Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití

Aktuální text a fecha 2001-01-16

Oddíl 1

Obecná ustanovení

§ 1

(1) Pro účely této vyhlášky se potravinami určenými pro zvláštní výživu rozumí potraviny, které se svým zvláštním složením nebo zvláštním výrobním postupem zřetelně odlišují od potravin pro běžnou spotřebu, jsou vhodné pro výživové účely stanovené touto vyhláškou a uvádějí se do oběhu s označením účelu použití.

(2) Při stanovení výživových účelů podle odstavce 1 se vychází ze zvláštních nutričních požadavků

a) určitých skupin osob, jejichž trávicí proces nebo látková přeměna je narušená, nebo

b) určitých skupin osob, nacházejících se ve zvláštním fyziologickém stavu a které proto mohou mít specifické výhody z řízené spotřeby určitých látek v potravinách, nebo

c) zdravých kojenců a malých dětí.

(3) Za potraviny pro zvláštní výživu se nepovažují potraviny bez přidaného cukru a dalších přírodních sladidel a jiných potravin užívaných pro své sladivé účinky.

§ 2

Druhy potravin určených pro zvláštní výživu

Potravinami určenými pro zvláštní výživu jsou

a) potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu,

b) potraviny pro obilnou výživu a ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro kojence a malé děti,

c) potraviny pro diety s omezeným množstvím energie určené ke snižování tělesné hmotnosti,

d) potraviny pro zvláštní lékařské účely,

e) potraviny určené k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním,

f) potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové,

g) potraviny bezlepkové,

h) potraviny s nízkým obsahem bílkovin,

i) potraviny bez fenylalaninu,

j) potraviny s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku,

k) potraviny určené pro diabetiky,

l) doplňky stravy.

§ 3

Označování potravin určených pro zvláštní výživu

(1) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona se na obale potravin určených pro zvláštní výživu uvedou údaje o

a) návodu k přípravě, pokud potravina přípravu před spotřebou vyžaduje, a upozornění na nezbytnost dodržet tento návod,

b) původu bílkoviny rostlinného nebo živočišného, popřípadě hydrolyzátu bílkovin ve výrobku, pokud je bílkovina na obale uvedena jako složka,

c) způsobu uchovávání a době spotřeby po otevření obalu spotřebitelem, vyžaduje-li to charakter potraviny a je-li potravina určena k postupné spotřebě,

d) označování jednotlivých druhů potravin určených pro zvláštní výživu uvedené v § 6, 9, 12, 15, 18, 20, 22, 24, 26, 28 a 31.

(2) Potraviny určené pro zvláštní výživu se označují dobou použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti. Po uplynutí doby minimální trvanlivosti lze potraviny pro zvláštní výživu uvádět do oběhu k jinému než původnímu účelu a za podmínky, že jsou zdravotně nezávadné a je-li na nich zřetelně označen doporučený způsob použití.

(3) Potraviny určené pro zvláštní výživu nelze na obalu označit

a) informací, že při jejich použití není třeba rady lékaře,

b) slovy „dietní“ nebo „dietetický“ samostatně nebo ve spojení s jinými slovy, pokud není vyjádřen účel jejich použití.

Oddíl 2

Potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti a pro zvláštní druhy kojenecké výživy

§ 4

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) kojenci děti do ukončeného 12. měsíce věku,

b) malými dětmi děti od ukončeného jednoho roku do ukončeného 3. roku věku,

c) počáteční kojeneckou výživou potraviny určené pro výživu zdravých kojenců od narození do prvních čtyř až šesti měsíců života, které odpovídají výživovým nárokům této skupiny. Počáteční kojenecká výživa může obsahovat bílkoviny kravského mléka, sojové bílkoviny a hydrolyzované bílkoviny. Počáteční mléčnou kojeneckou výživou je výživa vyrobená na základě bílkoviny kravského mléka,

d) pokračovací kojeneckou výživou potraviny určené pro výživu zdravých kojenců starších čtyř měsíců a malých dětí, které tvoří základní část tekutého podílu smíšené stravy, vhodné pro tuto skupinu. Pokračovací mléčnou kojeneckou výživou je výživa vyrobená na základě bílkoviny kravského mléka.

(2) Zvláštními druhy kojenecké výživy jsou

a) počáteční mléčná výživa pro nedonošené děti a děti s nízkou porodní hmotností,

b) mléčná výživa s hydrolyzovanou bílkovinou, určená k výživě kojenců a malých dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka nebo k předcházení alergickým onemocněním, do které patří zejména přípravky

1. s vysokým stupněm hydrolýzy bílkoviny,

1. s nízkým stupněm hydrolýzy bílkoviny,

c) speciální výrobky, jakými jsou mléka s nízkým obsahem laktózy, mléka antirefluxová, přípravky k obohacování mateřského mléka pro děti nízkých hmotnostních skupin, přípravky výživy pro kojence na bázi aminokyselin,

d) výživa na bázi sóji.

§ 5

Požadavky na složení potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti

(1) Počáteční a pokračovací kojenecká výživa se vyrábí ze zdrojů bílkovin a podle potřeby i z dalších složek uvedených v přílohách č. 1 až 3. Složení počáteční a pokračovací kojenecké výživy musí být takové, aby příprava ke spotřebě vyžadovala pouze přidání vody vhodné pro kojence.

(2) Požadavky na

a) základní složení potravin pro počáteční kojeneckou výživu jsou uvedeny v příloze č. 1,

b) složení potravin pro pokračovací kojeneckou výživu jsou uvedeny v příloze č. 2,

c) potravní doplňky povolené k použití pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti jsou uvedeny v příloze č. 3,

d) podmínky pro použití zvláštních informací pro označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti jsou uvedeny v příloze č. 4,

e) referenční hodnoty nutričních faktorů pro označení výživové hodnoty potravin pro výživu kojenců a malých dětí jsou uvedeny v příloze č. 8.

(3) Za účelem porovnání obsahu některých biologicky účinných látek v potravinách pro kojeneckou výživu je uveden

a) obsah esenciálních a semiesenciálních aminokyselin v mateřském mléce v příloze č. 5,

b) přehled obsahu aminokyselinového složení kaseinu a bílkovin mateřského mléka v příloze č. 6,

c) průměrný obsah minerálních látek v kravském mléce v příloze č. 7.

(4) V ostatním platí pro potraviny určené k počáteční a pokračovací kojenecké výživě požadavky vyplývající ze zvláštního právního předpisu.^1)

§ 6

Označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti

(1) Součástí názvu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti je u potravin

a) uvedených v § 4 odst. 1 písm. c) označení „počáteční kojenecká výživa“,

b) uvedených v § 4 odst. 1 písm. d) označení „pokračovací kojenecká výživa“.

(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a v § 3 se na obalu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti uvede

a) u počáteční kojenecké výživy informace, že potravina je vhodná pro výživu kojenců od narození, nejsou-li kojeni,

b) u počáteční kojenecké výživy, která neobsahuje přídavek železa, informace, že při podávání kojencům starším čtyř měsíců musí být celková potřeba železa doplněna z jiných zdrojů,

c) u pokračovací kojenecké výživy informace, že potravina je vhodná pouze pro výživu kojenců starších čtyř měsíců a malých dětí, dále informace, že by potravina měla tvořit pouze část smíšené stravy a nemá se používat jako náhrada mateřského mléka během prvních čtyř měsíců života,

d) u počáteční a pokračovací kojenecké výživy využitelná energetická hodnota vyjádřená v kJ i kcal a číselně vyjádřený obsah bílkovin, tuků a sacharidů ve 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce,

e) u počáteční a pokračovací kojenecké výživy číselně vyjádřená průměrná hodnota obsahu vitaminů a minerálních látek podle příloh č. 1 a 2 a dále tam, kde je to vhodné, i průměrná hodnota obsahu cholinu, inositolu, karnitinu a taurinu ve 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce.

(3) U pokračovací kojenecké výživy může označení kromě číselných údajů o množství vitaminů a minerálních látek také obsahovat vyjádření procentního podílu referenční hodnoty podle přílohy č. 8, pokud se rovná nejméně 15 % referenční hodnoty.

(4) Na obalu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti se mohou uvést i zvláštní informace uvedené v příloze č. 4.

(5) Součástí označení počáteční kojenecké výživy je upozornění, které se uvede slovy: „Důležité upozornění“ nebo jejich rovnocennou obdobou a doplněním textu vyjadřujícím:

a) přednost kojení před výrobky kojenecké výživy,

b) doporučení, aby výrobek byl užíván jen na základě doporučení lékaře nebo kvalifikované osoby v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě.

(6) Na obalu potravin pro počáteční kojeneckou výživu nesmí být obsaženy

a) obrázky kojenců ani jiné obrázky nebo tvrzení, které by idealizovalo výrobek; připouští se však grafická znázornění pro snadnou identifikaci výrobků a znázornění způsobu přípravy,

b) pojmy „humanizovaný“ nebo „maternizovaný“.

Oddíl 3

Potraviny pro obilnou výživu a ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro kojence a malé děti

§ 7

(1) Potravinami pro obilnou výživu pro kojence a malé děti jsou

a) jednoduché obilné výrobky, zejména obilné kaše, které se připravují přidáním mléka nebo jiné vhodné tekutiny,

b) obilné výrobky s přidanou potravinou bohatou na bílkoviny, zejména obilnomléčné kaše, které se připravují přidáním vody nebo jiné tekutiny neobsahující bílkoviny,

c) těstoviny, které se konzumují po uvaření ve vroucí vodě nebo jiné vhodné tekutině,

d) suchary a sušenky, které se konzumují buď přímo nebo po rozmělnění a smíchání s vodou, mlékem nebo jinou vhodnou tekutinou,

(dále jen „obilné příkrmy“).

(2) Potravinami pro ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro kojence a malé děti (dále jen „ostatní příkrmy“) jsou příkrmy nemléčného typu na bázi ovoce, zeleniny nebo masa, s možným přídavkem cukru a člení se na

a) ovocné příkrmy (výživa, přesnídávka, pyré, dezert),

b) ovocné příkrmy s jogurtem, tvarohem nebo jiným vhodným mléčným zakysaným výrobkem,

c) ovocnoobilné příkrmy,

d) ovocnozeleninové příkrmy,

e) zeleninové příkrmy, polévky,

f) masozeleninové příkrmy, polévky,

g) masové příkrmy,

h) nápoje na ovocném, zeleninovém, bylinném základě nebo na základě jejich směsi, čajové nápoje na bylinném nebo ovocném základě a ovocné nebo zeleninové koncentráty.

(3) Obilné a ostatní příkrmy jsou určeny pro výživu zdravých kojenců a zdravých malých dětí nebo k přikrmování malých dětí, které jsou převáděny na smíšenou stravu.

