Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o pravidlech bezpečnosti práce na námořní obchodní lodi

§ 1

Obecná ustanovení

(1) Tato vyhláška stanoví pravidla bezpečnosti práce (dále jen „pravidla“) na námořní obchodní lodi (dále jen „loď“).

(2) Pravidla jsou určena pro členy posádky lodě, kteří se účastní námořní plavby na lodi, bez ohledu na jejich funkci nebo zařazení.

(3) Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) způsobilou osobou osoba, která je pro výkon příslušné činnosti na lodi odborně způsobilá,

• b) oprávněnou osobou osoba, která je k výkonu příslušné činnosti na lodi pověřena velitelem lodě nebo právnickou osobou, která je členem mezinárodní asociace klasifikačních společností.

(3) Na lodi se musí nacházet nejméně pět výtisků pravidel, a to po jednom výtisku u velitele lodě, prvního palubního důstojníka a prvního strojního důstojníka; další dva výtisky pro účely školení musí být uloženy na místě stanoveném velitelem lodě. Členu posádky lodě musí být na požádání umožněn přístup k výtisku pravidel.

(4) Člen posádky lodě musí být seznamován s pravidly formou periodických školení a instruktáží a je povinen osvojit si pravidla tak, aby jeho znalost pravidel odpovídala funkci, kterou vykonává na lodi.

(5) Ověřování znalosti pravidel u velitele lodě, prvního palubního důstojníka a prvního strojního důstojníka se provádí před nejméně čtyřčlennou zkušební komisí Námořního úřadu. Ověřování znalosti pravidel ostatních členů posádky lodě se provádí před tříčlennou zkušební komisí jmenovanou velitelem lodě. Znalosti pravidel člena posádky lodě se ověřují pravidelně nejméně každé dva roky. Prokáže-li člen posádky lodě dostatečnou znalost pravidel, vydá zkušební komise osvědčení o úspěšném ověření znalosti pravidel.

(6) Přepravovaná osoba musí být v rozsahu odpovídajícím její účasti na námořní plavbě na lodi seznámena s pravidly formou školení před vyplutím lodě z přístavu nebo před započetím prací na lodi.

(7) Pravidla mohou být porušena pouze tehdy, je-li loď v nouzi, nebo při pracích spojených se záchranou trosečníků; v takovém případě se členové posádky lodě řídí pokyny vedoucího záchranných operací.

§ 2

(1) Mezní hodnoty pracovní doby na lodi pro zajištění bezpečnosti práce členů posádky lodě musí být dodržovány takto:

• a) maximální pracovní doba

• 1. 14 hodin během jakéhokoliv 24hodinového období, a

• 1. 72 hodin během jakéhokoliv sedmidenního období;

nebo

• b) minimální doba odpočinku, která nesmí být kratší než

• 1. 10 hodin během jakéhokoliv 24hodinového období, a

• 1. 77 hodin během jakéhokoliv sedmidenního období.

(2) Doba odpočinku může být rozdělena do maximálně dvou částí, z nichž jedna bude dlouhá alespoň 6 hodin, a interval mezi po sobě jdoucími dobami odpočinku nesmí překročit 14 hodin.

§ 3

(1) Každé bezpečnostní riziko přepravované osoby nebo člena posádky lodě (dále jen „osoba“) pracujících na lodi musí být odpovědným vedoucím zaměstnancem náležitě posouzeno a odstraněno nebo sníženo na nejnižší možnou míru.

(2) Člen posádky lodě musí před započetím prací s novým zařízením pečlivě prostudovat návody k jeho obsluze.

(3) Osoba provádějící kteroukoli činnost na lodi ji musí provádět účelně a bezpečně, i když veškeré podrobnosti každého nezbytného úkonu nejsou výslovně uvedeny v pravidlech. Tato činnost musí být prováděna způsobem nevystavujícím jinou osobu ohrožení.

(4) Stroje a strojní zařízení je nutno používat pouze k účelu, pro který jsou určeny, a v souladu s návodem výrobce. Při existenci rizika ohrožujícího bezpečnost musí být postupováno s nejvyšší opatrností.

(5) Nikdo nesmí odpojit, odstranit nebo poškodit kterékoliv bezpečnostní zařízení, aniž by k tomu byl řádně zmocněn.

(6) Nepovolaným osobám je vstup do služebních prostor lodě zakázán.

(7) Přepravovaná osoba, která není na práci na lodi přímo zúčastněna, musí z důvodu vlastní bezpečnosti sledovat, jaká činnost se na lodi provádí.

§ 4

(1) Osoba, která zjistí jakoukoliv poruchu nebo nedostatek na lodi, musí tuto skutečnost okamžitě nahlásit důstojníkovi strážní služby, který provede nezbytná bezpečnostní opatření.

(2) Člen posádky lodě musí mít k dispozici vhodné osobní ochranné pracovní prostředky, v souladu s touto vyhláškou je používat a po skončení práce je uložit na určené místo.

(3) Na vhodných místech na palubě, ve strojovně a v kuchyni musí být umístěny lékárničky vybavené materiálem pro poskytnutí první pomoci. Vybavení lékárniček musí být pravidelně kontrolováno držitelem průkazu rozšířené první pomoci a podle potřeby doplňováno.

§ 5

Zdraví a hygiena

Osoba, která se účastní námořní plavby na lodi, je povinna při kterékoli činnosti na lodi dbát na své zdraví a dodržovat dostatečnou úroveň čistoty a hygieny a pravidla, která jsou uvedena v příloze č. 1.

§ 6

Protipožární opatření

Osoba, která se účastní námořní plavby na lodi, je povinna při kterékoli činnosti na lodi předcházet vzniku požárů a dodržovat pravidla, která jsou uvedena v příloze č. 2. Velitelem lodě pověřený důstojník, odpovědný za určitou akci, může rozhodnout o jiném použití speciálních ochranných oděvů a pomůcek.

§ 7

Osobní ochranné pracovní prostředky

Člen posádky lodě musí mít k dispozici vhodné osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky musí člen posádky lodě používat v souladu s pravidly, která jsou uvedena v příloze č. 3.

§ 8

Vstup na loď a pohyb na palubě lodě

Vstup na loď a pohyb na palubě lodě se řídí pravidly, která jsou uvedena v příloze č. 4.

§ 9

Vstup do uzavřených nebo jinak nebezpečných prostorů

Vstup do uzavřených nebo jinak nebezpečných prostorů se řídí pravidly, která jsou uvedena v příloze č. 5.

§ 10

Ruční zvedání břemen a práce s nářadím a materiály

Osoba, která se účastní námořní plavby na lodi, je povinna při ručním zvedání břemen a práci s nářadím a materiály dodržovat pravidla uvedená v příloze č. 6.

§ 11

Svářečské práce

Svářečské práce musí být vykonávány v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 7.

§ 12

Natěračské práce, práce ve výškách, za bokem lodě a se záchrannými čluny

Natěračské práce, práce ve výškách, za bokem lodě a se záchrannými čluny musí být vykonávány v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 8.

§ 13

Kotevní a uvazovací úkony a vlečení lodě

Kotevní a uvazovací úkony a vlečení lodě musí být vykonávány v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 9.

§ 14

Práce se zvedacím zařízením, s kryty a v nákladových prostorech lodě

Práce se zvedacím zařízením, s kryty a v nákladových prostorech lodě musí být vykonávány v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 10.

§ 15

Práce ve strojovně

Práce ve strojovně musí být vykonávány v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 11.

§ 16

Obsluha rádiového a elektronického zařízení

Rádiové a elektronické zařízení musí být obsluhováno v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 12.

§ 17

Práce v kuchyni a manipulace s potravinami

Práce v kuchyni a manipulace s potravinami musí být vykonávány v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 13.

§ 18

Práce v lodní prádelně

Práce v lodní prádelně musí být vykonávány v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 14.

§ 19

Práce na lodích pro kusový náklad a přeprava kontejnerů

Práce na lodích pro kusový náklad a přeprava kontejnerů musí být vykonávány v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 15.

§ 20

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2001.

Ministr:

Ing. Schling v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 25/2001 Sb.

PRAVIDLA ZDRAVÍ A HYGIENY

Část 1

• a) Otevřená poranění a oděrky musí být okamžitě očištěny a poskytnuta první pomoc podle potřeby.

• b) Očkování musí být udržována v platnosti podle požadavků cílové zeměpisné oblasti.

• c) Na lodi směřující do malarických oblastí musí být členům posádky preventivně podávány léčivé přípravky, tj. antimalarika, která za tímto účelem jsou předepsána příslušným ošetřujícím lékařem, a to v dávkách jím stanovených. Odborně způsobilým lékařem za účelem zhodnocení aktuálního epidemiologického stavu v dané tropické oblasti je lékař určený Námořním úřadem dle § 48 odst. 2 zákona č. 61/2000 Sb. Účinná profylaxe se mění podle zeměpisné oblasti v závislosti na odolnosti původce onemocnění.

• d) Olej musí být z pokožky pečlivě smyt, nikoli však organickými rozpouštědly. Pracovní oděv se musí udržovat v čistotě a dle potřeby prát. Do kapes se nesmí dávat hadry znečistěné olejem.

• e) Při práci s kůží, srstí, kostmi, rohy, kopyty nebo jinými částmi zvířat je třeba z důvodu prevence onemocnění antraxem pracovat s nimi v bezpečném prostředí a důsledně používat osobní ochranné pomůcky. Pokud se prokáže kontaminace zvířecích produktů sporami antraxu, je třeba zajistit jejich likvidaci spálením a provést dezinfekci sporicidními přípravky na bázi aldehydů perosloučenin z chloru.

• f) S hlodavci a s ostatními potenciálními přenašeči infekcí se nesmí manipulovat bez rukavic.

• g) Případné vystavení se vlivu nebo přímý kontakt s toxickými chemickými látkami a přípravky musí být okamžitě hlášeno a přijata nápravná opatření.

• h) Při práci se syntetickými čistidly nebo detergenty se musí používat rukavic z PVC nebo gumotextilu.

• i) Při práci s chemickými žíravými a zdraví škodlivými látkami je nutné dodržovat pracovní postupy tak, aby bylo minimalizováno nebezpečí poškození zdraví.

Část 2

• a) Při práci v prostředí s vysokou vlhkostí a teplotou musí být zaměstnanci zajištěno dostatečné množství ochranných nápojů, odpovídající ztrátě tekutin potem a dýcháním. Ochranné nápoje se dále poskytují při práci v prostředí s teplotou 5 °C a nižší. Ochranné nápoje musí být zdravotně nezávadné, musí mít vhodné chuťové vlastnosti a teplotu, nesmí obsahovat víc než 6,5 hmotnostních procent cukru a množství alkoholu nesmí překročit jedno hmotnostní procento.

• b) Při práci podle písmene a) je nezbytné konzumovat zvýšené množství soli, zejména užíváním dvou solných tablet 4x denně, užíváním čajové lžičky kuchyňské soli rozpuštěné ve sklenici vody každé ráno a večer nebo přidáním odpovídajícího množství soli do konzumované potravy.

• c) Zejména v tropických oblastech je třeba se v nejvyšší možné míře vyhýbat pobytu na přímém slunci, především v nejteplejších částech dne. Na ostrém slunci je možné pracovat pouze v oděvu chránícím hlavu i tělo bez ohledu na stupeň aklimatizace.

• d) Práce konané v horkých a vlhkých podmínkách, chladu nebo práce, při kterých jsou používány osobní ochranné prostředky k ochraně dýchacího ústrojí, musí být přerušovány přestávkami a zaměstnancům musí být umožněn pobyt ve vhodných odpočinkových prostorách. Pracoviště s nedostatečným přirozeným větráním musí mít zajištěno vyhovující nucené větrání.

• e) Čerstvé ovoce a zelenina musí být před konzumací pečlivě omyty v roztoku pitné vody s hypermanganem.

• f) Do prostoru, v němž se vyskytuje prach azbestu, je možné vstupovat jen s osobním ochranným prostředkem k ochraně dýchacího ústrojí.

Část 3

– Udržování lodních interiérů

• a) Všechny neobvyklé následky opotřebení lodě a jejího příslušenství musí být odstraněny ihned po jejich zjištění.

