Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o pravidlech bezpečnosti práce na námořní obchodní lodi

• b) Kdykoliv jsou odstraněny podlahové pláty nebo zábradlí, musí být otvor účinně ohrazen nebo zakryt a přilehlý prostor musí být dobře osvětlen.

Část 12

– Práce ve výškách

• a) Při práci mimo dosah stojící osoby musí být vždy použito lešení, pracovní plošina nebo žebřík.

• b) Je-li práce vykonávána nad úrovní nejnižší podlahy, musí být přijata opatření proti pádu těžkých předmětů. Na nářadí a demontované součástky se musí použít odkládací nádoba.

Část 13

– Kotle

• a) Kotle smí být otevírány pouze pod dohledem strojního důstojníka. Před odstraněním krytu vstupního otvoru je nutné se ujistit, že v kotli není podtlak. I když je kvůli likvidaci podtlaku otevřen ventil, musí se vždy před sejmutím upínacích třmenů a vtlačením dveří nejdříve povolit matky vstupních dveří a uvolnit těsnění. Nejdříve se musí otevírat dveře horních vstupů. Při otevírání dveří musí všichni stát mimo směr případného proudění horkých výparů.

• b) Nikdo nesmí vlézt do kotle, topeniště nebo kouřového kanálu, dokud není zařízení dostatečně vychladlé.

• c) Před povolením vstupu do kotle, který je částí soustavy dvou nebo více kotlů, musí odpovědný strojní důstojník zajistit, aby buď

• 1. všechny vstupní otvory, jimiž může vniknout do kotle pára nebo voda z kterékoliv jiné části soustavy, byly odpojeny, odvodněny a otevřeny do okolního ovzduší, nebo, kde to není proveditelné,

• 1. všechny ventily nebo kohouty ovládající průchod páry nebo vody byly uzavřeny a bezpečně zablokovány a bylo u nich vyvěšeno upozornění zakazující jejich otevření, dokud nebude povoleno oficiálně.

Výše uvedená opatření musí trvat po celou dobu pobytu osob v kotli.

• d) Každý kotel, topeniště nebo kouřový kanál musí být před vstupem osob dobře odvětrán a dále ventilován po celou dobu jejich pobytu uvnitř. Vně kotle musí být vždy pozorovatel po celou dobu, dokud jsou v kotli pracovníci.

• e) Pracovník, který čistí trubky nebo oklepává kotel, musí mít vhodný ochranný oděv a vybavení včetně ochranných brýlí, přilby a respirátoru.

• f) Před vstupem do kotle, který nebyl delší dobu používán nebo ve kterém byly použity chemikálie zabraňující korozi, musí být dbáno zvýšené opatrnosti. V ovzduší může být nedostatek kyslíku, proto se před povolením vstupu osoby musí provést příslušné testy.

Část 14

– Pomocné motory a zařízení

• a) Před započetím práce na generátoru nebo pomocném motoru musí být stroj zastaven a startovací ventil nebo odpovídající zařízení zajištěno tak, aby nemohlo být spuštěno. Musí být vyvěšeno upozornění zakazující start nebo protáčení stroje. Aby se předešlo nebezpečí rozběhu nebo zasažení osoby elektrickým proudem, musí být stroj před začátkem práce elektricky odpojen od rozvaděče nebo startéru. Jistič musí být vypnut a na rozvaděči musí být vyvěšeno upozornění zakazující sepnutí jističe. Kde to lze provést, musí být jistič zablokován ve vypnuté poloze.

• b) Zásobní oleje nebo hořlavý materiál se nikdy nesmí skladovat v blízkosti pojistných ventilů.

• c) Nikdy se nesmí zkoušet start naftového motoru bez předchozího protočení s otevřenými indikačními ventily. Zařízení, kterým se motor protáčí, musí být před startem odpojeno.

• d) Během testování vstřiků nesmí být proud nafty namířen proti pokožce.

• e) K startování motoru se nikdy nesmí použít kyslík.

Část 15

– Hlavní motory

• a) Před povolením práce v klikové nebo převodové skříni hlavního motoru musí být odstavena obracečka a u startovacího místa vyvěšeno upozornění.

• b) Před použitím obracečky se musí prověřit, nejsou-li pracovníci v klikové skříni nebo blízko pohyblivých částí hlavního motoru, a službu konající palubní důstojník musí potvrdit, že je čisto za lodním šroubem.

• c) Jestliže bylo zjištěno přehřívání ložiska v uzavřené klikové skříni, skříň se nesmí otvírat po dobu potřebnou k vychladnutí ložiska.

• d) Otevřená kliková nebo převodová skříň musí být dobře odvětrána, aby se vytlačily všechny hořlavé plyny předtím, než bude přiblížen jakýkoliv možný zdroj zápalu, např. přenosná svítilna, pokud není schváleného bezpečnostního typu.

• e) Před startem hlavního motoru se musí odpovědný strojní důstojník přesvědčit, že hřídel je volná, a informovat službu konajícího palubního důstojníka, který prověří, zda je čisto za lodním šroubem.

Část 16

– Elektrické vybavení

• a) Riziko úrazu elektrickým proudem je na lodi mnohem větší než na břehu vzhledem k podmínkám, jako jsou mokro, vysoká vlhkost ovzduší a teplota (vyvolávající pocení), které snižují kontaktní odpor lidského těla. V těchto podmínkách může i nízké napětí okolo 60 V způsobit těžký nebo smrtelný úraz.

• b) Ve všech místnostech, kde jsou elektrická a spínací zařízení, musí být umístěny vývěsky s instrukcemi o ošetření člověka po zasažení elektrickým proudem. Pro bezvědomého člověka zasaženého elektrickým proudem je velmi důležité okamžité ošetření na místě.

