Vyhláška Energetického regulačního úřadu, kterou se stanoví pravidla pro vedení oddělené evidence tržeb, nákladů a výnosů pro účely regulace a pravidla pro rozdělení nákladů, tržeb a výnosů z vloženého kapitálu v energetice

Údaj v ř. 19 je dopočten ze zadaných údajů a musí souhlasit s řádkem 003 rozvahy držitele licence k příslušnému datu.

• 1.9 Majetek nevykázaný v rozvaze

V ř. 21 a ř. 22 je uveden majetek užívaný distributorem pro licencovanou činnost, který není vykázán v rozvaze a je veden v operativní evidenci držitele licence. Tento majetek není obsažen v údajích základní tabulky. Může se jednat o majetek pronajatý od obcí, ale ne o majetek leasovaný (ř. 21) nebo o majetek pořízený z dotací (ř. 22).

• 1. Tabulka N6–22, 24 podklady: Tabulka nákladů a výnosů

Tato tabulka slouží jako podklad pro automatické sestavení výkazů N6-22 a N9-24. Tabulka se vyplňuje daty v členění na rozvod dálkovody, rozvod místními sítěmi a obchodní činnosti.

• 2.1 Členění činností

• 2.1.1 Rozvod plynu

Rozvod plynu dálkovody

Rozvod plynu dálkovody obsahuje provoz dálkovodního systému včetně kontroly, komplexní údržby a oprav zařízení. Dílčí činnost plynovody zahrnuje i činnosti související s provozem a údržbou katodové ochrany. Do činnosti měření patří instalace plynoměrů a jejich výměna pro zákazníky zásobované z tohoto systému, včetně odečtů.

Činnost se sleduje ve třech položkách:

– plynovody,

– regulační stanice,

– měření.

Rozvod plynu místními sítěmi

Rozvod plynu místními sítěmi obsahuje provoz systému místních sítí včetně kontroly, komplexní údržby a oprav zařízení. Do činnosti měření patří instalace plynoměrů a jejich výměna pro zákazníky zásobované z tohoto systému, včetně odečtů.

Činnost se sleduje ve třech položkách:

– plynovody,

– regulační stanice,

– měření.

• 2.1.2 Obchodní činnosti (dodávka a obchod s plynem)

Přímo přiřaditelné externí a vnitropodnikové náklady vedené na nákladových střediscích a zakázkách související s obchodní činností - styk s dodavatelem a se zákazníkem, poskytování obchodních služeb.

Výnosy z prodeje plynu jsou do této činnosti zahrnovány v členění na prodej přímým odběratelům z dálkovodu a prodej z místních sítí podle evidence držitele licence.

Zejména tyto činnosti:

– uzavírání smluvních vztahů,

– fakturace, vyřizování reklamací,

– marketing.

• 2.2 Členění nákladů a výnosů

• 2.2.1 Náklady na opravování (sloupec „b“)

Obsahují náklady vynaložené na odstraňování zjištěných závad a poruch zařízení včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy.

Jde zejména o následující činnosti:

–opravy plynovodů a stanic katodové ochrany včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy,

– opravy regulačních stanic, předacích stanic a odorizačních stanic včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy,

– opravy plynoměrů a přepočítávačů včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy,

– odstraňování zjištěných úniků, závad a poruch dalších zařízení včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy.

Zejména následující nákladové druhy:

Přímá spotřeba materiálu na realizaci opravy

– náklady na materiál, který byl přímo spotřebován při realizaci opravy (hlavní materiál, pomocný materiál).

Osobní náklady střediska provádějícího opravu

– osobní náklady pracovníků, kteří realizují činnost oprav zařízení (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady).

Přímé režijní náklady střediska provádějícího opravu

– režijní náklady střediska přímo se podílejícího na opravě (pomocný materiál, ochranné pomůcky, poplatky za telefon, doprava, příp. za jiné služby, kancelářský materiál, náklady kancelářských prostor apod.),

– cestovní a dopravní náklady pracovníků, kteří realizují opravy (cestovné, spotřeba pohonných hmot, nájemné za pronajatý dopravní prostředek zahrnující pojištění, dálniční známku apod.),

– náklady související s vybavením (nástroje, nářadí) pracovníků zajišťujících opravy.

Nakoupené externí služby

– náklady na nákup ostatních externích služeb, které souvisí se zajištěním opravy zařízení,

– náklady na nákup externích oprav a ostatních nakoupených služeb souvisejících s jejich zajištěním.

Náklady středisek spolupracujících na provádění opravy

– zásobovací režie, která obsahuje náklady vznikající při činnostech zásobování a skladování a zahrnuje zejména náklady na nákup a opatření, skladování, přejímání, vydávání a manipulaci skladových zásob v souvislosti s realizací opravy,

– náklady jiných vnitropodnikových útvarů, které se podílí na realizaci opravy (např. doprava, mechanizace).

Všechny uvedené náklady mohou být do příslušného řádku sloupce přiřazeny buď ve formě přímých nákladů, nebo jako součást sazby za provedenou práci ve formě sekundárních nákladů.

• 2.2.2 Náklady na provozování a obsluhu (sloupec „c“)

Zahrnují náklady vynaložené na kontrolu a údržbu distribučního zařízení, včetně měřících zařízení.

Zejména následující činnosti:

– komplexní kontrola, kontrola těsnosti, proměřování tlakových poměrů, diagnostika, prováděné revize plynovodních sítí,

– preventivní údržba, inspekce protikorozní ochrany, prováděné revize zařízení odorizačních stanic,

– preventivní údržba, prováděné revize zařízení a kontroly předávacích míst a regulačních stanic, obsluha předávacích míst a regulačních stanic,

– montáž, demontáž, ostatní manipulace a zkoušky měřidel a regulační techniky a měsíční odečty v předávacích a regulačních stanicích.

Zejména následující nákladové druhy:

Přímá spotřeba materiálu na realizaci provozování a obsluhy

– náklady na materiál, který byl přímo spotřebován při realizaci provozování a obsluhy (hlavní materiál, pomocný materiál).

Osobní náklady střediska provádějícího provozování a obsluhu

– osobní náklady pracovníků, kteří realizují činnost provozování a obsluhu zařízení (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady).

Přímé režijní náklady střediska provádějícího provozování a obsluhu

– režijní náklady střediska přímo se podílejícího na provozování a obsluze (pomocný materiál, ochranné pomůcky, poplatky za telefon, doprava, příp. za jiné služby, kancelářský materiál, náklady kancelářských prostor apod.),

– cestovní a dopravní náklady pracovníků, kteří realizují provozování a obsluhu (cestovné, spotřeba PHM, nájemné za pronajatý dopravní prostředek zahrnující pojištění, dálniční známku apod.),

– náklady související s vybavením (nástroje, nářadí) pracovníků zajišťujících provozování a obsluhu.

Nakoupené externí služby

– náklady na nákup ostatních externích služeb, které souvisí se zajištěním provozování a obsluhy zařízení,

– náklady na nákup externích služeb souvisejících s provozováním a obsluhou.

Náklady středisek spolupracujících na provádění provozování a obsluhy

– zásobovací režie, která obsahuje náklady vznikající při činnostech zásobování a skladování a zahrnuje zejména náklady na nákup a opatření, skladování, přejímání, vydávání a manipulaci skladových zásob v souvislosti s realizací provozování a obsluhy,

– náklady jiných vnitropodnikových útvarů, které se podílí na realizaci provozování a obsluhy (např. doprava, mechanizace).

Všechny uvedené náklady mohou být do příslušného řádku sloupce přiřazeny buď ve formě přímých nákladů, nebo jako součást sazby za provedenou práci ve formě sekundárních nákladů.

• 2.2.3 Ostatní přímé náklady (sloupec „d“)

Obsahují přímo přiřaditelné náklady, které nejsou zahrnuty do žádné předchozí položky, a lze je určit na některou ze sledovaných činností.

Jde zejména o tyto druhy nákladů:

– pojištění majetku (pokud je účtováno v provozních nákladech),

– poradenství, servis a údržba software,

– daně a poplatky,

– náhrady škod na cizích pozemcích,

– vlastní spotřeba plynu,

– saldo tvorby a zúčtování rezerv na opravy,

– saldo opravných položek k pohledávkám z obchodního styku,

– ostatní externí služby (nájemné, geodetické práce, věcná břemena apod.),

– náklady na odečty u zákazníků,

– ostatní přímo přiřaditelné náklady neuvedené ve sl. b) a c).

Pro obchodní činnost (ř. 9) jsou v této položce zahrnuty veškeré přímo přiřaditelné náklady. Tyto náklady jsou rozvrhovány na dodávku a obchod s plynem podle počtu odběrných míst. Uvnitř těchto dílčích činností jsou dále členěny na dálkovody a místní sítě podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.

• 2.2.4 Odpisy (sloupce „e“, „f“)

Odpisy jsou v tabulkách sledovány jednak jako odpisy z účetní pořizovací ceny majetku a jednak z přepočtené pořizovací ceny. Pravidla účetního odepisování vychází ze zákona o účetnictví. U licencované činnosti distribuce jsou pravidla odepisování pro účely regulace pro část přímo přiřaditelných aktiv sjednocena pro všechny společnosti. Závazný odpisový plán určuje pro vybrané položky majetku maximální odpisové sazby v procentech. Tyto jednotné odpisové sazby určují minimální dobu životnosti vyjmenovaných skupin majetku.

Jednotné odpisové sazby

Standardní klasifikace produktů	Název	Roční odpisová sazba (%)
332063	Plynoměry	12,5
332065	Stanice katodové ochrany	12,5
332071	Regulační stanice – technologie	12,5
332083	Přepočítávače	12,5
462113	Budovy průmyslové a skladové	2,0
462114	Budovy pro obchod a služby	2,0
462131	VTL plynovody	3,3
462142	NTL a STL plynovody	3,3
462143	Elektropripojky nadzemní	3,3
462144	Elektropripojky podzemní	3,3
462151	Regulační stanice – stavební část	4,0
462164	Oplocení	7,0
462311	Komunikace	3,3

Odpisové sazby ostatních stálých aktiv vycházejí z odpisových plánů jednotlivých držitelů licencí. Odpisy jsou zadávány do podkladové tabulky ve sloupci „e“ (účetní) a „f“ (přepočtené).

