Vyhláška Ministerstva financí o rozpočtové skladbě

§ 1

Předmět úpravy

(1) Touto vyhláškou se stanoví jednotné třídění příjmů a výdajů (dále jen „rozpočtová skladba“), které se uplatňuje

• a) v rozpočtech organizačních složek státu,

• b) při sledování plnění státního rozpočtu,

• c) při sledování tvorby a čerpání rezervního fondu organizačních složek státu,

• d) v rozpočtech státních fondů,

• e) při pohybech na účtech státních finančních aktiv,

• f) při pohybech na účtech pro řízení státního dluhu,

• g) při plánovaných a skutečných pohybech na účtech rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí, krajů, regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen „regionální rada“) a dobrovolných svazků obcí s výjimkou fondu cizích prostředků, fondu sdružených prostředků a fondu podnikatelské činnosti.

(2) Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje do jednotek třídění, kterými jsou povinny označovat své rozpočtované i skutečné příjmy a výdaje organizační složky státu a právnické osoby uvedené v odstavci 1 (dále jen „organizace“). Každý skutečný jednotlivý příjem a výdaj se zatřídí na nejnižší jednotky jednotlivých třídění, a to na kapitoly, položky, paragrafy, záznamové jednotky, podkladové jednotky, prostorové jednotky, nástroje, dílčí průřezové ukazatele, akce, účely, množiny nebo podmnožiny a účelové znaky, které pro něj stanoví tato vyhláška. Souhrnné údaje ve výkazech a jiných informacích o příjmech nebo výdajích se člení podle těch z nich, které stanoví právní předpis nebo orgán, který předkládání těchto informací stanovil. Kde právní předpis stanoví, že rozpočet příjmů nebo výdajů v určité rozpočtové evidenci se člení podle rozpočtové skladby, ale nestanoví, že podle úplné rozpočtové skladby nebo v jaké podrobnosti^12), určí to, která povinná třídění se k jejich členění použijí a zda se použijí jejich nejnižší jednotky nebo jen jejich určité agregace, orgán, v jehož působnosti se rozpočtová evidence vede. Je-li k tomuto určení příslušná organizace rozhodující o vlastním rozpočtu, může rozhodnout i o použití nepovinných třídění. Podle úplné rozpočtové skladby člení organizační složky státu rozpočet výdajů pro účely rezervace^13).

(3) Druhy a hlediska třídění příjmů a výdajů a systematiku jednotek tohoto třídění stanoví tato vyhláška.

(4) Názvy, číselné označení a náplně jednotlivých jednotek třídění stanoví v případě

• a) jednotek, které vyjadřují málo proměnlivé skutečnosti a kterými jsou jednotky podle § 3 odst. 1 až 6 a 8, příloha k této vyhlášce,

• b) jednotek, které vyjadřují skutečnosti měnící se často nebo skutečnosti vznikající z operativní činnosti správců kapitol státního rozpočtu^1) (dále jen „správce kapitoly“) a kterými jsou jednotky podle § 3 odst. 7 a 9 až 12, Ministerstvo financí nebo tito správci.

(5) Náplně jednotek třídění se stanoví jen u těch jednotek, u nichž k určení, jaké příjmy, výdaje nebo přírůstky či úbytky stavů peněžních prostředků na bankovních účtech se na ně zařazují, nepostačuje jejich název.

§ 1a

Druhy třídění příjmů a výdajů a hlediska třídění

(1) Rozpočtová skladba obsahuje tato třídění příjmů a výdajů:

• a) odpovědnostní, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska odpovědnostního,

• b) druhové, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska druhového,

• c) odvětvové, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska odvětvového,

• d) konsolidační, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska konsolidačního,

• e) podkladové, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu,

• f) prostorové, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich prostorového původu,

• g) nástrojové, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska původu jejich zdroje,

• h) doplňkové, kterým je třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti ke zvlášť sledovaným celkům,

• i) programové, kterým je třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti k programům podle § 12 a 13 rozpočtových pravidel,

• j) účelové, kterým je třídění výdajů z hlediska účelu rozpočtového přesunu,

• k) strukturní, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich věcné podstaty,

• l) transferové, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska účelů transferů a půjčených prostředků.

(2) Podkladové, prostorové a nástrojové třídění tvoří třídění zdrojové (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich zdroje).

