Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů

• 1. na stejném místě, kde bylo předtím dočasně uskladněno (§ 93), před uplynutím lhůty uvedené v § 92 požádat celní úřad způsobem stanoveným celním úřadem o propuštění do volného oběhu a zboží zapsat do své evidence,

• b) v případech uvedených v § 132j písm. b) požádat celní úřad způsobem stanoveným celním úřadem o propuštění do volného oběhu a zboží zapsat do své evidence,

• c) v případech uvedených v § 132j písm. d), při dodání zboží na stanovené místo zboží zapsat do své evidence,

• d) poskytnout celnímu úřadu, po zapsání zboží do evidence podle písmen a) až c), veškeré doklady potřebné pro uplatnění ustanovení upravujících propuštění zboží do volného oběhu.

(2) Nebude-li tím ovlivněno řádné provádění režimu volného oběhu, může celní úřad osobě, které bylo povolení podle § 132j uděleno,

• a) povolit, aby učinila úkony uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) bezprostředně před dodáním zboží,

• b) povolit, z důvodů hodných zřetele, zejména je-li to odůvodněno charakterem předmětného zboží a jeho rychlým obratem, aby celnímu úřadu neoznamovala každé dodání zboží, s podmínkou, že celnímu úřadu poskytne veškeré informace, které celní úřad považuje za potřebné k tomu, aby v případě potřeby mohl zboží překontrolovat.

V těchto případech se zapsání předmětného zboží do evidence příslušné osoby považuje za propuštění zboží do volného oběhu.

(3) Zápis dovezeného zboží do evidencí uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) může být se souhlasem celního úřadu nahrazen jiným úkonem, který skýtá celnímu úřadu záruku řádného provádění režimu. Vždy však musí být zřejmé datum zapsání do příslušné evidence a zboží musí být jednoznačně ztotožnitelné.

§ 132m

Povolení podle § 132j musí obsahovat konkrétní pravidla pro provádění režimu volného oběhu, zejména

• a) označení celního úřadu, u kterého může být místní řízení prováděno,

• b) zboží, na které se povolení vztahuje,

• c) způsob a plnění povinností uvedených v § 132l,

• d) způsob zajištění celního dluhu,

• e) okamžik propuštění zboží do volného oběhu,

• f) lhůtu, v níž musí být celnímu úřadu předloženo dodatečné celní prohlášení.“.

• 1. V § 133 odst. 4 se slovo „přepracováno“ nahrazuje slovy „podrobeno žádné zpracovatelské operaci“.

• 1. V § 134 odst. 1 se na konci doplňuje tato věta: „Žádost se podává písemně na tiskopise, jehož vzor stanoví ministerstvo vyhláškou.“.

• 1. V § 134 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) K žádosti musí být přiloženy všechny doklady osvědčující údaje uvedené v žádosti. Doklady se předkládají v originále nebo úředně ověřené kopii a v žádosti se uvádí jejich počet.

(4) Podání žádosti o povolení režimu s ekonomickým účinkem podepsané žadatelem se považuje za projev vůle žadatele využívat celní režim, o který požádal. Žadatel je odpovědný za správnost údajů uváděných v podávaném celním prohlášení, pravost dokladů, které jsou k celnímu prohlášení přikládány, za splnění všech povinností vyplývajících z celního režimu, o který požádal.“.

• 1. V § 135 odst. 1 se na konci doplňuje tato věta: „Celní úřad vydá písemné povolení na tiskopise, jehož vzor stanoví ministerstvo vyhláškou.“.

• 1. V § 135 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Mají-li být zpracovatelské operace prováděny v územních obvodech více celních úřadů, vydá příslušný celní úřad povolení použít režim s ekonomickými účinky po dohodě s ostatními zúčastněnými celními úřady.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 1. V § 135 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Osoba, které bylo povolení uděleno, může požádat celní úřad, který povolení vydal, o prodloužení platnosti povolení nebo o provedení změn ve vydaném povolení. Žádost se podává písemně a musí obsahovat

• a) přesné označení povolení, kterého se žádost týká,

• b) návrh požadované změny povolení nebo nové lhůty platnosti povolení,

• c) skutečnosti odůvodňující navrhované změny.

(5) Celní úřad žádosti podle odstavce 4 vyhoví pouze tehdy, je-li to odůvodněno řádným prováděním povoleného režimu. Vyhoví-li celní úřad žádosti, vydá rozhodnutí,

• a) jímž se prodlužuje lhůta platnosti povolení, byla-li tato lhůta časově omezena, nebo

• b) ve kterém uvede, jakým způsobem se původní povolení mění. Právní moc rozhodnutí, kterým bylo původní povolení uděleno, není jeho změně na překážku.“.

• 1. V § 135a písm. c) se slovo „odejmutí“ nahrazuje slovem „odnětí“.

• 1. V § 135a se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“.

• 1. V § 135b se slovo „odejmutí“ nahrazuje slovem „odnětí“.

• 1. Za § 138 se vkládá nový § 138a, který zní:

㤠138a

Na zjednodušené postupy při propuštění zboží do režimu s ekonomickým účinkem se ustanovení § 132a až 132m použijí přiměřeně.“.

• 1. § 139 včetně poznámek pod čarou č. 8d) až 8g) zní:

㤠139

(1) Tranzitem se rozumí režim, kterému podléhá zboží dopravované pod celním dohledem od jednoho celního úřadu k celnímu úřadu druhému.

(2) Národním tranzitem se rozumí tranzit, při kterém se celní úřad odeslání i určení nachází v tuzemsku a zboží nepřekročí státní hranice.

(3) Společným tranzitem se rozumí tranzit uskutečňovaný podle mezinárodní smlouvy,^8d) při kterém se celní úřad odeslání nachází na území jedné smluvní strany^8e) a celní úřad určení na území této nebo jiné smluvní strany^8e) a zboží překročí alespoň jednu státní hranici mezi smluvními stranami.

(4) Tranzitní operací se rozumí doprava zboží v tranzitu od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení.

(5) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, do režimu tranzitu se propouští zboží

• a) zahraniční, aniž by podléhalo dovoznímu clu a obchodně-politickým opatřením,

• b) české, které je

• 1. po propuštění do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku s umístěním do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu následně vyváženo do zahraničí,

• 1. po uskladnění v celním skladu, kdy zvláštní právní předpis jako důsledek uskladnění v celním skladu stanoví výhody obvykle se vztahující k vývozu zboží, následně propuštěno do režimu vývozu a vyváženo do zahraničí,

• 1. po propuštění do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku vyváženo do zahraničí ve společném tranzitu,

• 1. propouštěno do režimu vývozu a vztahuje se na ně právní předpis, jímž se provádějí opatření tržní regulace v zemědělství,

• c) české, u něhož je vrácení nebo prominutí cla podmíněno zpětným vývozem do zahraničí.

(6) České zboží přidané ke zpět vyváženým zušlechtěným výrobkům z aktivního zušlechťovacího styku a propuštěné do režimu vývozu se propouští do režimu tranzitu spolu se zušlechtěnými výrobky.

(7) Celním úřadem nakládky se rozumí celní úřad, pod jehož dohledem jsou činěna předběžná opatření, jejichž účelem je usnadnění začátku tranzitní operace u celního úřadu odeslání.

(8) Celním úřadem odeslání se rozumí celní úřad, u něhož tranzitní operace začíná.

(9) Celním úřadem určení se rozumí celní úřad, u kterého tranzitní operace končí.

(10) Vstupním celním úřadem se rozumí pohraniční celní úřad, u kterého zboží v souvislosti s přestupem státních hranic vstupuje do tuzemska, a ve společném tranzitu také pohraniční celní úřad jiné smluvní strany, na jejíž celní území zboží vstupuje.

(11) Výstupním celním úřadem se rozumí pohraniční celní úřad, u kterého zboží v souvislosti s přestupem státních hranic vystupuje z tuzemska, a ve společném tranzitu také pohraniční celní úřad jiné smluvní strany, z jejíhož celního území zboží vystupuje.

(12) Tranzitním celním úřadem ve společném tranzitu se rozumí

• a) vstupní celní úřad na území jiné smluvní strany,^8e) než ze které je zboží ve společném tranzitu odesíláno, nebo

• b) výstupní celní úřad smluvní strany,^8e) jejíž celní území zboží v průběhu společného tranzitu dočasně opouští přes státní hranici s třetím státem.^8f)

(13) Přímým tranzitem se rozumí národní tranzit od vstupního celního úřadu k výstupnímu celnímu úřadu.

(14) Tranzitem do vnitrozemí se rozumí národní tranzit od vstupního celního úřadu k vnitrozemskému celnímu úřadu.

(15) Tranzitem z vnitrozemí se rozumí národní tranzit od vnitrozemského celního úřadu k výstupnímu celnímu úřadu.

(16) Vnitrozemským tranzitem se rozumí národní tranzit od jednoho vnitrozemského celního úřadu k jinému vnitrozemskému celnímu úřadu.

(17) Dopravním prostředkem se pro účely tohoto oddílu rozumí

• a) silniční vozidlo, návěs nebo přívěs,

• b) železniční osobní či nákladní vůz,

• c) loď či plavidlo,

• d) letadlo,

• e) kontejner.^8g)

(18) Tranzitním dokladem se rozumí rozhodnutí o propuštění zboží do režimu tranzitu vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení nebo vydané a oznámené elektronicky podle § 104 odst. 9 písm. b).

^8d) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 179/1996 Sb., o přístupu České republiky k Úmluvě o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropským hospodářským společenstvím.

^8e) Čl. 15a sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 179/1996 Sb.

^8f) Čl. 3 odst. 1 písm. c) sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 179/1996 Sb.

^8g) Vyhláška č. 57/1976 Sb., o Celní úmluvě o kontejnerech, 1972.“.

• 1. Za § 139 se vkládají nové § 139a až 139h, které včetně poznámek pod čarou č. 8h) až 8j) znějí:

㤠139a

Režim tranzitu se provádí

• a) jako národní tranzit podle § 139 odst. 2,

• b) jako společný tranzit podle § 139 odst. 3,

• c) na podkladě karnetu TIR,^8h)

• d) na podkladě karnetu ATA,^8i) používá-li se pro účely tranzitu,

• e) na podkladě tiskopisu celního prohlášení 302 (dále jen „tiskopis 302“) používaného na základě dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy.^8j)

§ 139b

Pro účely společného tranzitu se statusem zboží Evropských společenství (dále jen „status Společenství“) rozumí postavení zboží vyjadřující, že se jedná o zboží, které

• a) bylo zcela získáno nebo vyrobeno na celním území Evropských společenství, aniž k němu bylo přidáno zboží dovezené ze států nebo územních celků, které nejsou součástí celního území Evropských společenství,

• b) bylo dovezeno na celní území Evropských společenství ze států nebo územních celků, které nejsou součástí celního území Evropských společenství, a bylo zde propuštěno do volného oběhu, nebo

• c) bylo získáno nebo vyrobeno na celním území Evropských společenství buď zcela ze zboží uvedeného v písmenu a), nebo ze zboží uvedeného v písmenech a) a b).

