Vyhláška Ministerstva vnitra o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému

ČÁST PRVNÍ

ZÁSADY KOORDINACE SLOŽEK INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU PŘI SPOLEČNÉM ZÁSAHU

§ 1

Zásady koordinace složek integrovaného záchranného systému

(1) Koordinací složek integrovaného záchranného systému (dále jen „složka“) při společném zásahu se rozumí koordinace záchranných a likvidačních prací včetně řízení jejich součinnosti.

(2) Koordinace složek spočívá v zajišťování následujících činností:

• a) vyhodnocení druhu a rozsahu mimořádné události a jí vyvolaných ohrožení za využití výsledků souběžně organizovaného průzkumu,

• b) uzavření místa zásahu a omezení vstupu osob na místo zásahu, jejichž přítomnost zde není potřebná,

• c) záchrana bezprostředně ohrožených osob, zvířat nebo majetku, popřípadě jejich evakuace,

• d) poskytnutí neodkladné zdravotní péče zraněným osobám,

• e) přijetí nezbytných opatření pro ochranu životů a zdraví osob ve složkách (dále jen „síly“), které zahrnuje

• 1. rozdělení místa zásahu na zóny s charakteristickým nebezpečím, stanovení odpovídajícího režimu práce a způsobu ochrany života a zdraví sil včetně použití ochranných prostředků,

• 1. zohlednění zvláštností místa zásahu při činnosti složek, jako jsou technologie výrob, konstrukční a dispoziční řešení objektů, vlastností přítomných nebo vznikajících látek,

• 1. vytvoření týlu, podmínky pro odpočinek sil, stanovení odpovídajícího režimu jejich práce a odpočinku; pokud to velitelé nebo vedoucí složek (dále jen „vedoucí složky“) vyžadují, vytvoření společného materiálního a finančního zabezpečení složek,

• 1. přerušení záchranných prací, pokud jsou bezprostředně ohroženy životy a zdraví sil nebo záchrannými pracemi by vznikly závažnější nepříznivé následky než ty, které hrozí vzniklou mimořádnou událostí,

• f) přerušení trvající příčiny vzniku ohrožení vyvolaných mimořádnou událostí, například provizorní opravou, zamezením úniku nebezpečných látek, vyloučením nebo omezením provozu havarovaných zařízení,

• g) omezení ohrožení vyvolané mimořádnou událostí a stabilizace situace v místě zásahu, například hašením požárů, ochlazováním konstrukcí, ohraničením uniklých látek, odstraněním staveb a porostů nebo provedením terénních úprav,^1)

• h) přijetí odpovídajících opatření v místech, kde se očekávají účinky při předpokládaném šíření mimořádné události, které zajistí

• 1. průzkum šíření mimořádné události,

• 1. informování nebo varování obyvatelstva na území ve směru šíření mimořádné události, která je může ohrozit svými účinky,

• 1. evakuaci obyvatelstva, popřípadě též zvířat,

• 1. vyhledání zraněných nebo bezprostředně ohrožených osob,

• 1. ošetření zraněných osob,

• 1. poskytnutí pomoci osobám, které nelze evakuovat,

• 1. regulaci volného pohybu osob a dopravy v místě zásahu a v jeho okolí,

• 1. střežení evakuovaného území a majetku,

• i) poskytnutí nezbytné humanitární pomoci postiženým osobám,

• j) poskytnutí neodkladné veterinární péče zraněným zvířatům,

• k) poskytování nutných informací příbuzným osob, které jsou výrazně postiženy mimořádnou událostí,

• l) podávání nezbytných informací o mimořádné události a o prováděných záchranných a likvidačních pracích sdělovacím prostředkům a veřejnosti,

• m) dokumentování údajů a skutečností za účelem zjišťování a objasňování příčin vzniku mimořádné události, a

• n) dokumentování záchranných a likvidačních prací, které obsahuje základní přehled o nasazených složkách a časový sled prováděných činností.

§ 2

Jednotlivé úrovně koordinace složek při společném zásahu

Koordinace složek při společném zásahu je prováděna

• a) velitelem zásahu^2) v místě nasazení složek a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné události (dále jen „místo zásahu“) na taktické úrovni,

• b) operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému^3) na operační úrovni, nebo

• c) starostou obce s rozšířenou působností, hejtmanem kraje a v Praze primátorem hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“) nebo Ministerstvem vnitra^4) (dále jen „ministerstvo“) a ostatními správními úřady v případech stanovených zákonem^5) na strategické úrovni.

Koordinace složek na taktické úrovni

§ 3

Koordinace velitelem zásahu

(1) Koordinaci složek při společném zásahu v místě zásahu provádí velitel zásahu^6) sám nebo prostřednictvím jím zřízených výkonných orgánů, kterými jsou štáb velitele zásahu, velitelé sektorů a velitelé úseků.