§ 2

Hlediska třídění příjmů a výdajů

(1) Z hlediska odpovědnostního se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu, a to podle správců kapitol.^1)

(2) Z hlediska druhového se třídí všechny příjmy a výdaje podle § 1 odst. 1, a to podle příjmových a výdajových druhů. Pro účely určení výdajového druhu se výdaje člení podle svého právního důvodu na výdaje na nákupy, kterými jsou výdaje, proti kterým stojí přímá protihodnota, transfery, kterými jsou výdaje, proti kterým přímá protihodnota nestojí, a půjčené prostředky. Výdaji na nákupy jsou výdaje na pořízení hodnot a náhrady. Výdaji na pořízení hodnot jsou výdaje na pořízení věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv a výdaji na náhrady jsou výdaje na odškodnění újmy, zejména na úhradu vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot. Výdaje na náhrady se dělí na výdaje na náhrady za způsobenou újmu a výdaje na náhrady za nezpůsobenou újmu. Způsobenou újmou se rozumí újma, kterou organizace způsobila nebo která vznikla při plnění povinností v její prospěch. Nezpůsobenou újmou se rozumí újma, kterou organizace nezpůsobila a která ani nevznikla při plnění povinností v její prospěch. Výdajovým druhem se pro účely této vyhlášky rozumí u výdajů na nákupy druh pořizovaných věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv nebo druh náhrady a u transferů a půjčených prostředků druh podpory, kterou transfer nebo půjčené prostředky představují, a druh příjemce této podpory. Příjmovým druhem se pro účely této vyhlášky rozumí právní důvod platby, která organizaci plyne. Je-li tímto právním důvodem právo na odměnu nebo jiné plnění za poskytnutí věci, služby, práce, výkonu nebo práva, rozlišuje se druh této věci, služby, práce, výkonu nebo práva. Je-li jím právo na transfer nebo přenechání peněžních prostředků s tím, že mají být vráceny, rozlišuje se druh přijímané podpory nebo zdroj transferu nebo půjčených prostředků. Je-li jím právo na výnos daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, rozlišuje se druh daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění. Je-li jím něco jiného, například právo na náhradu škody, na splátky půjčených prostředků, na vrácení předmětu bezdůvodného obohacení či na pojistné plnění, nebo je to příjem inkasovaný omylem nebo neoprávněně, rozlišuje se druh tohoto práva nebo jiného důvodu, z něhož příjem vznikl.

(3) Z hlediska odvětvového se třídí příjmy a výdaje podle odvětví. Výdaje podle § 1 odst. 1 se z tohoto hlediska třídí všechny a z příjmů jen nedaňové a kapitálové příjmy a příjmy z převodů z vlastních fondů obcí, krajů, regionálních rad regionů soudržnosti a dobrovolných svazků obcí s výjimkou příjmů ze splátek půjčených prostředků. Odvětvím se pro účely této vyhlášky rozumí druh činnosti, z které příjmy plynou nebo na kterou se výdaje vynakládají, nebo zaměření právního subjektu, který finanční prostředky, které organizace získává jako příjmy, organizaci poukazuje nebo odevzdává nebo jemuž organizace finanční prostředky poskytuje za účelem jeho podpory.

(4) Z hlediska konsolidačního se třídí výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, na které se vztahuje tato vyhláška, a příjmy vznikající uvnitř této soustavy, a to v případě, že skutečnost, že jde o tyto příjmy a výdaje, není vyjádřena již v druhovém třídění. Výdaji vynakládanými uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, na které se vztahuje tato vyhláška, se rozumějí výdaje podle § 1 odst. 1, kterými se vynakládají finanční prostředky, které, když jsou přijaty svými příjemci, představují příjmy podle § 1 odst. 1. Příjmy vznikajícími uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, na které se vztahuje tato vyhláška, se rozumějí příjmy podle § 1 odst. 1, kterými se přijímají finanční prostředky vynaložené jejich plátci jakožto výdaje podle § 1 odst. 1. Tyto příjmy a výdaje se třídí podle stupňů konsolidace. Stupněm konsolidace se pro účely této vyhlášky rozumí okruh veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, mezi nimiž peněžní převody, představující na jedné straně výdaje těchto rozpočtů a fondů a na druhé straně jejich příjmy, probíhají. Stupeň konsolidace je určen podle toho, jak se údaje o těchto příjmech a výdajích sumarizují.

(5) Z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu podle druhů podkladu pro změnu rozpočtu, která příjem umožňuje nebo k výdaji opravňuje. U příjmů se druhem podkladu pro změnu rozpočtu rozumí skutečnost, zda umožňují výdaje nad schválený rozpočet a z jakého právního důvodu, a u výdajů oprávnění, na základě kterých organizační složka státu výdaje provádí.