• c) Před prací na elektrickém zařízení musí být vyjmuty pojistky nebo vypnuty jističe, aby byly všechny příslušné obvody bez napětí. Pokud je to možné, musí být vypínače a jističe zablokovány ve vypnuté poloze nebo na nich umístěno upozornění „NEZAPÍNAT, NA ZAŘÍZENÍ SE PRACUJE“. Pokud je vyjmuta pojistka, musí ji mít u sebe až do skončení zákroku osoba, která práci provádí. Musí být prověřeno, zda všechny blokády a další bezpečnostní zařízení jsou provozuschopné. Při práci na zařízení, které pracuje s nominálním napětím přesahujícím 1 kV (vysokonapěťové zařízení), jsou nutná dodatečná bezpečnostní opatření. Práce musí být prováděna způsobilou osobou s odpovídajícími technickými znalostmi nebo pod jejím přímým dohledem.

• d) Hořlavé materiály se nikdy nesmí ponechávat v blízkosti spínacích skříní.

• e) Kvůli vysoké toxicitě výparů se nesmí na čištění elektrických zařízení používat tetrachlórmetan. Existují jiné bezpečnější prostředky, např. trichlóretan, ale i při jejich použití musí být prostor dobře větrán. Rozpouštědla se vždy musí používat v souladu s instrukcí výrobce.

• f) Na zařízení pod napětím nebo v jeho blízkosti se nemá pracovat. Je-li to nutné kvůli bezpečnosti lodě nebo z důvodů testování, musí být dodržena opatření podle následujících písmen.

• g) Neustále musí být přítomna další osoba, která je schopna poskytnout ošetření po zasažení elektrickým proudem.

• h) Pracovník musí zaujmout bezpečnou a stabilní pracovní polohu, aby předešel kontaktu s částmi pod napětím při uklouznutí nebo klopýtnuti nebo výkyvu lodě. Kde je to možné, musí se pracovat v dielektrických rukavicích.

• i) Nesmí být připuštěn kontakt s palubou. Vyžaduje se celou dobu pracovat na suché izolační podložce.

• j) Musí být vyloučen dotek s holým kovem. Zvlášť nebezpečný je současný dotek oběma rukama. Aby se snížilo riziko dvojího doteku v případě, že se pracující ruka náhodně dotkne části pod napětím, musí být volná ruka v kapse kalhot, kdykoliv je to možné.

• k) Před prací musí být sejmuty náramkové hodinky, kovové náramky a prsteny. Oděv nebo obuv s kovovými součástmi nesmí být používány.

• l) Měřicí hroty musí mít jenom minimum odkrytých kovových částí a izolace obou měřicích hrotů musí být v dobrém stavu. Musí se dát pozor, aby se měřicími hroty nezpůsobilo krátké spojení. Při měření napětí většího než 250 V se měřicí hroty musí přikládat a vyjímat na zařízení, které není pod napětím.

Část 17

– Chladírenské zařízení a chladírenské prostory

• a) Nikdo nesmí vstoupit do chladírenských prostor bez předchozího informování odpovědného důstojníka.

• b) Osoby doplňující chladicí médium nebo provádějící opravu na chladírenském zařízení musí dobře znát všechna opatření, která je třeba provést při práci s daným médiem.

• c) Je-li prokázáno nebo existuje podezření, že chladicí médium uniklo do některého prostoru, nesmí být činěn pokus vstoupit do tohoto prostoru bez přijetí příslušných opatření.

• d) Doplňuje-li se náplň přes plnicí přípojku na sání kompresoru, někdy se praktikuje nahřívání láhve, aby se odpařily poslední zbytky média. Toto se smí dělat pouze ponořením láhve do horké vody nebo jiným podobným nepřímým způsobem, ale nikdy přímým nahříváním láhve hořákem nebo jiným přímým plamenem.

• e) Jestliže oprava nebo údržba vyžaduje nahřátí nádrže obsahující chladicí médium, musí být zajištěno otevření příslušných ventilů tak, aby se zabránilo nárůstu tlaku v nádrži.

Část 18

– Kormidelní zařízení

Práce na kormidelním zařízení se nemají provádět za plavby. Jestliže je nutné pracovat na kormidelním zařízení za plavby, musí být loď zastavena a přijato opatření zajišťující znehybnění kormidla uzavřením ventilů na hydraulických válcích nebo jiným vhodným a účinným způsobem.

Část 19

– Hydraulické a pneumatické vybavení

• a) Před opravami nebo údržbou hydraulických nebo pneumatických zařízení musí být každá zátěž, kterou tato zařízení nesou, přiměřeně podepřena jiným způsobem a teprve poté může být ze systému vypuštěn tlak. Část, na níž se bude pracovat, musí být odpojena od přívodu tlaku. Na přívodovém ventilu musí být vyvěšeno upozornění a ventil musí být zablokován.

• b) Spoje musí mít zajištění proti uvolnění tlaku vzduchu nebo oleje v případě poškození.

• c) Pro bezpečnou práci hydraulických a pneumatických systémů je nutná naprostá čistota pracoviště a nářadí a rovněž tak systém a jeho součásti musí být během práce udržovány v čistotě.

• d) Musí se používat jenom takové součásti, které jsou v souladu s instrukcí výrobce.

• e) V blízkosti testovaného nebo pracujícího hydraulického zařízení se nesmí manipulovat s otevřeným ohněm.

• f) Každá opravená nebo náhradní součást zařízení musí být náležitě prohlédnuta a vyzkoušena, než je v systému uvedena do provozu.

• g) Proud hydraulické kapaliny pod tlakem nesmí být nikdy namířen proti kůži. Každé potřísnění pokožky hydraulickou kapalinou se musí ihned pečlivě smýt.

• h) Před uvedením systému do provozu musí být všechna zařízení v bezpečném stavu.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 25/2001 Sb.

PRAVIDLA OBSLUHY RÁDIOVÉHO A ELEKTRONICKÉHO ZAŘÍZENÍ

Část 1

• a) Je nutné dodržovat instrukce výrobců zařízení.

• b) Radar se nesmí zapínat s rozpojeným vlnovodem, pokud to není nutné k opravárenským účelům.

• c) Pokud je vysílač v provozu, nesmí se pracovat v bezprostřední blízkosti antény satelitního terminálu.

• d) Dívat se z bezprostřední blízkosti na vlnovod nebo anténu pracujícího radaru, případně na místo, kde je pravděpodobnost vzniku elektrického oblouku nebo jiskření, je nebezpečné.