• b) Jestliže během cesty dojde k uvolnění nebo poškození panelů, krytů nebo izolací obsahujících azbest, musí být opravy poškozených částí obsahujících vlákna azbestu zabezpečeny účinnými prostředky zamezujícími dalšímu uvolňování azbestu. Tyto opravy mohou provádět pouze určení pracovníci, kteří byli seznámeni s podmínkami práce s azbestem a vybaveni vhodnými ochrannými pracovními prostředky včetně způsobu ukládání a likvidace azbestového prachu a použitých ochranných pracovních prostředků.

• c) Přerušované osvětlení signalizující závadu na vedení nebo paticích, která může způsobit zasažení elektrickým proudem nebo požár, musí být oprávněnou osobou ihned prohlédnuto a závady odstraněny. Chybějící žárovky musí být ihned doplněny.

• d) Instrukční štítky, upozornění a provozní indikační přístroje musí být čitelné a udržovány v čistotě.

• e) Těžké předměty včetně nábytku musí být bezpečně zajištěny proti pohybům lodě nebo nežádoucímu samovolnému přemístění.

• f) Dveře musí být náležitě zajištěny a nesmí se volně pohybovat.

• g) S odpadky musí být zacházeno tak, aby nemohly představovat riziko požáru, způsobit uklouznutí nebo být zdrojem jiného nebezpečí.

• h) Při provádění jakéhokoliv úkolu je třeba mít na zřeteli, že mohou být ohroženy další osoby. Nebezpečné předměty jako žiletky nebo hořící nedopalky musí být likvidovány bezpečným způsobem.

Část 4

– Zdraví nebezpečné látky

• a) Zdraví nebezpečnými látkami jsou nejen látky opatřené výstražnými nálepkami v souladu s předpisem IMDG (na nebezpečných nákladech nebo v lodních skladech), ale také celá škála prachů, kouřů, výtrusů z hub a rostlin nebo látek vzniklých při pracích na palubě lodě, zejména látky ohrožující zdraví vdechnutím.

• b) Při práci se zdraví nebezpečnými látkami nebo v jejich blízkosti musí být všechna rizika z této práce plynoucí řádně vyhodnocena a přijata přiměřená opatření k jejich odstranění nebo omezení na minimum. Součástí vyhodnocení musí být přihlédnutí ke všem nezbytným preventivním opatřením pro posádku lodě a další osoby (např. přístavní dělníky a osoby provádějící údržbu nebo opravy lodě v přístavu).

• c) Posádka lodě musí být školena a cvičena, aby rozuměla a znala rizika spojená s prací se zdraví nebezpečnými látkami, opatření, která musí být přijata, a uměla správně vyhodnotit možné následky monitorovaného nebezpečí, kterému je vystavena.

• d) Vyhodnocení rizik musí být provedeno s přihlédnutím ke druhu, koncentraci, formě a možnému škodlivému účinku nebezpečné látky, včetně jejích škodlivých produktů, pravděpodobnosti ohrožení při ruční manipulaci s nebezpečnou látkou a počtu přepravovaných osob a členů posádky lodě, které mohou přijít do kontaktu s nebezpečnou látkou. Rizika musí být zvažována zvlášť pro každé místo na lodi. Každé riziko musí být vyhodnoceno individuálně.

• e) Rizika se pro účely této vyhlášky dělí takto:

• 1. nevýznamná - nejsou nutná žádná další opatření, pokud se podmínky nezmění,

• 1. významná - nutná okamžitá a dlouhodobá opatření,

• 1. v současné době pod kontrolou - opatření jsou nutná k udržení kontroly nebo jejímu zesílení, jestliže by mělo riziko později vzrůstat,

• 1. neurčitá nebo neznámá - stupeň vystavení nebo rizika z vystavení musí být stanoven v případě potřeby za pomoci přizvaného experta; do té doby je vyžadována opatrnost.

• f) U lodních zásob se při stanovení rizika musí vycházet z instrukcí výrobce a popisu zboží.

• g) Jestliže dojde ke změně podmínek v důsledku podstatné změny okolností, za nichž byla míra rizika stanovena, musí být provedeno nové vyhodnocení rizik.

• h) Pro zvláštní nebezpečné látky (azbestový prach, nebezpečný plyn, nebezpečné látky vyskytující se při práci v uzavřeném nebo stísněném prostoru) je nutné uplatňovat specifická opatření s ohledem na jejich vlastnosti.

Část 5

– Azbestový prach

• a) Musí být stanovena a viditelně označena místa na lodi, o kterých je známo nebo se předpokládá, že se v nich nachází azbest. Členové posádky lodě pravidelně pracující v blízkosti azbestu nebo na místech pravděpodobně azbest obsahujících musí být upozorněni na zvýšenou opatrnost.

• b) Člen posádky lodě musí hlásit jakékoliv zhoršení nebo změnu stavu místa na lodi, o kterém je známo nebo se předpokládá, že se v něm nachází azbest, zejména praskliny nebo drolení azbestu.

• c) Kde je to prakticky proveditelné, musí být azbest odstraněn.^1) Odstranění musí být prováděno v přístavu osobou specializovanou na odstraňování azbestu.

• d) Jestliže je nezbytné během plavby provádět havarijní opravy, při nichž dochází k produkování azbestového prachu, musí být dodržována přísná ochranná opatření, včetně použití odpovídajícího ochranného oděvu a respiračních pomůcek.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 25/2001 Sb.

PROTIPOŽÁRNÍ PRAVIDLA

Část 1

• a) Spreje a prázdné nádoby od sprejů nesmí být používány nebo umisťovány blízko otevřeného ohně nebo jiných tepelných zdrojů.

• b) Prázdné nádoby od sprejů musí být likvidovány bezpečným způsobem.

Část 2

– Kouření

• a) Kouření na lodi mimo vyhrazené prostory je zakázáno.

• b) Místa na lodi, kde je povoleno kouření, musí být vybavena popelníky nebo jinými vhodnými nádobami. Hořící nebo doutnající předměty, neuhašené nedopalky a zápalky nesmí být vyhazovány za bok lodě. Hořící nedopalky musí být likvidovány bezpečným způsobem.

• c) Ve všech částech lodě, kde je kouření zakázáno, musí být umístěna nápadná výstražná upozornění o tomto opatření.

• d) Kouření na lůžku je zakázáno.

Část 3

– Elektrické a jiné vybavení

• a) Neoprávněné osoby nesmí manipulovat s elektrickým zařízením.

• b) Elektrické spotřebiče ve vlastnictví členů posádky lodě nebo osob přepravovaných na lodi se smí připojovat k lodní síti pouze se souhlasem elektrodůstojníka nebo odpovědného strojního důstojníka.

• c) Závady na zařízeních a rozvodech, které jsou součástí lodního vybavení, musí být okamžitě hlášeny.

• d) Elektrická zařízení musí být bezpečně upevněna, a je-li to proveditelné, napájena přes permanentní konektory.

• e) Ohebné vodiče musí být co nejkratší a uspořádány tak, aby se zabránilo jejich prodření nebo přetržení během provozu.

• f) Neodborně upravované zástrčky, zásuvky a pojistky nesmí být používány.

• g) Obvody nesmí být přetěžovány.

• h) Přenosné elektrické spotřebiče musí být po ukončení používání odpojeny od sítě.

• i) Elektrické ohřívače musí být vybaveny vhodnými ochranami pevně připojenými k ohřívači a tyto ochrany musí být neustále na určených místech. Provizorní zařízení k zavěšování oděvů nad ohřívače a sušení oděvů na ohřívačích nesmí být používána. Sušení oděvů se smí provádět pouze při použití bezpečně konstruovaného zařízení.

• j) Při používání sušáren nebo podobných zařízení nesmí být přeplněním sušicího prostoru zahrazeny ventilační otvory. Všechny kryty a jemná síta patřící k těmto otvorům musí být pravidelně kontrolovány a čištěny.

• k) Přenosná topná tělesa nesmí být umisťována na dřevěných podlahách a přepážkách, kobercích a linoleu bez tepelného odizolování ochrannou deskou z nehořlavého materiálu. Přenosná topná tělesa musí být vybavena vhodnými kryty a při umisťování těchto těles v kabině nebo na jiných místech musí být tato tělesa umístěna dostatečně daleko od nábytku a dalšího vybavení. Sušení oděvů u těchto těles je zakázáno.

• l) Konstrukce a instalace elektrických ohřívačů na lodích musí vyhovovat instrukcím výrobce.

• m) Přenosná topná tělesa ve vlastnictví členů posádky lodě nebo přepravovaných osob nesmí být na lodi používána bez souhlasu oprávněné osoby.

• n) Na topná tělesa (žárovky) nebo do jejich blízkosti nesmí být umisťovány předměty (např. prádlo nebo vlhké oblečení), které by mohly způsobit vznik požáru.

Část 4

– Samovznícení

• a) Znečištěný odpad, hadry, piliny a zaolejované a jiné obdobné materiály se nesmí zanechávat volně ležící. Tyto materiály se musí bezpečně skladovat do doby, než mohou být bezpečně zlikvidovány.

• b) Materiály v lodních skladech, prádlo, přikrývky a další nasákavé látky musí být bezpečně uloženy v místnostech s vhodnou ventilací.

• c) Jestliže materiály podle písmene b) navlhnou, musí být před opětovným uskladněním vysušeny, jestliže nasáknou olejem, musí být vyčištěny a vysušeny nebo zničeny.

• d) Materiály podle písmene b) se nesmí skladovat v blízkosti olejů nebo barev a na parním potrubí nebo blízko něho.

Část 5

– Strojní prostory

• a) Členové posádky lodě musí mít stále na zřeteli opatření proti vzniku požáru. Taková opatření zahrnují zejména udržování čistoty, prevenci palivové a olejové lekáže a odstraňování veškerého hořlavého materiálu z rizikových míst.

• b) Na skladování použitého bavlněného odpadu, čisticích hadrů a podobných materiálů musí být zřízeny kovové kontejnery. Obsah těchto kontejnerů musí být nejméně každý druhý den bezpečně zlikvidován.

• c) V kotelnách nebo strojovnách nesmí být skladováno dřevo, barvy, líh a plechovky s olejem.

• d) Elektrická vedení musí být bezpečně udržována, čistá a suchá. Jmenovitý proud pro vedení a pojistky nesmí být překračován.

Část 6

– Kuchyně

• a) Hořáky a elektrické sporáky musí být po skončení práce ihned vypnuty. Šachty na odvádění kouře, ohniště a další obdobná zařízení musí být stále udržovány v čistotě.

• b) Nesmí docházet k přehřívání tuků a olejů a jejich rozlití. V blízkosti sporáku musí být vždy připraveny prostředky k hašení hořícího tuku nebo oleje.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 25/2001 Sb.

PRAVIDLA POUŽÍVÁNÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH PROSTŘEDKŮ

Část 1

• a) Velitel lodě je povinen pro členy posádky lodě zajistit vhodné osobní ochranné pracovní prostředky. Ochranný oděv, ochranná přilba, rukavice a vhodná obuv je pracovním oblečením pro většinu prací na lodi, vyjma prací, při nichž dochází ke specifickým rizikům.

• b) Velitelem lodě pověřený důstojník, odpovědný za určitou akci, může rozhodnout o jiném použití speciálních osobních ochranných pracovních prostředků.

• c) Musí být používány pouze fungující kusy ochranných prostředků, které jsou neustále udržovány v náležitém stavu, v čistotě a ze zdravotních důvodů podle potřeby dezinfikovány. U ochranných prostředků musí být bezpečně uloženy instrukce výrobce a v případě potřeby používány před začátkem i během práce.

• d) Odpovědná osoba je povinna kontrolovat stav osobních ochranných pracovních prostředků, zejména před a po použití. Musí zajistit, aby vše bylo vráceno a uloženo na svém místě. Osobní ochranné pracovní prostředky musí být vždy před zahájením práce zkontrolovány i uživatelem.

• e) Ti, od nichž se vyžaduje používání ochranných pracovních prostředků, musí být řádně vycvičeni v jejich používání a informováni o jejich omezeních.

