LegalizeVyhláška Ministerstva životního prostředí o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě
ČÁST PRVNÍ
PODMÍNKY POUŽITÍ UPRAVENÝCH KALŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ
§ 1
Technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě
Upravené kaly^1) lze na zemědělské půdě používat za následujících podmínek:
- a) nejpozději do 48 hodin od umístění kalů na zemědělskou půdu musí být kaly zapraveny do půdy;
- b) potřeba dodání živin do půdy na pozemku určeném k umístění kalů musí být doložena výsledky rozborů agrochemických vlastností půd uvedenými v evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1;
- c) nesmí se použít více než 5 tun sušiny kalů na jeden hektar v průběhu 3 po sobě následujících let. Toto množství může být zvýšeno až na 10 tun sušiny kalů v průběhu 5 po sobě následujících let, pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků. Přesné stanovení dávky sušiny se vypočte ze zjištěného obsahu dusíku. Dávka dusíku dodaného v kalech nesmí překročit 70 % celkového potřebného množství dusíku pro hnojenou plodinu. Dávka kalů (množství a doba užití) se řídí i požadavkem rostlin na živiny s přihlédnutím k přístupným živinám a organické složce v půdě, jakož i ke stanovištním podmínkám;
- d) dávka kalu stanovená podle podmínek uvedených v odstavci c) je na pozemek aplikována v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek;
- e) minimální obsah sušiny kalu pro tlakové zapravení do půdy radlicovými aplikátory je 5 %, minimální obsah sušiny kalu pro aplikaci mechanickými rozmetadly organických hnojiv je 18 %.
§ 2
Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě a rizikových látek, které mohou být do zemědělské půdy přidány
(1) V půdě, na které mohou být použity kaly, nesmějí být překročeny mezní hodnoty koncentrace vybraných rizikových látek uvedených v příloze č. 2.
(2) Celkový povolený vnos rizikových látek do zemědělské půdy použitím kalů v průběhu 10 po sobě následujících let je definován povolenou dávkou kalů uvedenou v § 1 písm. c) a mezními hodnotami koncentrací rizikových látek a látek uvedených v příloze č. 3.
§ 3
Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech a mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě
Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze kaly, které vyhovují
- a) mezním hodnotám koncentrací vybraných rizikových látek a prvků uvedeným v příloze č. 3, a
- b) mikrobiologickým kritériím uvedeným v příloze č. 4.
§ 4
Postupy odběru vzorků kalů a půdy a metody analýzy kalů a půdy
(1) Odběry a analýzy vzorků půdy (dále jen „monitoring půdy“) na pozemcích určených k použití kalů a odběry a analýzy vzorků kalů (dále jen „monitoring kalů“) zajišťují původci kalů. Návrh monitoringu půdy a minitoringu kalů na pozemcích určených k použití kalů je součástí programu použití kalů na zemědělskou půdu podle § 5.
(2) Monitoring půdy se provádí vždy před prvním použitím kalu a dále v pravidelných desetiletých intervalech v souladu se zvláštním právním předpisem^2) a v rozsahu uvedeném v příloách č. 1 a 2.
(3) Při monitoringu kalů se provádí odběry a chemické a mikrobiologické analýzy kalů v rozsahu a četnosti uvedených v přílohách č. 3, 4 a 5. Pro monitoring kalů platí dále tyto požadavky:
- a) stanovení adsorbovatelných organických halogenů (AOX) a polychlorovaných bifenylů v kalech se provádí vždy před prvním použitím kalů;
- b) odběry vzorků kalů se provádí podle ČSN EN ISO 5667;^3)
- c) vzorky kalů pro mikrobiologická vyšetření musí být odebrány tak, aby nedošlo k sekundární kontaminaci, jejich uchování a přeprava se provádí podle ČSN ISO 10381.^4)
(4) Monitoring půdy provádí osoby pověřené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským podle zvláštního právního předpisu^5) postupy uvedenými ve zvláštním právním předpise.^6)
(5) Referenční metody pro analýzy vzorků kalů a půd jsou uvedeny v příloze č. 6.
(6) Výsledky monitoringu kalů a monitoringu půdy se uvádí na evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1, které je součástí programu použití kalů podle § 5. Přílohami k vyplněnému hlášení jsou vždy protokoly o provedeném monitoringu půdy a monitoringu kalů. Tato hlášení původce kalů archivuje po dobu 30 let.
§ 5
Obsah programu použití kalů na zemědělskou půdu
(1) Program použití kalů zpracovaný původcem kalů obsahuje vždy
- a) vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě v souladu s přílohami č. 3, 4 a 5;
- b) výčet vybraných pozemků určených k použití kalů včetně ukazatelů pro jejich hodnocení dle přílohy č. 2;
- c) hydrologické poměry v zájmovém území použití kalů;
- d) zařazení použití kalů do osevního postupu;
- e) návrh monitoringu kalů a monitoringu půdy;
- f) plán odběru vzorků;
- g) opatření na ochranu zdraví při práci s kaly.