(6) Z hlediska prostorového původu příjmů a výdajů se třídí příjmy a výdaje rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí, krajů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí s výjimkami uvedenými v § 1 odst. 1 písm. g) (dále jen „územní rozpočty“), státního rozpočtu, rezervních fondů organizačních složek státu a rozpočtů státních fondů podle toho, zda zdrojem příjmů nebo výdajů je tuzemsko nebo zahraničí. Zahraničními zdroji se rozumějí peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů^3), z peněžních fondů Organizace Severoatlantické smlouvy a odjinud ze zahraničí. Zdrojem příjmů se rozumí, zda přijaté peněžní prostředky pocházejí z tuzemských nebo ze zahraničních zdrojů. Zdrojem výdajů se rozumí, zda se vydané peněžní prostředky považují za kryté příjmy z tuzemských nebo ze zahraničních zdrojů. Z příjmů územních rozpočtů se tímto způsobem třídí jen příjmy ze zahraničních zdrojů a přijaté transfery určené na výdaje, kterými se spolufinancují programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie^7) a jiné akce spolufinancované ze zahraničních zdrojů (dále jen „výdaje na spolufinancování“), a z výdajů územních rozpočtů jen výdaje ze zahraničních zdrojů a výdaje na spolufinancování.

(7) Z hlediska původu zdroje příjmů a výdajů se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu, rezervních fondů organizačních složek státu, státních fondů a územních rozpočtů podle toho, zda zdrojem je tuzemsko, rozpočet Evropské unie, finanční mechanismy^3), jiné peněžní prostředky ze zahraničí nebo peněžní fondy Organizace Severoatlantické smlouvy, a podle jednotlivých peněžních fondů, programů a projektů a mezinárodních smluv o finančních mechanismech. Z příjmů územních rozpočtů se tímto způsobem třídí jen příjmy ze zahraničních zdrojů a přijaté transfery určené na výdaje na spolufinancování a z výdajů územních rozpočtů jen výdaje ze zahraničních zdrojů a výdaje na spolufinancování.

(8) Z hlediska příslušnosti výdajů ke zvlášť sledovaným celkům se třídí výdaje státního rozpočtu na dílčí průřezové ukazatele uvedené v příloze zákona o státním rozpočtu, které nejsou definovány prostřednictvím ostatních třídění stanovených touto vyhláškou, a podle dalších zvlášť sledovaných celků.

(9) Z hlediska příslušnosti výdajů k programům podle § 12 a 13 rozpočtových pravidel se třídí výdaje státního rozpočtu na tyto programy a jejich nižší celky.

(10) Z hlediska účelu rozpočtového přesunu se třídí výdaje státního rozpočtu, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny od organizačních složek státu patřících do jiných kapitol,^4) podle kapitol, z nichž se tyto rozpočtové přesuny uskutečnily, a podle roku a pořadí vzniku účelu. Účelové třídění je povinné pro výdaje, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Pro výdaje, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny od organizačních složek státu patřících do jiných kapitol než Všeobecná pokladní správa, je účelové třídění povinné, jestliže tak stanoví Ministerstvo financí. V ostatních případech rozhodne organizační složka státu o tom, zda a které své výdaje bude třídit z hlediska účelu rozpočtového přesunu.

(11) Z hlediska věcné podstaty příjmů a výdajů se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu podle strukturovaných celků. Strukturovanými celky se pro účely této vyhlášky rozumějí ukazatele příjmů nebo výdajů státního rozpočtu, které potřebují správci kapitol nebo Ministerstvo financí k výkonu státní správy v oblasti příjmů a výdajů státního rozpočtu, zejména ke stanovení rozpočtu specifických ukazatelů v zákoně o státním rozpočtu na příslušný rok^14) a k evidenci jeho plnění.

(12) Z hlediska účelů transferů se třídí výdaje státního rozpočtu a státních fondů, které mají povahu transferů územním rozpočtům, příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a výdaje těchto rozpočtů, které jsou těmito transfery kryté, a to podle toho, z které kapitoly nebo z kterého státního fondu se transfer poskytuje nebo zda se poskytuje z Národního fondu, a podle pořadí transferu. Z hlediska účelů transferů se třídí i výdaje rozpočtů regionálních rad, které mají povahu transferů územním rozpočtům, příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a výdaje těchto rozpočtů, které jsou těmito transfery kryté.

§ 3

Jednotky třídění příjmů a výdajů

(1) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska odpovědnostního se příjmy a výdaje třídí na kapitoly státního rozpočtu^2) (dále jen „kapitola“). Kapitoly jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části A. Čísla kapitol jsou třímístná.

(2) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska druhového jsou nejnižšími jednotkami třídění rozpočtové položky (dále jen „položka“). Položky se seskupují do podseskupení rozpočtových položek (dále jen „podseskupení položek“), podseskupení položek do seskupení rozpočtových položek (dále jen „seskupení položek“) a seskupení položek do rozpočtových tříd (dále jen „třída“). Položky, podseskupení položek, seskupení položek a třídy jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části B. Čísla položek jsou čtyřmístná. První místo označuje třídu, druhé seskupení položek, třetí podseskupení položek a čtvrté položku.

