Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování

• 2.24 skupina kovů zahrnující kadmium, thallium (spalování odpadu)

• 2.25 skupina kovů zahrnující antimon, arsen, olovo, chrom, kobalt, měď, mangan, nikl, vanad (spalování odpadu)

• 2.26 skupina kovů zahrnující chrom, měď, vanad (spalování odpadních olejů)

• 2.27 skupina kovů zahrnující olovo, chrom, měď, mangan (spalovny komunálního odpadu)

• 2.28 skupina kovů zahrnující nikl, arsen (spalovny komunálního odpadu)

• 2.29 skupina kovů zahrnující kadmium, rtuť, thallium (spalovny komunálního a „nemocničního“ odpadu)

• 2.30 skupina kovů zahrnující olovo, měď, mangan (spalovny „nemocničního“ odpadu)

• 2.31 skupina kovů zahrnující nikl, arsen, chrom, kobalt (spalovny „nemocničního“ odpadu)

Obecné emisní limity pro azbest a těžké kovy a jejich anorganické sloučeniny vyjádřené jako kov

| Číslo znečišťující látky nebo stanovené skupiny | Poznámka | | Obecný emisní limit a další podmínky jeho uplatnění: | | | --- | --- | | 2.1 | Demolice budov, konstrukcí a instalací obsahujících azbest a odstraňování azbestu nebo materiálů obsahujících azbest z nich, které by mohly vést k uvolnění azbestových vláken nebo prachu, musí být prováděny v izolovaném prostředí, jehož prostor je oddělen od vnějšího ovzduší. Doprava a ukládání odpadu obsahujícího azbestová vlákna nebo prach musí být zabezpečena tak, aby nedošlo k jejich uvolnění do ovzduší. Odpad obsahující azbestová vlákna nebo prach musí být ukládán pouze na skládky k tomu určené, u kterých je zajištěno trvalé zamezení úniku azbestu do vnějšího ovzduší. | | Při hmotnostním toku emisí azbestu vyšším než 0,5 g/h nesmí být překročena hmotnostní koncentrace 0,1 mg/m3 azbestu v odpadním plynu. Při hmotnostním toku emisí azbestu 0,5 g/h a nižším, a pokud je zároveň průtok odpadního plynu nižší než 5000 m3/hod., se uplatní obecný emisní limit pro stanovenou skupinu 2.19. V případě, že ke zjišťování koncentrací azbestu je použito metody počítání vláken, platí přepočtový faktor stanovující, že počtu 2 000 000 definovaných vláken azbestu v objemu 1 m3 odpovídá hmotnostní koncentrace 0,1 mg/m3. Tento emisní limit platí pro koncentrace zjišťované na komíně, výduchu nebo výpusti ze zařízení pro omezování emisí u zdroje, na kterém je zpracováván azbest nebo produkty ho obsahující. U těchto zdrojů musí být zásadně instalováno zařízení pro omezování emisí azbestu. V okolí zdrojů, u kterých jsou prováděny činnosti uvedené v poznámce, platí emisní limit fugitivních emisí 1 000 definovaných vláken azbestu v objemu 1 m3 měřeno v místě na hranici pozemku umístění zdroje. | | | 2.3 a 2.4 | | | Uplatní se obecný emisní limit pro stanovenou skupinu látek uvedenou pod bodem 2.20. | | | 2.2 a 2.5 až 2.18 | | | Obecné emisní limity nestanoveny. | | | 2.19 | | | Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 1 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 0,2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | | | 2.20 | | | Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | | | 2.21 | | | Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | | | 2.21 – 2.31 | | | Obecné emisní limity nestanoveny. | |

• 1. Persistentní organické látky (POP)

• 3.1 Polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF) celkem vykazované v ekvivalentech toxicity (I-TEQ) 2,3,7,8 – TCDD

• 3.1.1 polychlorované dibenzodioxiny (PCDD)

• 3.1.2 polychlorované dibenzofurany (PCDF)

• 3.2 Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) celkem

• 3.2.1 fluoranten

• 3.2.2 pyren

• 3.2.3 chrysen

• 3.2.4 benz[b]fluoranten

• 3.2.5 benz[k]fluoranten

• 3.2.6 benz[a]pyren

• 3.2.7 benz[g,h,i]perylen

• 3.2.8 indeno[1,2,3, - c, d]pyren

• 3.2.9 benz[a]antracen

• 3.2.10 dibenz[a, h]antracen

• 3.3 Polychlorované bifenyly (PCB) celkem

• 3.3.1 tetraCB IUPAC No.77 + tetraCB IUPAC No. 81 + pentaCB IUPAC No. 126 + hexaCB IUPAC No. 169 celkem

• 3.3.2 pentaCB IUPAC No. 118 + IUPAC No. 105 + IUPAC No.123 + IUPAC 114 + hexaCB

• 3.3.3 IUPAC No. 156 + IUPAC No. 157 + IUPAC No. 167 + heptaCB IUPAC No. 189 celkem

• 3.3.4 ostatní polychlorované bifenyly celkem

• 3.4 jiné chlorované persistentní organické sloučeniny

• 3.4.1 hexachlorcyklohexan

• 3.4.2 tetrachlorfenol

• 3.4.3 hexachlorbenzen

• 3.4.4 trichlorbenzen

Obecné emisní limity pro persistentní organické látky (POP)

| Číslo znečišťující látky nebo stanovené skupiny | Poznámka | | Obecný emisní limit a další podmínky jeho uplatnění: | | | --- | --- | | 3.1 | | | Platí obecný emisní limit 0,1 ng TEQ/m3 pro celkovou hmotnostní koncentraci těchto látek. | | | 3.2 | | | Platí obecný emisní limit 0,2 mg/m3 pro celkovou hmotnostní koncentraci těchto látek. | | | 3.3 | | | Při eventuálním výskytu emisí nesmí být překročena celková hmotnostní koncentrace těchto znečisťujících látek 0,2 mg TEQ/m3 po přepočtu na standardní stavové podmínky. V nejkratší možné době je nutno tyto látky eliminovat z emisí do vnějšího ovzduší. | | | 3.4 | | | Nesmí být překročena celková hmotnostní koncentrace těchto znečisťujících látek 0,2 mg/m3 po přepočtu na standardní stavové podmínky. V nejkratší možné době je nutno tyto látky eliminovat z emisí do vnějšího ovzduší. | |

Odkazy: 1) Ekvivalenty toxicity dibenzodioxinů a dibenzofuranů jsou uvedeny v bodu 10 této přílohy

2) Ekvivalenty toxicity polychlorovaných bifenylů jsou uvedeny v bodu 11, jejich výčet v bodu 12 této přílohy.

• 1. Organické sloučeniny klasifikované podle nařízení vlády č. 25/1999 Sb. jako karcinogeny, mutageny nebo jedy pro reprodukční proces (R-věty R-45, R-46, R-49, R-60 a R-61) neuvedené v bodech 1 nebo 3 této přílohy*

• 4.1 1,2-dibromethan

• 4.2 1,2-dichlorethan (ethylendichlorid)

• 4.3 1,3-butadien*

• 4.4 2-naftylamin

• 4.5 akrylonitryl (vinylkyanid)

• 4.6 benzen*

• 4.7 epichlorhydrin (1-chlor-2,3 epoxy propan)*

• 4.8 ethylenoxid (oxiran, epoxyethan)*

• 4.9 hydrazin

• 4.10 nitrosodimethylamin

• 4.11 o-toluidin (2-methylanilin)

• 4.12 propylenoxid (2-methyloxiran)*

• 4.13 tetrachlormethan*

• 4.14 toluidiny (metatoluidin, paratoluidin)

• 4.15 trichlormethan (chloroform)*

• 4.16 vinylchlorid*

*) Vysvětlivka:

Látky označené hvězdičkou náleží ke stanovené skupině 1.5.1 - těkavé organické látky

Obecné emisní limity pro znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny uvedené v bodu 4

| Číslo znečišťující látky nebo stanovené skupiny | Poznámka | | Obecný emisní limit a další podmínky jeho uplatnění: | | | --- | --- | | 4.4 | Vyjádřené jako celkový organický uhlík | | Při hmotnostním toku emisí vyšším než 1 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 0,2 mg/m3 této znečišťující látky v odpadním plynu. | | | 4.1, 4.3, 4.5 až 4.9, 4.12, 4.16 | Vyjádřené jako celkový organický uhlík | | Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | | | 4.2, 4.10, 4.11, 4.13, 4.14, 4.15 | Vyjádřené jako celkový organický uhlík | | Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 100 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 20 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | |

• 1. Organické sloučeniny halogenované klasifikované podle nařízení vlády č. 25/1999 Sb. R-větou R-40 neuvedené v bodech 1, 2, 3 nebo 4 této přílohy*

• 5.1 1,1-dichlorethylen (vinylidenchlorid)

• 5.2 benzylchlorid (alfa-chlortoluen)

• 5.3 dichlormethan (methylenchlorid)*

• 5.4 chlorethan (ethylchlorid)*

• 5.5 tetrachlorethylen*

• 5.6 trichlorethylen*

*) Vysvětlivka:

Látky označené * náleží ke stanovené skupině 1.5.1 - těkavé organické látky (VOC)

Obecné emisní limity pro znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny uvedené v bodu 5

| Číslo znečišťující Látky nebo stanovené skupiny | Poznámka | | Obecný emisní limit a další podmínky jeho uplatnění: | | | --- | --- | | 5.1, 5.2, 5.5, 5.6 | Vyjádřené jako celkový organický uhlík | | Při celkovém hmotnostním toku emisí těchto znečišťujících látek větším než 100 g/h nesmí být překročena celková hmotnostní koncentrace těchto znečisťujících látek 20 mg/m3 v odpadním plynu. | | | 5.3, 5.4 | Vyjádřené jako celkový organický uhlík | | Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 3 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 150 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | |

• 1. Těkavé organické látky podle definice uvedené v § 2 odst. 1 písm. n) zákona, neuvedené v bodech 1, 2, 3, 4 nebo 5 této přílohy

• 6.1 1,2-dichlorethylen

• 6.2 1,4-dichlorbenzen

• 6.3 2-butanon (ethylmethylketon)

• 6.4 acetaldehyd (ethanal)

• 6.5 aceton (2-propanon, dimethylketon)

• 6.6 akrylová (propenová) kyselina

• 6.7 benzaldehyd

• 6.8 butylacetát (octan butylnatý)

• 6.9 butylaldehyd (butyraldehyd, butanal)

• 6.10 dibutylether

• 6.11 diethylamin

• 6.12 diethylether (ether)

• 6.13 dimethylamin

• 6.14 dimethylether

• 6.15 ethylacetát (octan ethylnatý)

• 6.16 ethylakrylát (akrylan ethylnatý)

• 6.17 ethylbenzen

• 6.18 ethylenglykol (1,2-ethandiol, glykol)

• 6.19 formaldehyd

• 6.20 furfural (2-furaldehyd)

• 6.21 chlorbenzen

• 6.22 chloropren (2-chlor-1,3-butadien)

• 6.23 izopropylbenzen (kumen)

• 6.24 estery kyseliny akrylové jmenovitě neuvedené pod bodem 6 této přílohy

• 6.25 methylacetát

• 6.26 methylakrylát

• 6.27 methylamin

• 6.28 methylmethakrylát (methakrylan methylnatý)

• 6.29 kyselina mravenčí

• 6.30 nitrotolueny

• 6.31 kyselina octová

• 6.32 pyridin

• 6.33 sirouhlík

• 6.34 styren

• 6.35 toluen

• 6.36 vinylacetát

• 6.37 xyleny (dimetylbenzen)

• 6.38 alifatické a aromatické ethery (počet atomů uhlíku v molekule 9 a nižší) jmenovitě neuvedené pod bodem 6 této přílohy

• 6.39 alifatické aldehydy (počet atomů uhlíku v molekule 8 a nižší) jmenovitě neuvedené pod bodem 6 této přílohy

• 6.40 alkylalkoholy (počet atomů uhlíku v molekule 6 a nižší)

• 6.41 alkeny (olefiny) s počtem atomů uhlíku v molekule 11 a nižším s výjimkou 1,3-butadienu a jmenovitě neuvedených pod bodem 6. této přílohy

• 6.42 parafiny s výjimkou methanu (počet atomů uhlíku v molekule 11 a nižší)

Obecné emisní limity pro znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny uvedené v bodu 6

| Číslo znečišťující látky nebo stanovené skupiny | Poznámka | | Obecný emisní limit a další podmínky jeho uplatnění: | | | --- | --- | | 6.1, 6.4, 6.6, 6.11, 6.13, 6.16, 6.19, 6.24, 6.26, 6.27, 6.29, 6.30, 6.32, 6.33 | Vyjádřené jako celkový organický uhlík | | Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 20 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | | | 6.2, 6.7, 6.9, 6.17, 6.20 až 6.23, 6.25, 6.28, 6.31, 6.34 až 6.37 | Vyjádřené jako celkový organický uhlík | | Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 2 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 100 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | | | 6.3, 6.5, 6.8, 6.10, 6.12, 6.14, 6.15, 6.18, 6.38 až 6.42 | Vyjádřené jako celkový organický uhlík | | Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 3 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 150 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | |

• 1. Organické látky a jejich stanovené skupiny neuvedené v bodech 1, 2, 3, 4, 5 nebo 6 této přílohy

• 7.1 1,1,2,2-tetrachlorethan

• 7.2 1-methylnaftalen

• 7.3 2-chlorpropan (izopropylchlorid)

• 7.4 2-methylnaftalen

• 7.5 4-hydroxy-4-ethyl-2-pentanon

• 7.6 anilin

• 7.7 bifenyl (difenyl)

• 7.8 difenylether (difenyloxid)

• 7.9 diizopropylether

• 7.10 ethanolamin (2-aminoethanol, kolamin)

• 7.11 fenol

• 7.12 fenylhydrazin

• 7.13 kresoly

• 7.14 merkaptany

• 7.15 methylester kyseliny benzoové

• 7.16 naftalen

• 7.17 nitrobenzen

• 7.18 N-methyl-2-pyrrolidon

• 7.19 tetrachlorethan

• 7.20 4-methyl-2-pentanol

• 7.21 nitrofenoly

• 7.22 nitrokresoly

• 7.23 nitrosloučeniny

• 7.24 thioethery

• 7.25 estery kyseliny benzoové s výjimkou metylesteru

• 7.26 organické sloučeniny fluoru vyjádřené jako F**

• 7.27 organické sloučeniny chloru vyjádřené jako Cl**

• 7.28 organické sloučeniny bromu vyjádřené jako Br**

**) Vysvětlivka:

Uplatňuje se v případě, že není stanoven specifický nebo obecný emisní limit jednotlivých organických halogenovaných sloučenin nebo jejich stanovených skupin

Obecné emisní limity pro znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny uvedené v bodu 7

| Číslo znečišťující Látky nebo stanovené skupiny | Poznámka | | Obecný emisní limit a další podmínky jeho uplatnění: | | | --- | --- | | 7.1, 7.6, 7.10 až 7.14, 7.17, 7.19, 7.21 až 7.24 | Vyjádřené jako celkový organický uhlík | | Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 20 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | | | 7.2 až 7.4, 7.16 | Vyjádřené jako celkový organický uhlík | | Při hmotnostním toku emisí znečišťující látky vyšším než 2 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 100 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | | | 7.5, 7.7 až 7.9, 7.15, 7.18, 7.20, 7.25 | Vyjádřené jako celkový organický uhlík | | Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 3 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 150 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | | | 7.26 až 7.28 | Vyjádřené jako celkový halogen | | Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 10 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | |

• 1. Anorganické látky a jejich stanovené skupiny neuvedené v bodech 1, 2, 3, 4, 5, 6 nebo 7 této přílohy

• 8.1 antimonovodík (stibin)

• 8.2 arsenovodík (arsan)

• 8.3 fosforovodík (fosfan)

• 8.4 fosgen

• 8.5 chlorkyan

• 8.6 fluoridy vyjádřené jako F

• 8.7 kyanidy vyjádřené jako CN

• 8.8 kyanovodík

• 8.9 sirovodík (sulfan)

• 8.10 silné anorganické kyseliny vyjádřené jako H kromě HCl

• 8.11 fluor a jeho anorganické sloučeniny, včetně fluoridů podle bodu 8.6, vyjádřené jako F

• 8.12 brom a jeho anorganické sloučeniny vyjádřené jako Br

• 8.13 chlor

• 8.14 chlor a jeho anorganické sloučeniny, včetně Cl2 podle bodu 8.13, vyjádřené jako Cl

Obecné emisní limity pro znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny uvedené v bodu 8

| Číslo znečišťující látky nebo stanovené skupiny | Poznámka | | Obecný emisní limit a další podmínky jeho uplatnění: | | | --- | --- | | 8.1 až 8.5 | | | Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | | | 8.6 až 8.7 | | | Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | | | 8.8 až 8.12 | | | Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 100 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 10 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | | | 8.13 až 8.14 | | | Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 500 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. | |

• 1. Ekvivalenty toxicity polychlorovaných dibenzodioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů

Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále uvedených polychlorovaných dioxinů a dibenzofuranů před sečtením násobí uvedenými koeficienty ekvivalentů toxicity 2,3,7,8 TCDD:

| | | koeficient ekvivalentu | | | | toxicity | | --- | --- | --- | | 2, 3, 7, 8 | - tetrachlordibenzodioxin, (TCDD) | 1 | | 1, 2, 3, 7, 8 | - pentachlordibenzodioxin (PeCDD) | 0,5 | | 1, 2, 3, 4, 7, 8 | - hexachlordibenzodioxin (HxCDD) | 0,1 | | 1, 2, 3, 7, 8, 9 | - hexachlordibenzodioxin (HxCDD) | 0,1 | | 1, 2, 3, 6, 7, 8 | - hexachlordibenzodioxin (HxCDD) | 0,1 | | 1,2,3,4, 6, 7,8 | - heptachlordibenzodioxin (HpCDD) | 0,01 | | | - oktachlordibenzodioxin (OCDD) | 0,001 | | 2, 3, 7, 8 | - tetrachlordibenzofuran (TCDF) | 0,1 | | 2, 3, 4, 7,8 | - pentachlordibenzofuran (PeCDF) | 0,5 | | 1, 2, 3, 7, 8 | - pentachlordibenzofuran (PeCDF) | 0,05 | | 1, 2, 3, 4, 7, 8 | - hexachlordibenzofuran (HxCDF) | 0,1 | | 1, 2, 3, 7, 8, 9 | - hexachlordibenzofuran (HxCDF) | 0,1 | | 1, 2, 3, 6, 7, 8 | - hexachlordibenzofuran (HxCDF) | 0,1 | | 2, 3, 4, 6, 7, 8 | - hexachlordibenzofuran (HxCDF) | 0,1 | | 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8 | - heptachlordibenzofuran (HpCDF) | 0,01 | | 1, 2, 3, 4, 7, 8, 9 | - heptachlordibenzofuran (HpCDF) | 0,01 | | | - oktachlordibenzofuran (OCDF) | 0,001 |