§ 139c

(1) Ve společném tranzitu se status zboží označuje kódem

• a) T1, jedná-li se o české zboží nebo o zboží zahraniční jiné než uvedené v písmenu b),

• b) T2, jedná-li se o zboží, které má status Společenství, bylo dopraveno do tuzemska ve společném tranzitu spolu s tranzitním dokladem, v němž je status zboží označen kódem T2, a jsou-li splněny podmínky uvedené v § 139d.

(2) Kódy pro označení statusu zboží ve společném tranzitu, které mohou být použity v souladu s mezinárodní smlouvou,^8d) a podmínky pro jejich použití stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 139d

(1) Aniž by bylo dotčeno ustanovení § 139c, může být status zpět vyváženého zahraničního zboží ve společném tranzitu označen kódem T2, podléhalo-li zboží po jeho dopravení do tuzemska nepřetržitě celnímu dohledu, jehož cílem bylo zejména zajistit totožnost a nezměněný stav zboží, a nebylo-li v tuzemsku propuštěno do jiného celního režimu než

• a) národního tranzitu,

• b) uskladňování v celním skladu, pokud

• 1. doba uskladnění nepřesáhla 6 měsíců u zboží kapitol 1 až 24 celního sazebníku nebo 5 let u ostatního zboží,

• 1. zboží bylo uskladněno odděleně od ostatního zboží a bylo podrobeno pouze takové manipulaci, která je nutná k zajištění jeho uchování nebo která spočívá v dělení zásilky, aniž by byl nahrazen nebo změněn její obsah,

• 1. manipulace se zbožím byla prováděna pouze s povolením celního úřadu, ve stanoveném rozsahu a pod celním dohledem, nebo

• c) dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla za účelem vystavení nebo předvedení zboží na výstavě nebo podobné akci; zboží může být podrobeno pouze takové manipulaci, která je nutná k zajištění jeho uchování nebo která spočívá v dělení zásilky, aniž by byl nahrazen nebo změněn její obsah.

(2) V písemném celním prohlášení na propuštění zpět vyváženého zahraničního zboží, jehož status je označen kódem T2, do společného tranzitu je nutno uvést veškeré odkazy, zvláštní záznamy a poznámky z tranzitního dokladu, na jehož základě bylo zboží dopraveno do tuzemska, nebo připojit jeho ověřený opis nebo fotokopii.

§ 139e

(1) Jeden dopravní prostředek může být použit pro nakládku zboží u několika celních úřadů odeslání a jeho vykládku u několika celních úřadů určení.

(2) Na jednom celním prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu může být deklarováno pouze zboží, které je nebo má být naloženo na jeden dopravní prostředek a má být přepraveno od jednoho celního úřadu odeslání k jednomu celnímu úřadu určení. Pro tento účel se za jeden dopravní prostředek považuje také

• a) silniční vozidlo spolu se svým návěsem a přívěsem (přívěsy),

• b) řada spojených železničních vozů,

• c) vlečné čluny spojené v řadě,

• d) kontejnery naložené na dopravním prostředku.

§ 139f

Je-li zboží nakládáno u více celních úřadů odeslání na jeden dopravní prostředek nebo je-li vykládáno z jednoho dopravního prostředku u více celních úřadů určení, předkládají se těmto celním úřadům všechny celní doklady, které se vztahují na zboží přepravované tímto dopravním prostředkem.

§ 139g

(1) Celní úřad odeslání může v případech, kdy je do režimu tranzitu propouštěno zboží uvedené v seznamu podle § 260g odst. 1, nebo z ekonomických a jiných důvodů hodných zřetele stanovit trasu k celnímu úřadu určení. V tranzitu může stanovenou trasu změnit celní úřad, v jehož územním obvodu se zboží nachází. Celní úřad povolí změnu trasy, pokud je hlavní povinný schopen zajistit rozsah a způsob výjimky z povinnosti dodržovat stanovenou trasu. Uvedené celní orgány učiní o této skutečnosti záznam do tranzitního dokladu.

(2) Z důvodů vyšší moci se může dopravce od stanovené trasy odchýlit. Zboží a tranzitní doklad musí být neprodleně předloženy nejbližšímu celnímu orgánu uvedenému v odstavci 1. Tento celní orgán opatří tranzitní doklad příslušným záznamem.

§ 139h

V průběhu tranzitní operace musí být na výzvu kteréhokoliv celního orgánu předložen tranzitní doklad týkající se zboží přepravovaného v režimu tranzitu.

^8h) Vyhláška č. 144/1982 Sb.

^8i) Vyhláška č. 89/1963 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2000 Sb. m. s., o přijetí Úmluvy o dočasném použití.

^8j) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 297/1996 Sb., o Dohodě mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statusu jejich ozbrojených sil a Dodatkovém protokolu k této dohodě.“.

• 1. V § 140 odstavec 2 zní:

„(2) Hlavní povinný je odpovědný za

• a) splnění povinností vyplývajících z režimu tranzitu; zejména je povinen zajistit, aby bylo zboží za podmínek stanovených celním úřadem odeslání dopraveno ve stanovené lhůtě celnímu úřadu určení v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a s připojenými doklady,

• b) dodržování opatření přijímaných celními orgány v souvislosti s propuštěním zboží a jeho dopravou v režimu tranzitu.“.

• 1. V § 141 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Požaduje-li to celní úřad odeslání, předkládá se s celním prohlášením na propuštění zboží do režimu tranzitu přepravní doklad, celní nebo jiný doklad s rovnocenným obsahem a účinností, týkající se režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku nebo zpětného vývozu zboží, a doklady, týkající se předchozího celně schváleného určení. Během přepravy musí být přepravní doklad předložen na výzvu kteréhokoliv celního orgánu.“.

Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10.

• 1. Za § 141 se vkládají nové § 141a až 141f, které znějí:

㤠141a

Je-li do režimu tranzitu propouštěno zboží, které je podle § 260g odst. 2 vyloučeno z používání globální záruky, opatří hlavní povinný celní prohlášení na propuštění zboží do tohoto režimu náležitostmi, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 141b

Zboží propuštěné do společného tranzitu musí být předloženo v průběhu tranzitní operace každému tranzitnímu celnímu úřadu s tranzitním dokladem. Nejedná-li se o přepravu zboží po železnici podle § 144r až 144ff, předkládá se dále dodatečný výtisk listu č. 4 tranzitního dokladu a potvrzení o překročení hranice, jehož vzor a způsob použití stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 141c

(1) V průběhu tranzitní operace může být zboží uvedené v tranzitním dokladu pod dohledem celních orgánů přeloženo na jiný dopravní prostředek, aniž by bylo nutno podávat nové celní prohlášení. Údaje o překládce uvede příslušný celní orgán do tranzitního dokladu.

(2) Celní orgány mohou povolit, aby za podmínek jimi stanovených byla překládka provedena bez jejich dohledu. Údaje o překládce uvede do tranzitního dokladu dopravce, který následně bez zbytečného prodlení předloží tranzitní doklad k potvrzení celnímu orgánu, který překládku povolil.

§ 141d

(1) Dojde-li během přepravy zboží z důvodů, které dopravce nemohl ovlivnit, k porušení celní závěry přiložené na dopravní prostředek, oznámí dopravce tuto skutečnost neprodleně nejbližšímu celnímu úřadu a požádá o provedení příslušného záznamu do tranzitního dokladu.

(2) V případě nehody, která si vyžádá přeložení zboží, platí ustanovení § 141c obdobně.

(3) Vyžaduje-li bezprostřední nebezpečí okamžité vyložení nákladu nebo jeho části z dopravního prostředku, může tak dopravce učinit bez předchozího oznámení celnímu úřadu. Záznam o provedených úkonech uvede do tranzitního dokladu a tuto skutečnost dodatečně oznámí nejbližšímu celnímu úřadu. Bylo-li nutno odstranit přiloženou celní závěru, postupuje se podle odstavce 1.

(4) Nebude-li dopravce v důsledku nehody nebo jiných událostí během přepravy schopen dodržet lhůtu stanovenou pro dopravení zboží k celnímu úřadu určení, oznámí tuto skutečnost neprodleně nejbližšímu celnímu úřadu, který o tom pořídí příslušné záznamy do tranzitního dokladu.

§ 141e

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, může být tranzitní operace v odůvodněných případech ukončena bez souhlasu celního úřadu i u jiného celního úřadu, než který je v tranzitním dokladu uveden jako celní úřad určení. Tento celní úřad se tím stává celním úřadem určení.

(2) Při přepravě zboží uvedeného v seznamu stanoveném podle § 260g odst. 1 nebo z ekonomických a jiných důvodů hodných zřetele může na žádost hlavního povinného celní úřad odeslání stanovit, že celní úřad určení může být změněn

• a) v národním tranzitu tímto celním úřadem odeslání, nebo

• b) ve společném tranzitu celními orgány členského státu, na jehož území se zboží nachází, na základě souhlasu celního úřadu odeslání.

Tyto celní orgány opatří tranzitní doklad příslušným záznamem a informují o tom původně stanovený celní úřad určení.

(3) Lhůta stanovená celním úřadem odeslání k dopravení zboží celnímu úřadu určení nemůže být jinými celními orgány měněna.

(4) Je-li zboží dopraveno celnímu úřadu určení po lhůtě stanovené celním úřadem odeslání a zdržení je důsledkem okolností, které byly celnímu úřadu určení uspokojivým způsobem vysvětleny a za něž nenese hlavní povinný, dopravce ani příjemce zboží odpovědnost, má se zato, že lhůta byla dodržena.

§ 141f

Celní úřad určení, kterému bylo zboží s tranzitním dokladem předloženo, vydá o této skutečnosti potvrzení, požádá-li o ně osoba, která zboží předložila.“.

• 1. V § 142 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Režim tranzitu je

• a) ukončen, je-li zboží, za podmínek stanovených celním úřadem odeslání, dopraveno k celnímu úřadu určení v nezměněném stavu a s připojenými doklady,

• b) vyřízen, může-li celní úřad odeslání, po porovnání vlastních údajů s údaji celního úřadu určení, určit, že tranzit byl ukončen.

(3) Ručení v režimu tranzitu zaniká vyřízením tranzitu. Neinformuje-li celní úřad odeslání ručitele ve lhůtě jednoho roku ode dne přijetí celního prohlášení o nevyřízení režimu tranzitu, zaniká ručení uplynutím této lhůty. Režim tranzitu se považuje za vyřízený, aniž by byl ukončen podle odstavce 2 písm. a), lze-li z údajů celních nebo jiných příslušných úřadů určit, že nesrovnalosti byly odstraněny nebo objektivně vysvětleny a případný celní dluh zanikl.“.

• 1. V § 142 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Byl-li ručitel informován, že režim tranzitu nebyl dosud u celního úřadu odeslání vyřízen, sdělí celní úřad odeslání ručiteli, že na něm požaduje nebo může požadovat splnění celního dluhu, za jehož splnění převzal ručení. Toto sdělení musí být ručiteli písemně oznámeno nejpozději do 3 let ode dne přijetí celního prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu, jinak ručení zaniká.“.

