Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 1/1998 Sb., kterou se stanoví požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv (Český lékopis 1997), ve znění pozdějších předpisů

Nastříkne se vhodný objem porovnávacího roztoku (a). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříkne se stejný objem zkoušeného roztoku a zaznamená se chromatogram stejným způsobem.

Obsah cholekalciferolu v mezinárodních jednotkách na gram se vypočítá podle vzorce:

m´V´.Vm.SD+f.SpS´D.40 000.1000,

v němž značí:

m - hmotnost zkoušeného přípravku ve zkoušeném roztoku v miligramech,

m' - hmotnost cholekalciferolu CRL v porovnávacím roztoku (a) v miligramech,

V - objem zkoušeného roztoku (25 ml),

V´ - objem porovnávacího roztoku (a) (100 ml),

SD - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu zkoušeného roztoku,

S´D - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a),

Sp - plochu (nebo výšku) píku pre-cholekalciferolu na chromatogramu zkoušeného roztoku,

ƒ - přepočítací faktor.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných dobře naplněných obalech, chráněn před světlem. Obsah otevřených obalů se použije co nejdříve; nespotřebovaná část se uchovává v atmosféře dusíku.

Venenum.

Označování

V označení na obalu se uvede:

• počet mezinárodních jednotek na gram,

• název přidaných stabilizátorů.

Nečistoty

[image omitted]

A. (5E,7E)-9,10-sekocholesta-5,7,10(19)-trien-3β-ol (trans-cholekalciferol, trans-vitamin D3),

[image omitted]

B. cholesta-5,7-dien-3β-ol (7-dehydrocholesterol, provitamin D3),

[image omitted]

C. (9β,10α)-cholesta-5,7-dien-3β-ol (lumisterol3),

[image omitted]

D. (6E)-9,10-sekocholesta-5(10),6,8(14)-trien-3β-ol(iso-tachysterol3),

[image omitted]

E. (6E)-9,10-sekocholesta-5(10),6,8-trien-3β-ol (tachysterol3).

†† Colecalciferolum densatum oleosum

Olejový roztok cholekalciferolu [image omitted]

Synonymum. Cholecalciferolum densatum oleosum

Je to roztok cholekalciferolu (Colecalciferolum) ve vhodném rostlinném oleji, schválený oprávněnou autoritou.

Deklarovaný obsah cholekalciferolu je nejméně 500 000 m.j. v 1 gramu. Roztok obsahuje 90,0% až 110,0% obsahu uvedeného v označení na obalu. Může obsahovat vhodné stabilizátory, např. antioxidanty.

Vlastnosti

Čirá žlutá tekutina. Je prakticky nerozpustný ve vodě, těžce rozpustný v ethanolu, mísitelný s rozpouštědly tuků. V závislosti na teplotě se může částečně vyskytnout pevná hmota.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a C.

Alternativní sestava zkoušek: A a B, viz Obecné zásady (1.2).

A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu G pro TLC R. Roztoky dále uvedené se připraví bezprostředně před použitím.

Zkoušený roztok. Množství odpovídající 400 000 m.j. se rozpustí v dichlorethanu R, obsahujícím squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l), a zředí se stejným rozpouštědlem na 4 ml.

Porovnávací roztok (a). 10 mg cholekalciferolu CRL se rozpustí v dichlorethanu R, obsahujícím squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l), a zředí se stejným rozpouštědlem na 4 ml.

Porovnávací roztok (b). 10 mg ergokalciferolu CRL se rozpustí v dichlorethanu R, obsahujícím squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l), a zředí se stejným rozpouštědlem na 4 ml.

Na vrstvu se odděleně nanese po 20 μl každého roztoku a vyvíjí se ihned za ochrany před světlem po dráze 15 cm směsí stejných objemových dílů cyklohexanu R a etheru prostého peroxidů R. Směs obsahuje butylhydroxytoluen R (0,1 g/l). Po vysušení na vzduchu se vrstva postříká kyselinou sírovou R. Porovná se hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku s hlavními skvrnami na chromatogramech porovnávacích roztoků (a) a (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku je okamžitě patrná jasně žlutá hlavní skvrna rychle měnící zbarvení na oranžovohnědé a postupně na zelenošedé, stálé asi 10 min. Tato skvrna se polohou, zbarvením a velikostí shoduje se skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je ihned patrná ve stejné poloze hlavní skvrna, jejíž oranžové zbarvení se postupně mění na červenohnědé, stálé asi 10 min.

B. Připraví se roztok v cyklohexanu R obsahující množství odpovídající asi 400 m.j. na militr a měří se absorbance (2.2.25) při 250 nm až 300 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 267 nm.

C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Stanovení obsahu. Hlavní pík na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá retenčním časem hlavnímu píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Zkoušky na čistotu

Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 2,0; stanoví se s 5,0 g rozpuštěnými v 25 ml předepsané směsi rozpouštědel.

Číslo peroxidové (2.5.5). Nejvýše 20.

Stanovení obsahu

Zkouška se provede co nejrychleji a za ochrany před aktinickým světlem a vzduchem.

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. Množství zkoušeného přípravku, odvážené s přesností 0,1 %, odpovídající asi 400 000 m.j. se rozpustí v 10,0 ml toluenu R a zředí se mobilní fází na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 10,0 mg cholekalciferolu CRL se bez zahřívání rozpustí v 10,0 ml toluenu R a zředí se mobilní fází na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 1,0 ml cholekalciferolu pro test způsobilosti CRL se zředí mobilní fází na 5,0 ml. Roztok se zahřívá ve vodní lázni při 90 °C pod zpětným chladičem po dobu 45 min a ochladí se.

Porovnávací roztok (c). 0,10 g cholekalciferolu CRL se bez zahřívání rozpustí v toluenu R a zředí se jím na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (d). 5,0 ml porovnávacího roztoku (c) se zředí mobilní fází na 50,0 ml. Roztok se udržuje ve vodě s ledem.

Porovnávací roztok (e). 5,0 ml porovnávacího roztoku (c) se převede do odměrné baňky, přidá se asi 10 mg butylhydroxytoluenu R a odstraní se vzduch z baňky dusíkem R. Zahřívá se ve vodní lázni při 90 °C pod zpětným chladičem pod dusíkem R a za ochrany před světlem po dobu 45 min. Po ochlazení se zředí mobilní fází na 50,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné vhodným silikagelem (5 μm),

• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů pentanolu R a hexanu R (3 + 997) s průtokovou rychlosti 2 ml/min,

• spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

Nastříkne se pomocí automatického dávkovače nebo pomocí injektorové smyčky vhodný objem porovnávacího roztoku (b). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Nástřik se opakuje šestkrát. Pokud jsou chromatogramy zaznamenány za předepsaných podmínek, jsou přibližné relativní retenční časy, vzhledem k cholekalciferolu, následující: 0,4 pro pre-cholekalciferol a 0,5 pro trans-cholekalciferol. Relativní směrodatná odchylka odezvy pro cholekalciferol není větší než 1 % a rozlišení mezi píky pre-cholekalciferolu a trans-cholekalciferolu není menší než 1,0. Je-li třeba, upraví se složení a průtoková rychlost mobilní fáze tak, aby bylo dosaženo uvedeného rozlišení.

Nastříkne se vhodný objem porovnávacího roztoku (d) a (e) a zaznamenají se chromatogramy. Vypočítá se přepočítací faktor (ƒ) podle vzorce:

f=K-LM,

v němž značí:

K - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (d),

L - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (e),

M - plochu (nebo výšku) píku pre-cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (e).

Hodnota ƒ stanovená dvakrát v různé dny může být použita během celého postupu.

Nastříkne se vhodný objem porovnávacího roztoku (a). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříkne se stejný objem zkoušeného roztoku a zaznamená se chromatogram stejným způsobem.

Obsah cholekalciferolu v mezinárodních jednotkách na gram se vypočítá podle vzorce:

m´V´.Vm.SD+f.SpS´D.40 000.1000,

v němž značí:

m - hmotnost přípravku ve zkoušeném roztoku v miligramech,

m´ - hmotnost cholekalciferolu CRL v porovnávacím roztoku (a) v miligramech,

V - objem zkoušeného roztoku (100 ml),

V´ - objem porovnávacího roztoku (a) (100 ml),

SD - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu zkoušeného roztoku,

S´D - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a),

Sp - plochu (nebo výšku) píku pre-cholekalciferolu na chromatogramu zkoušeného roztoku,

ƒ - přepočítací faktor.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných dobře naplněných obalech, chráněn před světlem. Obsah otevřených obalů se použije co nejdříve; nespotřebovaná část se uchovává v atmosféře dusíku.

Venenum.