• f) Osobní ochranné pracovní prostředky jsou určeny na

• 1. ochranu hlavy (ochranná přilba),

• 1. ochranu sluchu (ušní zátky, protihluková sluchátka),

• 1. ochranu obličeje a očí (ochranné brýle, obličejové štítky),

• 1. ochranu dýchacích cest (protiprachové masky, respirátory, dýchací přístroje),

• 1. ochranu rukou a nohou (rukavice, bezpečnostní obuv),

• 1. ochranu před pády (bezpečnostní pásy a postroje),

• 1. ochranu těla (bezpečnostní oděv, bezpečnostní pásy, postroje, zástěry),

• 1. ochranu před utonutím (záchranné vesty, záchranná kola a plovoucí prostředky).

Část 2

– Ochrana hlavy

• a) Členové posádky lodě jsou povinni nosit ochrannou přilbu při všech pracích prováděných na palubách, v nákladových prostorech, ve dvojitém dně, tancích a kofrdamech, při činnostech ve strojovně vyjma prostoru velínu, dílen a skladů, při poplachové činnosti, překládacích operacích, manipulaci s kryty nákladových prostorů a s překládacím zařízením, při práci s uvazovacím a kotevním zařízením, při práci se čluny, pontony a vory, při upevňování nákladu a jeho kontrole, při práci na výšce a za bokem lodě, na loděnici a v doku a vždy, kdy o tom rozhodne velitel lodě nebo odpovědná osoba.

• b) Skořepina přilby musí být konstruována z jednoho bezešvého kusu tak, aby odolala nárazu. Popruhy a vystýlka přilby musí tvořit kolébku, která drží přilbu na hlavě uživatele. Vrchní popruhy musí napomáhat absorbovat energii úderu. Jsou uspořádány tak, že zajistí vůli asi 25 mm mezi skořepinou a hlavou uživatele. Před nasazením musí být postroj nebo vystýlka přilby řádně upraveny.

• c) Ti, kdo pracují se stroji, kde hrozí riziko zachycení volného oděvu, šperků nebo vlasů strojem, jsou povinni se chránit proti tomuto riziku. Na ochranu dlouhých vlasů musí být použita vlasová síťka nebo bezpečnostní čepice.

Část 3

– Ochrana sluchu

Členové posádky lodě vystavení hluku překračujícímu nejvyšší přípustné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem,^1) musí být vybaveni vhodnými ochrannými pracovními prostředky na ochranu sluchu.

Část 4

– Ochrana obličeje a očí

• a) Při volbě oční a kombinované oční a obličejové ochrany musí být pečlivě zvážen druh a stupeň nebezpečí, stupeň potřebné ochrany a pohodlí při nošení.

• b) Na zřeteli je nutné mít zejména

• 1. oslnění infračervenými paprsky u plynového svařování,

• 1. oslnění ultrafialovými paprsky u elektrického svařování,

• 1. vystavení vlivu chemikálií,

• 1. drobné částice a cizí tělesa.

Část 5

– Ochrana dýchacích cest

• a) Jestliže je práce prováděna v podmínkách dráždivého, zdraví nebezpečného prachu, kouře nebo plynu, k ochraně dýchacích cest je nezbytné používat ochranných pomůcek. Jako pomůcka může sloužit buď respirátor, který filtruje vzduch před vdechnutím, nebo dýchací přístroj, který dodává vzduch nebo kyslík z nekontaminovaného zdroje. Správný výběr druhu ochrany dýchacích cest pro danou situaci musí vycházet z druhu nebezpečí, jeho intenzity, požadavků na práci a pracovních podmínek, charakteristik a omezení dostupné pomůcky.

• b) Obličejová část respirátoru a dýchacího přístroje musí být správně upevněna, aby zabránila netěsnosti.

• c) Druhy respirátorů:

• 1. protiprachové respirátory, které zajišťují ochranu před prachem a aerosoly, nikoli však proti plynům,

• 1. přetlakové prachové respirátory, obsahující obličejovou část, napojenou trubičkou k bateriovému dmychadlu přenášenému uživatelem, vytváří v obličejové části přetlak, ulehčující dýchání a redukující netěsnosti masky,

• 1. vložkové respirátory sestávající z celoobličejové nebo poloviční masky připojené k výměnné vložce, obsahující absorbent nebo samostatný filtr, obsahující absorbční materiál; tyto respirátory jsou určeny k ochraně proti relativně netoxickým plynům a výparům s nízkou koncentrací,

• 1. filtrové respirátory sestávající z celoobličejové masky připojené k absorbentu nebo absorbčnímu materiálu obsaženému ve výměnném filtru přenášeném v závěsu na zádech nebo boku uživatele; tento typ poskytuje podstatnější ochranu než respirátor vložkový.

• d) Zvolený respirátor musí být takového typu, aby poskytl ochranu proti nebezpečí, proti němuž má být použit.

• e) Filtry a vložky používané v respirátorech jsou určeny k zajištění ochrany proti určitým konkrétním prachům a plynům. Filtry a vložky musí být vyměňovány nebo obnovovány v souladu s instrukcemi výrobce.

• f) Respirátory nesmí být nikdy použity pro zajištění ochrany proti ovzduší s úbytkem kyslíku, zejména ve stísněných prostorech, jako jsou tanky, kofrdamy, nádrže dvojitého dna apod., a proti nebezpečným dýmům, plynům nebo výparům. Za takových okolností poskytne ochranu pouze dýchací přístroj (s vlastní zásobou vzduchu nebo kyslíku nebo napojený na vnější vzduchový přívod).

• g) Dýchací přístroj nesmí být použit pod vodou, pokud k tomuto účelu není konstruován.

• h) Při vstupu do nebezpečného prostoru musí být připraveny resuscitátory vhodného druhu.

Část 6

– Ochrana rukou a nohou

• a) Typ rukavic musí být zvolen podle nebezpečí, které hrozí, a druhu vykonávané práce. Volba typu rukavic závisí na konkrétní látce, s níž bude manipulováno, přičemž je nutné dodržovat doporučení výrobce. Při práci v mokrých nebo zamaštěných rukavicích se musí dbát zvýšené opatrnosti. Kožené rukavice se používají při práci s tvrdými nebo ostrými předměty, tepelně-izolační rukavice při práci s horkými předměty, gumové, syntetické nebo rukavice z PVC při práci s kyselinami, zásadami, různými druhy olejů, rozpouštědly a chemikáliemi všeobecně.

• b) Všichni, kdo pracují na palubě lodě, musí používat vhodnou bezpečnostní obuv určenou k ochraně proti nebezpečím hrozícím na palubě. Sandály a tenisky nejsou vhodné, protože poskytují malou ochranu před opařením, popálením a padajícími předměty a zvyšují riziko zakopnutí, upadnutí a uklouznutí na žebříku.

Část 7

– Ochrana před pády

Členové posádky lodě pracující na výšce, za bokem lodě, pod palubou nebo na jiném místě, kde hrozí nebezpečí pádu z výšky větší než dva metry, musí mít bezpečnostní postroj nebo pás s tlumicím zařízením připevněný k bezpečnostnímu lanku. Podobně, jestliže loď pracuje na rozbouřeném moři, osoby na palubě musí mít bezpečnostní postroj a tam, kde je to proveditelné, musí být připoutány bezpečnostním lankem jako ochranou před pádem nebo vržením přes palubu nebo proti nástavbě lodě.

Část 8

– Ochrana těla

• a) Pracovní oděv musí být zvolen tak, aby snížil pracovní riziko. Pracovní oděv musí být přiléhavý, bez volně visících částí, vystouplých kapes nebo stuh.

• b) Pracovní oděv pro kuchaře nebo pracovní oděv používaný tam, kde je nebezpečí popálení nebo opaření, musí být vyroben z nízkozápalných materiálů a musí zakrývat tělo tak, aby riziko popálení nebo opaření se snížilo na minimum.

• c) Jestliže je pracovník vystaven působení znečišťujících nebo žíravých látek, vyžaduje se jako ochrana speciální vrchní oděv. Tento oděv musí být na lodi k dispozici.

• d) Šály, šátky a jiné kusy oděvů na krku a volné oblečení, dále prsteny a šperky nemohou být používány při práci se strojním zařízením.

• e) Použité ochranné pracovní prostředky kontaminované azbestovými vlákny, biologickými činiteli apod. musí být ukládány, čištěny a likvidovány odpovídajícím způsobem.

Část 9

– Ochrana před utonutím

Jestliže je vykonávána práce za bokem lodě nebo v místech, kde lze předpokládat nebezpečí pádu nebo spláchnutí přes palubu, nebo při práci prováděné z lodních člunů a vorů musí být v blízkosti záchranný kruh s dostatečně dlouhým lankem.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 25/2001 Sb.

PRAVIDLA VSTUPU NA LOĎ A POHYBU NA PALUBĚ LODĚ

Část 1

• a) Pokud je to prakticky proveditelné, musí být zajištěn bezpečný přechod z lodě na břeh nebo na jinou loď. Je-li zařízení přenosné, musí být umístěno tak, aby bylo rychle k dispozici. Musí být vybaveno zábradlím a ochrannou sítí a umístěno tak, aby zajišťovalo bezpečný přechod. Přechodové zařízení a přímé přístupy k němu musí být přiměřeně osvětleny.

• b) Jestliže je vstupní zařízení poskytováno ze břehu, je velitel lodě odpovědný za zajištění toho, že zařízení je vhodné, řádně vystrojené a umístěné a účinně osvětlené.

• c) Jestliže je zřízen vhodný přechod z lodě, ze břehu nebo z jiné lodě, každá osoba vstupující na loď nebo loď opouštějící musí toto zařízení používat.

Část 2

– Údržba

• a) Veškeré zařízení sloužící k bezpečnému vstupu na loď a všechny ochranné sítě musí být náležitě udržovány v provozuschopném stavu.

• b) Veškeré zařízení pro vstup na loď musí být kontrolováno oprávněnou osobou ve vhodných intervalech. Jakékoliv závady, mající vliv na bezpečnost kteréhokoliv přístupového zařízení, včetně takového, které je poskytováno ze břehu, musí být okamžitě nahlášeny odpovědné osobě a před dalším používáním odstraněny. Lodní schody je nutné testovat v intervalech periodických dokování.

• c) Žádné vstupní zařízení nesmí být natíráno nebo ošetřováno způsobem, který by skryl praskliny nebo jiné závady.

• d) Aluminiové zařízení musí být testováno na korozi v souladu s instrukcemi.

Část 3

– Umístění prostředků pro vstup

• a) Úhel sklonu přechodových lávek nebo lodních schodů musí být udržován v rozmezí, pro které je konstruován. Přechodové lávky nesmí být používány při úhlu sklonu překračujícím 30 ° od vodorovné roviny a lodní schody nesmí být používány při úhlu překračujícím 55 ° od vodorovné roviny, pokud nejsou speciálně určeny pro větší úhly.

• b) Jestliže horní konec přechodové lávky nebo lodních schodů leží na vrchní části lodního zábradlí nebo je na stejné úrovni, musí být doplněn schůdky pro sestup na palubu. Pokud je mezi těmito schůdky a přechodovou lávkou mezera nebo volný prostor, musí být zabezpečen zábradlím vysokým nejméně jeden metr.

• c) Přechodové lávky a jiná vstupní zařízení nesmí být připevňována k lodnímu zábradlí, které nemá dostatečnou pevnost.

• d) Vstupní zařízení musí být vyzkoušeno, zda je bezpečné pro používání, zda jsou provedeny dostatečné úpravy pro případ přílivového kolísání vodní hladiny, změny trimu nebo volného okraje lodě. Přídržná lana, řetězy atd. musí být neustále napjaty a stojky pevně ukotveny.

• e) Každý konec přechodových lávek a lodních schodů nebo jiných žebříků musí zajistit bezpečný přechod k bezpečnému výstupnímu místu nebo dalšímu pomocnému bezpečnému přechodu.

• f) Vstupní zařízení musí být umístěna mimo prostor, kde probíhají překládací nákladové práce, a tak situována, aby se nad nimi nepohybovala zavěšená břemena. Kde to není proveditelné, musí být pod neustálým dohledem.