• 1. Ekvivalenty toxicity polychlorovaných bifenylů

Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále uvedených polychlorovaných bifenylů před sečtením násobí uvedenými koeficienty ekvivalentů toxicity 2,3,7,8 TCDD:

kód UIPAC		koeficient ekvivalentu toxicity
77	- non-ortho PCB	0,0005
126	- non-ortho PCB	0,1
169	- non-ortho PCB	0,01
105	- mono-ortho PCB	0,0001
114	- mono-ortho PCB	0,0005
118	- mono-ortho PCB	0,0001
123	- mono-ortho PCB	0,0001
156	- mono-ortho PCB	0,0005
157	- mono-ortho PCB	0,0005
167	- mono-ortho PCB	0,00001
189	- mono-ortho PCB	0,0001
170	- di-ortho PCB	0,0001
180	- di-ortho PCB	0,00001

• 1. Výčet polychlorovaných bifenylů

Kongenery IUPAC (částečně toxické):

3,3',4,4',5-pentaCB (IUPAC 126)

3,3',4,4',5,5'-hexaCB (IUPAC 169)

3,3',4,4'-tetraCB (IUPAC 77)

monoortho:

2,3',4,4',5-pentaCB (IUPAC 118)

2,3,3',4,4'-pentaCB (IUPAC 105)

2',3,4,4',5-pentaCB (IUPAC 123)

2,3,4,4',5-pentaCB (IUPAC 114)

2,3,3',4,4',5-hexaCB (IUPAC 156)

2,3,3',4,4',5'-hexaCB (IUPAC 157)

2,3',4,4',5,5'-hexaCB (IUPAC 167)

2,3,3',4,4',5,5'-heptaCB (IUPAC 189)

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

LIMITY PŘÍPUSTNÉ TMAVOSTI KOUŘE A EMISNÍ LIMITY PRO PACHOVÉ LÁTKY

• 1. Emisní limity přípustné tmavosti kouře

Nejvyšší přípustná tmavost kouře je optická vlastnost kouře vyvolaná pohlcováním světla v kouřové vlečce vystupující z komína. Vyjadřuje se ve stupních podle Ringelmanna v kouřové vlečce (stupeň 0 - 5). Tmavost kouře lze rovněž vyjádřit ve stupních Bacharacha (stupeň 0 - 9) nebo měřením opacity (udávané v %), která se měří v kouřovodu.

Nejvýše přípustná tmavost kouře vypouštěného ze spalovacího procesu je obecně dána těmito emisními limity:

• a) Při spalování paliv nesmí být odcházející kouř tmavší než 2. stupeň při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí a změřená hodnota opacity nesmí být větší než 40 %. Po dobu roztápění zařízení ze studeného stavu v trvání nejdéle 30 minut, pokud pasport kotle nestanoví jinak, může tmavost kouře dostoupit až do úrovně stupně 3 Ringelmannovy stupnice nebo hodnoty 60 % opacity.

• b) Při spalování kapalných paliv musí být proces veden tak, aby kromě podmínek stanovených v předchozím písmenu a) nebyla při kontrole obsahu sazí měřením tmavosti skvrn na filtru z odsátého vzorku podle Bacharacha zjištěna vyšší hodnota, než odpovídá stupni 4 Bacharachovy stupnice při žádném ze tří po sobě provedených testů a stupni 3 alespoň u dvou ze tří provedených testů. Při roztápění zařízení ze studeného stavu se kontrola tmavosti kouře Bacharachovým testem neprovádí.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

KATALOG KATEGORIÍ, SKUPIN A PODSKUPIN ZDROJŮ

• 1. Katalog podle této přílohy je veden v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší podle § 13 odst. 1 zákona.

• 1. Výčet kategorií zdrojů je uveden v § 4 odst. 4 písm. a) zákona.

• 1. Výčet základních skupin zdrojů podle technického a technologického uspořádání je uveden v § 4 odst. 4 písm. b) zákona. (Poznámka: Součástí inventur emisí jsou také emise z dopravy a emise z provozu dalších mobilních zdrojů).

• 1. Každý zdroj znečišťování ovzduší je zařazen do Katalogu podle číselného kódu, který stanovuje skupinu a podskupinu zdroje. Pokud se jedná o vyjmenovaný zdroj znečišťování, který má zvláštním právním předpisem^1) stanoveny specifické emisní limity, je v katalogu číselnému kódu přiřazen název zdroje uvedený tímto předpisem.

• 1. Výčet základních skupin zdrojů je uveden v § 4 odst. 4 písm. b) zákona.

• 1. Dále se zdroje dělí do skupin:

Spalovací zdroje

Spalovací zdroje vyjmenované

Spalovací zdroje nevyjmenované

Ostatní zdroje

Zdroje emitující VOC z z procesů aplikujících organická rozpouštědla

Zdroje emitující VOC ze skladování a distribuce benzinu

Zdroje v energetickém průmyslu - odvětví transformace paliv

Zdroje ve výrobě a zpracování kovů

Zdroje ve výrobě nekovových minerálních produktů a zpracování nerostů

Zdroje v chemickém průmyslu a výrobách

Zdroje v odvětví nakládání s odpady vyjma spaloven odpadů

Zdroje z provozů zemědělských technologií

Zdroje v lehkém a potravinářském průmyslu, službách a některých dalších oborech

Zdroje ostatní nevyjmenované se spalováním paliv

Zdroje ostatní nevyjmenované bez spalování paliv

Spalovny odpadu

• 1. Osnova Katalogu je zveřejněna ve Věstníku ministerstva.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

EMISNÍ FAKTORY VYBRANÝCH OSTATNÍCH ZDROJŮ

• 1. Emisní faktory slouží pro výpočet poplatků za znečišťování ovzduší podle § 19 zákona. Pokud u zdroje nemůže být stanovena koncentrace znečišťující látky v odpadním plynu, popřípadě měrná výrobní emise, použije se postup zjištění množství vypouštěné znečišťující látky pomocí emisního faktoru uvedeného touto přílohou nebo zvláštním právním předpisem^1).

• 1. Stanovení množství vypuštěné znečišťující látky se provede výpočtem podle vztahu:

Ez = Ef . M

kde Ef je emisní faktor a M je množství jednotek, na které je emisní faktor vztažen (vztažná veličina emisního faktoru - například hmotnost spáleného paliva, hmotnost vstupní suroviny, hmotnost produkce, počet jednotek produkce apod).

• 1. V případě trvalého zavedení opatření omezujícího emise určité znečišťující látky u zdroje je nutno prokázat jeho průměrnou účinnost výsledkem autorizovaného měření. Stanovení množství vypuštěné znečišťující látky se v tomto případě provede výpočtem podle vztahu:

Eo = Ez.(1-0,01.η)

kde η je účinnost opatření omezující emise znečišťující látky v %.

• 1. Emisní faktory pro použití plynných paliv ve stacionárních plynových turbínách a pístových spalovacích motorech (kg/10^3.m^3)

Specifikace	NOx	SOx	VOC	TZL	CO
Plynové turbíny	11	0,002.S	0,2	-	3,7
Plynové turbíny odvozené z leteckých motorů	25	0,002.S	7	-	7
Pístové motory zážehové	60	0,002.S	30	0,05	15
Pístové motory dvojpalivové	40	0,002.S	30	0,1	15

Poznámka: S = obsah síry v palivu v mg/m^3

• 1. Emisní faktory pro použití kapalných paliv ve stacionárních plynových turbínách a pístových spalovacích motorech (kg/t)

Specifikace	NOx	SOx	VOC	TZL	CO
Plynové turbíny	15	20. S	0,6	-	5
Plynové turbíny odvozené z leteckých motorů	32	20. S	6	-	9
Pístové motory zážehové	75	20. S	30	0,1	250
Pístové motory vznětové	50	20. S	6	1,0	15

Poznámka: S = obsah síry v palivu v v % hmotnosti

• 1. Emisní faktory pro koksování uhlí

Znečišťující látka	Ef (g/t koksu)
NOx	260
SO2
Z otopu koksárenským plynem	1400
Z otopu směsným plynem	320
VOC	1000
TZL	1000
CO	1200

Poznámka: Uvedené hodnoty jsou orientační, pro výpočet poplatků jsou stanovovány Ef pro jednotlivé baterie a provozní služby hutních a báňských koksoven

• 1. Emisní faktory pro úpravu rud v černé metalurgii (spékací pásy)

Znečišťující látka	Ef (kg/t spečence)
NOx	0,5
SO2	2,0
VOC	0,1
TZL	2,0
CO	50

• 1. Emisní faktory vysokopecní provozy

Znečišťující látka	Ef (kg/t surového železa)
NOx	0,7
SOx	0,3
VOC	0,2
TZL	0,2; 1,0*
CO	8,0

Poznámka: * provozy bez licího pole

** provozy bez odprášení licího pole

• 1. Emisní faktory základních znečišťujících látek pro ocelárny v g/t oceli

Znečišťující látka	Kyslíkové konvertory	Nístějové pece	Elektrické obloukové pece
NOx	50	3500	300
SOx	1,5	2000	1,5
VOC	30	80	170
CO	5000	10000	2000
TZL* **	120	450	150