Označování

V označení na obalu se uvede:

• počet mezinárodních jednotek na gram,

• metoda převedení do roztoku částečně vzniklé pevné hmoty,

• název přidaného stabilizátoru.

Nečistoty

[image omitted]

A. (5E,7E9,10-sekocholesta-5,7,10(19)-trien-3β-ol (trans-cholekalciferol, trans-vitamin D3),

[image omitted]

B. cholesta-5,7-dien-3β-ol (7-dehydrocholesterol, provitamin D3),

[image omitted]

C. (9β,10α)-cholesta-5,7-dien-3β-ol (lumisterol3),

[image omitted]

D. (6E)-9,10-sekocholesta-5(10),6,8(14)-trien-3β-ol(iso-tachysterol3),

[image omitted]

E. (6E)-9,10-sekocholesta-5(10),6,8-trien-3β-ol (tachysterol3).

†† Colecalciferolum in aqua dispergibile

Cholekalciferol dispergovatelný ve vodě [image omitted]

Synonymum. Cholecalciferolum in aqua dispergibile

Je to koncentrovaný roztok (vodou dispergovatelná forma) cholekalciferolu (Colecalciferolum) ve vhodném rostlinném oleji, schválený oprávněnou autoritou, s přídavkem vhodných solubilizátorů.

Deklarovaný obsah cholekalciferolu je nejméně 100 000 m.j. v 1 gramu. Obsahuje 90,0 % až 115,0 % obsahu uvedeného v označení na obalu. Může obsahovat vhodné stabilizátory, např. antioxidanty.

Vlastnosti

Slabě nažloutlá tekutina proměnlivé opalescence a viskozity. Vysoce koncentrované roztoky se mohou zakalit při nízkých teplotách nebo tvořit gel při pokojové teplotě.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A, C a D.

Alternativní sestava zkoušek: A, B a D, viz Obecné zásady (1.2).

A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu G pro TLC R. Roztoky dále uvedené se připraví bezprostředně před použitím.

Zkoušený roztok. 10,0 ml zkoušeného roztoku připraveného ve zkoušce Stanovení obsahu se ve vhodné nádobě odpaří do sucha za sníženého tlaku a otáčení ve vodní lázni při 40 °C. Po ochlazení v tekoucí vodě se obnoví atmosférický tlak dusíkem R. Zbytek se ihned rozpustí v 0,4 ml dichlorethanu R obsahujícího squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l).

Porovnávací roztok (a). 10 mg cholekalciferolu CRL se rozpustí v dichlorethanu R obsahujícím squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l) a zředí se stejným rozpouštědlem na 4 ml.

Porovnávací roztok (b). 10 mg ergokalciferolu CRL se rozpustí v dichlorethanu R obsahujícím squalan R (10 g/l) a butylhydroxytoluen R (0,1 g/l) a zředí se stejným rozpouštědlem na 4 ml.

Na vrstvu se odděleně nanese po 20 μl každého roztoku a vyvíjí se ihned za ochrany před světlem po dráze 15 cm směsí stejných objemových dílů cyklohexanu R a etheru prostého peroxidů R. Směs obsahuje butylhydroxytoluen R (0,1 g/l). Po vysušení na vzduchu se vrstva postříká kyselinou sírovou R. Porovná se hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku s hlavními skvrnami na chromatogramech porovnávacích roztoků (a) a (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku je patrná jasně žlutá hlavní skvrna rychle měnící zbarvení na oranžovohnědé a postupně na zelenošedé, stálé asi 10 min. Tato skvrna je polohou, barvou a velikostí shodná se skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je ve stejné poloze hlavní skvrna, jejíž oranžové zbarvení se postupně mění na červenohnědé, stálé asi 10 min.

B. 5,0 ml zkoušeného roztoku připraveného ve zkoušce Stanovení obsahu se odpaří ve vhodné nádobě do sucha za sníženého tlaku a otáčení ve vodní lázni při 40 °C. Po ochlazení pod tekoucí vodou se obnoví atmosférický tlak dusíkem R. Zbytek se ihned rozpustí v 50,0 ml cyklohexanu R a měří se absorbance (2.2.25) při 250 run až 300 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 265 nm.

C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Stanovení obsahu. Hlavní pík na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá retenčním Časem hlavnímu píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

D. Asi 1 g se smíchá s 10 ml vody R zahřáté na 50 °C a ochladí se na 20 °C. Bezprostředně po ochlazení se tvoří stejnorodá slabá opalescence a slabě žlutá disperze.

Stanovení obsahu

Zkouška se provede co nejrychleji a za ochrany před aktinickým světlem a vzduchem.

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. Do baňky se převede množství zkoušeného přípravku, odvážené s přesností 0,1 %, odpovídající asi 100 000 m.j. Přidá se 5 ml vody R, 20 ml ethanolu R, 1 ml askorbanu sodného RS a 3 ml čerstvě připraveného roztoku hydroxidu draselného R (50 %). Zahřívá se 30 min na vodní lázni pod zpětným chladičem a rychle se ochladí pod tekoucí vodou. Tekutina se převede do dělicí nálevky pomocí dvakrát 15 ml vody R, 10 ml lihu 96% R a dvakrát 50 ml pentanu R. Silně se třepe 30 s a nechá se stát, dokud se vrstvy nevyčeří. Spodní vodně-lihová vrstva se přenese do druhé dělicí nálevky a třepe se směsí 10 ml lihu 96% R a 50 ml pentanu R. Po oddělení vrstev se vodně-lihová vrstva převede do třetí dělicí nálevky a pentanová vrstva se převede do první dělicí nálevky, přičemž se druhá dělicí nálevka promyje dvakrát 10 ml pentanu R a ten se přidá do první dělicí nálevky. Vodně-lihová vrstva se protřepe s 50 ml pentanu R a pentanová vrstva se rovněž převede do první dělicí nálevky. Spojené pentanové vrstvy se promyjí dvakrát silným protřepáním s 50 ml čerstvě připraveného roztoku hydroxidu draselného R (30 g/l) v lihu R 10 % (V/V). Pentanová vrstva se opakovaně silně protřepává 50 ml vody R tak dlouho, až promývací voda dává neutrální reakci na fenolftalein.

Pentanová vrstva se převede do baňky se zabroušenou zátkou, odpaří se do sucha za sníženého tlaku a otáčení ve vodní lázni 40 °C teplé. Potom se ochladí pod tekoucí vodou a atmosférický tlak se vyrovná dusíkem R. Zbytek se ihned rozpustí v 5,0 ml toluenu R a přidá se 20,0 ml mobilní fáze, aby se získal roztok obsahující asi 4000 m.j. v 1 ml.

Porovnávací roztok (a). 10,0 mg cholekalciferolu CRL se bez zahřívání rozpustí v 10,0 ml toluenu R a zředí se mobilní fází na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 1,0 g cholekalciferolu pro test způsobilosti CRL se rozpustí v 5,0 ml mobilní fáze. Roztok se zahřívá ve vodní lázni při 90 °C pod zpětným chladičem po dobu 45 min a ochladí se.

Porovnávací roztok (c). 0,10 g cholekalciferolu CRL se bez zahřívání rozpustí v toluenu R a zředí se jím na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (d). 5,0 ml porovnávacího roztoku (c) se zředí mobilní fází na 50,0 ml. Roztok se udržuje ve vodě s ledem.

Porovnávací roztok (e). 5,0 ml porovnávacího roztoku (c) se převede do odměrné baňky na 50,0 ml, přidá se 10 mg butylhydroxytoluenu R a odstraní se vzduch z baňky dusíkem R. Zahřívá se ve vodní lázni při 90 °C pod zpětným chladičem pod dusíkem R a za chránění před světlem po dobu 45 min. Po ochlazení se zředí mobilní fází na 50,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné vhodným silikagelem (5 μm),

• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů pentanolu R a hexanu R (3 + 997) s průtokovou rychlostí 2 ml/min,

• spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

Nastříkne se pomocí automatického dávkovače nebo pomocí injektorové smyčky vhodný objem porovnávacího roztoku (b). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Nástřik se opakuje šestkrát. Pokud jsou chromatogramy zaznamenány za předepsaných podmínek, jsou přibližné relativní retenční časy vzhledem k cholekalciferolu, následující: 0,4 pro pre-cholekal-ciferol a 0,5 pro trans-cholekalciferol. Relativní směrodatná odchylka odezvy pro cholekalciferol není větší než 1 % a rozlišení pro píky pre-cholekalciferolu a trans-cholekalciferolu není menší než 1,0. Je-li třeba, upraví se složení a průtoková rychlost mobilní fáze tak, aby bylo dosaženo uvedeného rozlišení.