(2) Není-li v místě zásahu zástupce orgánu, jemuž s ohledem na druh mimořádné události přísluší řízení záchranných a likvidačních prací (dále jen „odpovědný orgán“) podle zvláštních právních předpisů,^7) zajistí jeho vyrozumění územně příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného systému (dále jen „operační a informační středisko“). Velitel jednotek požární ochrany řídí záchranné a likvidační práce v místě zásahu do příchodu odpovědného orgánu.

(3) Velitel zásahu

• a) organizuje záchranné a likvidační práce s ohledem na zásady koordinace složek podle § 1 a po konzultaci s vedoucími složek stanoví celkový postup provedení záchranných a likvidačních prací; při tom vychází z typové činnosti složek při společném zásahu (§ 18),

• b) zajišťuje součinnost mezi jednotlivými vedoucími složek, včetně označení velitele zásahu, náčelníka a členy štábu velitele zásahu a vedoucího složky (§ 4),

• c) ukládá příkazy^8) vedoucím složek; síly a prostředky složek nadále podléhají vedoucím složek,

• d) organizuje členění místa zásahu (§ 5),

• e) stanovuje v místě zásahu svého nástupce pro případ předání funkce velitele zásahu,

• f) organizuje spojení mezi místem zásahu a územně příslušným operačním a informačním střediskem při předávání informací (§ 6),

• g) vyhlašuje nebo upřesňuje pro místo zásahu odpovídající stupeň poplachu územně příslušného poplachového plánu integrovaného záchranného systému (dále jen „poplachový plán“),

• h) povolává potřebné množství sil a prostředků složek na místo zásahu prostřednictvím územně příslušného operačního a informačního střediska, a

• i) organizuje součinnost složek s ostatními právnickými a fyzickými osobami poskytujícími osobní a věcnou pomoc, se správními úřady, s orgány obcí a jejich organizačními složkami.^9)

(4) Velitel zásahu řídí přímo

• a) osoby, které určil do funkcí, například náčelníka štábu velitele zásahu, velitele průzkumné skupiny, velitele sektoru, velitele úseku, a

• b) vedoucí složek, vyjma těch, kteří jsou pod přímým velením velitele sektoru nebo velitele úseku.

(5) Velitel zásahu odvolává

• a) osobu, kterou určil do funkce, pokud neplní nebo nemůže plnit úkoly; za odvolané jmenuje jejich nástupce po konzultaci s přímým nadřízeným odvolaného v místě zásahu, a

• b) složku, která neplní nebo nemůže plnit svoje úkoly anebo pokud její síly a prostředky nejsou v místě zásahu potřebné.

(6) V případě, že velitel zásahu nemůže vykonávat svoje oprávnění a plnit povinnosti, stává se velitelem zásahu

• a) nástupce, kterého určil v místě zásahu předem,

• b) jiný vedoucí složky, která provádí v místě zásahu převažující činnost, nebo

• c) zástupce odpovědného orgánu za podmínek uvedených v odstavci 2.

(7) Změna velitele zásahu se provádí tak, že odstupující velitel zásahu sdělí novému veliteli zásahu informace o situaci, cíli a prioritách postupu složek v místě zásahu a oznámí přímo podřízeným své odstoupení. Není-li účast odstupujícího velitele zásahu možná, nový velitel zásahu převzetí řízení zásahu oznámí sám. Nový velitel zásahu se ujme řízení zásahu prohlášením, že řízení zásahu přebírá a oznámí tuto skutečnost na územně příslušné operační a informační středisko. Zároveň poznamená tuto skutečnost ve zprávě o zásahu.

(8) Ve zprávě o zásahu se zaznamená čas změny velitele zásahu, jeho jméno a příjmení.

§ 4

Součinnost mezi vedoucími složek v místě zásahu

(1) Součinnost mezi vedoucími složek je zajišťována prostřednictvím

• a) velitele zásahu,

• b) velitele sektoru nebo velitele úseku, jejichž úkoly jsou ve vztahu k řízení součinnosti složek obdobné jako ve zvláštním právním předpisu,^10)

• c) štábu velitele zásahu, jehož vnitřní struktura je stanovena zvláštním právním předpisem,^11) nebo

• d) spojení.

(2) Vedoucí složky

• a) ohlašuje veliteli zásahu svoji přítomnost, množství sil a prostředků složky ihned poté, co se dostaví na místo zásahu,

• b) podřizuje se příkazům velitele zásahu, popřípadě velení velitele úseku nebo velitele sektoru (dále jen „nadřízený“), podává mu informace o plnění úkolů a o situaci v místě svého nasazení; v případě bezprostředního ohrožení života sil je oprávněn změnit rozhodnutí nadřízených,

• c) předává řízení složky po dobu nepřítomnosti nástupci,

• d) oznamuje nadřízenému vznik situace, kdy hrozí bezprostřední ohrožení zdraví a života sil složek, a činí neodkladná opatření k ochraně jejich životů a zdraví, a

• e) předává veliteli zásahu potřebné podklady pro zpracování zprávy o zásahu.