Poznámka: * Po odprášení

** Uvedené hodnoty jsou orientační – k dispozici jsou Ef konkrétních agregátů

• 1. Emisní faktory základních znečišťujících látek pro válcovny a slévárny

Vysvětlivka: * g/t vývalků

** g/t tekutého kovu

| Znečišťující látka | Válcovny * | Slévárny ** | | | | Studenovětrné kuplovny | Horkovětrné kuplovny | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | NOx | Směsný plyn | 250 | 70 | 350 | | Koksárenský plyn | 400 | | | | | SO2 | Směsný plyn | 2100 | 1400 | | | Koksárenský plyn | 2800 | | | | | TZL | | 10 000 | | | | CO | | 70 000 | | |

• 1. Emisní faktory pro vápenky

Znečišťující látka	Ef (g/t výrobku)
NOx	200
SO2	0
TZL	1500

• 1. Emisní faktory pro cihelny (veškerý cihlářský sortiment)

Znečišťující látka	Otop	Ef *
TZL	LTO, TTO	1,5
ZP, SV	20
SO2 **	LTO, TTO	20,0.S
ZP, SV	2,0.S
NOx	LTO, TTO	10
ZP	3300
SV	1600
CO	LTO, TTO	0,5
ZP, SV	270
VOC	LTO, TTO	0,4
ZP, SV	48

Vysvětlivky: LTO – lehký topný olej, TTO – těžký topný olej, ZP – zemní plyn, SV – svítiplyn

S – obsah síry udaný pro LTO TTO v % hmotnosti, pro ZP a SV v mg/m^3

• Ef pro LTO a TTO jsou udány v kg/t spáleného oleje, Ef pro ZP a SV jsou udány v kg/10^6.m^3 spáleného plynu

** V případě použití uhelného prachu jako ostřiva je třeba přičíst emisi SO2 podle obsahu síry v použitém uhlí s použitím Ef = 19,0.Sp (Sp= obsah síry v původním vzorku paliva v % hmotnosti)

Výpočet množství emisí fluoru z cihlářských a keramických výrob

Množství emisí fluoru z cihlářských a keramických výrob závisí na jeho obsahu ve výchozí surovině a na vypalovací teplotě. Pro stanovení množství uvolněného fluoru ze suroviny v závislosti na vypalovací teplotě se použije vztah:

A = (0,174. t – 145).0,97

Kde A = podíl uvolněného fluoru v %

t = nejvyšší teplota v °C (od 834 °C výše)

• 1. Emisní faktory pro výrobu keramiky a porcelánu

Uplatní se pro

• a) tepelné procesy Ef stejné jako u cihelen, včetně použití výpočtu emisí fluoru,

• b) ostatní procesy Ef pro TZL se stanoví individuálně podle vybavení odlučovací technikou,

• c) emisní faktor TZL pro úpravy materiálů je 500 g/t upravené suroviny pro zařízení bez odlučovačů, v případě, že jsou instalovány se postupuje ve smyslu písmena b).

• 1. Emisní faktory pro výroby anorganické chemie

Výrobek	Znečišťující látka	Ef (g/t výrobku)
H2SO4 jednoduchá absorpce	SOx	10000
dvojitá absorpce	2200
Elementární síra – Clausův proces bez odsíření	SOx	50000
10000
s odsířením

• 1. Emisní faktory pro čerpadla pohonných hmot (PHM)

PHM	Ef (g VOC/m3)
Benzin	1400
Motorová nafta	20

• 1. Emisní faktory pro skladování pohonných hmot (PHM)

PHM	Typ zásobníku	Ef (g VOC/t prosazení)
Benzin *	s plovoucí střechou	2000 ***
Nafta		39,3
Petrolej **		45,1
Ropa		380
Benzin automobilový	s pevnou střechou	730
Nafta		200

Poznámka: * benzin automobilový, letecký i technický

** petrolej letecký i technický

*** závisí na technickém stavu zásobníku

• 1. Emisní faktory pro kamenolomy a zpracování kamene

Základní Ef = 1 kg TZL (prachu)/t vyrobeného kameniva pro kamenolomy vyrábějící drcené kamenivo nebo kámen těžený v blocích s povrchovým opracováním.

Základní Ef = 0,4 kg TZL (prachu)/t vyrobeného kameniva pro kamenolomy vyrábějící výhradně kámen těžený v blocích.

Výpočet podle způsobu odlučování prachu:

Způsob odlučování	Záchyt (%)	Únik emise (%)
Lom bez jakéhokoliv odlučování, bez zakrytí technologických celků a dopravních cest	0	100
Lom bez jakéhokoliv odlučování, ale se zakrytými technologickými celky (drtič, granulátor, třídírna) včetně dopravních cest	10	90
Lom bez jakéhokoliv odlučování, ale se zakrytými technologickými celky včetně dopravních cest a se zkrápěním	30	70
Lom s cyklony na zakrytých technologických celcích	50	50
Lom s cyklony na zakrytých technologických celcích a se zkrápěním	60	40
Lom se zakrytými technologickými celky a tkaninovými filtry	80	20
Lom se zakrytými technologickými celky, tkaninovými filtry a se zkrápěním	90	10

Příklad výpočtu emise prachu pro kamenolom:

Roční výroba lomu = 60 660 t kameniva – roční emise prachu před odloučením je 60,66 t

Způsob odlučování je prováděn podle 3. řádku tabulky – únik emise je 70 %

Emise TZL se stanoví výpočtem takto: 60,66.0,7 = 42,5 t/rok

• 1. Emisní faktory pro krematoria

Znečišťující látka	Ef (g/žeh)
CO	300
VOC	30
NOx	800
SO2	50
TZL	350
Cl-	15
F-	5

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO JEDNORÁZOVÉ MĚŘENÍ EMISÍ

Metody analýzy pro jednorázové měření emisí^*^)

Číslo normy	Název normy	Účinnost od
ČSN ISO 9096 (83 4615)	Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace a hmotnostního toku tuhých částic v potrubí - Manuální gravimetrická metoda	1.7.1998
ČSN ISO 7934 (83 4702)	Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace emisí oxidu siřičitého - Odměrné stanovení chloristanem barnatým	1.7.1998
ČSN EN 1948-1 (83 4745)	Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF - Část 1: Vzorkování	1.8.1998
ČSN EN 1948-2 (83 4745)	Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF - Část 2: Extrakce a čištění	1.8.1998
ČSN EN 1948-3 (83 4745)	Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF - Část 3: Identifikace a kvantitativní stanovení	1.8.1998
ČSN EN 1911-1 (83 4750)	Stacionární zdroje emisí - Manuální metoda stanovení HCl - Část 1: Vzorkování Nahrazuje normy ČSN 83 4751-1 a ČSN 84 4751-2 od 1.6.1999	1.6.1999
ČSN EN 1911-2 (83 4750)	Stacionární zdroje emisí - Manuální metoda stanovení HCl - Část 2: Absorpce plynných sloučenin Nahrazuje normy ČSN 83 4751-1 a ČSN 84 4751-2 od 1.6.1999	1.6.1999
ČSN EN 1911-3 (83 4750)	Stacionární zdroje emisí - Manuální metoda stanovení HCl - Část 3: Analýza absorpčního roztoku a výpočty Nahrazuje normu ČSN 83 4751-5 od 1.6.1999	1.6.1999
ČSN ISO 10780 (83 4772)	Stacionární zdroje emisí - Měření rychlosti a objemového průtoku plynů v potrubí	1.7.1998
ČSN 83 4011	Ochrana ovzduší. Zdroje znečišťování ovzduší. Názvosloví	1.7.1985
ČSN 83 4501	Ochrana ovzduší. Měření emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší. Základní pojmy, názvosloví a rozdělení	1.10.1988
ČSN 83 4511	Ochrana ovzduší. Klasifikace emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší	1.12.1982
ČSN 83 4611	Ochrana ovzduší. Měření tuhých emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší	1.1.1983
ČSN 83 4711-1	Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Všeobecná část	1.3.1983
ČSN 83 4711-2	Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Odběr vzorku pro manuální metody měření	1.3.1983
ČSN 83 4711-3	Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení celkového obsahu oxidů síry	1.3.1983
ČSN 83 4711-4	Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení obsahu kyseliny sírové a celkového obsahu oxidu siřičitého a sírového	1.3.1983
ČSN 83 4711-5	Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení celkového obsahu oxidu sírového a kyseliny sírové a obsahu oxidu siřičitého	1.3.1983
ČSN 83 4711-6	Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení obsahu oxidu sírového	1.3.1983
ČSN 83 4712-1	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirovodíku ze stacionárních zdrojů. Všeobecná část	1.6.1988
ČSN 83 4712-2	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirovodíku ze stacionárních zdrojů. Odběr vzorku pro manuální metody měření	1.6.1988
ČSN 83 4712-3	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirovodíku ze stacionárních zdrojů. Metoda odměrného stanovení	1.6.1988
ČSN 83 4712-4	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirovodíku ze stacionárních zdrojů. Metoda fotometrického stanovení	1.6.1988
ČSN 83 4713-1	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirouhlíku ze stacionárních zdrojů. Všeobecná část	1.6.1988
ČSN 83 4713-2	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirouhlíku ze stacionárních zdrojů. Odběr vzorku pro manuální metody měření	1.6.1988
ČSN 83 4713-3	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirouhlíku ze stacionárních zdrojů. Metoda argentometrická	1.6.1988
ČSN 83 4713-4	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirouhlíku ze stacionárních zdrojů. Metoda jodometrická	1.6.1988
ČSN 83 4721-1	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Všeobecná část	1.1.1988
ČSN 83 4721-2	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Odběr vzorku pro manuální metody měření	1.1.1988
ČSN 83 4721-3	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Metoda alkalimetrické titrace	1.1.1988
ČSN 83 4728-1	Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Všeobecná část	1.4.1986
ČSN 83 4728-2	Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Odběr vzorku pro manuální metody měření	1.4.1986
ČSN 83 4728-3	Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Metoda odměrného stanovení	1.4.1986
ČSN 83 4728-4	Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Metoda fotometrického stanovení	1.4.1986
ČSN 83 4728-5	Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Metoda potenciometrická	1.4.1986
ČSN 83 4751-3	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. Stanovení chloru. Fotometrická metoda	1.8.1988
ČSN 83 4751-4	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. Stanovení chloru. Odměrná metoda	1.8.1988
ČSN 83 4751-6	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. Stanovení chloru a chlorovodíku vedle sebe	1.8.1988
ČSN 83 4752-1	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Všeobecná část	1.8.1990
ČSN 83 4752-2	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Odběr vzorků pro manuální metody měření	1.8.1990
ČSN 83 4752-3	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Potenciometrická metoda stanovení	1.8.1990
ČSN 83 4752-4	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Fotometrická metoda stanovení	1.8.1990
ČSN 83 4752-5	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Metoda odměrného stanovení	1.8.1990