Část 4

– Osvětlení a bezpečný pohyb

• a) Vstupní zařízení a přístupy k němu přiléhající musí být účinně osvětleny z lodě nebo ze břehu minimálně 20 luxy měřeno ve výšce jeden metr nad povrchem zařízení. Kde je zvýšené nebezpečí zakopnutí nebo pádu vzhledem ke zhoršeným povětrnostním podmínkám nebo kde je přístupové zařízení hůře viditelné, např. vlivem uhelného prachu, je nutné zvýšit intenzitu osvětlení na 30 luxů.

• b) Vstupní zařízení a přilehlé přístupy musí být bez překážek, a pokud je to proveditelné, očištěné od látek, které mohou způsobit uklouznutí nebo pád osob. Kde to není možné, musí být umístěna odpovídající upozornění a povrchy vhodně ošetřeny.

Část 5

– Přenosné a provazové žebříky

• a) Přenosný žebřík smí být použit pro vstup na loď pouze tehdy, není-li proveditelný jiný bezpečnější způsob. Provazový žebřík smí být použit jen pro přechod mezi lodí s vysokým volným okrajem a lodí s nízkým volným okrajem nebo mezi lodí a člunem tehdy, jestliže není proveditelný jiný bezpečnější způsob.

• b) Jestliže je nevyhnutelné použít pro vstup na loď přenosný žebřík, musí být ustaven pod úhlem mezi 60 ° a 75 ° od vodorovné roviny. Žebřík musí přečnívat nejméně jeden metr nad horním výstupním místem, pokud v tomto místě nejsou jiná vhodná madla. Musí být řádně zajištěn proti podklouznutí nebo posunu do strany nebo pádu a být umístěn tak, aby za příčkami bylo nejméně 150 mm prostoru.

• c) Provazový žebřík se nikdy nesmí upevňovat na zábradlí nebo jakékoliv držáky, jestliže zábradlí nebo tyto držáky nejsou konstruovány a upevněny tak, aby unesly váhu člověka i žebříku s dostatečnou rezervou bezpečnosti.

• d) Provazový žebřík se musí nechávat buď zavěšený a úplně rozvinutý nebo úplně vytažený. Nesmí být ponechán, aby mohl proskočit, když na něj kdokoliv vstoupí.

Část 6

– Ochranné sítě

Na každé lodi musí být k dispozici přiměřený počet ochranných sítí vhodné velikosti a pevnosti. Kde existuje riziko pádu ze vstupního zařízení nebo z přiléhajícího nábřeží nebo z paluby lodě, musí být instalována ochranná síť všude, kde je to prakticky proveditelné. Smyslem ochranné sítě je minimalizovat riziko zranění vzniklé pádem mezi loď a nábřeží nebo pádem na nábřeží nebo na palubu. Pokud je to proveditelné, musí být instalována po celé délce vstupního zařízení. Ochranná síť musí být pevně připevněna a tam, kde je to možné, musí být využita připevňovací místa na nábřeží.

Část 7

– Záchranné kruhy

V bezprostřední blízkosti lodních schodů a můstků spojujících loď se břehem musí být umístěny záchranné kruhy s lankem o délce nejméně 27 m.

Část 8

– Zvláštní okolnosti a všeobecné pokyny

• a) Za určitých okolností nemusí být proveditelná instalace bezpečného přístupového zařízení konvenčním způsobem (např. kvůli častým pohybům lodě nebo s ohledem na způsob nakládacích operací). V takových případech je nutné zřídit alternativní přístup, např. lodní schody na opačné straně od vody, odkud vhodný člun zajistí přepravu osob na břeh a ze břehu.

• b) Čluny používané k dopravě mezi lodí a břehem musí být bezpečné a stabilní, s pohonem dostatečného výkonu a náležitě vybaveny nutnou bezpečnostní výzbrojí. Jiné než lodní čluny musí být schváleny pro tento účel. Nesmí se používat při nevyhovujícím stavu moře.

• c) Je-li loď vyvázána k boku jiné lodě, musí velitelé obou lodí spolupracovat při zajištění vhodného a bezpečného přechodu. Obecně přechod zajišťuje loď ležící na vnější straně, vyjma případů, kdy je značný rozdíl mezi výškou jejich volných okrajů - pak přechod zajišťuje velitel lodě s větším volným okrajem.

• d) Každému vstupu na loď a opuštění lodě musí být věnována náležitá pozornost.

Část 9

– Koroze lodních schodů

• a) Aluminiové slitiny jsou v mořských podmínkách velmi náchylné ke galvanické korozi, jestliže jsou použity v kombinaci s jinými kovy. Připevňování spojovacího materiálu z měkké oceli, bez ohledu, zda galvanizovaného nebo negalvanizovaného, k aluminiovým lodním schodům nebo přechodovým lávkám musí být věnována zvýšená pozornost.

• b) Mezi aluminium a součásti z měkké oceli se musí vkládat podložky nebo spojky z neoprénu nebo jiného vhodného materiálu. Podložky nebo spojky musí být výrazně větší než ocelové součástky.

• c) Opravy přeplátováním měkkou ocelí, použití šroubů z měkké oceli, mosazi nebo jiného nevhodného materiálu je třeba považovat jenom za dočasné. Při nejbližší příležitosti musí být provedena definitivní oprava nebo úplná výměna vstupního zařízení.

• d) Instrukce výrobce musí obsahovat pokyny pro prohlídky a testování zařízení. Podrobná prohlídka určitých částí lodních schodů nebo přechodových lávek je však obtížná vzhledem k uchycení a výstroji. Proto je nutné pravidelně demontovat ocelové součásti, aby mohla být pečlivě prohlédnuta místa náchylná ke korozi. Lodní schody a přechodové lávky musí být také v pravidelných intervalech stanovených klasifikační společností prohlédnuty i ze spodní strany. Zvláštní pozornost musí být věnována bezprostřednímu okolí veškerého připojeného příslušenství a spojovacího materiálu. Tato místa musí být prověřována na korozi drátem nebo jehlou. Kde je zjištěn úbytek základního kovu korozí o 3 mm, musí být podélné výztuhy lodních schodů nebo přechodových lávek zevnitř zesíleny přeplátováním.

Část 10

Velitel lodě je povinen zajistit bezpečný přístup na všechna místa na lodi, o kterých lze předpokládat, že se v nich budou pohybovat osoby. Do navštěvovaných míst musí být zahrnuty obytné prostory a všechna pracoviště. Za osoby se v této souvislosti považují kromě posádky lodě i přepravované osoby, přístavní dělníci a návštěvníci přicházející za obchodním nebo úředním účelem. Za osobu, která se na lodi pohybuje neoprávněně, velitel lodě není odpovědný. Přesto, pokud může, učiní taková opatření, aby ani tato osoba neutrpěla újmu na zdraví.

Část 11

– Přechody a průchody

• a) Všechny povrchy palub určené k pohybu osob po lodi, přechody, průchody a schodiště musí být, pokud je to proveditelné, náležitě udržovány a zbaveny materiálů a látek schopných způsobit uklouznutí nebo pád. Kde je to nutné pro bezpečnost, musí být přechody na palubách označeny namalovanými linkami nebo jiným způsobem a označeny obrázkovou značkou. Pokud nelze obvykle používaný přechod použít, musí být zahrazen.

• b) Kde je to možné, musí mít přechody a průchody na lodi protismykové povrchy. Na kluzkých místech (vlivem sněhu, ledu nebo vody) musí být povrchy posypány pískem nebo jiným vhodným materiálem. Skvrny od olejů nebo mazadel musí být co nejdříve očištěny.

• c) Zakrytí otvorů na palubě musí být udržována v náležitém stavu a být uzavřena vždy, když není potřebný přístup do prostorů pod nimi.

• d) Stálé součásti, které mohou působit překážku vozidlům, zvedacím zařízením nebo osobám, musí být zvýrazněny barvou, výstražným označením nebo osvětlením. Dočasné překážky musí být rovněž indikovány výstražným označením.

• e) Každé zařízení nebo vybavení v místě průchodu nebo přechodu musí být na moři bezpečně zajištěno proti pohybům lodě.

• f) Jestliže je očekáváno bouřlivé počasí, musí být na palubách natažena pevně napnutá přídržná lana.

• g) Zajištění bezpečnosti pohybu po lodi, zejména pro osoby, které nejsou plně seznámeny s možnými riziky, musí být věnována zvýšená pozornost.

• h) Upevnění palubního nákladu může vyžadovat zvláštní opatření pro zajištění bezpečných přechodů k nákladu a přes něj.

Část 12

– Osvětlení

• a) Všechny prostory na lodi určené pro nakládku a vykládku nákladu a pro ostatní práce a pohyb osob musí být přiměřeně a vhodně osvětleny. Osvětlovací zařízení musí být náležitě udržováno.

• b) Na místech nakládky a vykládky a ostatních pracovištích musí být zajištěna intenzita osvětlení nejméně 20 luxů a na místech pro pohyb osob nejméně 8 luxů (obojí měřeno ve výšce jeden metr nad povrchem), pokud vyšší intenzita není vyžadována zvláštními předpisy.

• c) Při snížené viditelnosti, např. v mlze, prachu nebo páře, kdy může dojít ke zvýšení rizika vzniku nehody, musí být osvětlení zesíleno.

• d) Intenzita osvětlení musí být taková, aby umožnila při překládacích operacích zpozorovat zjevná poškození obalů nebo lekáže z nich. Kde je potřeba čtení nálepek nebo štítků na kontejnerech nebo rozlišování barev, intenzita osvětlení musí být přiměřeně upravena nebo se musí zajistit jiný způsob osvětlení.

• e) Osvětlení musí být stálé a uspořádané tak, aby vyloučilo oslnění nebo oslepení a netvořilo temné stíny a ostré kontrasty v osvětlení mezi sousedícími prostorami.

• f) Poškozená nebo vadná světla musí být nahlášena odpovědnému důstojníkovi a opravena co nejdříve.

• g) Před opuštěním osvětleného prostoru a před vypnutím nebo odstraněním světel je nutné se přesvědčit, že se v prostoru již nenacházejí žádné osoby.

• h) Nestřežené otvory v palubách musí být buď trvale osvětleny nebo před vypnutím světla uzavřeny.

• i) Při použití dočasných nebo přenosných svítidel musí být držáky světel a přívody upevněny nebo zakryty, aby procházející osoby nemohly zakopnout nebo nebyly udeřeny pohybujícím se uchycením nebo se nepohybovaly mezi držáky a kabely. Veškeré prověšené části vedení musí být dotaženy. Vedení musí být dostatečně vzdálené od možných zdrojů poškození, např. pohybujících se zařízení, pohybujících se částí strojů, lodního vybavení a břemen. Procházejí-li kabely otevřenými dveřmi, musí být dveře zajištěny v otevřené poloze. Na moři nesmí kabely procházet dveřmi ve vodotěsných přepážkách nebo protipožárními dveřmi. Přenosná svítidla se nikdy nesmí spouštět nebo zavěšovat za napájecí kabel.

• j) Při používání přenosných světel se musí používat jenom úchyty a vodiče vhodné k tomuto účelu. V mokrém nebo vlhkém prostředí musí být přenosná světla napájena bezpečným napětím, maximálně 12 V, nebo musí být přijata jiná vhodná opatření.

Část 13

– Bezpečnostní označení

• a) Všechna bezpečnostní označení a symboly, které jsou umístěny trvale na lodi za účelem poskytování zdravotní nebo bezpečnostní informace nebo instrukce, musí odpovídat českým technickým normám a mezinárodním normám.

• b) Bezpečnostní označení a symboly obsahující upozornění na riziko musí být umístěny všude, kde je nebezpečí nebo překážka a takové označení má své odůvodnění.

• c) Je-li na lodi běžně používán jiný jazyk než angličtina, je vhodné doplnit texty i v angličtině.