§ 8

Požadavky na složení obilných a ostatních příkrmů

(1) Obilné a ostatní příkrmy se vyrábí

a) ze surovin, jejichž vhodnost pro zvláštní výživu kojenců a malých dětí byla prokázána všeobecně uznávanými vědeckými poznatky,

b) s použitím potravních doplňků a složek uvedených v přílohách č. 9 až 12.

(2) Požadavky na základní složení obilných a ostatních příkrmů jsou uvedeny v přílohách č. 9 a 10.

(3) Potraviny pro obilné a ostatní příkrmy musí odpovídat požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy,^1), ^2) pokud tato vyhláška nestanoví jinak.

§ 9

Označování obilných a ostatních příkrmů

(1) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu obilných a ostatních příkrmů uvede

a) označení věku kojence nebo malého dítěte, kterému je příkrm určen,

b) informace, zda potravina obsahuje lepek, je-li vyznačený věk pro použití potraviny nižší šesti měsíců,

c) využitelná energetická hodnota vyjádřená v kJ i v kcal na 100 g nebo 100 ml výrobku a číselně vyjádřený obsah bílkovin, tuků a sacharidů ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávána, nebo tam, kde je to vhodné, po přípravě k použití podle návodu výrobce,

d) číselně vyjádřená průměrná hodnota obsahu vitaminů a minerálních látek podle příloh č. 9 a 10 ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávána, nebo tam, kde je to vhodné, po přípravě k použití podle návodu výrobce.

(2) U vitaminů a minerálních látek může označení také obsahovat procentní podíl referenčních dávek ve 100 g nebo 100 ml nebo v jedné porci, pokud množství těchto látek představuje alespoň 15 % této hodnoty.

Oddíl 4

Potraviny pro diety s omezeným množstvím energie určené ke snižování tělesné hmotnosti

§ 10

(1) Potraviny pro diety s omezeným množstvím energie určené ke snižování tělesné hmotnosti (dále jen „potraviny pro redukční diety“) jsou potraviny se zvláštním složením, které při použití podle návodu výrobce představují

a) úplnou náhradu celodenní stravy,

b) náhradu jednoho či více hlavních jídel v rámci celodenní stravy.

(2) Potraviny pro redukční diety jsou určeny ke snižování nebo udržování tělesné hmotnosti osob starších 18 let.

§ 11

Požadavky na složení potravin pro redukční diety

(1) Požadavky na složení potravin pro redukční diety jsou uvedeny v příloze č. 13.

(2) Všechny jednotlivé složky potravin pro redukční diety, které ve vzájemné kombinaci vytvářejí úplnou náhradu celodenní stravy, musí být obsaženy v jediném společném obalu.

§ 12

Označování potravin pro redukční diety

(1) Potraviny pro redukční diety musí být označené,

a) jde-li o potraviny uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) slovy: „náhrada celodenní stravy pro regulaci hmotnosti“,

b) jde-li o potraviny uvedené v § 10 odst. 1 písm. b), údaji, zda se jedná o náhradu jednoho nebo více hlavních jídel pro regulaci hmotnosti.

(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin pro redukční diety uvedou údaje

a) o energetické hodnotě vyjádřené v kJ a kcal a o obsahu bílkovin, sacharidů a tuků ve 100 g nebo 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce nebo v množství této potraviny, které nahrazuje jeden pokrm,

b) o průměrném množství každé minerální látky a vitaminu, pro které jsou stanoveny požadavky v příloze č. 13, ve 100 g nebo 100 ml potraviny určené k použití podle návodu výrobce nebo též v množství této potraviny, které nahrazuje jeden pokrm. U potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. b) se dále uvedou údaje o vitaminech a minerálních látkách v procentech doporučené denní dávky podle zvláštního právního předpisu^3) v uvedeném množství;

údaje podle písmen a) a b) se mohou vyjádřit také na jednu porci, je-li uvedena velikost porce a počet porcí v jednom balení.

(3) Na obalu potravin pro redukční diety musí být upozornění

a) na možnost výskytu projímavých účinků, jestliže použití potraviny podle návodu výrobce vede k příjmu vícesytných alkoholů (polyolů) v množství více než 20 g denně,

b) na nutnost dodržovat dostatečný denní příjem tekutin,

c) že potravina zajišťuje veškeré základní živiny v potřebném množství na jeden den u potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. a),

d) že se potravina nemá používat bez porady s lékařem déle než tři týdny u potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. a),

e) že potravina splňuje očekávaný účel pouze jako součást nízkoenergetické výživy u potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. b) a že nezbytnou součástí výživy spotřebitele mají být i běžné pokrmy a potraviny.

(4) Označení potravin určených pro redukční diety nesmí obsahovat údaj o rychlosti nebo míře úbytku hmotnosti v důsledku jejich používání nebo údaj o snížení pocitu hladu nebo zvýšení pocitu sytosti.

Oddíl 5

Potraviny pro zvláštní lékařské účely

§ 13

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí potravinami pro zvláštní lékařské účely

a) potraviny zvlášť vyrobené či složené pro účely dietního ovlivňování pacientů při použití pod lékařským dohledem; jde o potraviny určené ke krytí výživových potřeb, nikoli k léčebným účelům,

b) potraviny, které jsou určeny pro výživu osob s omezenou nebo narušenou schopností požívat, trávit, absorbovat, metabolizovat nebo vylučovat běžné potraviny, určité výživné látky obsažené v těchto potravinách nebo jejich metabolity, nebo pro výživu osob s požadavky na výživu změněnými do té míry, že jejich řízené výživy nelze dosáhnout úpravou běžné stravy, využitím jiných druhů potravin pro zvláštní výživu ani jejich kombinací.

(2) Potravinami pro zvláštní lékařské účely jsou

a) nutričně kompletní potraviny se standardním složením živin, které mohou být jediným zdrojem výživy, pokud jsou používány podle návodu výrobce,

b) nutričně kompletní potraviny se složením živin specificky adaptovaným pro dané onemocnění, poruchu nebo zdravotní situaci, které mohou být jediným zdrojem výživy za předpokladu, že budou používány podle návodu výrobce,

c) nutričně nekompletní potraviny se standardním složením živin nebo složením adaptovaným specificky pro onemocnění, poruchu nebo zdravotní situaci, které nejsou vhodné jako jediný zdroj výživy.

Potraviny uvedené pod písmeny a) a b) mohou být použity také k náhradě části stravy nebo jako doplněk k obohacení stravy osob, pro které jsou určeny.

(3) Potraviny pro zvláštní lékařské účely se používají na základě doporučení lékaře nebo kvalifikované osoby v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě.

§ 14

Požadavky na složení potravin pro zvláštní lékařské účely

(1) Složení potravin pro zvláštní lékařské účely musí odpovídat správným zdravotním a výživovým zásadám a jejich použití podle návodu výrobce musí být bezpečné a musí být prospěšné a účinné při naplňování zvláštních výživových požadavků osob, pro které jsou určeny, a to v souladu s obecně uznávanými vědeckými poznatky.

(2) Požadavky na složení potravin pro zvláštní lékařské účely jsou uvedeny v příloze č. 14.

§ 15

Označování potravin pro zvláštní lékařské účely

(1) Součástí názvu potravin pro zvláštní lékařské účely musí být označení slovy: „dietní potravina pro zvláštní lékařské účely“.

(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin pro zvláštní lékařské účely uvedou údaje

a) o energetické hodnotě vyjádřené v kJ a kcal a o obsahu bílkovin, sacharidů a tuků ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávaná, a kde je to vhodné, na 100 g nebo 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce nebo v množství této potraviny, které nahrazuje jeden pokrm, za předpokladu, že bude na obalu uveden počet pokrmů v jednom balení,

b) o průměrném množství každé minerální látky a vitaminu podle přílohy č. 14 ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávaná, a kde je to vhodné, na 100 g nebo 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce nebo v množství této potraviny, které nahrazuje jeden pokrm,

c) o osmolalitě nebo osmolaritě tam, kde je to vhodné.

(3) Na obalu potravin pro zvláštní lékařské účely musí být označení „Důležité upozornění“ nebo jeho obdoba vyjadřující upozornění, že

a) potravina musí být používána na základě doporučení lékaře nebo kvalifikovaného pracovníka v oblasti klinické výživy,

b) potravina je či není vhodná jako jediný zdroj výživy,

c) potravina je určena pro specifickou věkovou skupinu, je-li to potřebné,

d) používání potraviny může vést k ohrožení zdraví, pokud bude užívána osobami, které nemají chorobu, poruchu či zdravotní stav, pro který je potravina určena. To platí pouze v případě, že takové ohrožení zdraví připadá v úvahu.

(4) Na obalu potravin pro zvláštní lékařské účely musí být dále uvedeny

a) formulace „určeno k dietnímu postupu při...“ s vyjmenováním choroby, poruchy nebo zdravotního stavu, pro který je potravina určena,

b) zvláštní předpoklady použití potraviny (v případě potřeby) a kontraindikace,

c) popis vlastností a charakteristik, které činí použití potraviny účelným zvláště s ohledem na obsah živin, který je zvýšen, snížen, eliminován či jinak upraven, a důvody použití potraviny,

d) v případě potřeby sdělení o způsobu použití této potraviny.

Oddíl 6

Potraviny určené k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním

§ 16

Pro účely této vyhlášky se potravinami určenými k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním, rozumí

a) potraviny zajišťující vyšší přívod energie, které se svým zvláštním složením, zvláště vyšším obsahem energetických živin (sacharidů, tuků), zřetelně odlišují od potravin pro běžnou spotřebu a které obsahují nutrienty zvyšující využití energetických zdrojů (vitamin B1, karnitin, chrom a jiné látky s takovým účinkem),

b) potraviny podporující tvorbu svalstva, které svým složením, zvláště vysokým obsahem bílkovin, peptidů, či esenciálních aminokyselin jsou vhodné pro tento účel nebo které obsahují látky, které tomuto účelu napomáhají,

c) nápoje určené pro sportovce, zvláště iontové nápoje, které obsahují látky zvyšující tělesný výkon, nebo nápoje, jejichž účelem je náhrada minerálů, k jejichž úbytku došlo v důsledku zvýšeného tělesného (sportovního) výkonu,

d) isotonické nápoje, jejichž osmolalita (látkové množství osmoticky aktivních částic rozpuštěných v 1 kg vody) činí 290 ± 15 miliosmolů v 1 kg nápoje připraveného ke spotřebě,

e) hypertonické nápoje, jejichž osmolalita činí 340 nebo více miliosmolů v 1 kg nápoje připraveného ke spotřebě,

f) hypotonické nápoje, jejichž osmolalita činí 250 nebo méně miliosmolů v 1 kg nápoje připraveného ke spotřebě,

g) ostatní specifické potraviny určené zejména pro výživu sportovců.