• 1. Za § 142 se vkládají nové § 142a až 142c, které znějí:

㤠142a

(1) Nelze-li ve společném tranzitu určit v souvislosti s porušením celních předpisů místo vzniku celního dluhu, má se zato, aniž by byla dotčena ustanovení § 251 a 252, že celní dluh vzniká na území

• a) smluvní strany, kterou dopravní prostředek nebo zboží opustily naposledy, zjistí-li porušení předpisů tranzitní celní úřad uvedený v § 139 odst. 12 písm. a),

• b) smluvní strany, které náleží tranzitní celní úřad uvedený v § 139 odst. 12 písm. b), zjistí-li porušení předpisů tento úřad,

• c) členského státu, na jehož území bylo porušení předpisů zjištěno, nejedná-li se o případy uvedené pod písmeny a) a b),

• d) smluvní strany, na jejíž celní území podle evidence tranzitního celního úřadu dopravní prostředek nebo zboží naposledy vstoupily, nebyla-li zásilka předložena celnímu úřadu určení,

• e) členského státu, v němž bylo porušení předpisů zjištěno, dojde-li k tomuto zjištění po ukončení režimu.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li celnímu úřadu odeslání ve lhůtě uvedené v § 142b odst. 2 předložen důkaz o řádném provedení tranzitní operace nebo o místě vzniku celního dluhu.

(3) Není-li předložen důkaz podle odstavce 2, vyměří clo, daně a poplatky vybírané při dovozu dotčený členský stát smluvní strany, na jehož území celní dluh podle odstavce 1 vznikl, a to podle předpisů platných na jeho území.

§ 142b

(1) Není-li zboží propuštěné do režimu tranzitu dopraveno k celnímu úřadu určení a místo porušení předpisů nelze určit, oznámí celní úřad odeslání tuto skutečnost hlavnímu povinnému bez zbytečného odkladu, nejpozději však do konce jedenáctého měsíce ode dne propuštění zboží do režimu tranzitu.

(2) Hlavní povinný je povinen nejpozději do 3 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1, jedná-li se o společný tranzit, nebo 1 měsíce, jedná-li se o národní tranzit, předložit celnímu úřadu odeslání důkaz o řádném provedení tranzitní operace nebo o místě vzniku celního dluhu.

§ 142c

(1) Důkazem o provedení tranzitní operace společného tranzitu je

• a) celní nebo obchodní doklad potvrzený celními orgány kteréhokoliv členského státu a prokazující, že předmětné zboží bylo předloženo celnímu úřadu určení nebo schválenému příjemci na území tohoto členského státu; z dokladu musí být zřejmá totožnost zboží, nebo

• b) celní doklad o propuštění zboží do celního režimu v jakémkoliv státě nebo jeho ověřený opis či kopie; ověření může provést celní orgán, který originál dokladu potvrdil, nebo jiný orgán tohoto státu; z dokladu musí být zřejmá totožnost zboží.

(2) Důkazem o provedení tranzitní operace v národním tranzitu je

• a) celní nebo obchodní doklad potvrzený celními orgány a prokazující, že předmětné zboží bylo předloženo v tuzemsku celnímu úřadu určení; z dokladu musí být zřejmá totožnost zboží, nebo

• b) celní doklad prokazující, že předmětné zboží bylo v zahraničí propuštěno do celního režimu, anebo jeho ověřený opis či kopie; ověření může provést celní orgán, který originál dokladu potvrdil, nebo zahraniční nebo tuzemské státní orgány; z dokladu musí být zřejmá totožnost zboží.“.

• 1. § 144 včetně poznámky pod čarou č. 8k) zní:

㤠144

(1) Nestanoví-li tento zákon nebo mezinárodní smlouva^8k) jinak, je hlavní povinný před propuštěním zboží do režimu tranzitu povinen zajistit celní dluh, který by mohl u tohoto zboží vzniknout.

(2) Zajištění celního dluhu se nepožaduje při

• a) dopravě po železnici prováděné

• 1. v národním tranzitu,

• 1. ve společném tranzitu podle § 144r až 144ff,

• b) letecké dopravě,

• c) dopravě prostřednictvím poštovních zásilek v národním tranzitu,

• d) vnitrozemské vodní dopravě v národním tranzitu,

• e) dopravě po Rýně a rýnských vodních cestách ve společném tranzitu,

• f) dopravě potrubím,

• g) dopravě vedením v národním tranzitu,

• h) námořní dopravě ve společném tranzitu.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam vnitrozemských vodních cest, na kterých se při vnitrozemské vodní dopravě ve společném tranzitu zajištění celního dluhu nepožaduje.

^8k) Čl. 10 odst. 2 sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 179/1996 Sb. Čl. 33 Přílohy I sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 179/1996 Sb. Čl. 4 vyhlášky č. 144/1982 Sb. Čl. 3 vyhlášky č. 89/1963 Sb. Čl. 2 sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2000 Sb. m. s.“.

• 1. Za § 144 se vkládají nové § 144a až 144rr, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 8l) až 8y) znějí:

„Povolení nezajišťovat celní dluh

§ 144a

(1) České osobě, která

• a) má dostatečné zkušenosti s režimem tranzitu,

• b) aktivně spolupracuje s celními orgány,

• c) používá účinný systém kontroly dopravních operací,

• d) vykazuje dlouhodobou finanční stabilitu,

• e) plní řádně a včas své platební povinnosti a je schopna dostát svým závazkům,

• f) se nedopustila závažného nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů, a to v době 3 let před podáním žádosti,

může být povoleno, aby v souvislosti s propuštěním zboží do režimu tranzitu nezajišťovala celní dluh.

(2) Povolení nezajišťovat celní dluh nelze použít u tranzitních operací se zbožím uvedeným v seznamu stanoveném podle § 260g odst. 1 nebo se zbožím, které je dočasně vyloučeno z používání globální záruky podle § 260g odst. 2.

(3) Hlavní povinný může nezajišťovat celní dluh nebo celní dluhy, které by mohly vzniknout z neukončených tranzitních operací, až do výše referenční částky, kterou se rozumí částka stanovená nebo která by byla stanovena pro zajištění celního dluhu v režimu tranzitu globální zárukou, a která nebyla snížena podle § 259a.

(4) Hlavní povinný odpovídá za to, že celní dluh nebo součet celních dluhů, které vznikly nebo by mohly vzniknout z neukončených tranzitních operací, pro které bylo použito povolení nezajišťovat celní dluh, nepřekročí referenční částku. Dojde-li k překročení referenční částky, musí hlavní povinný o této skutečnosti neprodleně informovat celní orgán, který povolení nezajišťovat celní dluh vydal.

§ 144b

(1) Žádost o povolení nezajišťovat celní dluh se podává písemně. V národním tranzitu se podává celnímu ředitelství, v jehož územním obvodu má žadatel sídlo nebo bydliště; ve společném tranzitu se žádost podává ministerstvu.

(2) Žádost o povolení nezajišťovat celní dluh musí obsahovat takové údaje, které umožní celním orgánům posoudit, zda podmínky, za kterých může být povolení uděleno, jsou splněny. Žádost musí být doložena doklady umožňujícími zhodnotit finanční a majetkovou situaci žadatele, kterými se rozumí

• a) osvědčení příslušných orgánů ne starší 60 dnů, že daňové povinnosti žadatele, jakož i dávky na pojistné a sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti jsou řádně a včas splněny,

• b) kopie daňových přiznání žadatele za dva roky nazpět,

• c) účetní uzávěrka nebo výkaz o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích sestavené k poslednímu dni účetního období, které předcházelo účetnímu období, v němž byla žádost celnímu orgánu doručena.

(3) Nedoloží-li žadatel potřebné podklady, vyzve celní orgán písemně žadatele k jejich doložení ve lhůtě nejméně 30 dnů ode dne oznámení výzvy žadateli. Ode dne odeslání výzvy do dne, kdy celní orgán požadované podklady obdrží, lhůty pro rozhodnutí podle § 144c neběží. Nebudou-li požadované podklady doloženy ve stanovené lhůtě, celní orgán žádost rozhodnutím odloží.

(4) Žadatel je odpovědný za správnost poskytnutých údajů a pravost dokladů, kterými je podání doloženo.

(5) Pokud vyjdou po udělení povolení nezajišťovat celní dluh najevo skutečnosti, které mohou mít vliv na jeho platnost, je osoba, které bylo povolení uděleno, povinna informovat o této skutečnosti celní orgán, který povolení vydal.

§ 144c

Celní orgán je povinen o žádosti o povolení nezajišťovat celní dluh rozhodnout do 60 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nadřízený orgán. Nemůže-li celní orgán rozhodnout do 60 dnů, popřípadě do 90 dnů, je povinen o tom žadatele s uvedením důvodů uvědomit.

§ 144d

(1) Rozhodnutí, jímž se žádosti o povolení nezajišťovat celní dluh vyhovělo, nemusí být odůvodněno.

(2) Odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti nezajišťovat celní dluh není přípustné.

§ 144e

(1) Byla-li žádost o povolení nezajišťovat celní dluh zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 12 měsících ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí.

(2) Podá-li žadatel novou žádost před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1, bude tato žádost odložena a žadatel o tom bude písemně vyrozuměn.

§ 144f

(1) Osobě, které bylo povoleno nezajišťovat celní dluh, vydá celní orgán, který povolení udělil, osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh. Osvědčení se nevydává, jsou-li údaje uvedené v rozhodnutí obsaženy v informačním systému celní správy.

(2) Po vystavení osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh hlavní povinný určí osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem podávat celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu bez zajištění celního dluhu, a to i kdykoli v průběhu platnosti osvědčení. Předložením osvědčení prokazují určené osoby, že jsou oprávněny za hlavního povinného jednat v rozsahu uvedených právních úkonů.

(3) Vzor tiskopisu, na kterém bude vydáváno osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh, způsob jeho vyplňování a manipulaci s ním stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 144g

(1) Neplní-li osoba, které bylo povolení nezajišťovat celní dluh uděleno, podmínky uvedené v § 144a odst. 1 nebo závažným způsobem či opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, příslušný celní orgán povolení odejme. Platnost povolení zaniká právní mocí rozhodnutí příslušného celního orgánu o jeho odnětí.

(2) Bude-li povolení odejmuto, je držitel povolení povinen vrátit celnímu orgánu, který je odejmul, všechna osvědčení, jejichž doba platnosti neuplynula.

§ 144h

Pro účely zjednodušeného postupu v režimu tranzitu se rozumí

• a) schváleným odesilatelem osoba, které bylo celním orgánem povoleno podle § 124 odst. 1 písm. c) používat zjednodušený postup při propouštění zboží do režimu tranzitu,

• b) schváleným příjemcem osoba, které bylo celním orgánem povoleno podle § 124 odst. 1 písm. c) používat zjednodušený postup při dodání zboží v souvislosti s ukončením režimu tranzitu,

• c) závěrou prostředek k zajištění totožnosti zboží, který je používán celními orgány nebo schváleným odesilatelem.

Schválený odesilatel

§ 144i

(1) Žádost o povolení zjednodušeného postupu prováděného schváleným odesilatelem se podává celnímu úřadu, v jehož územním obvodu mají být tranzitní operace zahajovány, nebo ministerstvu, mají-li být tranzitní operace zahajovány u více celních úřadů.