Nastříkne se vhodný objem porovnávacího roztoku (d) a (e) a zaznamenají se chromatogramy. Vypočítá se přepočítací faktor (ƒ) podle vzorce:

f=K-LM,

v němž značí:

K - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (d),

L - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (e),

M - plochu (nebo výšku) píku pre-cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (e).

Hodnota ƒ stanovená dvakrát v různé dny může být použita během celého postupu.

Nastříkne se vhodný objem porovnávacího roztoku (a). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříkne se stejný objem zkoušeného roztoku a zaznamená se chromatogram stejným způsobem.

Obsah cholekalciferolu v mezinárodních jednotkách na gram se vypočítá podle vzorce:

m´V´.Vm.SD+f.SpS´D.40 000.1000,

v němž značí:

m - hmotnost zkoušeného přípravku ve zkoušeném roztoku v miligramech,

m' - hmotnost cholekalciferolu CRL v porovnávacím roztoku (a) v miligramech,

V - objem zkoušeného roztoku (25 ml),

V' - objem porovnávacího roztoku (a) (100 ml),

SD - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu zkoušeného roztoku,

S'D - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a),

Sp - plochu (nebo výšku) píku pre-cholekalciferolu na chromatogramu zkoušeného roztoku,

ƒ - přepočítací faktor.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných dobře naplněných obalech, chráněna před světlem a při teplotě uvedené v označení na obalu.

Obsah otevřených obalů se použije co nejdříve; nespotřebovaná část se uchovává v atmosféře inertního plynu, např. dusíku.

Venenum.

Označování

V označení na obalu se uvede:

• počet mezinárodních jednotek na gram,

• název hlavního použitého solubilizátoru nebo solubilizátorů a název přidaných stabilizátorů,

• teplota uchovávání.

Nečistoty

[image omitted]

A. (5E,7E)-9,10-sekocholesta-5,7,10(19)-trien-3β-ol (trans-cholekalciferol, trans-vitamin D3),

[image omitted]

B. cholesta-5,7-dien-3β-ol (7-dehydrocholesterol, provitamin D3),

[image omitted]

C. (9β,10α)-cholesta-5,7-dien-3β-ol (lumisterol3),

[image omitted]

D. (6E)-9,10-sekocholesta-5(10),6,8(14)-trien-3β-ol(iso-tachysterol3),

[image omitted]

E. (6E)-9,10-sekocholesta-5(10),6,8-trien-3β-ol (tachysterol3).

†† Colecalciferolum

Cholekalciferol [image omitted]

Synonyma. Cholecalciferolum, vitamin D3

[image omitted]

C27H44O	Mr 384,64	CAS 67-97-0

Je to (5Z,7E)-9,10-sekocholesta-5,7,10(19)-trien-3β-ol. Obsahuje 97,0 % až 103,0 % sloučeniny C27H44O.

1 mg cholekalciferolu odpovídá 40 000 m.j. antirachitické účinnosti (vitamin D) na potkanech.

Vlastnosti

Bílé nebo téměř bílé krystaly. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96%, dobře rozpustný v mastných olejích. Vlivem vzduchu, tepla a světla se rozkládá. Roztoky v těkavých rozpouštědlech jsou nestálé a připravují se v čas potřeby.

V roztoku dochází k reverzibilní izomerizaci na pre-cholekalciferol v závislosti na teplotě a času. Účinné jsou obě sloučeniny.

Zkouška totožnosti

Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky odpovídá spektru tablety cholekalciferolu CRL.

Zkoušky na čistotu

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +105° až +112°; měří se roztok do 30 min po následující přípravě: 0,200 g se rychle a bez zahřívání rozpustí v lihu 96% prostém aldehydů R a zředí se jím na 25,0 ml.

Stanovení obsahu

Zkouška se provede co nejrychleji a za ochrany před aktinickým světlem a vzduchem.

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 10,0 mg se rozpustí bez zahřívání v 10,0 ml toluenu R a zředí se mobilní fází na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 10,0 mg cholekalciferolu CRL se bez zahřívání rozpustí v 10,0 ml toluenu R a zředí se mobilní fází na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 1,0 ml cholekalciferolu pro test způsobilosti CRL se zředí mobilní fází na 5,0 ml. Roztok se zahřívá ve vodní lázni při 90 °C pod zpětným chladičem po dobu 45 min a ochladí se.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné vhodným silikagelem (5 μm),

• mobilní fáze s průtokovou rychlostí 2 ml/min, která je směsí objemových dílů pentanolu R a hexanu R (3 + 997),

• spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

Nastříkne se pomocí automatického dávkovače nebo pomocí injektorové smyčky vhodný objem porovnávacího roztoku (b). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače.

Nástřik se opakuje šestkrát. Pokud jsou chromatogramy zaznamenány za předepsaných podmínek, jsou přibližné relativní retenční časy, vzhledem k cholekalciferolu, následující: 0,4 pro pre-cholekalciferol a 0,5 pro trans-cholekalciferol. Relativní směrodatná odchylka odezvy pro cholekalciferol není větší než 1 % a rozlišení mezi píky pre-cholekalciferolu a trans-cholekalciferolu není menší než 1,0. Je-li třeba, upraví se složení a průtoková rychlost mobilní fáze tak, aby bylo dosaženo uvedeného rozlišení.

Nastříkne se vhodný objem porovnávacího roztoku (a). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříkne se stejný objem zkoušeného roztoku a zaznamená se chromatogram stejným způsobem.

Obsah cholekalciferolu v procentech se vypočítá podle vzorce:

m´m´.SDS´D.100,

v němž značí:

m - hmotnost zkoušené látky ve zkoušeném roztoku v miligramech,

m' - hmotnost cholekalciferolu CRL v porovnávacím roztoku (a) v miligramech,

SD - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu zkoušeného roztoku,

S´D - plochu (nebo výšku) píku cholekalciferolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech v atmosféře dusíku, chráněn před světlem, při teplotě 2 °C až 8 °C.

Obsah otevřených obalů se ihned spotřebuje.

Venenum.

Nečistoty

[image omitted]

A. (5E,7E)-9,10-sekocholesta-5,7,10(19)-trien-3β-ol (trans-cholekalciferol, trans-vitamin D3),

[image omitted]

B. cholesta-5,7-dien-3β-ol (7-dehydrocholesterol, provitamin D3),

[image omitted]

C. (9β,10α)-cholesta-5,7-dien-3β-ol (lumisterol3),

[image omitted]

D. (6E)-9,10-sekocholesta-5(10),6,8(14)-trien-3β-ol(iso-tachysterol3),

[image omitted]

E. (6E)-9,10-sekocholesta-5(10),6,8-trien-3β-ol (tachysterol3).

“

• 1. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, se za článek Cyclophosphamidum doplňuje článek Cynosbati pseudo-fructus, který zní:

„

Cynosbati pseudo-fructus [image omitted]

Šípek

Synonyma. Fructus cynosbati, Rosae pseudo-fructus

Je to usušený nepravý plod se zbytky suchého kalicha druhu Rosa canina L., R. pendulina L. a jiných druhů rodu Rosa zbavené nažek.

Obsahuje nejméně 0,3 % kyseliny askorbové (C6H8O6; Mr 176,1), vztaženo na vysušenou drogu.

Vlastnosti

Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

Zkoušky totožnosti

A. Úlomky dužnaté češule se zbytky redukovaného kalicha. Češule je světle růžová až oranžově růžová, svrchní strana vypouklá, lesklá, silně svraštělá, vnitřní strana světlejší s roztroušenými pentlicovitými chlupy.

B. Droga se upráškuje (355). Prášek je oranžově žlutý. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydratu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: pokožka na svrchní straně z buněk s oranžově žlutým obsahem, krytých silnou kutikulou; pokožka na vnitřní straně z tenkostěnných buněk obsahujících krystaly a občas i hranoly šťavelanu vápenatého; roztroušené zdřevnatělé buňky, rovnostěnné buňky se ztlustlými tečkovanými stěnami tvořící bázi chlupů; dlouhé jednobuněčné chlupy až 2 mm dlouhé a 30 μm až 45 μm silné, ostře zašpičatělé se silně ztlustlými stěnami, kryté voskovitou kutikulou, na povrchu někdy spirálovitě rýhovanou; četné oranžově žluté chromatofory.

C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu F254 pro TLC R.

Zkoušený roztok. 5 g práškované drogy (355) se protřepává 30 min s 25 ml lihu 96% R a pak se zfiltruje.

Porovnávací roztok. 10 mg kyseliny askorbové R se rozpustí v 5,0 ml lihu R 60 % (V/V).