• e) V blízkosti vadných vysokonapěťových elektronek se může vyskytovat nebezpečná hladina rentgenového záření.

• f) Při práci s rozpouštědly v uzavřených místnostech se musí dbát zvýšené opatrnosti. Musí být dodržovány instrukce výrobce.

• g) Některý záznamový papír používaný v echosondách a faxech vylučuje při práci toxický dým, zařízení musí být proto dobře odvětráváno.

• h) Rádiové vysílače a radary nesmí být zapnuty, jestliže v blízkosti jejich antén pracuje posádka. Současně musí být tato zařízení odpojena od zdrojů a rádiové vysílače uzemněny.

• i) Jsou-li vysílače, radary a napájení vypnuta, musí na nich být vyvěšena upozornění zakazující jejich zapnutí až do skončení prací.

• j) Antény musí být instalovány mimo dosah osob stojících na úrovni paluby v lehce dostupných částech nástavby. Jestliže taková instalace není proveditelná, musí být zřízeno ochranné ohrazení.

• k) U antén rádiových vysílačů a anténních průchodkových izolátorů musí být umístěno upozornění na vysoké napětí.

Část 2

– Nebezpečí úrazu elektrickým proudem

• a) Podmínky na lodi zvyšují riziko úrazu elektrickým proudem.

• b) Před započetím práce na zařízení je třeba vyjmout pojistky a ponechat si je po celou dobu práce u sebe.

• c) Kde jsou jako zdroj použity akumulátory, musí být odpojeny.

• d) „Živá“ šasi připojená k jednomu vodiči sítě jsou příslušně označena a při práci s nimi je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Jestliže je v síti střídavého proudu vřazen transformátor, šasi je obvykle spojeno se zemněným vodičem. Toto je však nutno prověřit měřicím přístrojem.

• e) Některá zařízení lze vypnout při zapnutém vypínači hlavního přívodu, přičemž části mohou zůstat pod napětím, proto se musí vždy vypínat hlavní přívod.

• f) Moderní zařízení mají často uvnitř hlavní krystal uzavřený v termostatu. Termostat je napájen ze zdroje nezávislého na vysílači a při vypnutí jeho síťového vypínače zůstává pod napětím.

• g) Před započetím práce na vysokonapěťové části vysílače nebo jiného vysokonapěťového zařízení i při vypnutém síťovém vypínači musí být všechny vysokonapěťové kondenzátory vybity přes vybíjecí obvod se zařazeným odporem. Toto opatření je nutno dodržovat i v případě, kdy kondenzátory mají vlastní vybíjecí odpor.

• h) Elektrolytický kondenzátor, který zjevně není v pořádku, např. se na něm tvoří puchýře, musí být vyměněn.

• i) Na zařízení pod napětím nebo v jeho blízkosti se nesmí pracovat, pokud to není nutné kvůli bezpečnosti lodě nebo z důvodu testování.

Část 3

– Elektronky a polovodičová zařízení

• a) Elektronky vyjímané ze zařízení, které bylo nedávno v provozu, musí být vyjímány přes tepelně izolující látku. V případě velkých elektronek, např. v koncových zesilovačích, předzesilovačích a modulátorech, které za provozu dosahují vysokých teplot, musí být před vyjmutím ponechán čas na vychladnutí.

• b) S obrazovkami a velkými žhavenými elektronkami se musí manipulovat tak, aby se předešlo jejich rozbití a případné explozi.

• c) Prach z oxidu berylnatého je velmi nebezpečný při vdechnutí, nebo pronikne-li řeznými ranami nebo oděrkami do pokožky. Může být součástí některých elektronických komponentů. U obrazovek, výkonových tranzistorů, diod a tyristorů, které jej obsahují, je to obvykle uvedeno v informacích od výrobců. Jestliže to v informaci výrobce není uvedeno, nelze to považovat za dostatečný důkaz, že není ve výrobku obsažen. Chladiče, které ho obsahují, mají vysoký lesk a barvu tmavé mosazi. Tyto součástky musí být pečlivě skladovány v původních obalech až do doby jejich použití.

• d) Osoby manipulující s díly obsahujícími oxid berylnatý musí mít ochranný oděv včetně rukavic. Kde je to možné, musí se pracovat pinzetou. Jestliže dojde ke kontaktu s pokožkou, postižené části musí být neprodleně vyčištěny.

Část 4

– Práce na přístrojích na výsuvném šasi nebo na pracovním stole

• a) Před započetím práce musí být výsuvná šasi pevně zajištěna buď vlastním zajišťovacím zařízením nebo použitím špalků nebo klínů.

• b) Každé šasi musí být na pracovním stole pevně zaklínováno nebo jinak zajištěno proti převrácení nebo pohybu.

• c) Dočasné spoje musí být provedeny spolehlivě. Ohebné prodlužovací vodiče musí mít dobrou izolaci a přiměřenou elektrickou vodivost.

Část 5

– Práce s přístroji s vizuálním displejem

• a) Přístroje s vizuálním displejem (dále jen „PVD“) musí být umístěny tak, aby byl možný pohyb okolo zařízení. Musí být zajištěno, aby kabely a vodiče nepředstavovaly při pohybu osoby nebezpečí.

• b) Obsluha musí být v používání PVD náležitě vyškolena. Vyškolení musí být přizpůsobeno potřebám a schopnostem obsluhy a typu zařízení.

• c) Každá osoba, která používá pravidelně, často nebo dlouhou dobu PVD, se musí podrobit očnímu testu před připuštěním k práci a dále pak v pravidelných intervalech. Jestliže oční test nebo vyšetření očním lékařem prokáže, že osoba potřebuje pro tuto práci speciální brýle, musí být tyto brýle k dispozici.

• d) Práce s PVD může duševně vyčerpávat, a proto musí být přijata opatření pro minimalizaci rizika bolestí hlavy a očí. Osvětlení musí být přiměřené prováděnému úkolu, musí zajišťovat minimální oslnění nebo odrazy a displej musí být jasný a snadno čitelný. Operátor musí občas dělat krátké přestávky na odpočinek.

• e) Obsluha PVD nesmí sedět v pokroucené, stísněné nebo křečovité poloze. Musí mít dostatečný prostor pro nohy a pohodlnou a stabilní židli s nastavitelným opěradlem a výškou sedadla.