(2) Zjednodušený postup celní orgán povolí na žádost české osobě, která

• a) je hlavním povinným v režimu tranzitu,

• b) nenavrhuje propuštění zboží do režimu tranzitu pouze jednorázově,

• c) vede elektronicky evidenci umožňující celnímu úřadu kontrolovat pohyb zboží,

• d) podává celní prohlášení a komunikuje s celními orgány elektronicky,

• e) zajistí celní dluh globální zárukou,

• f) nebyla pravomocně postižena za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, a to v době 3 let před podáním žádosti,

• g) ve stanovené lhůtě a požadovanou formou oznamuje odesílání zásilek,

• h) požadovaným způsobem zajišťuje totožnost zboží,

• i) stanoveným způsobem vyplňuje celní prohlášení a v souladu s uděleným povolením uvádí i údaje o propuštění zboží,

• j) ověřuje písemná celní prohlášení opatřená údaji o propuštění zboží zvláštním kovovým razítkem, nepoužívá-li částečně vyplněný tiskopis celního prohlášení, který byl předem zaevidován a ověřen otiskem služebního razítka celního úřadu odeslání.

(3) Schválenému odesilateli může celní orgán uvedený v odstavci 1 povolit používání prostorových nebo kusových závěr, jejichž vzhled, rozměry, identifikační znaky, technické vlastnosti a parametry stanoví ministerstvo vyhláškou.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti zjednodušeného postupu, uvádění údajů schváleným odesilatelem a náležitosti celního prohlášení, způsob manipulace s doklady a vzor zvláštního kovového razítka.

§ 144j

(1) Schválený odesilatel učiní veškerá opatření, aby nedošlo ke zneužití

• a) zvláštního kovového razítka,

• b) tiskopisů celních prohlášení, které byly předem opatřeny otiskem služebního razítka celního úřadu odeslání nebo zvláštního kovového razítka.

(2) Schválený odesilatel odpovídá za splnění celního dluhu, který vznikl v souvislosti se zneužitím tiskopisu celního prohlášení, který byl předem ověřen otiskem služebního razítka celního úřadu odeslání nebo zvláštního kovového razítka v tuzemsku a při společném tranzitu také ve členském státě,^8l) neprokáže-li, že učinil veškerá opatření podle odstavce 1.

§ 144k

Neplní-li schválený odesilatel podmínky uvedené v § 144i odst. 2, závažným způsobem či opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo neplní podmínky stanovené v povolení k provádění zjednodušeného postupu, celní orgán povolení odejme. Povolení pozbývá platnosti oznámením rozhodnutí celního orgánu o odejmutí povolení schválenému odesilateli.

Schválený příjemce

§ 144l

(1) Žádost o povolení zjednodušeného postupu prováděného schváleným příjemcem se podává celnímu úřadu, v jehož územním obvodu mají být tranzitní operace ukončovány, nebo ministerstvu, mají-li být tranzitní operace ukončovány u více celních úřadů.

(2) Zjednodušený postup celní orgán povolí na žádost české osobě, která

• a) dopravuje nebo pro niž je dopravováno do tuzemska po dobu nejméně šesti měsíců před podáním žádosti zboží v režimu tranzitu, nikoliv jen jednorázově,

• b) vede elektronicky evidenci a záznamy umožňující celnímu úřadu kontrolovat pohyb zboží,

• c) nebyla pravomocně postižena za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, a to v době 3 let před podáním žádosti,

• d) ve stanovené lhůtě a v požadované formě celnímu úřadu oznamuje

• 1. dodání zboží v souvislosti s ukončením tranzitní operace,

• 1. porušení přiložených závěr,

• 1. nadbytečné nebo chybějící množství zboží, záměnu zboží nebo jiné nesrovnalosti týkající se příslušné tranzitní operace.

(3) Při dodání zboží v souvislosti s ukončením režimu tranzitu se schválený příjemce prokazuje osvědčením o povolení schváleného příjemce vydaným celním orgánem. Po vystavení osvědčení schválený příjemce určí osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem vydávat potvrzení o dodání zboží podle § 144m odst. 2, a to i kdykoli v průběhu platnosti osvědčení.

(4) Bude-li povolení odejmuto, je schválený příjemce povinen vrátit celnímu orgánu všechna osvědčení o povolení schváleného příjemce, jejichž doba platnosti dosud neuplynula.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti zjednodušeného postupu, způsob manipulace s doklady a vzor, náležitosti a způsob použití osvědčení o povolení schváleného příjemce.

§ 144m

(1) Dopravením zboží schválenému příjemci ve stanovené lhůtě, v nezměněném stavu, s neporušenou závěrou a s připojenými doklady splní hlavní povinný povinnosti vyplývající pro něj z režimu tranzitu.

(2) Schválený příjemce na žádost dopravci písemně potvrdí dodání každé zásilky dopravené v souladu s ustanovením odstavce 1. Náležitosti písemného potvrzení o dodání stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 144n

Neplní-li schválený příjemce podmínky uvedené v § 144l odst. 2, závažným způsobem či opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo neplní podmínky stanovené v povolení k provádění zjednodušeného postupu, celní orgán povolení odejme. Povolení pozbývá platnosti oznámením rozhodnutí celního orgánu o odejmutí povolení schválenému příjemci.

§ 144o

Propuštění zboží do národního tranzitu ve vnitrozemské vodní dopravě

Při dopravě po vodní cestě jedním dopravním prostředkem od jednoho celního úřadu odeslání k jednomu celnímu úřadu určení může být písemné celní prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu podáno také na Seznamu nákladu (Manifest), jehož vzor, náležitosti a způsob nakládání s ním stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 144p

Propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do národního tranzitu při dopravě po železnici

(1) Při dopravě po železnici může být podáno písemné celní prohlášení na propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do národního tranzitu také na zavazadlovém lístku stanoveném mezinárodní smlouvou^8m) (dále jen „zavazadlový lístek“), je-li

• a) hlavním povinným česká osoba, která za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou^8m) provozuje mezinárodní železniční přepravu cestujících a zavazadel,

• b) zboží navrhováno do režimu tranzitu do vnitrozemí nebo do přímého tranzitu,

• c) zavazadlový lístek polepen na rubu nálepkou nebo opatřen otiskem razítka (dále jen „nálepka“); pod nálepkou hlavní povinný uvede údaje stanovené ve vyhlášce ministerstva, kterou se současně stanoví vzor nálepky.

(2) Režim tranzitu do vnitrozemí se ukončuje u celního úřadu, v jehož územním obvodu je železniční stanice uvedená v seznamu železničních stanic, který stanoví ministerstvo po dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů vyhláškou.

(3) Způsob nakládání se zavazadlovým lístkem stanoví ministerstvo vyhláškou.

Propuštění zboží do společného tranzitu při dopravě po železnici

§ 144r

(1) Za podmínek uvedených v § 144s až 144w může být při dopravě zboží po železnici písemné celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu podáno také na nákladním listu stanoveném mezinárodní smlouvou^8n) (dále jen „mezinárodní nákladní list CIM“).

(2) Ustanovení § 141b se nevztahuje na dopravu zboží po železnici prováděnou ve společném tranzitu; potvrzení o přestupu hranice nahrazuje evidence osoby, která provozuje mezinárodní železniční přepravu zboží za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou^8o) (dále jen „železniční dopravce“).

§ 144s

(1) Železniční dopravce uchová záznamy a přepravní doklady týkající se přepravy zboží propuštěného do společného tranzitu v centrálním zúčtovacím místě tak, aby byly pro kontrolní účely k dispozici celním orgánům.

(2) Železniční dopravce předloží na žádost celním orgánům všechny podklady, záznamy nebo poskytne informace, které se vztahují na již uskutečněné nebo probíhající přepravy zboží a které jsou potřebné pro provádění celního dohledu.

§ 144t

(1) Železniční dopravce se sídlem na území smluvních stran, který přijal k přepravě zboží spolu s nákladním listem CIM, který je celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu nebo tranzitním dokladem, je pro tuto tranzitní operaci hlavním povinným.

(2) Železniční dopravce se sídlem na území členského státu, přes jehož území vstupuje na území smluvních stran zásilka zboží, která byla přijata k přepravě železniční společností jiného než členského státu spolu s nákladním listem CIM, který je celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu, je pro tuto tranzitní operaci hlavním povinným.

§ 144u

Železniční dopravce je povinen zajistit označení nákladního listu CIM a jednotlivých nákladových kusů zboží propouštěných v tuzemsku do společného tranzitu, nebo v případě celovozových zásilek, vozů přepravujících zboží ve společném tranzitu z tuzemska, nálepkou. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob použití nálepky na nákladním listu CIM.

§ 144v

(1) Dojde-li ke změně přepravní smlouvy, podle níž přeprava, která má končit

• a) mimo území smluvních stran, končí na území smluvních stran, nebo

• b) na území smluvních stran, končí mimo území smluvních stran,

může železniční dopravce změněnou přepravní smlouvu plnit pouze se souhlasem celního úřadu odeslání.

(2) V jiných případech než uvedených v odstavci 1 může železniční dopravce plnit změněnou přepravní smlouvu tehdy, informuje-li o provedené změně bez zbytečného odkladu celní úřad odeslání.

§ 144w

(1) České zboží jiné než uvedené v § 139 odst. 5 písm. b) bodech 1 a 2, které bylo propuštěno do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, se považuje za propuštěné do režimu společného tranzitu, je-li přepravováno železničním dopravcem na mezinárodní nákladní list CIM, který je celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu nebo tranzitním dokladem.

(2) S výjimkou případů uvedených v odstavci 1 se při zahájení nebo ukončení tranzitní operace společného tranzitu v tuzemsku předkládá mezinárodní nákladní list CIM spolu se zbožím celnímu úřadu odeslání nebo celnímu úřadu určení. Celním úřadem určení se rozumí celní úřad, v jehož územním obvodu se nachází železniční stanice určení podle nákladního listu CIM nebo jiná železniční stanice, v níž je společný tranzit ukončen a zboží přiděleno jiné celně schválené určení.

(3) Způsob nakládání s jednotlivými listy nákladního listu CIM a způsob označování a určování statusu deklarovaného zboží stanoví ministerstvo vyhláškou.