§ 17

Požadavky na složení potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním

(1) U potravin zajišťujících vyšší přívod energie musí být složení a návod k použití upraven tak, aby

a) při souběžném použití běžné stravy podíl energie a obsah dodaných tuků nepřekročil 40 % denního přívodu energie,^3)

b) denní příjem karnitinu nepřekročil množství 1 g.

(2) U potravin podporujících tvorbu svalstva

a) musí být složení a návod k použití upraven tak, aby při souběžném použití běžné stravy celkové množství bílkovin, peptidů a aminokyselin nepřekročilo 1,6 g na 1 kg tělesné hmotnosti za den,

b) musí při použití aminokyselin být jejich obsah tvořen souborem všech aminokyselin nebo skupinou esenciálních aminokyselin. Obsah jednotlivé aminokyseliny bez souběžné přítomnosti ostatních aminokyselin, peptidů či bílkovin je nepřípustný; při doporučeném dávkování nesmí denní přívod kreatinu překročit 25 g a nesmí být použity látky stanovené zvláštním právním předpisem.^4)

(3) U nápojů určených pro sportovce

a) může být obsaženo ve 100 ml nápoje ve stavu určeném ke spotřebě nejvýše 20 mg inositolu, 250 mg glukuronolaktonu (laktonu kyseliny glukuronové), 400 mg taurinu, 15 mg kofeinu a 50 mg extraktu guarany, přičemž ovocné a zeleninové šťávy určené pro tento účel nesmí obsahovat žádný kofein,

b) které jsou charakterizovány jako isotonické, hypertonické nebo hypotonické, může být jako zdroj sodíku, draslíku a hořčíku použita látka povolená k obohacování potravin.

§ 18

Označování potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním

(1) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním, uvedou údaje

a) o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,

b) o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti.

(2) Součástí názvu potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním, musí být označení „vhodné pro sportovce“ nebo „vhodné při zvýšené tělesné zátěži“.

(3) Na obalu potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním, musí být uveden účel použití podle § 16 a popis vlastností, které tento účel naplňují.

(4) U isotonických a hypertonických nápojů musí být na obalu udána osmolalita v miliosmol na 1 kg nápoje určeného ke spotřebě po přípravě podle návodu výrobce.

Oddíl 7

Potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové

§ 19

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) potravinami s nízkým obsahem laktózy potraviny obsahující nejvýše 1 g laktózy ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě,

b) potravinami bezlaktózovými potraviny obsahující nejvýše 10 mg laktózy ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě a ve kterých je přítomnost volné galaktózy vyloučena.

(2) Potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.

§ 20

Označování potravin s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózových

Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózových uvedou údaje

a) o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,

b) o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,

c) o obsahu laktózy v g ve 100 g nebo 100 ml potraviny.

Oddíl 8

Potraviny bezlepkové

§ 21

(1) Pro účely této vyhlášky se bezlepkovými potravinami rozumí

a) potraviny, které neobsahují lepek, i když byly vyrobeny z obilovin obsahujících přirozeně lepek, jako zejména pšenice, žito, triticale, ječmen a oves, nebo byly vyrobeny ze složek pocházejících z těchto obilovin,

b) potraviny, ve kterých byly složky pocházející z obilovin obsahující lepek nahrazeny složkami bez obsahu lepku.

(2) Potraviny bezlepkové jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.

(3) Za bezlepkové se nepovažují potraviny, které přirozeně neobsahují lepek; tyto potraviny mohou být na obalu označeny jako přirozeně bezlepkové, pokud obsahují méně než 10 mg gliadinu nebo 0,05 g dusíku na 100 g sušiny výrobku.

§ 22

Označování potravin bezlepkových

(1) Potraviny bezlepkové lze na obalu označit slovy: „bez lepku“ nebo „bezlepkové“ pouze v případě, že

a) neobsahují více než 10 mg gliadinu nebo 0,05 g dusíku na 100 g sušiny, pocházejícího z obilovin obsahujících lepek, jako zejména pšenice, žito, triticale, ječmen a oves,

b) jsou vyrobené ze škrobu, pocházejícího z obilovin obsahujících lepek, pokud použitý škrob neobsahoval více než 0,3 g bílkovin na 100 g sušiny výrobku; rostlinný původ použitého škrobu se označí na obalu.

(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin bezlepkových uvedou údaje

a) o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,

b) o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,

c) o obsahu lepku.

(3) Potraviny označené „přirozeně bezlepkové“ nesmí mít obsah gliadinu více než 10 mg na 100 g sušiny výrobku.

Oddíl 9

Potraviny s nízkým obsahem bílkovin

§ 23

(1) Potravinami s nízkým obsahem bílkovin se rozumí potraviny obsahující nejvýše 2 g bílkovin na 1 000 kJ energetické hodnoty.

(2) Potraviny s nízkým obsahem bílkovin jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.

§ 24

Označování potravin s nízkým obsahem bílkovin

Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin s nízkým obsahem bílkovin uvedou údaje

a) o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,

b) o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,

c) o obsahu bílkovin ve 100 g nebo 100 ml potraviny.

Oddíl 10

Potraviny bez fenylalaninu

§ 25

(1) Potravinami bez fenylalaninu se rozumí potraviny vyrobené zvláštním technologickým postupem tak, aby obsah fenylalaninu nebyl vyšší než 20 mg ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě. U potravin vyrobených ze surovin přirozeně neobsahujících fenylalanin musí být jeho obsah nulový.

(2) Potraviny bez fenylalaninu jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.

§ 26

Označování potravin bez fenylalaninu

Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin bez fenylalaninu uvedou údaje

a) o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,

b) o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti specifikované v požadavcích na jednotlivé druhy uvedené v přílohách,

c) o obsahu fenylalaninu v mg ve 100 g nebo 100 ml potraviny.

Oddíl 11

Potraviny s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku

§ 27

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) potravinami s nízkým obsahem sodíku potraviny, které obsahují nejvýše 120 mg sodíku ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě,

b) potravinami s velmi nízkým obsahem sodíku takové potraviny, které obsahují nejvýše 40 mg ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě,

c) potravinami bez sodíku takové potraviny, které obsahují nejvýše 5 mg sodíku ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě.

(2) Potraviny bez sodíku jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.

§ 28

Označování potravin s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku

Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku uvedou údaje

a) o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,

b) o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,

c) o obsahu sodíku ve 100 g nebo 100 ml.

Oddíl 12

Potraviny určené pro diabetiky

§ 29

(1) Potraviny uvedené v § 2 písm. k) mohou být označeny na obalu upozorněním „vhodné pro diabetiky v rámci stanoveného dietního režimu“ pouze se souhlasem Ministerstva zdravotnictví.

(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin určených pro diabetiky uvedou údaje o energetické hodnotě v kJ a kcal.

Oddíl 13

Doplňky stravy

§ 30

(1) Pro účely této vyhlášky se doplňkem stravy rozumí potravina určená k přímé spotřebě, která se odlišuje od potravin pro běžnou spotřebu vysokým obsahem potravních doplňků^5) a která byla vyrobena za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav a která se uvádí do oběhu pouze s označením účelu jejího použití.

(2) Pro dosažení příznivého ovlivnění organismu s cílem podpory zdraví spotřebitele je podmínkou použití doplňků stravy stanovení doporučeného dávkování výrobku.

(3) U potravních doplňků uvedených v příloze č. 15 se nemusí předkládat dokumentace nutná pro zdůvodnění použití potravního doplňku podle § 11 odst. 3 písm. c) zákona.

§ 31

Označování doplňků stravy

Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu u doplňků stravy uvede

a) označení „doplněk stravy“ jako součást názvu potraviny,

b) doporučené dávkování a další podmínky použití stanovené v rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona,

c) údaj o specifické skupině spotřebitelů, pokud se jedná o potravinu určenou pro vymezený okruh spotřebitelů,

d) údaj o obsahu bílkovin, sacharidů a tuků v gramech a energetické hodnotě v kcal a kJ ve 100 g nebo 100 ml doplňku stravy. Tento údaj se nemusí uvádět, je-li množství energie obsažené v nejvyšší stanovené denní dávce doplňku stravy menší než 170 kJ nebo 40 kcal. U výrobků v podobě tablet, dražé, kapslí lze tento údaj uvést ve stanoveném počtu kusů, který tvoří denní dávku. U výrobků v podobě sypké či tekuté lze tento údaj uvést ve stanoveném počtu g nebo ml v denní dávce,

e) údaj o obsahu potravních doplňků. U výrobků v podobě tablet, dražé, kapslí se tento údaj uvede ve stanoveném počtu kusů, který tvoří doporučenou denní dávku, u výrobků v podobě sypké či tekuté se uvede ve stanoveném počtu g nebo ml doplňku stravy v denní dávce nebo ve 100 g či 100 ml potraviny. Údaje se uvádějí v jednotkách hmotnosti,

f) údaj o skladování a v případě, že to vyžaduje povaha potraviny, údaj o uchovávání po otevření obalu,

g) upozornění „Ukládat mimo dosah dětí!“,

h) u doplňků stravy obsahujících více než 800 μg (RE) vitaminu A v denní dávce upozornění „Nevhodné pro těhotné ženy.“,

i) u doplňků stravy obsahujících včelí produkty upozornění „Nevhodné pro osoby citlivé na včelí produkty.“.

§ 32

Přechodné ustanovení

Potraviny, které budou vyrobeny a uvedeny do oběhu nejpozději do 31. prosince 2001 mohou být označovány ještě podle dosavadních právních předpisů.

§ 33

Zrušuje se vyhláška č. 336/1997 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a jejich způsob použití.

§ 34

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Fencl v. r.

Příloha č.1 k vyhlášce č.23/2001 Sb.

