Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví kritéria, faktory a limity pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

Zařazování prací do kategorií

§ 2

(K § 37 zákona)

Zařazení prací do jedné ze čtyř kategorií (dále jen „kategorizace“) vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnance faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Kategorizace se provádí na základě zhodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a úroveň zabezpečení jeho ochrany.

§ 3

(1) Do první kategorie se zařazují práce vykonávané za podmínek, při nichž podle současné úrovně poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví zaměstnance.

(2) Do druhé kategorie se zařazují práce, při nichž ukazatele faktorů, jimž jsou zaměstnanci vystaveni, (dále jen „expozice“) nepřekračují hygienické limity stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím ochranu zdraví zaměstnanců a touto vyhláškou, ale nelze vyloučit, že při této míře expozice se neprojeví u vnímavých jedinců nepříznivé účinky na zdraví. Do této kategorie se zpravidla dále zařazují práce, pro jejichž vykonávání jsou zvláštními právními předpisy stanoveny požadavky na zdravotní způsobilost osob, které takovou práci vykonávají,^1) a práce, o nichž takto rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví.

(3) Do třetí kategorie se zařazují práce, při nichž není expozice zaměstnanců faktorům spolehlivě snížena technickými opatřeními na úroveň stanovenou hygienickými limity a pro zajištění ochrany zdraví zaměstnanců je proto nezbytné využívat osobní ochranné prostředky, organizační a jiná ochranná opatření (dále jen „ochranná opatření“).

(4) Do čtvrté kategorie se zařazují práce a pracovní procesy spojené s vysokým rizikem ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

(5) Faktory a limity pro zařazení prací do kategorie druhé až čtvrté podle měřitelných faktorů jsou uvedeny v příloze č. 1. Práce, při kterých jsou hodnoty těchto faktorů příznivější, než odpovídá druhé kategorii, se zařazují do první kategorie. Práce, jejichž povaha neumožňuje zařazení do kategorií podle kritérií uvedených v části A přílohy č. 1, se zařazují do kategorií na podkladě současných znalostí o jejich vlivu na zdraví zaměstnanců. Příkladový seznam je uveden v části B přílohy č. 1. Při zařazování konkrétních prací do kategorií se bere v úvahu vzájemné ovlivňování účinků jednotlivých faktorů, pokud je toto ovlivňování na podkladě současných vědeckých poznatků známé.

§ 4

(1) Práce spojená s expozicí několika faktorům se zařadí do kategorie odpovídající nejnepříznivěji hodnocenému faktoru.

(2) Odborné podklady pro zařazení dané práce do kategorie musí být zjištěny a vyhodnoceny v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu zdraví zaměstnanců.

(3) Hodnocení zátěže zaměstnanců ionizujícím zářením jako jedním z faktorů pracovních podmínek upravuje zvláštní právní předpis.^2)

§ 5

Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů

(K § 39 zákona)

(1) Biologické expoziční testy jsou jedním z prostředků hodnocení expozice skupin zaměstnanců nebo jednotlivých zaměstnanců chemickým látkám na základě stanovení vhodných determinantů ve vzorcích biologického materiálu odebraného exponovaným osobám ve vhodnou dobu.

(2) Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, jejichž překročení svědčí o zvýšení expozice chemickým látkám nad hygienicky přípustnou úroveň, a doby odběrů biologického materiálu jsou uvedeny v příloze č. 2.

§ 6

Náležitosti hlášení prací s azbestem a jiných prací, které mohou být zdrojem expozice azbestu

(K § 41 zákona)

(1) Hlášení o provádění prací s azbestem a jiných prací, které mohou být zdrojem expozice azbestu, včetně prací při odstraňování staveb nebo jejich částí, konstrukcí, zařízení, instalací nebo výrobků, jejichž součástí je azbest, se podává orgánu ochrany veřejného zdraví příslušnému podle místa konání práce.

