Vyhláška Ministerstva zemědělství o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků za účelem zjišťování jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin nebo surovin určených k jejich výrobě a jakosti tabákových výrobků

Oddíl 1

Obecná ustanovení

§ 1

(1) Tato vyhláška upravuje postup při odběru a přípravě kontrolních vzorků potravin nebo surovin určených k jejich výrobě (dále jen „potravina a surovina“) a tabákových výrobků prováděný v rámci státního dozoru, s výjimkou odběru vzorků pro mikrobiologické zkoušení, a dále stanoví způsob a rozsah provádění kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti výrobcem.

(2) Jestliže se při odběru a přípravě vzorků tabákových výrobků postupuje podle příslušné technické normy,^1) má se za to, že je postupováno v souladu s požadavky této vyhlášky.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) částí šarže část šarže vymezená za účelem aplikace určité metody odběru kontrolních vzorků (dále jen „vzorek“); každá tato část šarže musí být fyzicky oddělená a samostatně identifikovatelná,

• b) dílčím vzorkem množství potraviny odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže, kterou lze samostatně popsat a vymezit,

• c) souhrnným vzorkem vzorek složený ze všech dílčích vzorků odebraných z šarže nebo části šarže,

• d) redukovaným vzorkem souhrnný vzorek nebo jeho reprezentativní část připravená ze souhrnného vzorku dělením; redukovaný vzorek se připravuje pouze v případě, jestliže souhrnný vzorek je příliš velký,

• e) laboratorním vzorkem vzorek určený pro laboratoř, který je připravený jako reprezentativní část souhrnného nebo redukovaného vzorku,

• f) duplikátním vzorkem vzorek vzniklý rozdělením laboratorního vzorku pro provedení případných opakovaných nebo dalších analýz a zkoušek,

• g) protokolem o zkoušce dokument, ve kterém jsou uvedeny výsledky laboratorních zkoušek stanovených požadavků na jakost a zdravotní nezávadnost.

Oddíl 2

Způsob odběru a přípravy vzorku

(K § 16 odst. 2 zákona)

§ 3

(1) Orgány dozoru před odběrem vzorku zjistí^2)

• a) u potravin určených pro spotřebitele označení šarže podle údajů na obalu potraviny určené pro spotřebitele a podle průvodních dokladů,

• b) u surovin označení šarže podle vnějších obalů a podle průvodních dokladů,

• c) hmotnost nebo objem šarže nebo počet jednotek v šarži,

• d) druh a velikost obalu, jeho číslování nebo jiné označení,

• e) případnou zjevnou přítomnost různorodých částí šarže, přičemž při jejich zjištění musí být vzorek odebrán z každé takové části šarže zvlášť; každá takto odebraná část šarže je považována za samostatnou šarži.

(2) Před odběrem vzorku se určí

• a) účel odběru,

• b) postup odběru,

• c) potřebné druhy zkoušek,

• d) vymezení jednotky při odběru; u jednotky potraviny nebo suroviny počet kusů, objem nebo hmotnost, u dílčího vzorku objem nebo hmotnost,

• e) rozsah výběru (symbol n), kterým se rozumí počet jednotek výběru, z něhož každá jednotka výběru se zkouší samostatně,

• f) celková hmotnost nebo celkový objem vzorku potřebný k provedení kontrol a laboratorních zkoušek, kombinací rozsahu výběru a druhů zkoušek,

• g) potřebný počet balení nebo dílčích vzorků odebraných s ohledem na druhy zkoušek.

(3) V případě, že se potravina nebo surovina nachází současně ve více obalech, zejména v přepravních nebo ve skupinových obalech, použije se vícestupňový odběr vzorku tak, že se zvolí

• a) v prvním stupni primární vzorek, kterým je přepravní obal,

• b) ve druhém stupni sekundární vzorek, kterým je skupinové balení odebrané z přepravního obalu,

• c) vzorek v dalších stupních obdobně podle písmene b) tak, aby v posledním stupni byl odebrán dílčí vzorek z balení určeného pro spotřebitele, popřípadě z vnějšího obalu.