Na vrstvu se nanese 20 μl zkoušeného roztoku a 2 μl porovnávacího roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové R, acetonu R, methanolu R a toluenu R (5 + 5 + 20 + 70) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je skvrna zhášející fluorescenci odpovídající polohou hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku. Vrstva se postříká roztokem dichlorfenolindolfenolatu sodného R (0,2 g/l) v lihu 96% R a pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je bílá skvrna na růžovém pozadí, odpovídající polohou a zbarvením hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je v blízkosti čela intenzivní oranžově žlutá skvrna a v horní třetině žlutá skvrna (karotenoidy).

Zkoušky na čistotu

Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 1 %.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %; 1,000 g práškované drogy (355) se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 5,0 %.

Stanovení obsahu

Zkoušený roztok. 0,500 g čerstvě práškované drogy (710) se v baňce s kulatým dnem smíchá s 50,0 ml roztoku kyseliny šťavelové R (20 g/l) v methanolu R, vaří se 10 min pod zpětným chladičem, pak se ochladí ve vodě s ledem na 15 °C až 20 °C a zfiltruje se (filtrát se použije také pro roztok A). 2,0 ml filtrátu se převedou do 50ml kuželové baňky a za stálého mírného protřepávání se postupně přidají 2,0 ml dichlorfenolindolfenolatu sodného RS, přesně po 60 s 0,5 ml roztoku thiomočoviny R (100 g/l) v lihu R 50 % (V/V) a 0,7 ml dinitrofenylhydrazinu v kyselině sírové RS. Zahřívá se 75 min pod zpětným chladičem při 50 °C a pak se ihned vloží na 5 min do vody s ledem. Za intenzivního míchání ve vodě s ledem se po kapkách přidává 5,0 ml směsi složené z 12 ml vody R a 50 ml kyseliny sírové R, což trvá 90 s až 120 s. Po 30 min stání při pokojové teplotě se měří absorbance (2.2.25) při 520 nm za použití roztoku A jako kontrolního roztoku.

Roztok A. 2,0 ml filtrátu získaného při přípravě zkoušeného roztoku se upraví stejně, jak je popsáno v odstavci zkoušený roztok s tím rozdílem, že se dinitrofenylhydrazin v kyselině sírové RS přidá těsně před měřením absorbance.

Porovnávací roztok. 40,0 mg kyseliny askorbové R se rozpustí v čerstvě připraveném roztoku kyseliny šťavelové R (20 g/l) v methanolu R a zředí se stejným rozpouštědlem na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na 100,0 ml (použije se také k přípravě roztoku B). 2,0 ml tohoto roztoku se upraví podle postupu pro filtrát v odstavci Zkoušený roztok. Měří se absorbance (2.2.25) při 520 nm za použití roztoku B jako kontrolního roztoku.

Roztok B. 2,0 ml roztoku získaného při přípravě porovnávacího roztoku se upraví stejně, jak je popsáno v odstavci Zkoušený roztok s tím, že se dinitrofenylhydrazin v kyselině sírové RS přidá těsně před měřením absorbance.

Obsah kyseliny askorbové se vypočítá ze vztahu:

2,5 . A1 . m2A2 . m1,

v němž značí:

A1 - absorbanci zkoušeného roztoku,

A2 - absorbanci porovnávacího roztoku,

m1 - hmotnost zkoušené drogy v gramech,

m2 - hmotnost kyseliny askorbové v gramech.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

“

• 1. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Daunorubicini hydrochloridum zní:

„

† Daunorubicini hydrochloridum^1) [image omitted]

Daunorubiciniumchlorid

Synonymum. Daunorubicinium chloratum

[image omitted]

C27H30ClNO10	Mr 563,99	CAS 23541-50-6

Je to 1-O-[(8S,10S)-8-acetyl-6,8,11-trihydroxy-1-methoxy-5,12-dioxo-7,8,9,10-tetrahydrotetracen-10-yl]-3-amonio-2,3,6-trideoxy-α-L-lyxo-hexopyranosyl-chlorid^2). Tato látka je produkována určitými kmeny Streptomyces coeruleorubidus nebo Streptomyces peucetius, nebo se získává jinými způsoby. Počítáno na bezvodou látku prostou rozpouštědel, obsahuje 95,0 % až 102,0 % sloučeniny C27H30ClNO10.

Výroba

Připravuje se výrobními postupy vylučujícími nebo minimalizujícími přítomnost histaminu.

Vlastnosti

Vzhled. Oranžově červený krystalický hygroskopický prášek.

Rozpustnost. Snadno rozpustný ve vodě a v methanolu, těžce rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v acetonu.

Zkoušky totožnosti

A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24).

Porovnání s daunorubiciniumchloridem CRL.

B. Asi 10 mg se rozpustí v 0,5 ml kyseliny dusičné R, přidá se 0,5 ml vody R a zahřívá se 2 min nad plamenem. Nechá se zchladnout a přidá se 0,5 ml dusičnanu stříbrného RS1; vzniká bílá sraženina.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 6,5; měří se roztok připravený rozpuštěním 50 mg ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10 ml.

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Roztoky se připravují těsně před použitím.

Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 50,0 mg daunorubiciniumchloridu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 10 mg doxorubiciniumchloridu CRL a 10 mg epirubiciniumchloridu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 5,0 mg daunorubicinonu CRL a 5,0 mg doxorubiciniumchloridu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (d). 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí mobilní fází na 200,0 ml.

Kolona:

• rozměry: délka (l) 0,25 m, vnitřní průměr (d) 4,0 mm,

• stacionární fáze: silikagel oktadecylsilanizovaný s odstíněnými koncovými skupinami pro chromatografii R (5 μm).

Mobilní fáze. Směs stejných objemových dílů acetonitrilu R a roztoku obsahujícího laurylsíran sodný R (2,88 g/l) a kyselinu fosforečnou (2,25 g/l).

Průtoková rychlost. 1 ml/min.

Detekce. Spektrofotometr, 254 nm.

Nástřik. Nastřikuje se po 5 μl zkoušeného roztoku a porovnávacích roztoků (b), (c) a (d).

Doba záznamu. Dvojnásobek retenčního času daunorubicinu.

Relativní retenční časy vzhledem k daunorubicinu (retenční čas je asi 15 min):

• nečistota A: asi 0,4;

• nečistota D: asi 0,5;

• epirubicin: asi 0,6;

• nečistota B: asi 0,7.

Test způsobilosti systému:

• rozlišení: nejméně 2,0 mezi pikem nečistoty D a pikem epirubicinu na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

Limity:

• nečistota A: nejvýše plocha odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,5 %);

• nečistota B: nejvýše trojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (1,5 %);

• nečistota D: nejvýše plocha odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,5 %);

• jakákoliv další nečistota: nejvýše plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (0,5 %);

• celkový obsah dalších nečistot: nejvýše pětinásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (2,5 %);

• zanedbatelnost píků: 0,1 násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (0,05 %).

1-Butanol (2.4.24, Systém B). Nejvýše 1,0 %.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %; stanoví se s 0,100 g zkoušené látky.

Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních lékových forem bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních lékových forem bez dalšího postupu, odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 4,3 m.j. endotoxinu v miligramu.

Stanovení obsahu

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29) způsobem popsaným ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu.

Nástřik. Nastřikuje se zkoušený roztok a porovnávací roztok (a).

Vypočítá se obsah C27H30ClNO10 v procentech.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

Separandum.

Označování

V označení na obalu se uvede, kde je to vhodné, zda je látka:

• sterilní,

• prostá bakteriálních endotoxinů.

Nečistoty

[image omitted]

A. R = CO-CH3: (8S,10S)-8-acetyl-6,8,10,11-tetrahydroxy-1-methoxy-7,8,9,10-tetrahydrotetracen-5,12-dion (aglykon daunorubicinu, daunorubicinon),

E. R = CHOH-CH3: (8S,10S)-6,8,10,11-tetrahydroxy-8-[(1RS)-1-hydroxyethyl]-1-methoxy-7,8,9,10-tetrahydrotetracen-5,12-dion (13-dihydrodaunorubicinon),

[image omitted]

B. R = CHOH-CH3: (8S,10S)-10-[(3-amino-2,3,6-trideoxy-α-L-lyxo-hexopyranosyl)oxy]-6,8,11-trihydroxy-8-[(1RS)-1-hydroxyethyl]-1-methoxy-7,8,9,10-tetrahydrotetracen-5,12-dion (daunorubicinol),

C. R = CH2-CO-CH3: (8S,10S)-10-[(3-amino-2,3,6-trideoxy-α-L-lyxo-hexopyranosyl)oxy]-6,8,11-trihydroxy-1-methoxy-8-(2-oxopropyl)-7,8,9,10-tetrahydrotetracen-5,12-dion (feudomycin B),

D. R = CO-CH2-OH: doxorubicin,

F. R = CO-CH2-CH3: (8S,10S)-10-[(3-amino-2,3,6-trideoxy-α-L-lyxo-hexopyranosyl)oxy]-6,8,11-trihydroxy-1-methoxy-8-propanoyl-7,8,9,10-tetrahydrotetracen-5,12-dion (8-ethyl-daunorubicin).