^*^) Vysvětlivka: Za součást této přílohy je dále nutno považovat veškeré platné normy ČSN, ČSN ISO a ČSN EN, které jsou nebo budou vydány Českým normalizačním institutem a které souvisí s prováděním jednorázového měření emisí látek znečišťujících ovzduší.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ EMISÍ

I. Princip metody pro kontinuální měření emisí - měřená látka

- absorpce beta záření	tuhé znečišťující látky
- fotometrie	tuhé znečišťující látky
- absorpce viditelného záření	tuhé znečišťující látky
- infračervená spektrometrie	SO2, CO, NOx (NO), HCl, HF
- nedisperzní infračervená absorpční spektromtetrie (NDIR)	- CO, CO2, SO2, NO, NO2, NH3, H2S, CS2, jednotlivé organické sloučeniny
- ultrafialová spektrometrie	SO2, NOx (NO), CO
- nedisperzní ultrafialová absorpční spektrometrie (NDUV)	- CO, CO2, SO2, NO, NO2, NH3, jednotlivé organické sloučeniny
- potenciometrie	F- a Cl-
- kolorimetrie	H2S
- plamenoionizační detekce	TOC
- katalytické spalování	TOC
- chemoluminiscence	NOX (NO)
- paramagnetismus	O2
- elektrochemická s keramickým elektrolytem	O2, H2O
- psychrometrická vysokoteplotní metoda	H2O
- hmotnostní spektrometrie (MS)	současně všechny jednotlivé organické látky, TOC, většina plynných anorganických látek
- infračervená absorpční spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR)	- TOC, současně všechny plynné anorganické i organické látky s výjimkou slouč. s homoatomárními molekulami
- měření diferenčního tlaku Prandtlovy trubice	rychlost proudění plynu
- tepelná anemometrie	rychlost proudění plynu
- měření rychosti šíření ultrazvuku	rychlost proudění plynu

II. Požadavky na přístroje pro kontinuální měření emisí

a) minimální stanovitelné množství	do 2 % rozsahu,
b) okolní teplota	od + 5 °C do 35 °C nebo
od - 10 °C do + 55 °C,
c) teplotní závislost nulového bodu (zero) při změně o 10 °C	menší než ± 2 % z nejcitlivějšího rozsahu (větší vliv musí být kompenzován),
d) teplotní závislost kontrolního bodu (span) při změně o 10 °C	menší než ± 3 % z rozsahu (větší vliv musí být kompenzován),
e) rušivý vliv všech ostatních složek na měření	± 4% z nejcitlivějšího rozsahu
f) 90 % časová hodnota	nesmí být větší než 200 sekund včetně odběrového zařízení,
g) posun nulového bodu (zero) během kontrolního intervalu	nesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než ± 2 %,
h) posun kontrolního bodu (span) během kontrolního intervalu	nesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než ± 2 %,
i) odběr vzorku a odběrová zařízení	jsou konstruována tak, že nedochází k zanášení pevnými látkami a k sorpcím měřené látky,
j) nulový bod (zero) a kontrolní bod (span)	musí být během intervalu kontroly minimálně 1x zaznamenán na registračním zařízení,
k) výrobcem musí být stanoveny intervaly justování, tj. nastavení nulového bodu (zero) a kontrolního bodu (span) a údržby,
l) odběrná trasa musí být provedena a provozována tak, aby nedocházelo ke ztrátám analytu a poruchám funkce trasy.

III. Metody analýzy pro kontinuální měření emisí^*)

Číslo normy	Název normy	Účinnost od
ČSN ISO 10155 (83 4616)	Stacionární zdroje emisí - Automatizovaný monitoring hmotnostní koncentrace částic - Charakteristiky, zkušební metody a specifikace	1.7.1998
ČSN ISO 10396 (83 4770)	Stacionární zdroje emisí - Odběr vzorků pro automatizované stanovení hmotnostních koncentrací plynných složek	1.7.1998
ČSN ISO 7935 (83 4701)	Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace emisí oxidu siřičitého - Charakteristiky automatizovaných měřicích metod	1.7.1998
ČSN ISO 10849 (83 4704)	Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace emisí oxidů dusíku - Charakteristiky automatizovaných měřicích metod	1.7.1998
ČSN EN 12619 (83 4742)	Stacionární zdroje emisí. Stanovení nízkých hodnot hmotnostní koncentrace celkového plynného organického uhlíku ve spalinách. Kontinuální metoda s použitím plamenového ionizačního detektoru	1.5.2000
ČSN 83 4611	Ochrana ovzduší. Měření tuhých emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší.
ČSN 83 4711-7	Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Kontinuální stanovení celkového obsahu oxidu siřičitého	1.3.1983
ČSN 83 4740	Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidu uhelnatého ze stacionárních zdrojů. Metoda infračervené absorpční spektroskopie	1.6.1991

^*) Vysvětlivka: Za součást této přílohy je dále nutno považovat veškeré platné normy ČSN, ČSN ISO a ČSN EN, které jsou nebo budou vydány Českým normalizačním institutem a které souvisí s prováděním jednorázového měření emisí látek znečišťujících ovzduší.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

SEZNAM STÁLÝCH A PROMĚNNÝCH ÚDAJŮ TVOŘÍCÍCH PROVOZNÍ EVIDENCI

• 1. Identifikace zdroje znečišťování

Stálé údaje

Údaje o provozovateli

Identifikační číslo provozovatele (IČO, DIČ), obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení, bydliště, adresa (obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax, elektronická adresa), statutární zástupce, bankovní spojení.

Údaje o zdroji ( provozovně)

Identifikační číslo provozovny (IČP), kategorie, název a skladba provozovny, počet zdrojů v provozovně, adresa a kontakty (okres, NUTS, kód ZÚJ, kód ÚTJ, obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax, elektronická adresa - pokud se liší od identifikace provozovatele, odpovědná osoba), číslo katastrálního území, parcelní číslo, souřadnice, celkový jmenovitý tepelný výkon nebo příkon (MW) nebo projektovaná výrobní, skladovací, případně jiná kapacita.

• 1. Údaje o technologickém provozu

Stacionární zdroje znečišťování se podle technického a technologického uspořádání dělí na zařízení spalovacích technologických procesů (spalovací zdroje), spalovny odpadů a ostatní technologické zdroje ( § 4 odst. 4 zákona). Provozovna sestává ze zařízení, která samostatně nebo společně s jinými zařízeními tvoří zdroj nebo více zdrojů znečišťování ovzduší.

Stálé údaje:

Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie, kategorie zdroje, druh výroby, název podle katalogu zdrojů, výrobce, rok výroby a uvedení do provozu, životnost, denní, týdenní a roční provozní rytmus, počet odlučovacích zařízení a jejich evidenční čísla, evidenční čísla komínů nebo výduchů, evidenční čísla měření a uplatněné emisní limity.

• a) Údaje o zařízeních na spalování paliv, kotlích, spalovnách odpadu a procesních ohřevech bez kontaktu s technologickou látkou

Stálé údaje:

Typ kotle nebo zařízení, výrobce, rok uvedení do provozu, jmenovitý tepelný výkon a příkon, účinnost kotle nebo zařízení udaná výrobcem, druh topeniště.

U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla také instalovaný elektrický výkon.

U kotlů a zařízení spalujících plynná nebo kapalná paliva také druh, výkon a pracovní přetlak hořáku. U kotlů a zařízení spalujících současně více druhů paliv také druhy přídavných paliv nebo spoluspalovaného odpadu a jejich průměrný podíl na tepelném příkonu zařízení.

Při spoluspalování odpadu evidenční údaje povolení ke spoluspalování odpadu, druh odpadu povoleného ke spoluspalování, jeho nejvyšší přípustné množství za jednotku času nebo podíl při spoluspalování.

Proměnné údaje:

Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, vyrobené teplo, průměrné využití jmenovitého tepelného výkonu, evidenční čísla měření.

U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla také vyrobená elektrická energie, průměrné využití instalovaného elektrického výkonu.

• b) Údaje o procesních ohřevech s kontaktem spalin s technologickou látkou

Stálé údaje:

Druh a charakteristika spalovacího zařízení, jmenovitý tepelný výkon, počet hořáků, druh, výkon a pracovní přetlak hořáku, název produktu, měrná jednotka produktu, kapacita výroby, měrná energetická náročnost.