Propuštění zboží do společného tranzitu při přepravě ve velkých kontejnerech po železnici

§ 144x

(1) Při přepravě zboží železničními dopravci smluvních stran ve velkých kontejnerech prostřednictvím dopravního podniku může být za podmínek uvedených v § 144y až 144ee podáno písemné celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu také na předávacím listu TR.^8p)

(2) Pro účely odstavce 1 se rozumí

• a) dopravním podnikem právnická osoba zřízená železničními dopravci, kteří jsou jejími členy, za účelem provozování mezinárodní přepravy zboží ve velkých kontejnerech na podkladu předávacího listu TR, která při provádění společného tranzitu jedná prostřednictvím svých národních zástupců; seznam národních zástupců pro Českou republiku stanoví ministerstvo vyhláškou,

• b) velkým kontejnerem přepravní jednotka

• 1. trvalé povahy a dostatečně pevná, schopná opětovného použití,

• 1. speciálně konstruovaná tak, aby byla usnadněna přeprava více dopravními prostředky bez překládky obsahu,

• 1. zkonstruovaná tak, aby mohla být na dopravním prostředku zajištěna a snadno překládána,

• 1. uzpůsobená tak, aby mohly být účinně přiloženy závěry; to platí pouze tehdy, vyžaduje-li se přiložení závěr za účelem zajištění totožnosti,

• 1. jejíž ložná plocha, vymezená rohovými prvky, je nejméně 7 m^2,

• c) předávacím listem TR doklad dopravního podniku určený pro mezinárodní přepravu, na jehož základě je přepravován jeden nebo více velkých kontejnerů od jednoho odesilatele k jednomu příjemci; náležitosti předávacího listu TR, použití a způsob manipulace s jeho jednotlivými listy stanoví ministerstvo vyhláškou,

• d) soupisem velkých kontejnerů (dále jen „Soupis“) doklad připojený k předávacímu listu TR jako jeho nedílná součást, na který je přepravováno více velkých kontejnerů z jedné stanice odeslání do jedné stanice určení; náležitosti Soupisu, použití a způsob manipulace s jeho jednotlivými listy stanoví ministerstvo vyhláškou.

(3) Přeprava velkého kontejneru může být v rámci příslušné tranzitní operace provedena jinou dopravou než železniční

• a) z místa nakládky zboží do nejbližší železniční stanice vybavené pro překládku velkých kontejnerů nebo železničního kontejnerového překladiště na území téže smluvní strany,

• b) do místa vykládky zboží z nejbližší železniční stanice vybavené pro překládku velkých kontejnerů nebo železničního kontejnerového překladiště na území téže smluvní strany.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 se mezinárodní nákladní list CIM opatří náležitostmi, jejichž obsah a formu stanoví ministerstvo vyhláškou, a nálepkou se neoznačuje.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam států, jejichž celní orgány jsou oprávněny schvalovat série kontejnerů pro přepravu zboží pod celní závěrou.

§ 144y

(1) Dopravní podnik uchovává v centrálním zúčtovacím místě nebo centrálních zúčtovacích místech záznamy a přepravní doklady týkající se přepravy zboží propuštěného do společného tranzitu tak, aby byly k dispozici celním orgánům pro kontrolní účely.

(2) Dopravní podnik předloží celním orgánům na požádání všechny podklady, záznamy nebo informace, které se vztahují na již uskutečněné nebo probíhající přepravy zboží a které jsou potřebné pro provádění celního dohledu.

(3) Je-li předávací list TR celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu nebo tranzitním dokladem, informuje dopravní podnik

• a) celní úřad určení, byl-li dopravnímu podniku doručen předávací list TR nepotvrzený celním úřadem,

• b) celní úřad odeslání, nebyl-li dopravnímu podniku vrácen předávací list TR a nelze-li zjistit, zda zásilka byla dopravena k celnímu úřadu určení nebo zda opustila území smluvních stran.

§ 144z

(1) Železniční dopravce se sídlem na území členského státu, v němž dopravní podnik přijal k přepravě zásilku zboží spolu s předávacím listem TR, který je celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu nebo tranzitním dokladem, je pro tuto tranzitní operaci hlavním povinným.

(2) Železniční dopravce se sídlem na území členského státu, přes jehož území vstupuje na území smluvních stran zásilka zboží, která byla přijata k přepravě dopravním podnikem v jiném než členském státě, je pro tuto tranzitní operaci hlavním povinným.

§ 144aa

Je-li v průběhu tranzitní operace část přepravy uskutečněna jiným způsobem než po železnici, je možno s jedním předávacím listem TR přepravovat pouze jeden velký kontejner.

§ 144bb

Dopravní podnik zajistí, aby předávací list TR a velké kontejnery se zbožím propouštěným v tuzemsku do společného tranzitu byly označeny nálepkou. Ministerstvo stanoví vyhláškou, které listy předávacího listu TR se označují nálepkou.

144cc

(1) Dojde-li ke změně přepravní smlouvy, podle níž přeprava, která má končit

• a) mimo území smluvních stran, končí na území smluvních stran, nebo

• b) na území smluvních stran, končí mimo území smluvních stran,

může dopravní podnik změněnou přepravní smlouvu plnit pouze se souhlasem celního úřadu odeslání.

(2) V jiných případech než uvedených v odstavci 1 může dopravní podnik plnit změněnou přepravní smlouvu tehdy, informoval-li o provedené změně bez zbytečného odkladu celní úřad odeslání.

§ 144dd

(1) České zboží jiné než uvedené v § 139 odst. 5 písm. b) bodech 1 a 2, které bylo propuštěno do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, se považuje za propuštěné do režimu společného tranzitu, je-li přepravováno železničním dopravcem se sídlem v tuzemsku prostřednictvím dopravního podniku na předávací list TR, který je celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu nebo tranzitním dokladem.

(2) S výjimkou případů uvedených v odstavci 1 se při zahájení nebo ukončení tranzitní operace společného tranzitu v tuzemsku předkládá předávací list TR celnímu úřadu určení nebo celnímu úřadu odeslání.

(3) Způsob nakládání s jednotlivými listy předávacího listu TR a způsob označování a určování statusu deklarovaného zboží stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 144ee

(1) Je-li k nákladnímu listu CIM nebo předávacímu listu TR přiložen ložný list, jehož vzor, obsah, náležitosti, způsob použití a nakládáni s ním stanoví ministerstvo vyhláškou, nebo je-li celní prohlášení na propuštění zboží přepravovaného po železnici nebo ve velkých kontejnerech podáno na tiskopisu stanoveném mezinárodní smlouvou,^8r) je nutno před zahájením přepravy opatřit mezinárodní nákladní list CIM nebo předávací list TR náležitostmi, jejichž obsah a formu stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 platí ustanovení § 144s, 144u, 144y a 144bb obdobně.

§ 144ff

(1) Železniční dopravce umožní pokračování tranzitní operace společného tranzitu jiným druhem dopravy než po železnici, je-li na tranzitním dokladu, jiném než nákladním listu CIM nebo předávacím listu TR, uvedeno, že je celní dluh pro Českou republiku zajištěn. Přepravní doklad se opatří náležitostmi, jejichž obsah a formu stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Není-li pro Českou republiku zajištěn celní dluh podle odstavce 1, železniční dopravce neumožní pokračování tranzitní operace a o této skutečnosti uvědomí bez zbytečného odkladu celní úřad, v jehož uzemním obvodu se zboží nachází.

(3) Převezme-li železniční dopravce k dopravě po železnici zboží, které bylo s použitím tiskopisu stanoveného mezinárodní smlouvou^8r) propuštěno do společného tranzitu a je přepravováno v kombinované dopravě po silnici a železnici, odpovídá železniční dopravce za splnění celního dluhu, který vznikne porušením celních předpisů při dopravě po železnici, za předpokladu, že celní dluh nebyl zajištěn a u hlavního povinného je nedobytný.

Propuštění zboží do společného tranzitu v letecké dopravě

§ 144gg

(1) Při letecké dopravě může být celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu podáno na tiskopisu cargo manifestu, jehož obsah odpovídá dodatku 3 přílohy 9 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví^8s) (dále jen „cargo manifest“).

(2) Náležitosti uváděné do cargo manifestu, způsob manipulace s jeho jednotlivými listy a způsob označování a určování statusu deklarovaného zboží stanoví ministerstvo vyhláškou.

(3) Letecká společnost, která v souladu s odstavcem 1 přepravuje zboží, se pro tranzitní operace stává hlavním povinným.

(4) Hlavní povinný zpracovává a předává celnímu úřadu určení seznam cargo manifestů, které v průběhu předchozího měsíce předal k ukončení společného tranzitu. Obsah, formu a náležitosti seznamu stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Postup uvedený v odstavcích 1 až 4 může být na žádost letecké společnosti, která má sídlo nebo stálé zastoupení v tuzemsku, která si vyměňuje informace mezi letišti nakládky a vykládky elektronicky a splňuje podmínky uvedené v odstavci 6, zjednodušen.

(6) Celní úřad povolí zjednodušený postup podle odstavce 5 letecké společnosti, která

• a) provozuje značný počet leteckých linek mezi členskými státy,

• b) často odesílá a přijímá letecké zásilky,

• c) vede elektronicky evidenci, která umožní celním orgánům provádět na letištích nakládky i vykládky účinné kontroly,

• d) nebyla pravomocně postižena za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů v průběhu 2 let před podáním žádosti,

• e) umožňuje celním orgánům přístup ke svým evidencím týkajícím se společného tranzitu,

• f) spolupracuje s celními orgány při řešení případných nesrovnalostí a porušení předpisů,

• g) vede evidenci statusu zboží u všech zásilek ve svých obchodních záznamech,

• h) uvádí u každé položky cargo manifestu status zboží příslušným kódem,

• i) odpovídá za oznámení všech odchylek zjištěných na letišti vykládky celnímu úřadu určení.

§ 144hh

Je-li celní prohlášení na propuštění zásilek přepravovaných leteckou dopravou do společného tranzitu podáno na tiskopisu stanoveném mezinárodní smlouvou,^8r) ustanovení § 144gg se nepoužijí.

§ 144ii

Tranzit při dopravě zboží potrubím nebo vedením

(1) Zboží dopravované potrubím se v tuzemsku považuje za navržené na propuštění do společného tranzitu a za propuštěné

• a) přivedením do tuzemska z území nebo přes území smluvní strany, která společný tranzit používá,

• b) zavedením do potrubí v tuzemsku za účelem jeho následného dopravení na území nebo přes území smluvní strany, která společný tranzit používá, nebo

• c) přivedením do tuzemska z území smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, za účelem jeho následného dopravení na území smluvní strany, která společný tranzit používá.

(2) Hlavním povinným se při dopravě zboží potrubím stává provozovatel tohoto zařízení, který má sídlo na území členského státu,

• a) kde doprava ve společném tranzitu započala, nebo

• b) přes jehož území vstupuje zboží na území smluvních stran a doprava dále pokračuje ve společném tranzitu.

(3) Provozovatel potrubí se sídlem v tuzemsku se pro účely plnění podmínek uvedených v § 140 odst. 2 považuje také za dopravce zboží.

(4) Při dopravě zboží potrubím se společný tranzit považuje v tuzemsku za ukončený

• a) zapsáním zboží do účetních dokladů příjemce a jeho dodáním do zařízení nebo rozvodných sítí užívaných tímto příjemcem, nebo

• b) vstupem zboží na území příslušné smluvní strany, jedná-li se o dopravu zboží do smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá.

(5) Dopravuje-li se zboží potrubím ve společném tranzitu mezi dvěma smluvními stranami přes území smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, je společný tranzit během přepravy přes její území přerušen.

(6) Dopravuje-li se zboží potrubím ze smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, začíná společný tranzit vstupem zboží na území následující smluvní strany, která společný tranzit používá.

(7) Kontrolu společného tranzitu provádějí celní orgány podle záznamů a obchodních dokladů provozovatele potrubí, které provozovatel vede a které na žádost předkládá celním orgánům.

(8) Není-li doprava zboží potrubím uskutečněna ve společném tranzitu nebo je-li zboží dopravováno vedením, použijí se ustanovení odstavců 1 až 7 pro národní tranzit přiměřeně.