“

• 1. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Desmopressinum zní:

„

† Desmopressinum [image omitted]

Desmopressin

[image omitted]

C46H64N14O12S2	Mr 1069,22	CAS 16679-58-6

Je to syntetický cyklický nonapeptid s antidiuretickým účinkem. Počítáno na bezvodou a kyseliny octové prostou látku, obsahuje 95,0 % až 105,0 % peptidu C46H64N14O12S2. Je dostupný jako octan.

Vlastnosti

Bílý sypký prášek. Je dobře rozpustný ve vodě, v lihu 96% a v kyselině octové ledové.

Zkouška totožnosti

Hodnotí se chromatogramy získané při Stanovení obsahu. Retenční čas a velikost hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá přibližně retenčnímu času a velikosti hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.

Zkoušky na čistotu

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -72° až -82°, počítáno na bezvodou a kyseliny octové prostou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 10,0 mg v roztoku kyseliny octové ledové R 1% (V/V) a zředěním stejným rozpouštědlem na 5,0 ml.

Aminokyseliny. Stanoví se pomocí analyzátoru aminokyselin. Přístroj se kalibruje směsí obsahující ekvimolární množství amoniaku, glycinu a L-formy následujících aminokyselin:

lysin	threonin	alanin	leucin
histidin	serin	valin	tyrosin
arginin	kyselina glutamová	methionin	fenylalanin
kyselina asparagová	prolin	isoleucin

a polovina ekvimolárního množství L-cystinu. K validaci postupu se použije vhodný vnitřní standard, např. norleucin R.

Zkoušený roztok. 1,0 mg zkoušené látky se smíchá v pečlivě vymyté silnostěnné zkumavce délky 100 mm a vnitřního průměru 6 mm. Přidá se vhodné množství roztoku kyseliny chlorovodíkové R 50% (V/V). Zkumavka se ponoří do chladicí směsi při -5 °C a sníží se tlak pod 133 Pa, těsně se uzavře a zahřívá se 16 h při 110 °C až 115 °C. Po ochlazení se otevře a obsah se přenese do 10ml baňky pomocí pětkrát 0,2 ml vody R. Potom se obsah baňky odpaří do sucha za sníženého tlaku nad hydroxidem draselným R, zbytek se rozpustí ve vodě R, odpaří do sucha za sníženého tlaku nad hydroxidem draselným R; postup se opakuje ještě jednou. Odparek se převede do tlumivého roztoku vhodného pro analyzátor aminokyselin a zředí se jím na vhodný objem. Přesně odměřený vhodný objem zkoušeného roztoku se nastříkne do analyzátoru aminokyselin.

Obsah každé aminokyseliny se vyjádří v molech. Relativní podíl jednotlivých aminokyselin se vypočte za předpokladu, že šestina součtu molárního množství kyseliny asparagové, kyseliny glutamové, prolinu, glycinu, argininu a fenylalaninu se rovná jedné. Relativní obsah jednotlivých aminokyselin je v rozmezí: kyselina asparagová 0,95 až 1,05; kyselina glutamová 0,95 až 1,05; prolin 0,95 až 1,05; glycin 0,95 až 1,05; arginin 0,95 až 1,05; fenylalanin 0,95 až 1,05; tyrosin 0,70 až 1,05; polovina cystinu 0,30 až 1,05. Lysin, isoleucin a leucin nejsou přítomny; ostatní aminokyseliny mohou být přítomny pouze ve stopovém množství.

Příbuzné peptidy. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29) za použití postupu uvedeného ve Stanovení obsahu, v podmínkách eluce podle dále uvedené tabulky, při průtokové rychlosti 1,5 ml/min.

Čas (min)	Mobilní fáze A % (V/V)	Mobilní fáze B % (V/V)	Poznámky
0 - 4	76	24	izokraticky
4 - 18	76 → 58	24 → 42	lineární gradient
18 - 35	58 → 48	42 → 52	lineární gradient
35 - 40	48 → 76	52 → 24	návrat k původním podmínkám
40 - 50	76	24	ustalování

Nastříkne se 50 μl validačního roztoku, určí se píky desmopressinu a oxytocinu (první a druhý pík). Je-li třeba, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi tak, aby se dosáhl retenční čas pro pík desmopressinu asi 16 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky desmopressinu a oxytocinu je nejméně 1,5.

Nastříkne se 50 μl zkoušeného roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než 0,5 % celkové plochy píků; součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, je nejvýše 1,5 % celkové plochy píků. Nepřihlíží se k žádnému píku rozpouštědla a k žádnému píku, jehož plocha je menší než 0,05 % hlavního píku.

Kyselina octová (2.5.34). 3,0 % až 8,0 %.

Zkoušený roztok. 20,0 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů mobilní fáze B a mobilní fáze A (5 + 95) a zředí se stejnou směsí rozpouštědel na 10,0 ml.

Voda, mikrostanovení (2.5.32). Nejvýše 6,0 %.

Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 500 m.j. endotoxinů v miligramu.

Stanovení obsahu

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 1,0 mg se rozpustí ve 2,0 ml vody R.

Porovnávací roztok. Obsah lahvičky desmopressinu CRL se rozpustí ve vodě R na koncentraci 0,5 mg/ml.

Validační roztok. Obsah lahvičky oxytocin/desmopressin validační směs CRL se rozpustí v 500 μl vody R.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,12 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),

• mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů mobilní fáze A a mobilní fáze B (60 + 40):

• mobilní fáze A - tlumivý roztok fosforečnanový o pH 7,0 (0,067 mol/l) se zfiltruje a odplyní,

• mobilní fáze B - smíchají se stejné objemové díly mobilní fáze A a acetonitrilu pro chromatografii R, zfiltruje se a odplyní,

• průtoková rychlost je 2,0 ml/min,

• spektrofotometrického detektoru, 220 nm.

Nastříkne se 50 μl validačního roztoku, určí se píky desmopressinu a oxytocinu (první a druhý pík). Je-li třeba, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi tak, aby retenční čas píku desmopressinu byl asi 5 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky desmopressinu a oxytocinu je nejméně 1,5.

Nastříkne se 50 μl zkoušeného roztoku a 50 μl porovnávacího roztoku.

Vypočítá se obsah C46H64N14O12S2 z ploch píků na chromatogramu zkoušeného roztoku a na chromatogramu porovnávacího roztoku a za použití deklarovaného obsahu C46H64N14O12S2 v desmopressinu CRL.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě 2 °C až 8 °C. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

Separandum.

Označování

V označení na obalu se uvede:

• množství peptidu v obalu,

• kde je to vhodné, zdaje látka sterilní,

• kde je to vhodné, zda je látka prostá bakteriálních endotoxinů.

“

• 1. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, se za článek Dexpanthenolum doplňuje článek Dextranum 1 pro iniectione, který zní:

„

Dextranum 1 pro iniectione [image omitted]

Dextran 1 na injekci

Synonymum. Dextranum 1 ad iniectabile

Je to nízkomolekulární frakce dextranu obsahující směs isomaltooligosacharidů. Získává se hydrolýzou a frakcionací dextranu produkovaných při fermentaci sacharosy za použití kmenu Leuconostoc mesenteroides NRRL B-512 = CIP 78,59 nebo podkmenů (např. L. mesenteroides B-512F = NCTC 10817). Vyrábí se v podmínkách minimalizujících mikrobiální znečištění.

Průměrná relativní molekulová hmotnost je asi 1000.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý hygroskopický prášek. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, velmi těžce rozpustný v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

A. 3,000 g se rozpustí ve vodě R zahřátím na vodní lázni a zředí se vodou R na 100,0 ml. Specifická optická otáčivost (2.2.7) tohoto roztoku je +148° až +164°, počítáno na vysušenou látku. Alikvotní část roztoku se nejdříve odpaří na vodní lázni a pak se suší do konstantní hmotnosti ve vakuu při 70 °C. Množství dextranu se vypočítá po korekci na obsah chloridu sodného.

B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky odpovídá spektru dextranu 1 CRL.

Měří se látky ve formě tablet připravené takto: K 1 mg až 2 mg v achátové třecí misce se přidá 1 nebo několik kapek vody R, po dobu 1 min až 2 min se roztírá, přidá se asi 300 mg bromidu draselného R a míchá se do vzniku řídké kaše (neroztírá se). Pak se suší 15 min při 40 °C ve vakuu, zbytek se rozdrtí (není-li suchý, suší se dalších 15 min). Připraví se tableta s bromidem draselným R. Zaznamená se infračervené spektrum proti tabletě bromidu draselného R (slepý vzorek) vložené do referenčního paprsku.