Proměnné údaje:

Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného produktu (počet měrných jednotek produktu za daný den, měsíc a rok), evidenční čísla měření.

• c) Ostatní technologické procesy

Stálé údaje:

Označení výrobku (produktu), měrná jednotka výrobku, kapacita výroby, měrná energetická náročnost.

Proměnné údaje:

Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného produktu (počet měrných jednotek výrobku za daný den, měsíc a rok), evidenční čísla měření.

• 1. Údaje o palivech, surovinách nebo odpadech

• a) Údaje o spalovaných palivech nebo odpadu, případně o spoluspalovaném odpadu

Stálé údaje:

Evidenční číslo zařízení, evidenční číslo provozu.

Proměnné údaje:

Rok, měsíc, den, čas, druh paliva, spotřeba paliva, odpadu nebo spoluspalovaného odpadu, jakostní znaky (výhřevnost, obsah vody, obsah popela a síry v sušině nebo obsah popela a síry v původním vzorku, nebezpečné vlastnosti odpadu), počet provozních hodin, emise znečišťujících látek.

U kotlů a jiných zařízení spalujících současně více druhů paliv také: druhy paliv, spotřeba jednotlivých druhů paliv nebo odpadu, počet provozních hodin, jakostní znaky jednotlivých druhů paliv a podíl jednotlivých druhů paliv nebo odpadu na celkovém jmenovitém tepelném příkonu nebo výkonu.

• b) Údaje o surovinách nebo odpadu

Stálé údaje:

Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu.

Proměnné údaje:

Rok, měsíc, den, čas, název suroviny nebo odpadu, druh a složení suroviny nebo odpadu, měrná jednotka suroviny nebo odpadu, obsah znečišťujících látek v surovině nebo odpadu na jednotku (měrná výrobní emise vztažená na měrnou jednotku suroviny nebo odpadu), spotřeba suroviny nebo odpadu v měrných jednotkách.

• 1. Údaje o zařízení k omezování emisí

Stálé údaje:

Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu. Evidenční číslo a typ odlučovacího zařízení, odlučovací stupeň, počet jednotek, výrobce, rok uvedení do provozu, druh znečišťující látky, garantovaná účinnost odlučovače za nejméně příznivých provozních podmínek.

Proměnné údaje:

Čas, druh znečišťující látky, provozní účinnost, časové využití v daném intervalu, objemový průtok odpadního plynu odlučovačem.

• 1. Údaje o komínech a emisích

Stálé údaje:

Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu. Evidenční číslo komína (nebo jiného výduchu či výpusti), výška komína (nebo jiného výduchu či výpusti), světlost v koruně komína, nadmořská výška paty komína, materiál a tepelněizolační vlastnosti komína, evidenční čísla vypouštěných znečišťujících látek.

Proměnné údaje:

Evidenční číslo komína, průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem, výduchem nebo výpustí ze zařízení na odlučování emisí v místě měření emisí, termín, ve kterém bylo u zdroje provedeno autorizované měření emisí, druh a množství emisí znečišťující látky.

• 1. Údaje o měření nebo jiném způsobu zjišťování množství emisí znečišťujících látek

Stálé údaje:

Evidenční číslo zdroje a provozovny, evidenční číslo zařízení technologie a provozu, seznam znečišťujících látek, pro které má zdroj stanoveny emisní limity, a údaje, na které látky se vztahuje jednorázové měření a na které kontinuální měření emisí, četnost jednorázových měření emisí.

Proměnné údaje:

Čísla protokolů jednorázových měření emisí a data jejich vystavení, název znečišťující látky, způsob zjištění množství emise, datum, název subjektu provádějícího jednorázové měření nebo ověřujícího kontinuální měření, druh, četnost, podmínky a místo měření, použitá přístrojová technika a měřicí metoda, naměřená koncentrace znečišťující látky při referenčních podmínkách, objemový průtok, teplota a tlak, obsah kyslíku v odpadním plynu, koncentrace a hmotnostní tok zjišťované znečišťující látky, vypočtená nebo odvozená měrná výrobní emise, emisní faktor použitý pro výpočet množství emisí, příp. jiný způsob výpočtu množství emisí.

• 1. Údaje o poruchách a haváriích

Stálé údaje:

Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu.

Proměnné údaje:

Datum, název zařízení, doba trvání, druh a množství emisí, příčina havárie, přijatá opatření, hlášení orgánu ochrany ovzduší.

• 1. Údaje o uplatňování plánu snížení emisí

Stálé údaje:

Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu, evidenční číslo znečišťující látky, termíny a plánované snížení množství emisí.

Proměnné údaje:

Údaje o plnění (realizaci) plánu.

• 1. Údaje o uplatňování plánu na zavedení zásad správné zemědělské praxe

Stálé údaje:

Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu, termíny a plánované úkoly na zavedení zásad správné zemědělské praxe.

Proměnné údaje:

Údaje o plnění plánu.

• 1. Údaje o plnění emisního stropu

Stálé údaje:

Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu, evidenční číslo znečišťující látky, stanovený emisní strop.

Proměnné údaje:

Údaje o plnění stanoveného emisního stropu.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

OBSAH PROVOZNÍHO ŘÁDU

1) Identifikace zdroje a provozovny, ve které je zdroj umístěn, majitele a provozovatele (zejména aktuální výpis z obchodního rejstříku apod).

2) Podrobný popis technologie zdroje znečišťování s důrazem na technický popis instalovaných zařízení nebo částí zařízení, která při provozu znečišťují nebo v případě havárie nebo poruchy mohou znečišťovat ovzduší, a dále popis zařízení sloužících k omezování emisí znečišťujících látek a jejich funkce. Číslování zdroje a jeho částí musí být shodné s provozní evidencí zdroje a v jednoznačné návaznosti na platné provozní a technologické předpisy provozovatele.

3) Zpracovávané suroviny a spalovaná paliva nebo odpady používané na zdroji, u všech paliv a surovin musí být k dispozici bezpečnostní datové listy (výrobce, dodavatel, vlastnosti, složení, požadavky na jakost), údaje o vztahu k dodržování emisních limitů nebo podmínek provozu zdroje.

4) Popis technologických operací prováděných v zařízeních uvedených v bodu 2 se vstupními surovinami a s palivy uvedenými v bodu 3, chemismus reakcí včetně známých vedlejších reakcí, způsoby řízení a kontroly prováděných operací (detailní podmínky zpracování surovin a podmínky spalování paliv, podmínky provozu zařízení sloužících k omezování emisí znečišťujících látek nebo dalších operací sloužících k omezování emisí znečišťujících látek).

5) Výstupy z technologie - produkty, energie, odpady (zbytky), znečišťující látky, a jejich vlastnosti, kvalitu, kvantitu, místa výstupu z technologie do ovzduší a způsob zacházení s nimi.

6) Detailní popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a popis měřicího místa, včetně postupu sledování provozu zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí (zejména sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, pH, tmavosti kouře, ale i dalších parametrů).

7) Označení operací, u kterých v případě poruchy nebo havárie zařízení nebo jeho části může dojít k emisím znečišťujících látek ve vyšší míře než při obvyklém provozu (uvedení v úvahu přicházejících znečišťujících látek, jejich koncentrace, množství, vlastnosti).

8) Uvedení aktuálního spojení^*) na kompetentní orgány ochrany ovzduší. Způsob a rozsah podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší včetně časových lhůt a odpovědných funkcí (osob). Způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích.

9) Způsob předcházení haváriím a poruchám^*). Termíny kontrol, revizí a údržby zařízení odlučovačů (denní, týdenní, čtvrtletní, pololetní a roční), popřípadě dalších zařízení a technologií sloužících k ochraně ovzduší nebo pro ovzduší rozhodujících. Uvedení způsobu proškolení obsluh a odpovědných osob.

10) Způsob a četnost seřizování zařízení ke spalování paliv.

11) Definice poruch s dopadem na ovzduší a jejich odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii zdroje a podmínky odstavení zdroje z provozu.

12) Definice havárií s dopadem na ovzduší a jejich odstraňování pro konkrétní technologii zdroje, podmínky odstavení zdroje z provozu.

13) Uvedení opatření, která jsou nebo budou provozovatelem přijata ke zmírnění důsledků předpokládaných havárií a poruch.

14) Uvedení postupů provozovatele při zmáhání havárií a odstraňování poruch včetně režimů omezování nebo zastavování provozu zařízení.

15) Informování^*) veřejnosti při haváriích.

16) Výjimečná a zvláštní ustanovení a ujednání (výzkum, odvracení nebezpečí ohrožení jiné složky životního prostředí, havarijní odvětrání, zdolávání požárů, odstraňování příčin nebo následků nebezpečných epidemií, živelní nebo jiné krizové situace, inertizace, požární cvičení apod.).

17) Situace, operace a stavy - neplnění stanovených emisních limitů (zásady - stanovené emisní limity nebudou plněny (nutno zdůvodnit a doložit) v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po stanovenou dobu nebo při seřizování technologií).

18) Podpis statutárního zástupce nebo jím zmocněné osoby, platnost provozního řádu, zrušující ustanovení, rozhodnutí inspekce.

19) Způsob vedení a kontroly údajů závazných pro sledování přijatého plánu snížení emisí, plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe, plnění emisního stropu nebo plánu útlumu provozování zvláště velkého spalovacího zdroje.

*) Poznámka: Takto označené údaje mohou být zpracovány ve zvláštní části provozního řádu jako společné pro všechny zdroje jediné provozovny podle § 2 písm. cc).