Základní složení potravin pro počáteční kojeneckou výživu

(hodnoty se týkají výrobků připravených k použití podle návodu výrobce)

KRITÉRIUM	Minimum	Maximum	Poznámka
1. Energie	250 kJ (60 kcal)/l00 ml	315 kJ (75 kcal)/100 ml
2. Bílkoviny	Obsah bílkovin = obsah dusíku x 6,38 pro bílkoviny kravského mléka Obsah bílkovin = obsah dusíku x 6,25 pro izoláty sójové bílkoviny a bílkoviny částečně hydrolyzované.
	Chemický index těchto proteinů se musí rovnat alespoň 80 % vzhledem k referenční bílkovině mateřského mléka podle přílohy č. 6.
	„Chemickým indexem“ se rozumí nejnižší poměr mezi množstvím každé esenciální aminokyseliny testované bílkoviny a množstvím příslušné aminokyseliny v referenční bílkovině mateřského mléka podle přílohy č. 6.
2.1. Počáteční výživa vyráběná z bílkovin kravského mléka	0,45 g/100kJ (1,8 g/l00 kcal)	0,7g/100kJ (3 g/100 kcal)	Při stejné energetické hodnotě musí hotová výživa obsahovat každou esenciální a semiesenciální aminokyselinu nejméně ve stejném využitelném množství jako referenční bílkovina mateřského mléka podle přílohy č. 5. Při tomto přepočtu může být obsah metioninu a cystinu sčítán.
2.2. Výživa vyráběná na bázi bílkovinových hydrolyzátů	0,56 g/100 kJ (2,25 g/l00 kcal)	0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal)	Při stejné energetické hodnotě musí hotová výživa obsahovat každou esenciální a semiesenciální aminokyselinu nejméně ve stejném využitelném množství jako referenční bílkovina mateřského mléka podle přílohy č. 5, při tomto přepočtu může být obsah methioninu a cystinu počítán dohromady. Koeficient bílkovinné účinnosti (protein efficiency ratio, PER) a čistá využitelnost bílkoviny (net protein utilisation, NPU) musí být přinejmenším stejná jako u kaseinu. Obsah taurinu musí být nejméně 10 umol/100 kJ (42 umol/100 kcal) a obsah L - karnitinu nejméně 1,8 umol/100 kJ (7,5 umol/100 kcal).
2.3. Výživa vyráběná výlučně z izolátů sójové bílkoviny nebo ve směsi s bílkovinami kravského mléka	0,56 g/100 kJ (2,56 g/100 kcal)	0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal)	Při výrobě této výživy se mohou používat jen izoláty sójové bílkoviny. Chemický index musí odpovídat nejméně 80 % vzhledem k referenční bílkovině uvedené v příloze č. 6 Výživa musí obsahovat na stejnou energetickou hodnotu takové využitelné množství methioninu, jaké je v referenční bílkovině mateřského mléka podle přílohy č. 5.Obsah L-karnitinu musí být ekvivalentní alespoň 1,8 umol/100 kJ (7,5 umol/100 kcal).
2.4. Ve všech případech je přídavek aminokyselin dovolen výhradně za účelem zlepšení nutriční hodnoty bílkoviny a pouze v rozsahu nezbytném pro tento účel.
KRITERIUM	Minimum	Maximum	Poznámka
---	---	---	---
3. Tuky	1,05 g/100 kJ (4,4 g/100 kcal)	1,5 g/100kJ (6,5 g/100 kcal)
3.1. Je zakázáno použití následujících substancí (látek): - sezamový olej (olej ze sezamových semen), - bavlníkový olej (olej ze semen bavlníku).
3.2 Kyselina laurová	-	15 % celkového obsahu tuku
3.3 Kyselina myristová	-	15 % celkového obsahu tuku
3.4 Kyselina linolová (ve formě glyceridů - linoleátů)	70 mg/100 kJ (300 mg/100 kcal)	285 mg/100 kJ (1200 mg/100 kcal)
3.5. Obsah kyseliny alfa- linolenové musí být nejméně 12 mg/100 kJ (50 mg/100 kcal). Poměr obsahu kyseliny linolové a alfa-linolenové musí být nejméně 5 a nejvýše 15.
3.6. Obsah trans- mastných kyselin nesmí být vyšší než 4 % celkového obsahu tuku.
3.7. Obsah kyseliny erukové nesmí být vyšší než 1 % celkového obsahu tuku.
3.8. Přidány mohou být vícenenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (20 a 22 atomů uhlíku). V tom případě může být jejich podíl na celkovém obsahu tuku: - u vícenenasycených n-3-mastných kyselin nejvýše 1 % - u vícenenasycených n-6-mastných kyselin s dlouhým řetězcem nejvýše 2 % (u kyseliny arachidonové nejvýše 1 %). Obsah eikosapentaenové kyseliny (20:5 n-3) nesmí být vyšší než obsah dokosahexaenové kyseliny (22:6 n-3).
4. Sacharidy	1,7 g/100 kJ (7g/100 kcal)	3,4 g/100 kJ (14 g/100 kcal)	Použity mohou být následující sacharidy: - laktóza - maltóza - sacharóza - maltodextriny - glukózový sirup nebo sušený glukózový sirup - předvařený škrob z přirozeně bezlepkových surovin - zeželatinovatělý škrob z přirozeně bezlepkových surovin.
4.1 laktóza	0,85 g/l00 kJ (3,5 g/100 kcal)	-	Toto ustanovení se netýká výživy, ve které sójové bílkoviny představují více než 50 % celkového obsahu bílkovin.
4.2 sacharóza	-	20 % celkového obsahu sacharidů
4.3 předvařený škrob a/nebo želatinový škrob	-	2 g/100 ml a 30 % celkového obsahu sacharidů
KRITÉRIUM	na 100 kJ	na 100 kcal
	Minimum	Maximum	Minimum
---	---	---	---
5. Minerální látky
5.1 Výživa vyráběná z bílkovin kravského mléka	Sodík Draslík Chloridy Vápník Fosfor Hořčík Železo * Zinek Měď Jod Selen **	mg mg mg mg mg mg mg mg μg μg μg	5 15 12 12 6 1,2 0,12 0,12 4,8 1,2 -
5.2. Výživa vyráběná výlučně ze sójových bílkovin nebo ve směsi s bílkovinami kravského mléka	Železo Zinek	mg mg	0,25 0,18
6. Vitaminy	Vitamin A Vitamin D Thiamin Riboflavin Niacin Kys. pantothenová Vitamin B6 Biotin Kyselina listová Vitamin B12 Vitamin C Vitamin K Vitamin E	μg RE μg μg μg mg NE** μg μg μg μg μg mg μg alfa TEx)	14 0,25 10 14 0,2 70 9 0,4 1 0,025 1,9 1 xx)
KRITÉRIUM		Nejvyšší hodnota*)	Poznámka
mg/100 kJ	mg/100 kcal
---	---	---	---
7. Nukleotidy - mohou být přidány následující nukleotidy	Cytidin - 5'- monofosfát Uridin - 5'- monofosfát Adenosin - 5'- monofosfát Guanosin - 5'- monofosfát Inosin - 5'- monofosfát	0,60 0,42 0,36 0,12 0,24	2,50 1,75 1,50 0,50 1,00

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.

Složení potravin pro pokračovací kojeneckou výživu

(hodnoty se týkají výrobků připravených k použití podle návodu výrobce)

KRITÉRIUM	Minimum	Maximum	Poznámka
1. Energie	250 kJ ( 60 kcal)/100 ml	335 kJ (80 kcal)/100 ml
2. Bílkoviny	0,5 g/100 kJ (2,25 g/100 kcal)	1 g/100 kJ (4,5 g/100 kcal)	obsah bílkovin = obsah dusíku x 6,38 pro bílkoviny kravského mléka obsah bílkovin = obsah dusíku x 6,25 pro izoláty sojové bílkoviny
			Chemický index těchto bílkovin se musí rovnat alespoň 80 % vzhledem k referenční bílkovině kaseinu nebo bílkovině mateřského mléka podle přílohy č. 6.
Pro pokračovací kojeneckou výživu vyráběnou ze sojových bílkovin (výhradně nebo ve směsi s proteiny kravského mléka) se mohou používat jen izoláty sojové bílkoviny. Aminokyseliny mohou být přidávány do pokračovací kojenecké výživy výhradně za účelem zlepšení nutriční hodnoty bílkovin a pouze v rozsahu nezbytném pro tento účel. Chemickým indexem se rozumí nejmenší poměr mezi množstvím každé esenciální aminokyseliny testované bílkoviny a množstvím příslušné aminokyseliny v referenční bílkovině.
Při stejné energetické hodnotě musí hotová výživa obsahovat methionin nejméně ve stejném využitelném množství jako mateřské mléko podle přílohy č. 5.
3.Tuky	0,8 g/100 kJ (3,3 g/100 kcal)	1,5 g/100 kJ 6,5 g/ 100 kcal
3.1. Je zakázáno použití následujících substancí (látek): - sezamový olej (olej ze sezamových semen) - bavlníkový olej (olej ze semen bavlníku)
3.2 Kyselina laurová	-	15 % celkového obsahu tuku
3.3 Kyselina myristová	-	15 % celkového obsahu tuku
3.4 Kyselina linolová (ve formě glyceridů - linoleátů)
	70 mg/l00 kJ (300 mg/100 kcal) limit se vztahuje pouze na pokračovací kojeneckou výživu obsahující rostlinný olej	-
3.5 Obsah trans- mastných kyselin nesmí překročit 4 % celkového obsahu tuku.
3.6 Obsah kyseliny erukové nesmí překročit 1 % celkového obsahu tuku.
4. Sacharidy	1,7 g/100 kJ (7g/100 kcal)	3,4 g/100 kJ (14 g/100 kcal)
4.1 Použití složek obsahujících gluten je zakázáno
4.2. Laktóza	0,45 g/100 kJ (1,8 g/100 kcal)	-	Toto ustanovení se nevztahuje na pokračovací kojeneckou výživu, ve které isoláty sojových bílkovin představují více než 50 % celkového obsahu bílkovin.
4.3. Sacharóza, fruktóza, med		odděleně nebo jako celek: 20 % z celkového obsahu sacharidů
KRITÉRIUM	na 100 kJ	na 100 kcal	Poznámka
	Minimum	Maximum	Minimum	Maximum
5. Minerální látky
5.1. Železo Jod	mg μg	0,25 1,2	0,5 -	1 5	2 -
5.2 Zinek
5.2.1. Pokračovací výživa vyráběná pouze z kravského mléka	mg	0,12	-	0,5	-
5.2.2 Pokračovací výživa obsahující izoláty sojových bílkovin nebo jejich směsi s kravským mlékem	mg	0,18	-	0,75	-
5.3. Jiné minerální látky Množství nejméně odpovídající těm, které se normálně nalézají v kravském mléce; snížené, kde to je vhodné, ve stejném poměru jako koncentrace bílkoviny v pokračovací výživě ke koncentraci bílkoviny v kravském mléce uvedené v příloze č.7.
5.4. Poměr Ca/P nesmí přesáhnout 2,0.
6. Vitaminy Vitamin A Vitamin D Vitamin C Vitamin E	μgRE μg mg mg alfa TE**	14 0,25 1,9 x)	43 0,75 - -	60 1 8 xx)	180 3 - -	* RE = trans retinol ekvivalent ve formě cholekalciferolu, jehož 10 μg = 400 m.j. vitaminu D * alfa TE = d - alfa tokoferolekvivalent x) 0,5 mg/g polynenasycených mastných kyselin, vyjádřeno jako kyselina linolová, ale ne méně než 0,1 mg na 100 využitelných kJ xx) 0,5 mg/g polynenasycených mastných kyselin, vyjádřeno jako kyselina linolová, ale ne méně než 0,5 mg na 100 využitelných kcal
7. Nukleotidy	Nejvyšší hodnota 1)
	mg/100 kJ	mg/100 kcal
Mohou se přidat tyto nukleotidy:	cytidin - 5'- monofosfát uridin - 5'- monofosfát adenosin - 5'- monofosfát guanosin - 5'-monofosfát inosin - 5 '- monofosfát	0,60 0,42 0,36 0,12 0,24	2,50 1,75 1,50 0,50 1,00	1) celková koncentrace nukleotidů nesmí překročit 1,2 mg/100 kJ (5 mg/100 kcal)

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.