C. Zkouška Distribuce molekulových hmotností, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 7,5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R zahřátím na vodní lázni a zředí se stejným rozpouštědlem na 50 ml.

Absorbance (2.2.25). Nejvýše 0,12; měří se absorbance roztoku S při 375 nm.

Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10 ml roztoku S se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok je bezbarvý. Přidá se 0,2 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS; roztok se zbarví růžově. Přidá se 0,4 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS; roztok je bezbarvý. Přidá se 0,1 ml červeně methylové RS; roztok se zbarví červeně nebo oranžově.

Látky obsahující dusík. Provede se stanovení dusíku mineralizací s kyselinou sírovou (2.5.9) za použití 0,200 g zkoušené látky a zahřívání po dobu 2 h. Destilát se jímá do směsi 0,5 ml zeleně bromkresolové RS, 0,5 ml červeně methylové RS a 20 ml vody R. Titruje se kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l VS. Ke změně barvy indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,15 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS (110 μg N2/g).

Chlorid sodný. Nejvýše 1,5 %; přesně se zváží 3 g až 5 g a rozpustí se ve 100 ml vody R. Přidá se 0,3 ml chromanu draselného RS a titruje se dusičnanem stříbrným 0,1 mol/l VS do změny nažloutle bílého zbarvení na červenohnědé.

1 ml dusičnanu stříbrného 0,1 mol/l VS odpovídá 5,844 mg NaCl.

Distribuce molekulových hmotností (2.2.39). Průměrná molekulová hmotnost (Mr) je 850 až 1150. Frakce s méně než 3 jednotkami glukosy je menší než 15 %, frakce s více než 9 jednotkami glukosy je menší než 20 %.

Stanoví se vylučovací chromatografií (2.2.30).

Zkoušený roztok. 6,0 mg až 6,5 mg se rozpustí v 1,0 ml mobilní fáze.

Porovnávací roztok (a). 6,0 mg až 6,5 mg dextranu 1 CRL se rozpustí v 1,0 ml mobilní fáze.

Porovnávací roztok (b). Množství jedné ampule isomaltooligosacharidu CRL se rozpustí v 1 ml mobilní fáze a promíchá se. Tento roztok obsahuje ve 100 μl asi 45 μg isomaltotriosy (3 glukosové jednotky), asi 45 μg isomaltononaosy (9 glukosových jednotek) a asi 60 μg chloridu sodného.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• dvou kolon délky 30 cm a vnitřního průměru 10 mm, v sérii, naplněných materiálem z dextranu kovalentně vázaného k vysoce síťovaným pórovitým agarosovým kuličkám, vhodným k dělení oligosacharidů o molekulové hmotnosti 180 až 3000, kolony se udržují při 20 °C až 25 °C,

• mobilní fáze, kterou je roztok chloridu sodného R (2,92 g/l); konstantní průtoková rychlost se udržuje při (0,07 ml/min až 0,08 ml/min) ±1 %,

• diferenčního refraktometru jako detektoru.

Nastříkne se 100 μl porovnávacího roztoku (b) a zaznamená se výsledný chromatogram pro určení poloh isomaltotriosy, isomaltononaosy a chloridu sodného. Nastříkne se 100 μl zkoušeného roztoku a 100 μl porovnávacího roztoku (a) a zaznamenají se chromatogramy. Určí se plochy píků. Nepřihlíží se k píku chloridu sodného.

Vypočítá se průměrná relativní molekulová hmotnost Mr a množství frakce s méně než 3 glukosovými jednotkami a s více než 9 glukosovými jednotkami dextranu 1 CRL a zkoušené látky. Zkoušku lze hodnotit, jestliže získané hodnoty dextranu 1 CRL odpovídají hodnotám uvedeným v označení na obalu.

Mr=∑wi . mi ,

v němž značí:

Mr - průměrnou molekulovou hmotnost dextranu,

mi - molekulovou hmotnost oligosacharidu i,

wi - hmotnostní podíl oligosacharidu i.

Pro výpočet se použijí následující hodnoty molekulových hmotností:

glukosa:	180,	isomaltoundekaosa:	1800,
isomaltosa:	342,	isomaltododekaosa:	1962,
isomaltotriosa:	504,	isomaltotridekaosa:	2124,
isomaltotetraosa:	666,	isomaltotetradekaosa:	2286,
isomaltopentaosa:	828,	isomaltopentadekaosa:	2448,
isomaltohexaosa:	990,	isomaltohexadekaosa:	2610,
isomaltoheptaosa:	1152,	isomaltoheptadekaosa:	2772,
isomaltoktaosa:	1314,	isomaltooktadekaosa:	2934,
isomaltononaosa:	1476,	isomaltononadekaosa:	3096.
isomaltodekaosa:	1638,

Těžké kovy (2.4.8). 20 ml roztoku S se zředí vodou R na 30 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (1 μg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 5,0 %; 5,000 g se suší 5 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 25 m.j. endotoxinů v gramu.

Mikrobiální znečištění. Nejvýše 10^2 živých aerobních mikroorganismů v gramu; stanoví se metodou počítání na pevných půdách (2.6.12). Vyhovuje zkoušce na nepřítomnost Escherichia coli (2.6.13).

“

• 1. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, se za článek Dextranum 70 pro iniectione doplňuje článek Dextrinum, který zní:

„

Dextrinum [image omitted]

Dextrin

Je to kukuřičný nebo bramborový škrob částečně hydrolyzovaný a modifikovaný zahříváním v roztoku s nebo bez přítomnosti kyselin, alkálií nebo látek upravujících hodnotu pH.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý sypký prášek. Je velmi dobře rozpustný ve vroucí vodě za vzniku viskózní tekutiny, pomalu se rozpouští ve studené vodě. Je prakticky nerozpustný v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

A. 1 g se suspenduje v 50 ml vody R, vaří se 1 min a ochladí se. K 1 ml tohoto roztoku (použije se také ke zkoušce B) se přidá 0,05 ml jodu RS1; vznikne temně modré zbarvení, které zahřátím vymizí.

B. 5 ml viskózní tekutiny získané ve zkoušce totožnosti A se odstředí, k horní vrstvě se přidají 2 ml hydroxidu sodného zředěného RS a po kapkách za třepání se přidá 0,5 ml síranu měďnatého RS a vaří se; vznikne červená sraženina.

C. Je velmi dobře rozpustný ve vroucí vodě R za tvorby viskózní tekutiny.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 2,0 až 8,0; měří se suspenze připravená dispergováním 5,0 g ve 100 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

Chloridy. 2,5 g se rozpustí v 50 ml vroucí vody R, zředí se vodou R na 100 ml a zfiltruje se. 1 ml filtrátu se zředí na 15 ml, přidá se 1 ml kyseliny dusičné zředěné RS a směs se najednou vlije do 1 ml dusičnanu stříbrného RS a nechá se 5 min stát chráněna před světlem. Při pozorování proti černému pozadí vzniklá opalescence není intenzivnější než opalescence směsi 10 ml základního roztoku chloridů (5 μg Cl/ml) a 5 ml vody R připravené stejným způsobem (0,2 %).

Redukující cukry. K množství dextrinu odpovídajícímu 2,0 g (vysušené látky) se přidá 100 ml vody R, třepe se 30 min, zředí se vodou R na 200,0 ml a zfiltruje se. K 10,0 ml vínanu měďnatého RS se přidá 20,0 ml filtrátu, zamíchá se a zahřeje se na horké plotně nastavené tak, aby se roztok do 3 min uvedl do varu. Vaří se 2 min a ihned se ochladí. Přidá se 5 ml roztoku jodidu draselného R (300 g/l) a 10 ml kyseliny sírové 1 mol/l VS, zamíchá se a ihned se titruje thiosíranem sodným 1 mol/l VS za použití škrobu RS jako indikátoru přidaného těsně před koncem titrace. Prostup se znovu opakuje počínaje větou: „K 10,0 ml ...“ s tím rozdílem, že místo filtrátu se použije 20,0 ml přesně připraveného roztoku glukosy R (1 g/l). Provede se slepá zkouška. (VB - VU) je menší než (VB - VS), kde VB, VU a VS jsou spotřeby thiosíranu sodného 1 mol/l VS v mililitrech při slepé zkoušce, při titraci dextrinu a glukosy (10 %, počítáno jako glukosa C6H12O6).