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

MĚŘENÍ TMAVOSTI KOUŘE

A. Měření tmavosti kouře metodou podle Ringelmanna

• 1. Metoda je založena na porovnání tmavosti kouřové vlečky s odpovídajícím stupněm Ringelmannovy stupnice lidským zrakem. Tmavost zbarvení kouřové vlečky přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic.

• 1. Ringelmannova stupnice se skládá z pěti čtvercových polí. V každém poli je na bílém podkladě pravoúhlá síť černých čar o takové tloušťce a hustotě sítě, že pole odpovídá určitému procentu černé barvy na bílém podkladě.

• 1. Rozlišuje se stupeň 0 až 5 Ringelmannových stupňů

• a) stupeň 0 tvoří čistě bílé pole s definovanou odrazivostí světla 80 %,

• b) stupeň 1 odpovídá 20 % černé barvy na bílém podkladě,

• c) stupeň 2 odpovídá 40 % černé barvy na bílém podkladě,

• d) stupeň 3 odpovídá 60 % černé barvy na bílém podkladě,

• e) stupeň 4 odpovídá 80 % černé barvy na bílém podkladě,

• f) stupeň 5 odpovídá 100 % černé barvy na bílém podkladě a slouží pro ověření optických vlastností Ringelmannovy stupnice, černá barva použitá k tisku stupnice musí mít odrazivost světla 5 %.

• 1. Optické vlastnosti Ringelmannovy stupnice použité k měření musí být ověřeny.

• 1. Měření tmavosti kouře podle této metody provádí pozorovatel ze vzdálenosti 150 až 400 m od pozorovaného komína. Směr kouřové vlečky vystupující z komína má být přibližně v pravém úhlu na směr pozorování. Pozadí kouřové vlečky má tvořit rozptýlené světlo oblohy během dne, pozorování není možno provádět proti slunci ani proti zástavbě nebo okolnímu terénu. Pozorovatel drží při měření Ringelmannovu stupnici ve volně natažené paži tak, že síť jednotlivých polí se slije do rozdílných stupňů šedé barvy. Porovnáním stupnice s kouřovou vlečkou v místě výstupu kouře z koruny komína se určí stupeň tmavosti kouře.

• 1. Při každém měření se provádí 30 odečtů v pravidelných půlminutových intervalech. Délka jednoho odečtu činí 5 sekund. Měření se vyhodnotí jako průměrná tmavost kouře ze třiceti odečtů.

B. Měření tmavosti kouře metodou podle Bacharacha

• 1. Metoda je založena na porovnání kruhové barevné skvrny získané prosátím předepsaného množství kouřových plynů přes filtrační papír se standardními skvrnami Bacharachovy stupnice. Tmavost zbarvení kouřové vlečky přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic.

• 1. Zařízení pro měření se skládá z odběrové sondy o vnitřním průměru 6 mm s odchylkou max. 0,1 mm, filtračního papíru, odsávací pumpy o zdvihovém objemu 0,163 dm^3 s odchylkou max. 0,007 dm^3 a Bacharachovy stupnice.

• 1. Zdvihový objem odsávací pumpy a optické vlastnosti Bacharachovy stupnice použité k měření musí být ověřeny.

• 1. Měření tmavosti kouře podle této metody se provádí odběrem kouřových plynů sondou z kouřovodu. Do zářezu v pumpě se vloží čistý filtrační papír a dotažením se zajistí těsnost spoje. Odsávací sonda se zasune do kouřovodu kolmo ke směru proudu spalin, co nejdále směrem ke středu (umístění sondy musí být takové, aby byl nasáván vzorek z hlavního proudu spalin). Deseti úplnými zdvihy pumpy se provede nasátí předepsaného vzorku spalin 1,63 dm^3 s odchylkou max. 0,071 dm^3. Zdvihy pumpy se provádí volně, avšak tak, aby celý vzorek byl odebrán v čase kratším než tři minuty. Po provedení odběru se uvolní a vyjme filtrační papír; vytvořená skvrna musí být kruhová o průměru 6,0 mm s odchylkou max. 0,1 mm. Tmavost skvrn se porovná s tmavostí skvrn Bacharachovy stupnice.

• 1. Při každém měření se provádí 3 odběry v pravidelných intervalech 5 minut. Měření se hodnotí jako tři samostatné odběry.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

PROTOKOL O AUTORIZOVANÉM MĚŘENÍ

Protokol musí obsahovat alespoň tyto údaje

• 1. Úvod - obsahuje popis zadání, způsob realizace, identifikaci dodavatele, případně spolupráci se subdodavateli.

• 1. Účel měření - obsahuje údaje o účelu měření, případně údaje o způsobu použití výsledků provedeného měření.

• 1. Popis zařízení - obsahuje dostupná technická data o zařízení, na kterém bylo prováděno měření, případně stručný komentář k technologii a postupu výrobních operací ve vztahu k měření, případně schéma měřeného zařízení.

• 1. Způsob měření - obsahuje podrobné údaje o použité přístrojové technice, postupech a metodikách měření, postupech získání a zpracování vzorků a údaje o metrologické návaznosti měření, vyhodnocení měření, případně schéma měřicího místa.

• 1. Průběh měření - obsahuje údaje o průběhu měření, odběru vzorků, sledování parametrů provozu měřeného zdroje, probíhajících technologických operacích a o vlivech, které mohly působit na přesnost a správnost měření.

• 1. Výsledky měření - obsahují přehled výsledků měření hmotnostních koncentrací znečišťujících látek vyjádřených ve formě přímo porovnatelné s emisními limity pro měřený zdroj, výsledky měření průtoku odpadních plynů, hmotnostní tok znečišťujících látek a měrnou výrobní emisi (je-li stanovení hodnoty vztažné veličiny prakticky možné), včetně vyjádření nejistot a platnosti měření, a dalších měření - především obsahu kyslíku a vodní páry v odpadním plynu a fyzikálních veličin charakterizujících stav odpadního plynu, především jeho teplotu, tlak a hustotu.

• 1. Použitá literatura - obsahuje seznam literatury, zákonů, vyhlášek, technických norem a metodických postupů na které je v textu odvolávka.

• 1. Použité veličiny a značky - obsahuje seznam značek, popis veličiny a příslušnou jednotku.

• 1. Tabulky a přílohy - obsahují přehledy naměřených a vypočtených hodnot uspořádaných v tabelární a grafické formě, případně stručný komentář k nim.

• 1. Vyhodnocení výsledků měření podle bodu 6 a jejich porovnání s hodnotami emisních limitů platných u zdroje k datu měření. Toto porovnání výsledků měření musí být v protokolu uvedeno jako samostatná část, a musí být zpracována podle osnovy, kterou předá autorizovaným osobám podle § 15 zákona inspekce.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O POVOLENÍ

Vysvětlivky k příloze:

• a) Pro účely této přílohy jsou používány výrazy „nový zdroj“ a „stávající zdroj^“.

• Nový zdroj = zdroj, který je buď ve fázi projektové přípravy nebo kterému nebylo ještě uděleno povolení k provozu (není ještě provozován).

• Stávající zdroj = zdroj, který je již provozován na základě dosavadních povolení, ať již po jakoukoli dobu.

• b) Orgán ochrany ovzduší nemusí po žadateli vyžadovat doklady, které již má k dispozici nebo které jsou zřejmé z předložené souhrnné provozní nebo provozní evidence nebo které nemají vztah k předmětu či podstatě žádosti.

• 1. Náležitosti žádosti o povolení u zdrojů podle zvláštního právního předpisu^1), s výjimkou spaloven odpadu a zařízení schvalovaných pro spoluspalování odpadu.

Orgán ochrany ovzduší udělující povolení podle zákona vyžaduje k žádosti tyto podklady:

• 1.1. Specifikace katastrálních území, na kterých bude investice realizována (nový zdroj) nebo je již zbudována (stávající zdroj).

• 1.2. Úplný soupis všech zdrojů znečišťování ovzduší umístěných na území zdroje znečišťování ovzduší včetně specifikace všech komínů, výduchů nebo výpustí ze zařízení pro zachycování emisí. V případě nových zdrojů tyto údaje dle projektu. Podrobný technický popis všech zdrojů znečišťování ovzduší, které zde žadatel provozuje. Pro posouzení technologie a zařízení je nutno dodat minimálně následující údaje: přesné označení zařízení názvem a typem, název a adresu výrobce zařízení, podrobný technický popis zařízení, technické parametry zařízení.

• 1.3. Vlastní projekt, včetně jeho názvu a identifikačního označení, který je předmětem žádosti, pokud jde o nový zdroj. Materiály musí obsahovat mimo jiné údaje o přesném umístění stavby, investorovi, zpracovateli projektu a další projektovou dokumentaci - zejména technickou zprávu. Z materiálu musí být zřejmý podrobný technický popis celého technologického zařízení, procesů na něm probíhajících a technické parametry - zejména kapacita zařízení, hmotnostní toky jednotlivých vstupních i výstupních materiálů, spotřeba energií ad.

• 1.4. Pokud jde o stávající zdroj, platnou výkresovou a technickou dokumentaci staveb a technologií zdrojů, provozní předpisy, technologické předpisy a reglementy a další materiály nezbytné k tomu aby byl zřejmý podrobný technický popis celého technologického zařízení, procesů na něm probíhajících, a technické parametry - zejména kapacitu zařízení, hmotnostní toky jednotlivých vstupních i výstupních materiálů, spotřeba energií.

