způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvede se v závěru služebního hodnocení, zda

(6) Není-li celník způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvede se v závěru služebního hodnocení, zda je způsobilý vykonávat jinou funkci, nebo zda není způsobilý vykonávat jakoukoliv funkci.

^1) § 132 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 111/1998 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb.

^2) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 363/2000 Sb.“.

„(1) Výběrové řízení vyhlašuje služební funkcionář, který je oprávněn ustanovit celníka do funkce obsazované na základě výběrového řízení, (dále jen „vyhlašovatel“) uveřejněním v publikačním prostředku Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) nebo Generálního ředitelství cel, popřípadě v hromadných sdělovacích prostředcích.

(2) Vyhlášení výběrového řízení obsahuje

^5a) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb. Nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění nařízení vlády č. 143/1995 Sb., nařízení vlády č. 72/1996 Sb., nařízení vlády č. 327/1996 Sb., nařízení vlády č. 163/1997 Sb., nařízení vlády č. 354/1997 Sb., nařízení vlády č. 249/1998 Sb., nařízení vlády č. 127/2000 Sb. a nařízení vlády č. 496/2000 Sb.“.

„(7) Vyhlašovatel seznámí uchazeče s výsledkem výběrového řízení bez zbytečného odkladu.“.

^8a) § 46 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb.

^8b) § 45 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.“.

„§ 30

Naturální náležitosti při vzniku a trvání služebního poměru

(1) Při vzniku a trvání služebního poměru se celníkovi poskytují tyto naturální náležitosti:

(2) Základní stejnokrojová výbava se celníkovi poskytne nejpozději do tří měsíců od vzniku služebního poměru.

(3) Hodnota součástek k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy v kalendářním roce činí

(4) V kalendářním roce se poskytují prostředky na údržbu základní stejnokrojové výbavy ve výši 10 % hodnoty základní stejnokrojové výbavy.“.

„§ 32

Nároky na naturální náležitosti

(1) Součástky k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy nenáleží celníkovi po dobu 12 měsíců od vzniku služebního poměru.

(2) Součástky k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy a prostředky na údržbu základní stejnokrojové výbavy celníkovi náleží za dobu, po kterou mu náleží

^10) § 15 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(6) Místem služebního působiště celníka, který provádí celní dohled nad zbožím, které překračuje státní hranice, je část území České republiky a sousedního státu vymezená podle mezinárodních smluv,^11) kde je celní dohled prováděn.“.

„(7) Zahraniční služební cestou se rozumí služební cesta podle odstavce 4 mimo území České republiky.

(8) Služební funkcionář, který vysílá celníka na služební cestu, určí celníkovi dobu a místo nástupu služební cesty, dobu a místo ukončení služební cesty, místo plnění služebních povinností, způsob dopravy na služební cestě, popřípadě další podrobnosti. Nebrání-li tomu důležitý zájem služby, přihlédne služební funkcionář k oprávněným zájmům celníka.“.

„§ 34a

Náhrada jízdních výdajů

(1) Při služební cestě náleží celníkovi náhrada jízdních výdajů za použití veřejných dopravních prostředků, jež vynaložil v souladu s § 33 odst. 8, ve výši, kterou prokáže služebnímu funkcionáři.

(2) Použije-li celník se souhlasem služebního funkcionáře při služební cestě silniční motorové vozidlo, s výjimkou služebního silničního motorového vozidla, náleží mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu ve výši stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.^11a)

(3) Náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu se vypočte z ceny pohonné hmoty a ze spotřeby pohonné hmoty silničního motorového vozidla.

(4) Při výpočtu náhrady výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu se vychází z ceny pohonné hmoty prokázané celníkem.

(5) Jestliže celník cenu pohonné hmoty neprokáže, vypočte se mu tato náhrada výdajů z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.^11b)

(6) Spotřeba pohonné hmoty silničního motorového vozidla se vypočte aritmetickým průměrem z údajů o spotřebě paliva uvedených v technickém průkazu tohoto vozidla. Pokud je technický průkaz neobsahuje, náleží celníkovi náhrada výdajů za pohonnou hmotu jen v případě, že spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem jiného silničního motorového vozidla shodného typu se shodným objemem válců motoru.

(7) Použije-li celník se souhlasem služebního funkcionáře při služební cestě silniční motorové vozidlo, s výjimkou služebního silničního motorového vozidla, lze s ním předem dohodnout též poskytnutí náhrady výdajů za použití silničního motorového vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy.

§ 34b

Náhrada výdajů za ubytování

(1) Při služební cestě náleží celníkovi náhrada výdajů za ubytování, jež vynaložil v souladu s § 33 odst. 8, ve výši, kterou prokáže služebnímu funkcionáři.