Potravní doplňky povolené k použití pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti

1. Vitaminy

VITAMIN	POUŽITELNÉ FORMY
Vitamin A	retinylacetát retinylpalmitát beta karoten retinol
Vitamin D	vitamin D2 (ergokalciferol) vitamin D3 (cholekalciferoí)
Vitamin B1	thiamin hydrochlorid thiamin mononitrát
Vitamin B2	riboflavin sodná sůl riboflavin-5'-fosfátu
Niacin	nikotinamid kyselina nikotinová
Vitamin Bö	pyridoxin hydrochlorid pyridoxin-5'- fosfát
Kyselina listová	kyselina listová
Kyselina pantothenová	D-pantothenát vápenatý D-pantothenát sodný dexpanthenol
Vitamin B12	kyanokobalamin hydroxykobalamin
Biotin	D-biotin
Vitamin C	kyselina L-askorbová sodná sůl kyseliny L-askorbové vápenatá sůl Kyseliny L-askorbové kyselina 6-palmityl-L-askorbová (askorbylpalmitát) draselná sůl kyseliny askorbové
Vitamin E	D-α tokoferol DL-α tokoferol D-α tokoferol acetát DL-α tokoferol acetát
Vitamin K	fylochinon (fytomenandion)

1. Minerální látky

MINERÁLNÍ LÁTKA	POUŽITELNÉ FORMY SOLI
Vápník (Ca)	uhličitan vápenatý chlorid vápenatý vápenaté soli kyseliny citrónové glukonan vápenatý glycerol fosforečnan vápenatý mléčnan vápenatý vápenaté soli kyseliny trihydrogenfosforečné hydroxid vápenatý
Hořčík (Mg)	uhličitan horečnatý chlorid horečnatý oxid horečnatý horečnaté soli kyseliny trihydrogenfosforečné síran horečnatý glukonan horečnatý hydroxid horečnatý horečnaté soli kyseliny citrónové
Železo (Fe)	citran železnatý glukonan železnatý mléčnan železnatý síran železnatý citran železito-amonný fumaran železnatý difosforečnan železitý
Měď (Cu)	citran měďnatý glukonan měďnatý síran měďnatý komplex měď-lysin uhličitan měďnatý
Jod (I)	jodid draselný jodid sodný jodičnan draselný
Zinek (Zn)	chlorid zinečnatý mléčnan zinečnatý síran zinečnatý citran zinečnatý glukonan zinečnatý oxid zinečnatý octan zinečnatý
Mangan (Mn )	uhličitan manganatý chlorid manganatý citran manganatý síran manganatý glukonan manganatý
Selen (Se)	selenan sodný seleničitan sodný
Sodík (Na)	hydrogenuhličitan sodný chlorid sodný citran sodný glukonan sodný uhličitan sodný mléčnan sodný sodné soli kyseliny trihydrogenfosforečné hydroxid sodný
Draslík (K)	hydrogenuhličitan draselný uhličitan draselný chlorid draselný draselné soli kyseliny citrónové glukonan draselný mléčnan draselný draselné soli kyseliny trihydrogenfosforečné hydroxid draselný

1. Aminokyseliny a jiné dusíkaté látky

L- arginin a jeho hydrochlorid L- cystin a jeho hydrochlorid L- histidin a jeho hydrochlorid L- isoleucin a jeho hydrochlorid L- leucin a jeho hydrochlorid L -lysin a jeho hydrochlorid L- cystein a jeho hydrochlorid L- methionin L- fenylalanin L- threonin L- tryptofan L- tyrosin L- valin L- karnitin a jeho hydrochlorid taurin	cytidin - 5'- monofosfát a jeho sodná sůl uridin - 5'- monofosfát a jeho sodná sůl adenosin- 5'- monofosfát a jeho sodná sůl guanosin- 5'- monofosfát a jeho sodná sůl inosin- 5'- monofosfát a jeho sodná sůl

1. Ostatní

Cholin

Chlorid cholinu Citrát cholinu Dvojvinan cholinu (Cholin bitartrát)

Inositol

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.

Podmínky pro použití zvláštních informací pro označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti

ZVLÁŠTNÍ INFORMACE	PODMÍNKY PRO JEJICH POUŽITÍ
Upravený obsah bílkovin	Obsah bílkovin nižší než 0,6 g/100 kJ (2,5 g/100 kcal) a poměr mezi bílkovinou syrovátky a kaseinem ne menší než 1,0
Nízký obsah sodíku (low sodium)	Obsah sodíku menší než 9 mg/100 kJ (39 mg/100 kcal)
Bez sacharózy (sucrose free)	Není přítomna sacharóza
Pouze laktózy (lactose only)	Laktóza je jediný přítomný sacharid
Bez laktózy (lactose free)	Není přítomna laktóza
Obohaceno železem	Přidáno železo
Snížené riziko alergie na mléčné bílkoviny, přitom lze použít odkazy na snížený obsah alergenů nebo zmírněné antigenní působení	a) Počáteční kojenecká výživa musí vyhovovat požadavkům podle přílohy č. 1 bodu 2.2 a množství bílkoviny v počáteční kojenecké výživě vyvolávající imunitní reakci měřené všeobecně přijatými metodami může tvořit pouze 1 % z látek obsahujících dusík.b) V označení výživy musí být uvedeno, že kojenci, kteří jsou alergičtí na intaktní bílkovinu, z níž je výživa vyrobena, ji nesmějí konzumovat, pokud není všeobecně uznanými klinickými testy prokázáno, že je snášena více než 90 % kojenců (interval spolehlivosti 95 %) trpících nadměrnou citlivostí vůči bílkovinám, z nichž je hydrolyzát vyroben.c) Počáteční kojenecká výživa nesmí u laboratorních zvířat při perorálním podávání vyvolávat žádnou reakci na bílkoviny, z nichž je vyrobena.d) Pro oprávněnost tvrzení musí být jako důkaz uváděných vlastností předloženy vědecky podložené údaje.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.

Obsah esenciálních a semiesenciálních aminokyselin v mateřském mléce

(vyjádřené v mg na 100 k J a 100 kcal)

Arginin	na 100kJ*)	na 100 kcal*)
16	69
Cystin	6	24
Histidin	11	45
Isoleucin	17	72
Leucin	37	156
Lysin	29	122
Methionin	7	29
Fenylalanin	15	62
Threonin	19	80
Tryptofan	7	30
Tyrosin	14	59
Valin	19	80

*) 1 kJ = 0,239 kcal

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.

Přehled obsahu aminokyselinového složení kaseinu a bílkovin mateřského mléka

(vyjádřené v g na 100 g bílkovin)

Arginin	Kasein	Bílkovina mateřského mléka
3,7	3,8
Cystin	0,3	1,3
Histidin	2,9	2,5
Isoleucin	5,4	4,0
Leucin	9,5	8,5
Lysin	8,1	6,7
Methionin	2,8	1,6
Fenylalanin	5,2	3,4
Threonin	4,7	4,4
Tryptofan	1,6	1,7
Tyrosin	5,8	3,2
Valin	6,7	4,5

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.

Průměrný obsah minerálních látek v kravském mléce

(vyjádřené v jednotkách uvedených na 100 g tukuprosté sušiny a na 1 g bílkoviny)

Minerální látka	mg/100 g sušiny tukuprosté	mg/l g bílkoviny
Sodík	550	15
Draslík	1680	43
Chlor	1050	28
Vápník	1350	35
Fosfor	1070	28
Hořčík	135	3,5
Měď	225 μg/l00g	6 μg/1 g
Jod*	-	-

bez údajů, liší se podle složení krmiva a podmínek chovu

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.

Referenční hodnoty nutričních faktoru pro označení výživové hodnoty potravin pro výživu kojenců a malých dětí

| Živina | Referenční hodnota | | | jednotka | pro celodenní příjem | | | --- | --- | --- | | Vitamin A RE | μg | 400 | | Vitamin D | μg | 10 | | Vitamin C | mg | 25 | | Thiamin | mg | 0,5 | | Riboflavin | mg | 0,8 | | Niacin NE* | mg | 9 | | Vitamin B6 | mg | 0,7 | | Kyselina listová | μg | 100 | | Vitamin B12 | μg | 0,7 | | Vápník | mg | 400 | | Železo | mg | 6 | | Zinek | mg | 4 | | Jód | μg | 70 | | Selen | μg | 10 | | Měď | mg | 0,4 |

*RE = trans-retinolekvivalent

**NE = niacinekvivalent

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.

Požadavky na základní složení obilných příkrmů

(hodnoty se týkají výrobků připravených k použití podle návodu výrobce)

1.Obilné příkrmy se vyrábí z jedné nebo více mletých obilovin a/nebo ze surovin pocházejících ze škrobnatých hlíz

2.Obsah obilovin a/nebo škrobnatých hlíz nesmí být menší než 25 % hmotnosti v sušině výrobku

KRITÉRIUM	Druh obilné výživy1)	Minimum g/100 kJ (g/100 kcal)	Maximum g/100 kJ (g/100 kcal)	Poznámka
1. Bílkoviny	B, D		1,3 (5,5)	B - obsah přidané bílkoviny musí být nejméně 0,48 g/100 kJ (2 g/100 kcal) D-u výrobků s přídavkem složky s vysokým obsahem bílkoviny nesmí být množství přidané bílkoviny menší než 0,36 g/100 kJ (1,5 g/100 kcal) Chemický index přidané bílkoviny musí být nejméně 80 % chemického indexu referenční bílkoviny - kaseinu uvedeného v příloze č. 6, nebo koeficient účinnosti směsi bílkovin (PER) ve výrobku musí dosahovat nejméně 70 % tohoto koeficientu u referenční bílkoviny. Přídavek aminokyselin je přípustný jen pro zlepšení výživové hodnoty směsi bílkovin a jen v nutném množství.
2. Přidané sacharidy (sacharóza, fruktóza, glukóza, glukózový sirup nebo med)	A, D		1,8 (7,5) celkem přidaných sacharidů	z toho smí být přídavek fruktózy nejvýše 0,9 g/100 kJ (3,75 g/100 kcal)
	B		1,2 (5)	z toho přídavek fruktózy smí být nejvýše 0,6 g/100 kJ (2,5 g/100 kcal)
3. Tuky	A, D		0,8 (3,3)
	B		1,1 (4,5)	Pokud je obsah tuku vyšší než 0,8 g/100 kJ (3,3 g/100 kcal), pak obsah: - kyseliny laurové smí být nejvýše 15 % z celkového obsahu tuků, - kyseliny myristové nejvýše 15 % z celkového obsahu tuků - kyseliny linolové (ve formě glyceridů) musí být nejméně 0,07 g/100 kJ (0,3 g/100 kcal) a nejvýše 0,285 g/100 kJ (1,2 g/100 kcal)
4. Minerální látky
Sodík (Na)	A, B, C, D		0,025 (0,1)	Sodné soli se smí přidávat pouze v případech, je-li to z technologických důvodů nutné
Vápník (Ca)	B	0,02 (0,08)
	D	0,012 (0,05)		U výrobků vyrobených s použitím mléka (mléčné sušenky)
5. Vitaminy
Thiamin	A, B, C, D	25 μg (100 μg)
Vitamin A (RE)2)	B	14 μg (60 ug)	43 μg (180 μg)
Vitamin D 3)	B	0,25 μg (1 ug)	0,75 μg (3 μg)

^1^) A = jednoduché obilné výrobky, zejména obilné kaše, které se připravují přidáváním mléka nebo jiné výživné tekutiny B = obilné výrobky s přidanou potravinou bohatou na bílkoviny, zejména obilnomléčné kaše C = těstoviny, které se konzumují po uvaření ve vroucí vodě nebo jiné tekutině D = suchary a sušenky, které se konzumují přímo, nebo po rozmělnění a smíchání s vodou, mlékem nebo jinou vhodnou tekutinou ^

^2) RE = all -trans - retino lekvivalent

^3^) ve formě cholekalciferolu, jehož 10 ug = 400 m.j. vitaminu Mezní hodnoty pro vitamin A a vitamin D platí i v případě, že jsou tyto vitaminy přidány do jiných obilných příkrmů.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.