• 1.5. Emisní limity, které jsou u všech stávajících zdrojů stanoveny k datu žádosti o povolení. Dále schválené plány snižování emisí nebo schválené plány zavádění zásad správné zemědělské praxe u stávajícho zdroje, pokud jsou uplatněny.

• 1.6. Provozní řády stávajícího zdroje (zdrojů) zpracované podle § 11 odst. 2 zákona, nebo jejich návrhy v případě nových zdrojů. Dále regulační řády u stávajících zdrojů, pokud jsou ze zákona zpracovány.

• 1.7. Údaje souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší za poslední tři roky u stávajících zdrojů.

• 1.8. Doklad o tom, že investoru nebo provozovateli (stávající zdroj) je známa imisní situace a rozptylové podmínky v místě předpokládané realizace. Jeho hodnocení nebo předpoklad (nový zdroj) konkrétního dopadu provozu investice na kvalitu ovzduší doložený rozptylovou studií nebo odborným posudkem pokud tak stanoví zákon.

• 1.9. Informace k plánovaným modernizacím stávajícího závodu (zdroje). Uvést kvantifikikaci snížení emisí stávajícího závodu (zdroje).

• 1.10. Vyjádření, zda projekt investice nového zdroje nebo dokumentace stávajícího zdroje obsahuje podrobné technické řešení ochrany ovzduší. Jeho popis dle projektu (nový zdroj), v případě stávajícího zdroje předložit podrobný popis stávajícího technického řešení. Doklad o tom, že projekt investice (nový zdroj), nebo stav zařízení (stávající zdroj) zajišťuje odvod odpadních plynů do vnějšího ovzduší kontrolovaným způsobem, doložený informacemi o technickém řešení, počtech a výškách výduchů a komínů, instalovaných zařízeních pro zachycování látek znečišťujících ovzduší, která musí být použita, aby bylo zajištěno splnění emisních limitů, a dále o zařízeních pro zamezení nekontrolovatelnému úniku znečišťujících látek do vnějšího ovzduší (podtlakem, hermetizací nebo jinak).

• 1.11. Podrobná informace o zajištění zjišťování emisí látek znečišťujících ovzduší. Údaje o počtu a umístění měřicích míst pro zjišťování emisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hmotnostního toku emisí.

• 1.12. Doklad o tom, zda investice (nový zdroj) nebo existující zařízení (stávající zdroj) je vedena jako nejlepší dostupná technika (BAT) z hlediska ochrany ovzduší a v jakém referenčním dokumentu, v případě velkých a středních zdrojů porovnání s nejlepšími známými technologiemi.

• 1.13. Referenční údaje na dřívější instalaci identické technologie v zahraničí, a jestliže se na ní firma investora podílela, zda lze její projekt považovat za obdobný s projektem investice v ČR.

• 1.14. Specifikace všech znečišťujících látek, které budou při provozu investice přecházet do vnějšího ovzduší, včetně látek, které budou emitovány za přechodných stavů (najíždění, zastavování operací) nebo při náhodných jevech nebo haváriích. U stávajících zdrojů uvést informace o stávajících emisích ve stejném rozsahu.

• 1.15. Údaje o vstupním použití látek poškozujících ozonovou vrstvu Země specifikovaných zákonem při výstavbě nebo provozu investice (nový zdroj) nebo o skutečném použití a nakládání s těmito látkami za provozu stávajícího zařízení. Pakliže látky jsou používány, uvést úplný výčet druhů a množství těchto látek.

• 1.16. Údaj o ochraně okolí investice (nový zdroj) nebo stávajícího zdroje před obtěžováním emisemi pachových látek. Informace, zda v důsledku provozu zařízení pachové látky vznikají, pokud ano, tak s uvedením jejich specifikace a způsobu, kterým budou zachycovány.

• 1.17. Zprávy o autorizovaném stanovení látek znečišťujících ovzduší - měřicí protokoly podle zákona a této vyhlášky.

• 1.18. Uvedení podrobných konkrétních hodnot parametrů uvedených v následující tabulce:

Dotazy k zajištění ochrany ovzduší před emisemi jednotlivých znečišťujících látek nebo jejich skupin.
Vysvětlivky k tabulce: 1. U jednotlivých položek uvést předpokládané (nový zdroj) nebo skutečně dosahované (stávající zdroj) hmotnostní množství emisí dotyčné látky za jednotku času standardního provozu zařízení investice na jmenovitý výkon, jejich garantovanou maximální koncentraci v odpadních plynech nebo v odpadní vzdušině v místě výstupu ze zařízení do vnějšího ovzduší. (Zapsat pro každou příslušnou znečišťující látku do řádku 1). 2. Popsat způsob zachycování nebo snižování emisí příslušné látky, zejména typy, názvy a technické parametry filtrů, odlučovačů, skrubrů, spalovačů, katalyzátorů atp. (Zapsat do řádku 2). 3. Doložit vhodným způsobem, že projektovaný postup zachycování nebo snižování emisí příslušné látky odpovídá požadavkům na nej lepší dostupné techniky. (Zapsat do řádku 3).
Oxid siřičitý	1	t/rok	mg/Nm3
	2
	3
Oxidy dusíku	1	t/rok	mg/Nm3
	2
	3
Amoniak (NH3)	1	t/rok	mg/Nm3
	2
	3
Oxid uhelnatý	1	t/rok	mg/Nm3
	2
	3
Těkavé organické	1	kg/rok	mg/Nm3
látky VOC	2
	3
Těžké kovy a jejich	1	g/rok	mg/Nm3
sloučeniny	2
	3
Tuhé znečišťující látky	1	t/rok	mg/Nm3
	2
	3
---	---	---	---
Azbest (suspendované	1	g/rok	mg/Nm3
částice, vlákna)	2
	3
Chlor a jeho sloučeniny	1	kg/rok	mg/Nm3
	2
	3
Fluor a jeho sloučeniny	1	kg/rok	mg/Nm3
	2
	3
Arsen a jeho sloučeniny	1	g/rok	mg/Nm3
	2
	3
Kyanovodík a kyanidy	1	g/rok	mg/Nm3
	2
	3
Látky pro které bylo prokázáno, že vykazují karcinogenní či mutagenní vlastnosti nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci cestou ovzduší	1	g/rok	mg/Nm3
2
Poznámka: Podrobnější popis problematiky výskytu těchto látek	3
Persistentní organické polutanty (zejména polychlorované di-benzodioxiny a polychlorované dibenzofurany).	1	g/rok g/rok g/rok g/rok g/rok	ng/Nm3 ng/Nm3 ng/Nm3 ng/Nm3 ng/Nm3
	2
	3

• 1.19. Typy a výrobce přídavných zařízení u zdrojů, která s nimi tvoří dílčí technologické celky, pokud mají vliv na emise látek znečišťujících ovzduší.

• 1.20. Odborné posudky podle zákona tam, kde jsou předepsány.

• 1.21. Rozptylové studie podle zákona tam, kde jsou předepsány.

• 1.22. Ve výše uvedených dokladech musí být mimo jiné uvedeno:

• a) Specifikace hořáků použitých na zařízení jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší, jejich typy, výrobce, parametry, použité palivo, certifikáty, případně měřicí protokoly o stanovení emisí provedeném na těchto hořácích.

• b) Technický popis a parametry spalovacích zařízení procesních ohřevů, zejména údaje o objemu a složení spalin vypouštěných do ovzduší a podrobný popis teplotního režimu.

• c) Specifikace spalovacích zdrojů používaných k zásobování zařízení energiemi. Jejich tepelné výkony (příkony), výrobce, názvy a typy.

• d) Technické popisy dalších přídavných zařízení, která jsou součástí technologického celku, pokud mají vliv na emise látek znečišťujících ovzduší (zařízení pro uložení kapalných uhlovodíků, zařízení na spalování přebytečných plynů).

• e) Přesná specifikace složení vstupních přírodních i umělých surovin, paliv, odpadů, chemických látek a přípravků, těkavých organických látek, regulovaných látek a provozních náplní, s nimiž je v provozu zařízení nakládáno s uvedením závazných předpisů stanovujících požadavky na jejich vlastnosti a dokladů, které se na ně vztahují podle zvláštních právních předpisů. Popis způsobu zajištění jejich stabilních vlastností a jejich kontroly zejména s ohledem na možnosti vzniku nebezpečných emisí persistentních organických polutantů nebo těžkých kovů. Uvést jejich celkové a měrné spotřeby při provozu zařízení na jmenovitý a obvyklý provozní výkon. Pro těkavé organické látky doložit jejich podrobnou hmotnostní bilanci z procesů aplikujících organická rozpouštědla podle zvláštního právního předpisu^1).

• f) Vyjádření zpracovatelů rozptylové studie a odborného posudku o tom, zda projekt (zdroj) nebo emisní vlastnosti zařízení zvláště velkého zdroje, zahrnujíce všechny zdroje znečišťování ovzduší, které k němu náleží, zajišťuje splnění imisních limitů stanovených pro znečišťující látky.

• g) V případě, že je v provozu zařízení nakládáno s odpady (nevztahuje se na spalování nebo spoluspalování odpadu) a působí-li toto nakládání emise do ovzduší, pak uvést podrobný popis všech způsobů nakládání s nimi (od předání odpadu do zařízení až po konečné naložení s vlastními odpady a rezidui).

• 1. Podrobnosti k obsahu žádosti o povolení a k podkladům povolení vydávaným podle § 17 odst. 1 a 2 zákona pro spalovny odpadu a zařízení schvalovaná pro spoluspalování odpadu

• 2.1 Žádosti podle § 32 této vyhlášky obsahují zejména: