Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

Rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice měření emisí

Okresní úřad v rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice měření emisí uvede

• a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné číslo, místo trvalého pobytu, jedná-li se o fyzickou osobu,

• b) typ stanice měření emisí,

• c) typy a značky vozidel, u nichž je stanice měření emisí oprávněna provádět měření emisí,

• d) místo, kde bude stanice měření emisí provozována,

• e) datum zahájení provozu,

• f) rozsah provádění měření emisí,

• g) další podmínky pro zahájení činnosti provozování stanice měření emisí.

§ 66

(1) Stanice měření emisí musí mít ke dni zahájení provozu osvědčení. Osvědčení vydává okresní úřad, který rozhodoval o udělení oprávnění k provozování stanice měření emisí na základě žádosti provozovatele stanice měření emisí.

(2) Osvědčením provozovatel stanice měření emisí dokládá, že

• a) splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování stanice měření emisí,

• b) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování stanice měření emisí,

• c) má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění měření emisí.

(3) Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice měření emisí stanoví prováděcí právní předpis.

§ 67

Povinnosti provozovatele stanice měření emisí

(1) Provozovatel stanice měření emisí je povinen zajistit po celou dobu provozování stanice měření emisí, aby

• a) měření emisí vozidel bylo prováděno osobami, které jsou držiteli profesního osvědčení odborné způsobilosti mechanika (dále jen „profesní osvědčení mechanika“) (§ 69),

• b) technické vybavení a uspořádání druhu stanice měření emisí, včetně prostor pro měření emisí, manipulačních prostor, zařízení na odsávání výfukových plynů, větrání, vytápění, bylo v souladu s rozhodnutím vydaným podle § 65 a prováděcím právním předpisem,

• c) přístroje a zařízení používané k provádění měření emisí vozidel byly schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního právního předpisu.

(2) Provozovatel stanice měření emisí je povinen oznámit okresnímu úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti podle § 64 odst. 1 a 2.

§ 68

Odnětí oprávnění k provozování stanice měření emisí

Okresní úřad odejme oprávnění k provozování stanice měření emisí, jestliže

• a) při provádění měření emisí jsou závažným způsobem porušovány povinnosti stanovené tímto zákonem,

• b) ministerstvo v rámci výkonu státního odborného dozoru nařídilo zastavení provádění měření emisí.

Profesní osvědčení mechanika

§ 69

(1) Provádět měření emisí ve stanici měření emisí mohou osoby, které jsou držiteli profesního osvědčení mechanika. O vydání profesního osvědčení mechanika rozhoduje ministerstvo. V případě zamítnutí žádosti vydá ministerstvo rozhodnutí podle správního řádu.

(2) Profesní osvědčení mechanika vydá ministerstvo osobě, která

• a) má ukončené úplné střední odborné vzdělání technického směru a odbornou praxi nejméně tři roky nebo je vyučena v technickém oboru a má odbornou praxi nejméně šest roků,

• b) absolvovala teoretickou výuku měření emisí pro vozidla poháněná zážehovými motory nebo vozidla poháněná zážehovými motory a motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem nebo vozidla poháněná vznětovými motory a motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem,

• c) složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění měření emisí.

(3) V profesním osvědčení mechanika ministerstvo uvede rozsah způsobilosti provádět měření emisí ve stanici měření emisí. Vzor tiskopisu profesního osvědčení mechanika stanoví prováděcí právní předpis.

§ 70

(1) Profesní osvědčení mechanika se vydává na dobu neurčitou.

(2) Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního osvědčení mechanika,

• a) porušil-li jeho držitel závažným způsobem povinnosti při provádění prohlídek silničních vozidel,

• b) přestal-li splňovat podmínky pro jeho vydání.

§ 71

(1) Výuku spočívající v teoretické přípravě zajišťuje ministerstvo prostřednictvím pověřených organizací. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy. Předsedou komise je zaměstnanec ministerstva. Výuka a závěrečné zkoušky se provádějí na náklady žadatele.

(2) Učební osnovu výuky teoretické přípravy k získání odborné způsobilosti k provádění měření emisí ve stanici měření emisí, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí, způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti před zkušební komisí a zkušební řád stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA IV

ZKUŠEBNÍ STANICE

§ 72

(1) Ministerstvo může na základě veřejného výběrového řízení vydat oprávnění stanici technické kontroly k provádění technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, pokud splňuje tyto požadavky:

• a) je držitelem oprávnění k provozování stanice technické kontroly,

• b) je technicky a stavebně vybavena k provádění technické kontroly,

• c) alespoň jeden zaměstnanec je držitelem platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,

• d) činnosti budou vykonávat fyzické osoby, které jsou pro tyto činnosti odborně způsobilé a mají povinnost zachovávat státní, obchodní nebo služební tajemství.