Část 14

– Zabezpečení otvorů

• a) Jakékoliv otvory, otevřené jícny nákladových prostorů nebo jejich nebezpečné okraje, jimiž nebo přes které je možno spadnout, musí být opatřeny pevným krytem nebo ohrazením přiměřeného tvaru a konstrukce. Tyto požadavky se neuplatňují tam,

• 1. kde otvor slouží jako trvalý průchod při pohybu po lodi,

• 1. kde odpovědná osoba je schopna prokázat, že práce, která se provádí nebo má provádět, činí zřízení krytů nebo ohrazení neproveditelným; tato výjimka zahrnuje i krátké přestávky v práci na jídlo nebo za jiným účelem.

• b) Všechny jícny otevřené za účelem překládky nákladu nebo zásob, jimiž je možno spadnout, musí být uzavřeny, jakmile jsou tyto práce přerušeny. Výjimku tvoří krátké přestávky v práci nebo když zavření nemůže být provedeno bez porušení bezpečnosti práce nebo je neproveditelné z důvodu nepříznivého podélného nebo příčného náklonu lodě.

• c) Zábradlí nebo ohrazení nesmí mít ostré hrany a musí být udržována v provozuschopném stavu. Pokud je to nutné, musí být u ohrazení použito zařízení k uzamčení nebo jinému zabránění vstupu. Všechna zábradlí musí být důsledně vodorovná a po celé délce vypnutá.

• d) Zábradlí nebo ohrazení musí sestávat z horní žerdě ve výšce jeden metr a střední žerdě ve výšce 0, 5 metru nad podlahou. Zábradlí může být zhotoveno z napnutého ocelového lana nebo napnutého řetězu.

Část 15

– Pevné žebříky

• a) Všechny žebříky musí být dobře konstruovány ze zdravého materiálu, řádně udržované, bez zjevných defektů a přiměřeně pevné pro účely, k nimž jsou určeny.

• b) Pokud byl instalovaný žebřík nebo schodiště odstraněno tak, že vznikl nebezpečný otvor, musí být tento otvor zajištěn a v jeho blízkosti umístěna výstraha.

• c) Na vrcholu a u všech výstupních míst ze všech pevných žebříků musí být vhodná madla.

Část 16

– Vstupy do nákladových prostorů

Vstupy do nákladových prostorů musí odpovídat následujícím požadavkům:

• a) přístup nesmí vést přes jícen nákladového prostoru,

• b) pevný žebřík nebo řada pevných příček nesmí mít v žádném místě opačný sklon,

• c) příčky pevného žebříku musí být nejméně 300 mm široké a tak vytvarované, aby na kraji nemohla noha sklouznout. Příčky musí být umístěny ve vzdálenostech nepřesahujících 300 mm a za každou příčkou musí být nejméně 150 mm volného prostoru,

• d) po straně stojek musí být volný prostor nejméně 75 mm, aby se za ně osoba mohla přidržovat,

• e) podél žebříku musí být nejméně 760 mm volného prostoru. Výjimku tvoří průlezy, kde může být prostor zmenšen na nejméně 600 mm x 600 mm,

• f) pevné svislé žebříky musí být opatřeny odpočívadly ve vzdálenosti nepřesahující 9 metrů,

• g) pokud svislé žebříky na nižší paluby nejsou v jedné linii, musí být mezi nimi odpočívadlo,

• h) odpočívadla musí mít dostatečnou šířku a zajistit pevnou základnu pro nohy a musí být opatřena zábradlím,

• i) pevné žebříky a schody umožňující sestup do nákladového prostoru musí být umístěny tak, aby se riziko jejich poškození během překládacích prací snížilo na minimum,

• j) pevné žebříky musí být, pokud je to možné, umístěny nebo instalovány tak, aby zajistily oporu zad pro sestupující nebo vystupující osobu; obručovou opěrnou konstrukcí smí být opatřeny jenom tehdy, jestliže je chráněna před poškozením během překládacích operací.

Část 17

– Vozidla

• a) Způsobilé osoby pověřené řízením vozidel s pohonem nebo mobilních zvedacích zařízení s pohonem musí mít platné osvědčení o způsobilosti k jejich obsluze, resp. řízení.

• b) Pověření k obsluze musí být vystaveno členu posádky lodě písemně. Pověřený člen posádky lodě musí být zahrnut do seznamu způsobilých osob.

• c) Údržba vozidel a mobilních zvedacích zařízení s pohonem musí být prováděna v souladu s instrukcemi výrobce.

• d) Řidiči lodních vozidel a mobilních zvedacích zařízení s pohonem musí věnovat řízení vysokou pozornost, zvláště při couvání.

• e) Podmínky provozu musí být vhodně upraveny, včetně omezení nejvyšší dovolené rychlosti nebo použití signalisty. Musí být zajištěna spolupráce a komunikace s řídícími pracovníky ze břehu, pokud i oni řídí pohyby vozidel na lodi.

• f) Jestliže je to možné, trasy pro vozidla musí být odděleny od přechodů pro pěší.

• g) Rampy používané vozidly nesmí být tak strmé, aby to vyvolalo nebezpečí při manipulaci s vozidly.

Část 18

– Odvodnění

• a) Paluby, které je třeba často splachovat nebo jsou náchylné k vlhnutí tvořícímu kluzký povrch, musí být opatřeny účinnými prostředky pro odvádění vody. Mimo otevřených palub jsou mezi tato místa zahrnuty kuchyně, lodní prádelny, umývárny a záchody.

• b) Odvodnění a odtoky musí být pravidelně kontrolovány a řádně udržovány.

• c) Pokud je odvodnění provedeno jako kanálky na palubě, musí mít vhodné zakrytí.

• d) Jsou-li zhotoveny chodníčky, musí být pevně konstruovány a vytvarovány a udržovány tak, aby se zabránilo zakopnutí.

Část 19

– Vodotěsné dveře

• a) Posádka, která přijde do styku s obsluhou vodotěsných dveří, musí být instruována o bezpečné manipulaci s nimi.

• b) Zvláštní pozornost musí být věnována práci s vodotěsnými dveřmi, které jsou zavírány dálkově z můstku. Nikdo nesmí sám, bez asistence, přenášet vodotěsnými dveřmi břemena, protože v manipulaci s nimi jsou potřebné obě ruce.

• c) Na obou stranách vodotěsných dveří musí být výrazné upozornění jasně popisující způsob manipulace s místním ovládáním.

• d) Nikdo se nesmí pokoušet projít vodotěsnými dveřmi, jestliže se právě zavírají anebo zní poplachový zvonek.

Část 20

– Všeobecné pokyny pro posádku

• a) Každý je povinen se na lodi pohybovat pozorně dle dobré námořnické praxe a musí brát zřetel na to, že

• 1. je možnost neočekávaného nebo značného výkyvu lodě,

• 1. je nutné nosit vhodnou obuv, chránící prsty před naražením a padajícími předměty, zajišťující dobrou přilnavost k palubě a oporu při lezení po žebříku,

• 1. je nebezpečné houpat se na schodišťových zábradlích, ohrazeních či potrubích anebo je přeskakovat,

• 1. časté úrazy vznikají při seskakování z jícnů skladišť apod., při zakopnutí o dveřní práh nebo o jinou překážku.

• b) Ten, kdo zjistí jakoukoliv závadu na kterémkoliv zařízení nebo okolnosti, o nichž předpokládá, že jsou nebezpečné, je povinen hlásit toto okamžitě členu posádky odpovědnému učinit příslušná opatření k odstranění.

Část 21

– Pobyt na lodi za bouřlivého počasí

• a) Před vplutím do oblasti bouřlivého počasí nutno provést přípravu lodě podle zásad dobré námořní praxe. Přitom je zejména třeba prověřit upevnění palubního nákladu, výložníků, záchranných člunů a vorů, materiálu a inventáře, zásob ve skladech a vybavení ve služebních a obytných prostorách.

• b) Je nutné zajistit bezpečný přechod po celé délce paluby lodě. Nataženo musí být přídržné lano a přechodový pás opatřen protismykovým nátěrem o šířce alespoň 0,7 m.

• c) Za bouře je vstup na palubu zakázán. V nutných případech, při použití všech dostupných zabezpečovacích opatření, povoluje vstup na palubu velitel lodě, který je povinen být během celé akce na můstku. Havarijní práce na palubě se provádějí pod dozorem prvního palubního důstojníka s předcházející podrobnou instruktáží zúčastněných o bezpečnostních opatřeních. Vstup kohokoliv na palubu a odchod z paluby za bouřlivého počasí je nutno ohlásit veliteli lodě.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 25/2001 Sb.

PRAVIDLA VSTUPU DO UZAVŘENÝCH NEBO JINAK NEBEZPEČNÝCH PROSTORŮ

Část 1

• a) S ohledem na ovzduší v každém uzavřeném nebo omezeném prostoru, které může obsahovat hořlavé nebo jedovaté dýmy, plyny nebo výpary nebo v něm může být nedostatek kyslíku, a může tedy ohrozit zdraví nebo život každého, kdo do takového prostoru vstupuje, je nutno zachovávat zvýšenou opatrnost.

• b) Dojde-li k omezení nebo výpadku ventilace v prostorách obvykle trvale nebo občasně ventilovaných, musí být pokládány za nebezpečná místa i tyto prostory.

• c) Vznikne-li podezření, že v některém prostoru dojde k úbytku kyslíku nebo jsou v něm obsaženy zdraví nebezpečné plyny, výpary nebo dýmy, musí být tento prostor pokládán za nebezpečný.

Část 2

– Opatření při vstupu do nebezpečných prostor

• a) Před vstupem do prostoru, který může být nebezpečný, musí být provedeny úkony zajišťující bezpečný vstup bez dýchacího přístroje a bezpečnost tohoto prostoru. Velitel lodě nebo oprávněná osoba musí provést zejména tyto úkony:

• 1. vyhodnotit možnou nebezpečnost prostoru,

• 1. připravit a zabezpečit vstup do nebezpečného prostoru,

• 1. otestovat ovzduší v prostoru,

• 1. stanovit postup pro vstup a pobyt,

• 1. určit osobu odpovědnou za dohled nad prováděnými pracemi.

• b) Bylo-li zjištěno, že ovzduší je nebo může být nebezpečné, musí být splněny dodatečné požadavky včetně použití dýchacího přístroje.

• c) Nikdo nesmí vstoupit do nebezpečného prostoru za účelem poskytování záchrany, aniž by dříve učinil všechna opatření pro vlastní bezpečnost.

Část 3

– Způsobilé a pověřené osoby

• a) Způsobilá osoba, která je zmocněna a schopna kvalifikovaně posoudit pravděpodobnost výskytu nebezpečí v prostoru, musí přihlížet i ke všem potenciálním nebezpečím spojeným s konkrétním nebezpečným prostorem. Také musí přihlédnout k nebezpečí vyplývajícímu ze sousedních a napojených prostor a k práci, která má být v nebezpečném prostoru prováděna. Tato osoba musí mít dostatečné teoretické znalosti a praktické zkušenosti s nebezpečím, které lze očekávat.

• b) Dohledem nad všemi pracemi v nebezpečném prostoru může být pověřena nejen způsobilá osoba, ale i pověřená osoba, má-li dostatečné teoretické znalosti a praktické zkušenosti s očekávaným nebezpečím.

• c) Způsobilá osoba nebo pověřená osoba je povinna rozhodovat o postupech, které musí být dodržovány při vstupu do nebezpečného prostoru. Přijaté postupy se řídí zejména tím, zda pro vstupujícího do prostoru neexistuje okamžité nebezpečí a ani takové nebezpečí nevznikne později při pobytu v prostoru.

• d) Bylo-li prokázáno, že neexistuje ohrožení života nebo zdraví a že podmínky se nebudou měnit, je možné vstoupit do nebezpečného prostoru bez jakýchkoliv omezení.

• e) Bylo-li prokázáno, že okamžité ohrožení zdraví nebo života nehrozí, avšak riziko může vzniknout v průběhu prací prováděných v nebezpečném prostoru, musí být učiněna příslušná opatření.

• f) Je-li prokázáno okamžité ohrožení zdraví nebo života, potom jsou nevyhnutelná dodatečná opatření.