(3) Velitel zásahu, náčelník a členové štábu velitele zásahu jsou označeni podle zvláštního právního předpisu.^12) Jejich označení zajišťuje Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen „hasičský záchranný sbor“).

(4) Vedoucí složky je v místě zásahu označen reflexní vestou nebo rukávovou páskou. Toto označení vyjadřuje také jeho příslušnost ke složce. Každá složka si zabezpečuje označení sama.

§ 5

Organizace členění místa zásahu

(1) Velitel zásahu člení místo zásahu podle rozsahu mimořádné události, potřeb koordinace záchranných a likvidačních prací organizačně na

• a) vnější zónu pro uzavření místa zásahu,

• b) nebezpečnou zónu s charakteristickým nebezpečím v místě zásahu,

• c) nástupní prostor,

• d) týlový prostor,

• e) dekontaminační prostor,

• f) prostor pro poskytnutí zdravotní péče osob postižených mimořádnou událostí,

• g) shromaždiště evakuovaných,

• h) prostor pro náhradní ustájení evakuovaných nebo zachráněných zvířat, popřípadě též poskytnutí veterinární péče,

• i) prostor pro umístění a identifikaci obětí,

• j) prostor předpokládaného šíření mimořádné události,

• k) úsek a sektor, přičemž úsekem se rozumí část místa zásahu, kde složky provádí záchranné a likvidační práce, a sektorem se rozumí několik úseků.

(2) Velitel zásahu stanoví místo pro

• a) velitelské stanoviště,

• b) stanoviště štábu velitele zásahu,

• c) informování sdělovacích prostředků, a

• d) informování o osobách postižených mimořádnou událostí.

§ 6

Koordinace složek s operační úrovní

(1) Za obsah, formu a aktuálnost informací odesílaných z místa zásahu na územně příslušné operační a informační středisko odpovídá velitel zásahu. Informace obsahují údaje o

• a) situaci v místě zásahu,

• b) času zahájení a ukončení záchranných a likvidačních prací,

• c) nasazených silách a prostředcích složek, jejich potřebě, popřípadě o potřebě jiné pomoci, údaje o činnosti složek, osobní a věcné pomoci poskytované v místě zásahu,

• d) vyhlášeném stupni poplachu v místě zásahu,

• e) změně v obsazení funkce velitele zásahu,

• f) stavu záchranných a likvidačních prací v místě zásahu,

• g) zásadní změně situace v místě zásahu včetně zranění nebo usmrcení osob nebo vzniku rozsáhlých škod,

• h) odjezdu složek z místa zásahu, a

• i) významných informacích poskytnutých veřejnosti.

(2) V případě potřeby součinnosti více složek předává ostatní složka^13) informace o vzniku mimořádné události územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku, u kterého je vedena v územně příslušném poplachovém plánu.

Koordinace složek na strategické úrovni

§ 7

Účel koordinace

Koordinace složek na strategické úrovni se provádí za účelem

• a) zapojení sil a prostředků v působnosti ministerstva, ostatních ministerstev, jiných správních úřadů, hejtmanů a starostů obcí s rozšířenou působností v souladu s potřebami záchranných a likvidačních prací, jakož i ochrany obyvatelstva podle ústředního poplachového plánu a poplachového plánu kraje v souladu s vnějšími havarijními plány a havarijním plánem kraje, popřípadě s využitím zahraniční pomoci,

• b) stanovení priorit záchranných a likvidačních prací při rozsáhlých mimořádných událostech, zejména mezi různými místy zásahu,

• c) zabezpečení materiálních a finančních podmínek^14) pro činnost složek při provádění záchranných a likvidačních prací, a

• d) zajištění návaznosti záchranných a likvidačních prací s opatřeními pro krizové stavy.

§ 8

Koordinace ministerstvem

(1) Ministerstvo provádí ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací prostřednictvím Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „generální ředitelství“) podle § 7 odst. 3 zákona povoláváním a nasazováním sil, prostředků a koordinací pomoci^15) poskytované postiženému území z jiných krajů, ostatními ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a ze zahraničí.

(2) Při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací generální ředitelství

• a) zabezpečuje opatření ve prospěch záchranných a likvidačních prací z úrovně ministerstva, ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů,

• b) analyzuje a hodnotí situaci v postiženém území s využitím podkladů poskytovaných ostatními správními úřady a zpracovává návrhy na opatření,

• c) eviduje a sleduje účinnost nasazení sil a prostředků,

• d) organizuje ochranu obyvatelstva postiženého území,

• e) dokumentuje činnost a postup při provádění záchranných a likvidačních prací,

• f) zpracovává informace pro sdělovací prostředky,

• g) organizuje spojení ministerstva s postiženým územím, a

• h) udržuje a koordinuje spojení s příslušnými krizovými štáby krajů a obcí prostřednictvím operačních a informačních středisek.