(2) Je-li vyslán celník z místa služebního působiště na služební cestu, která trvá déle než jeden kalendářní den, do místa jeho trvalého pobytu^11c) nebo do místa trvalého pobytu členů jeho rodiny anebo do místa, ze kterého se denně vrací do místa svého trvalého pobytu nebo své rodiny, náhrada výdajů za ubytování se mu neposkytuje.

^11a) § 7 odst. 2 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb., zákona č. 125/1998 Sb., zákona č. 324/1998 Sb., zákona č. 333/1999 Sb., zákona č. 36/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb. Vyhláška č. 448/2000 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot.

^11b) § 7 odst. 5 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb. Vyhláška č. 448/2000 Sb.

^11c) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).“.

„§ 35

Stravné

(1) Při služební cestě náleží celníkovi za každý kalendářní den služební cesty stravné ve výši stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.^12)

(2) Zabezpečí-li služební funkcionář celníkovi na služební cestě bezplatné stravování, stravné se mu neposkytuje. Zabezpečí-li služební funkcionář celníkovi bezplatné stravování jen částečně, krátí se mu náležející stravné o 20 % za snídani, o 40 % za oběd a o 40 % za večeři. Stravné zkrácené podle předchozí věty se zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru.

(3) Celníkovi vyslanému na služební cestu, která trvá 5 a více hodin a jejíž doba nástupu je určena po 19. hodině kalendářního dne a doba ukončení před 5. hodinou následujícího kalendářního dne, náleží stravné podle odstavce 1 stanovené pro časové pásmo 5 až 12 hodin.

(4) Celníkovi vyslanému na služební cestu, při níž je mu znemožněno stravovat se obvyklým způsobem a která trvá méně než 5 hodin, může přiznat služební funkcionář stravné až do výše dolní hranice stanovené sazby stanovené podle odstavce 1 pro časové pásmo 5 až 12 hodin.

(5) Je-li vyslán celník na služební cestu, která trvá déle než jeden kalendářní den, do místa jeho trvalého pobytu nebo jeho rodiny anebo do místa, ze kterého se denně vrací do místa svého trvalého pobytu nebo do místa trvalého pobytu členů své rodiny, náleží mu stravné pouze za dobu výkonu služby.

^12) § 5 odst. 1 a 2 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb. Vyhláška č. 448/2000 Sb.“.

„(3) Dobou rozhodnou pro vznik nároku celníka na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky nebo doba odletu a příletu letadla při letecké přepravě.“.

„§ 43

Stravné

(1) Při zahraniční služební cestě náleží celníkovi za podmínek dále stanovených stravné v cizí měně stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.^17a) Výše stravného v cizí měně se stanoví ze základní sazby stravného stanoveného pro stát, ve kterém celník stráví v kalendářním dni nejvíce času.

(2) Stravné v cizí měně ve výši základní sazby stravného v cizí měně náleží celníkovi, pokud doba jeho zahraniční služební cesty strávené mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 12 hodin. Trvá-li tato doba 12 a méně hodin, náleží celníkovi stravné v cizí měně ve výši, která se určí násobkem dvanáctiny poloviční výše základní sazby stravného v cizí měně a počtu celých hodin zahraniční služební cesty strávených mimo území České republiky.

(3) Trvá-li zahraniční služební cesta celníka mimo území České republiky méně než 1 hodinu, stravné v cizí měně mu nenáleží.

(4) Při zahraniční služební cestě náleží celníkovi stravné v české měně podle § 35 za dobu zahraniční služební cesty strávené na území České republiky.

(5) Nenáleží-li celníkovi za dobu zahraniční služební cesty strávené mimo území České republiky stravné v cizí měně podle odstavce 4, připočte se tato doba k době trvání zahraniční služební cesty na území České republiky podle předchozího odstavce.

(6) Celníkovi, který provádí pohraniční odbavování v dopravních prostředcích během jízdy nebo plavby na trase stanovené mezinárodní smlouvou,^11) náleží stravné v cizí měně podle odstavců 1 až 5.

^17a) § 12 odst. 2, 3 a 5 zákona č. 119/1992 Sb.“.

„§ 45

Náhrada jízdních výdajů

Při poskytnutí náhrady za použití silničního motorového vozidla podle § 34a odst. 2 až 7 náleží celníkovi při zahraniční služební cestě náhrada jízdních výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu v cizí měně až po ujetí vzdálenosti 350 km v zahraničí.“.

„Společná ustanovení pro náhrady

§ 47a

(1) Náhrady podle této vyhlášky lze paušalizovat. Při výpočtu paušální částky vychází ministerstvo z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad celníkovi nebo skupině celníků. Změní-li se podmínky, za nichž byla paušální částka stanovena, je ministerstvo povinno tuto částku přezkoumat a upravit.