(2) Součástí programu použití kalů jsou i evidenční listy využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1.
ČÁST DRUHÁ
ÚČINNOST
§ 6
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr:
RNDr. Kužvart v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.
[image omitted]
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.
Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových prvků v půdě (ukazatele pro hodnocení půd)
| Mezní hodnoty koncentrací prvků v extraktu lučavkou královskou v mg.kg-1 sušiny v půdě | | | | | | | | | | | As | Cd | Cr | Cu | Hg | Ni | Pb | Zn | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Běžné půdy | 20 | 05 | 90 | 60 | 0,3 | 50 | 60 | 120 | | Písky, hlinité písky, štěrkopísky | 15 | 04 | 55 | 45 | 0,3 | 45 | 55 | 105 |
- celkový obsah
Vysvětlivky:
1) Mezní hodnoty koncentrací vybraných prvků v půdě - vymezují maximální hodnoty vybraných rizikových prvků v půdě, při jejichž překročení by mohlo dojít k poškozování funkcí půdy a složek životního prostředí
2) Kategorizace půd:
- a) Běžné (písčitohlinité, hlinité a jílovité), které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Pod pojmem běžné půdy rozumíme půdy s normální variabilitou prvku, s normálním půdním vývojem v různých geomorfologických podmínkách v oblastech různých psamitických, pelitických hornin sedimentárních, kyselých, neutrálních, místy i bazických hornin vyvřelých a hornin metamorfovaných. Jedná se tedy o půdy, které nevznikaly z geogenně a petrograficky anomálních hornin, jako jsou písky, štěrkopísky, ultrabazické horniny (hadce, amfibolity, leucitity) a horniny karbonátové. Patří sem i oblasti, kde se na vzniku půd podílejí horniny, případně žíly s vysokým stupněm metalogenetického zrudnění.
- b) Písčité, na velmi lehkých a chudých matečních horninách, jako jsou písky a štěrkopísky. V případě vymezení těchto půd je nutné vycházet ze zastoupení jemných částic (do 10 µm), které tvoří maximálně 10 %. U půd písčitých na píscích, štěrkopíscích a štěrcích je to hlavně v důsledku nízké sorpční schopnosti, kdy i v případě přímého použití surovin s normálními obsahy rizikových prvků dochází k rychlému znečišťování podzemních a říčních vod.
- c) Půdy na substrátech s geogenně podmíněnými extrémními obsahy některých prvků. Tyto půdy jsou hodnoceny samostatně a referenční hodnoty pozadí se na ně nevztahují. Pro půdy na ostatních geogenně extrémních horninách nejsou tyto svrchní meze referenčních hodnot prvků stanoveny, protože jejich hodnoty v těchto horninách jsou často značně nevyrovnané a vysoké, zvláště u Cr, Co, Ni, a to v celém půdním profilu.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.
Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech pro jejich použití na zemědělské půdě (ukazatele pro hodnocení kalů)
| Riziková látka | Mezní (maximální) hodnoty koncentrací v kalech (mg.kg-1 sušiny) |
|---|---|
| As - arzén | 30 |
| Cd - kadmium | 5 |
| Cr - chrom | 200 |
| Cu - měď | 500 |
| Hg - rtuť | 4 |
| Ni - nikl | 100 |
| Pb - olovo | 200 |
| Zn - zinek | 2500 |
| AOX | 500 |
| PCB (suma 6 kongenerů - 28+52+101+138+153+180) | 0,6 |
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.
Mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě
| Kategorie kalů | Přípustné množství mikroorganismů (KTJ*) v 1 gramu sušiny aplikovaných kalů | | | | termotolerantní koliformní bakterie | enterokoky | Salmonella sp. | | | --- | --- | --- | --- | | I. | <103 | <103 | negativní nález | | II. | 103 -106 | 103-106 | nestanovuje se |
- KTJ- kolonie tvořící jednotku
Vysvětlivky:
Kategorie I - kaly, které je možno obecně aplikovat na půdy využívané v zemědělství při dodržení ostatních ustanovení této vyhlášky.
Kategorie II - kaly, které je možno aplikovat na zemědělské půdy určené k pěstování technických plodin, a na půdy, na kterých se nejméně 3 roky po použití čistírenských kalů nebude pěstovat polní zelenina a intenzivně plodící ovocná výsadba, a při dodržení zásad ochrany zdraví při práci a ostatních ustanovení vyhlášky.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.