Část 4

– Nedostatek kyslíku

• a) Je nutné věnovat pozornost tomu,

• 1. zda je prázdný tank nebo jiný omezený prostor uzavřen delší dobu s ohledem na snížený obsah kyslíku jako důsledek spotřeby kyslíku v procesu korodování oceli,

• 1. že úbytek kyslíku se může vyskytovat také v tlakových nádobách, zejména pokud se v nich kvůli zabránění korozi používají chemikálie pohlcující kyslík,

• 1. že ke snížení obsahu kyslíku může dojít v nákladových prostorách, jestliže byly nebo jsou přepravovány náklady pohlcující kyslík, např. pokrutiny nebo jiné rostlinné a živočišné produkty s obsahem tuků, určité druhy dřeva, ocelové výrobky, železné nebo ocelové piliny a špony,

• 1. že nedostatek kyslíku se může vyskytovat v nákladových prostorách, např. při přepravě rudných koncentrátů, a to i když jsou otevřené jícny a vykládka již začala,

• 1. že po vykládce těkavých látek může v nákladových prostorách zůstat dostatek výparů, které způsobí úbytek kyslíku,

• 1. že v zátěžových tancích s katodickou ochranou může vznikat vodík, který se rychle rozptýlí ihned po otevření nákladových prostor; v horních částech těchto prostor se však mohou tvořit vodíkové kapsy, které vytěsní kyslík (a zároveň mohou tvořit výbušnou směs),

• 1. zda pro hašení nebo prevenci požáru byl použit CO2, pára nebo jiné hasicí chemikálie; obsah kyslíku v prostoru bude potom snížen,

• 1. že užití inertního plynu v nákladových tancích kapalinových nebo plynových tankových lodí nebo ve vnitřních hradících prostorách u plynových tankových lodí způsobí, že v daném prostoru zbývá jenom minimální množství kyslíku.

• b) Podmínky přepravy vysoce reaktivních látek mohou vyžadovat, aby volné prostory nákladových tanků, kofrdamy, vnitřní hradící a další prázdné prostory byly zaplněny inertním plynem.

Část 5

– Zdravotní nebezpečnost nákladů minerálních olejů

Je nutné věnovat pozornost tomu, že

• a) se v palivových nebo nákladových tancích, v nichž byla uložena ropa nebo ropné produkty, mohou vyskytnout hořlavé a zdraví nebezpečné uhlovodíkové plyny,

• b) uhlovodíkové plyny nebo výpary se mohou vyskytovat také v pumpovnách a kofrdamech, tunelových kýlech nebo jiných prostorách přilehlých k tankům,

• c) složky výparů některých nákladů, např. benzen a sirovodík, jsou prudce jedovaté.

Část 6

– Zdravotní nebezpečnost ostatních látek

Je nutné věnovat pozornost tomu, že

• a) náklady přepravované na chemických a plynových tankových lodích mohou být zdraví nebezpečné,

• b) v důsledku nepříznivého počasí hrozí nebezpečí lekáže ze sudů nebo jiných obalů, pokud s nimi nebylo řádně zacházeno nebo nebyly během přepravy řádně uloženy,

• c) vzájemná reakce rostlinných nebo živočišných olejů nebo splašků s mořskou vodou může vést k uvolnění sirovodíku, který je prudce jedovatý,

• d) pokud zbytky obilí nebo podobných nákladů proniknou do systému čerpání stok nebo ho ucpou, může vzniknout prudce jedovatý sirovodík,

• e) chemické čištění, malování nebo opravy nátěrů tanků mohou způsobit uvolnění výparů rozpouštědel.

Část 7

– Hořlavost

Je nutné věnovat pozornost tomu, že

• a) v nákladových nebo jiných tancích, které obsahovaly ropné produkty, chemické nebo plynné náklady, mohou zůstávat hořlavé výpary,

• b) kofrdamy nebo jiné prostory přiléhající k nákladovým nebo jiným tankům mohou obsahovat hořlavé výpary vzhledem k možné lekáži do těchto prostor.

Část 8

– Jiná rizika

Je nutné věnovat pozornost tomu, že

• a) některé chemikálie mohou proniknout do organizmu kůží,

• b) některé náklady přepravované na chemických nebo plynových tankových lodích mohou působit dráždivě nebo škodlivě (popáleniny), přijdou-li do styku s kůží,

• c) rozvíření rzi, šupin nebo odpadních zbytků nákladů živočišného, rostlinného nebo minerálního původu nebo vody obsahující tyto látky může způsobit uvolňování jedovatých nebo hořlavých plynů.

Část 9

– Příprava a zabezpečení prostoru pro vstup

• a) Při otevírání vstupu do nebezpečného prostoru je nutné dbát na zabránění nepříznivých důsledků úniku přetlaku nebo výparů z prostoru.

• b) Prostory musí být zajištěny proti vniknutí nebezpečných látek zaslepením potrubí a dalších otvorů nebo uzavřením ventilů. Ventily v tomto případě musí být převázány nebo použity jiné prostředky pro indikaci, že s nimi nebylo manipulováno.

• c) Je-li to nutné, musí být prostor za účelem maximálního možného odstranění zbytků nebo sedlin schopných vylučovat nebezpečné výpary vyčištěn nebo vymyt.

• d) Prostor musí být buď přirozeně nebo při použití mechanických prostředků pečlivě odvětrán, aby se zajistilo, že všechny nebezpečné plyny byly odstraněny a nezůstaly kapsy se sníženým obsahem kyslíku.

• e) K ventilaci jakéhokoliv prostoru nesmí být použit stlačený kyslík.

• f) Strážní důstojník nebo pověřená osoba na můstku, na palubě, ve strojovně nebo na tankových lodích v nákladové pumpovně musí být informováni o všech prostorách, do nichž se vstupuje. Zejména musí být informováni, nevypnula-li se ventilace, nespustilo-li se nějaké zařízení nebo se dálkovým ovládáním neotevřely ventily poblíž únikových dveří nebo nezačalo-li čerpání nákladu. U příslušných ovládacích zařízení musí být vyvěšena odpovídající upozornění. Při vstupu do nebezpečného prostoru musí být přerušeno čerpání nebo manipulace s nákladem.

Část 10

– Testování ovzduší v nebezpečném prostoru

• a) Testování nebezpečného prostoru musí být prováděno pouze osobou obeznámenou v používání testovacího zařízení.

• b) Testování musí být provedeno nejprve před vstupem a dále pak v pravidelných intervalech.

• c) Testování před vstupem se musí provést prostředky z vnějšku. Jestliže je to neproveditelné, osoba vybraná k testování smí tento úkon provést až po předchozím přijetí opatření a použití dýchacího přístroje.

Část 11

– Testování úbytku kyslíku

• a) Před povolením vstupu musí odečet stále vykazovat nejméně 20 % objemového obsahu kyslíku.

• b) Pro zjišťování úbytku kyslíku se nesmí používat indikátor hořlavých plynů.

Část 12

– Testování hořlavých plynů nebo výparů

• a) K zjištění množství hořlavých plynů nebo výparů v ovzduší musí být použit indikátor hořlavých plynů schopný při nízké koncentraci poskytnout přesný odečet pro zjištění, zda ovzduší je bezpečné pro vstup.

• b) Při testování na jiné plyny je nutné použít kalibrační křivky dodávané s přístrojem, neboť indikátory hořlavých plynů jsou kalibrovány na standardní plyn. Zvláštní opatrnost je nutná, předpokládá-li se nahromadění vodíku.

• c) Ovzduší je bezpečné, je-li na citlivém indikátoru hořlavých plynů odečet „nula“ a jestliže po celou dobu odečet nepřesahuje o více než 1 % dolní hranici hořlavosti.

Část 13

– Postupy a opatření před vstupem do nebezpečného prostoru

• a) Vstup i prostor musí být dobře osvětlen.

• b) Do prostoru nesmí být brány nebo vkládány zápalky, svářecí, řezací nebo elektrická zařízení nebo jiné zdroje zážehu, pokud velitel lodě nebo důstojník odpovědný za tyto práce nerozhodne, že je to bezpečné.

• c) V blízkosti vstupu do prostoru musí být připraveny k použití následující použitelné pomůcky:

• 1. dýchací přístroj spolu s rezervními naplněnými vzduchovými láhvemi, bezpečnostními lanky a záchranářským postrojem,

• 1. baterka nebo svítilna schválená pro použití v hořlavé atmosféře,

• 1. prostředky pro případné vytažení nebo vyzvednutí bezvládné osoby ze stísněného prostoru.

• d) Počet osob vstupujících do prostoru musí být takový, aby byla možnost jejich záchrany v případě nebezpečí.

• e) U vstupu do prostoru musí být po celou dobu práce nejméně jeden člen posádky lodě.

• f) Mezi zúčastněnými osobami musí být dohodnut a vyzkoušen takový způsob komunikace, který zajistí, že osoby uvnitř prostoru budou ve spojení s osobou u vstupu, a musí být zajištěna komunikace mezi osobou u vstupu a strážním důstojníkem.

• g) Před povolením vstupu musí být zjištěno, zda je možný přístup s dýchacím přístrojem. Musí být rovněž zjištěno, kam až lze postupovat, aby dýchací přístroj, bezpečnostní lanko nebo postroj nepředstavovaly překážku při poskytování pomoci bezvládné osobě.

• h) Bezpečnostní lanka a záchranné postroje musí mít pro daný účel dostatečnou délku a musí být uživatelem lehce odpojitelné pro případ uváznutí, ale zabezpečené proti samovolnému odpojení od postroje.

Část 14

– Postupy a opatření během pobytu v nebezpečném prostoru

• a) Po celou dobu pobytu v nebezpečném prostoru, včetně dočasných přestávek, musí být zajištěna nepřetržitá ventilace. Při jakékoliv poruše ventilace musí být práce přerušena a prostor opuštěn.

• b) Během pobytu člena posádky lodě se musí ovzduší v nebezpečném prostoru periodicky testovat a osoby musí být instruovány, aby okamžitě opustily prostor, jestliže dojde ke zhoršení podmínek.

• c) Dojde-li k nepředvídaným obtížím nebo nebezpečnému vývinu situace, musí být práce přerušena a prostor evakuován do doby, než dojde k přehodnocení situace.

• d) Pociťuje-li člen posádky lodě v nebezpečném prostoru jakýkoliv nepříznivý příznak, musí dát osobě u vstupu předem domluvený signál a okamžitě prostor opustit.

• e) Hrozí-li nebezpečí, musí být vyhlášen poplach a zmobilizována pomoc záchranářské skupiny.

Část 15

– Dodatečné požadavky před vstupem do nebezpečných prostor

• a) Počet osob vstupujících do prostoru musí být nejmenší nutný k provedení dané práce.

• b) Dýchací přístroj je nutné použít vždy. Nesmí se používat respirátory, protože nezajišťují dodávku čistého vzduchu ze zdroje nezávislého na daném prostoru.

• c) Musí být použit bezpečnostní postroj. Bezpečnostní lanka musí být použita, kdykoliv je to proveditelné. Bezpečnostní lanka musí být obsluhována u vstupu do prostoru osobou, která musí být vycvičena k vytažení člověka v bezvědomí z nebezpečného místa. Jestliže prostor k případnému poskytování záchrany vyžaduje použití zvedacího zařízení, musí být zajištěno, že v případě potřeby budou obsluhující osoby okamžitě k dispozici.

• d) Kde je to odůvodněné, musí být použita pouze světla a elektrické zařízení schválené pro použití v zápalném ovzduší.

• e) Ochranný oděv musí být použit vždy, když existuje nebezpečí vyvolané chemikáliemi, ať už ve formě kapalné, nebo plynné, nebo výpary, se kterými by mohla přijít do styku pokožka nebo oči.