Odpisy jsou zadávány podle zařazení majetku, ke kterému se vztahují. Jsou tedy rozděleny na přímo přiřaditelné odpisy (odpisy technologického majetku), podpůrné (odpisy majetku, který není možné přímo přiřadit, ale slouží výhradně pro distribuci) a společné (odpisy majetku, který slouží jak distribuci, tak ostatním činnostem).

• 2.2.5 Podpůrné náklady

Jde o náklady, které se týkají pouze distribuční činnosti a obchodu, ale nelze je jednoznačně přiřadit na některou sledovanou činnost. Člení se na tři části:

• a) Podpůrné náklady I (ř. 10, 11)

Do této části se zahrnují náklady zjistitelné na dálkovody a místní sítě, které nelze přímo přiřadit na plynovody, regulační stanice nebo měření. Tyto náklady jsou přímo přiřazeny na jednotlivé činnosti.

Dálkovody:

• externí a vnitropodnikové náklady, které nelze přímo přiřadit na plynovody, regulační stanice nebo měření – jedná se o náklady středisek vedení dálkovodů, vedení čet provádějících opravy a udržování dálkovodů, střediska speciálních služeb (navrtávací soupravy apod.) a náklady čet dálkovodů, které nejsou přímo zahrnuty do ř. 2.

Místní sítě:

• externí a vnitropodnikové náklady, které nelze přímo přiřadit na plynovody, regulační stanice nebo měření – jedná se o náklady středisek vedení čet provádějících opravy a udržování místních sítí, střediska speciálních služeb (balonovací soupravy apod.), kontroly zapáchavosti a náklady čet místních sítí, které nejsou přímo zahrnuty do ř. 6.

• b) Podpůrné náklady II (ř. 12)

Do této části se zahrnují externí a vnitropodnikové náklady zjistitelné na činnost „rozvod“, které nelze přímo přičlenit na dálkovody a místní sítě. Jsou rozděleny na náklady bez odpisů, které se člení v poměru přímo přiřaditelných provozních nákladů, a na odpisy, které se člení podle přímo přiřaditelných odpisů.

Jedná se o náklady středisek vedení rozvodu, vedení úseku údržby, vedení regulačních stanic, vedení úseku měření, vedení plynoměrové služby, dispečink, údržby elektronických systémů, technologická rezerva měřidel a měřící techniky, náklady čet regulačních a odorizačních stanic, které nejsou zahrnuty v ř. 2 a ř. 6.

• c) Podpůrné náklady III (ř. 13)

Do této části se zahrnují externí a vnitropodnikové náklady zjistitelné na činnost „rozvod“, „dodávka“ a „obchod“, které nelze přímo přičlenit na rozvod dálkovody a místní sítě a obchodní činnost. Jsou rozděleny na náklady bez odpisů, které se člení v poměru přímo přiřaditelných provozních nákladů, a na odpisy, které se člení podle přímo přiřaditelných odpisů.

Podíl těchto nákladů na obchodní činnost se dále člení na „dodávku“ a „obchod“ podle počtu chráněných a oprávněných zákazníků, dále na „dálkovod“ a „místní síť“ podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.

• 2.2.6 Společné náklady držitele licence (ř. 14)

Jde o náklady, které se týkají držitele licence celkem, tj. i nelicencovaných činností. Zahrnují se sem náklady na řízení společnosti jako celku. Jsou rozděleny na náklady bez odpisů, které se člení v poměru přímo přiřaditelných nákladů a podpůrných nákladů I, II., III, a na odpisy, které se člení podle přímo přiřaditelných odpisů a podpůrných odpisů I, II, III.

Podíl těchto nákladů na obchodní činnost se dále člení na „dodávku“ a „obchod“ podle počtu chráněných a oprávněných zákazníků, dále na „dálkovod“ a „místní síť“ podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.

Držitel licence uvádí náklady, které představují společné náklady související se správou a řízením držitele licence jako celku.

Do položky společných nákladů držitele licence jsou zahrnuty zejména náklady prezentace držitele licence na veřejnosti, náklady finančního řízení souvisejícího s licencovanými a ostatními činnostmi držitele licence, společné náklady řízení informačních technologií, společné náklady řízení lidských zdrojů, případně další náklady společného charakteru.

Zejména tyto činnosti:

– řízení držitele licence jako celku,

– sledování efektivnosti držitele licence,

– příprava a přezkoumání rozpočtů a plánů držitele licence,

– přezkoumávání a analyzování výsledků držitele licence,

– vývoj organizace držitele licence,

– řízení lidských zdrojů držitele licence,

– právní služby,

– vedení účetnictví držitele licence,

– opravy budov a vybavení kanceláří vedení držitele licence.

Zejména tyto náklady:

– osobní náklady (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady),

– spotřeba režijního a kancelářského materiálu,

– náklady kancelářských prostor,

– náklady na nákup externích služeb,

– ostatní náklady správního charakteru, které je možné považovat za oprávněné.

Do společných nákladů držitele licence nepatří daň z příjmů právnických osob (výkaz zisků a ztrát).

• 2.2.7 Vlastní spotřeba zemního plynu

Vlastní spotřeba zemního plynu je pro potřeby regulačního výkaznictví chápána stejně jako jiné vykazované náklady. Do výpočtu průměrné ceny vchází jako součást povolených nákladů.

Pro její zadání do tabulky nákladů platí stejná pravidla jako pro jiné náklady. Podle použití je přičleněna jednotlivým činnostem buď přímo (sloupec „d“ - Ostatní přímé náklady), nebo prostřednictvím podpůrných nebo společných nákladů.

Vlastní spotřeba, která se netýká distribuce plynu, je zadávána do výkazu HV4 - 22, 24 do nákladů nelicencovaných činností. Celková výše vlastní spotřeby v tisících Kč musí souhlasit s údajem ve výkazu D2 - 22 (buňka „cl7“). Způsob zadání vlastní spotřeby držitel licence popíše v komentáři k regulačním výkazům.

• 2.2.8 Leasing

Majetek pořízený na leasing je pro potřeby regulace vykazován jako odepisovaný majetek v aktivech. Je tedy potřebné z tohoto důvodu upravit i náklady. Tyto úpravy budou provedeny v souladu s postupem uvedeným v příloze č. 6.

Z nákladů budou odečteny leasingové splátky. Místo toho budou přičteny odpisy vypočtené z pořizovací ceny bez finanční marže na základě regulačního odpisového plánu. Finanční marže bude zařazena do finančních nákladů ve stejném režimu jako úrok (distribuční společnost tedy bude žádat Úřad o uznání - není automaticky povoleným nákladem).

• 2.2.9 Finanční náklady

Do tabulky budou zadány saldem nákladové a výnosové úroky a finanční marže do řádku 15 a ostatní finanční náklady (pojištění a bankovní poplatky) do řádku 16. Oba řádky jsou klíčovány stejným způsobem jako podpůrné náklady III.

Ostatní finanční náklady jsou považovány za nepovolené a jsou zadávány do výkazu kontroly hospodářského výsledku HV4-22, 24. Finanční náklady budou podrobně popsány v komentáři k výkazům, který slouží zároveň jako žádost o uznání finančních nákladů.

• 1. Výkaz HV4–22: Výkaz kontroly hospodářského výsledku

Tento výkaz slouží k ověření správnosti údajů uvedených v tabulkách nákladů a výnosů vzhledem k výkazu zisku a ztrát.

Do řádku 1 a 2 jsou automaticky načteny částky nákladů a výnosů z výkazů N6-22 a N9 - 24. Do buňky 1b je k povoleným provozním nákladům bez odpisů přičten nákup plynu. Od hodnoty nákupu plynu je odečtena vlastní spotřeba, která je již obsažena v nákladech.

Do řádku 3 jsou zadány nepovolené náklady distribuce plynu.

Do řádků 4 – 7 jsou zadávány náklady a výnosy za ostatní licencované činnosti. Jednotlivě by měly být uvedeny činnosti většího rozsahu, ostatní mohou být shrnuty do jedné položky.

V řádku 8 a 9 jsou vyplňovány náklady a výnosy související s obchodem s cennými papíry a prodejem dlouhodobého majetku a zásob. Vzhledem k velkým obratům a malému saldu jsou tyto náklady odečteny ze základny pro klíčování společných nákladů.

Do řádků 10 – 15 jsou zadávány náklady a výnosy ostatních nelicencovaných činností. Samostatně jsou uvedeny významnější činnosti, zbývající náklady a výnosy, které nebyly zadány výše, jsou uvedeny souhrnně do jednoho řádku.

Do řádku 22 (redukce leasingu v nákladech) je uvedeno saldo vzniklé z provedení úpravy vykazovaných nákladů souvisejících s leasingem. Je zde zadáván rozdíl mezi náklady, které byly při úpravě přičteny (vypočtené odpisy a finanční marže), a mezi náklady, které byly odečteny (leasingové splátky). Pokud je vypočtené saldo záporné, je uvedeno s mínusem. Řádek je v algoritmu odčítán.

V řádku 24 je uvedena daň z příjmu právnických a fyzických osob a v řádku 26 hospodářský výsledek společnosti. Oba tyto údaje jsou převzaty z výkazu zisku a ztrát společnosti.

• 1. Výkaz I4–22: Plán investičních výdajů

Výkaz obsahuje přehled plánovaných investičních výdajů v distribuci plynu.

• 1. Výkaz D2–22: Výkaz nákladů na nákup zemního plynu

Výkaz udává množství nakoupeného zemního plynu celkem a podle jednotlivých dodavatelů, v technických jednotkách a v tisících Kč, a maximální denní odběr. Vypočítává průměrnou nákupní cenu. Dále se uvádí ztráty v dálkovodech a místních sítích a vlastní spotřeba v technických jednotkách a v tisících Kč (při použití průměrné nákupní ceny).

• 1. Výkaz B4–22 SK: Bilance distribuce zemního plynu

Výkaz bilancuje množství plynu distribuovaného distribuční soustavou pro chráněné zákazníky a ostatní účastníky trhu s plynem a vlastní spotřebu v technických jednotkách (MWh) v členění na dálkovody a místní sítě. Dále uvádí počet odběrných míst v členění na dálkovody a místní sítě a podle druhu zákazníků, a maximální denní odběr. Výkaz se vyplňuje za jednotlivá čtvrtletí skutečnými údaji uplynulého kalendářního roku „i–2“.