Režim tranzitu na podkladu karnetu TIR nebo karnetu ATA

§ 144jj

(1) Bylo-li v průběhu mezinárodní přepravy zboží uskutečňované podle § 139a písm. c) nebo d) v režimu tranzitu na podkladu karnetu TIR nebo karnetu ATA nebo v souvislosti s těmito operacemi zjištěno porušení celních předpisů nebo jiné nedostatky, s nimiž je spojován vznik celního dluhu, uvědomí celní orgány ve lhůtě stanovené mezinárodní smlouvou^8t) o této skutečnosti držitele karnetu TIR nebo karnetu ATA a ručitele podle mezinárodní smlouvy.^8u)

(2) Není-li ve lhůtě stanovené mezinárodní smlouvou^8v) prokázáno řádné provedení tranzitu na podkladě karnetu TIR nebo karnetu ATA, vyměří celní orgány příslušné clo, daně a poplatky vybírané při dovozu.

(3) Důkazem o řádném provedení režimu tranzitu je

• a) doklad uvedený v § 142c odst. 2,

• b) pro účely Úmluvy ATA důkaz stanovený mezinárodní smlouvou.^8w)

§ 144kk

(1) Pohraniční celnicí se pro účely mezinárodní smlouvy^8x) rozumí vstupní nebo výstupní celní úřad podle § 139 odst. 10 nebo 11.

(2) Záruční sdružení se sídlem v tuzemsku je, v souladu s mezinárodní smlouvou,^8y) odpovědné společně a nerozdílně s dlužníkem za splnění celního dluhu, který v tuzemsku vznikl v souvislosti s porušením celních předpisů při mezinárodní přepravě zboží v režimu tranzitu na podkladu karnetu TIR, při které byla zásilka do tuzemska dopravena nebo která byla v tuzemsku zahájena.

§ 144ll

(1) Z ekonomických a jiných důvodů hodných zřetele, nebo je-li podle § 260g odst. 2 zboží vyloučeno z používání globální záruky, může celní úřad odeslání nebo vstupní celní úřad stanovit pro mezinárodní přepravu zboží v režimu tranzitu na podkladu karnetu TIR trasu v tuzemsku k celnímu úřadu určení nebo k výstupnímu celnímu úřadu. Stanovenou trasu může na žádost držitele karnetu TIR změnit pouze celní úřad, v jehož územním obvodu se zboží v průběhu dopravy nachází.

(2) Dopravce se může odchýlit od stanovené trasy z důvodu vyšší moci. Zboží a karnet TIR musí být neprodleně předloženy nejbližšímu celnímu úřadu.

(3) O změně trasy podle odstavce 1 nebo 2 učiní příslušný celní úřad záznam do karnetu TIR a informuje celní úřad, který trasu stanovil.

§ 144mm

Vznikl-li celní dluh proto, že zboží propuštěné na podkladě karnetu ATA nebylo vyvezeno zpět nebo s ním bylo nakládáno v rozporu s celními předpisy nebo nebyly dodrženy podmínky stanovené celním úřadem, oznámí celní úřad tuto skutečnost záručnímu sdružení do 3 měsíců od uplynutí platnosti karnetu ATA. V oznámení celní úřad uvede výši celního dluhu.

§ 144nn

Clo uvedené v § 144jj vyměří celní úřad na tiskopisu celní výměr, jehož formu, obsah, náležitosti a způsob použití stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 144oo

Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti a způsob manipulace s karnetem TIR a s karnetem ATA.

Režim tranzitu na podkladě tiskopisu 302

§ 144pp

(1) Je-li podle § 139a písm. e) přepravováno zboží v režimu tranzitu a celním prohlášením je tiskopis 302, použije se tiskopis 302, jako by celní území členských států Severoatlantické smlouvy bylo jednotným celním územím.

(2) Je-li podle § 139a písm. e) přepravováno zboží v režimu tranzitu na podkladu tiskopisu 302 z jednoho členského státu Severoatlantické smlouvy do téhož nebo jiného členského státu Severoatlantické smlouvy a během této přepravy projde zboží územím státu, který není členem Severoatlantické smlouvy, provádí se kontrola zboží a postupy související s použitím tiskopisu 302 na místech, kde zboží opouští celní území podle odstavce 1 a kde na něj opět vstupuje.

(3) Je-li zjištěno, že v průběhu přepravy zboží v režimu tranzitu na podkladu tiskopisu 302 došlo v některém členském státě Severoatlantické smlouvy k porušení celních předpisů, s nímž je spojován vznik celního dluhu, vyměří a vyberou clo, daně a poplatky vybírané při dovozu celní orgány tohoto členského státu podle předpisů platných v tomto státu.

(4) Ustanovení § 142a odst. 1 až 3 se použijí přiměřeně.

§ 144rr

Formu, náležitosti a způsob manipulace s tiskopisem 302 stanoví ministerstvo vyhláškou.

^8l) Čl. 3 odst. 1 písm. b) sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 179/1996 Sb.

^8m) Čl. 20 Přípojku A k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášené pod č. 8/1985 Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 61/1991 Sb. Dohoda o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnici v přímém mezinárodním styku (SMPS), vyhlášená pod č. 81/1951 Sb.

^8n) Čl. 12 Přípojku B k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) (vyhláška č. 8/1985 Sb., ve znění vyhlášky č. 61/1991 Sb.).

^8o) Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 61/1991 Sb.

^8p) Čl. 85 Přílohy II sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 179/1996 Sb.

^8r) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 174/1996 Sb., o přístupu České republiky k Úmluvě o zjednodušení formalit ve zbožovém styku mezi Evropským hospodářským společenstvím a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO).

^8s) Vyhláška č. 147/1947 Sb., o Úmluvě o mezinárodním civilním letectví.

^8t) Čl. 11 odst. 1 vyhlášky č. 144/1982 Sb. Čl. 6 odst. 4 vyhlášky č. 89/1963 Sb. Čl. 8 odst. 4 Přílohy A sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2000 Sb. m. s.

^8u) Čl. 1 písm. f) vyhlášky č. 89/1963 Sb. Čl. 1 písm. l) vyhlášky č. 144/1982 Sb. Čl. 1 písm. f) Přílohy A sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2000 Sb. m. s.

^8v) Čl. 11 odst. 2 vyhlášky č. 144/1982 Sb. Čl. 7 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 89/1963 Sb. Čl. 9 Přílohy A sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2000 Sb. m. s.

^8w) Čl. 8 vyhlášky č. 89/1963 Sb. Čl. 10 Přílohy A sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2000 Sb. m. s.

^8x) Čl. 1 písm. h) vyhlášky č. 144/1982 Sb.

^8y) Čl. 8 odst. 4 vyhlášky č. 144/1982 Sb.“.

• 1. V § 145 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Stanoví-li však právní předpisy obchodně-politická opatření pro

• a) vstup zboží do tuzemska, uplatňují se také při propuštění zahraničního zboží do režimu uskladňování v celním skladu,

• b) vývoz zboží, uplatňují se také při vývozu českého zboží do zahraničí po jeho předchozím propuštění do režimu uskladňování v celním skladu.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 1. Za § 146 se vkládá nový § 146a, který zní:

㤠146a

Typy celních skladů

Pro účely režimu uskladňování v celním skladu se rozumí celním skladem

• a) typu A veřejný celní sklad, v němž skladovatel odpovídá za splnění povinností a podmínek uvedených v § 149 odst. 1 písm. a), b) a c),

• b) typu B veřejný celní sklad, v němž ukladatel odpovídá za splnění povinností a podmínek uvedených v § 149 odst. 1 písm. a) a b),

• c) typu C soukromý celní sklad, v němž skladovatelem i ukladatelem je stejná osoba,

• d) typu D soukromý celní sklad, v němž skladovatelem i ukladatelem je stejná osoba a je povolen zjednodušený postup podle § 132j písm. b),

• e) typu E soukromý celní sklad, v němž skladovatelem i ukladatelem je stejná osoba a celní úřad povolil, aby režim uskladňování v celním skladu byl použit, aniž by zboží bylo skladováno v celním skladu, ale aby bylo uloženo v prostorách patřících nebo užívaných touto osobou,

• f) typu F veřejný celní sklad, v němž skladovatelem jsou celní orgány.“.

• 1. V § 147 odst. 1 se za slova „Celní sklad“ vkládají slova „, s výjimkou celního skladu typu F,“.

• 1. V § 148 odst. 1 písmeno h) zní:

• „h) typu skladu.“.

• 1. V § 148 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Považují-li celní orgány údaje uvedené v žádosti za nedostatečné, vyzvou žadatele k podání doplňujících informací nebo uvedení dalších údajů.“.

• 1. Za § 148 se vkládá nový § 148a, který zní:

㤠148a

(1) Celní sklad, s výjimkou skladů typů E a F, tvoří prostory uvedené v § 145 odst. 3 schválené celním úřadem.

(2) Na jednom místě nelze současně povolit více než jeden typ celního skladu.

(3) Prostranství, objekt nebo prostor celního skladu typu F musí být viditelně označeny.

(4) Místnostem a uzavřeným nebo neuzavřeným prostorům, schváleným celními orgány pro dočasné uskladnění zboží podle § 93 nebo provozovaným celními orgány za účelem dočasného uskladnění zboží, může být přiznán status celního skladu typu A, B, C nebo D, nebo je celní orgány mohou provozovat jako celní sklad typu F.“.

• 1. Za § 149 se vkládá nový § 149a, který zní:

㤠149a

(1) Povolení k provozování celního skladu se vydává na neurčitou dobu.

(2) V povolení k provozování celního skladu se uvádí celní úřad, který odpovídá za provádění celního dohledu nad celním skladem (dále jen „dohlížející celní úřad“), a celní úřad, kterému se předkládá zboží v souvislosti s jeho propuštěním do režimu uskladňování v celním skladu (dále jen „propouštějící celní úřad“). Neztíží-li se tím provádění celního dohledu, nemusí být tyto celní úřady totožné.

(3) V povolení k provozování soukromého celního skladu může být stanoveno, které druhy zboží mohou být do tohoto celního skladu propouštěny.

(4) Povolení k provozování celního skladu může být, aniž by bylo dotčeno ustanovení § 135a, odňato v případě, že celní sklad již není využíván v rozsahu, který opodstatňuje jeho další existenci.

(5) V prostorách celního skladu podle § 145 odst. 3 je zakázán maloobchodní prodej. Toto omezení platí i pro zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu a umístěné ve skladu typu E.“.

• 1. V § 152 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Povolení podle odstavce 3 není třeba, je-li v povolení k provozování celního skladu uveden způsob a rozsah prováděných operací a obvyklých manipulací k zajištění a uchování zboží. V tomto případě skladovatel dohlížejícímu celnímu úřadu pouze oznamuje, které operace a obvyklé manipulace a u kterého zboží budou provedeny. Způsob a formu tohoto oznámení stanoví dohlížející celní úřad v povolení.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

• 1. V § 152 odst. 5 se slova „výslovně stanoveny“ nahrazují slovy „stanoveny vyhláškou ministerstva“.