(2) Ministerstvo rozhodne o vydání osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, jestliže žadatel

• a) je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika,

• b) úspěšně absolvoval základní nebo zdokonalovací výcvik v teoretické přípravě a praktické výuce,

• c) složil závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti.

(3) Podrobnosti o druzích zkušebních stanic, vzory tiskopisů oprávnění podle odstavce 1 a osvědčení k provozování zkušebních stanic a podrobnosti o způsobu získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST PÁTÁ

PŘESTAVBA SILNIČNÍHO VOZIDLA

§ 73

(1) Přestavbou silničního vozidla je změna nebo úprava podstatných částí mechanismu nebo konstrukce provozovaného silničního vozidla.

(2) Za změnu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla se považují

• a) změna druhu pohonu, vestavění jiného typu motoru,

• b) změna karoserie, pérování vozidla a kol způsobující změnu povoleného zatížení,

• c) změna druhu karoserie nebo nástavby, pro které se mění účel a způsob použití silničního vozidla,

• d) změna kategorie vozidla.

(3) Největší povolenou hmotnost silničního vozidla lze snížit jen v případě přestavby vozidla na speciální vozidlo jednoúčelového využití za podmínky, že nedojde ke změně kategorie vozidla.

(4) Přestavbou vozidla nesmí být změněna kategorie vozidla, jestliže se na nově vzniklou kategorii vztahují přísnější technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem pro brzdy vozidla, vnější hluk vozidla, emise škodlivin ve výfukových plynech vozidla nebo prvky aktivní a pasivní bezpečnosti.

(5) Přestavbu vozidla výměnou karoserie lze povolit jen v rámci jedné typové řady vozidla.

(6) Nahrazuje-li se nebo doplňuje-li se vozidlo novou nebo jinou součástí nebo výbavou, musí tato součást nebo výbava splňovat podmínky stanovené tímto zákonem.

(7) O přestavbu silničního vozidla se nejedná, jestliže výrobce vozidla prohlásí podstatnou část mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla za náhradní díl k tomuto vozidlu.

§ 74

(1) Přestavbu silničního vozidla, které je registrováno v registru silničních vozidel, povoluje příslušný okresní úřad na základě písemné žádosti, pokud jsou splněny podmínky pro přestavbu stanovené prováděcím právním předpisem.

(2) Hromadnou přestavbu typu silničního vozidla povoluje ministerstvo na základě písemné žádosti, pokud jsou splněny podmínky pro hromadnou přestavbu stanovené prováděcím právním předpisem.

(3) Žádost o povolení přestavby silničního vozidla nebo hromadné přestavby typu silničního vozidla musí obsahovat

• a) obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno a příjmení, pobyt, obchodní jméno, rodné číslo a identifikační číslo fyzické osoby, pokud bylo přiděleno, je-li žadatelem fyzická osoba,

• b) druh a kategorii silničního vozidla,

• c) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno.

(4) Žádost musí být doložena těmito doklady:

• a) podrobným popisem přestavby silničního vozidla,

• b) návrhem na změnu údajů zapisovaných v technickém průkazu silničního vozidla,

• c) technickým popisem a výkresovou dokumentací systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, pokud nebyla schválena jejich technická způsobilost typu,

• d) technickým protokolem vydaným zkušební stanicí a u hromadné přestavby vozidla pověřenou zkušebnou.

ČÁST ŠESTÁ

VÝBAVA A NÁHRADNÍ DÍLY

§ 75

(1) Výbavou vozidla jsou věci, které jsou určeny k zajištění provozu, údržby a opravám vozidla, nebo k ochraně a zajištění přepravovaných osob nebo nákladů před újmou na zdraví, poškozením nebo před nepříznivými vlivy různého charakteru, nebo pro zvýšení komfortu jízdy a příjem nebo předávání informací z vozidla, například náhradní kolo, nářadí, výstražný trojúhelník, prostředky pro připevnění nákladů, lékárnička, jednotka úpravy vzduchu, rádiový přijímač.

(2) Náhradním dílem jsou věci, které jsou určeny k nahrazení původního samostatného technického celku nebo konstrukční části vozidla. Náhradní díl, na který se vztahuje homologace typu, musí splňovat požadavky stanovené předpisovou základnou.

§ 76

(1) Výbavu lze použít, pokud svou konstrukcí a technickým stavem odpovídá technickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem. Výbava, která je určena prováděcím právním předpisem, musí mít schválenou technickou způsobilost.

(2) Na schvalování technické způsobilosti výbavy se vztahuje část třetí tohoto zákona.