• 1. Výkaz B4–22 Plán: Bilance distribuce zemního plynu

Výkaz bilancuje množství plynu distribuovaného distribuční soustavou pro chráněné zákazníky a ostatní účastníky trhu s plynem a vlastní spotřebu v technických jednotkách (MWh) v členění na dálkovody a místní sítě. Dále uvádí počet odběrných míst v členění na dálkovody a místní sítě a podle druhu zákazníků, a maximální denní odběr. Výkaz se vyplňuje údaji daného kalendářního roku „i–1“, regulovaného roku „i“ a jako plán na rok „i+1“.

• 1. Výkaz T2–22 SK: Tarifní statistika

Tento výkaz obsahuje údaje o množství prodaného plynu a počtu stálých platů nebo výši maximálního denního odběru v jednotlivých tarifních kategoriích odběratelů v členění na dálkovody a místní sítě i za držitele licence celkem, platné ceny zemního plynu a tržby za prodej zemního plynu pro jednotlivé tarifní kategorie odběratelů v členění na dálkovody a místní sítě. Tento výkaz je předkládán za uplynulý kalendářní rok „i–2“.

• 1. Výkaz T2-22 Plán: Tarifní statistika

Tento výkaz obsahuje údaje o množství prodaného plynu a počtu stálých platů nebo výši maximálního denního odběru v jednotlivých tarifních kategoriích odběratelů v členění na dálkovody a místní sítě i za držitele licence celkem. Výkaz se vyplňuje údaji daného kalendářního roku „i–1“ a regulovaného roku „i“.

• 1. Výkaz CP2-22: Cenový průkaz

Tento výkaz je předkládán jako návrh cen zemního plynu konečnému spotřebiteli. Cenový průkaz obsahuje údaje o množství prodaného zemního plynu a počtu stálých platů nebo výši maximálního denního odběru za regulovaný rok „i“ v členění na jednotlivé kategorie. Dále obsahuje ceny platné před změnou ceny a ceny navrhované pro jednotlivé kategorie.

• 1. Výkaz OP2-22: Výpočet opravných položek

Výkaz zahrnuje výpočet opravných položek ke krátkodobým pohledávkám z obchodního styku podle přílohy č. 8.

• 1. Příloha k regulačním výkazům

Příloha k regulačním výkazům obsahuje informace, které doplňují, případně vysvětlují údaje obsažené v současně předkládaných regulačních výkazech. Tyto informace jsou provázané s účetní závěrkou a Výroční zprávou předkládanou držitelem licence. Komentář slouží držiteli licence i jako žádost o uznání finančních nákladů podle § 9 odst. 5. Držitel licence dodrží dále popsaný obsah přílohy k regulačním výkazům i v případě, že nebude mít pro některé body náplň.

Obsah

A. Identifikace držitele licence a vykazovaného období

Obchodní firma

Sídlo/bydliště

Vykazované období

B. Majetek

• 1. Zařazení majetku

Popsat, zda bylo dodrženo zařazení majetku podle bodu 1 a případné změny v zařazení majetku.

• 1. Investiční výdaje za vykazovaný rok

Doložit souhlas mezi Výkazem I2-22, Výroční zprávou, resp. výkazem peněžních toků.

Uvést výši dotací obdržených od obcí.

• 1. Finanční leasing

Popsat úpravy provedené podle přílohy č. 6 ve výkazech aktiv. Je nezbytné uvést celkové částky, o které byly zvýšeny pořizovací i zůstatkové hodnoty vykazovaných aktiv, a dále rozpis těchto částek s uvedením řádků, do kterých byly v tabulce A6 - 22, 24 podklady zadány.

C. Náklady a výnosy

• 1. Rozpis sald

Uvést rozpis sald nákladů a výnosů použitých ve výkaznictví podle přílohy č. 7 podle jednotlivých položek do tabulky. U položek, pro které není možné vyčíslit výši nákladu, bude uveden pouze výnos.

Vzor tabulky

Název položky	Náklad	Související výnos	Vykázané saldo
Celkem

• 1. Finanční leasing

Popsat úpravy provedené podle přílohy č. 6 ve výkazech nákladů. Je nezbytné uvést celkové částky leasingových splátek, o které byly sníženy náklady a celkové částky, o které byly náklady zvýšeny v členění na odpisy a finanční marže. Tyto částky dále rozepsat s uvedením řádků a sloupců, ve kterých byly v tabulce N6-22, 24 zadány.

• 1. Komentář k nepovoleným nákladům podle § 9 odst. 3 a 4.

• 1. Žádost o uznání finančních nákladů

Rozepsat částku finančních nákladů, kterou držitel licence požaduje zahrnout do povolených nákladů v členění na úroky nákladové, úroky výnosové, finanční marže leasingových splátek, bankovní poplatky, pojištění majetku a odpovědnosti za škody, další náklady, resp. výnosy (nutno podrobně rozepsat).

Uveďte ke každé položce účet, na který byly náklady, resp. výnosy účtovány.

• 1. Odpisový plán

Uvést rozdíly proti doporučení v této příloze.

• 1. Vlastní spotřeba zemního plynu

Uvést souhrnnou částku vlastní spotřeby a způsob, jakým byla zadána do nákladů (částky, řádky a sloupce v N6 - 22, 24 podklady).

• 1. Poplatky od odběratelů při připojení.

• 1. Komentář ostatních licencovaných i nelicencovaných činností (významné položky).

D. Technické výkazy

Další vysvětlivky k technickým výkazům.

E. Další informace

Držitel licence uvede informace, které nebyly vyžadovány v předcházejících bodech a jsou podle jeho mínění důležité pro cenová rozhodnutí Úřadu.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 439/2001 Sb.

Teplárenství

• 1. Licence – výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie

Pravidla vedení oddělené evidence pro držitele licence na výrobu tepelné energie – skupina 31a licence na rozvod tepelné energie – skupina 32 a pro souběžné držitele licencí skupiny 11 se součtovým instalovaným výkonem nižším než 500 MWe a skupin 31, 32

Pravidla stanoví způsob vyplňování regulačních výkazů, kterými jsou:

a) Tabulka A1–31, 32 podklady:	Tabulka provozních aktiv,
b) Výkaz A1–31,32:	Výkaz provozních aktiv,
c) Tabulka N1–31, 32 podklady:	Tabulka nákladů a výnosů,
d) Výkaz N1–31, 32:	Výkaz nákladů a výnosů,
e) Výkaz HV1–31,32:	Kontrola hospodářského výsledku,
f) Výkaz I5–31, 32:	Výkaz plánu investičních výdajů,
g) Výkaz B11–31, 32:	Technický výkaz.

Seznam držitelů licence, kteří předkládají výkazy podle § 15 odst. 1

č.	IČO	Jméno společnosti	Sídlo
1	62502573	BYTES Tábor, s.r.o.	Tábor
2	46356533	CENTROTHERM Mladá Boleslav, a.s.	Mladá Boleslav
3	64653200	ČESKOLIPSKÁ TEPLÁRENSKÁ, a.s.	Česká Lípa
4	45193410	Dalkia Morava, a.s.	Ostrava
5	94609813	Distribuce tepla Třinec, a.s.	Třinec
6	26259893	Domovní správa Prostějov, s.r.o.	Prostějov
7	62956761	ECK Generating, s.r.o.	Kladno
8	41691938	EKOTERM ČESKÁ REPUBLIKA, a.s.	Praha
9	45148091	Elektrárna Kolín, a.s.	Kolín 5
10	45534292	Elektrárny Opatovice, a.s.	Pardubice 2
11	25053094	EMD Příbram, s.r.o.	Praha
12	47675896	ENERGETIKA TŘINEC, a.s.	Třinec-St.Město
13	15503461	ENERGOAQUA, a.s.	Rožnov pod Radhoštěm
14	47115726	Energotrans, a.s.	Praha 7
15	61974706	Havířovská teplárenská společnost, a.s.	Havířov
16	61539881	Jablonecká teplárenská a realitní, a.s.	Jablonec n.Nisou
17	60730820	JIHLAVSKÉ KOTELNY, s.r.o.	Jihlava
18	49790471	Karlovarská teplárenská, a.s.	Karlovy Vary
19	25053272	KAUČUK, a.s.	Kralupy nad Vltavou
20	48951412	Králodvorské železárny ENERGO, s.r.o.	Králův Dvůr
21	46886061	MARSERVIS, s.r.o.	Chodov
22	298077	MĚSTO KOPŘIVNICE	Kopřivnice
23	63489953	Městská bytová správa, spol. s r.o.	Hodonín
24	62957872	Městské tepelné hospodářství Kolín, spol. s r.o.	Kolín
25	10152407	Milan Jelínek - KOMTERM	Praha 4 - Nusle
26	18811337	MORAVSKÉ TEPLÁRNY, a.s.	Zlín
27	47677937	OLTERM & TD Olomouc, a.s.	Olomouc
28	25385771	OPATHERM, a.s.	Opava
29	49790498	Ostrovská teplárenská, a.s.	Ostrov
30	25205960	Plzeňská distribuce tepla, a.s.	Plzeň
31	49790480	Plzeňská teplárenská, a.s.	Plzeň
32	45273600	Pražská teplárenská, a.s.	Praha 7
33	60281057	PRVNÍ MOSTECKÁ, a.s.	Most
34	46336550	Příbramská teplárenská, a.s.	Příbram VI
35	25350129	SATEZA, a.s.	Šumperk
36	60749105	SATT, a.s.	Žďár nad Sázavou
37	60793163	SMO, městská akciová společnost Orlová	Orlová
38	25216741	Sokolovská bytová, s.r.o.	Sokolov
39	25282174	Správa nemovitostí Hradec Králové, a.s.	Hradec Králové
40	60731729	TEHOS, s.r.o.	Otrokovice
41	60930560	TEPELNÉ HOSPODÁŘSTVÍ PARDUBICE, s.r.o.	Pardubice 2
42	49101684	Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem, s.r.o.	Ústí nad Labem
43	60705418	Tepelné zásobování Brno, a.s.	Brno
44	60826835	Teplárna České Budějovice, a.s.	České Budějovice
45	62241672	Teplárna Liberec, a.s.	Liberec 4
46	46347089	Teplárna Otrokovice, a.s.	Otrokovice
47	60826801	Teplárna Písek, a.s.	Písek
48	60826843	Teplárna Strakonice, a.s.	Strakonice
49	60826827	Teplárna Tábor, a.s.	Tábor
50	44569971	Teplárna Ústí nad Labem, a. s.	Trmice
51	46347534	Teplárny Brno, a.s.	Brno
52	61538647	Teplo Chomutov, s.r.o.	Chomutov
53	49827316	Teplo Neratovice, spol. s r.o.	Neratovice
54	25691453	Teplo Přerov, a.s.	Přerov
55	25321226	Teplo Zlín, a.s.	Zlín
56	25171283	Teplospol, a.s.	Jindřichův Hradec
57	49827065	TEPO, s.r.o.	Kladno
58	63507871	TEREA Cheb, s.r.o.	Cheb
59	64050882	TERMO Děčín, a.s.	Děčín
60	46348034	THERMOSERVIS, spol. s r.o.	Nymburk
61	60724692	TŘEBÍČSKÁ TEPELNÁ SPOLEČNOST, s.r.o.	Třebíč
62	46708197	United Energy, a.s.	Most-Komořany
63	49903870	VELVETA, a.s.	Varnsdorf
64	49790676	Vytápění Mariánské Lázně, s.r.o.	Mariánské Lázně
65	64610039	Zásobování teplem Ostrava, a.s.	Ostrava
66	60731800	Zásobování teplem, s.r.o.	Blansko
67	45192588	Zásobování teplem Vsetín, a.s.	Vsetín

Regulační výkazy předkládají také právní nástupci držitelů licence.