Část 16

– Cvičení a záchrana

• a) Na lodi se musí provádět cvičení simulující záchranu bezvládné osoby z nebezpečného prostoru. Pro tyto účely se použije figurína o váze člověka. Prostor je nutné před cvičením zabezpečit. Cvičení lze kvůli provoznímu zjednodušení provádět v prostorech, které nejsou nebezpečné, za předpokladu, že budou simulovány podmínky, které cvičný prostor co nejvíce přiblíží skutečně nebezpečnému prostoru na lodi. b) Každý pokus o záchranu bezvládné osoby v nebezpečném prostoru musí probíhat v souladu s postupy uvedenými v předpisu o bezpečném řízení provozu vypracovaném v souladu s požadavky Systému řízení námořní bezpečnosti IMO.^1)

• c) Jestliže prostřednictvím dohodnutého komunikačního systému nebo jiným způsobem vzniknou náznaky, že osoba v prostoru je nějak ohrožena okolním ovzduším, musí osoba vně prostoru okamžitě vyhlásit poplach. V žádném případě se nesmí osoba u vstupu do prostoru pokusit do prostoru vstoupit, dokud nedorazí další pomoc. Nikdo se nesmí pokusit o poskytnutí záchrany bez dýchacího přístroje a bezpečnostního postroje, a pokud je to možné, bez bezpečnostního lanka.

• d) Jestliže je vzduch k osobě, která pociťuje nepříznivé příznaky, dodáván z vnějšku, je třeba okamžitě prověřit, zda je vzduch dodáván pod správným tlakem.

• e) Po dosažení bezvládné osoby musí být tato co nejrychleji dopravena mimo nebezpečný prostor. Obnova případně přerušené dodávky vzduchu musí mít za všech okolností přednost.

Část 17

– Dýchací přístroj a resuscitační vybavení

• a) Nikdo nesmí vstoupit, ani za účelem poskytnutí pomoci, do prostoru, kde je nebezpečné ovzduší nebo podezření na toto, bez dýchacího přístroje.

• b) Na lodích plujících pod vlajkou České republiky se požadavky na dýchací přístroje řídí mezinárodní úmluvou.^2)

• c) Pokud je vzduch dodáván ze zdroje vně prostoru, odpovědný důstojník se musí přesvědčit, že dodávka je plynulá a pouze pro osobu pracující v tomto prostoru. Potrubí nebo hadice přivádějící vzduch musí být umístěny tak, aby byla vyloučena možnost jejich deformací, které by mohly přerušit nebo omezit dodávku vzduchu.

• d) Jestliže účel, pro nějž jsou vzduchové přívody použity, nemusí být zřejmý osobám nezúčastněným v akci, musí být na vhodných místech vyvěšena upozornění.

• e) Jestliže je použito čerpadlo s mechanickým pohonem, musí být často a pečlivě kontrolována jeho nepřetržitá a náležitá práce. Jakýkoliv vzduch vháněný přímo do potrubí nebo používaný pro plnění zásobníků musí být filtrovaný a co nejčerstvější.

• f) Potrubí nebo hadice užívané pro dodávku vzduchu musí být před připojením k dýchacímu přístroji nebo masce pečlivě profouknuty pro odstranění vlhkosti a výměnu vzduchu za čerstvý. Jestliže je vzduch dodáván z kompresoru umístěného ve strojovně, je nezbytné informovat strážního strojního důstojníka, že kompresor nesmí být vypnut do ukončení prací.

• g) Každý možný uživatel dýchacího přístroje musí být způsobilou osobou seznámen s jeho správným používáním.

• h) Velitel lodě nebo odpovědný důstojník a osoba, která bude vstupovat do prostoru, musí provést úplnou kontrolu nasazení a všech dalších úkonů doporučených výrobcem dýchacího přístroje. Konkrétně musí prověřit, že

• 1. je v dýchacím přístroji dostatek čistého vzduchu s předepsaným tlakem,

• 1. správně pracuje signalizace nízkého tlaku,

• 1. obličejová maska je správně nasazena na tváři tak, že při dodávce vzduchu do masky nedojde při nádechu k vniknutí zdraví škodlivého ovzduší nebo ovzduší ochuzeného o kyslík; je nutné mít na zřeteli, že vousy mohou způsobit špatné přilnutí masky k obličeji.

• i) Uživatel dýchacího přístroje musí vědět, zda je možné se dělit o dodávku vzduchu s jinou osobou. Pokud to možné je, smí se tak učinit jen v případě nejvyšší nouze.

• j) Během pobytu v nebezpečném prostoru

• 1. nikdo nesmí snímat dýchací přístroj,

• 1. dýchací přístroj nesmí být sundán jiné osobě, pokud to není nutné k záchraně jejího života.

• k) Vyžaduje se, aby před vstupem osob do nebezpečného prostoru bylo připraveno resuscitační zařízení příslušného typu. Jestliže lze předpokládat, že k potřebě vstupu dojde na lodi na moři, loď musí být vybavena příslušným zařízením. V opačném případě musí být vstup odložen do uvázání lodě a využita možnost použití vybavení ze břehu.

Část 18

– Údržba zařízení

• a) Všechny dýchací přístroje, bezpečnostní postroje a lanka, resuscitační vybavení a jiné zařízení určené pro použití v souvislosti se vstupem do nebezpečného prostoru musí být oprávněnou osobou náležitě udržovány, pravidelně prohlíženy a kontrolována jejich správná funkce a o prohlídkách a funkčních zkouškách musí být veden záznam. Všechny části dýchacího přístroje musí být prohlédnuty a vyzkoušeny před použitím i po použití.

• b) Zařízení pro testování ovzduší v nebezpečných prostorech včetně měřiče úbytku kyslíku musí být udržována v dobrém funkčním stavu, a kde je to vyžadováno, pravidelně kontrolována a kalibrována v odborných dílnách. Doporučení výrobce, která musí být uložena u přístroje, musí být dodržována.

Část 19

– Výcvik, instruktáž a informace

Velitel lodě je povinen zajistit posádce nutný výcvik, instruktáže a informace v těchto oblastech:

• a) rozpoznání okolností a prací vedoucích ke vzniku nebezpečného ovzduší,

• b) rizika spojená se vstupem do nebezpečného prostoru a opatření, která je třeba učinit k jejich odvrácení,

• c) používání a údržba zařízení a oděvů pro vstup do nebezpečných prostorů,

• d) záchrana z nebezpečného prostoru.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 25/2001 Sb.

PRAVIDLA RUČNÍHO ZVEDÁNÍ BŘEMEN A PRÁCE S NÁŘADÍM A MATERIÁLY

Část 1

• a) Při ručním zvedání a přenášení břemen je nutné nejprve ohodnotit břemeno, které bude zvedáno, prověřit ostré hrany, vyčnívající hřeby nebo třísky, zamaštěné nebo jinak nezvyklé povrchy, které mohou ovlivnit pevnost uchopení, a další skutečnosti, které se mohou ukázat jako nebezpečné.

• b) Paluba a prostory, nad nimiž bude s břemenem manipulováno, musí být zbavené překážek a nesmí být kluzké.

• c) Blízko u břemene musí být zaujat pevný a vyvážený postoj s nohami trochu od sebe, aby zvednutí proběhlo co nejpřímějším směrem.

• d) Musí být zaujata přikrčená poloha těla, s ohnutými koleny a rovnými zády, aby bylo zajištěno, že paže nebudou pracovat. Bradu je nutno mít přitaženou k hrudi.

• e) Břemeno musí být uchopeno celou dlaní, nikoliv pouze prsty. Jestliže pro to není pod břemenem dostatek místa, musí být břemeno nejdříve podloženo kusem dřeva.

• f) Velikost a tvar břemene nejsou dostatečným vodítkem pro stanovení váhy a jejího rozložení. Pokud tato informace není k dispozici, musí se břemeno nejprve opatrně zkusmo přizvednout a v případě potřeby musí být přizvána pomoc.

• g) Pokud s břemenem manipuluje více osob, je žádoucí, aby byly přibližně stejné výšky. Úkony zvedání, spouštění a přenášení musí být pokud možno provedeny současně, aby se zabránilo momentálnímu přetížení nebo vyvedení z rovnováhy některého z pracovníků.

• h) Břemeno se musí zvedat napínáním nohou. Tělo nesmí být natočeno, aby se nevyvolalo nadměrné namáhání.

• i) Jestliže se břemeno zvedá do větší výšky, může vzniknout potřeba rozložení zvednutí na dvě fáze; nejprve je nutno zvednout břemeno na lavičku nebo jinou oporu a potom po novém uchopení (přehmátnutí) zvednout břemeno do konečné výše.

• j) Proces spouštění je opačný než postup při zvedání, přitom je třeba se vyvarovat nebezpečí skřípnutí prstů.

Část 2

• a) Břemeno nikdy nesmí být přenášeno způsobem, který by bránil výhledu. Je nutné, aby všechny překážky na trase mohly být zpozorovány.

• b) Při práci musí být obuta vhodná obuv, zejména s ohledem na to, že vyztužená špička pomáhá chránit prsty u nohou před zhmožděním při sklouznutí břemene a při dočasném odložení břemene při ukládání na dobu potřebnou pro vyndání rukou a přehmátnutí.

• c) Oděv musí být takový, aby se nezachytil za břemeno a chránil tělo.

• d) Jestliže je práce velmi namáhavá, zejména kvůli váze břemene, při opakování pokusů zvednutí nebo kvůli okolním faktorům jako např. stísněný prostor nebo teplotní extrémy, musí být v přiměřených intervalech poskytnut odpočinek pro obnovení správné funkce svalů, srdce a plic. Při práci tohoto druhu vznikají úrazy nejčastěji z únavy.

Část 3

– Pracovní vybavení

• a) Velitel lodě je povinen zajistit, aby veškeré stroje, nářadí, instalace nebo jiná zařízení na lodi byla vhodná pro bezpečnou práci a byla řádně používána a udržována.

• b) Proti rizikům poškození zdraví nebo bezpečnosti musí být přijata opatření k minimalizaci těchto rizik. Např. údržba a používaní zařízení musí být omezeno na určené osoby. Pro všechny uživatele musí být zajištěno odpovídající školení a výcvik včetně srozumitelných písemných instrukcí na místech, kde je to účelné.

Část 4

– Ruční nářadí

• a) Každý nástroj smí být používán pouze k účelu, ke kterému byl sestrojen; nedodržování tohoto může mít za následek úraz, poškození pracovního předmětu nebo nástroje samého.

• b) Je zakázáno používat opotřebované nebo poškozené nářadí. Násady kladiv, šroubováků a dlát musí být pevné, musí mít rovná léta, být hladké a bez třísek. Nesmí se používat průbojníky a sekáče s roztřepenými okraji. Ostří musí být udržováno nabroušené a čisté. Plošky kladiv, francouzských klíčů a průbojníků nesmí být poškozeny. Opravy a úpravy nářadí smí provádět pouze osoba k tomu oprávněná.

• c) Pokud nástroje nejsou používány, musí být uloženy ve stojanech, skříňkách nebo brašnách s chráněným ostřím.

• d) Kde je to možné, musí se nástroj držet směrem od těla uživatele, aby se zabránilo zranění způsobenému sklouznutím nástroje po opracovávaném předmětu.

• e) Obě ruce se musí vždy držet za ostřím dláta.

• f) Sekáč je nejlepší držet mezi palcem a kořenem ukazováčku s palcem i prsty nataženými a dlaní obrácenou ke směru, z něhož se tluče kladivem.

• g) Na pilu se nesmí tlačit silou, musí být vedena lehkými pravidelnými pohyby.

Část 5

– Přenosné elektrické, pneumatické a hydraulické nářadí a zařízení

• a) Je nutné věnovat pozornost tomu, že

• 1. nářadí s energetickým pohonem může být nebezpečné, není-li řádně udržováno a používáno,

• 1. nebezpečí úrazu elektrickým proudem je mnohonásobně větší při navlhnutí nebo na místech, která jsou vlhká, mokrá nebo mají velké vodivé (kovové) povrchy; za takových podmínek se smí používat pouze elektrické nářadí napájené nízkým napětím (ne vyšším než 50 V střídavého proudu s maximem 30 V proti zemi nebo 50 V stejnosměrného proudu); napětí 50 V může být smrtící za nepříznivých okolností; kde použití nízkého napětí není prakticky proveditelné, musí být přijata jiná opatření (např. oddělovací transformátor, který napájí pouze jedno zařízení, nebo vysoce citlivý ochranný jistič); rizika spojená s používáním přenosného elektrického nářadí se týkají rovněž přenosných elektrických lamp, proto napájení těchto zařízení nesmí překročit 24 V.