Požadavky na základní složení ostatních příkrmů

(požadavky se týkají výrobků připravených k použití podle návodu výrobce)

1. Bílkoviny
a)	Jsou-li součástí názvu výrobku uvedeny jako jediné složky maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin, pak musí tvořit:
1.	podíl tohoto masa, drůbeže, ryb, vnitřností nebo jiných obvyklých zdrojů bílkovin celkem nejméně 40 % celkové hmotnosti výrobku,
2.	každé jednotlivě uvedené složky (maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin) nejméně 25 % hmotnosti všech použitých bílkovinných zdrojů,
3.	množství bílkovin z uvedených zdrojů nesmí být menší než 1,7 g/100 kJ (7 g/100 kcal).
b)	Jsou-li maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin jednotlivě nebo v kombinaci uvedeny v názvu výrobku na prvním místě, pak musí tvořit bez ohledu na to, zdaje výrobek určen jako pokrm:
1.	uvedený podíl masa, drůbeže, ryb, vnitřností nebo jiných obvyklých zdrojů bílkovin v součtu nejméně 10 % celkové hmotnosti výrobku,
2.	každé jednotlivě uvedené složky (masa, drůbeže, ryb, vnitřností nebo jiných obvyklých zdrojů bílkovin) nejméně 25 % hmotnosti všech na obalu vyjmenovaných bílkovinných zdrojů,
3.	obsah bílkovin z těchto uvedených zdrojů nejméně 1 g/100 kJ (4 g/100 kcal).
c)	Jsou-li maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin jednotlivě nebo v kombinaci uvedeny v názvu výrobku, ale nikoli na prvním místě, pak musí být bez ohledu na to, zda je výrobek určen jako pokrm, tvořit:
1.	uvedený podíl masa, drůbeže, ryb, vnitřností nebo jiných obvyklých zdrojů bílkovin v součtu nejméně 8 % celkové hmotnosti výrobku,
2.	každé jednotlivě uvedené složky (maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin) nejméně 25 % hmotnosti všech použitých bílkovinných zdrojů,
3.	obsah bílkovin z uvedených zdrojů nejméně 0,5 g/100 kJ (2,2 g/100 kcal) a celkový obsah bílkovin pocházejících ze všech zdrojů nesmí být menší než 0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal).
d)	Je-li v názvu výrobku spolu s jinými složkami uveden sýr, pak bez ohledu na to, zdaje výrobek určen jako pokrm, nesmí být:
1.	obsah bílkovin mléčného původu nižší než 0,5 g/100 kJ (2,2 g/100 kcal),
2.	celkový obsah bílkovin ze všech zdrojů nižší než 0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal).
e)	Je-li výrobek určený jako samostatné jídlo, s výjimkou zeleninových příkrmů, ale v názvu není uvedeno maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin, pak musí být celkový obsah bílkovin ze všech zdrojů nejméně 0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal).
f)	Požadavky uvedené pod písmeny a), b), c), d) a e) neplatí pro omáčky určené jako příloha.
g)	Sladké příkrmy, které uvádí v názvu výrobku mléčnou složku jako první nebo jedinou složku, musí obsahovat nejméně 2,2 g mléčných bílkovin na 100 kcal. Pro všechny ostatní sladké příkrmy neplatí požadavky uvedené pod písmeny a), b), c), d), e), f) a g).
h)	Přídavek aminokyselin je povolen pouze ke zlepšení nutriční hodnoty přítomné bílkoviny a to výhradně v množství, které je nezbytné pro tento účel.
2. Sacharidy
Množství veškerých sacharidů přítomných v ovocných a zeleninových šťávách a nektarech, příkrmech složených z ovoce a v dezertech nebo pudincích nesmí překročit
a) 10 g/100 ml u zeleninových šťáv a nápojů z nich připravených,
b) 15 g/100 ml u ovocných šťáv a nektarů a nápojů z nich připravených,
c)	20 g/100 g u příkrmů složených z ovoce,
d)	25 g/100 g u dezertů a pudinků,
e) 5 g/100 ml v ostatních nápojích, pokud nejsou připraveny z mléka.
3. Tuky
Dále uvedené požadavky se týkají ostatních příkrmů, u kterých je jako jediná složka v názvu výrobku uvedeno maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiný tradiční zdroj bílkovin.
a)	Je-li maso nebo sýr jedinou složkou, uvedenou v názvu, nebo jsou uvedeny v názvu výrobku na prvním místě, pak
celkový obsah tuku ve výrobku ze všech zdrojů nesmí překročit 1,4 g/100 kJ (6 g/100 kcal). b) Ve všech ostatních výrobcích celkový obsah tuku ve výrobku ze všech zdrojů nesmí překročit 1,1 g/100 kJ (4,5 g/100 kcal).
4. Sodík (Na)
a) Obsah sodíku ve výrobku nesmí být vyšší než 48 mg/100 kJ (200 mg/100 kcal), příp. než 200 mg/100 g. Je - li jedinou složkou uvedenou v názvu výrobku sýr, nesmí být obsah sodíku vyšší než 70 mg/100 kJ (300 mg/100 kcal).
b) Do výrobků z ovoce, dezertů a pudinků nesmějí být přidávány žádné sodné soli s výjimkou těch, které jsou přidány z technologických důvodů.
5. Vitaminy
a) Vitamin C V ovocných šťávách a nektarech a zeleninových šťávách musí být obsah vitaminu C nejméně 6 mg/100 kJ (25 mg/100 kcal), avšak ne méně než 25 mg/100 g.
b) Vitamin A V zeleninových šťávách musí být obsah vitaminu A nejméně 25 μgRE/100 kJ (100 μgRE/100 kcal), Do ostatních druhů příkrmů ze skupiny jiných než obilných nesmí být vitamin A přidáván.
c) Vitamin D Do ostatních druhů příkrmů ze skupiny jiných než obilných nesmí být vitamin D přidáván.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.

Požadavky na identitu potravních doplňků, které lze použít při výrobě obilných a ostatních příkrmů

1. Vitaminy

Vitamin A Retinol Retinyl-acetát Retinyl-palmitát Beta-karoten	Vitamin D Vitamin D2 (= ergokalciferol) Vitamin D3 (= cholekalciferol)
Vitamin B1 Thiamin hydrochlorid Thiamin mononitrát	Vitamin B2 Riboflavin Riboflavin - 5-fosfát-sodný
Niacin Nikotinamid Kyselina nikotinová	Vitamin B6 Pyridoxin hydrochlorid Pyridoxin -5-fosfát Pyridoxin dipalmitát
Kyselina pantotenová D-pantotenát vápenatý D-pantotenát sodný Dexpantenol	Folát Kyselina listová
Vitamin B12 Kyanokobalamin Hydroxykobalamin	Biotin D-biotin
Vitamin C Kyselina L-askorbová L-askorban sodný L-askorban vápenatý Askorban draselný Ester kyseliny -L-askorbové a 6-palmitylu Askorbyl palmitát	Vitamin E D-α-tokoferol DL-α -tokoferol D-α-tokoferol acetát DL-α-tokoferol acetát
Vitamin K Fylochinon (fytometadion)

1. Aminokyseliny

L-arginin a jeho hydrochloridy L-cystin a jeho hydrochloridy L-histidin a jeho hydrochloridy L-isoleucin a jeho hydrochloridy L-leucin a jeho hydrochloridy L-lysin a jeho hydrochloridy L-cystein a jeho hydrochloridy L-methionin L-fenylalanin L-treonin L-tryptofan L-tyrosin L-valin

1. Ostatní organické látky

Cholin Chlorid cholinu Citrát cholinu Dvojvinan cholinu (cholin bitartrate) Inositol L-karnitin Hydrochlorid L-karnitinu

1. Soli minerálních a stopových prvků

Vápník Uhličitan vápenatý Chlorid vápenatý Vápenaté soli kys. citrónové Glukonan vápenatý Glycerofosforečnan vápenatý Mléčnan vápenatý Oxid vápenatý Hydroxid vápenatý Vápenaté soli kyseliny trihydrogenfosforečnaté	Hořčík Uhličitan horečnatý Chlorid horečnatý Horečnaté soli kyseliny citrónové Glukonan horečnatý Oxid horečnatý Hydroxid horečnatý Horečnaté soli kyseliny trihydrogenfosforečné Síran horečnatý Mléčnan horečnatý Glycerofosforečnan horečnatý
Draslík Chlorid draselný Draselné soli kyseliny citrónové Glukonan draselný Mléčnan draselný Glycerofosforečnan draselný	Železo Citran železnatý Citran železito-amonný Glukonan železnatý Mléčnan železnatý Síran železnatý Fumaran železnatý Difosforečnan železitý Elementární železo (získané z karbonylu železa hydrogenací nebo elektrolyticky) Sacharan železitý Difosforečnan sodno-železitý Uhličitan železnatý
Měď Komplex mědi a lysinu Uhličitan měďnatý Citran měďnatý Glukonan měďnatý Síran měďnatý	Zinek Octan zinečnatý Chlorid zinečnatý Citran zinečnatý Mléčnan zinečnatý Síran zinečnatý Oxid zinečnatý Glukonan zinečnatý
Mangan Uhličitan manganatý Chlorid manganatý Citran manganatý Glukonan manganatý Síran manganatý Glycerofosforečnan manganatý	Jod Jodid sodný Jodid draselný Jodičnan draselný Jodičnan sodný

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.

Požadavky na nejvyšší přípustné množství vitaminů a minerálních látek u obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti

(hodnoty se týkají potravin připravených k použití podle návodu výrobce. Pouze požadavky na draslík a vápník se vztahují na výrobek ve stavu, v jakém je prodáván.)

Vitaminy a minerální látky	nejvyšší množství na 100 kcal	nejvyšší množství na 100 kJ
Vitamin A (μg RE)	1801)	42,9
Vitamin E (mg a-TE)	3	0,7
Vitamin C (mg)	12,5/252)/1253)	3/6/30
Thiamin (mg)	0,25/0,54)	0,06/0,12
Riboflavin (mg)	0,4	0,1
Niacin (mg NE)	4,5	1,1
Vitamin Be (mg)	0,35	0,08
Kyselina listová (μg)	50	11,9
Vitamin B12 (μg)	0,35	0,08
Kyselina pantothenová (mg)	1,5	0,36
Biotin (μg)	10	2,4
Draslík (mg)	160	38
Vápník (mg)	80/1805)/1006)	19/43/24
Hořčík (mg)	40	9,5
Železo (mg)	3	0,7
Zinek (mg)	2	0,5
Měď (μg)	40	9,5
Jod (μg)	35	8,3
Mangan (mg)	0,6	0,14

^1) Neplatí pro množství vitaminu A uvedené v přílohách č. 9 a č. 10.

^2) Množství použitelné pro výrobky obohacené železem.

^3) Množství použitelné pro pokrmy na bázi ovoce,ovocné šťávy,nektary a zeleninové šťávy.

^4) Množství použitelné pro obilné příkrmy.

^5) Množství použitelné pro výrobky uvedené ve skupině A a B v příloze č. 9.

^6) Množství použitelné pro výrobky uvedené ve skupině D v příloze č. 9.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.

Požadavky na složení potravin pro redukční diety

(hodnoty se vztahují k výrobkům upraveným k použití podle návodu výrobce)

TABULKA 1

1. Energie
a) Množství energie dodávané potravinami podle § 10 odst. 1 písm. a) v denní dávce musí být nejméně 3360 kJ (800 kcal) a nejvýše 5040 kJ (1200 kcal). b) Množství energie dodávané potravinami podle § 10 odst. 1 písm. b) v jednom pokrmu musí být nejméně 840 kJ (200 kcal) a nejvýše 1680 kJ (400 kcal).
2. Bílkoviny
---
a) U potravin podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) musí být dodáno bílkovinami obsaženými nejméně 25 % a nejvýše 50 % energie. Obsah bílkovin v potravinách podle § 12 odst. 1 písm. a) nesmí překročit 125 g v denní dávce. b) Požadavky stanovené v odstavci a) jsou vztaženy na bílkovinu, jejíž chemický index se rovná chemickému indexu referenční bílkoviny. Je-li chemický index směsi bílkovin přítomných v potravině nižší než 100 % chemického indexu referenční bílkoviny, musí být množství bílkovin v potravině odpovídajícím způsobem zvýšeno. Chemický index směsi bílkovin v potravině musí v každém případě činit 80 % indexu referenční bílkoviny. c) „Chemickým“ indexem se rozumí nejnižší poměr mezi množstvím každé esenciální aminokyseliny ve směsné bílkovině potraviny tj. porovnávané bílkovině, a množstvím téže aminokyseliny v bílkovině referenční. d) Výhradně za účelem zvýšení výživové hodnoty bílkoviny je povolen přídavek aminokyselin a to pouze v množství pro tento účel nezbytném.
3.Tuky
---
a) Množství energie v potravinách získané z tuků nesmí překročit 30 % celkového množství energie. b) u potravin podle § 12 odst. 1 písm. a) musí být obsah kyseliny linolové (ve formě glyceridů) nejméně 4,5 g v denní dávce. c) u potravin podle § 12 odst. 1 písm. b) musí být obsah kyseliny linolové (ve formě glyceridů) nejméně 1 g v pokrmu.
4. Vláknina
---
U potravin podle § 12 odst. 1 písm. a)c musí být obsah vlákniny nejméně 10 g a nejvýše 30 g v denní dávce.
5. Vitaminy a minerální látky
---
a) u potravin podle § 12 odst. 1 písm. a) musí představovat obsah vitaminů a minerálních látek v denní dávce potraviny nejméně 100 % hodnot, uvedených v tabulce č. 2. b) u potravin podle § 12 odst. 1 písm. b) musí představovat obsah vitaminů a minerálních látek v jednom pokrmu nejméně 30 % hodnot uvedených v tabulce č. 2 s tím, že množství draslíku v jedné porci musí být nejméně 500 mg.

TABULKA 2

Množství vitaminů a minerálních látek

Vitamin A (μg) RE*	700
Vitamin D (μg)	5
Vitamin E (mg) TE**	10
Vitamin C (mg)	45
Thiamin (mg)	1,1
Riboflavin (mg)	1,6
Niacin (mg) NE***	18
Vitamin B6 (mg)	1,5
Kyselina listová (μg)	200
Vitamin B12 (μg)	1,4
Biotin (μg)	15
Kyselina pantothenová (mg)	3
Vápník (mg)	700
Fosfor (mg)	550
Draslík (mg)	3100
Železo (mg)	16
Zinek (mg)	9,5
Měď (mg)	1,1
Jod (μg)	130
Selen (μg)	55
Sodík (mg)	575
Hořčík (mg)	150
Mangan (mg)	1

RE = trans-retinolekvivalent

** TE = alfa-tokoferolekvivalent

*** NE = niacinekvivalent

TABULKA 3

Obsah aminokyselin v referenční bílkovině

Aminokyselina	g/100 g bílkovin
Cystin + methionin	1,7
Histidin	1,6
Isoleucin	1,3
Leucin	1,9
Lysin	1,6
Fenylalanin + tyrosin	1,9
Threonin	0,9
Tryptofan	0,5
Valin	1,3

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.

Požadavky na složení potravin pro zvláštní lékařské účely

TABULKA 1

1. Potraviny nutričně kompletní se standardním složením podle § 13 odst. 2 písm. a) určené pro kojence musí obsahovat vitaminy a minerální látky podle tabulky č. 2.
2. Potraviny nutričně kompletní se specificky adaptovaným složením podle § 13 odst. 2 písm. b) určené pro kojence, musí obsahovat vitaminy a minerální látky podle tabulky č. 2. Obsah jedné nebo více z těchto látek (potravních doplňků) se může změnit jen, je-li to nezbytné z hlediska specifického určení a zamýšleného použití dané potraviny.
3. U potravin nutričně nekompletních podle § 13 odst. 2 písm. c) určených pro kojence, nesmí obsah vitaminů a minerálních látek překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 2. Obsah jedné nebo více z těchto látek (potravních doplňků) se může změnit jen, je-li to nezbytné z hlediska specifického určení a zamýšleného použití dané potraviny.
4. Potraviny uvedené v § 13 odst. 1 a 2 určené pro kojence, musí obsahem jiných nutrientů odpovídat požadavkům této vyhlášky, pokud tyto nejsou v rozporu s jejich specifickým určením a zamýšleným použitím.
5. Potraviny nutričně kompletní se standardním složením podle § 13 odst. 2 písm. a), které nejsou určeny pro kojence, musí obsahovat vitaminy a minerální látky podle tabulky č. 3.
6. Potraviny nutričně kompletní se specificky adaptovaným složením podle § 13 odst. 2 písm. b), které nejsou určeny pro kojence, musí obsahovat vitaminy a minerální látky podle tabulky č. 3. Obsah jedné nebo více z těchto látek (potravních doplňků) se může změnit jen, je-li to nezbytné z hlediska specifického určení a zamýšleného použití dané potraviny.
7. U potravin nutričně nekompletních podle § 13 odst. 2 písm. c), které nejsou určeny pro kojence, nesmí obsah vitaminů a minerálních látek překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 3. Obsah jedné nebo více z těchto látek (potravních doplňků) se může změnit jen, je-li to nezbytné z hlediska specifického určení a zamýšleného použití dané potraviny.

TABULKA 2

Požadavky na obsah vitaminů a minerálních látek u potravin pro lékařské účely k výživě kojenců

Vitaminy/jednotky:	na 100kJ	na 100 kcal
	Minimum	Maximum	Minimum	Maximum
Vitamin A (μg) RE *	14	43	60	180
Vitamin D (μg)	0,25	0,75	1	3
Vitamin K (\|μg)	1	5	4	20
Vitamin C (mg)	1,9	6	8	25
Thiamin (mg)	0,01	0,075	0,04	0,3
Riboflavin (mg)	0,014	0,1	0,06	0,45
Vitamin Be (mg)	0,009	0,075	0,035	0,3
Niacin (mg) NE**	0,2	0,75	0,8	3
Kyselina listová (μg)	1	6	4	25
Vitamin B12 (μg)	0,025	0,12	0,1	0,5
Kyselina pantothenová (mg)	0,07	0,5	0,3	2
Biotin (μg)	0,4	5	1,5	20
Vitamin E (mg α-TE)***	0,5 na 1 g polynenasycených mastných kyselin vyjádřených jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,1 mg na 100 dostupných kJ	0,75 na 1 g polynenasycených mastných kyselin vyjádřených jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,1 mg na 100 dostupných kJ	0,5 na 1 g polynenasycených mastných kyselin vyjádřených jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,5 mg na 100 dostupných kcal	3 na 1 g polynenasycených mastných kyselin vyjádřených jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,5 mg na 100 dostupných kcal
Sodík (mg)	5	14	20	60
Chloridy (mg)	12	29	50	125
Draslík (mg)	15	35	60	145
Vápník (mg)	12	60	50	250
Fosfor (mg)1)	6	22	25	90
Hořčík (mg)	1,2	3,6	5	15
Železo (mg)	0,12	0,5	0,5	2
Zinek (mg)	0,12	0,6	0,5	2,4
Měď (μg)	4,8	29	20	120
Jod (μg)	1,2	8,4	5	35
Selen (μg)	0,25	0,7	1	3
Mangan (mg)	0,012	0,05	0,05	0,2
Chrom (μg)	-	2,5	-	10
Molybden (μg)	-	2,5	-	10
Fluoridy (mg)	-	0,05	-	0,2