Část 6

– Skladování akumulátorů

• a) Při nabíjení se z akumulátoru uvolňuje vodík a kyslík. Aby se předešlo hromadění nebezpečných plynů, musí být akumulátorovny přiměřeně ventilovány.

• b) V akumulátorovnách se nesmí kouřit ani používat otevřený oheň jakéhokoliv druhu. U vchodu do místnosti musí být trvale vyvěšeno upozornění na tento zákaz.

• c) Osvětlení v akumulátorovně musí být stále řádně udržováno, na všech světlech musí být řádně dotažená ochranná skla. Jestliže prasklé nebo rozbité sklo nemůže být ihned vyměněno, musí být příslušný elektrický obvod vypnut, dokud není sklo nahrazeno.

• d) V akumulátorovně se nesmí dělat žádné neschválené úpravy nebo změny na elektrické instalaci (s výjimkou osvětlení).

• e) V akumulátorovně se nesmí používat přenosné elektrické lampy ani nářadí a jiné přenosné nástroje, které by mohly způsobit jiskření.

• f) Akumulátorovna se nesmí využívat ke skladování materiálů, které nemají přímou souvislost s akumulátory.

• g) Musí se předejít krátkému spojení i třeba jednoho článku, které může vyvolat elektrický oblouk nebo jiskření a způsobit výbuch. Velmi silný proud, který prochází vodičem nebo nástrojem při krátkém spojení, může být příčinou požáru.

• h) Izolace a kryty kabelů v akumulátorovně musí být udržovány v dobrém stavu.

• i) Všechny akumulátorové svorky musí být udržovány v čistotě a řádně dotažené, aby se předešlo jiskření a přehřívání. Provizorní pružinové svorky se nesmí nikdy používat.

• j) Kovové nářadí jako maticové nebo francouzské klíče se nesmí pokládat na akumulátory, protože mohou způsobit jiskření nebo krátké spojení. Používané nářadí musí být izolované.

• k) Šperky, hodinky a prstýnky musí být během práce na akumulátorech odloženy. Krátké spojení přes kterýkoliv z těchto předmětů jej prudce zahřeje a může způsobit těžké popálení pokožky. Pokud prsten nelze odložit, je třeba ho silně obalit izolačním materiálem.

• l) Nabíječe baterií a všechny obvody z baterie napájené musí být před připojením nebo odpojením vodičů vypnuty. Jestliže se baterie skládá z několika sekcí, musí být možné před začátkem práce snížit napětí mezi sekcemi a tím vážnost důsledků případného krátkého spojení nebo úrazu elektrickým proudem vyjmutím propojovacích vodičů.

• m) Zátky odvětrávacích otvorů akumulátoru musí být při připojování nebo odpojování vodiče pevně dotaženy.

• n) Ventilační potrubí skříní akumulátorů musí být volně průchozí.

• o) Poklopy skříní akumulátorů musí být upevněny, když jsou otevřeny kvůli práci na akumulátoru, a po skončení práce opět náležitě přidělány zpět.

• p) Akumulátory musí být v upevněném bednění, aby se zamezilo jejích pohybu v případě nepříznivého počasí.

• q) Olověné a alkalické akumulátory musí být v oddělených místnostech nebo mezi nimi musí být přepážka. Jestliže se používají oba druhy, je třeba držet odděleně materiály a nářadí používané pro jednotlivé typy, protože kontaminace elektrolytu může způsobit zhoršení parametrů akumulátoru a smíchání obou druhů elektrolytů vyvolá bouřlivou chemickou reakci, která může být velmi nebezpečná.

• r) Oba druhy elektrolytů, kyselinový i alkalický, působí silně korozivně. Každé potřísnění osoby nebo zařízení musí být ihned zlikvidováno pečlivým omytím. Po skončení práce je třeba si vždy umýt ruce.

• s) Akumulátory se musí vždy přepravovat ve svislé poloze, aby se zabránilo rozlití elektrolytu. Přepravy se musí zúčastnit více osob, protože akumulátory jsou těžké a snadno mohou způsobit bolestivé namožení nebo úraz.

Část 7

– Olověné kyselinové akumulátory

• a) Při přípravě elektrolytu se kyselina musí zvolna přilévat do vody.

• b) Při manipulaci s kyselinou musí mít pracovník ochranné brýle, gumové rukavice a ochrannou zástěru.

• c) K neutralizaci kyseliny na pokožce nebo oděvu se musí použít velké množství sladké vody.

• d) Pro případ nehody musí být v místnosti lahvička s přípravkem na vypláchnutí očí. Lahvička musí být snadno hmatem rozlišitelná od kyselinových nebo jiných nádob, aby byla snadno nalezitelná osobou dočasně oslepenou.

• e) Produkty koroze, které vznikají kolem svorek akumulátorů, musí být odstraňovány kartáčováním směrem od těla, aby nezpůsobily poranění pokožky nebo očí. Svorky se musí zakonzervovat tukem na kontakty.

• f) Nadměrná rychlost nabíjení způsobuje, že větracími otvory uniká kyselinová mlha, která se usazuje na okolních předmětech. Musí být očištěna ředěnou čpavkovou vodou nebo sodným roztokem a zasažená místa pak vysušena.

Část 8

– Alkalické akumulátory

• a) Všeobecná bezpečnostní opatření pro tento typ akumulátorů jsou stejná jako pro olověné kyselinové akumulátory s níže uvedenými výjimkami.

• b) Elektrolytem v těchto akumulátorech je louh, který je podobně žíravý, a nesmí proto dojít ke kontaktu s pokožkou nebo oděvem. Při kontaktu s pokožkou musí být postižená část omyta značným množstvím čisté sladké vody. Jestliže však má polití za následek popálení, musí se použít borový prášek nebo jeho nasycený roztok. Oči musí být pečlivě vypláchnuty velkým množstvím čisté sladké vody a ihned potom roztokem borového prášku (v poměru jedna čajová lžička na 1/2 litru vody - nebo roztokem Ophtal). Tento roztok musí být připraven vždy, když se manipuluje s elektrolytem.