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 13,0 %; 1,000 g se suší 90 min v sušárně při 130 °C až 135° C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,5 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

“

• 1. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Dextropropoxypheni hydrochloridum zní:

„

§§ † Dextropropoxypheni hydrochloridum [image omitted]

Dextropropoxyfeniumchlorid

Synonymum. Dextropropoxyphenium chloratum

[image omitted]

C22H30CINO2	Mr 375,94	CAS 1639-60-7

Je to (2R,3S)-(3,4-difenyl-2-methyl-3-propionyloxybutyl)dimethylamoniumchlorid^1).

Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C22H30ClNO2.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96%.

Taje při asi 165 °C.

Zkoušky totožností

Základní sestava zkoušek: A, C a D.

Alternativní sestava zkoušek: A, B a D, viz Obecné zásady (1.2).

A. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

B. 50,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 220 nm až 360 nm. Roztok vykazuje tři absorpční maxima: při 252 nm, 257 nm a 263 nm, a dvě prodlevy: při 240 nm a 246 nm. Poměr absorbance v maximu při 257 nm k absorbanci v maximu při 252 nm je 1,22 až 1,28. Poměr absorbance v maximu při 257 nm k absorbanci v maximu při 263 nm je 1,29 až 1,35. Zkoušku lze hodnotit, jestliže ve zkoušce rozlišení (2.2.25) poměr absorbanci je nejméně 1,5.

C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky odpovídá referenčnímu spektru Ph. Eur. pro dextropropoxyfeniumchlorid.

D. Roztok S, viz Zkoušky na čistotu, vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 1,5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 30 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 6,5; měří se roztok S.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +52° až +57°; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,100 g ve vodě R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10,0 ml.

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 50 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 0,50 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 50 mg se rozpustí v 2,5 ml hydroxidu draselného v lihu 2 mol/l RS, přidá se 2,5 ml vody R a vaří se 30 min pod zpětným chladičem. Potom se přidá 2,5 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zředí se mobilní fází na 50 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• kolony 0,125 m dlouhé a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem pro chromatografii R (5 μm),

• předkolony naplněné vhodným silikagelem, ustálené mobilní fází a umístěné mezi čerpadlo a dávkovací zařízení,

• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7,5 (0,2 mol/l), tetrahydrofuranu R, methanolu R a vody R (50 + 84 + 350 + 516) obsahující cetyltrimethylamoniumbromid R (0,9 g/l), průtoková rychlost je 1,0 ml/min,

• spektrofotometrického detektoru, 220 nm,

• injektorové smyčky.

Chromatografický systém se ustaluje promýváním mobilní fází po dobu 16 h (po 6 h může být mobilní fáze recirkulovaná).

Nastříkne se po 20 μl každého roztoku a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času hlavního píku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) poměr signálu píku k šumu je nejméně 5, na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dva píky a rozlišení mezi těmito píky je nejméně 2,0. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %).

Těžké kovy (2.4.8). 12 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1 μg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,270 g se rozpustí v 60 ml acetanhydridu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,1 ml roztoku zeleně malachitové R (5 g/l) v acetanhydridu R jako indikátoru.

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 37,59 mg C22H30ClNO2.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Omamná látka. Separandum.

“

• 1. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, se za článek Dibutylis phtalas doplňuje článek Diclofenacum kalicum, který zní:

„

† Diclofenacum kalicum [image omitted]

Draselná sůl diklofenaku

[image omitted]

C14H10Cl2KNO2	Mr 334,24	CAS 15307-81-0

Je to kalium-{2-[(2,6-dichlorfenyl)amino]fenyl}acetat^1). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C14H10Cl2KNO2.

Vlastnosti

Bílý nebo slabě nažloutlý krystalický slabě hygroskopický prášek. Je mírně rozpustná ve vodě, snadno rozpustná v methanolu, dobře rozpustná v lihu 96% a těžce rozpustná v acetonu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a D.

Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky odpovídá spektru tablety draselné soli diklofenaku CRL.

B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu GF254 pro TLC R.

Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

Porovnávací roztok (a). 25 mg draselné soli diklofenaku CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

Porovnávací roztok (b). 10 mg indometacinu R se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 2 ml.

Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, methanolu R a ethylacetatu R (10 + 10 + 80) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku polohou a velikostí odpovídá hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

C. Asi 10 mg se rozpustí v 10 ml lihu 96% R. K 1 ml tohoto roztoku se přidá 0,2 ml směsi stejných objemových dílů roztoku hexakyanoželezitanu draselného R (6 g/l) a roztoku chloridu železitého R (9 g/l), připravené v čas potřeby. Roztok se nechá 5 min stát chráněn před světlem. Přidají se 3 ml roztoku kyseliny chlorovodíkové R(10 g/l) a roztok se nechá stát 15 min chráněn před světlem; vzniká modré zbarvení a tvoří se sraženina.

D. 0,5 g se suspenduje v 10 ml vody R, zamíchá se a přidává se voda R až do úplného rozpuštění. Přidají se 2 ml kyseliny chlorovodíkové RS, míchá se 1 h a zfiltruje se pomocí vakua. Roztok se zneutralizuje hydroxidem sodným RS; vyhovuje zkoušce (b) na draslík (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 1,25 g se rozpustí v methanolu R se zředí se jím na 25,0 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a jeho absorbance (2.2.25) měřená při 440 nm není větší než 0,05.

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 2,0 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 1,0 mg diklofenaku nečistoty A CRL se rozpustí v methanolu R, přidá se 1,0 ml zkoušeného roztoku a zředí se methanolem R na 200,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným s odstíněnými koncovými skupinami pro chromatografii R (5 μm),

• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů roztoku obsahujícího kyselinu fosforečnou R (0,5 g/l) a dihydrogenfosforečnan sodný R (0,8 g/l), jehož pH bylo upraveno kyselinou fosforečnou R na hodnotu 2,5 a methanolu R (34 + 66); průtoková rychlost je 1 ml/min,

• spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy diklofenaku asi 25 min a nečistoty A asi 12 min. Citlivost systému se nastaví tak, aby výška píků na chromatogramu byla mejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky diklofenaku a nečistoty A je nejméně 6,5.

Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku a 20 μl porovnávacího roztoku (a) a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 1,5násobku retenčního času hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,2 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 2,5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %). Nepřihlíží se k pikům, jejichž plocha je menší než 0,25násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (10 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 3 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Stanovení obsahu

0,250 g se rozpustí v 30 ml kyseliny octové ledové R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 33,42 mg C14H10Cl2KNO2.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněna před světlem.

Separandum.

Nečistoty

[image omitted]

A. 1-(2,6-dichlorfenyl)-1,3-dihydro-2H-indol-2-on,

[image omitted]

B. R^1 = CHO, R^2 = Cl: 2-[(2,6-dichlorfenyl)amino]benzaldehyd,

C. R^1 = CH2OH, R^2 = Cl: {2-[(2,6-dichlorfenyl)amino]fenyl}methanol,

D. R^1 = CH2-COOH, R^2 = Br: kyselina 2-{2-[(2-brom-6-chlorfenyl)amino]fenyl}octová,

[image omitted]

E. 1,3-dihydro-2H-indol-2-on.

“

• 1. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Digitoxinum zní:

„

†† Digitoxinum [image omitted]

Digitoxin

[image omitted]

C41H64O13	Mr 764,95	CAS 71-63-6

Je to 3β-(O-2,6-dideoxy-β-D-ribo-hexopyranosyl-(1→4)-O-2,6-dideoxy-β-D-ribo-hexopyranosyl-(1→4)-2,6-dideoxy-β-D-ribo-hexopyranosyl)oxy]-14-hydroxy-5β,14β-kard-20(22)-enolid^1). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 95,0 % až 103,0 % sloučeniny C41H64O13.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný ve směsi stejných objemových dílů dichlormethanu a methanolu, těžce rozpustný v lihu 96% a v methanolu.

Zkoušky totožnosti

Základní zkouška: A.

Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky odpovídá spektru digitoxinu CRL.

B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku polohou, barvou a velikostí odpovídá hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

C. Asi 0,5 mg se suspenduje v 0,2 ml lihu R 60% (V/V). Přidá se 0,1 ml kyseliny dinitrobenzoové RS a 0,1 ml hydroxidu sodného zředěného RS; vzniká fialové zbarvení.

D. Asi 0,5 mg se rozpustí opatrným zahřátím v 1 ml kyseliny octové ledové R, nechá se ochladit a přidá se 0,05 ml chloridu železitého RS1. Na tento roztok se opatrně navrství 1 ml kyseliny sírové R tak, aby nedošlo k promíchání obou vrstev. Na styku obou tekutin vznikne hnědý prstenec, který stáním přechází na zelené a pak na modré zbarvení, které prolíná do horní vrstvy.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 50 mg se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů dichlormethanu R a methanolu R a zředí se stejnou směsí na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda I).