Minimální četnost chemických a mikrobiologických analýz kalů využívaných na zemědělské půdě za rok
| Produkce kalů z ČOV (v tunách sušiny kalů za rok) | Minimální počet analýz za rok | | | | | agrochemické parametry* (živiny) | rizikové prvky (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn) | mikrobiologie (termotoler. koliform. bakterie, enterokoky, Salmonella sp.) | organické kontaminanty (AOX, PCB) | | | --- | --- | --- | --- | --- | | <250 | 2 | 2 | 2 | - ** | | 250-1000 | 4 | 4 | 4 | - ** | | 1000-2500 | 4 | 4 | 6 | 1 | | >2500 | 12 | 12 | 12 | 1 |
- agrochemické parametry: pH, obsah sušiny, obsah organických látek (vyjádřený jako ztráta žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík
** analýzy se dělají dle § 4 odst. 2 této vyhlášky vždy před prvním použitím kalů
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.
Metody odběru vzorků, analýz a metody pro mikrobiologická stanovení
| předmět, účel ukazatel | norma |
|---|---|
| Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod | ČSN EN ISO 5667 Odběr vzorků část 13 |
| Kvalita půdy - odběr vzorků - část 6: Pokyny pro odběr, manipulaci a uchovávání půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři | ČSN ISO 10 381-6 |
| Kvalita půdy - Příprava vzorků pro fyzikálně-chemické rozbory | ČSN ISO 11 464 |
| Fyzikálně-chemický rozbor kalů - Stanovení celkové sušiny, zbytku po žíhání a ztráta žíháním | ČSN 83 05 50 část 3 |
| Fyzikálně-chemický rozbor kalů - Stanovení pH | ČSN EN 12 176 |
| Kvalita půdy - Stanovení pH | ČSN ISO 10 390 |
| Kvalita půdy - Stanovení celkového dusíku -modifikovaná Kjeldahlova metoda | ČSN ISO 11 261 |
| Kvalita půdy - Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy - Gravimetrická metoda | ČSN ISO 11 465 |
| Characterization of sludges - Determination of trace elements and phosphorus - Aqua regia extraction methods | EN 13346 |
| Charakterizace kalů. Stanovení stopových prvků a fosforu. Metody extraktu lučavkou královskou | návrh ČSN EN 13346 |
| Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (P, K, Na, Ca, Mg, Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn) | ČSN EN ISO 11 885 |
| Jakost vod. Stanovení veškeré rtuti jednoúčelovým atomovým absorpčním spektrometrem | TNV 75 74 40 |
| Jakost vod. Stanovení rtuti | ČSN EN 1483 |
| Soil quality - Extraction of trace elements soluble in aqua regia (As, Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn) | ISO 11 466 |
| Jakost vod. Stanovení sodíku a draslíku. Část 1 - 3: Stanovení sodíku a draslíku metodou atomové absorpční spektrometrie | ČSN ISO 9964-1, 2, 3 (75 7378) |
| Jakost vod. Stanovení vápníku a hořčíku. Metoda atomové absorpční spektrometrie | ČSN ISO 7980 (75 7383) |
| Jakost vod. Stanovení Co, Cu, Ni, Zn, Cd a Pb. Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie | ČSN ISO 8288 |
| Jakost vod. Stanovení Cr. Metoda atomové absorpční spektrometrie | ČSN EN 1233 |
| Jakost vod. Stanovení Cd atomovou absorpční spektrometrií | ČSN EN ISO 5961 |
| Schlamm und Sedimente. Bestimmung von adsorbierten organisch gebundenen halogenen (AOX) | DIN 38414-18 |
| Schlamm und Sedimente. Bestimmung von 6 polychlorierten biphenylen (PCB) | DIN 38414-20 |
| Všeobecné pokyny pro přípravu ředění při mikrobiologickém zkoušení | ČSN ISO 6887 |
| Všeobecné pokyny pro mikrobiologické zkoušení | ČSN ISO 7218 |
| Jakost vod. Obecné pokyny pro stanovení mikroorganismů kultivačními metodami | ČSN ISO 8199 |
| Doporučená metoda pro stanovení detekce bakterií rodu Salmonella sp. v kalech z ČOV* | ČSN EN 12 824 |
| Doporučená metoda pro stanovení počtů termotolerantních koliformních bakterií v kalech z ČOV* | Modifikovaná ČSN ISO 7899 - 2 |
| Doporučená metoda pro stanovení termotolerantních koliformních bakterií: Mikrobiologie. Všeobecné pokyny pro stanovení počtu koliformních bakterií. Technika počítání kolonií* | Modifikovaná ČSN ISO 9308 - 1 |
- postupy jsou uveřejněny v Acta hygienica a microbiologica (AHEM) č. 7/2001.
^1) § 32 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
^2) § 2 odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.
^3) ČSN EN ISO 5667 - 13: Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod.
^4) ČSN ISO 10381 - 6: Kvalita půdy - Odběr vzorků - Část 6: Pokyny pro odběr, manipulaci a uchování půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři.
^5) § 10 odst. 2 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
^6) Vyhláška č. 275/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.