Program pro vyplnění regulačních výkazů a samotné regulační výkazy jsou zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup (internetové stránky Úřadu) nebo si je příslušný držitel licence od Úřadu písemně vyžádá.

Regulační výkazy se předkládají do 30. června, a to v elektronické podobě a v písemné podobě podepsané statutárním zástupcem.

Držitel licence vyplňuje regulační výkazy podle dále uvedených pravidel.

• 1. Výkazy provozních aktiv: Výkaz A1–31,32

Provozními aktivy se pro účely této vyhlášky rozumí aktiva podle § 4 odstavce 3. Vykázání provozních aktiv se kontroluje na Výkazu A1–31, 32 porovnáním se stálými aktivy z rozvahy řádek 003, která jsou uvedena v tabulce A1-31, 32 podklady na řádku 11.

Držitel licence vyplňuje v programu pouze podkladovou tabulku, která se automaticky sestavuje do požadovaných výkazů.

• 1. Tabulka provozních aktiv: Tabulka A1–31, 32 podklady

Tato tabulka slouží jako podklad pro automatické sestavení Výkazu A1–31, 32.

• 2.1 Přímo přiřaditelný majetek (A1–31,32 podklady)

• 2.1.1 Výroba tepelné energie (ř. 1 „c“ a ř. 6 „c“)

Výrobou tepelné energie se rozumí změna energie obsažená v palivu na tepelnou energii určenou pro výrobu elektřiny a dodávku tepelné energie pro teplárenské účely (otop, příprava teplé užitkové vody, technologické účely).

Hranice:

• a) začátek: zařízení sloužící pro příjem paliva,

• b) konec: místo přechodu topného média do zařízení rozvodu tepelné energie.

Položky – zejména:

• a) výtopenské (parní, horkovodní) a teplovodní kotle,

• b) komín,

• c) redukční parní stanice,

• d) ohříváky horké a teplé vody (výměníky),

• e) oběhová a kondenzátní čerpadla,

• f) palivové hospodářství pro kotle ad a),

• g) vodní hospodářství vč. chemické úpravy pro kotle ad a),

• h) ekologické zařízení pro kotle ad a),

• i) soustrojí k výrobě elektřiny pro vlastní spotřebu výrobny energie (parní turbíny, plynové turbíny, kogenerační jednotky s motory vč. elektrických generátorů).

• 2.1.2 Kombinovaná výroba elektřiny a tepelné energie

Kombinovaná výroba elektřiny a tepelné energie je proces, ve kterém se energie obsažená v palivu mění

• a) v kotlích na tepelnou energii v páře, která je určena k výrobě elektřiny v parních turbínách a k dodávce tepelné energie pro teplárenské účely,

• b) v plynových turbínách na elektrickou energii a na tepelnou energii ve výtopenských nebo teplovodních kotlích pro teplárenské účely,

• c) v plynových turbínách paroplynového cyklu na elektrickou energii a na teplo využívané v teplárenském spalinovém kotli k výrobě tepelné energie pro další výrobu elektřiny v parní turbíně a k dodávce pro teplárenské účely,

• d) v kogeneračních jednotkách s pístovými motory a výměníky na elektrickou energii a na tepelnou energii pro teplárenské účely.

Hranice:

• a) začátek:

• zařízení sloužící pro příjem paliva,

• zařízení sloužící pro příjem média přímo a výhradně určeného k výrobě elektrické energie,

• b) konec:

• vstupní měření pro vlastní spotřebu, výstupní místo dodávky elektřiny do zařízení odběratele,

• místo přechodu topného média do zařízení rozvodu tepla.

• 2.1.2.1 Výroba elektřiny (ř. 1 „b“ a ř. 6 „b“)

Položky – zejména:

• a) parní turbíny vč. kondenzátorů,

• b) elektrické generátory parních turbín,

• c) chladicí věže a čerpadla,

• d) řídící systémy,

• e) transformátory GN/VN a ostatní,

• f) rozvodna vlastní spotřeby,

• g) elektrické generátory plynových turbín a kogeneračních jednotek s motory.

• 2.1.2.2 Výroba tepelné energie (ř. 1 „c“ a ř. 6 „c“)

Položky – zejména:

• a) redukční parní stanice,

• b) ohříváky horké a teplé vody (výměníky),

• c) oběhová a kondenzátní čerpadla.

• 2.1.2.3 Výroba elektřiny a tepelné energie (ř. 1 „d“ a ř. 6 „d“)

Položky – zejména:

• a) teplárenské kotle,

• b) komín,

• c) palivové hospodářství (zauhlování a skládka uhlí, olejové a plynové hospodářství) pro kotle ad a),

• d) vodní hospodářství vč. chemické úpravy pro kotle ad a),

• e) ekologické zařízení (odprašování spalin, odsiřování) pro kotle ad a),

• f) plynové turbíny,

• g) kogenerační jednotky s pístovými motory.

• 2.1.3 Rozvod tepelné energie (ř. 1 „e“ a ř. 6 „e“)

Rozvodem tepelné energie se rozumí dodávka tepelné energie do zásobovaných objektů prostřednictvím rozvodného tepelného zařízení.

Hranice:

• a) začátek: u tepelné energie pro teplárenské účely je to místo přechodu topného média do zařízení rozvodu tepla,

• b) konec: místo přechodu teplonosného media do zařízení odběratele nebo v místě měření.

Položky – zejména:

• a) parovody,

• b) horkovody,

• c) rozvody teplé vody pro otop,

• d) rozvody teplé užitkové vody,

• e) tepelné přípojky,

• f) předávací stanice,

• g) měřicí a regulační zařízení.

• 2.2 Podpůrný majetek I (ř. 2 „b“ a „d“ a 7 „b“ a „d“)

Podpůrný majetek I tvoří část majetku sloužícího jak k výrobě elektřiny, tak k výrobě tepelné energie (vykázané ve sloupci „d“), která se převádí ze sloupce „d“ – výroba elektřiny a tepelné energie do sloupce „b“ – výroba elektřiny. Podpůrný majetek se vypočítá dle bodu 3.

• 2.3 Podpůrný majetek II (ř. 3 „f“ a ř. 8 „f“)

Podpůrný majetek II tvoří majetek, který slouží na výrobu elektřiny, výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie.

Položky – zejména:

• a) budovy a stavby (např. výrobní blok),

• b) software,

• c) hardware,

• d) geografické informační systémy,

• e) zařízení, inventář,

• f) studie, projekty, poradenství.

• 2.4 Společný majetek držitele licence (ř. 4 „f“ a ř. 9 „f“)

Společný majetek společnosti tvoří majetek, který slouží na výrobu elektřiny, výrobu tepelné energie, rozvod tepelné energie a ostatní činnosti.

Položky – zejména:

• a) pozemky,

• b) společné administrativní budovy,

• c) komunikace,

• d) garáže,

• e) informační systém společnosti,

• f) další položky majetku.

• 2.5 Ostatní aktiva (ř. 1 „f“ a ř. 6 „f“)

Pokud držitel licence podnikající v oblasti teplárenství obdržel licence na distribuci elektřiny, obchod s elektřinou, distribuci plynu, obchod s plynem nebo provozuje v rámci licence na výrobu tepelné energie i výrobu chladu uvede údaje související s těmito činnostmi v tabulce A1–31, 32 podklady na řádku 1, resp. 6 sl. „f“ Ostatní aktiva (tyto činnosti popíše v příloze k regulačním výkazům).

Ostatní činnosti – zejména:

• a) výroba elektřiny (nelicencovaná činnost),

• b) výroba tlakového a dmýchaného vzduchu,

• c) výroba síry a CaSO4 z odsiřování spalin,

• d) cejchování a opravy měřidel,

• e) závodní stravování,

• f) obchodní činnost (např. prodej materiálu),

• g) finanční podnikání,

• h) dílenské práce pro cizí,

• i) bytové hospodářství,

• j) rekreační, kulturní a tělovýchovná zařízení,

• k) pronájmy,

• l) materiál vlastní výroby,

• m) servisní práce pro cizí,

• n) obchod s elektřinou (licencovaná činnost),

• o) distribuce elektřiny (licencovaná činnost),

• p) ostatní činnosti společnosti.

• 2.6 Pronajatý majetek a leasing (ř. 12 „c“ a ř. 12 „e“)

Do tabulky A1-31,32 podklady ř. 12 se uvede i pořizovací hodnota (cena) cizího majetku, který společnost využívá pro vlastní činnost. Vykazuje se majetek pořízený formou finančního leasingu (bez finanční služby) do sl. „c“, majetek najatý od cizího vlastníka (např. města) do sl. „e“, součet cizího majetku do sl. „f“.

Pořizovací hodnota tohoto cizího majetku bude rozepsána do ř. 1 až 4 tabulky A1-31,32 podklady.