• c) Na rozdíl od olověných akumulátorů kovové nádoby alkalických akumulátorů jsou vždy pod napětím, proto se jich nikdo nesmí dotýkat ani na ně odkládat kovové nástroje.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 25/2001 Sb.

PRAVIDLA VYKONÁVÁNÍ PRACÍ V KUCHYNI A MANIPULACE S POTRAVINAMI

Část 1

• a) Členové posádky lodě manipulující s potravinami, při přípravě a distribuci jídla musí dbát na dodržování vysokého standardu osobní hygieny a čistoty v kuchyni, přípravnách a jídelnách.

• b) Před přípravou jídel a po použití záchodu musí mít umyté a vyčištěné nehty.

• c) Každé říznutí, jakkoliv malé, musí být okamžitě ohlášeno a ošetřeno, aby se předešlo infikování.

• d) Otevřená rána, popálenina nebo oděrka musí být zakryta vodotěsným obvazem.

• e) Onemocnění, kožní vyrážky a vřídky musí být nahlášeny veliteli lodě ihned po objevení prvních příznaků.

• f) Osoba postižená průjmy nebo úplavicí nesmí pracovat v kuchyni, přípravnách a dalších místech, kde se manipuluje s potravinami.

• g) Člen posádky lodě, který připravuje jídlo, musí být čistě oblečen. Musí mít trvale k dispozici umývadlo, teplou vodu, mýdlo (přednostně tekuté z dávkovací nádobky) a prostředky na osušení rukou.

• h) Všechny potraviny, kuchyňské nádobí, prostírání, stolní nádobí, příbory, veškeré zařízení kuchyně a sklady musí být udržovány v čistotě. Potraviny a pitná voda nesmí být skladovány v místech, kde se mohou vyskytovat choroboplodné zárodky a mikroby. Mražené potraviny nesmí být po rozmražení znovu zamrazovány.

• i) Prasklé nebo oprýskané kameninové a skleněné nádobí nesmí být používáno. Potraviny, které přišly do styku s poškozeným kameninovým nebo skleněným nádobím, musí být zničeny.

• j) Kameninové a skleněné nádobí se nesmí nechávat ponořené v mycí lázni, kde se může rozbít a způsobit zranění. Tyto předměty se musí umývat jednotlivě, stejně jako nože a jakékoliv nádobí a nástroje s ostrými hranami.

• k) Čisticí prostředky obsahující odbarvovací složky nebo kaustickou sodu a desinfekční prostředky obsahující kyselinu karbolovou (fenol), které mohou způsobit kožní záněty a jsou zdraví škodlivé při požití, se nesmí vzájemně míchat a používat v silnější koncentraci, než je doporučeno, a musí se s nimi zacházet opatrně.

• l) Potravinový odpad, prázdné nádoby od potravin a ostatní odpadky se musí ukládat do vhodných skladovacích nádob mimo prostory, kde se nacházejí potraviny. Jejich likvidace musí probíhat v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.^1)

• m) V kuchyních, přípravnách, skladech potravin a dalších místech, kde se připravuje jídlo, se nesmí kouřit.

Část 2

– Nebezpečí uklouznutí, pádu a zakopnutí

• a) Musí být používána pevná obuv, nejlépe s protismykovou podešví.

• b) Paluby a podlahové rošty musí být udržovány bez mastnot, odpadků, ledu apod., aby se předešlo uklouznutí. Všechny louže musí být okamžitě vytírány.

• c) Střepy z rozbitého skla nebo kameniny musí být odstraněny smetákem a lopatkou, nikdy ne holýma rukama.

• d) Část paluby před vstupem do lednic musí mít protismykový nátěr.

• e) Po schodech se musí chodit opatrně; jedna ruka musí být vždy volná k přidržování se zábradlí.

• f) Plata, bedýnky, kartony apod. musí být nošeny takovým způsobem, aby nezakrývaly výhled na prahy a podobné překážky.

Část 3

– Kuchyňské sporáky, parní bojlery a fritovací hrnce nebo pánve

• a) Zapalovat kuchyňské sporáky na tekutá paliva je nutno s maximální opatrností. Musí být zachován následující postup:

• 1. nutno prověřit vnitřek topeniště, jestli v něm není palivo, a následně profouknout topeniště vzduchem, aby se odvětraly palivové výpary,

• 1. palivo musí mít provozní teplotu podle použitého druhu; pokud ji nemá, musí být teplota upravena před jakýmkoliv pokusem o zapálení,

• 1. vždy se musí použít speciálně k tomu účelu určená zapalovací pochodeň; jiný způsob zapalování, jako např. vsouvání volného hořícího materiálu do topeniště, není dovolen; pokusy znovu zažehnout hořák od rozpálené vyzdívky topeniště jsou nepřípustné,

• 1. obsluha musí stát z boku, vsunout zapálenou pochodeň a otevřít palivo; musí dbát, aby na pochodni nebylo příliš mnoho paliva, které by mohlo ukápnout a způsobit požár,

• 1. jestliže palivo okamžitě nevzplane, musí být uzavřen přívod paliva a topeniště profukováno vzduchem 2 až 3 minuty, aby se před druhým pokusem odvětralo od výparů; během této doby musí být hořák vyjmut a zkontrolován rozprašovač a koncovka,

• 1. jestliže dojde k zhasnutí zapáleného hořáku, musí být ihned uzavřen přívod paliva.

• b) Opravovat elektrické nebo hořákové sporáky nebo elektrické mikrovlnné trouby smí pouze elektrodůstojník, kterému se musí nahlásit každá závada. Do odstranění závady nesmí být zařízení používáno a musí na něm být vyvěšeno upozornění.

• c) Při každém splachování a mytí zařízení a při splachování podlahy v kuchyni musí být veškeré zařízení a sporák vypnuty a odpojen přívod proudu nebo paliva k nim. Do elektrických zařízení nesmí vniknout voda.

• d) V nepříznivém počasí se musí na sporáku používat zabezpečovací lišty. Hrnce a pánve se nikdy nesmí plnit tak vysoko, aby se z nich při náklonech lodě vyléval obsah.

