Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví držitelům povolení podle § 9 odst. 1 písm. c), d), e), f), g), i), j), m) a o) zákona podrobnosti k zajištění havarijní připravenosti^1) jaderných zařízení a pracovišť, kde se provádějí radiační činnosti, (dále jen „pracoviště“) a požadavky na obsah vnitřního havarijního plánu, na obsah havarijního řádu pro přepravu a dopravu jaderných materiálů a určených radioaktivních látek^2) (dále jen „přeprava“), pro které se vyžaduje povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“), a rozsah a způsob jejího provedení. Dále stanoví požadavky na sledování, měření, hodnocení, ověřování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska havarijní připravenosti včetně vedení a uchovávání jejich evidence a způsob předávání údajů Úřadu.

§ 2

Definice pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) mimořádnou událostí – událost důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany, která vede nebo může vést k nepřípustnému ozáření zaměstnanců, popřípadě dalších osob nebo k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do prostor jaderného zařízení nebo pracoviště nebo do životního prostředí, případně ke vzniku radiační nehody^2a) nebo radiační havárie,^2b) a tím i ke vzniku radiační mimořádné situace,^3)

• b) zásahem – provádění opatření vedoucích k

• 1. omezení příčin vzniku mimořádné události,

• 1. zamezení a omezení rozvoje mimořádné události,

• 1. zamezení a omezení úniku radioaktivních látek,

• 1. získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření,

• c) další osobou – fyzická osoba, která je nebo může být přítomná na jaderném zařízení nebo pracovišti nebo při přepravě v době vzniku a vyhlášení mimořádné události nebo která se podílí na řízení nebo provádění zásahu,

• d) aktivací zasahujících osob – vyrozumění fyzických nebo právnických osob a jejich uvedení do stavu připravenosti plnit úkoly podle zásahových postupů a zásahových instrukcí,

• e) nepřípustným ozářením – takové ozáření, v důsledku kterého by zaměstnanci nebo další osoby nebo jednotlivci z obyvatelstva^3a) byli nebo mohli být ozářeni dávkami překračujícími limity ozáření stanovené ve zvláštních právních předpisech nebo autorizované limity3b) stanovené v příslušném povolení Úřadu,

• f) nepřípustným uvolněním radioaktivních látek nebo ionizujícího záření – takové uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření, v důsledku kterých by zaměstnanci nebo další osoby nebo jednotlivci z obyvatelstva byli nebo mohli být ozářeni dávkami překračujícími stanovené limity ozáření nebo autorizované limity^3b) stanovené v příslušném povolení Úřadu.

ČÁST DRUHÁ

PODROBNOSTI K ZAJIŠTĚNÍ HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOSTI

§ 3

Zajištění havarijní připravenosti

(1) K zajištění havarijní připravenosti se vytváří technicko-organizační a personální podmínky pro

• a) zjišťování vzniku mimořádné události,

• b) posuzování závažnosti mimořádné události,

• c) vyhlášení mimořádné události,

• d) řízení a provádění zásahu,

• e) způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob,

• f) přípravu zaměstnanců a dalších osob,

• g) ověřování havarijní připravenosti.

(2) Havarijní připravenost se dokladuje Úřadem schváleným vnitřním havarijním plánem, kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem^4a) a vypracovanými zásahovými instrukcemi.

(3) Při přepravě se havarijní připravenost dokladuje vypracováním havarijního řádu podle § 16 a zásahových instrukcí podle § 12.

§ 4

Zjišťování vzniku mimořádné události

Veličiny, parametry a skutečnosti důležité pro zjišťování vzniku mimořádné události jsou ty, které poskytují důležité informace

• a) o okamžitém stavu technologie a systémů jaderného zařízení nebo pracoviště, nebo o okamžitém stavu obalového souboru a dopravního prostředku při přepravě, jejichž selhání nebo poškození může vést k narušení bariér určených k zamezení úniku radioaktivních látek do pracovního a životního prostředí a k nepřípustnému ozáření osob,

• b) o okamžitém stavu radiační situace na jaderném zařízení nebo na pracovišti podle programu monitorování,^10) nebo o okamžitém stavu radiační situace v okolí obalového souboru a dopravního prostředku při přepravě,

• c) o úniku radioaktivních látek do prostor držitele povolení a životního prostředí,

• d) umožňující předpovídat rozsah a velikost úniku radioaktivních látek a ozáření osob z hlediska očekávaného vývoje mimořádné události.