• 1. Postup při rozdělení podpůrného majetku a společného majetku

• 3.1. Rozdělení podpůrného majetku I

• 3.1.1 Přímo přiřaditelný majetek na výrobu tepelné energie se rozdělí nejprve na část, která přímo a výhradně slouží jen na výrobu tepelné energie, viz odstavec 2.1.2.2 (tabulka A1 – 31, 32 podklady ř. 1 „c“ a ř. 6 „c“), a na tu část, která přímo a výhradně slouží jen na výrobu elektřiny, viz odstavec 2.1.2.1 (tabulka A1 –31, 32 podklady ř. 1 „b“ a ř. 6 „b“).

• 3.1.2 Ze zbylé hodnoty majetku, který slouží jak na výrobu tepelné energie, tak elektřiny, viz odstavec 2.1.2.3 (tabulka AI- 31, 32 podklady ř. 1 „d“ a ř. 6 „d“), se vypočítá podpůrný majetek I (A1 – 31,32 podklady ř. 2 „b“ + „d“ a ř. 6 „b“ +„d“).

• 3.1.3 Základním podkladem pro stanovení poměru dělení majetku, který slouží jak na výrobu tepelné energie, tak elektřiny, je používaná metoda dělení nákladů. Podpůrný majetek I (tabulka A1 – 31, 32 podklady – řádek 2 sl. „b“, „d“ a ř. 7 sl. „b“, „d“) bude rozdělen stejným poměrem, jakým se dělí roční podpůrné náklady I (viz bod 6.).

Výsledná hodnota přímo přiřaditelného majetku na výrobu elektřiny je ve výkazu A11-31,32 tvořena přímo přiřaditelným majetkem na výrobu elektřiny (tabulka A1 – 31, 32 podklady ř. 1 „b“ a ř. 6 „b“) a podílem majetku, který slouží jak na výrobu tepelné energie, tak elektřiny (tabulka A1-31, 32 podklady ř. 2 „b“ a ř. 7 „b“).

Výsledná hodnota přímo přiřaditelného majetku na výrobu tepelné energie je tvořena přímo přiřaditelným majetkem na výrobu tepelné energie (tabulka A1 – 31, 32 podklady ř. 1 „c“ a ř. 6 „c“) a zůstatkem podílu majetku, který slouží jak na výrobu tepelné energie, tak elektřiny (tabulka A1 – 31,32 podklady ř. 1 „d“ a ř. 6 „d“ po odečtení ř. 2 „d“ a ř. 7 „d“).

• 3.2 Rozdělení podpůrného majetku II

Podpůrný majetek II je definován v odstavci 2.3 a rozdělí se v poměru k pořizovacím (popřípadě zůstatkovým) cenám přímo přiřaditelného majetku na výrobu tepelné energie, elektřiny a rozvod tepelné energie.

• 3.3 Rozdělení společného majetku

Společný majetek je definován v odstavci 2.4 a rozdělí se v poměru k pořizovacím (popřípadě zůstatkovým) cenám přímo přiřaditelného a podpůrného majetku na výrobu tepelné energie, elektřiny, rozvod tepelné energie a ostatních aktiv.

• 1. Výkazy nákladů a výnosů: Výkaz N1–31, 32

Povolenými náklady se podle § 9 odst. 6 rozumí část celkových nákladů podle zvláštního právního předpisu^1) související s výrobou a rozvodem tepelné energie po odečtení výnosů podle bodu 4.2 a po odečtení výdajů (nákladů) vynaložených k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které nelze uznat pro daňové účely podle zvláštního právního předpisu^2), kromě odpisů.

• 4.1 Základní členění povolených nákladů

• a) Proměnné náklady při výrobě a rozvodu tepelné energie, jejichž výše je přímo závislá na množství dodávané tepelné energie, představují pouze:

• palivo (uhlí, koks, zemní plyn, topný olej, biomasa, elektřina, jiné),

• aditiva, u vápence po odečtení prodeje sádrovce,

• doprava paliva (pokud není součástí ceny paliva),

• energie pro předehřev topného oleje,

• nakoupená tepelná energie pro další rozvod,

• elektřina při výrobě tepelné energie,

• likvidace popela a škváry po odečtení případného prodeje (doprava tuhých zbytků po spalování na skládku, skládkování),

• technologická voda včetně chemikálií pro úpravu,

• poplatek za znečištění ovzduší (nikoliv sankce).

• b) Stálé náklady při výrobě a rozvodu tepelné energie, jejichž výše není závislá na množství dodávané tepelné energie.

• 4.2 Odečítané výnosy

Od povolených nákladů se odečítají výnosy související s těmito povolenými náklady, snižující povolené náklady.

Odečítané výnosy:

• a) zúčtování rezerv na opravy hmotného majetku podle zvláštního právního předpisu^3),

• b) zúčtování opravných položek k pohledávkám podle zvláštního právního předpisu^3).

• 4.3 Za povolené náklady se nepovažují

• a) studená voda použitá pro přípravu teplé užitkové vody,

• b) indikátory, vodoměry a termostatické ventily v bytech vč. jejich servisu a vč. odečtů poměrových měřidel v bytech,

• c) odpisy stavební části u domovních kotelen či domovních předávacích stanic,

• d) přirážky k poplatkům placeným za znečištění ovzduší, popř. další platby sankční povahy (např. za škody způsobené na zemědělských půdách),

• e) náklady na odprodej dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a zásob,

• f) daň z příjmu právnických a fyzických osob,

• g) další náklady, které nejsou daňově uznatelné podle zvláštního právního předpisu.^2)

• 4.4 Do povolených výnosů se nezahrnují výnosy z odprodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a zásob.

Držitel licence vyplňuje v programu pouze podkladovou tabulku, která se automaticky sestavuje do Výkazu N1-31, 32.

• 1. Tabulka N1-31, 32 podklady: Výkaz nákladů a výnosů

Tato tabulka slouží jako podklad pro automatické sestavení Výkazu N1–31, 32.

• 5.1 Přímo přiřaditelné náklady (N1–31,32 podklady ř. 1 až 8)

• 5.1.1 Spotřeba energetického paliva (ř. 1) – do této položky bude zahrnuto palivo (uhlí, koks, zemní plyn, topný olej, biomasa, elektřina a jiné), aditiva (u vápence po odečtení prodeje sádrovce), doprava paliva (pokud není součástí ceny paliva), likvidace popela a škváry, po odečtení případného prodeje (doprava tuhých zbytků po spalování na skládku, skládkování), poplatek za znečištění ovzduší (nikoliv sankce).

• 5.1.2 Spotřeba energie (ř. 2) – energie pro předehřev topného oleje, elektřina při výrobě tepelné energie, technologická voda včetně chemikálií pro úpravu.

• 5.1.3 Nákup tepelné energie (ř. 3) – do této položky bude zahrnuta nakoupená tepelná energie určená k dalšímu rozvodu, a to jak od externích dodavatelů, tak tepelná energie z vlastní výroby.

Náklady na tepelnou energii přikoupenou od jiného dodavatele je možno vykázat:

• ve sloupci „c“ výroba tepelné energie – dodávka od jiného dodavatele do areálu výrobny tepelné energie držitele licence č. 31,

• ve sloupci „e“ rozvod tepelné energie (vč. nákladů na nákup kondenzátu nebo doplňovací vody do horkovodů) – dodávka od jiného dodavatele do sítě držitele licence č. 32.

• 5.1.4 Mzdové náklady a náklady na zákonné sociální pojištění (ř. 4) - mzdové náklady pracovníků, kteří zajišťují provoz a obsluhu zařízení. Mzdové náklady představují součet mzdových nákladů a náklady na sociální a zdravotní zabezpečení. Mzdové náklady neobsahují odměny členům orgánů společnosti a sociální náklady.

• 5.1.5 Opravy a udržování (ř. 5) – zahrnují všechny náklady vynaložené na realizaci daného výkonu opravy, včetně tvorby a čerpání rezerv.

• 5.1.6 Odpisy stálých aktiv (ř. 6) – u licencované činnosti výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie jsou pro všechny držitele licence doporučeny jednotné odpisové sazby pro vybrané druhy přímo přiřaditelných aktiv.

Druh zařízení	Odpisové sazby (%)
Kotel	parní	6,6
	teplovodní	5
	horkovodní	5
Hořák	olejový	10
	plynový	6,6
Úpravna vody	6,6
Výměník	zásobníkový	10
	protiproudý	10
	deskový	6,6
Čerpadlo	10
Měřicí a regulační technika	12,5
Turbína spalovací	6,6
Kogenerační jednotka	10
Vzduchový kompresor	6,6
Rozvody tepla	teplovodní klasické	4
	horkovodní klasické	4
	parní klasické	3,3
	předizolované	2,8
	kondenzátní	10

Tyto jednotné odpisové sazby určují minimální dobu životnosti vyjmenovaných skupin majetku. Je doporučeno uvedené odpisové sazby zahrnout do závazného odpisového plánu. Držitelé licencí, u kterých se účetní odpisy rovnají daňovým, mají povoleno používat ve svých odpisových plánech dále odpisy daňové. Držitelé licence mohou tedy pro výše uvedené vybrané druhy stálých aktiv používat vlastní odpisové sazby.

Odpisové sazby ostatních stálých aktiv vychází ze závazných odpisových plánů jednotlivých držitelů licence.

Doporučené sazby lze považovat za maximální (tzn. držitel licence, který má nižší účetní odpisové sazby nic nemění). U majetku, kde držitel licence používá účetní odpisové sazby vyšší, je na jeho zvážení, nakolik tyto odpisy ovlivňují kalkulaci ceny vzhledem k oprávněnosti a skutečné životnosti majetku.

Do ceny nadále budou vstupovat účetní odpisy, jejichž výši bude Státní energetická inspekce při kontrole ceny posuzovat vzhledem k jejich oprávněnosti.

• 5.1.7 Úroky z úvěrů (ř. 7) – úroky z provozních i investičních úvěrů, finanční služba za leasing, úroky z vydaných obligací.

• 5.1.8 Ostatní provozní náklady (ř. 8), které přímo souvisí s licencovanými činnostmi a nejsou obsaženy v žádné z výše uvedených položek, zejména se jedná o spotřebu materiálu, nákup ostatních externích služeb, pronájem, případně další povolené náklady. Ostatní provozní náklady se snižují o případné dobropisy.

• 5.2 Podpůrné náklady I (N1–31, 32 podklady ř. 9)

Podpůrné náklady I tvoří část nákladů na výrobu elektřiny a tepelné energie (vykázaných ve sl. „d“), která se převádí ze sloupce „d“ – výroba elektřiny a tepelné energie do sloupce „b“–výroba elektřiny. Podpůrné náklady I se vypočítají podle bodu 6.