• e) Při manipulaci s horkými pánvemi a nádobím se musí používat suchý hadr nebo speciální držáky na hrnce. Nikdy se nesmí použít mokrý hadr.

• f) Při otevírání pece nikdo nesmí stát před dvířky, první závan horkého vzduchu může způsobit popáleniny.

• g) Před otevřením vík musí být přerušena dodávka páry k tlakovým hrncům, napařovačům a bojlerům a vypuštěn tlak.

• h) Tuky se nesmí rozpouštět v pecích. Pro tento účel lze použít pouze termostatem ovládaný fritovací hrnec nebo pánev, popřípadě lze nádobku s tukem vložit do větší nádoby s trochou vody.

• i) Do rozpáleného tuku se nikdy nesmí lít voda.

• j) Jestliže olej v nádobě začne hořet, musí se zhasit plameny a nádoba odstavit od zdroje tepla. Nejde-li oheň uhasit jinak, musí se použít vhodný hasicí přístroj. V žádném případě se nesmí k hašení oleje použít voda.

• k) Fritovací hrnce nebo pánve musí být opatřeny vhodným bezpečnostním poklopem, který musí být nasazen vždy, když se hrnec nebo pánev nepoužívá.

• l) Pro snížení rizika požáru způsobeného závadou na ovládacím termostatu fritovacího hrnce nebo pánve musí být všechny fritovací hrnce nebo pánve vybaveny dalším bezpečnostním termostatem.

• m) Elektrické fritovací hrnce nebo pánve musí být ihned po skončení práce vypnuty.

• n) Jestliže se používá mikrovlnná trouba, zvláště při ohřívání zmrazených pokrmů, je nutné dbát, aby jídlo bylo prohřáto správně a rovnoměrně. Musí se pečlivě dodržet instrukce výrobce trouby i pokyny na obalu zmražené potraviny.

• o) Mikrovlnná trouba se nesmí používat, jestliže jsou její dveře poškozené nebo nefunkční, je poškozený dveřní zámek nebo těsnění. Na každé mikrovlnné troubě musí být upozornění v tomto smyslu.

Část 4

– Kuchyňské vybavení

• a) Nikdo nesmí bez dohledu zkušeného pracovníka pracovat s kuchyňským zařízením, pokud nebyl náležitě proškolen.

• b) Všechny nebezpečné části kuchyňských strojů musí být během práce zakryty.

• c) Veliteli lodě nebo jím pověřenému pracovníkovi musí být nahlášeno poškození každého stroje nebo zařízení nebo jeho součástí, ochranných krytů či bezpečnostního vybavení. Do provedení opravy musí být tento stroj nebo zařízení vyřazeny z provozu a odpojeny od sítě.

• d) Jestliže se má stroj s pohonem vyčistit nebo odstranit z něj překážka způsobující jeho zastavení, musí být vypnut a odpojen od sítě. Po vypnutí se musí se začátkem čištění vyčkat do úplného zastavení všech nebezpečných částí.

• e) Pro čištění všech strojů musí být stanoven a dodržován bezpečný postup.

• f) Osoby mladší 18 let nesmí bez náležitého dozoru čistit žádné zařízení s ručním nebo strojním pohonem a s nebezpečnými částmi, které se mohou během čištění pohybovat.

• g) Na přisunování surovin do zpracujícího stroje se musí používat vhodný nástroj, nikdy ne prsty.

• h) Elektrická zařízení se nesmí obsluhovat mokrýma rukama.

Část 5

– Nože, pilky a sekáčky

• a) S ostrými nástroji se musí zacházet obezřetně a pracovat s nimi vždy opatrně. Nesmí se nechávat volně ležet na pracovní ploše. Nesmí se dávat do mycí lázně společně s jinými předměty, musí se umývat jednotlivě a ukládat na bezpečné místo.

• b) Nože, které se právě nepoužívají, se musí ukládat uspořádaně do přihrádek nebo být v pouzdrech.

• c) Držadla nožů, pilek, sekáčků apod. musí být čistá a odmaštěná. Ostří musí být čisté a nabroušené.

• d) Na otevírání konzerv se musí používat výhradně vhodné otvíráky.

• e) Sekání masa vyžaduje soustředěnou pozornost. Špalek musí být pevný, sekaná část masa bezprostředně na špalku a ruce a tělo mimo dráhu úderů. Musí být dostatek prostoru pro pohyb a na dráze sekání nesmí být žádné překážky. Mimořádnou pozornost vyžadují situace při plavbě lodě na moři.

• f) Potraviny, které se sekají nožem, se nesmí přisunovat k ostří s nataženými prsty. Konce prstů musí být zahnuty směrem k dlani s palcem přes ukazováček. Úhel nože musí být takový, aby ostří směřovalo od sekané potraviny, a tím i od prstů.

• g) Padající nůž se nesmí chytat do rukou a musí se nechat dopadnout.

• h) Pilka na maso se musí navádět ukazováčkem volné ruky umístěným nad ozubením. Řez se musí provádět stálým rovnoměrným pohybem bez tlaku na pilku.

Část 6

– Lednice a sklady

• a) Dveře všech lednic musí být vybaveny zevnitř prostředky pro jejich otevření a spuštění akustického signálu.

• b) V týdenních intervalech musí být prováděno pravidelné testování signalizace, uzávěrů dveří a jejich otevírání zevnitř.

• c) Osoby, které chodí do lednic pravidelně, se uvnitř musí dobře orientovat, aby dokázaly i ve tmě nalézt dveře a zapnout signalizaci.

• d) Všechny dveře lednic musí být vybaveny dostatečně silným zajišťovacím zařízením, které je bezpečně udrží v otevřené poloze při přemisťování zásob nebo za plavby na moři.

• e) Pokud jsou dveře vybaveny visacím zámkem, musí každý vstupující do lednice vzít zámek sebou. O vstupu do lednic musí informovat druhou osobu.

• f) Nesmí se vstupovat do lednic a mrazících prostor, jestliže je podezření, že do nich vniklo chladicí médium. V takovém případě musí být na dveřích vyvěšeno odpovídající upozornění.

• g) Všechny zásoby a bedničky musí být náležitě upevněny, aby se nemohly během mořského přejezdu přesunout nebo volně pohybovat.