• 1. Za § 152 se vkládá nový § 152a, který zní:

㤠152a

(1) Celní úřad v povolení určí osobu, která vede evidenci o skladovaném zboží ve formě schválené celním úřadem, jejímž základem je účetní evidence stanovená zvláštními právními předpisy; skladová evidence musí obsahovat náležitosti uvedené v § 162i.

(2) Celní úřad nevyžaduje vedení evidence o skladovaném zboží za předpokladu, že odpovědnost podle § 149 odst. 1 písm. a) a b) nese výlučně ukladatel a zboží je propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu na základě celního prohlášení podaného elektronicky.

(3) Zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu musí být zapsáno do evidence o skladovaném zboží ihned po jeho dopravení do celního skladu.“.

• 1. § 153 zní:

㤠153

(1) Celní úřad na zdůvodněnou písemnou žádost příslušné osoby povolí, aby za podmínek jím stanovených bylo zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu dočasně vyjmuto z celního skladu. V době, kdy se zboží nachází mimo celní sklad, mohou s ním být prováděny pouze operace uvedené v § 152 odst. 3 a za podmínek zde stanovených.

(2) Povolení podle odstavce 1 není třeba, je-li v povolení k provozování celního skladu uveden způsob a rozsah dočasného vynětí zboží. V tomto případě skladovatel dohlížejícímu celnímu úřadu pouze oznámí, které zboží může být z celního skladu dočasně vyjmuto. Způsob a formu tohoto oznámení stanoví dohlížející celní úřad.

(3) Celní úřad může povolit, aby zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu bylo převedeno z jednoho celního skladu do druhého bez ukončení režimu. Ministerstvo stanoví vyhláškou pro takové případy vzor tiskopisů a způsob jejich použití.

(4) Zjednodušený postup při převodu zboží lze použít,

• a) je-li v celním skladu, z něhož je zboží převáděno, i v celním skladu, do něhož je zboží převáděno, povoleno používat zjednodušený postup podle § 162f,

• b) je-li za plnění povinností uvedených v § 149 odst. 1 v obou celních skladech odpovědna stejná osoba, nebo

• c) jsou-li skladové evidence obou celních skladů vedeny elektronicky prostřednictvím navzájem propojených systémů.

(5) Odpovědnost za převáděné zboží přechází na skladovatele celního skladu, do něhož je zboží převáděno, okamžikem, kdy je zboží převzato a zaneseno do skladové evidence tohoto skladu.

(6) Zboží, které bylo propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu, nemůže být převedeno z jednoho celního skladu do druhého bez ukončení režimu, je-li jedním z těchto celních skladů sklad typu B.

(7) Bylo-li převáděné zboží podrobeno operacím a manipulacím uvedeným v § 152 odst. 3, musí doklady uvedené v odstavci 3 obsahovat pro účely rozhodování o určení celní hodnoty podle § 155 odst. 2 údaje o provedených operacích a manipulacích, o celní hodnotě a množství převáděného zboží.“.

• 1. V § 154 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují tato slova: „včetně vedení evidence, která umožní celním orgánům kdykoliv kontrolovat aktuální stav zboží určeného k zušlechtění, zušlechtěných výrobků a dalších produktů vzniklých při zpracovatelských operacích,“.

• 1. V § 154 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují tato slova: „, včetně vedení evidence, která umožní celním orgánům kdykoliv kontrolovat aktuální stav zboží určeného k přepracování, přepracovaných výrobků a dalších produktů vzniklých při zpracovatelských operacích“.

• 1. Za § 154 se vkládá nový § 154a, který včetně poznámky pod čarou č. 8z) zní:

㤠154a

(1) Neztíží-li se tím provádění celního dohledu, dohlížející celní úřad povolí, aby české a zahraniční zboží bylo uskladněno společně ve stejném prostoru celního skladu. České zboží uvedené v § 145 odst. 1 písm. b), na něž se vztahuje zvláštní právní předpis, jímž se provádějí opatření tržní regulace v zemědělství,^8z) může být uskladněno společně s jiným zbožím pouze tehdy, je-li vždy zajištěna jeho totožnost.

(2) Neumožňuje-li společné uskladnění českého a zahraničního zboží rozlišit celní status uskladněného zboží, může být společné uskladnění povoleno pouze tehdy, je-li české i zahraniční zboží rovnocenné. Za rovnocenné zboží se považuje zboží, které má stejnou obchodní kvalitu, stejnou technickou charakteristiku a je zařazeno pod stejnou osmimístnou podpoložku celního sazebníku.

(3) Je-li rovnocenné české a zahraniční zboží uskladněno společně, může být zboží, kterému má být přiděleno jiné celně schválené určení, považováno za české nebo zahraniční zboží podle uvážení osoby, která odpovídá za plnění podmínek uvedených v § 149 odst. 1.

(4) Ustanovení odstavce 3 lze uplatnit pouze tehdy, nebude-li jiný celní status udělen většímu množství zboží, než je množství zboží daného celního statusu, které bylo do režimu uskladňování v celním skladu propuštěno a nachází se v celním skladu v době, kdy mu má být jiné celně schválené určení přiděleno.

(5) Dojde-li k poškození nebo zničení společně uskladněného rovnocenného českého a zahraničního zboží následkem nehody nebo vyšší moci a nelze-li prokazatelně doložit skutečné množství zahraničního a českého zboží, které bylo poškozeno či zničeno, rozdělí se důsledky poškození nebo zničení poměrně k celkovému množství zboží daného celního statusu, které se v celním skladu nacházelo v době, kdy k poškození nebo zničení došlo.

^8z) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změnách některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu).“.

• 1. § 156 zní:

㤠156

(1) České zboží uvedené v § 145 odst. 1 písm. b), na něž se vztahuje právní předpis, jímž se provádějí opatření tržní regulace v zemědělství,^8z) musí být vyvezeno do zahraničí nebo musí být provedeny takové operace, které právní předpis, jímž se provádějí opatření tržní regulace v zemědělství,^8z) považuje za rovnocenné dopravení zboží do zahraničí.

(2) Před propuštěním českého zboží uvedeného v § 145 odst. 1 písm. b) do režimu uskladnění v celním skladu musí být na účet celního úřadu složena kauce v částce odpovídající výhodám, které byly nebo mají být vyplaceny v souvislosti s vývozem tohoto zboží. Kauce bude vrácena po vyřízení režimu uskladnění v celním skladu způsobem uvedeným v odstavci 3.

(3) Režim uskladňování v celním skladu se pro účely vrácení kauce považuje za vyřízený v okamžiku přijetí celního prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu. Zboží, které je pod celním dohledem, může být po vyřízení režimu uskladňování v celním skladu nadále uloženo v prostorách celního skladu, aniž by byly plněny podmínky vyplývající z tohoto režimu.

(4) Přeprava českého zboží vyváženého do zahraničí podle odstavce 1 se uskutečňuje v režimu tranzitu.“.

• 1. § 158 zní:

㤠158

(1) Nestanoví-li dohlížející celní úřad jinak, musí být zboží, které má být uskladněno v celním skladu, předloženo spolu s doklady propouštějícímu celnímu úřadu.

(2) Je-li propouštějící celní úřad odlišný od dohlížejícího celního úřadu, uvede deklarant v písemném celním prohlášení název a sídlo dohlížejícího celního úřadu.

(3) Je-li dohlížející celní úřad odlišný od propouštějícího celního úřadu, uplatňují se podmínky pro uskladňování zboží v celním skladu ode dne, kdy propouštějící celní úřad přijme celní prohlášení na propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu. Písemné celní prohlášení, které je součástí rozhodnutí o propuštění zboží, se použije pro přepravu zboží od propouštějícího celního úřadu k dohlížejícímu celnímu úřadu. Přepravu je nutno uskutečnit v co nejkratší době a zboží se ukládá v celním skladu bez předložení dohlížejícímu celnímu úřadu.

(4) Postup stanovený v odstavcích 2 a 3 nelze použít u celních skladů typu B.

(5) Dohlížející celní úřad může za účelem provádění celního dohledu zejména

• a) požadovat, aby se celní sklady zamykaly dvěma různými klíči (klíčem skladovatele a klíčem celního úřadu),

• b) dohlížet nad manipulací se zbožím umístěným v celním skladu,

• c) provádět periodicky nebo podle potřeby inventuru veškerého uskladněného zboží nebo jeho části.“.

• 1. Za § 162 se vkládají nové § 162a až 162l, které včetně nadpisů znějí:

㤠162a

(1) Celní úřad může požadovat, aby bylo celní prohlášení doloženo přepravními doklady vztahujícími se k předchozímu celnímu režimu. Je-li zboží patřící do jedné podpoložky celního sazebníku uvedené v celním prohlášení dovezeno ve dvou nebo více baleních, může celní úřad požadovat předložení seznamu zboží nebo jiného dokladu, v němž je uveden obsah každého jednotlivého balení.

(2) Celní prohlášení na propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu typu D musí být doloženo

• a) dokladem o ceně, na jejímž základě je určována celní hodnota, a

• b) deklarací údajů o celní hodnotě, nestanoví-li celní předpisy jinak.

§ 162b

Neúplné celní prohlášení

(1) Neúplné celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu, musí, mimo údajů nezbytných ke ztotožnění předmětného zboží včetně jeho množství, obsahovat i další údaje stanovené vyhláškou ministerstva.

(2) Ustanovení § 132b, 132c a 132f se použijí přiměřeně.

Zjednodušené celní prohlášení

§ 162c

(1) Celní úřad může povolit, aby zboží bylo do režimu uskladňování v celním skladu propuštěno na základě zjednodušeného celního prohlášení. Žádost se podává písemně a musí obsahovat všechny náležitosti potřebné pro udělení povolení. Zjednodušené celní prohlášení, které musí obsahovat náležitosti uvedené v § 162b odst. 1, může mít formu

• a) neúplného celního prohlášení podle § 162b, nebo

• b) obchodního nebo administrativního dokladu.

(2) Žádost o propuštění zboží na základě neúplného celního prohlášení nebo obchodního nebo administrativního dokladu může být nahrazena písemnou souhrnnou žádostí vztahující se na veškeré zboží propouštěné do režimu uskladňování v celním skladu ve stanovené době; odkaz na udělené povolení uvádí deklarant ve zjednodušeném celním prohlášení. Souhrnná žádost se podává současně se žádostí o povolení provozovat celní sklad nebo dodatečně.

(3) Je-li zjednodušené celní prohlášení uplatňováno u celního skladu typu D, musí obsahovat také

• a) přesný popis zboží umožňující celnímu úřadu ihned a jednoznačně zařadit zboží do příslušné položky nebo podpoložky celního sazebníku, a

• b) hodnotu zboží.

(4) Zjednodušené celní prohlášení celní úřad přijme pouze tehdy, je-li mu současně předloženo předmětné zboží.

(5) Zjednodušené celní prohlášení podle odstavce 1 nelze použít při propouštění českého zboží uvedeného v § 145 odst. 1 písm. b) do celního skladu jakéhokoliv typu a při propouštění jakéhokoliv zboží do celního skladu typu F.

(6) Při propouštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu do skladu typu B nelze jako zjednodušené celní prohlášení použít obchodní doklad.