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +16,0° až +18,5°; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,25 g v chloroformu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10,0 ml.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu G pro TLC R. Zkoušený roztok. 20 mg se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů dichlormethanu R a methanolu R a zředí se stejnou směsí na 2 ml.

Porovnávací roztok (a). 20 mg digitoxinu CRL se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů dichlormethanu R a methanolu R a zředí se stejnou směsí na 2 ml.

Porovnávací roztok (b). 0,5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí stejných objemových dílů dichlormethanu R a methanolu R na 50 ml.

Porovnávací roztok (c). 10 mg gitoxinu CRL se mícháním rozpustí ve směsi stejných objemových dílů dichlormethanu R a methanolu R a zředí se stejnou směsí na 50 ml.

Porovnávací roztok (d). 1 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí směsí stejných objemových dílů dichlormethanu R a methanolu R na 2 ml.

Porovnávací roztok (e). 1 ml porovnávacího roztoku (a) a 1 ml porovnávacího roztoku (c) se smíchají.

Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a ihned se vyvíjí směsí objemových dílů methanolu R, cyklohexanu R a dichlormethanu R (15 +40 + 90) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 5 min v proudu studeného vzduchu a vyvíjení se opakuje. Vrstva se 5 min suší v proudu studeného vzduchu, postříká se směsí objemových dílů kyseliny sírové R a lihu 96% R (1 + 9), 15 min se zahřívá při 130 °C a pozoruje se v denním světle.

Gitoxin. Skvrna odpovídající gitoxinu na chromatogramu zkoušeného roztoku není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (2,0 %).

Jiné glykosidy. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny a skvrny odpovídající gitoxinu, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %).

Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (e) jsou zřetelně oddělené skvrny odpovídající digitoxinu, gitoxinu a jiným glykosidům a skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) je zřetelně viditelná.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,5 %; 0,500 g se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se se zbytkem získaným ve zkoušce Ztráta sušením.

Stanovení obsahu

40,0 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 100,0 ml. Současně za stejných podmínek se připraví porovnávací roztok za použití 40,0 mg digitoxinu CRL. K 5,0 ml obou roztoků se přidají 3,0 ml trinitrofenolatu sodného RS a nechá se 30 min stát za chránění před světlem. Měří se absorbance (2.2.25) obou roztoků v maximu při 495 nm proti současně připravenému kontrolnímu roztoku, kterým je směs 5,0 ml lihu 96% R a 3,0 ml trinitrofenolatu sodného RS.

Obsah C41H64O13 se vypočítá ze zjištěných absorbancí a koncentrací roztoků.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Venenum.

“

• 1. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Dikalii clorazepas zní:

„

§ † Dikalii clorazepas [image omitted]

Didraselná sůl klorazepatu

[image omitted]. KOH a enantiomer

C16H11ClK2N2O4	Mr 408,92	CAS 57109-90-7

Je to sloučenina kalium-(3RS)-7-chlor-5-fenyl-2-oxo-2,3-dihydro-1H-1,4-benzodiazepin-3-karboxylatu^1) s hydroxidem draselným (1 : 1). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C16H11ClK2N2O4.

Vlastnosti

Bílý nebo slabě žlutý krystalický prášek. Je snadno nebo velmi snadno rozpustná ve vodě, velmi těžce rozpustná v lihu 96%, prakticky nerozpustná v dichlormethanu. Roztoky ve vodě a v lihu 96% jsou nestabilní a připravují se v čas potřeby.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a E.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

A. 10,0 mg se rozpustí v roztoku uhličitanu draselného R (0,3 g/l) a zředí se jím na 100,0 ml (roztok A). Měří se absorbance (2.2.25) roztoku A při 280 nm až 350 nm; roztok A vykazuje široké absorpční maximum při asi 315 nm. Hodnota specifické absorbance v maximu je 49 až 56. 10,0 ml roztoku A se zředí roztokem uhličitanu draselného R (0,3 g/l) na 100,0 ml (roztok B). Měří se absorbance (2.2.25) roztoku B při 220 nm až 280 nm; roztok B vykazuje absorpční maximum při 230 nm. Hodnota specifické absorbance v maximu je 800 až 870.

B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky odpovídá referenčnímu spektru Ph. Eur. didraselné soli klorazepatu. Měří se zkoušená látka ve formě tablety.

C. Asi 20 mg se rozpustí ve 2 ml kyseliny sírové R a pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm; roztok vykazuje žlutou fluorescenci.

D. 0,5 g se rozpustí v 5 ml vody R a přidá se 0,1 ml modři thymolové RS; roztok se zbarví fialově modře.

E. 1,0 g se převede do kelímku, přidají se 2 ml kyseliny sírové zředěné RS a zahřívá se nejprve na vodní lázni, pak se žíhá, dokud všechny černé částečky nezmizí. Po ochlazení se zbytek rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 20 ml; roztok vyhovuje zkoušce (b) na draslík (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 1,0 g se rychle třepáním rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml. Tento roztok hodnocený bezprostředně po přípravě je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok ZŽ5 (2.2.2, Metoda II).

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu GF254 pro TLC R.

Zkouška se provádí za ochrany před světlem a roztoky se připravují těsně před použitím.

Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí v roztoku uhličitanu draselného R (40 g/l) a zředí se jím na 5 ml.

Porovnávací roztok (a). 10 mg aminochlorbenzofenonu R se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 100 ml. 5 ml tohoto roztoku se zředí acetonem R na 25 ml.

Porovnávací roztok (b). 10 mg nordazepamu CRL se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 50 ml. 5 ml tohoto roztoku se zředí acetonem R na 25 ml.

Porovnávací roztok (c). 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí roztokem uhličitanu draselného R (40 g/l) na 100 ml.

Porovnávací roztok (d). 10 mg nordazepamu CRL a 10 mg nitrazepamu CRL se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 50 ml.

Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů acetonu R a dichlormethanu R (15 + 85) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku skvrna odpovídající nordazepamu není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,2 %); žádná skvrna, kromě hlavní skvrny a skvrny odpovídající nordazepamu, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,5 %).

Vrstva se postříká čerstvě připraveným roztokem dusitanu sodného R (10 g/l) v kyselině chlorovodíkové zředěné RS, usuší se v proudu teplého vzduchu a postříká se roztokem naftylethylendiamoniumdichloridu R (4 g/l) v lihu 96% R. Skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídající aminochlorbenzofenonu není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,1 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) jsou dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,2 %; 1,000 g se 4 h suší ve vakuu při 60 °C.

Stanovení obsahu

0,130 g se rozpustí v 10 ml kyseliny octové bezvodé R, přidá se 30 ml dichlormethanu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) dvou inflexních bodů. Poměr objemu kyseliny chloristé spotřebované do druhého inflexního bodu k objemu kyseliny chloristé spotřebované do prvního inflexního bodu je 1,48 až 1,52. K výpočtu obsahu se použije spotřeba kyseliny chloristé zjištěná ve druhém inflexním bodu.

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 13,63 mg C16H11ClK2N2O4.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.

Psychotropní látka. Separandum.

Nečistoty

[image omitted]

A. (2-amino-5-chlorfenyl)fenylketon,

[image omitted]

B. 7-chlor-5-fenyl-1,3-dihydro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on (nordazepam).

“

• 1. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Nitrogenii oxidum (N2O) zní:

„

Dinitrogenii oxidum [image omitted]

Oxid dusný

Synonymum. Nitrogenium oxydulatum

N2O	Mr 44,01	CAS 10024-97-2

Obsahuje nejméně 98,0 % (V/V) sloučeniny N2O v plynné fázi, odebrané při 15 °C.

Vlastnosti

Bezbarvý plyn. Při 20 °C a tlaku 101 kPa se 1 objemový díl plynu rozpustí v asi 1,5 objemového dílu vody.

Výroba

Oxid dusný se vyrábí tepelným rozkladem dusičnanu amonného.

Zkouší se plynná fáze.

Pokud se zkouška provádí s tlakovou lahví, ponechá se lahev se zkoušeným plynem nejméně 6 h při pokojové teplotě ve vertikální poloze s vypouštěcím ventilem nahoře.

Oxid uhličitý. Nejvýše 300 ml/m^3; provede se plynová chromatografie (2.2.28).

Zkoušený plyn. Zkoušená látka.

Porovnávací plyn. Směs obsahující 300 ml/m^3 oxidu uhličitého R1 v oxidu dusném R.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 3,5 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné ethylvinylbenzendivinylbenzen kopolymerem R,

• helia pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 15 ml/min,

• tepelně vodivostního detektoru,

• injektorové smyčky.

Teplota kolony se udržuje na 40 °C a detektoru na 90 °C.