TABULKA 3

Požadavky na obsah vitaminů a minerálních látek u potravin pro lékařské účely, které nejsou určeny pro kojence

| Vitaminy,minerální látky/jednotky | na 100 kJ | na 100 kcal | | | | Minimum | Maximum | Minimum | Maximum | | | --- | --- | --- | --- | --- | | Vitamin A (μg) RE | 8,4 | 43 | 35 | 180 | | Vitamin D (μg) | 0,12 | 0,65/0,751) | 0,5 | 2,5/31) | | Vitamin K (μg) | 0,85 | 5 | 3,5 | 20 | | Vitamin C (mg) | 0,54 | 5,25 | 2,25 | 22 | | Thiamin (mg) | 0,015 | 0,12 | 0,06 | 0,5 | | Riboflavin (mg) | 0,02 | 0,12 | 0,08 | 0,5 | | Vitamin B6 (mg) | 0,02 | 0,12 | 0,08 | 0,5 | | Niacin (mg) NE | 0,22 | 0,75 | 0,9 | 3 | | Kyselina listová (μg) | 2,5 | 12,5 | 10 | 50 | | Vitamin B12 (μg) | 0,017 | 0,17 | 0,07 | 0,7 | | Kyselina pantothenová (mg) | 0,035 | 0,35 | 0,15 | 1,5 | | Biotin (μg) | 0,18 | 1,8 | 0,75 | 7,5 | | Vitamin E (mg α-TE)** | 0,5 na 1 g polynenasycených mastných kyselin vyjádřeno jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,1 mg na 100 dostupných kJ | 0,75 na 1 g polynenasycených mastných kyselin vyjádřeno jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,1 mg na 100 dostupných kJ | 0,5 na 1 g polynenasycených mastných kyselin vyjádřeno jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,5 mg na 100 dostupných kcal | 3 na 1 g polynenasycených mastných kyselin vyjádřeno jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,5 mg na 100 dostupných kcal | | Sodík (mg) | 7,2 | 42 | 30 | 175 | | Chloridy (mg) | 7,2 | 42 | 30 | 175 | | Draslík (mg) | 19 | 70 | 80 | 295 | | Vápník (mg) | 8,4/121) | 42/601) | 35/501) | 175/2501) | | Fosfor (mg)1) | 7,2 | 19 | 30 | 80 | | Hořčík (mg) | 1,8 | 6 | 7,5 | 25 | | Železo (mg) | 0,12 | 0,5 | 0,5 | 2,0 | | Zinek (mg) | 0,12 | 0,36 | 0,5 | 1,5 | | Měď (ug) | 15 | 125 | 60 | 500 | | Jod (μg) | 1,55 | 8,4 | 6,5 | 35 | | Selen (μg) | 0,6 | 2,5 | 2,5 | 10 | | Mangan (mg) | 0,012 | 0,12 | 0,05 | 0,5 | | Chrom (μg) | 0,3 | 3,6 | 1,25 | 15 | | Molybden (μg) | 0,72 | 4,3 | 3,5 | 18 | | Fluoridy (mg) | - | 0,05 | - | 0,2 |

^1^) U výrobků určených pro děti ve věku od 1 do 10 roků.

*RE = trans-retinolekvivalent

**NE = niacinekvivalent

***TE = alfa-tokoferolekvivalent

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.

Potravní doplňky, které lze použít při výrobě doplňků stravy a jejich nejvyšší přípustné množství v denní dávce

1. Vitaminy

Vitaminy/jednotky	Nejvyšší přípustné množství v denní dávce
Vitamin A (μg) RE*	2000
Vitamin D (μg)	10
Vitamin K (μg)	60
Vitamin C (mg)	600
Thiamin (mg)	7,5
Riboflavin (mg)	10
Vitamin B6 (mg)	10
Niacin (mg) NE**	100
Kyselina listová (μg)	1000
Vitamin B12 (μg)	50
Kyselina pantothenová (mg)	40
Biotin (μg)	500
Vitamin E (mg) α-TE***	70
100 1)

^1) Nejvyšší množství v doplňcích stravy určených pro sportovce a osoby se zvýšenou fyzickou zátěží.

RE = trans-retinolekvivalent

** NE = niacinekvivalent

*** α-TE = alfa-tokoferolekvivalent

1. Minerální látky

a) Jako zdroj vápníku, hořčíku a fosforu se může použít také vápenec, dolomit, kostní moučka, moučka z lastur ústřic i slávek jedlých a moučka z vaječných skořápek drůbeže.

b) Železo se může použít pouze u vícesložkových doplňků stravy, obsahujících více než jeden potravní doplněk.

Minerální látky/jednotky	Nejvyšší přípustné množství v denní dávce
Draslík (mg)	1000
Vápník (mg)	2500
Fosfor (mg)	700
Hořčík (mg)	400
Železo (mg)	20
Zinek (mg)	20
Měď (μg)	3000
Jód (μg)	200
Selen (μg)	70
Mangan (mg)	5
Chrom (μg)	200
Molybden (μg)	100
Fluor (mg)	1
Kobalt (μg)	10
Bor (mg)	5
Nikl (μg)	200
Vanad (μg)	200
Lithium (mg)	1

1. Potravní doplňky jiné než vitaminy a minerálie

Látka
Kyselina pangamová
Kyselina lipoová
Kyselina hydroxycitronová
Kyselina paraaminobenzoová
Koenzym Q
Betain
Glukosaminsulfát
Cholin
Chondroitinsulfát
Karnitin
Kreatin
Taurin
Směs flavonoidů z vinných hroznů
Směs flavonoidů z citrusových plodů
Směs flavonoidů z borůvek
Hesperidin
Rutin
Daidzein
Genistein
Inositol
Sulforafan
Beta karoten
Směs karotenů alfa,beta,gama (z rostlinných potravinových surovin včetně řas)
Lykopen
Kapsanthin
Kapsolutein
Kapsorubin
Kryptoflavin
Kryptokapsin
Kryptoxanthin
Lutein
Violaxanthin
Zeaxanthin
Brassikasterol
Desmosterol
Ergosterol
Kampesterol
Oryzanol
Sitosterol
Stigmasterol
Kyselina linolová
Kyselina linolenová
Kyselina eikosapentaenová, zkratka: EPA
Kyselina dokosahexaenová, zkratka: DHA
Lecitin
Skvalen

koncentráty papainu a bromelainu,
sušenou biomasu kvasinek Saccharomyces cerevisiae a Torulopsis utilis jako zdroj bílkovin, minerálních látek, vitaminů a dalších látek,
sušenou biomasu zelených řas rodů Chlorella, Scenedesmus, sinic rodu Spirulina, sušenou biomasu nebo extrakty z biomasy hnědých a červených jedlých řas z čeledí Fucaceae, Phaeophyceae a Rhodophyceae (tzv. kelp). Množství biomasy (extraktu) v doplňku stravy musí být takové, aby nebyla překročena množství vitaminů a minerálií v doporučené dávce, uvedená v bodech 1 a 2,
mlezivo kravské nebo koňské. Tato složka nesmí být použita pro doplňky stravy určené sportovcům,
vitální sušené kultury mikroorganizmů Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium longum, Streptococcus lactis, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus bulgaricus.

1. Rostliny a extrakty z nich

a) Vyšší rostliny a jejich části, které se mohou použít k výrobě doplňků stravy v množství nezbytném pro dosažení deklarovaného účinku jsou uvedeny v tabulce.

b) Kromě rostlin uvedených v tabulce se mohou použít k výrobě doplňků stravy také extrakty a jiné formy odvozené z těchto rostlin.

c) Extrakty podle písmene b) musí odpovídat požadavkům zvláštního právního předpisu.

Latinský název	Český název	Část rostliny
Alchemilla vulgaris	Kontryhel obecný	Nať
Allium sativum	Česnek setý	Cibule
Allium cepa	Cibule setá	Cibule
Althea officinalis	Proskurník lékařský	Kořen, list
Asparagus officinalis	Chřest obecný	Výhonky
Avena sativa	Oves setý	Nať, semeno
Bellis perennis	Sedmikráska chudobka	Květ
Capsicum anuum	Paprika roční	Plod
Cichorium intybus	Čekanka obecná	Nať, kořen
Cochlearia officinalis	Lžičník lékařský	Nať
Cucurbita pepo	Tykev turek	Semeno, květ
Cynara cardunculus	Artyčok kardový	Nať
Cynara scolymus	Artyčok zeleninový	Nať, květ
Daucus carota	Mrkev obecná	Kořen
Foeniculum vulgare	Fenykl obecný	Plod
Fragaria moschata	Jahodník truskavec	List
Fragaria vesca	Jahodník obecný	List
Galega officinalis	Jestřabina lékařská	Nať
Galeopsis ladanum	Konopice širolistá	Nať
Galeopsis pubescens	Konopice pýřitá	Nať
Galeopsis speciosa	Konopice ozdobná	Nať
Galeopsis tetrahit	Konopice polní	Nať
Glechoma hederacea	Popenec břečťanolistý	Nať
Humulus lupulus	Chmel otáčivý	Květ
Hippophae rhamnoides	Rakytník řešetlákový	Plod
Lamium album	Hluchavka bílá	Květ,nať
Lentinus edodes	Houževnatec jedlý (šiitake)	Plodnice
Linum usitatissimum	Len	Semeno
Malva alcea	Sléz léčivý	Květ, list
Malva neglecta	Sléz přehlížený	Květ, list
Malva sylvestris	Sléz lesní	Květ, list
Malva sylv.ssp.mauritiana	Sléz maurský	Květ, list
Matricaria chamomilla	Heřmánek pravý	Květ
Nasturtium officinale	Potočnice lékařská	Nať
Origanum vulgare	Dobromysl obecná	Nať
Phaseolus vulgaris	Fazol zahradní	Oplodí
Physalis ixocarpa	Mochyně mexická	Pouze zralé plody
Physalis peruviana	Mochyně peruánská	Pouze zralé plody
Physalis pubescens	Mochyně pýřitá	Pouze zralé plody
Pleurotus ostreatus	Hlíva ústřičná	Plodnice
Pleurotus pulmonarius	Hlíva plicní	Plodnice
Ribes nigrum	Meruzalka černá	List
Rosa canina	Růže šípková	Plod
Rubus fructicosus	Ostružník křovitý	List
Rubus ideaeus	Ostružník maliník	List
Rumex obtusifolius	Šťovík tupolistý	List
Rumex crispus	Šťovík kadeřavý	List
Sambucus nigra	Bez černý	Květ
Solidago virgaurea	Celík zlatobýl	Nať
Sorbus aucuparia	Jeřáb obecný	Plod
Taraxacum officinale	Smetánka lékařská	List, kořen
Tilia cordata	Lípa malolistá	Květ
Tilia platyphyllos	Lípa velkolistá	Květ
Trigonella foenum-graecum	Pískavice řecké seno	Nať, plod
Urtica dioica	Kopřiva dvoudomá	Nať
Vaccinium myrtillus	Brusnice borůvka	Plod
Vaccinium macrocarpon	Klikva velkoplodá	Plod
Vaccinium vitis idaea	Brusnice brusinka	Plod
Verbena officinalis	Sporýš lékařský	Nať

^1) Vyhláška č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění pozdějších předpisů.

^2) Vyhláška č. 298/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^3) Vyhláška č. 293/1997 Sb., o způsobu výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a o značení údaje o možném nepříznivém ovlivnění zdraví.

^4) Nařízení vlády č. 72/1997 Sb., kterým se stanoví, co se považuje za anabolika a jiné prostředky s anabolickým účinkem ve smyslu trestního zákona.

^5) § 2 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.