§ 5

Klasifikační stupně mimořádné události

Pro posuzování závažnosti mimořádných událostí se tyto události, ke kterým může dojít při provádění radiační činnosti na jaderném zařízení nebo pracovišti a při přepravě, člení do tří základních stupňů:

• a) prvním stupněm je klasifikována mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému ozáření zaměstnanců a dalších osob nebo nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek do prostor jaderného zařízení nebo pracoviště, která má omezený, lokální charakter a k jejímu řešení jsou dostačující síly a prostředky obsluhy nebo pracovní směny a při přepravě nedojde k úniku radioaktivních látek do životního prostředí,

• b) druhým stupněm je klasifikována mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému závažnému ozáření zaměstnanců a dalších osob nebo k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, které nevyžaduje zavádění neodkladných opatření^10) k ochraně obyvatelstva a životního prostředí, její řešení vyžaduje aktivaci zasahujících osob držitele povolení a k jejímu zvládnutí jsou dostačující síly a prostředky držitele povolení, případně síly a prostředky smluvně zajištěné držitelem povolení,

• c) třetím stupněm je klasifikována mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému závažnému uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, vyžadujícímu zavádění neodkladných opatření^10) k ochraně obyvatelstva a životního prostředí, stanovená ve vnějším havarijním plánu a v havarijním plánu kraje.^12a) Událost třetího stupně je radiační havárií^13) a její řešení vyžaduje kromě aktivace zasahujících osob držitele povolení a zasahujících osob podle vnějšího havarijního plánu, popřípadě havarijního plánu kraje zapojení dalších dotčených orgánů.

§ 6

Vyhlášení mimořádné události

(1) Vyhlášení mimořádné události na jaderném zařízení nebo pracovišti zahrnuje

• a) varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob, které se provádí bez zbytečného odkladu při každé mimořádné události,

• b) oznamování mimořádné události prvního a druhého stupně Úřadu se provádí bez zbytečného odkladu, nejpozději však do

• 1. 24 hodin od zjištění mimořádné události prvního stupně,

• 1. 4 hodin od zjištění mimořádné události druhého stupně,

• c) oznámení mimořádné události druhého stupně spojené s nepřípustným uvolněním radioaktivních látek do životního prostředí místně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu^14) bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtyř hodin od jejího zjištění,

• d) neprodlené vyrozumění místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu,^14) Úřadu a dalších dotčených orgánů stanovených vnitřním havarijním plánem o vzniku mimořádné události třetího stupně,

• e) varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování při vzniku mimořádné události třetího stupně,^15)

• f) aktivaci zasahujících osob, která se provádí při každé mimořádné události v rozsahu a době stanovené vnitřním havarijním plánem nebo zásahovými instrukcemi a zajišťuje se minimálně dvěma na sobě nezávislými technicko-organizačními způsoby, a to v pracovní i mimopracovní době.

(2) Systémy určené k varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob jaderného zařízení nebo pracoviště musí být účinné a musí plně pokrývat prostory, ve kterých se při provádění činností v souladu s příslušným povolením mohou vyskytovat zaměstnanci a další osoby. Pro případy selhání těchto systémů jsou stanoveny náhradní způsoby varování. Se systémem varování jsou zaměstnanci a další osoby seznámeni.

(3) Vyhlášení vzniku mimořádné události při přepravě zahrnuje

• a) varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob, které se provádí bez zbytečného odkladu při každé mimořádné události,

• b) oznamování mimořádné události prvního, druhého a třetího stupně Úřadu, které se provádí bez zbytečného odkladu při každé mimořádné události,

• c) oznámení mimořádné události druhého stupně spojené s nepřípustným uvolněním radioaktivních látek do životního prostředí místně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu^14) bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtyř hodin od jejího zjištění,

• d) neprodlené vyrozumění Úřadu a místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu^14) o vzniku mimořádné události třetího stupně; vyrozumění se zajišťuje minimálně dvěma na sobě nezávislými technicko-organizačními způsoby, a to v pracovní i mimopracovní době,

• e) ativaci zasahujících osob, která se provádí při každé mimořádné události v rozsahu a době stanovené havarijním řádem.