(3) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska odvětvového jsou nejnižšími jednotkami třídění rozpočtové paragrafy (dále jen „paragraf“). Paragrafy se seskupují do rozpočtových pododdílů (dále jen „pododdíl“), pododdíly do rozpočtových oddílů (dále jen „oddíl“) a oddíly do rozpočtových skupin (dále jen „skupina“). Paragrafy, pododdíly, oddíly a skupiny jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části C. Čísla paragrafů jsou čtyřmístná. První místo označuje skupinu, druhé oddíl, třetí pododdíl a čtvrté paragraf.

(4) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska konsolidačního se příjmy a výdaje třídí na záznamové jednotky. Záznamové jednotky jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části D. Jejich čísla jsou třímístná.

(5) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu se příjmy a výdaje třídí na podkladové jednotky. Podkladové jednotky jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části E. Jejich čísla jsou jednomístná.

(6) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich prostorového původu se příjmy a výdaje třídí na prostorové jednotky. Prostorové jednotky jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části F. Jejich čísla jsou jednomístná.

(7) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska původu zdroje příjmů a výdajů se příjmy a výdaje třídí na nástroje. Číselník nástrojů se vytváří tak, že nástroji jsou jednotlivé fondy, programy a projekty Evropské unie a jednotlivé mezinárodní smlouvy o finančních mechanismech, případně jednotlivá místa odjinud ze zahraničí, a jejich analytiky, jsou-li stanoveny. Čísla nástrojů jsou pětimístná. První tři místa označují jednotlivé fondy, programy a projekty Evropské unie, jednotlivé mezinárodní smlouvy o finančních mechanismech a jednotlivá místa odjinud ze zahraničí a poslední dvě místa jejich analytiky, které se nepoužijí pro příjmy a výdaje územních rozpočtů a státních fondů.

(8) Při třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti ke zvlášť sledovaným celkům se výdaje třídí na dílčí průřezové ukazatele. Dílčí průřezové ukazatele jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části G. Jejich čísla jsou dvoumístná.

(9) Při třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti k programům podle § 12 a 13 rozpočtových pravidel jsou nejnižšími jednotkami třídění akce. Akce se seskupují do podmnožin subtitulů, podmnožiny subtitulů do subtitulů, subtituly do titulů^5) a tituly do programů. Číselník akcí, podmnožin subtitulů, subtitulů a titulů se vytváří tak, jak jednotlivé akce schvalují správci programů podle jiného právního předpisu^6). Čísla akcí jsou třináctimístná. První čtyři místa označují program, v tom první místo řadu programů, druhá dvě kapitolu, v které se program realizuje, a čtvrté místo skutečnost, zda program představuje poskytnutí dotace nebo určení výdajů organizační složky státu. Další dvě místa označují titul, další dvě subtitul, další místo podmnožinu subtitulu a poslední čtyři místa akci.

(10) Při třídění výdajů z hlediska účelu rozpočtového přesunu se výdaje třídí na účely. Účely jsou jednotlivé rozpočtové přesuny do jiných kapitol, jak je schvaluje Ministerstvo financí. Čísla účelů jsou devítimístná. První dvě místa označují rok schválení rozpočtového přesunu, další tři kapitolu, z jejíhož rozpočtu se přesun provádí, a poslední čtyři pořadové číslo rozpočtového přesunu.

(11) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich věcné podstaty se příjmy a výdaje třídí na bloky, okruhy, množiny a výdaje též na podmnožiny. Podmnožiny se seskupují do množin, množiny do okruhů a okruhy do bloků. Podmnožiny a množiny stanoví správci kapitol^1) pro organizační složky státu patřící do jejich kapitol a oznamují je Ministerstvu financí. Ministerstvo financí stanoví okruhy a bloky pro třídění příjmů; okruhy a bloky pro třídění výdajů navrhují správci kapitol a Ministerstvo financí je schvaluje. Čísla podmnožin jsou desetimístná. První tři místa označují blok, další tři okruh, další tři množinu a poslední místo podmnožinu.

(12) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska účelů transferů a půjčených prostředků se příjmy a výdaje člení na účelové znaky. Účelovými znaky jsou jednotlivé transfery a jednotlivá poskytnutí půjčených prostředků, které uvolňují ústřední orgány státní správy nebo jimi zřízené organizační složky státu, státní fondy, Národní fond a regionální rady. Čísla účelových znaků jsou pětimístná. První dvě místa označují kapitolu, Národní fond nebo státní fond, z jejichž rozpočtu se transfer nebo půjčené prostředky poskytují, a poslední tři místa kód dotačního titulu.

(13) Organizační složky státu a právnické osoby uvedené v § 1 odst. 1 používají při třídění svých příjmů a výdajů všechny jednotky třídění, které jim odpovídají. Utajované příjmy a výdaje zpravodajských služeb^8), Policie České republiky^9), Generální inspekce bezpečnostních sborů^10) a Vojenské policie^11) se v neutajovaných výkazech a jiných dokumentech používajících jednotky třídění stanovené rozpočtovou skladbou uvádějí souhrnně na jednotkách třídění, které stanoví příloha k této vyhlášce.