§ 162d

(1) Celní úřad udělí povolení k propuštění zboží na základě zjednodušeného celního prohlášení, nebude-li tím negativně ovlivněn průběh celního řízení a provádění celního dohledu.

(2) Celní úřad neudělí povolení k propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu na základě zjednodušeného celního prohlášení,

• a) byl-li žadatel pravomocně postižen za závažné nebo opakované porušení celních předpisů nebo předpisů o daních a poplatcích, a to v době 3 let před podáním žádosti, nebo

• b) navrhuje-li žadatel propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu pouze jednorázově.

(3) Celní úřad povolení odejme, nastala-li situace uvedená v odstavci 1 nebo nesplňuje-li již osoba, které bylo povolení uděleno, podmínky uvedené v odstavci 2.

§ 162e

Povolení udělené podle § 162d musí obsahovat pravidla pro provádění zjednodušeného postupu, dohlížející a propouštějící celní úřad a obsah a formu zjednodušeného celního prohlášení. Dodatečné celní prohlášení se v tomto případě nepředkládá.

Místní řízení

§ 162f

Nebude-li tím negativně ovlivněn průběh celního řízení a provádění celního dohledu, může celní úřad za podmínek uvedených v § 162g na písemnou žádost povolit, aby po dodání do prostor celního skladu, bez předložení celnímu úřadu, bylo zboží na základě zápisu do skladové evidence propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu. Zápis do skladové evidence se v tomto případě považuje za propuštění zboží. Ustanovení § 162c odst. 2 a § 162d se použijí přiměřeně. Dodatečné celní prohlášení se v těchto případech nepředkládá.

§ 162g

(1) Povolení udělené podle § 162f musí obsahovat pravidla pro provádění zjednodušeného postupu, zejména stanovení zboží, na které se povolení vztahuje, formu plnění povinností uvedených v odstavci 2 a vymezení okamžiku propuštění zboží.

(2) Osoba, které bylo podle odstavce 1 uděleno povolení, po dodání zboží do prostor celního skladu

• a) sdělí bez zbytečného odkladu celnímu úřadu dodání zboží, a to ve formě a za podmínek jím v povolení stanovených,

• b) zapíše dodané zboží do své evidence, která musí obsahovat údaje umožňující ztotožnění zboží, zjistit jeho množství a datum zápisu do této evidence,

• c) uchová doklady potřebné pro propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu, pro umožnění kontroly celním úřadem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, po dobu nejméně 3 let.

(3) Nebude-li tím narušeno řádné provádění celního dohledu, lze na žádost povolit, aby

• a) sdělení uvedené v odstavci 2 písm. a) bylo učiněno v době, kdy je dodání zboží bezprostředně očekáváno, nebo

• b) ve zvláštních případech, s přihlédnutím k druhu zboží a četností dovozů, nemusel být celní úřad informován o každém dodání zboží, budou-li celnímu úřadu poskytnuty veškeré údaje potřebné k provedení případné celní kontroly.

(4) Zjednodušený postup podle § 162f nelze povolit pro propouštění českého zboží uvedeného v § 145 odst. 1 písm. b) do celního skladu jakéhokoliv typu a při propouštění jakéhokoliv zboží do celního skladu typu B nebo F.

(5) Celní úřad povolení odejme, nejsou-li podmínky podle § 162d odst. 2 nebo § 162g odst. 2 plněny nebo nejsou-li plněny podmínky stanovené v povolení.

Skladová evidence

§ 162h

(1) U celních skladů typů A, C, D a E musí vést skladovatel evidenci podle § 152a odst. 1. Skladová evidence musí být k dispozici dohlížejícímu celnímu úřadu.

(2) U celních skladů typu B si dohlížející celní úřad celní prohlášení na propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu ponechává, aby mohl provádět celní dohled. Skladová evidence pro potřeby celních orgánů nemusí být vedena, je-li celní prohlášení podle § 105 odst. 1 písm. b) podáváno elektronicky.

(3) U celních skladů typu F obsahuje evidence údaje uvedené v § 162i. Tato evidence nahrazuje evidenci o skladovaném zboží ve smyslu § 152a odst. 1.

§ 162i

(1) Skladová evidence podle § 152a odst. 1 obsahuje náležitosti a údaje nutné pro provádění celního dohledu, kterými se rozumí zejména

• a) údaje z celního prohlášení na propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu,

• b) odkazy na další celní a jiné doklady týkající se vstupu a výstupu zboží do a z celního skladu,

• c) údaje umožňující sledování zboží, včetně jeho umístění a přepravy v době, kdy není ukončen režim uskladňování v celním skladu,

• d) údaje týkající se společného skladování zboží podle § 154a,

• e) údaje nutné pro identifikaci zboží,

• f) údaje týkající se obvyklých způsobů a forem manipulace se zbožím,

• g) údaje týkající se dočasného vyjmutí zboží z celního skladu ve smyslu § 153 odst. 1.

(2) Skladová evidence musí být vedena elektronicky tak, aby údaje v ní obsažené odpovídaly aktuálnímu stavu zboží uloženého v celním skladu. Skladovatel předkládá dohlížejícímu celnímu úřadu soupis skladovaného zboží, a to ve lhůtách stanovených celními orgány. Má-li být uplatněno ustanovení § 155 odst. 2, musí skladová evidence obsahovat i údaj o celní hodnotě předmětného zboží před příslušnou operací nebo manipulací.

(3) Je-li použit zjednodušený postup, uplatní se ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.

§ 162j

(1) Zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu pro celní sklad typu A, C nebo D se do skladové evidence zapisuje v okamžiku, kdy bude fyzicky uloženo do celního skladu, a to na základě rozhodnutí dohlížejícího nebo propouštějícího celního úřadu o propuštění zboží.

(2) Při propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu do celního skladu typu E se záznam do skladové evidence provede v okamžiku, kdy je předmětné zboží dopraveno do prostor celního skladu.

(3) Je-li celní sklad používán jako dočasný sklad podle § 93, musí být záznam do skladové evidence proveden

• a) před uplynutím lhůty uvedené v § 92, je-li pro dočasně uskladněné zboží použito místní řízení podle § 162f,

• b) v ostatních případech v okamžiku, kdy je zboží po přijetí celního prohlášení propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu.

(4) Údaje o provedeném celním řízení při ukončení režimu uskladňování v celním skladu musí být zaznamenány do skladové evidence

• a) do doby, než zboží opustí prostory celního skladu, je-li uplatněn zjednodušený postup,

• b) v ostatních případech v okamžiku, kdy je zboží přiděleno jiné celně schválené určení.

§ 162k

(1) Na písemnou žádost deklaranta, který navrhuje ukončení režimu uskladňování v celním skladu u zboží, které bylo podrobeno manipulacím a operacím podle § 152 odst. 3, vydá celní úřad potvrzení o provedených manipulacích nebo operacích.

(2) Ustanovení odstavce 1 nelze použít, jedná-li se o zboží uvedené v § 145 odst. 1 písm. b).

§ 162l

Zjednodušený postup při ukončení režimu uskladňování v celním skladu

(1) Zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu může být při ukončování tohoto režimu propouštěno zjednodušeným postupem do režimu volného oběhu nebo režimu vývozu.

(2) Povolení provozovat celní sklad typu D umožňuje také, aby bylo zboží propuštěno do volného oběhu zjednodušeným postupem ve formě místního řízení. Jsou-li však na zboží propouštěné do volného oběhu, které bylo předtím propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu typu D, uplatňovány výhody, které mohou být přiznány pouze po ověření údajů v celním prohlášení odebráním vzorků nebo kontrolou zboží, musí být předmětné zboží předloženo celnímu úřadu a zjednodušený postup ve formě místního řízení nelze použít.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije u zboží propuštěného do režimu uskladňování v celním skladu ve skladu typu F nebo u českého zboží uvedeného v § 145 odst. 1 písm. b), na které se vztahuje zvláštní právní předpis, jímž se provádí opatření tržní regulace v zemědělství.

(4) U zboží propuštěného do režimu uskladňování v celním skladu ve skladu typu B nelze použít zjednodušený postup ve formě místního řízení.“.

• 1. V § 166 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Platnost povolení musí být vždy časově omezena. Dobu platnosti povolení stanoví celní úřad s přihlédnutím k ekonomickým podmínkám a specifickým potřebám žadatele.

(3) Bylo-li povolení uděleno na dobu delší než 2 roky, musí celní úřad průběžně, ve lhůtách stanovených v povolení, prověřovat, zda i nadále platí podmínky, za nichž bylo povolení uděleno. Časový interval mezi jednotlivými kontrolami však nesmí být v těchto případech delší než 24 měsíců.“.

• 1. V § 167 písmeno b) zní:

• „b) může-li režim aktivního zušlechťovacího styku pomoci vytvořit nejvýhodnější podmínky pro vývoz nebo zpětný vývoz zušlechtěných výrobků s tím, že zásadní zájmy českých výrobců nejsou dotčeny (dále jen „ekonomické podmínky“). Ministerstvo vyhláškou stanoví případy, kdy se ekonomické podmínky považují za splněné.“.

• 1. V § 167 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2, 3 a 4, které znějí:

„(2) Celní orgány udělí povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému pouze tehdy, je-li již v době podání žádosti zřejmý úmysl žadatele vyvézt zušlechtěné výrobky pod celním dohledem do zahraničí.

(3) Celní orgány udělí povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení pouze tehdy, jestliže

• a) zvláštní právní předpisy umožňují vývoz zušlechtěných výrobků, a

• b) jsou splněny podmínky k použití systému navracení podle § 174.

(4) Celní orgány jsou oprávněny za účelem správného provádění režimu a ztotožnění dováženého zboží, které má být obsaženo v zušlechtěných výrobcích, podle povahy dováženého zboží a zušlechtěných výrobků

• a) odebrat bezplatně vzorky zboží v nezbytně nutném množství,

• b) provést analýzu dováženého zboží a zušlechtěných výrobků,

• c) použít ke ztotožnění dováženého zboží celních závěr nebo jiných prostředků (např. zobrazení, technický popis, uvedení značek a výrobních čísel),

• d) provést kontrolu dokladů vztahujících se k výrobě zušlechtěných výrobků a kontrolu zásob dováženého zboží, nebo

• e) požadovat od osoby, které bylo povolení uděleno, vedení evidence o dováženém zboží a zušlechtěných výrobcích elektronicky, ze které musí být zřejmý průběh zpracovatelských operací, a vyžadovat její předložení ke kontrole.“.

• 1. V § 168 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Ministerstvo může s ohledem na druh zboží a další podmínky vyhláškou určit lhůty, které je celní orgán oprávněn stanovit.“.

• 1. V § 168 odstavec 2 zní:

„(2) Lhůta počíná běžet od okamžiku přijetí celního prohlášení na propuštění zahraničního zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku.“.

• 1. Za § 169 se vkládá nový § 169a, který zní:

㤠169a

(1) Celní prohlášení na propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku musí být doloženo

• a) dokladem o ceně, na jejímž základě je určována celní hodnota,

• b) deklarací údajů o celní hodnotě, nestanoví-li celní předpisy jinak,

• c) pravomocným rozhodnutím o povolení k použití tohoto celního režimu.