(4) Vzorek se musí odebrat a připravit tak, aby nedošlo k jeho znehodnocení nebo změně ovlivňující výsledek zkoušky. V průběhu odběru a přípravy laboratorního vzorku musí být provedena taková předběžná opatření, aby se zabránilo veškerým změnám, které by ovlivnily výsledek zkoušek.

§ 4

Odběr vzorku

(1) Vzorek se odebírá z každé kontrolované šarže odděleně a reprezentuje vždy celou šarži, nevyplývá-li z odstavce 3 jinak.

(2) Odebraný vzorek je tvořen jedním nebo více dílčími vzorky. Dílčím vzorkem může být

• a) předem vymezená samostatná jednotka kusové potraviny nebo suroviny jako jedno balení určené pro spotřebitele, popřípadě jedno skupinové balení nebo přepravní balení,

• b) předem vymezené množství nekusové potraviny nebo suroviny odebrané najednou z jednoho místa s tím, že toto vymezení platí pro určitý druh, skupinu nebo podskupinu potraviny nebo surovinu a může se lišit podle druhu požadované zkoušky.

(3) U podezřelých potravin nebo surovin se provede cílený odběr sloužící pro laboratorní zkoušky ke zjištění závad u podezřelých potravin nebo surovin. Takto získaný vzorek nereprezentuje šarži a musí být takto označen.

(4) Použití vzorku k laboratorním rozborům zaniká s prošlým datem použitelnosti nebo minimální trvanlivosti potraviny, ke kterému by došlo v době po jeho odběru do zahájení provedení laboratorní zkoušky.

(5) Zmrazené potraviny nebo suroviny se nesmí při odběru vzorku rozmrazit.

§ 5

(1) Odběr dílčího vzorku se provede

• a) náhodným odběrem, při kterém všechny jednotky šarže mají stejnou pravděpodobnost odebrání; lze-li samostatné jednotky šarže očíslovat nebo jim jinak přiřadit pořadová čísla, odeberou se z nich vzorky podle rovnoměrně rozdělených náhodných čísel uvedených v příloze č. 1,

• b) systematickým odběrem, při kterém se jednotlivé jednotky šarže odeberou v předem stanovených vzdálenostech nebo časových intervalech od náhodně zvoleného začátku,

• c) způsobem, při kterém se jednotlivé jednotky šarže odebírají z různých jejích míst.

(2) Z balených potravin se odebere potřebný počet dílčích vzorků k provedení analýz bez porušení obalu. Z velkých balení se odebere dílčí vzorek s porušením obalu.

(3) Z tekuté nebo polotekuté potraviny nebo suroviny ve skladovacích nádobách, zejména v sudech nebo nádržích, se odebere dílčí vzorek po promísení obsahu. Nelze-li obsah promísit, odebere se dílčí vzorek z jednotlivých vrstev stratifikovaným (vrstveným) odběrem. Obdobně se postupuje u sypké potraviny nebo suroviny uložené volně v pytlích nebo v jiných obalech, kde se dílčí vzorek odebere z různých vrstev nebo z různých míst vhodným vzorkovačem.

(4) Dále lze dílčí vzorek odebrat

• a) z nebalené potraviny nebo suroviny ve velkém kuse vzorkovačem nebo odkrojením,

• b) z nebalené potraviny nebo suroviny složené z tuhých a tekutých látek samostatně z tuhé a z tekuté složky,

• c) z čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny, konzumních brambor a čerstvých hub.

(5) Způsob odběru vzorků podle § 3 a 4 platí i pro provedení laboratorních zkoušek a pro hodnocení vzorku na místě.

§ 6

Příprava vzorku

(1) Při přípravě vzorku se použije

• a) homogenizace, jako zejména mísení, míchání, zmenšování, zrnění, drcení, mletí, nebo

• b) dělení, jako zejména zmenšování vzorku na děliči, řezání, krájení nebo kvartace; přičemž kvartací se rozumí vyřazení dvou diagonálně protějších čtvrtí, smíchání a znovu čtvrcení zůstatku, dokud není dosaženo požadované velikosti, nebo

• c) kombinace homogenizace a dělení.