• h) Jestliže jsou dřevěné bedýnky nebo latění otevřeny, vyčnívající části jejich obalů musí být odstraněny nebo upraveny tak, aby byly bezpečné.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 25/2001 Sb.

PRAVIDLA VYKONÁVÁNÍ PRACÍ V LODNÍ PRÁDELNĚ

Část 1

• a) Osoby v prádelnách jsou vystaveny podobným rizikům jako kdekoliv jinde na lodi; nevhodnou manipulací s neforemnými nebo těžkými předměty může vzniknout namožení, prádlo nechané na chodbách může způsobit pád, nesprávné použití strojů může přivodit úraz. Kromě toho jsou v prádelnách specifická nebezpečí, jimž je třeba věnovat zvláštní pozornost.

• b) Podlahy v prádelnách se mohou stát extrémně kluzkými, obzvláště jestliže se pracuje s mýdlovými roztoky. Pracující osoba musí mít vhodnou obuv.

Část 2

– Opálení a opaření

• a) Každá horká nádoba nebo stroj a každý zásobník s vřelou vodou musí být považován za potenciální nebezpečí schopné způsobit zranění, a proto se při práci s nimi musí dodržovat přiměřená bezpečnostní opatření.

• b) Musí být udržováno dobré větrání, aby se snížila teplota a vlhkost pracovního prostředí.

• c) Kde je pro ohřívání vody použita pára pod vysokým tlakem, musí být její přívod regulován tak, aby v žádném stroji nevznikl nadměrný tlak.

Část 3

– Stroje a zařízení

• a) Všechny osoby, které budou v prádelně pracovat nebo obsluhovat část jejího zařízení, musí být dobře obeznámeny se správnou obsluhou těchto strojů.

• b) Před spuštěním musí být zařízení prohlédnuto, zda nemá závady. Pozornost musí být zaměřena na automatické vypínací nebo blokovací zařízení praček, ždímaček atd. a krytů a vypínačů pro nouzové zastavení mandlů, lisů a ždímaček. Každá závada zjištěná prohlídkou nebo objevená během práce musí být ihned nahlášena příslušnému zodpovědnému důstojníkovi a do odstranění závady práce na stroji přerušena. Na vadném stroji musí být umístěno výstražné upozornění.

• c) Je nutno provádět pravidelné kontroly a kompletní prohlídky veškerého elektrického zařízení a přístrojů.

• d) Stroje se nesmí přetěžovat a jejich zatížení musí být rozloženo rovnoměrně.

• e) Nesmí se plně spoléhat na koncové vypínače nebo blokovací zařízení na dvířkách praček, ždímaček a sušiček apod.; dvířka zařízení se smí otevírat až po jeho úplném zastavení.

Část 4

– Chemické čištění

• a) Ve všech místnostech, kde se provádí chemické čištění, musí být instalována účinná mechanická nucená ventilace, aby koncentrace výparů nedosáhla mezní hodnoty, jejíž překročení by ohrozilo zdraví člověka.

• b) Výpary se při kontaktu s otevřeným ohněm nebo horkými povrchy rozkládají na toxické a žíravé látky, které jsou zdraví nebezpečné. Proto v místnostech s čisticími roztoky platí zákaz kouření.

• c) Při práci s čisticími roztoky se musí používat nepropustné rukavice.

• d) Varovné upozornění týkající se konkrétně užívaného roztoku musí být v místnosti se zařízením nápadně a trvale vyvěšeno. Toto upozornění musí být získáno od výrobce roztoku a musí obsahovat pokyny pro první pomoc osobě postižené výpary.

• e) Jestliže se roztoky skladují v jiné místnosti, musí být i v této místnosti vyvěšena patřičná upozornění včetně pokynů pro první pomoc.

• f) Roztok přenášený ze skladu k zařízení musí být přepravován v uzavřených nádobách.

• g) Spací pytle, prošívané deky apod. se nesmí čistit chemicky.

• h) Předměty, které byly čištěny chemicky, se musí velmi pečlivě odvětrat, aby se odstranily veškeré výpary.

Část 5

– Prevence vzniku požáru

• a) Ruční žehličky se nesmí nechávat stát na hořlavém podkladu.

• b) Oděvy se musí sušit pouze na místech k tomu určených.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 25/2001 Sb.

PRAVIDLA VYKONÁVÁNÍ PRACÍ NA LODÍCH PRO KUSOVÝ NÁKLAD A PŘEPRAVY KONTEJNERŮ

Část 1

– Ukládání nákladu

• a) V mezipalubí musí být náklad ukládán s přihlédnutím k pořadí, v jakém bude vykládán. Jestliže se musí otevírat mezipalubní jícen a v mezipalubí zbývá náklad, musí být ponechán nejméně jeden metr široký ochoz od okraje každého otvoru v mezipalubí. Kolem jícnu musí být ve vzdálenosti jednoho metru natřeny barevné linky.

• b) Náklad musí být naložen v dostatečné vzdálenosti od každého žebříku tak, aby tento byl bezpečně přístupný.

• c) Palubní náklad musí být ukládán v souladu se zásadami dobré námořní praxe, požadavky mezinárodních úmluv a pokynů oprávněné osoby, musí být dostatečně vzdálen od jícnu, aby byl zajištěn bezpečný průchod. Překážky na tomto průchodu jako úpony nebo připevňovací oka musí být natřeny bílou barvou. Jestliže to není proveditelné a náklad je uložen u lodního zábradlí nebo u jícnu do takové výšky, že zábradlí nebo jícen neposkytuje účinnou ochranu, musí být zřízeno provizorní ohrazení chránící posádku před pádem přes palubu nebo do otevřeného nákladového prostoru.

• d) Jestliže je náklad uložen až u zábradlí nebo přepážek a vystupuje nad ně, musí být od ok a jiných připevňovacích míst na palubě nataženo ocelové lano nebo řetěz sahající nad palubní náklad, aby člen posádky lodě nemusel přelézat přes náklad k palubě kvůli připevňování kladek nebo profendrů.