(2) Kde tato vyhláška požaduje, aby celník prokázal cestovní nebo stěhovací výdaje a celník je neprokáže, lze výjimečně přiznat náhrady ve výši uznané služebním funkcionářem s přihlédnutím k § 33 odst. 8; to neplatí o náhradě výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu a náhradě za ubytování.

§ 47b

(1) Celníkovi se poskytne záloha ve výši podle předpokládané doby trvání a podmínek služební cesty.

(2) Celník předloží písemné doklady potřebné pro vyúčtování služební cesty do deseti dnů po dni ukončení služební cesty. Ve stejné lhůtě též vrátí nevyúčtovanou zálohu.

(3) Celníkovi se poskytne při zahraniční služební cestě záloha v příslušné cizí měně ve výši, která odpovídá předpokládané době trvání a podmínkám této cesty. Služební funkcionář se může s celníkem dohodnout na poskytnutí zálohy i v jiné cizí měně, než je stanovena pro příslušný stát, pokud je k této měně v kursovním lístku České národní banky vyhlašován kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr denominací jednotné evropské měny. Při určení výše stravného v dohodnuté měně se zjistí korunová hodnota stravného ve stanovené měně, která se přepočítá na dohodnutou měnu. Pro určení korunové hodnoty stravného a částky stravného v dohodnuté měně se použijí kurzy devizového trhu a přepočítací poměry denominací jednotné evropské měny vyhlášené v kursovním lístku České národní banky platném v den poskytnutí zálohy.

(4) Vyúčtování služební cesty a vyplacení náhrady výdajů celníkovi se provede do 10 dnů ode dne, kdy celník předloží služebnímu funkcionáři potřebné písemné doklady.

(5) Částku, o kterou převýší poskytnutá záloha celníkovi při zahraniční služební cestě jeho nárok, vrací celník ve měně, která mu byla poskytnuta, nebo ve měně, na kterou tuto měnu celník v zahraničí směnil, anebo v české měně. Byla-li poskytnuta záloha celníkovi nižší, než činil jeho nárok, doplatí se mu rozdíl vždy v české měně. Při vyúčtování zálohy použije služební funkcionář celníkem doložený kurz, kterým byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu, a kurzy devizového trhu a přepočítací poměry uvedené v odstavci 3.

(6) Každou změnu skutečností, která je rozhodná pro poskytnutí náhrady cestovních nebo stěhovacích výdajů, oznámí celník služebnímu funkcionáři bez zbytečného odkladu.“.

„(2) Při kombinované formě studia se doba setrvání ve služebním poměru po skončení studia podle odstavce 1 stanoví poměrně podle skutečné doby trvání denního (prezenčního) studia a studia při výkonu služby (distančního studia).“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

„§ 67

Náhrada za bolest

Náhrada za bolest náleží celníkovi ve dvojnásobné výši v případě, že poškození jeho zdraví bylo způsobeno při služebním zákroku osobou, jejíž jednání směřovalo proti tomuto zákroku, nebo jestliže došlo k poškození jeho zdraví pro výkon služby.“.

„§ 72

Doba trvání služebního poměru rozhodná pro vznik nároku na odchodné

(1) Dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro vznik nároku na odchodné je, není-li dále stanoveno jinak, doba trvání služebního poměru celníka, příslušníka Policie České republiky, příslušníka BIS, příslušníka Vězeňské služby České republiky a vojáka z povolání, jakož i služba vojáka v další službě, jestliže byl hmotně zabezpečen jako voják z povolání.

(2) Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro vznik nároku na odchodné se nezapočítává doba, která je vyloučena z doby rozhodné pro výsluhu let v hodnosti.“.

„§ 75

Čistý měsíční výdělek z výdělečné činnosti

(1) Pro účely zjištění čistého měsíčního výdělku z výdělečné činnosti bývalého celníka se za hrubý výdělek považuje

(2) Čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti bývalého celníka je

(3) Za čistý měsíční výdělek podle odstavce 2 písm. a) se považuje též

(4) Jde-li o bývalého celníka, který je v pracovním nebo obdobném poměru a současně osobou samostatně výdělečně činnou, je jeho čistým měsíčním výdělkem jedna dvanáctina ročního základu daně z příjmů fyzických osob sníženého o jednu dvanáctinu roční daně z příjmů fyzických osob.

^27a) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000, zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb.

^27b) § 91 písm. a) zákona č. 186/1992 Sb. § 194 a 195 zákoníku práce. § 445 občanského zákoníku.“.

„§ 82

Jiný orgán šetřící jednání celníka

(1) Jiným orgánem, který šetří jednání celníka mající znaky kázeňského přestupku, přestupku nebo trestného činu, se rozumí zejména orgán činný v trestním řízení^28) a správní úřad.

(2) Jiným orgánem není orgán zmocněný služebním funkcionářem, který je příslušný uložit celníkovi kázeňský trest.“.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2001.

Ministr:

Ing. Rusnok v. r.