(2) Hlášení musí obsahovat tyto údaje:

• a) obchodní jméno, identifikační číslo organizace, sídlo právnické osoby nebo místo podnikání u fyzické osoby, která je zaměstnavatelem,

• b) místo vykonávaných prací, jejich povaha, pravděpodobná doba jejích trvání, druh a množství azbestu, pokud je lze určit, vymezení kontrolovaného pásma a způsob zajištění jeho nepřístupnosti nepovolaným osobám,

• c) technologické postupy, které budou používány v zájmu omezení expozice zaměstnanců prachu azbestu,

• d) technická zařízení a organizační opatření k zajištění ochrany zdraví zaměstnanců vykonávajících práci s azbestem a materiály obsahujícími azbest a pro ochranu jiných osob přítomných na pracovišti a v blízkosti pracoviště,

• e) vybavení zaměstnanců pracujících v kontrolovaném pásmu ochranným oděvem a osobními ochrannými prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím, místo a způsob jejich ukládání, zajištění jejich kontroly po použití, jejich čištění a praní a případná likvidace,

• f) zajištění sanitárních zařízení a prostorů pro jídlo, pití a kouření pro zaměstnance,

• g) způsob manipulace s odpady obsahujícími azbest, popis určených prostředků a způsob technologie jejich sbírání a odstraňování z pracoviště,

• h) zajištění závodní preventivní péče o zaměstnance, jméno a příjmení lékaře a místo provozování zdravotnického zařízení vykonávajícího tuto péči, jde-li o fyzickou osobu, a název a sídlo, jde-li o zdravotnické zařízení jako právnickou osobu,

• i) jméno a příjmení a kvalifikaci osoby odpovědné za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

• j) způsob zajištění kontroly koncentrace azbestu v pracovním ovzduší a způsob zajištění dokumentace o evidenci jednotlivých zaměstnanců exponovaných azbestu.

§ 7

Náležitosti hlášení zacházení s biologickými činiteli

(K § 41 zákona)

(1) Hlášení podle § 41 odst. 1 zákona podává zaměstnavatel, na jehož pracovištích budou nově používány biologické činitele skupin 2 až 4, místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; seznam těchto biologických činitelů je uveden ve zvláštním právním předpisu upravujícím ochranu zdraví zaměstnanců.

(2) Hlášení musí obsahovat

• a) obchodní jméno a identifikační číslo organizace, dále sídlo právnické osoby nebo místo podnikání u fyzické osoby, která je zaměstnavatelem,

• b) jméno a příjmení a kvalifikaci osoby odpovědné za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

• c) popis činností, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni působení biologických činitelů skupin 2 až 4, a hodnocení míry rizika spojeného s jejich vykonáváním,

• d) návrh na zařazení jednotlivých prací do kategorií,

• e) popis uskutečněných a plánovaných ochranných opatření,

• f) jméno a příjmení lékaře a místo provozování zdravotnického zařízení vykonávajícího pro tyto činnosti závodní preventivní péči, jde-li o fyzickou osobu, a název a sídlo, jde-li o zdravotnické zařízení jako právnickou osobu,

• g) havarijní plán obsahující opatření k ochraně pracovníků před expozicí biologickým činitelům tříd 3 a 4, která může vzniknout v důsledku selhání ochranných opatření,

• h) výčet a popis prostředků umožňujících shromažďování, ukládání a likvidaci odpadů obsahujících biologické činitele skupin 2 až 4 a způsoby jejich dekontaminace a dezinfekce.

(3) Hodnocení rizika podle odstavce 2 písm. c) při pracích spojených s expozicí více skupinám biologických činitelů musí postihovat všechny nebezpečné biologické činitele, které se mohou na pracovišti vyskytovat, a musí zahrnovat

• a) rozbor typu, rozsahu a doby expozice zaměstnance biologickým činitelům skupin 2 až 4, o nichž je zaměstnavateli známo, že jsou přítomny nebo je podezření na jejich přítomnost u lidí nebo zvířat v materiálech a vzorcích, které jim byly odebrány,

• b) rozbor nejistot, pokud jde o jejich přítomnost v těchto materiálech nebo vzorcích,

• c) rozvahu o riziku onemocnění nemocemi z povolání i jinými s prací souvisejícími onemocněními, která nejsou zařazena do seznamu nemocí z povolání uvedeného ve zvláštním právním předpisu,^3) včetně nepříznivých účinků na zdraví exponovaných zaměstnanců daných alergenními nebo toxickými vlastnostmi biologických činitelů.