• b) Před použitím přenosných elektrických, pneumatických a hydraulických nářadí a zařízení se musí prověřit vodiče a koncovky. Závady musí být odstraněny a nářadí vyzkoušeno oprávněnou osobou před dalším použitím po opravě.

• c) Ohebné kabely elektrického nářadí musí odpovídat příslušným předpisům a být opatřeny vhodnými koncovkami pro připojení ke zdroji. Nářadí musí být náležitě uzemněno.

• d) Pojistka nebo jistič na přívodu napájení musí mít nejnižší povolenou hodnotu, zejména při používání nářadí s dvojitou izolací.

• e) Elektrické přívody a hadice pneumatického a hydraulického nářadí se musí uchovávat dále od možných zdrojů poškození, jako jsou hřebíky, ostré hrany, horké povrchy, oleje a chemikálie. Kde kabely nebo hadice procházejí otevřenými dveřmi nebo jinými otvory, musí být dveře nebo uzávěry otvorů zajištěny v otevřené poloze. Jestliže vedou přes paluby nebo přechody, musí být, kde to lze provést, zavěšeny dostatečně vysoko, aby bylo místo nad procházejícími osobami.

• f) Mrskání vzduchové hadice v případě prasknutí spojky lze zabránit spojením sekcí hadice řetízky nebo alternativně vřazením bezpečnostního ventilu, který odpojí linii od přívodu vzduchu.

• g) Příslušenství nebo části nářadí musí být s nářadím spojeny zcela pevně. Zajišťovací pružiny, spony, západková ramínka a jiné vestavěné bezpečnostní součásti musí být po výměně nástroje (vrtáku, frézy, sekáče apod.) nasazeny zpět. Opomenutí může způsobit vážná zranění, protože po zapnutí přívodu energie může být pracovní nástroj vymrštěn se značnou silou.

• h) Příslušenství nebo součásti nesmí být měněny, dokud je nástroj připojen ke zdroji energie.

• i) Jestliže je pro určitou práci vyžadován ochranný kryt, musí být pevně nasazen před započetím práce. Je-li sejmut kvůli výměně nástroje, musí být ihned po výměně nasazen zpět.

• j) Při dočasném přerušení práce musí být přístroj vypnut, odpojen od zdroje energie a ponechán v bezpečné poloze. Vždy před opětovným připojením musí být prověřeno, zda je přístroj vypnut.

• k) Pokud nářadí způsobuje hluk přesahující nejvyšší přípustné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem,^1) musí zaměstnanec používat osobní ochranné prostředky odpovídající svými útlumovými vlastnostmi danému hluku.

• l) Pokud používáním nářadí dochází k nepříznivému přenosu vibrací na člověka, může být používáno pouze v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.^1) Pokud při práci odletují drobné částice, musí být použita ochrana obličeje a očí. Vibrace vznikající otřásáním nářadí (pneumatické vrtačky, kladiva, sekáče) nebo jeho vysokými otáčkami (vrtačky) mohou být příčinou vzniku trvalého zdravotního poškození rukou („mrtvé“ nebo „bílé“ prsty), což se v první fázi projevuje ztuhlostí prstů a jejich zvýšenou citlivostí na chlad a v dalších fázích pak modráním a otékáním rukou. Osoby náchylné k této chorobě nesmí takovéto přenosné nářadí používat. Ostatní musí být instruovány o nutných přestávkách po maximálně 30minutové souvislé práci.

Část 6

– Dílenské pevně instalované stroje

• a) Bez oprávnění nikdo nesmí dílenské a stolní stroje obsluhovat. Obsluha musí být kvalifikovaná a obeznámená s ovládáním. Stroj nesmí používat, kdo má na rukou obvazy.

• b) Všechny nebezpečné části stroje musí být opatřeny účinnými ochrannými kryty, které musí být řádně připevněny před spuštěním stroje. Kde je poloha krytu závislá na opracovávaném předmětu, jsou upřednostňovány samonastavitelné kryty. Brusky musí být opatřeny štítkem na ochranu očí, který se musí v dostatečném časovém období měnit.

• c) Kryty musí být přednostně zhotoveny z pevných materiálů. Jsou-li z perforovaného materiálu, síťoviny nebo tyček, nesmí být otvory tak velké, aby se jimi dostal prst k nebezpečné části stroje.

• d) Ovládací prvky stroje a vypínače dodatkového osvětlení, pokud je jimi stroj vybaven, nesmí být umístěny tak, aby s nimi obsluha musela manipulovat přes stroj.

• e) Stroj musí být před každým použitím zkontrolován. Nesmí být provozován, jestliže chybí kryty nebo jiná bezpečnostní zařízení, která jsou nesprávně nastavena nebo vadná, nebo jestliže je na samotném stroji jakákoliv závada.

• f) Jestliže je stroj jakkoliv nezpůsobilý, musí být odpojen od zdroje energie až do správného seřízení nebo opravy. Opravu smí provádět pouze osoba k tomu oprávněná.

• g) Pracovní stůl musí být dobře osvětlen, některé stroje mohou vyžadovat individuální dodatkové světlo.

• h) Pracovní prostor musí být udržován v pořádku, pokud možno bez odpadků a rozlitého oleje. Neupevněná zařízení, nářadí a vybavení nepotřebná k prováděné práci musí být odstraněna a náležitě uložena.

• i) Kovový odpad (špony, piliny) padající okolo strojů musí být včas odklizen. Stroj musí být při odklízení zastaven. Odklízet se nesmí holou rukou, musí být použit háček nebo podobný nástroj.

• j) Těžké kusy vybavení nesené do dílny na opravu musí být zajištěny proti samovolnému náhodnému posunu.

Část 7

• a) Při oklepávání, kartáčování, broušení a podobných pracích, kdy mohou odletovat drobné částečky, musí být použita přiměřená ochrana očí a obličeje. Toto riziko existuje zejména při opracovávání mosazi.

• b) Při pískování nebo jiných pracích, kdy se do ovzduší dostává množství prachu, musí být použita protiprachová maska nebo respirátor.

• c) Ochranné prostředky uvedené v předchozích dvou písmenech mohou být případně potřebné i pro jiné osoby pracující v dílně.

• d) Před spuštěním soustruhu nebo vrtačky musí být vyjmut klíč ze sklíčidla a obsluha se musí ujistit, že v dosahu stroje nejsou jiné osoby.

• e) Stroj musí být vypínán, kdykoliv není používán, i kdyby předpokládaná přestávka v práci trvala jen krátký okamžik. Stroj musí být překontrolován v každém případě před novým startem, když v době ponechání stroje bez obsluhy byly ovládací prvky, kryty apod. měněny nebo s nimi bylo manipulováno.

• f) Jestliže je stroj poháněn pomocí klínového řemenu a odstupňované řemenice a změna otáček hřídele vyžaduje změnu polohy klínového řemenu, musí být před tímto úkonem řemen uvolněn. Poloha řemenu nesmí být nikdy měněna za chodu stroje.

• g) Pracovní předmět pro vrtání nebo jiné opracování musí být pevně uchycen ke stroji nebo do svěráku.

• h) Materiál, který přečnívá za soustruh, musí být bezpečně zakryt.

Část 8

– Brusné kotouče

• a) Brusné kotouče musí být vybírány, nasazovány a používány pouze způsobilými osobami v souladu s instrukcemi výrobce.

• b) Brusné kotouče z důvodu jejich křehkosti musí být skladovány a musí být s nimi manipulováno se zvýšenou opatrností.

• c) Pro volbu kotouče pro konkrétní práci musí být dodržena instrukce výrobce. Obecně se měkké kotouče používají na tvrdý materiál a tvrdé kotouče na měkký materiál.

• d) Před nasazením musí být kotouč okartáčován a pečlivě prohlédnut, zda během skladování a dopravy nebyl poškozen. Kotouče spojované keramickým pojivem musí být dále prověřeny jemným poklepem na svisle zavěšený kotouč. Jestliže zní hluše, je pravděpodobně puklý a nesmí být použit.

• e) Kotouč nesmí být nasazován na stroj, pro který se nehodí.

• f) Kotouč musí být na hřídel lehce nasaditelný, nikoli však s vůlí. Jestliže je uchycení příliš těsné, může kotouč prasknout vlivem zahřívání a následného roztahování hřídele během práce. Otáčky kotouče nesmí přesáhnout udanou nejvyšší rychlost pro daný kotouč.

• g) Jestliže jsou přítlačné kroužky sevřeny věncem šroubů, musí se šrouby nejprve dotáhnout prsty a potom po řadě dotahovat protilehlé dvojice.

• h) Nad každým brusným kotoučem (pokud to charakter práce absolutně nevylučuje) musí být nasazen pevný kryt, který zajistí jak zachycení částí kotouče při prasknutí, tak zabrání kontaktu obsluhy s kotoučem. Kryt musí zakrývat co možná největší část kotouče.

• i) Kde je součástí opěrka, musí být náležitě připevněna a musí být nastavena co nejblíže kotouči. Mezera nemá přesahovat 1,5 mm.

• j) Je zakázáno brousit na boční straně kotouče, což je zvláště nebezpečné, jestliže je kotouč viditelně opotřebený. Broušený materiál se nikdy nesmí držet v hadru nebo kleštích. Při broušení na sucho nebo při zarovnávání nebo úpravách kotouče musí být před kotoučem připevněn průhledný kryt nebo pracovník musí použít náležitě upevněnou ochranu očí.

Část 9

– Lihové kahany

Při plnění lihového kahanu je třeba dbát opatrnosti. Palivo se nesmí dolévat do kahanu krátce po jeho použití, dokud úplně nevystydl.

Část 10

– Stlačený vzduch

• a) Při použití stlačeného vzduchu se nesmí udržovat vyšší tlak, než jaký je nezbytně nutný pro uspokojivé provedení práce.

• b) Na očištění pracovního místa se nedoporučuje používat stlačený vzduch.

• c) V žádném případě nesmí být proud stlačeného vzduchu směrován proti osobám.

Část 11

– Láhve se stlačenými plyny

• a) S láhvemi se stlačeným plynem se musí vždy manipulovat opatrně, ať jsou plné, nebo prázdné. Musí být náležitě upevněny a udržovány ve svislé poloze. Zařízení pro upevňování láhví musí zajistit rychlé a snadné uvolnění tak, aby mohly být kdykoliv rychle vyjmuty, zejména v případě požáru. Pro transport láhví musí být vždy použit, pokud je k dispozici, speciální vozík.

• b) U láhví, které nejsou používány, nebo při transportu láhví musí být vždy nasazen ochranný kryt ventilu. U prázdných láhví musí být ventily uzavřeny.

• c) Dvě nebo více láhví s kyslíkem nebo hořlavým plynem (např. acetylén) musí být uloženy v oddělených dobře ventilovaných prostorech, které nejsou vystaveny působení extrémních teplot. V prostoru, v němž jsou uloženy láhve s acetylénem nebo hořlavými plyny, nesmí být žádné elektrické zařízení nebo jiné zdroje zážehu a musí být umístěno výrazné a trvalé upozornění „NO SMOKING“ u vchodu a uvnitř prostoru. Prázdné láhve musí být označeny a uloženy odděleně od plných.

• d) Pro láhve s kyslíkem, acetylénem a jinými hořlavými plyny musí být přijata následující zvláštní opatření:

• 1. ventily láhví, ovládání a armatura musí být beze stop olejů, mazadel nebo barev. Na ovládání se nesmí sahat zamaštěnýma rukama,

• 1. nesmí se odebírat plyn z láhve, u které není za výpustním ventilem namontován správně fungující redukční regulátor,

• 1. láhve, které mají lekáž nezastavitelnou výpustním ventilem, musí být vyneseny na otevřenou palubu mimo zdroje tepla nebo zážehu a pomalu vyprázdněny do ovzduší.

Část 12

– Chemikálie

• a) Nikdy se nesmí používat chemikálie z neoznačených nádob, pokud není známo, o jaký druh chemikálie se jedná.