• 5.3 Podpůrné náklady II (N1–31,32 podklady ř. 12)

Podpůrné náklady II obsahují ostatní náklady, které nejsou obsaženy v podpůrných nákladech I a souvisejí s přímým řízením hlavních činností výroby elektřiny, tepelné energie a rozvodu tepelné energie. Do podpůrných nákladů II patří zejména náklady na likvidaci odpadů (azbestové šňůry, odpadní oleje, minerální oleje, zářivky, atd.), osobní náklady pracovníků přiřazených této činnosti (zvláště pracovníků zabývající se kontrolní činností – měřící skupina, kontrola na předávaní odpadů, nakládání s chemickými odpady, vydávaní ekologických směrnic). Patří sem i další náklady související s ekologickou činností (doprava, údržba, výpočetní technika atd.).

• 5.4 Společné náklady držitele licence (N1–31,32 podklady ř. 13)

Představují společné náklady související se správou a řízením společnosti jako celku. Do společných činností patří zejména:

• a) správní režie, spotřeba režijního a kancelářského materiálu, mzdové náklady, civilní obrana, skladové hospodářství, společné informační systémy (včetně správy, provozu, rozvoje), bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana, školení, propagace, nákup, mobilní telefony, vysílačky, ústředna, organizace společnosti, výchova a vzdělávání, podatelna, archiv, administrativní budovy. Do společných nákladů nepatří daň z příjmů právnických a fyzických osob.

• b) finanční a mimořádné náklady (pokud budou patřit do kategorie nákladů povolených), pokud budou patřit do kategorie nákladů nepovolených, uvedou se v tabulce N1 - 31, 32 podklady na řádku 14. Umístění a charakter finančních respektive mimořádných nákladů je nutné uvést v příloze k regulačním výkazům.

• 5.5 Nepovolené náklady (N1–31, 32 podklady ř. 14 )

O nepovolené náklady uvedené v řádku 14 je nutno předem snížit náklady činností. Snížení je možné ve výkazech vyčíslit dvěma způsoby:

• a) o celou částku nepovolených nákladů (N1 – podklady ř. 14) budou sníženy společné náklady (N1 – podklady ř. 13),

• b) o nepovolené náklady budou sníženy přímé náklady již v jednotlivých činnostech (např. výroba elektřiny, tepla, rozvod tepla, společné nebo podpůrné náklady, nelicencované činnosti).

• 1. Postup při rozdělení podpůrných nákladů a společných nákladů držitele licence

• 6.1 Rozdělení podpůrných nákladů I

• 6.1.1 Přímo přiřaditelné náklady na kombinovanou výrobu elektřiny a tepelné energie se rozdělí nejprve na část, která přímo a výhradně slouží jen na výrobu tepelné energie (N1-31, 32 podklady sl. „c“), a na část, která přímo a výhradně slouží jen na výrobu elektřiny (tabulka N1–31, 32 podklady sl. „b“).

• 6.1.2 Rozdělením zbylé hodnoty nákladů, které slouží jak na výrobu tepelné energie tak elektřiny (tabulka N1–31, 32 podklady sl. „d“), podle odstavce 6.1.3 se vypočítají podpůrné náklady I.

• 6.1.3 Základním podkladem pro stanovení poměrů dělení podpůrných nákladů I energetické výrobny na elektřinu a tepelnou energii je metoda dělení nákladů používaná držitelem licence.

Náklady na výrobu tepelné energie a elektřiny se měsíčně rozdělují v souladu s používanou metodou dělení nákladů. Roční hodnota těchto údajů se získá sečtením měsíčních nákladů a část těchto nákladů (podpůrné náklady I) se potom převede z nákladů na výrobu tepla a elektřiny do nákladů na výrobu elektřiny. Tyto náklady budou v tabulce N1 – 31, 32 podklady na řádku 9 sl. „d“ uvedeny minus a na ř. 9 sl. „b“ plus.

Výsledná hodnota přímo přiřaditelných nákladů na výrobu elektřiny ve výkazu N1-31, 32 je tedy tvořena přímo přiřaditelnými náklady (tabulka N1-31, 32 podklady sl. „b“) a podílem z nákladů, které slouží jak na výrobu tepelné energie tak elektřiny (tabulka N1–31, 32 podklady ř. 9 sl. „b“).

Výsledná hodnota přímo přiřaditelných nákladů na výrobu tepelné energie ve výkazu N1-31,32 je tedy tvořena náklady sloužícími přímo na výrobu tepelné energie (N1-31,32 podklady sl. „c“) a zůstatkem podílu z nákladů, které slouží jak na výrobu tepelné energie tak elektřiny (tabulka N1–31, 32 podklady sl. „b“).

• 6.2 Rozdělení podpůrných nákladů II

Podpůrné náklady II jsou definovány v bodě 5.3 a rozdělí se v poměru k pořizovacím účetním hodnotám přímo přiřaditelných provozních aktiv na výrobu elektřiny a tepla a na rozvod tepelné energie.

• 6.3 Rozdělení společných nákladů

Společné náklady jsou definovány v bodě 5.4 a rozdělí se v poměru k pořizovacím účetním hodnotám přímo přiřaditelných a podpůrných aktiv na výrobu tepla, elektřiny, rozvod tepelné energie a ostatních aktiv.

Rozdělení nákladů na jednotlivé činnosti a rozdělení provozních aktiv musí být v souladu. Platí zásada, kam je přiřazen majetek, musí být přiřazeny náklady i výnosy.

• 1. Výnosy (N1–31, 32 podklady)

• 7.1 Výnosy externí – (ř. 10)

• 7.1.1 Výroba elektřiny (sl. „b“) – prodej elektřiny externím odběratelům (např. rozvodným společnostem).

• 7.1.2 Tepelná energie (sl. „c“) - vyplňují výrobci, kteří nemají licenci na výrobu elektřiny – prodej tepelné energie přímo externím odběratelům v areálu výrobny, popřípadě těm, kteří mají licenci na rozvod tepelné energie (distributorům); tržby za nevrácený kondenzát.

• 7.1.3 Tepelná energie a elektřina (sl. „d“) – vyplňují výrobci, kteří mají kombinovanou výrobu elektřiny a tepelné energie – prodej tepelné energie přímo externím odběratelům, popřípadě těm, kteří mají licenci na rozvod tepelné energie (distributorům); tržby za nevrácený kondenzát.

• 7.1.4 Rozvod tepelné energie (sl. „e“) – prodej tepelné energie odběratelům z vlastní distribuční sítě.

• 7.1.5 Ostatní tržby a výnosy - ostatní tržby, např. za služby (účet 602), zúčtování rezerv, resp. opravných položek (skupina 65), mimořádné výnosy (skupiny 66 – 68) sníží náklady (např. řádka 8 – ostatní náklady nebo přímo některé položky na řádcích 1 až 7). Při vyplňování je nutné předem vyloučit výnosy, resp. náklady, uvedené jako nepovolené podle bodu 4.

• 7.2 Výnosy vnitropodnikové (ř. 11)

Zahrnují veškeré vnitropodnikové výnosy za vnitropodnikový prodej elektřiny a tepelné energie s výjimkou převodu podílů nákladů z výroby tepelné energie na výrobu elektřiny (podpůrné náklady I). Naopak se zde uvádí výnosy za tepelnou energii účtovanou do nákladů rozvodu tepelné energie.

O ostatní vnitropodnikové resp. vnitrostřediskové výnosy se sníží náklady.

• 7.2.1 Výroba elektřiny (sl. „b“) – vnitropodnikové výnosy za spotřebu elektřiny, vyrobené pro vlastní spotřebu firmy. V případě, že je výrobce držitelem licence č. 12, vyplňuje se zde elektřina účtovaná do nákladů ostatních licencovaných činností ve výkazu HV1 – 31,32 ř. 5.

• 7.2.2 Výroba tepelné energie (sl. „c“) - vyplňují výrobci, kteří nemají licenci na výrobu elektřiny – vnitropodnikové výnosy za vlastní spotřebu tepla, popř. za převod tepla dodaného do vlastního rozvodu tepelné energie (držitel licence 31 má zároveň i licenci 32).

• 7.2.3 Výroba tepelné energie a elektřiny (sl. „d“) - vyplňují držitelé licence, kteří mají kombinovanou výrobu elektřiny a tepelné energie – vnitropodnikové výnosy za vlastní spotřebu tepla, popř. za převod tepla dodaného do vlastního rozvodu tepelné energie.

• 7.2.4 Rozvod tepelné energie (sl. „e“) – vnitropodnikové výnosy za vlastní spotřebu tepelné energie z rozvodu mimo vlastní výrobnu (vnitropodniková dodávka tepelné energie).

• 7.2.5 Oceňování vlastní spotřeby tepla a vlastní spotřeby elektřiny

Vlastní spotřeba tepla na výrobu elektřiny resp. pro ostatní účely – cena na úrovni skutečných nákladů

Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu tepelné energie resp. pro ostatní účely – cena na úrovni skutečných nákladů.

Držitelé obou licencí tj. 31 a 32 převádí tepelnou energii určenou k prodeji externím odběratelům z výroby tepelné energie na rozvod tepelné energie na úrovni skutečných nákladů. Případné odchylné postupy budou vyčísleny v komentáři k regulačním výkazům.

• 7.2.6 Rozdělení nákladů na tepelnou energii a elektřinu související s vlastní spotřebou

Vlastní spotřebu tepla a elektřiny je nutné oceňovat ve skutečných nákladech. K rozdělení nákladů připadajících na externí tržby a vnitropodnikové převody je nutné využít mimo Tabulky N1 - 31, 32 podklady a Výkazu N1 - 31, 32, též Výkaz B11 -31 -technický výkaz.

V průběhu roku je možno oceňovat vlastní spotřebu plánovanými náklady (vnitropodniková cena), ale na konci roku pro regulační výkazy je nutné vlastní spotřebu včetně dodávky do vlastní distribuční sítě mimo areál ocenit ve skutečných nákladech.