(4) Popis ochranných opatření podle odstavce 2 písm. e) musí obsahovat údaje

• a) o úpravách pracovních procesů a o technických opatřeních sloužících k vyloučení nebo omezení úniku biologických činitelů skupin 2 až 4 při práci a při jejich přepravě do pracovního prostředí,

• b) o rozsahu úprav pracovních a pomocných prostor a o jejich prostorových dispozicích,

• c) o postupech používaných při odebírání, manipulaci a zpracování vzorků materiálů lidského nebo živočišného původu,

• d) o vybavení pracoviště šatnami, umývárnami, sprchami, záchody a místnostmi pro zaměstnance,

• e) o vybavení zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky, včetně ochranného oblečení, jejich kontroly před použitím, čištění a desinfekci po použití, jejich ukládání, zajištění oprav a údržby, a o způsobech likvidace prostředků pro jedno použití,

• f) o zajištění první pomoci a desinfekci kůže,

• g) o rozsahu a způsobech uplatňování režimových opatření, zejména zákazu jídla, pití a kouření v prostorech, kde je nebezpečí expozice biologickým činitelům,

• h) o testech používaných ke zjišťování přítomnosti biologických činitelů skupin 2 až 4 mimo určená pracovní místa nebo uzavřená zařízení, pokud je používání takových testů při daném zacházení s biologickými činiteli účelné a technicky možné,

• i) o hygienických opatřeních, jejichž účelem je zamezení nebo snížení neúmyslného přenosu nebo úniku biologického činitele z pracoviště,

• j) o zajištění specifické odolnosti zaměstnanců (například očkováním),

• k) o výsledcích projednaných opatření k předcházení a omezení rizik s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Závěrečná ustanovení

§ 8

Zrušují se:

• 1. směrnice o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, uveřejněná pod č. 46/1978 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 21/1978 Sb.;

• 1. směrnice, kterými se mění a doplňují směrnice č. 46/1978 sb. Hygienické předpisy o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, uveřejněné pod č. 66/1985 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 16/1985 Sb.;

• 1. výnos, kterým se mění směrnice č. 46/1978 sb. Hygienické předpisy o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, ve znění směrnic č. 66/1985 sb. Hygienické předpisy, uveřejněný pod č. 77/1988 sb. Hygienické předpisy a oznámený v částce 9/1989 Sb.;

• 1. směrnice o poskytování ochranných nápojů při práci v horkých provozech, uveřejněná pod č. 30/1964 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 14/1982 Sb.;

• 1. směrnice o hygienických zásadách pro práce s lasery, uveřejněná pod č. 61/1982 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 14/1982 Sb.;

• 1. směrnice o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny, uveřejněná pod č. 64/1984 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 1/1985 Sb.;

• 1. výnos, kterým se mění a doplňují směrnice č. 64/1984 sb. Hygienické předpisy o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny, uveřejněný pod č. 76/1990 sb. Hygienické předpisy a oznámený v částce 33/1990 Sb.;

• 1. směrnice o ochraně zdraví pracujících před účinky škodlivé prašnosti v organizacích podléhajících hornímu zákonu, uveřejněná pod č. 31/1966 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 8/1967 Sb.;

• 1. směrnice o ochraně zdraví před nepříznivými účinky benzenu, uveřejněná pod č. 37/1974 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 13/1974 Sb.;

• 1. směrnice o hygienických požadavcích na stacionární stroje a technická zařízení, uveřejněná pod č. 40/1976 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 20/1976 Sb.;

• 1. nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací - příloha k vyhlášce č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, uveřejněná pod č. 41/1977 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 4/1977 Sb.;

• 1. směrnice, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku a ultrazvuku v pracovním prostředí, uveřejněné pod č. 42/1977 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 4/1977 Sb.;

• 1. směrnice, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku ve stavbách pro bydlení, ve stavbách občanského vybavení a ve venkovním prostoru, uveřejněné pod č. 43/1977 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 4/1977 Sb.;

• 1. směrnice, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku z leteckého provozu, uveřejněné pod č. 44/1977 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 4/1977 Sb.;

• 1. směrnice, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení vibrací, uveřejněné pod č. 53/1980 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 32/1980 Sb.;

• 1. směrnice o hygienických požadavcích na pojízdné stroje a technická zařízení, uveřejněné pod č. 7/1985 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 7/1985 Sb.;

• 1. směrnice o hygienických požadavcích na výstavbu a provoz radiodiagnostických a radioterapeutických pracovišť rentgenových oddělení, uveřejněné pod č. 67/1985 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 34/1985 Sb.;

• 1. vyhláška č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací;

• 1. vyhláška č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek;

• 1. vyhláška č. 408/1990 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření;

• 1. směrnice o hygienických požadavcích pro práci se svítivými radioaktivními barvami, uveřejněná pod č. 42/1959 ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČSR a oznámená v částce 26/1987 Sb.

§ 9

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 89/2001 Sb.