§ 9

Koordinace hejtmanem

(1) Hejtman koordinuje záchranné a likvidační práce podle § 7; vychází přitom z havarijních plánů a spolupracuje s hasičským záchranným sborem kraje.

(2) Krizový štáb kraje na krajské úrovni plní úkoly uvedené v § 8 odst. 2 písm. b) až f) podle pokynů hejtmana, přičemž stálá pracovní skupina krizového štábu kraje využívá pracoviště zřízeného u hasičského záchranného sboru kraje. Dále udržuje prostřednictvím operačních a informačních středisek spojení s příslušnými krizovými štáby sousedících krajů, krizovými štáby obcí s rozšířenou působností v kraji a s generálním ředitelstvím.

§ 10

Koordinace starostou obce s rozšířenou působností

(1) Starosta obce s rozšířenou působností koordinuje záchranné a likvidační práce podle § 7; při tom vychází z havarijního plánu kraje nebo z vnějších havarijních plánů a spolupracuje s hasičským záchranným sborem kraje.

(2) Krizový štáb obce s rozšířenou působností ve správním obvodu obce s rozšířenou působností plní úkoly uvedené v § 8 odst. 2 písm. b) až f) podle pokynů starosty obce s rozšířenou působností. Dále udržuje prostřednictvím operačních a informačních středisek spojení s místem nebo místy zásahu, příslušným krizovým štábem kraje, krizovými štáby sousedících obcí s rozšířenou působností zasažených mimořádnou událostí a s generálním ředitelstvím.

§ 11

Krizový štáb kraje nebo krizový štáb obce s rozšířenou působností (dále jen „krizový štáb“) svolává jeho zřizovatel zejména při krizových stavech nebo při vyhlášení zvláštního stupně poplachu územně příslušného poplachového plánu^16) (dále jen „stupeň poplachu“). Pokud nelze postupovat podle věty prvé, může dát podnět ke svolání krizového štábu řídící důstojník hasičského záchranného sboru kraje, který může současně svolat stálou pracovní skupinu krizového štábu; o jejím svolání neprodleně informuje zřizovatele krizového štábu a řídí činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu do jeho rozhodnutí.

ČÁST DRUHÁ

ZÁSADY SPOLUPRÁCE OPERAČNÍCH STŘEDISEK ZÁKLADNÍCH SLOŽEK

§ 12

(1) Operační středisko základní složky^17) vyhodnotí tísňovou komunikaci, která je mu doručena, a pokud

• a) řešení mimořádné události náleží do jeho věcné působnosti, vyžádá si v případě potřeby spolupráci další základní složky prostřednictvím jejího operačního střediska, nebo

• b) řešení mimořádné události nenáleží do jeho věcné nebo místní působnosti, předá přijaté informace operačnímu středisku základní složky, které je k řešení mimořádné události příslušné; pokud řešení této mimořádné události vyžaduje součinnost několika složek, předá přijaté informace také územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku, jehož prostřednictvím se vyžaduje součinnost těchto složek.

(2) Operační středisko základní složky může, pokud je to technicky možné, předat tísňovou komunikaci, kterou vyhodnotí podle odstavce 1 písm. b), přímo na základní složku, která je k řešení mimořádné události příslušná, nebo na operační středisko místně příslušné základní složky anebo na územně příslušné operační a informační středisko.

(3) Základní složky jsou informovány o nebezpečích vzniku mimořádných událostí prostřednictvím operačních a informačních středisek. Je-li to nutné pro provádění záchranných a likvidačních prací, operační a informační střediska informují o nebezpečích vzniku mimořádných událostí určené osoby dotčených správních úřadů s krajskou působností nebo s působností ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností, osoby z určených obcí^17a) a právnické a fyzické osoby určené havarijním plánem kraje.

(4) Operační a informační střediska si vyměňují informace s operačními středisky základních složek pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému a informace nutné pro vzájemnou spolupráci.

ČÁST TŘETÍ

PODROBNOSTI O ÚKOLECH OPERAČNÍCH A INFORMAČNÍCH STŘEDISEK

§ 13

Operační a informační středisko plní následující úkoly:

• a) zajišťuje příjem tísňové komunikace na jednotném evropském tísňovém čísle 112 a národním tísňovém čísle 150,

• b) dokumentuje záchranné a likvidační práce, na kterých se podílí,

• c) spolupracuje na zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému,

• d) udržuje spojení s operačními středisky základních složek a s ostatními složkami, s místy zásahu a s krizovými štáby,