• e) Jestliže se v některém přístavu musí otevírat nákladové prostory ještě před vyložením palubního nákladu, musí být kolem sila jícnu nebo té části jícnu, která se bude otevírat, zachován volný pás nejméně 1 metr široký. Pokud to nelze zajistit, musí být postaveno ohrazení nebo musí být členové posádky, kteří budou vyjímat a zpět nasazovat palubníky a kryty, zajištěni bezpečnostními lanky.

Část 2

– Nebezpečné náklady a substance

• a) Nebezpečné náklady a substance lze přepravovat pouze v souladu s ustanoveními Předpisu IMDG, která stanoví zásady manipulace a přepravy nebezpečného nákladu včetně požadavků na elektrická zařízení a rozvody, protipožární vybavení, ventilaci, kouření, opravárenskou práci, nutnost a dostupnost zvláštního vybavení atd. pro všechny třídy nebezpečného nákladu. Před manipulací s nebezpečným nákladem je důležité seznámit se s těmito ustanoveními.

• b) Nebezpečné náklady se smí nakládat a vykládat pouze pod dohledem odpovědné osoby.

• c) Nebezpečné náklady se nesmí nakládat jinak než v souladu s Předpisem IMDG. V případě přepravy některé substance jako hromadného nákladu musí nakládka probíhat v souladu s přílohou B Předpisu pro bezpečné zacházení s hromadnými, volně loženými náklady (Předpis BC) vydaného Mezinárodní námořní organizací (IMO).

• d) Jestliže musí člen posádky lodě manipulovat se zásilkou obsahující nebezpečnou látku, musí mít náležité informace o podstatě této látky a opatřeních nezbytných při zacházení s ní. V případě náhodného vystavení vlivu nebezpečné látky je třeba postupovat podle Příručky zdravotní první pomoci při příhodách způsobených nebezpečným nákladem (MFAG), která je součástí Předpisu IMDG.

• e) Aby se zabránilo poškození obalů obsahujících nebezpečné látky, musí být přijata vhodná opatření, např. použití speciálního zvedacího zařízení.

• f) V prostorech obsahujících náklad schopný způsobit explozi nebo požár (např. výbušné a hořlavé tekutiny) musí všechna elektrická zařízení a instalace splňovat požadavky Předpisu IMDG. Při nakládce nebo vykládce takového nákladu musí být připraveno v pohotovosti protipožární vybavení. Při manipulaci s tímto nákladem musí být vydán zákaz kouření mimo vyhrazená místa.

• g) Členové posádky nakládající, vykládající nebo jinak manipulující s nebezpečnými látkami musí mít vhodný ochranný oděv a osobní ochranné pomůcky včetně respirátorů.

• h) V případě rozlití nebo rozsypu nebezpečné látky musí být vyvinuto veškeré úsilí pro okamžitou likvidaci škodlivých účinků. Zvláštní pozornost musí být věnována přepravě nebezpečných látek v chladírenských prostorech, kde každý únik může být absorbován izolačním materiálem. Takto zasažená izolace musí být prohlédnuta a podle potřeby vyměněna.

• i) Jestliže dojde k lekáži nebo úniku nebezpečných plynů nebo výparů z nákladu, musí členové posádky okamžitě nebezpečný prostor opustit. Prostor musí být před opětovným vstupem osob odvětrán a otestován, aby se zjistilo, zda koncentrace plynů nebo výparů v atmosféře není pro lidský organismus nebezpečná. Člen posádky lodě, který bude likvidovat únik nebo odstraňovat poškozená balení, musí mít ochranný oděv a dýchací přístroj. Pro případ nouze musí být připraveno v pohotovosti vhodné záchranářské a resuscitační vybavení (viz příloha č. 5).

• j) Pokud při přepravě nebezpečného nákladu vzniknou situace uvedené v bodě 8 nebo 9, musí se postupovat podle příručky „Nouzové postupy pro lodě převážející nebezpečný náklad“, která je přílohou Předpisu IMDG.

Část 3

– Přeprava kontejnerů

• a) Jestliže kontejner obsahuje nebezpečný náklad, musí být dodržena ustanovení obsažená v části 2.

• b) Při manipulaci s kontejnery je třeba mít na zřeteli možnost nerovnoměrného naložení a rozložení nákladu uvnitř nebo nesprávně deklarovanou váhu obsahu.

• c) Kontejnery převážené na palubě musí být umístěny a řádně zajištěny způsobem, který přihlíží k jeho vlastní váze a tlaku dalšího nebo dalších kontejnerů umístěných na něm.

• d) Těžké stroje nebo zařízení a pytlované zboží, které je uloženo naplocho ve vrstvách, může vyžadovat další dodatečné upevnění.

• e) Na lodích, které nejsou speciálně konstruované nebo upravené pro jejich přepravu, musí být kontejnery, kde to je proveditelné, uloženy podélně a řádně upevněny. Kontejnery se nesmí dávat na kryty jícnů, pokud není jistota, že kryty mají dostatečnou celkovou i místní pevnost.

• f) Musí být zřízen bezpečný přístup na horní část kontejneru, aby bylo možné kontrolovat jeho upevnění. Osoby provádějící tyto práce musí být zajištěny proti pádu bezpečnostním postrojem nebo jiným vhodným způsobem.

• g) Úchyty na palubě, které nad ní vyčnívají, musí být výrazně označeny bílou barvou.

• h) Musí být přijata opatření, která zajistí, aby všechna elektrická zařízení a instalace včetně napájecích kabelů a přípojek byla dostupná a bylo možné je bezpečně provozovat a udržovat.

• i) Kde je pro chladírenské kontejnery použito napájení z lodní sítě, musí být napájecí kabely opatřeny vhodnými koncovkami pro silové obvody a zemnění kontejnerů. Před použitím musí být kabely i koncovky prohlédnuty a otestovány způsobilou osobou. S napájecími kabely se smí manipulovat pouze při vypnutém proudu.

^1) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

^1) Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

^1) Úmluva o Mezinárodní námořní organizaci (IMO), 1948, oznámená pod č. 105/1996 Sb.

^2) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.

^1) Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

^1) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.

^1) Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

^1) Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL), 1973, oznámený pod č. 71/1995 Sb.