Kritéria kategorizace prací

Část A

Kategorizace podle faktorů

• 1. Prach

Kategorie druhá

Do druhé kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni

• a) prachu, jehož průměrné expoziční limity v pracovním ovzduší jsou vyšší než 30 % hodnoty přípustného expozičního limitu (dále jen PEL) pro daný druh prachu stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím ochranu zdraví zaměstnanců, tuto hodnotu však nepřekračují,

• b) prachu obsahujícímu vlákna chrysotilu, jejichž průměrné expoziční limity v pracovním ovzduší jsou v rozmezí hodnot od 0,2 vlákna.cm^-3 do 0,6 vlákna.cm^-3 nebo vlákna jiných druhů asbestu nebo jejich směsi včetně směsí s chrysotilem, jejichž průměrné expoziční limity jsou v rozmezí hodnot od 0,1 do 0,3 vlákna.cm^-3.

Práce, které nejsou spojeny s každodenní expozicí azbestu, se zařazují se do 2. kategorie tehdy, pokud je expozice zaměstnanců charakterizovaná součinem průměrné osmihodinové koncentrace vláken chrysotilu [vl.cm^-3] a počtu dnů práce spojených s expozicí (dále vláknodny) v tříměsíčním období vyšší než 12 vláknodnů.cm^-3, nepřekračuje však hodnotu 36 vláknodnů.cm^-3. Pro vlákna jiných druhů asbestu a jejich směsí včetně směsí, které obsahují chrysotil, je rozmezí hodnot charakterizujících druhou kategorii od 6 do 18 vláknodnů.cm^-3.

Kategorie třetí

Do třetí kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni

• a) prachu, jehož průměrné expoziční limity v pracovním ovzduší jsou vyšší než PEL pro daný druh prachu, avšak nepřekračují trojnásobek této hodnoty,

• b) prachu obsahujícímu vlákna azbestu, jehož průměrné expoziční limity v pracovním ovzduší jsou vyšší, než PEL pro daný druh azbestu, avšak nejsou vyšší než trojnásobek této hodnoty; jde-li o směs různých druhů azbestu použije se vždy jako kriteriální hodnota PEL pro amfibolové azbesty.

Práce, které nejsou spojeny s každodenní expozici azbestu, se zařazují se do třetí kategorie tehdy, pokud hodnoty vláknodnů.cm^-3, které charakterizují expozici různým druhům azbestu nebo jejich směsím, jsou vyšší, než je uvedeno pro druhou kategorii, nepřekračují však trojnásobek těchto hodnot.

Kategorie čtvrtá

Do čtvrté kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni prachu, jehož koncentrace jsou vyšší než je uvedeno pro třetí kategorii.

• 1. Chemické látky

Základním kritériem kategorizace prací spojených s expozicí zaměstnanců chemickým látkám je hodnocení výsledků koncentrace těchto látek v pracovním ovzduší v dýchací zóně zaměstnance. Protože však dýchací ústrojí nemusí být jedinou cestou vstupu chemických látek do organizmu exponované osoby a na expozici se může podílet i vstup zažívacím ústrojím a kůží a množství látky přijaté dýchacím ústrojím může poměrně výrazně kolísat zejména v závislosti na plicní ventilaci, berou se v odůvodněných případech v úvahu vedle výsledků měření koncentrace látek v pracovním ovzduší také výsledky vyšetření zaměstnanců pomocí biologických expozičních testů a schopnost některých látek pronikat do organizmu jinými cestami vstupu např. neporušenou kůží.

Práce spojené s expozicí chemickým látkám uvedeným v seznamu chemických karcinogenů a mutagenů ve zvláštním právním předpisu upravujícím ochranu zdraví zaměstnanců a další chemické látky označené větou R 45, R 46 a R 49 se kategorizují podle stejných kriterií jako jiné chemické látky. Pokud nejsou pro tyto látky stanoveny PEL nebo NPK-P v pracovním ovzduší, kategorizují se práce s nimi individuálně na podkladě hodnocení typu, míry a trvání expozice.

Dále jsou uvedeny zásady kategorizace látek podle výsledků sledování jejich koncentrace v pracovním ovzduší.

Kategorie druhá

Do druhé kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni

• a) chemickým látkám v pracovním ovzduší, jejichž průměrné celosměnové koncentrace stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím ochranu zdraví zaměstnanců jsou vyšší než 0,3 PEL, avšak nepřekračují PEL ani nejvyšší přípustnou koncentraci (dále NPK-P),

• b) směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem, jestliže je součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých látek v ovzduší z jejich PEL vyšší než 0,3 ale nižší než 1.

Kategorie třetí

Do třetí kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni

• a) chemickým látkám, jejichž celosměnné průměrné koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu PEL, nepřekračují však NPK-P,