Praktický postup při výpočtu:

Náklady na výrobu tepelné energie
Výkaz N1 – 31, 32 (dále jen NI) ř. 12 sl. „c“ + ř. 9 sl. „b“	5 000 tis.Kč
Dodávka tepla z kotelen
Výkaz B 11 – 31 Technický výkaz ř. 1 (dále B11 – 31)	20 000 GJ
Průměrný náklad na 1 GJ	250 Kč/GJ
Výkaz BI1 –31;
	GJ	tis. Kč
ř 2	spotřeba na výrobu elektřiny	4 000	1 000
ř. 3,4,6	spotřeba na výrobu vzduchu, na odsíření a pro vlastní odběrná zařízení	3 000	750
ř. 7	odběratelům – spotřebitelům ze zdroje	1 000	250
ř. 8	cizím odběratelům - distributorům	2 000	500
ř. 9	dodávka do vlastní distribuční sítě mimo areál (pro licenci 32)	10 000	2 500
	20 000	5 000
Účetní postup
	Tržby	Náklady	HV
	Externí	Vnitropodnikové
ř. 7+8	1 000	-	750	+ 250
ř. 2, 3, 4, 6		1 750	1 750	-
ř. 9		2 500	2 500	-
	1 000	4 250	5 000	+ 250

Výkaz N1 ř. 13 sl. „c“ = 5 250

Poznámka: v řádku 3 popř. 4 výkazu B11-31 se může jednat i o externí dodávku, v tomto případě považujeme podíl GJ za externí tržby.

• 7.3 Doplňující informace o prodeji tepelné energie

Řádek 15 zahrnuje dodávku odběratelům = spotřebitelům z primárních a jednostupňových sítí.

Řádek 16 zahrnuje dodávku odběratelům = distributorům z primárních a jednostupňových sítí.

Řádek 17 zahrnuje dodávku odběratelům = spotřebitelům prostřednictvím vlastních předávacích stanic a sekundárních sítí.

Řádek 18 celková dodávka tepla pouze pro byty z řádků 15 a 17.

• 1. Kontrola správnosti hospodářského výsledku –Výkaz HV1–31,32.

• 8.1 Výroba a rozvod tepelné energie (ř. 3 „d“)

Hospodářský výsledek odpovídá údajům z výkazu N1–31, 32 ř. 14 „c“, „d“.

• 8.2 Výroba elektřiny (ř. 4 „d“)

Hospodářský výsledek odpovídá údajům z výkazu N1–31, 32 ř. 14 „b“.

• 8.3 Ostatní licencované činnosti (ř. 5 „d“)

Držitelé ostatních licencí uvádějí náklady a výnosy za tyto činnosti.

• 8.4 Ostatní nelicencované činnosti (ř. 6 „d“)

Zde se uvedou souhrnně údaje za všechny nelicencované činnosti. Rozpis těchto činností bude uveden na řádcích 14 až 25. Řádek 25 musí souhlasit s řádkem 6. Nesmí zde být zahrnuty hospodářské výsledky obslužných činností, např. doprava pro vlastní potřebu, tyto výsledky musí být rozklíčovány do příslušných činností. O hospodářské výsledky obslužných činností mohou být také upraveny pouze společné náklady.

• 8.5 Společné náklady licencovaných a nelicencovaných činností (ř. 7 „d“)

Uvádí se podíl společných nákladů vypočtený podle stanovených pravidel. Odpovídá údajům z výkazu N1-31, 32 ř. 11.

• 8.6 Nepovolené náklady (ř. 8 „d“)

Údaj k tomuto řádku bude automaticky převeden z tabulky N1–31, 32 podklady řádek 14.

• 1. Plán investičních výdajů: Výkaz I5–31,32

Výkaz plánu investičních výdajů v rámci licence výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie na regulační období.

• 9.1 Do sloupce „b“ se uvedou skutečné investiční výdaje za vykazovaný rok. Do sloupců „c“ až „f“ se uvedou plánované výdaje.

• 9.2 Na řádcích 1, 2, 3 výkazu budou uvedeny jen přímo přiřaditelné investiční výdaje na uvedené licencované činnosti.

• 9.3 Na řádku 4 výkazu budou uvedeny výdaje na podpůrný majetek II, společný majetek i ostatní činnosti. Rozpis tohoto řádku bude uveden v doplňkových informacích výkazu.

• 9.4 Investiční výdaje obsahují mimo jiné i výdaje na zálohy respektive na nedokončenou výrobu. Naopak nejsou zde výdaje na finanční investice respektive na finanční leasing.

• 9.5 Údaje uvedené ve výkazu I5 – 31, 32 je nutné uvést do souladu s údaji ve výroční zprávě respektive s výkazem peněžních toků řádek B1, případné rozdíly je nutné vyčíslit a zdůvodnit v příloze k regulačním výkazům.

• 1. Technický výkaz: Výkaz B11–31 a Výkaz B11–32

Výkaz B11-31 obsahuje bilanci tepelné energie a elektřiny a spotřebu paliva. Výkaz B11-32 obsahuje bilanci a prodej tepelné energie a doplňující informace. Užitná dodávka tepelné energie se váže k podkladové tabulce N1-31,32 podklady ř. 10 a 11 „e“.

Při vyplňování je nutno dodržet následující zásady:

• a) žádný odběr nemůže být uveden současně ve výkazu B11-31 a B11-32; uvádí se jen v jednom z nich podle místa odběru,

• b) žádný odběr nemůže být uveden současně ve více řádcích; zařazuje se podle svého charakteru,

• c) u současných držitelů licence č. 31 a 32 platí, že výkazy B11-31 a B11-32 jsou propojeny pouze vztahem ř. 9 = ř. 35,

• d) číselné hodnoty se uvádějí na celá čísla.

• 10.1 Výroba tepelné energie

Ř. 1: dodávka tepelné energie již po odečtení vlastní (výrobní) spotřeby zdroje:

• u tepláren na přechodu z kotelny do strojovny, přitom ř. 1 = ř. 2 + ř. 5 (popř. + ř. 4),

• u tepláren v hutích na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř. 2 + ř. 3 + ř. 5 (popř. + ř. 4),

• u tepláren s plynovou turbinou a výtopenským kotlem na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř. 5,

• u tepláren s paroplynovým cyklem na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř.2 + ř.5,

• u kotelen s kogenerační jednotkou s pístovým motorem na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř. 5,

• u výtopen a samostatných teplovodních kotelen na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř. 5,

Ř. 2: část dodávky z kotelen, kterou spotřeboval držitel licence č. 31 ve svých teplárnách k výrobě elektřiny v parních turbínách (plynové turbiny a kogenerační jednotky vykazují nulu),

Ř. 3: část dodávky z kotelen, kterou spotřeboval držitel licence č. 31 ve svých teplárnách k výrobě tlakového vzduchu v turbokompresorech nebo turbodmychadlech poháněných parní turbínou (jedná se o převážně o hutní teplárny),

Ř. 4: část dodávky z kotelen, kterou držitel licence č. 31 spotřeboval ve svých teplárnách a výtopnách v zařízení pro odsiřování spalin,

Ř. 5: dodávka tepla na prahu výroben držitele licence č. 31 pro technologické a otopné účely, přitom ř. 5 = ř. 6 + ř. 7 + ř. 8 + ř. 9,

Ř. 6: část tepla, které dodává držitel licence č. 31 do svého odběrného tepelného zařízení pro svoji konečnou spotřebu (účelovou výrobu průmyslového závodu, otop, ohřev teplé užitkové vody apod.),

Ř. 7: dodávka pro cizí odběratele (konečné spotřebitele) napojené vlastními přípojkami přímo na zdroj a pro cizí odběratele v areálu držitele licence č. 31,

Ř. 8: dodávka cizím odběratelům, kteří jsou držiteli licence č. 32 a tepelnou energii dále distribuují a prodávají a jsou napojeni přímo na zdroj,

Ř. 9: dodávka do vnějších tepelných sítí (mimo areál držitele licence č. 31) napojených na sledované zdroje, které provozuje výrobce, který je zároveň držitelem licence č. 32; kdo neprovozuje vlastní rozvod tepla (distribuční síť), vyplní nulu.

• 10.2 Bilance elektřiny

Ř. 10: celková výroba elektřiny ve všech soustrojích,

Ř. 13: skutečná dodávka z množství stanoveného podle zvláštního právního předpisu^4),

Ř. 14: celková dodávka elektřiny cizím odběratelům - prodej,

Ř. 15: podíl celkové vlastní spotřeby teplárny připadající na výrobu elektřiny,

Ř. 16: podíl celkové vlastní spotřeby teplárny (výtopny) připadající na odsiřování,

Ř. 17: podíl celkové vlastní spotřeby teplárny připadající na teplo dodávané k technologickým a otopným účelům, u výtopen a blokových kotelen jejich celková vlastní spotřeba elektřiny (mimo ř. 18, pokud je uváděn samostatně),

Ř. 18: podíl celkové vlastní spotřeby teplárny (výtopny, blokové kotelny) připadající na čerpadla vratného kondenzátu z ohříváků vody pro otop a z tepelné sítě a též na čerpadla zajišťující průtok horké či teplé vody přes ohříváky ve zdroji, pokud je měřena samostatně (nejde o oběhová čerpadla kotlů, která jsou zahrnuta v ř. 17).

• 10.3 Spotřeba paliva

Ve sloupci energie v palivu se ve všech řádcích uvede:

energie v palivu (GJ) = množství (t) x výhřevnost (MJ/kg, tj. GJ/t)

energie v palivu (jiný plyn GJ) = množství (tis.m^3) x výhřevnost (MJ/m^3, tj. GJ/tis.m^3)

energie v palivu (zemní plyn GJ) = množství (MWh) x výhřevnost / spalné teplo (MJ/m^3)

Jedná se o celkovou vstupní energii v palivu, která nezahrnuje vliv účinnosti. U zemního plynu sdělí poměr výhřevnosti a spalného tepla dodavatel plynu.

Ř. 27: např. průmyslové dřevní odpady, sulfátové výluhy, vysokopecní a konvertorový plyn, rafinační odplyny, městské odpadky - doplní se slovně; u odpadního tepla se vyplní jen hodnota využitého tepla v GJ; jestliže se využívá více druhotných zdrojů, uvede se rozpis spotřeby podle druhů v příloze k regulačním výkazům podle bodu 11,

Ř. 28: biomasa, kalový plyn z čističky odpadních vod a skládek, sluneční a geotermální energie; jestliže se využívá více obnovitelných zdrojů, uvede se rozpis spotřeby podle druhů v příloze k regulačním výkazům podle bodu 11,

Ř. 29: uvede se jen hodnota v GJ,

Ř. 31 až 34: rozdělí se podle způsobu dělení nákladů používaného u držitele licence č. 31.

• 10.4 Bilance a prodej tepelné energie

• Držitel licence č. 32, který provozuje primární tepelnou síť, předávací stanice a sekundární tepelnou síť, vyplní řádky 36 až 45.

• Držitel licence č. 32, který provozuje jen primární tepelnou síť (popř. též předávací stanice), vyplní řádky 36 až 42 a 45.

• Držitel licence č. 32, který provozuje jen předávací stanice a sekundární tepelnou síť, vyplní jen řádky 36, 40, 43 až 45.

• Držitel licence č. 32, který provozuje jednostupňovou tepelnou síť (bez předávacích stanic, obvykle teplovodní, se stejnými parametry od zdroje k odběratelům), vyplní řádky 36 až 41 a 45. Nevyplňuje řádky 42 až 44, protože veškerou dodávku pro odběratele uvádí v ř. 41 a ztráty jsou obsaženy v ř. 38.

Ř. 35: vyplní držitel licence č. 32 jen pokud je současně držitelem licence pro výrobu tepla. Číselný údaj je pak shodný s ř. 9 ročního výkazu o výrobě tepelné energie,

Ř. 35: odběr do sledovaných sítí držitele licence č. 32 z jeho vlastních napojených zdrojů (provozoven), které provozuje jako držitel licence č. 31,

Ř. 36: nákup od cizích držitelů licence č. 31 a cizích držitelů licence č. 32 do sledovaných tepelných sítí,

Ř. 37: celkové množství tepla, které bylo v sítích držitele licence č. 32 k dispozici, přitom platí, že ř. 37 = ř. 35 + ř. 36,

Ř. 38: ztráty včetně vlastní spotřeby tepelné sítě držitele licence č. 32 (primární nebo jednostupňové, např. teplovodní), přitom ř. 38 = ř. 37 – ř. 39,

Ř. 39: celková dodávka ze sledovaných sítí držitele licence č. 32 (primárních nebo jednostupňových), přitom ř. 39 = ř. 40 + ř. 41 + ř. 42 + ř. 43 + ř. 44,

Ř. 40: dodávka do odběrného tepelného zařízení (do objektů) zásobovaných ze sledovaných sítí (obvykle pro otop a technologickou potřebu administrativních budov, dílen, skladů a pro ohřev teplé užitkové vody), kde je držitel licence č. 32 sám konečným spotřebitelem; nepatří sem spotřeba bytových domů v majetku držitele licence č. 32, kam je tepelná energie dodávána pro potřebu nájemníků jako součást služby a uvádí se podle místa napojení v ř. 41 nebo 43,

Ř. 41: součet dodávky pro konečnou spotřebu odběratelů, kteří jsou napojeni na primární nebo jednostupňovou tepelnou síť držitele licence č. 32 přímou přípojkou nebo mají svoji předávací stanici, a dále dodávky z jednostupňové sítě držitele licence č. 32 pro konečnou spotřebu nájemníků v bytových domech, které držitel licence č. 32 vlastní nebo spravuje,

Ř. 42: dodávka z primární nebo jednostupňové sítě distributorům - držitelům licence č. 32, kteří tepelnou energii přes svou část rozvodu dále rozvádějí a sami prodávají spotřebitelům,

Ř. 43: dodávka (fakturovaná) odběratelům pro konečnou spotřebu, napojeným na sekundární stranu předávací stanice držitele licence č. 32 nebo na jeho sekundární síť, včetně nájemníků v domech, které držitel licence č. 32 vlastní nebo spravuje,

Ř. 44: tepelné ztráty předávacích stanic a sekundárního rozvodu provozovaných držitelem licence č. 32,

Ř. 45: dodávka pro byty (obyvatelstvo) zásobované ze sítí, které provozuje sám držitel licence č. 32, tj. podíl připadající na byty z ř. 41 a 43.

• 10.5 Doplňující údaje

Ř. 46: spotřeba elektřiny na pohon oběhových čerpadel topné vody a teplé užitkové vody, na čerpání kondenzátu ze sítě, na provoz předávacích stanic apod. v rozvodu tepelné energie držitele licence č. 32 (nikoli ve zdrojích tepelné energie),

Ř. 47, 48: podlahová plocha a počet bytů se vztahují k dodávce uvedené v ř. 45,

Ř. 50: počet předávacích stanic, na které nemá držitel licence č. 32 licenci, protože nejsou v jeho vlastnictví ani na ně nemá nájemní smlouvu.

• 1. Příloha k regulačním výkazům za vykazovaný rok

Příloha k regulačním výkazům obsahuje informace, které komentují položky v regulačních výkazech. Informace jsou vzájemně provázané s účetními výkazy včetně přílohy a Výroční zprávou. Držitel licence dodrží dále popsaný obsah přílohy k regulačním výkazům i v případě, že nebude mít pro některé body náplň.

Obsah

A. Identifikace držitele licence a vykazovaného období

Obchodní firma

Sídlo/bydliště

Vykazované období

B. Majetek

• 1. Zařazení majetku

• dodrženo zařazení podle bodu 1 této přílohy.

• rozdíly v zařazení – druh – pořizovací, zůstatková hodnota

• zařazení a podrobný popis vykazovaného cizího majetku

• 1. Výkaz investičních výdajů (I5 – 31, 32)

• doložení souhlasu mezi výkazem I5 – 31, 32, Výroční zprávou, resp. výkazem peněžních toků, ve výkazu budou uvedeny údaje bez finančních investic a bez majetku pořizovaného na finanční leasing

C. Náklady a výnosy

• 1. Metoda dělení nákladů na výrobu tepla a elektřiny - použitá metoda

• 1. Rozpis ostatních licencovaných i nelicencovaných činností

• 1. Komentář k výnosům a nákladům - nepovolené náklady

D. Technické výkazy

Komentář k technickým tabulkám

E. Další informace

Ostatní závažné informace – např. ocenění vlastní spotřeby tepla a elektřiny, ekologická činnost atd.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 439/2001 Sb.

Postup přepočtu stálých aktiv a postup pro výpočet přepočtených odpisů

Způsob přepočtu stálých aktiv nákladovou metodou

• 1. Postup přepočtu

Přepočet stálých aktiv se provádí podle skupin SKP nákladovou metodou vždy k 31. 12. předcházejícího roku regulační periody. Stálá aktiva uvedená do užívání od 1. 1. do 31. 12. předcházejícího roku se do výsledků přepočtu zahrnou v účetní pořizovací a účetní zůstatkové ceně.

• 1. Rozdělení stálých aktiv

Stálá aktiva se pro účely přepočtu rozdělují na:

• a) majetek přímo přiřaditelný jednotlivým licencovaným činnostem,

• b) podpůrný majetek licencovaných činností,

• c) společný majetek držitele licence,

• d) ostatní majetek - sloužící nelicencovaným činnostem.

• 1. Podklady pro přepočet

• a) účetní pořizovací a účetní zůstatková cena podle skupin SKP podle stavu k 31. 12. předcházejícího roku,

• b) údaje o reálné životnosti jednotlivých druhů zařízení podle skupin SKP a u vybraných druhů přímo přiřaditelných aktiv odpisové sazby podle přílohy č. 2 vyhlášky,

• c) roční indexy cen průmyslových výrobců Českého statistického úřadu a Ústavu racionalizace ve stavebnictví vyjadřující cenový pohyb definovaných skupin SKP od roku jejich pořízení.

• 1. Postup při přepočtu

Při přepočtu stálých aktiv podle jednotlivých skupin SKP se vychází z jejich účetní pořizovací a účetní zůstatkové ceny a roku pořízení. Pro jednotlivé skupiny SKP se zjišťuje reprodukční pořizovací hodnota v cenové úrovni předcházejícího roku s využitím indexů českého statistického úřadu a Ústavu racionalizace ve stavebnictví, případně další technické evidence.

Účetní pořizovací cena majetku výpočetní techniky a kancelářské techniky se s přihlédnutím k cenovému vývoji v posledních letech převezme bez přepočtu.

Nepřepočítávají se dále pozemky, inventář, umělecká díla, ocenitelná práva a software.

Koeficient přepočtu je dále použit pro stanovení přepočtených odpisů; vynásobením koeficientu přepočtu a účetního odpisu je vypočten přepočtený odpis.

• 1. Finanční leasing

Stálá aktiva pořízená formou finančního leasingu, která mají inventární číslo, se přepočítají tak, že k datu přepočtu se zjistí jejich pořizovací cena. Ta se stane východiskem dalšího přepočtu. Přepočet zůstatkové ceny se vypočte s použitím údajů o reálné životnosti příslušného předmětu. Energetický regulační úřad nechává na rozhodnutí vedení společností, zda přepočte finanční leasing. Toto rozhodnutí společnosti okomentují v příloze k regulačním výkazům.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 439/2001 Sb.

Postup při zařazení finančního leasingu do provozních aktiv

(1) Výkazy provozních aktiv obsahují aktiva pronajatá formou finančního leasingu.

(2) Zařazení do majetku se týká i majetku, jehož leasing byl ukončen a držitel licence využil možnosti nákupu tohoto majetku. Tato úprava bude prováděna do roku, ve kterém by byl majetek plně odepsán podle odpisových plánů držitele licence. Uplatnění postupu se vztahuje na všechny licencované činnosti kromě držitelů licencí skupiny 11, 31, 32.

(3) Ocenění majetku pronajatého formou finančního leasingu bude odpovídat ceně obvyklé. Každá jednotlivá splátka bude vhodným způsobem rozdělena na splátku jistiny a splátku leasingové marže. Splátky leasingové marže budou časově rozlišeny do období, se kterým časové souvisejí při zohlednění výše nesplacené jistiny. Vzniklý závazek bude snížen o uhrazené splátky finančního leasingu. Majetek bude zařazen do odpisových skupin a odepisován jako majetek, který je ve vlastnictví držitele licence.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 439/2001 Sb.

Držitel licence skupiny 12, 13, 14, 22, 23, 24, 25.

Do povolených nákladů držitel licence zařazuje část provozních nákladů po odečtení výnosů souvisejících s těmito provozními náklady. Výnosy související s provozními náklady snižují povolené náklady.

Jako výnosy související s provozními náklady se vykazují zejména výnosy za:

• a) opětné připojení po neplacení,

• b) neúspěšné reklamace měření,

• c) odstranění poruch na zařízení odběratele,