(2) Spojením a promícháním všech dílčích vzorků nekusového materiálu se vytvoří souhrnný vzorek; při odběru dílčího vzorku balené potraviny se souhrnný vzorek vytvoří jejich spojením a homogenizací. Pokud se odebere celé balení potraviny, nesmí při přípravě vzorku dojít k porušení jejího obalu a celistvosti.

(3) V případě potřeby se souhrnný vzorek může upravit způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo se z něj připraví redukovaný vzorek.

(4) Velikost laboratorního vzorku závisí na rozsahu potřebného počtu analýz.

(5) Více laboratorních vzorků se připraví z celého získaného množství připraveného podle odstavce 3 rozdělením na potřebný počet dvou nebo více duplikátních vzorků.

(6) Duplikátní vzorek se po zabalení, označení a uzavření obalu uschová pro případné další zkoušky.

(7) Je-li laboratorní vzorek složen z více balení určených pro spotřebitele, označí se při odběru každá jednotka balení jako podvzorek.

(8) Je-li odebírán laboratorní vzorek k provedení zkoušek ve více laboratořích, musí být pro každou laboratoř odebrán laboratorní vzorek o minimální hmotnosti stanovené orgány státního dozoru.

§ 7

Balení vzorku

(1) Každý vzorek se uloží do čistého a inertního obalu, který bude odpovídajícím způsobem chránit vzorek před kontaminací a poškozením během přepravy. Současně se provedou nezbytná opatření pro vyloučení všech změn ve složení laboratorního vzorku, které by mohly nastat během přepravy a skladování, a to

• a) u nebaleného vzorku vždy,

• b) u baleného vzorku složeného z jednotky potraviny nebo suroviny jen tehdy, není-li jejich obal pro tento účel dostatečný.

(2) K balení vzorku se používají obaly odpovídající zdravotním požadavkům a neovlivňující výsledky laboratorních zkoušek; vzorek musí zůstat u zmrazené potraviny nebo suroviny trvale zmrazený a u potraviny nebo suroviny podléhající rychle zkáze trvale zchlazený nebo zmrazený.

(3) U vzorku potraviny nebo suroviny podléhající rychle zkáze nebo u zmrazeného vzorku potraviny nebo suroviny se předá vzorek laboratoři neprodleně po jeho odběru.

§ 8

Označování vzorku

(1) Každý vzorek se označí štítkem připevněným k obalu způsobem znemožňujícím jeho záměnu, uzavře se a zapečetí nebo zaplombuje takovým způsobem, aby nemohl být otevřen nebo štítek odstraněn bez porušení pečeti nebo plomby.

(2) Nelze-li štítek umístit na obal nebo připevnit k obalu, označí se obal zkráceným odkazem na průvodní doklad o odběru vzorku.

(3) Štítek musí obsahovat údaje o

• a) výrobku a jeho totožnosti,

• b) označení šarže podle § 3 odst. 1 písm. a),

• c) označení protokolu o odběru vzorku,

• d) dalších nutných údajích o způsobu odběru vzorku.

§ 9

Protokol o odběru vzorku

(1) Ke každému odebíranému vzorku se vypracuje „protokol o odběru vzorku“, který musí obsahovat údaje podle odstavce 2 umožňující jednoznačnou identifikaci vzorkované potraviny nebo suroviny, jejich šarže nebo části šarže.