§ 3a

Podrobnější a další třídění příjmů a výdajů

(1) Organizace mohou použít podrobnější nebo další třídění příjmů a výdajů.

(2) Podrobnějším tříděním se rozumí třídění příjmů a výdajů podle hledisek stanovených v § 1a a 2 na ještě nižší jednotky třídění, než jsou jednotky třídění stanovené v § 3.

(3) Dalším tříděním se rozumí třídění příjmů a výdajů podle dalších hledisek než jen hledisek stanovených v § 1a a 2.

§ 4

Přechodné ustanovení

Při třídění příjmů a výdajů uskutečněných do konce roku 2002 se použije dosavadní rozpočtová skladba.

§ 5

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Rusnok v. r.

Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb.

Rozpočtová skladba

A. Odpovědnostní třídění (kapitoly státního rozpočtu)

Kapitola 301 Kancelář prezidenta republiky

Kapitola 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu

Kapitola 303 Senát Parlamentu

Kapitola 304 Úřad vlády České republiky

Kapitola 305 Bezpečnostní informační služba

Kapitola 306 Ministerstvo zahraničních věcí

Kapitola 307 Ministerstvo obrany

Kapitola 308 Národní bezpečnostní úřad

Kapitola 309 Kancelář veřejného ochránce práv

Kapitola 312 Ministerstvo financí

Kapitola 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí

Kapitola 314 Ministerstvo vnitra

Kapitola 315 Ministerstvo životního prostředí

Kapitola 317 Ministerstvo pro místní rozvoj

Kapitola 321 Grantová agentura České republiky

Kapitola 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu

Kapitola 327 Ministerstvo dopravy

Kapitola 328 Český telekomunikační úřad

Kapitola 329 Ministerstvo zemědělství

Kapitola 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Kapitola 334 Ministerstvo kultury

Kapitola 335 Ministerstvo zdravotnictví

Kapitola 336 Ministerstvo spravedlnosti

Kapitola 343 Úřad pro ochranu osobních údajů

Kapitola 344 Úřad průmyslového vlastnictví

Kapitola 345 Český statistický úřad

Kapitola 346 Český úřad zeměměřický a katastrální

Kapitola 348 Český báňský úřad

Kapitola 349 Energetický regulační úřad

Kapitola 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Kapitola 355 Ústav pro studium totalitních režimů

Kapitola 358 Ústavní soud

Kapitola 359 Úřad Národní rozpočtové rady

Kapitola 361 Akademie věd České republiky

Kapitola 362 Národní sportovní agentura

Kapitola 371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí

Do této kapitoly patří příjmy a výdaje Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (§ 19 až 19m zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 302/2016 Sb.), který vznikl dne 21. září 2016 a je podle § 2 bodu 14 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 302/2016 Sb., ústředním orgánem státní správy.

Kapitola 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

Kapitola 373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře

Do této kapitoly patří příjmy a výdaje Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (zákon č. 320/2016 Sb., o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře), který vzniká dne 1. dubna 2017 a je podle § 2 bodu 15 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 319/2016 Sb., ústředním orgánem státní správy.

Kapitola 374 Správa státních hmotných rezerv

Kapitola 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Kapitola 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů

Kapitola 377 Technologická agentura České republiky

Kapitola 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

Kapitola 381 Nejvyšší kontrolní úřad

Kapitola 396 Státní dluh

Do této kapitoly patří jen příjmy a výdaje, které s umořováním a obsluhou státního dluhu [§ 10 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 257/2004 Sb.] souvisejí bezprostředně, jako jsou v příjmech zejména úroky z peněžních prostředků, které Ministerstvo financí jinému subjektu půjčilo, a výnosy z dluhopisů, které nakoupilo, úroky a ostatní přijaté platby z uzavřených derivátových operací, úroky ze státních dluhopisů, které si jejich držitelé v zákonné lhůtě pro jejich výplatu nevyzvedli a které se po jejím uplynutí převádějí do příjmů státního rozpočtu, a kursové rozdíly v příjmech z operací souvisejících s řízením státního dluhu, a ve výdajích zejména úroky z peněžních prostředků, které si Ministerstvo financí půjčilo, výdaje na výnosy placené držitelům státních dluhopisů, úroky a ostatní výdajové platby vyplývající z uzavřených derivátových operací, poplatky za vedení peněžních a majetkových účtů u finančních institucí, platby za služby administrátorům emisí státních dluhopisů, poplatky spojené se zápisem a vedením emisí státních dluhopisů, platby za služby zpravodajským a informačním agenturám v oblasti finančních informací, daň z přidané hodnoty placená finančnímu úřadu, poplatky ratingovým agenturám, platby manažerům zahraničních emisí státních dluhopisů, výdaje spojené se zprostředkováním prodeje státních dluhopisů investorům a související finanční služby, poplatky u státních dluhopisů, u kterých je emisními podmínkami omezena nebo vyloučena převoditelnost, poplatky za vypracovávání, tisk a rozesílání výpisů z majetkových účtů vlastníkům těchto dluhopisů, výdaje za právní a konzultační služby související s přípravou smluvní a právní dokumentace výhradně pro potřeby financování schodku státního rozpočtu a řízení státního dluhu, kursové rozdíly ve výdajích související s řízením státního dluhu a další výdaje za služby bezprostředně spojené se získáváním peněžních prostředků k úhradě schodku státního rozpočtu, s umořováním státního dluhu a s využíváním dočasně volných peněžních prostředků státní pokladny k jejich zhodnocení, včetně výdajů na propagaci a marketingovou podporu prodeje státních dluhopisů a prezentaci České republiky mezi investory. Mezi výdaje kapitoly státní dluh zejména nepatří, a to ani když slouží výhradně k obsluze státního dluhu, výdaje na pořízení, technické zhodnocení, údržbu ani opravy dlouhodobého majetku (počítače a související zařízení, počítačové programy, soubory údajů), výdaje podle pracovněprávních smluv, výdaje podle licenčních smluv, výdaje na služby výrobní povahy a další výdaje, které s umořováním a obsluhou státního dluhu nejsou spojené bezprostředně. Tyto výdaje patří do kapitoly 312.

Kapitola 397 Operace státních finančních aktiv

Kapitola 398 Všeobecná pokladní správa

B. Druhové třídění rozpočtové skladby

Vymezení některých pojmů souvisejících s druhovým tříděním rozpočtové skladby

Pro účely zařazování příjmů a výdajů na položky rozpočtové skladby se

• a) veřejnými rozpočty ústřední úrovně rozumějí státní rozpočet, Národní fond a ostatní peněžní fondy organizačních složek státu a správců kapitol, peněžní fondy státních příspěvkových organizací (§ 54 až 57 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 53 až 63 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), peněžní fondy zdravotních pojišťoven (zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů), veřejných výzkumných institucí zřízených Českou republikou (§ 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb.) a školských právnických osob zřízených ministerstvy, popřípadě společně s územním samosprávným celkem [§ 124 odst. 2 písm. a) a odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.], státních fondů (zákony č. 388/1991 Sb., č. 211/2000 Sb., č. 104/2000 Sb., č. 256/2000 Sb. a č. 239/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 9 až 56 zákona č. 496/2012 Sb.), zvláštní účty podle § 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění zákona č. 15/2012 Sb., zvláštní účet Ministerstva spravedlnosti určený k zasílání peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí (§ 3 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů) a peněžní fondy zdravotních pojišťoven (zákony č. 551/1991 Sb. a č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), veřejných vysokých škol (§ 5 až 38 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů), České televize (zákon č. 483/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), Českého rozhlasu (zákon č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), České tiskové kanceláře (zákon č. 517/1992 Sb.), České národní banky (zákon č. 6/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů), profesních komor s povinným členstvím (zákony č. 220/1991 Sb., č. 381/1991 Sb., č. 360/1992 Sb., č. 358/1992 Sb., č. 523/1992 Sb., č. 85/1996 Sb., č. 120/2001 Sb. a č. 417/2004 Sb. a § 31 až 36 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění zákona č. 334/2014 Sb.) a Rady pro veřejný dohled nad auditem (§ 37 až 40 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění zákona č. 334/2014 Sb.),

• b) veřejnými rozpočty územní úrovně rozumějí rozpočty a ostatní peněžní fondy obcí, krajů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací [§ 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb.], veřejných výzkumných institucí [§ 23 odst. 1 písm. f) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 342/2005 Sb., a § 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb.] a školských právnických osob [§ 23 odst. 1 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 562/2004 Sb., a § 124 odst. 2 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb.],

• c) veřejnými rozpočty rozumějí veřejné rozpočty ústřední úrovně a veřejné rozpočty územní úrovně,

• d) běžnými výdaji rozumějí neinvestiční výdaje s výjimkou investičních transferů a investičních půjčených prostředků,

• e) kapitálovými výdaji rozumějí investiční výdaje, investiční transfery a investiční půjčené prostředky,

• f) neinvestičními výdaji rozumějí výdaje jiné než na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku. Výdaj vynaložený na pořízení věcí nebo práv majících povahu dlouhodobého majetku i na pořízení jiných hodnot, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část se vynaložila na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku a jaká na pořízení jiných hodnot, se považuje za výdaj neinvestiční. Je-li takový výdaj vynaložen při plnění investiční akce podle rozpočtových pravidel [§ 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů], považuje se za výdaj investiční,