(4) Oznámení a vyrozumění o vzniku mimořádné události obsahuje tyto údaje:

• a) identifikaci držitele povolení včetně uvedení jména, příjmení a funkce oznamující osoby a údajů o spojení pro zpětné ověření,

• b) identifikaci jaderného zařízení nebo pracoviště nebo přepravy,

• c) datum, hodinu a minutu a místo zjištění mimořádné události,

• d) datum, hodinu a minutu odeslání oznámení nebo vyrozumění,

• e) popis mimořádné události,

• f) předběžné posouzení závažnosti vzniklé mimořádné události stupněm podle klasifikačního systému,

• g) místo úniku radioaktivních látek a místo ozáření osob a v případě mimořádné události druhého a třetího stupně rozsah, cesty a dobu trvání úniku, počet a závažnost ohrožení zaměstnanců a dalších osob,

• h) informace o meteorologické situaci v lokalitě a odhad rozsahu předpokládaného zasažení území a závažnosti očekávaného ozáření obyvatelstva v zóně havarijního plánování při mimořádné události třetího stupně na jaderném zařízení nebo pracovišti.

§ 7

Řízení a provádění zásahu

(1) Při vzniku mimořádné události řídí zásah osoba předem určená držitelem povolení.

(2) Řízení a provádění zásahu při výskytu mimořádné události se zaměřuje na činnosti k omezení rozvoje a minimalizaci následků mimořádné události a k získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření a probíhá podle

• a) předem připravených zásahových postupů, zásahových instrukcí a programu monitorování a

• b) výsledků monitorování, skutečné situace a jejího předpokládaného vývoje v průběhu trvání mimořádné události tak, aby prováděná opatření měla více přínosů než škod.

(3) V období od vzniku mimořádné události do objasnění příčin mimořádné události je zakázáno rozebírat kontrolní a měřicí zařízení, systémy a přístroje ani se nesmí měnit nastavení úrovní signalizace sloužící k podání informací o vzniku mimořádné události.

§ 8

Omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob

(1) Pro případy vzniku mimořádných událostí, kdy nelze spolehlivě vyloučit nepřípustné ozáření zaměstnanců a dalších osob, se připravují a uskutečňují opatření k jeho omezení, kterými jsou shromažďování nebo ukrytí a evakuace.

(2) Shromažďování nebo ukrytí zaměstnanců a dalších osob je zajišťováno zejména pro případy vzniku mimořádných událostí třetího stupně, popřípadě i druhého stupně za předpokladu, že by bez realizace tohoto opatření byli zaměstnanci a další osoby vystaveni ozáření, které by vedlo k překročení zásahových úrovní stanovených zvláštním právním předpisem.^10) Shromažďování nebo ukrytí se provádí neprodleně po provedení varování podle § 6 odst. 1 písm. a).

(3) Pro shromažďování nebo ukrytí zaměstnanců a dalších osob se stanoví a zajistí

• a) místo shromažďování nebo ukrytí (dále jen „shromaždiště nebo úkryt“), které musí být udržováno v provozuschopném stavu,

• b) úniková cesta z místa vzniku mimořádné události a ohrožených prostor do shromaždiště nebo úkrytu,

• c) způsob vedení evidence osob ve shromaždišti nebo v úkrytu, včetně uvedení jména a příjmení shromážděných a evakuovaných osob,

• d) dozimetrická kontrola osob ve shromaždišti nebo v úkrytu a zabezpečení jejich dekontaminace,

• e) poskytování první pomoci ve shromaždišti nebo v úkrytu,

• f) komunikační spojení s osobami řídícími zásah,

• g) systém organizování shromažďování nebo ukrytí a odchodu, popřípadě evakuace zaměstnanců a dalších osob ze shromaždiště nebo z úkrytu,

• h) osoby provádějící evidenci shromážděných a ukrytých osob.

(4) Evakuace zaměstnanců a dalších osob ze shromaždiště nebo z úkrytu se zajišťuje a provádí při mimořádné události třetího stupně, popřípadě i druhého stupně, na základě důvodného podezření jejich vystavení v případě neprovedení evakuace nepřípustnému ozáření, které překračuje směrné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.^10)

(5) Pro evakuaci zaměstnanců a dalších osob se stanoví a zajistí

• a) místa odvozu osob ze shromaždišť nebo z úkrytů,

• b) potřebný počet dopravních prostředků,

• c) evakuační trasy v návaznosti na vnější havarijní plán,

• d) způsob vedení evidence evakuovaných osob, včetně uvedení jejich jména a příjmení,

• e) prostředky k monitorování radiační situace v průběhu evakuace,

• f) osoby provádějící evidenci evakuovaných osob a pověřené organizováním a řízením evakuace.

§ 9

Příprava zaměstnanců a dalších osob

(1) S obsahem vnitřního havarijního plánu jsou prokazatelně seznamováni všichni zaměstnanci při nástupu do zaměstnání u držitele povolení a dále minimálně jedenkrát ročně v rozsahu odpovídajícímu jejich pracovnímu zařazení; držitel povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie ověřuje tuto znalost zkouškou. O zkoušce se provede záznam. S obsahem vnitřního havarijního plánu jsou obdobně seznamovány i další osoby.

(2) Pro osoby určené držitelem povolení pro řízení a provádění zásahu včetně smluvně zajištěných osob se zpracovává plán jejich teoretické a praktické přípravy s cílem osvojit si činnosti v rozsahu pro ně stanoveném vnitřním havarijním plánem a zásahovými instrukcemi, a to minimálně jedenkrát ročně. Provedení každé přípravy musí být prokazatelně dokladováno.

(3) S obsahem havarijního řádu musí být před zahájením přepravy prokazatelně seznámeny všechny osoby účastnící se přepravy a v havarijním řádu uvedené zasahující osoby, a to v rozsahu odpovídajícímu druhu, povaze a lokalizaci jejich činností při mimořádné události.

(4) Seznámení zaměstnanců a dalších osob podle odstavců 1 až 3 se provádí při každé změně vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu, a to v rozsahu příslušných změn. Záznamy o seznámení a o provedení přípravy se uchovávají minimálně tři roky.

§ 10

Ověřování havarijní připravenosti

(1) Ověřování havarijní připravenosti slouží k prokázání schopnosti kvalifikovaně, účinně a účelně plnit úkoly a provádět činnosti stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem a zásahovými instrukcemi pro případy vzniku mimořádných událostí.

(2) Havarijní připravenost se zajišťuje v rozsahu přiměřeném používaným zdrojům a vykonávaným radiačním činnostem a riziku vzniku nebo závažnosti dopadů mimořádných událostí ověřováním znalostí havarijního plánu a zásahových instrukcí systematickým nácvikem činností podle zásahových instrukcí pro všechny zaměstnance a další osoby podílející se na řízení a provedení zásahu tak, aby bylo dosaženo dostatečných dovedností a zkušeností, a prověřováním funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění zásahu. U držitelů povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie nebo pracoviště uranového průmyslu a u držitelů povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření na přechodných pracovištích,^15a) na nichž se má provádět defektoskopie s použitím uzavřených radionuklidových zářičů, jsou povinnou součástí zajištění havarijní připravenosti pravidelná havarijní cvičení.

(3) Havarijní cvičení se provádí podle zpracovaného plánu havarijních cvičení, kterým se stanoví zaměření, rozsah cvičení a termíny, případně frekvence jejich provedení. Plán havarijních cvičení se zpracovává na kalendářní rok a nejpozději do konce předcházejícího kalendářního roku se předává Úřadu.

(4) Při vypracování plánu havarijních cvičení k ověřování činností podle havarijního plánu a zásahových instrukcí se vychází z procvičování

• a) zásahových postupů nebo zásahových instrukcí pro případ vzniku mimořádné události prvního nebo druhého stupně, které se provádí minimálně jedenkrát ročně,

• b) zásahových postupů a navazujících zásahových instrukcí pro případ vzniku mimořádné události třetího stupně, které se provádí minimálně jedenkrát za dva roky.

(5) Při vypracování plánu havarijních cvičení k ověřování činností podle havarijního řádu a zásahových instrukcí se vychází z procvičování

• a) zásahových instrukcí pro příslušné stupně mimořádných událostí, které se provádí minimálně jedenkrát ročně,

• b) zásahového postupu s navazujícími činnostmi stanovenými zásahovými instrukcemi pro příslušné stupně mimořádných událostí, které se provádí minimálně jedenkrát za tři roky.

(6) Havarijní cvičení mají část přípravnou, realizační a hodnotící.

(7) V přípravné části se ve vazbě na plán havarijních cvičení zpracovává scénář havarijního cvičení, kterým se stanoví vždy

• a) cíl, rozsah a doba trvání cvičení,

• b) určení vzniku a typu mimořádné události a jejího vývoje v průběhu cvičení,

• c) specifikace zásahových postupů a instrukcí, které budou procvičovány,

• d) určení hodnotitelů a popřípadě pozorovatelů na cvičení.

(8) Realizační část je vlastní provedení cvičení podle předem připraveného scénáře havarijního cvičení za účasti všech osob zodpovědných za řízení a provádění zásahu včetně hodnotitelů, popřípadě pozorovatelů cvičení.

(9) Na závěr cvičení se provádí jeho zhodnocení, které se zpracovává ve formě závěrečného protokolu, který se ve smyslu § 18 zákona považuje za skutečnost důležitou z hlediska havarijní připravenosti. Tyto protokoly se evidují po dobu pěti let od zhodnocení cvičení.