§ 77

Pohonné hmoty, provozní hmoty a maziva

(1) Pohonnou hmotou motorového vozidla se rozumí motorový benzín, motorová nafta, zkapalněné ropné plyny, biopalivo, směsné palivo a stlačený a zkapalněný zemní plyn. Provozní hmotou motorového vozidla se rozumí zejména kapalina do brzdového systému vozidla a kapalina do chladicího systému pro chlazení motoru motorového vozidla. Mazivem jsou mazací oleje a mazací tuky pro zajištění technické způsobilosti motorového vozidla k provozu.

(2) K pohonu motorů vozidel a k plnění mazacích, chladicích a jiných systémů a zařízení vozidel se smí používat pouze pohonné hmoty a provozní hmoty předepsané výrobcem těchto motorů, systémů a zařízení. Pohonné hmoty a provozní hmoty používané v provozu silničních motorových vozidel musí svou jakostí splňovat požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, zvláštními právními předpisy,^10) českými technickými normami a předpisy vydanými na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.^11) K provozu vozidla na pozemních komunikacích nesmí být použito olovnatých motorových benzínů.

(3) Prodávat olovnaté motorové benzíny v České republice a dovážet olovnaté motorové benzíny do České republiky je zakázáno. Pro provoz vozidla, jehož motor je konstruován pro použití olovnatých motorových benzínů, musí být u čerpací stanice v prodeji bezolovnatý motorový benzín s aditivačními přísadami, které umožní spolehlivý provoz těchto motorů, nebo aditivační přísady samotné. Aditivační přísady a jejich dávkování stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Výrobce a dovozce benzínu a motorové nafty pro motorová vozidla v provozu na pozemních komunikacích je povinen zajistit, aby jím prodávané pohonné hmoty svou jakostí odpovídaly požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví způsob sledování a monitorování jakosti pohonných hmot v oblasti jejich výroby, dovozu a prodeje a způsob vypracování a podávání zpráv mezinárodním orgánům a organizacím z oblasti sledování a monitorování jakosti pohonných hmot.

ČÁST SEDMÁ

ZVLÁŠTNÍ VOZIDLA

§ 78

(1) Zvláštní vozidlo lze provozovat, pokud svou konstrukcí a technickým stavem odpovídá technickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem a má schválenou technickou způsobilost k provozu podle tohoto zákona.

(2) Na schvalování technické způsobilosti zvláštního vozidla k provozu se vztahuje část třetí tohoto zákona.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví jednotlivé druhy mobilních strojů, průmyslových zařízení schopných přepravy nebo vozidel bez karoserie, ve kterých je zabudován spalovací motor, přípustné hodnoty emisí znečisťujících látek ve výfukových plynech a podrobnosti schvalování typu spalovacích motorů, způsob vypracování a podávání zpráv mezinárodním orgánům a organizacím.

§ 79

(1) Pro registraci a postup při schvalování technické způsobilosti zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel a samojízdných pracovních strojů platí část druhá a část třetí tohoto zákona. Pro provoz zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel platí dále část čtvrtá s výjimkou § 40 odst. 1.

(2) Pro zvláštní vozidla nepodléhající registraci vozidel v registru silničních vozidel vydá výrobce technické osvědčení zvláštního vozidla. Pro zvláštní vozidla registrovaná v registru silničních vozidel vydá výrobce technický průkaz zvláštního vozidla.

(3) Provozovatel zemědělského nebo lesnického traktoru a jejich přípojného vozidla přistaví k technické prohlídce toto zvláštní vozidlo nejpozději ve lhůtě čtyř let po jeho prvním zaregistrování v registru silničních vozidel a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách čtyř let.

(4) Technická prohlídka zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel a měření emisí zemědělských a lesnických traktorů může být provedena v místě určeném příslušným okresním úřadem mobilním způsobem.

(5) Vzor technického osvědčení zvláštního vozidla a technického průkazu zvláštního motorového vozidla a osvědčení o registraci zvláštního motorového vozidla a zvláštního přípojného vozidla a podrobnosti o způsobu provádění technické prohlídky a měření emisí mobilním způsobem stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST OSMÁ

STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR

§ 80

(1) Státní správu a státní dozor ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích vykonávají podle tohoto zákona a v rozsahu jím vymezeném, podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, ministerstvo, okresní úřady a Česká obchodní inspekce.