• g) investičními výdaji rozumějí výdaje na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku. Výdaj vynaložený na pořízení věcí nebo práv majících povahu dlouhodobého majetku i na pořízení jiných hodnot, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část se vynaložila na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku a jaká na pořízení jiných hodnot, se považuje za výdaj neinvestiční. Je-li takový výdaj vynaložen při plnění investiční akce podle rozpočtových pravidel [§ 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů], považuje se za výdaj investiční,

• h) neinvestičními transfery rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků určených na neinvestiční výdaje. Transfer určený na neinvestiční i investiční výdaje, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část se použije na neinvestiční a jaká na investiční výdaje, se považuje za investiční transfer, je-li zcela zřejmé, že jeho větší část bude použita na investiční výdaje, jinak se považuje za transfer neinvestiční,

• i) investičními transfery rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků na investiční výdaje. Transfer určený na neinvestiční i investiční výdaje, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část se použije na neinvestiční a jaká na investiční výdaje, se považuje za investiční transfer, je-li zcela zřejmé, že jeho větší část bude použita na investiční výdaje, jinak se považuje za transfer neinvestiční,

• j) neinvestičními půjčenými prostředky rozumějí peněžní prostředky půjčené na neinvestiční výdaje. Půjčené prostředky určené na neinvestiční i investiční výdaje, u kterých nelze rozlišit, jaká jejich část se použije na neinvestiční a jaká na investiční výdaje, se považují za investiční půjčené prostředky, je-li zcela zřejmé, že jejich větší část bude použita na investiční výdaje, jinak se považují za půjčené prostředky neinvestiční,

• k) investičními půjčenými prostředky rozumějí peněžní prostředky půjčené na investiční výdaje. Půjčené prostředky určené na neinvestiční i investiční výdaje, u kterých nelze rozlišit, jaká jejich část se použije na neinvestiční a jaká na investiční výdaje, se považují za investiční půjčené prostředky, je-li zcela zřejmé, že jejich větší část bude použita na investiční výdaje, jinak se považují za půjčené prostředky neinvestiční,

• l) dotací rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky, které jsou jakožto dotace označeny v právním předpise, na základě kterého se poskytují, nebo v rozhodnutí nebo ve smlouvě, podle kterých se poskytují, a které odpovídají definici transferu. Dotace jsou intencionální (dotace ex ante), kompenzační (dotace ex post) a smíšené. Intencionálními dotacemi jsou dotace, které se poskytují na budoucí výdaje a vyúčtovávají se [§ 75 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákonů č. 479/2003 Sb. a č. 128/2016 Sb., vyhláška č. 367/2015 Sb. a § 10a odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2015 Sb.], kompenzačními dotacemi jsou dotace, které se poskytují na výdaje nebo náklady již vynaložené a nevyúčtovávají se (§ 4 odst. 5 vyhlášky č. 367/2015 Sb.), a smíšenými dotacemi jsou dotace, které se poskytují na budoucí výdaje i na výdaje nebo náklady již vynaložené (§ 4 odst. 5 věta druhá vyhlášky č. 367/2015 Sb.). Vydanou dotací není výdaj a přijatou dotací není příjem, který neodpovídá definici transferu podle § 2 odst. 2 této vyhlášky, i když je v příslušném právním aktu jako dotace označen. Výdaj, kterým se převádějí peněžní prostředky právnické nebo fyzické osobě k náhradě výdajů nebo nákladů, které vynaložila, a příjem, který k náhradě takových výdajů nebo nákladů dostává, je dotací jen v případě, že tyto výdaje nebo náklady vynaložila dobrovolně a že převedené peněžní prostředky jsou jako dotace v příslušném právním aktu označeny. V opačném případě není dotací ani jiným transferem, ale náhradou,

• m) transferem rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky, proti kterým nestojí přímá protihodnota (§ 2 odst. 2 této vyhlášky). Jsou jimi dotace, subvence, příspěvky, peněžité dary a jiné peněžní prostředky, které poskytuje jeden právní subjekt jinému bez přímé protihodnoty. Přímou protihodnotou se rozumí povinnost poskytovateli peněžních prostředků nebo jím jednotlivě určeným osobám něco dát, něco pro ně konat nebo vykonat, něčeho se vůči nim zdržet nebo něco od nich strpět a povinnost poskytnout peněžní náhradu újmy. Rozumějí se jimi i peněžní prostředky převáděné mezi peněžními fondy téhož právního subjektu. Za transfery se nepovažují převody uvnitř peněžních fondů, zejména převody mezi příjmovými a výdajovými účty státního rozpočtu, zřízenými pro organizační složky státu, stejně jako převody do vlastních pokladen, na bankovní účty, do pokladen vnitřních organizačních jednotek nebo do vlastních elektronických peněženek, nejsou-li tyto pokladny, bankovní účty a elektronické peněženky oddělenými peněžními fondy,

• n) půjčenými prostředky rozumějí návratné finanční výpomoci [§ 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a § 10a až 10d zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb.], peněžité zápůjčky (§ 2390 až 2394 občanského zákoníku), úvěry (§ 2395 až 2400 občanského zákoníku) a jiné peněžní prostředky, které poskytuje jeden právní subjekt jinému s tím, aby je po čase vrátil, případně s úroky, avšak bez další přímé protihodnoty,

• o) náhradou rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené na úhradu vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot nebo na odškodnění újmy (§ 2 odst. 2 této vyhlášky). Náhrady jsou následné a paušální. Následné náhrady (náhrady ex post) jsou vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k úhradě nedobrovolně vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot nebo k odškodnění újmy (určené ke kompenzaci úbytku majetku nebo újmy), jestliže tyto hodnoty již vynaloženy byly nebo již nazmar přišly nebo újma již nastala a úhrada se poskytuje ve výši, v jaké byly vyčísleny. Paušální náhrady jsou vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené ke kompenzaci úbytku majetku nebo újmy, poskytované zpravidla před jeho úbytkem nebo vznikem újmy (náhrady ex ante), které nejsou přesně odvozeny z výše tohoto úbytku nebo této újmy,

• p) zálohou (zálohovou platbou) rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k úplné nebo částečné úhradě dluhu, který dosud nevznikl (předběžná záloha), a vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k úplné nebo částečné úhradě dluhu, který již vznikl, ale jehož celková výše dosud není stanovena (průběžná záloha). Nepovinnou zálohou jsou vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k plnění na podmíněný dluh nebo jiný dosud neexistující dluh. Předběžnou zálohou jsou vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k plnění na dluh, který vyplývá z platného a účinného právního aktu a jehož celková výše bude stanovena na základě skutečností, které teprve nastanou, například záloha na daň nebo záloha na úhradu dodávky, která ještě není ukončena nebo vyúčtována,

• q) splátkou rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k plnění již vzniklého dluhu, jehož výše se již nemá měnit, které má plátce povinnost poskytnout a které představují jen částečnou úhradu pořizované hodnoty,

• r) vratkou rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky, které poukazuje osoba, která je dostala neoprávněně, omylem nebo je v rozporu s původním účelem nebo úmyslem nemůže nebo nechce použít; vratkou transferu se rozumějí i vydané nebo přijaté peněžní prostředky, které poukazuje osoba, která je dostala jakožto transfer a která je nebo jejich část vrací při finančním vypořádání [§ 75 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákonů č. 479/2003 Sb., č. 128/2016 Sb. a č. 367/2017 Sb., vyhláška č. 367/2015 Sb., ve znění vyhlášky č. 435/2017 Sb., a § 10a odst. 1 písm. d) a e) a § 28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákonů č. 27/2008 Sb., č. 24/2015 Sb. a č. 24/2017 Sb.], které vznikla povinnost je nebo jejich část vrátit v důsledku zrušení nebo změny rozhodnutí o poskytnutí dotace (§ 90 odst. 1 zákona č. 500/1994 Sb., správní řád, a § 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní) nebo které tato povinnost vznikla v důsledku zániku nebo změny dohody o dotaci (§ 1902, 1903, 1981, 1995, 1998, 2001 a 2006 občanského zákoníku); vratkou není vrácení dotace nebo její části poskytovateli na základě jeho výzvy podle § 14f odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 25/2015 Sb., nebo podle § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2015 Sb.,

• s) přijatým transferem ze státního fondu rozumí transfer přijatý z bankovního účtu nebo pokladny státního fondu nebo z bankovního účtu nebo pokladny osoby, která jej ze státního fondu přijala s tím, že jej má převést, aniž by do právního vztahu mezi státním fondem a příjemcem transferu jakkoli vstupovala. To platí i pro jakýkoli jiný peněžní fond,

• t) refundací rozumí platba považovaná u jejího příjemce za záporný výdaj (u organizační složky státu přijatá na výdajový účet), kterou se nahrazuje předchozí výdaj tohoto příjemce (výdajová kompenzace) uskutečněný k úhradě hodnot vynaložených ve prospěch plátce; je jí zejména refundace mzdy nebo platu, kterou je platba za práci zaměstnance, který je v pracovněprávním nebo služebním vztahu k příjemci refundace, ale po nějakou dobu pracoval pro plátce refundace, který touto refundací nahrazuje příjemci refundace mzdu či plat za tuto dobu, které zaměstnanci příjemce refundace vyplatil.