(2) Protokol o odběru vzorku obsahuje

• a) údaj o obchodní firmě nebo názvu výrobce nebo dovozce, popřípadě prodávajícího a jeho sídle, jde-li o právnickou osobu, a trvalém pobytu nebo místě podnikání, jde-li o fyzickou osobu,

• b) název potraviny nebo suroviny, pod nímž se uvádí do oběhu,

• c) údaj o množství potraviny nebo suroviny v balení (objem, hmotnost nebo počet kusů),

• d) údaj o šarži:

• 1. označení šarže podle § 3 odst. 1 písm. a),

• 1. rozsah nebo velikost vzorkované šarže; u kusové potraviny nebo suroviny počet jednotek balení nebo jejich hmotnost, u nekusové potraviny nebo suroviny celková hmotnost nebo objem,

• 1. datum výroby, je-li známo,

• 1. datum použitelnosti^3) nebo datum minimální trvanlivosti,^4)

• e) údaje o odběru vzorku:

• 1. odkaz na postup při odběru; podrobnosti a způsob provedení odběru vzorku, došlo-li k odchylce od předepsaných nebo dohodnutých postupů; skutečný postup při odběru vzorku, není-li v protokolu o odběru vzorku odkaz na předepsaný nebo dohodnutý postup,

• 1. místo odběru vzorku, popřípadě též název a adresu provozovny,

• 1. datum a čas odběru vzorku,

• 1. množství vzorku pro laboratorní zkoušení; počet kusů a množství v balení u kusové potraviny nebo suroviny, hmotnost nebo objem u nekusové potraviny nebo suroviny,

• 1. jméno a podpis osoby odpovědné za provedení odběru vzorku,

• f) informaci pro laboratoř, zejména o době přepravy vzorku, podmínkách odběru vzorku, které mohou ovlivnit jakost a zdravotní nezávadnost, a o podezření na porušení jakosti nebo zdravotní nezávadnosti,

• g) další údaje, zejména druh obalu vzorku, způsob zajištění nedotčenosti vzorku, účel odebrání vzorku, odkaz na zvláštní záznam, pokud byl pořízen, použité vzorkovací zařízení a další okolnosti při odběru vzorku, stav kontrolované potraviny nebo suroviny, přítomnost zkažených, znečištěných nebo jinak závadných částí a odebrání vzorku z těchto částí šarže, údaj o době přepravy.

Oddíl 3

Metody zkoušení

[K § 18 písm. n) zákona]

§ 10

(1) Kontrola jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin a surovin se provádí z odebraných vzorků vhodnými metodami zkoušení. Přednostně jsou používány metody zkoušení, které jsou uvedeny v technických normách,^5) a metody, které jsou použitelné stejným způsobem pro různé skupiny komodit, před metodami, které jsou použitelné pouze pro některou komoditu.

(2) Výsledky laboratorních zkoušek na jakost a zdravotní nezávadnost kontrolovaného vzorku se uvedou v protokolu o zkoušce, který se vystaví podle požadavků uvedených v ČSN EN ISO/IEC 17 025.

(3) Pokud jsou pro jednotlivé metody zkoušení uvedeny alternativní postupy, může být vzorek analyzován kterýmkoliv z těchto postupů.

(4) Hodnoty přesnosti, opakovatelnosti a reprodukovatelnosti vycházejí z výsledků jedné laboratoře a z mezilaboratorního porovnání. Způsob jejich stanovení je uveden v ČSN ISO 5725 nebo v příloze č. 2.

Oddíl 4

Způsob a rozsah provádění kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti výrobcem

[K § 3 odst. 1 písm. f) zákona]

§ 11

(1) Výrobce u vyráběných potravin zajistí, včetně vedení prokazatelné evidence,

• a) pravidelné zkoušení a porovnávání skutečné jakosti a zdravotní nezávadnosti s požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovenou zákonem a prováděcími právními předpisy,^6) popřípadě údaji deklarovanými na obale,

• b) pravidelnost zkoušení podle písmene a) určením četnosti odběru kontrolních vzorků v časových intervalech a četnosti zkoušení jednotlivých jakostních a zdravotních požadavků podle druhu, skupiny nebo podskupiny potraviny, na základě jejich specifického charakteru, četnosti výskytu závad a v návaznosti na kontrolu v kritických bodech^7) ve výrobním procesu potraviny; četnost zkoušení musí zajišťovat nezbytné předpoklady k tomu, aby do oběhu byly uváděny pouze jakostní a zdravotně nezávadné potraviny,

• c) u každé výrobní šarže potravin určených pro dětskou a kojeneckou výživu a tepelně neopracovaných masných výrobků určených ke spotřebě bez tepelné úpravy kontrolu zdravotní nezávadnosti podle zvláštního právního předpisu.^8)

(2) Při odběru a přípravě vzorků pro kontrolu jakosti a zdravotní nezávadnosti výrobcem se postupuje podle § 4 až 7 přiměřeně.