(2) Ministerstvo

• a) vede centrální registr silničních vozidel a registr silničních vozidel členů diplomatické mise,^4)

• b) rozhoduje o udělení, změnách a odnětí technické způsobilosti typu silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a výbavy silničního vozidla,

• c) pověřuje právnickou osobu vykonáváním činností k provádění ověřování a posuzování shody vlastností silničního vozidla a vydávání technických protokolů o této shodě,

• d) rozhoduje o uznání osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a výbavy silničního vozidla vydaného jiným státem,

• e) rozhoduje o udělení výjimky pro schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a výbavy silničního vozidla a o udělení výjimky při schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného, dovezeného nebo přestavěného silničního vozidla,

• f) rozhoduje o výjimkách z informačního dokumentu stanoveného pro technickou způsobilost typu silničního vozidla při hromadné výrobě malé série silničních vozidel nebo jednotlivě vyrobených nebo jednotlivě dovezených silničních vozidel,

• g) provádí dohled nad výrobou silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel z hlediska schvalování technické způsobilosti typu,

• h) vydává registrační průkaz historického vozidla a vydává zvláštní registrační značku historického vozidla,

• i) ukládá výrobcům silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel způsob a lhůtu k odstranění nedostatků a jejich příčin zjištěných při dohledu nad výrobou z hlediska schvalování technické způsobilosti typu,

• j) rozhoduje o zastavení výroby silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel nebo výbavy silničních vozidel, anebo jejich uvádění do provozu, je-li výrobou a provozováním bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob a bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,

• k) vydává a odnímá profesní osvědčení kontrolního technika, osvědčení kontrolního technika pro vydávání technických protokolů vozidel před jejich schválením k provozu na pozemních komunikacích a profesní osvědčení mechanika,

• l) vede evidenci vydaných profesních osvědčení kontrolního technika, osvědčení kontrolního technika pro vydávání technických protokolů kontroly jednotlivých druhů vozidel, výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před jejich schválením k provozu na pozemních komunikacích a profesních osvědčení mechanika,

• m) pověřuje stanice technické kontroly prováděním technické kontroly jednotlivých vozidel a výměnných nástaveb před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,

• n) schvaluje technickou způsobilost výbavy silničních vozidel,

• o) schvaluje technickou způsobilost typu zvláštních vozidel k provozu na pozemních komunikacích,

• p) vede registr stanic technické kontroly, stanic měření emisí, provedených technických prohlídek, technických kontrol silničních vozidel, evidenčních kontrol silničních vozidel, měření emisí a zpracovává statistické výstupy,

• r) vydává a odnímá osvědčení o schválení měřicího přístroje nebo zařízení používaného k provádění technických prohlídek a k měření emisí.

(3) Okresní úřad

• a) vede registr silničních vozidel,

• b) rozhoduje o zápisu silničního vozidla do registru vozidel, provádí zápisy změn údajů zapisovaných v registru,

• c) přiděluje silničním motorovým vozidlům registrační značku a přiděluje tabulku s registrační značkou,

• d) vydává osvědčení o registraci a technický průkaz silničního vozidla nebo technické osvědčení silničního vozidla,

• e) provádí zápis a výmaz zástavního práva k silničním motorovým vozidlům do registru vozidel a technického průkazu vozidla,

• f) rozhoduje o vyřazení silničního vozidla z provozu,

• g) schvaluje technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného nebo přestavěného silničního vozidla,

• h) schvaluje technickou způsobilost jednotlivě dovezeného vozidla,

• i) provádí zápisy údajů v technickém průkazu silničního vozidla,

• j) rozhoduje o udělení a odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly,

• k) rozhoduje o udělení a odnětí oprávnění k provozování stanice měření emisí,

• l) vydává osvědčení k provozování stanice technické kontroly a stanice měření emisí.

(4) Česká obchodní inspekce kontroluje jakost pohonných hmot u výrobce, prodávajícího a dovozce podle zvláštního právního předpisu^12) a sleduje a monitoruje jakost pohonných hmot v souladu s prováděcím právním předpisem vydaným podle § 77 odst. 5. Provádění rozborů je zajišťováno prostřednictvím pověřených osob. Česká obchodní inspekce je povinna jednou měsíčně oznamovat zjištěné údaje o jakosti pohonných hmot za uplynulý kalendářní měsíc Ministerstvu průmyslu a obchodu.

§ 81

Státní odborný dozor

(1) Státní odborný dozor ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích vykonávají podle tohoto zákona ministerstvo a okresní úřady a podle zvláštního právního předpisu^5) Policie České republiky. Při výkonu státního odborného dozoru ministerstvo a okresní úřady kontrolují plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem. Zjišťují, zda osoby, jimž ukládá tento zákon povinnosti ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích, (dále jen „povinné osoby“) plní uložené povinnosti a zda dodržují podmínky stanovené v rozhodnutích vydaných ministerstvem nebo okresními úřady.

(2) Zaměstnanci ministerstva a zaměstnanci okresních úřadů pověření výkonem státního odborného dozoru (dále jen „pověřené osoby“) postupují při tomto výkonu podle zvláštního právního předpisu.^8)

(3) Práva a povinnosti pověřených osob a povinných osob při výkonu státního odborného dozoru stanoví zvláštní právní předpis.^8)

§ 82

(1) Při výkonu státního odborného dozoru je pověřená osoba povinna prokázat se dokladem o pověření. Doklad o pověření obsahuje jméno a příjmení pověřené osoby, její rodné číslo, fotografii, věcný a územní rozsah oprávnění a dobu platnosti.

(2) Zjistí-li osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem a dalšími právními předpisy k zajištění bezpečnosti provozu vozidel na pozemních komunikacích, uloží podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků kontrolovanému subjektu způsob a lhůtu k odstranění jejich příčin.

(3) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru závažné závady v činnosti stanice technické kontroly nebo v činnosti stanice měření emisí, je oprávněna nařídit okamžité zastavení provádění technických prohlídek a technických nebo evidenčních kontrol ve stanici technické kontroly nebo měření emisí ve stanici měření emisí a vyrozumět o tom příslušný okresní úřad. Na vydání tohoto opatření se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(4) Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru může bezprostředně po provedení technické prohlídky nebo měření emisí vyzvat provozovatele silničního vozidla, aby na dobu nezbytně nutnou přistavil na svůj náklad zkontrolované vozidlo k opakované částečné nebo celkové technické prohlídce nebo k měření emisí. Provozovatel silničního vozidla je povinen na základě výzvy osoby pověřené státním dozorem přistavit silniční vozidlo k opakované technické prohlídce nebo k měření emisí. Bezprostředně opakovanou technickou prohlídku nebo měření emisí provede bezplatně kontrolní technik nebo mechanik pod dozorem osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru.

Pokuty

§ 83

(1) Ministerstvo nebo okresní úřad v rozsahu své působnosti uloží pokutu až do výše 50 000 000 Kč osobě, která

• a) hromadně vyrobila a uvedla na trh silniční vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla a výbavu vozidla bez platného osvědčení o technické způsobilosti typu,

• b) hromadně vyrobila a uvedla na trh silniční vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla bez rozhodnutí o uznání osvědčení technické způsobilosti typu a výbavy vozidla vydaného jiným státem.

(2) Okresní úřad uloží pokutu až do výše 10 000 000 Kč osobě, která vyrobila a uvedla na trh silniční vozidlo bez schválení technické způsobilosti.

(3) Ministerstvo nebo okresní úřad v rozsahu své působnosti uloží pokutu do výše 5 000 000 Kč osobě, která pozměnila identifikační údaje na podstatných částech mechanismu nebo konstrukci silničního vozidla.

(4) Ministerstvo uloží pokutu do výše 5 000 000 Kč osobě, která porušila podmínky stanovené v rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu.

(5) Okresní úřad uloží pokutu do výše 500 000 Kč osobě, která

• a) provozuje stanici technické kontroly nebo stanici měření emisí bez platného oprávnění okresního úřadu nebo provádí technické kontroly silničních vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích bez povolení,

• b) nedodržuje podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem pro provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí.

(6) Při porušení povinností stanovených v § 77 odst. 3 a 4 Česká obchodní inspekce rozhodne o opatřeních nebo uloží pokutu podle zvláštních právních předpisů.^13)

§ 84

(1) Pokutu uloží ministerstvo, Česká obchodní inspekce nebo okresní úřad do jednoho roku ode dne, kdy bylo porušení povinností zjištěno, a nejdéle do tří let ode dne, kdy k porušení povinností došlo, a jde-li o pokračující neoprávněné provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, nejdéle do pěti let od doby, kdy neoprávněná činnost ještě trvala.

(2) Pokuty uložené okresním úřadem vybírá a vymáhá okresní úřad. Pokuty uložené ministerstvem vybírá a vymáhá ministerstvo.

(3) Pokuty uložené a vybrané podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.

ČÁST DEVÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Společná ustanovení

§ 85

(1) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Vyhoví-li se v plném rozsahu žádosti o osvědčení o registraci a osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, profesní osvědčení kontrolního technika, profesní osvědčení kontrolního technika pro vydávání technických protokolů vozidel před jejich schválením k provozu na pozemních komunikacích, profesní osvědčení mechanika a osvědčení o schválení měřicího přístroje nebo zařízení používaného pro provádění technických prohlídek a měření emisí, podávané podle tohoto zákona, vydává se místo správního rozhodnutí osvědčení.

§ 86

Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

§ 87

Za úkony ministerstva a okresního úřadu stanovené zvláštním právním předpisem^6) se vybírají správní poplatky. Ostatní úkony ministerstva a okresního úřadu se provádějí za úhradu, jejíž druh a výši stanoví prováděcí právní předpis.

§ 88

(1) Výrobci vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí, samostatných technických celků nebo výbavy silničního vozidla jsou povinni poskytovat ministerstvu údaje o vyráběných vozidlech stanovené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.

(2) Ministerstvo zabezpečuje vydávání Věstníku dopravy, ve kterém se publikuje předpisová základna a informační dokument pro účely rozhodování o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla a instrukce upřesňující jednotnost provádění technických prohlídek a měření emisí ve stanicích technické kontroly a stanicích měření emisí.

§ 89

Přechodná ustanovení

(1) Sankce za protiprávní jednání podle tohoto zákona lze uložit pouze za protiprávní jednání, k němuž došlo po účinnosti tohoto zákona.

(2) Provozovatel stanice technické kontroly a provozovatel stanice měření emisí, kteří provozují stanici technické kontroly nebo stanici měření emisí na základě platného oprávnění vydaného podle právního předpisu platného před účinností tohoto zákona, jsou povinni nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona sdělit příslušnému okresnímu úřadu údaje a doložit doklady vyžadované pro udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí. Nesplní-li provozovatel tuto povinnost, pozbude dosavadní oprávnění platnosti uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro sdělení údajů a doložení dokladů. Nesplní-li provozovatel na základě sdělených údajů a předložených dokladů podmínky stanovené tímto zákonem pro udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, zahájí okresní úřad neprodleně řízení o odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí.

(3) Registrace silničních vozidel v evidenci dopravního inspektorátu Policie České republiky provedená před účinností tohoto zákona se považuje za registraci podle tohoto zákona.

(4) Technické průkazy vozidla, technická osvědčení vozidel, osvědčení o technickém průkazu, výpisy technického osvědčení vydané podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za technické průkazy vozidla, technická osvědčení vozidel, osvědčení o technickém průkazu, výpisy technického osvědčení vydané podle tohoto zákona.

(5) Provozovatelé silničních motorových vozidel a přípojných vozidel jsou povinni do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona uvést údaje v registru silničních vozidel vedeného podle tohoto zákona do stavu odpovídajícího skutečnosti; pokud jde o vznik, změnu nebo zánik zástavních práv, jsou provozovatelé silničních motorových vozidel a přípojných vozidel povinni uvést údaje v registru silničních vozidel do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona do stavu odpovídajícího skutečnosti.

(6) Technická prohlídka a měření emisí provedené před nabytím účinnosti tohoto zákona zapsané v technickém průkazu vozidla a v osvědčení o měření emisí a vyznačené kontrolní nálepkou na státní poznávací značce, umístěné na zadní části vozidla, se považují za technickou prohlídku a měření emisí podle tohoto zákona.

(7) Osvědčení o odborné způsobilosti k provádění technických kontrol, technických prohlídek nebo k měření emisí vydaná před nabytím účinnosti tohoto zákona se považují za profesní osvědčení vydaná podle tohoto zákona.

(8) Osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla, typu jiného vozidla a příslušenství, jejich částí a doplňků, včetně jejich příloh, vydaná před nabytím účinnosti tohoto zákona se považují za osvědčení vydaná podle tohoto zákona.

(9) Rozhodnutí vydaná dopravním inspektorátem Policie České republiky o schválení technické způsobilosti jednotlivého vozidla vydaná před účinností tohoto zákona se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona.

(10) Vozidla, na která se nevztahovala povinnost registrace podle právních předpisů platných do účinnosti tohoto zákona, musí být zaregistrována v registru silničních vozidel nejpozději ve lhůtě jednoho roku od účinnosti tohoto zákona.

(11) Osvědčení o schválení měřicího přístroje nebo zařízení používaného k provádění technických prohlídek a k měření emisí vydaná před nabytím účinnosti tohoto zákona se považují za osvědčení vydaná podle tohoto zákona.

§ 90

(1) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ministerstva vnitra, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích podle tohoto zákona, přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy a spojů.

(2) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Policie České republiky, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích podle tohoto zákona, přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z Policie České republiky na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají tito zaměstnanci pracoviště.

§ 91

Závěrečná ustanovení

(1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 2 odst. 5 až 8, § 4 odst. 7, § 5 odst. 3, § 7 odst. 2 a 4, § 18 odst. 4, § 19 odst. 5 a 8, § 25 odst. 2, § 31 odst. 1 a 2, § 33 odst. 2, § 36 odst. 2 a 3, § 44 odst. 6, § 45 odst. 1, 5 a 6, § 47 odst. 4, § 48 odst. 1 a 4, § 53 odst. 2, § 54 odst. 6, § 57 odst. 3, § 58 odst. 1 písm. b) a c), § 60 odst. 3, § 62 odst. 2, § 63 odst. 5, § 66 odst. 3, § 67 odst. 1 písm. b) a c), § 69 odst. 3, § 71 odst. 2, § 72 odst. 3, § 74 odst. 1, § 76 odst. 1, § 78 odst. 1 a 3, § 79 odst. 5, § 83 odst. 5 písm. b) a § 87.