§ 12

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

• 1. Vyhláška č. 220/1998 Sb., o způsobu a rozsahu posuzování shody potravin, způsobu přípravy a odběru kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků výrobcem, o druzích potravin, pro které bude výrobcem nebo dovozcem vydáváno písemné prohlášení o shodě, a o rozsahu a obsahu tohoto prohlášení (posuzování shody).

• 1. Vyhláška č. 43/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 220/1998 Sb., o způsobu a rozsahu posuzování shody potravin, způsobu přípravy a odběru kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků výrobcem, o druzích potravin, pro které bude výrobcem nebo dovozcem vydáváno písemné prohlášení o shodě, a o rozsahu a obsahu tohoto prohlášení (posuzování shody).

§ 13

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Ministr:

Ing. Fencl v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 339/2001 Sb.

Tabulka rovnoměrně rozdělených náhodných čísel

sloupec řádek	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
1	1564	8048	6359	8802	2860	3546	3117	7357	9945	5739
2	6022	9676	5768	3888	9918	8897	1119	9441	8934	8555
3	8418	9906	0019	0550	4223	5586	4842	8786	0855	5650
4	5948	1652	2545	3981	2102	3523	7419	2359	0381	8457
5	6945	3629	7351	3502	1760	0550	8874	4599	7809	9474
6	0370	1165	8035	4415	9812	4312	3524	1382	4732	2303
7	6702	6457	2270	8611	8479	1419	0835	1866	1307	4211
8	3740	4722	3002	8020	0182	4451	9389	1730	3394	7094
9	3833	3356	9025	5749	4780	6042	3829	8458	1339	6948
10	8683	7947	4719	9403	7863	0701	9245	5960	9257	2588
11	6794	1732	4809	9473	5893	1154	0067	0899	1184	8630
12	5054	1532	9498	7702	0544	0087	9602	6259	3807	7276
13	1733	6560	9768	8586	3263	2532	6668	2888	1404	3887
14	6609	6263	9160	0600	4304	2784	1089	7321	5618	6172
15	3970	7716	8807	6123	3748	1036	0516	0607	2710	3700
16	9504	2769	0534	0758	9824	9536	7825	2985	3824	3449
17	0668	9636	6001	9372	8746	1579	6102	7990	4526	3429
18	4364	0606	4355	2395	2070	8915	8461	9820	6811	5873
19	8875	3041	7183	2261	7210	6072	7128	0825	8281	6815
20	4521	3391	6695	5986	2416	7979	8106	7759	6379	2101
21	5066	1454	9642	8675	8767	0582	0410	5515	2697	1575
22	9138	5003	8633	2670	7575	4021	0391	0118	9493	2291
23	0975	1836	7629	5136	7824	3916	0542	2614	6567	3015
24	1049	9925	3408	3029	7244	1766	1013	0221	8492	3801
25	0682	1343	7454	8600	8598	9953	5773	8482	4439	6708
26	0263	4909	9832	0627	1155	4007	0446	6988	4699	1740
27	2733	3398	7630	3824	0734	7736	8465	0849	0459	8733
28	1441	2684	1116	0758	5411	3365	4489	6241	6413	3615
29	5014	5616	1721	8772	4605	0388	1399	5993	7459	4445
30	3745	5956	5512	8577	4178	0031	3090	2296	0124	5896
31	8384	8727	5567	5881	3721	1896	3758	7236	6860	1740
32	9944	8361	7050	8783	3815	9768	3247	1706	9355	3510
33	3045	2466	6640	6804	1704	8665	2539	2320	9831	9442
34	5939	5741	7210	0872	3279	3177	6021	2045	0163	3706
35	4294	1777	5386	7182	7238	8408	7674	1719	9068	9921
36	3787	2516	2661	6711	9240	5994	3068	5524	0932	5520
37	4764	2339	4541	5415	6314	7979	3634	5320	5400	6714
38	0292	9574	0285	4230	2283	5232	8830	5662	6404	2514
39	7876	1662	2627	0940	7836	3741	3217	8824	7393	7306
40	3490	3071	2967	4922	3658	4333	6452	9149	4420	6091
41	3670	8960	6477	3671	9318	1317	6355	4982	6815	0814
42	3665	2367	8144	9663	0990	6155	4520	0294	7504	0223
43	3792	0557	8489	8446	8082	1122	1181	8142	7119	3200
44	2618	2204	9433	2527	5744	9330	0721	8866	3695	1081
45	8972	8829	0962	5597	8834	5857	9800	7375	9209	0630
46	7305	8852	1688	3571	3393	2990	9488	8883	2476	9136
47	1794	4551	1262	4845	4039	7760	1565	4745	1178	8370
48	3179	1304	7767	4769	7373	5195	5013	6894	5734	5852
49	2930	3828	7172	3188	7487	2191	1225	7770	3999	0006
50	8418	9627	7948	6243	1176	9393	2252	0377	9798	8648

• 1. Postup při používání tabulky náhodných čísel, volba náhodných čísel a přiřazení pořadových čísel jednotkám v šarži:

• a) určí se počet jednotek v šarži (rozsah šarže) a počet jednotek k odebrání (rozsah výběru),

• b) jednotky v šarži se očíslují nebo se jim jinak přiřadí pořadová čísla,

• c) v tabulce náhodných čísel se zvolí jako počátek číslo ležící na průsečíku řádky a sloupce. Tento počátek se volí při opakovaném použití tabulky na různých místech, nejlépe náhodně, např. pomocí losovacích lístků s čísly 1 až 10 (postupně se vylosuje číslo sloupce v tabulce, číslo políčka, kterých je ve sloupci deset a číslo řádku v políčku; políčko je vždy pětice řádků ve sloupci). V průsečících řádků a sloupců jsou čtyřmístná čísla,

• d) v závislosti na rozsahu šarže se použijí pouze ta náhodná čísla, která nemají více míst, než má rozsah šarže: první dvojčíslí čtyřmístného čísla při rozsahu šarže od 10 do 99, první trojčíslí čtyřmístného čísla při rozsahu šarže od 100 do 999 nebo celé čtyřčíslí při rozsahu šarže od 1000 do 9999, přičemž se neberou v úvahu náhodná čísla větší, než je rozsah šarže,

• e) zvolí se směr vybírání dalších náhodných čísel (ve sloupci směrem dolů nebo v řádku směrem doprava), přičemž po vyčerpání ve zvoleném sloupci se vybírají čísla z dalšího sloupce vpravo, po vyčerpání ve zvoleném řádku obdobně z dalšího následujícího řádku,

• f) ve zvoleném směru se vybere tolik náhodných čísel splňujících uvedené podmínky, kolik je rozsah výběru,

• g) každá z takto vybraných a uspořádaných čísel udává pořadové číslo jednotky, která bude odebrána ze šarže

• 1. Příklad postupu:

• a) počet jednotek v šarži (rozsah šarže) N=75, počet odebíraných jednotek nebo balení (rozsah výběru) n=5,

• b) jednotkám v šarži se přiřadí pořadová čísla od 1 do 75 (bez jejich fyzického očíslování),

• c) zvolený počátek: průsečík pátého sloupce a sedmé řádky (čtyřčíslí 8479), určený vylosováním pátého sloupce v tabulce, druhého políčka ve sloupci a druhého řádku v políčku,

• d) vybírají se pouze dvojmístná náhodná čísla menší nebo rovna 75,

• e) zvolený směr: od určeného počátku směrem ve sloupci dolů,

• f) ve zvoleném směru vybere těchto pět dvojmístných čísel: 01, 47, 58, 05, 32,

• g) odebrány budou jednotky s přiřazenými pořadovými čísly: 1, 5, 32, 47, 58.

[image omitted]

Schéma přiřazení pořadových čísel diskrétním jednotkám (balením) v šarži podle místa uložení, které je prostorově vymezeno jednotlivými vrstvami:

• počet vodorovných vrstev: 5,

• počet “vrstev“ zleva doprava: 5,

• počet “vrstev“ zepředu doprava: 3.

Rozsah šarže N= 5 x 5 x 3 = 75

Čtyři odebrané jednotky viditelné na schématu jsou označené tečkou (tj. •1, •5, •32 a •47).

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 339/2001 Sb.

Způsob stanovení hodnot přesnosti

• 1. r = mez opakovatelnosti; hodnota u níž lze předpokládat, že s pravděpodobností 95 % bude pod ní ležet nebo jí bude rovna absolutní hodnota rozdílu mezi dvěma výsledky zkoušek získanými za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, stejný operátor, stejné zařízení, stejná laboratoř a krátké časové rozmezí);

r = 2,8 x sr,

• 1. sr = směrodatná odchylka opakovatelnosti; vypočítá se z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti,

• 1. RSDr = relativní směrodatná odchylka opakovatelnosti; vypočítá se z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti jako [(sr/x) x 100], kde x je průměr výsledků zúčastněných laboratoří pro určitý vzorek,

• 1. R = mez reprodukovatelnosti; hodnota u níž lze předpokládat, že s pravděpodobností 95 % bude pod ní ležet nebo jí bude rovna absolutní hodnota rozdílu mezi dvěma výsledky zkoušek získanými za podmínek reprodukovatelnosti (tj. stejný materiál ze zúčastněných laboratoří, použití stejné zkušební metody); R = 2,8 sR,

• 1. SR = směrodatná odchylka reprodukovatelnosti; vypočítá se z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti,

• 1. RSDR = relativní směrodatná odchylka reprodukovatelnosti; vypočítá se z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti; RSDR = [(SR/X) x 100],

• 1. v některých speciálních případech lze hodnoty přesnosti (např. stanovení mykotoxinů) vypočítat podle Horwitzovy rovnice:

RSDR = 2 ^(^1-0,5 log C^))

kde:

RSDR je relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti; RSDR = [(sR/x) x 100]

C je hmotnostní zlomek (tj. 1 = 100 g/100g, 0,001 = 1000 mg/kg),

Výsledky analýz se uvádí s korekcí nebo bez korekce na výtěžnost. V případě, že bude uvedena korekce na výtěžnost, uvede se v protokolu o zkoušce hodnota výtěžnosti. Hodnota výtěžnosti je poměr zjištěného množství látky ve vzorku a skutečného (známého nebo přidaného) množství látky ve vzorku a vyjadřuje se v procentech.

Parametry přesnosti přijaté podle této přílohy musí být uspořádány do vhodné podoby doporučené pro metody zkoušení Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO).

^1) ČSN ISO 8243.

^2) § 16 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.

^3) § 2 písm. p) zákona č. 110/1997 Sb.

^4) § 2 písm. q) zákona č. 110/1997 Sb.

^5) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.

^6) Například vyhláška č. 326/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro zmrazené potraviny, ve znění vyhlášky č. 44/2000 Sb., vyhláška č. 328/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mléko a mléčné výrobky, zmrzliny a mražené krémy a jedlé tuky a oleje, ve znění vyhlášky č. 347/1999 Sb. a vyhlášky č. 90/2000 Sb., vyhláška č. 329/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena.

^7) Vyhláška č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby.

^8) Vyhláška č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění vyhlášky č. 91/1999 Sb.