(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 77 odst. 2 až 5.

(3) Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 37 písm. b).

(4) Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 78 odst. 3.

(5) Výrobci silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel a samostatných technických celků vozidel, zvláštních vozidel a ostatní osoby zúčastněné na schvalování nebo uznávání technické způsobilosti typu jsou povinni dodržovat technické předpisy vydávané

• a) na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,^7) vydávané Evropskou hospodářskou komisí při Organizaci spojených národů,

• b) na základě Evropské mezinárodní silniční dohody o přepravě nebezpečných věcí (ADR),^14)

• c) na základě Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR),^15)

• d) podle článku 7 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé,^11)

a to ve znění přijatém Českou republikou. Tyto technické předpisy se uveřejňují ve Věstníku dopravy a jsou k dispozici na ministerstvu.

§ 92

Zrušují se:

• 1. Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

• 1. Zákon č. 355/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

§ 93

Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., se mění takto:

• 1. V § 2 písm. b) se slova „podléhá evidenci“ nahrazují slovy „podléhá registraci“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 9) zní:

„^9) § 4 až 6 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.“.

• 1. V § 15 odst. 2 se slova „z centrální evidence vozidel“ zrušují.

• 1. V § 15 odst. 3 se slovo „vnitra“ nahrazuje slovy „dopravy a spojů“.

• 1. V § 15 odst. 4 se slovo „vnitra“ nahrazuje slovy „dopravy a spojů“.

• 1. V § 15 odst. 9 se za slova „vyřazení vozidla“ vkládají slova „z registru^23)“ a poznámka pod čarou č. 23), která zní:

„^23) § 13 a 14 zákona č. 56/2001 Sb.“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

§ 94

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.

v z. Buzková v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Příloha k zákonu č. 56/2001 Sb.

Rozdělení vozidel do kategorií

• A) Základní kategorie vozidel

Kategorie L - motorová vozidla zpravidla s méně než čtyřmi koly

Kategorie M - motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob

Kategorie N - motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu nákladů

Kategorie O - přípojná vozidla

Kategorie T - traktory zemědělské nebo lesnické

Kategorie S - pracovní stroje

Kategorie R - ostatní vozidla, která nelze zařadit do výše uvedených kategorií

• B) Členění některých kategorií vozidel

(1) Kategorie vozidel L se člení na

mopedy

• a) dvoukolové mopedy jsou dvoukolová vozidla s objemem válců motoru nepřesahujícím 50 cm^3 v případě spalovacího motoru a s maximální konstrukční rychlostí nepřesahující 45 kmh^-1 při jakémkoli druhu pohonu,

• b) tříkolové mopedy jsou tříkolová vozidla s jakýmkoli uspořádáním kol, s objemem válců motoru nepřesahujícím 50 cm^3 v případě spalovacího motoru a s maximální konstrukční rychlostí nepřesahující 45 kmh^-1 při jakémkoli druhu pohonu,

• c) lehké čtyřkolky, jejichž hmotnost v nenaloženém stavu je menší než 350 kg, do čehož se nezapočítává hmotnost baterií v případě elektrických vozidel, dále, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřesahuje 45 kmh^-1 a jejichž zdvihový objem motoru nepřesahuje 50 cm^3 u zážehových motorů nebo pro jiné druhy motorů maximální čistý výkon nepřesahuje 4 kW,

motocykly

• a) motocykly jsou dvoukolová vozidla s objemem válců motoru přesahujícím 50 cm^3 v případě spalovacího motoru, nebo s maximální konstrukční rychlostí přesahující 45 kmh^-1 při jakémkoli druhu pohonu,

• b) motocykly s postranním vozíkem jsou vozidla s třemi koly uspořádanými nesouměrně vzhledem k střední podélné rovině, s objemem válců motoru přesahujícím 50 cm^3 v případě spalovacího motoru, nebo s maximální konstrukční rychlostí přesahující 45 kmh^-1 při jakémkoli druhu pohonu,

motorové tříkolky

• a) motorové tříkolky jsou vozidla s třemi koly uspořádanými souměrně vzhledem ke střední podélné rovině s objemem válců motoru přesahujícím 50 cm^3 v případě spalovacího motoru, nebo s maximální konstrukční rychlostí přesahující 45 kmh^-1 při jakémkoli druhu pohonu,

• b) čtyřkolky jiné než lehké tříkolky, jejichž hmotnost v nenaloženém stavu nepřesahuje 400 kg nebo 550 kg u vozidel určených k přepravě nákladů, do čehož se nezapočítává hmotnost baterií v případě elektrických vozidel a dále, u nichž maximální čistý výkon motoru nepřesahuje 15 kW,

motokolo

jízdní kolo s trvale zabudovaným motorem s objemem válců motoru nepřesahujícím 50 cm^3 v případě spalovacího motoru a s maximální konstrukční rychlostí nepřesahující 25 kmh^-1 při jakémkoli druhu pohonu.

Vozidla zařazená podle EHK - OSN v kategorií L1 a L2 s maximální konstrukční rychlostí 50 kmh^-1 se považují za mopedy, vozidla kategorií L3 a L4 se považují za motocykly a vozidla kategorie L5 se považují za motorové tříkolky.

(2) Kategorie vozidel M se člení na

• a) M1 - vozidla, která mají nejvýše osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, nebo víceúčelová vozidla,

• b) M2 - vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, a jejichž největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 5 000 kg,

• c) M3 - vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, a jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 5 000 kg.

(3) Víceúčelové vozidlo je vozidlo typem karoserie určené k přepravě osob a nákladu v jediném oddělení vozidla. Rozdělení vozidel podle typu karoserie a podmínky pro zařazení víceúčelového vozidla do kategorie vozidel M1 nebo N1 stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Při rozhodování o zařazení vozidla do kategorie M a N se považuje za místo k přepravě osob místo pro osobu sedící, ležící, stojící nebo místo s trvalými úchyty ukotvení sedadla, přičemž není rozhodující, zda sedadlo na tomto místě je nebo není umístěno.

(5) Kategorie vozidel N se člení na

• a) N1 - vozidlo, jehož největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg,

• b) N2 - vozidlo, jehož největší přípustná hmotnost převyšuje 3 500 kg, avšak nepřevyšuje 12 000 kg,

• c) N3 - vozidlo, jehož největší přípustná hmotnost převyšuje 12 000 kg.

(6) Terénní vozidlo je motorové vozidlo se zvýšenou průjezdností, které patří do vozidel kategorie M nebo N a splňuje další technické podmínky stanovené prováděcím právním předpisem. Terénní vozidlo příslušné kategorie se označuje doplňkovým písmenem G ke kategorii M nebo N, například M1G, N3G.

(7) Kategorie vozidel O se člení na

• a) O1 - přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg,

• b) O2 - přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 750 kg, ale nepřevyšuje 3 500 kg,

• c) O3 - přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 10 000 kg,

• d) O4 - přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 10 000 kg,

• e) OT1 - přípojná vozidla traktoru, jejichž největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 1 500 kg,

• f) OT2 - přípojná vozidla traktoru, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 1 500 kg, ale nepřevyšuje 3 500 kg,

• g) OT3 - přípojná vozidla traktoru, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 6 000 kg,

• h) OT4 - přípojná vozidla traktoru, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 6 000 kg.

(8) Kategorie vozidel S se člení na

• a) Ss - pracovní stroj samojízdný je zvláštní vozidlo s vlastním zdrojem pohonu, konstrukčně a svým vybavením určené pouze pro vykonávání určitých pracovních činností. Pracovní stroj samojízdný není určený zpravidla pro přepravní činnost,

• b) SP - pracovní stroj přípojný je zvláštní vozidlo bez vlastního zdroje pohonu, konstrukčně a svým vybavením určené pouze pro vykonávání určitých pracovních činností. Pracovní stroj přípojný se připojuje k tažnému motorovému vozidlu, které je přizpůsobené pro jeho připojení. Pracovní stroj přípojný není určený zpravidla pro přepravní činnost. Pracovní stroje přípojné se dělí

• 1. SP1 pracovní stroj přípojný s největší technicky přípustnou hmotností nepřevyšující 3 000 kg,

• 1. SP2 pracovní stroj přípojný s technicky přípustnou hmotností převyšující 3 000 kg, avšak nepřevyšující 6 000 kg,

• 1. SP3 pracovní stroj s technicky přípustnou hmotností převyšující 6 000 kg.

^1) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Vyhláška č. 274/1999 Sb., kterou se stanoví druhy a kategorie vojenských vozidel, schvalování jejich technické způsobilosti, provádění technických prohlídek vojenských vozidel a zkoušek technických zařízení vojenských vozidel.

^2) § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). § 1 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

^3) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů.

^4) Vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.

^5) § 4 zákona č. 168/1999 Sb.

^6) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

^7) Vyhláška č. 176/1960 Sb., o Dohodě o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel, ve znění sdělení č. 42/1996 Sb.

^8) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

^9) Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

^10) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., a zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.

^11) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb., o Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.

^12) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

^13) Zákon č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

^14) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů.

^15) Vyhláška č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů.