Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi

Přehled o změnách vlastního kapitálu obsahuje zejména zvýšení nebo snížení vlastního kapitálu v průběhu účetního období podle oceňovacích zásad používaných v účetní závěrce, rozdíly ze změn účetních metod, opravy zásadních chyb, účetní případy související se vztahy se společníky, výplatu podílů na zisku. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu se stanoví v příloze č. 3.

ČÁST TŘETÍ

SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA

§ 66

(1) Směrná účtová osnova uspořádaná do účtových tříd a účtových skupin se stanoví v příloze č. 4.

(2) V rámci účtových skupin směrné účtové osnovy vytvářejí účetní jednotky syntetické účty. Tvorbou analytických účtů zajišťují účetní jednotky členění syntetických účtů podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů, požadavků externích uživatelů, popřípadě dalších potřeb účetní jednotky.

(3) Účetní jednotka, která poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze a není finanční institucí podle zákona upravujícího činnost bank, uvede v účtovém rozvrhu samostatné účty, na kterých bude účtováno o této činnosti.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ

§ 68a

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u neprovozního dlouhodobého hmotného majetku

(1) Účetní jednotky oceňují neprovozní dlouhodobý hmotný majetek reálnou hodnotou podle zákona upravujícího činnost investičních společností a investičních fondů. Změny ocenění tohoto majetku se vykáží v příslušné položce pasiv. Při úbytku tohoto majetku se výsledná změna vykáže v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

(2) V případě, že dojde k trvalému snížení hodnoty neprovozního dlouhodobého hmotného majetku, vykáže se toto snížení hodnoty v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

§ 69

Metoda ocenění ekvivalencí

(1) Účetní jednotka může podíl vykázaný v položkách „7. Účasti s podstatným vlivem“ a „8. Účasti s rozhodujícím vlivem“ ocenit ekvivalencí.

(2) Goodwill zahrnutý v pořizovací ceně se převede do dlouhodobého nehmotného majetku a ocenění podílu je následně:

• a) snižováno o přijaté podíly na zisku ve výši před zdaněním, popřípadě o další přijaté příspěvky z rozdělení a

• b) zvyšováno o podíl na zisku nebo snižováno o podíl na ztrátě ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem, který vznikl po datu nabytí podílu, a

• c) snižováno nebo zvyšováno o podíly na změnách ve vlastním kapitálu ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem, které nebyly zahrnuty do výkazu zisku a ztráty ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem.

(3) Účetní jednotka oceňuje podíl k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku ocenění a používá k tomu údaje o vlastním kapitálu společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv. Účetní jednotka je povinna použít údaje o vlastním kapitálu společnosti ke stejnému okamžiku, jako je okamžik, ke kterému účasti oceňuje. Jestliže společnost, ve které účetní jednotka uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, nemá shodný rozvahový den, může účetní jednotka pro ocenění účasti použít údaje o vlastním kapitálu společnosti, které předcházejí okamžik ocenění ne více jak o tři měsíce. Rozdíly z tohoto ocenění jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty.

(4) Částku, o kterou zisk z ocenění podílu ekvivalencí zahrnutý účetní jednotkou do výkazu zisku a ztráty převyšuje přijaté podíly na zisku, popřípadě další přijaté příspěvky z rozdělení, převede při rozdělování zisku účetní jednotka do rezervního fondu. Pro ocenění podílu ekvivalencí použije účetní jednotka údaje z účetní závěrky ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem.

(5) Účetní jednotka ocení podíl nulou, jestliže podíl účetní jednotky na ztrátách společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, je roven nebo převyšuje ocenění účasti v účetnictví účetní jednotky. Je-li účetní jednotka na základě záruky nebo ovládací smlouvy povinna vyrovnat záporný vlastní kapitál společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, tvoří rezervu.

§ 71

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob

Pro vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, souboru hmotných nemovitých věcí a zásob použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

§ 72

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek

Součástí pořizovací ceny pohledávek, s výjimkou pořízení pohledávek následně oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, jsou přímé náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.

§ 72a

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování

Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

§ 73

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně účetní jednotky

Pro oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

§ 74

Postup tvorby a použití opravných položek

(1) Opravné položky se vytvářejí pouze při přechodném snížení hodnoty majetku a dále v souladu s § 4a odst. 1. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.

(2) Opravné položky se nevytvářejí u majetku, který se podle § 27 zákona a podle § 4a odst. 1 oceňuje reálnou hodnotou proti účtům nákladů a výnosů nebo ekvivalencí. Opravné položky se také nevytvářejí u majetkových cenných papírů, zejména akcií a podílů, dobrovolně zařazených do cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu.

(3) Tvorba opravné položky je vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, použití opravné položky je vykázáno společně s náklady nebo ztrátami spojenými s úbytkem majetku ve výkazu zisku a ztráty. Odděleně se vykazuje rozpuštění opravné položky pro nepotřebnost, která byla vytvořena v minulých účetních obdobích.

(4) K účtům majetku vedených v cizí měně se tvoří opravné položky v této cizí měně. Kurzové rozdíly z opravných položek se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z ocenění majetku, k němuž se vztahují.

(5) Opravná položka se nesmí vytvářet na hodnotu vyšší, než je hodnota majetku v účetnictví. Použití opravné položky nesmí být vyšší než celková tvorba opravné položky.

§ 75

Odpisování majetku

(1) Dlouhodobý nehmotný majetek a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh odpisování může být vyjádřen i jinak než časem, například výkony.

(2) Goodwill, který je vykázán v položce „9b) Goodwill“, se systematicky odpisuje po dobu používání majetku, ke kterému se vztahuje. Nelze-li zjistit dobu používaní uvedeného majetku, odpisuje se goodwill nejdéle po dobu pěti let.

(3) Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který je vykázán v položce „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a není uveden v odstavcích 2 a 3, se odpisuje nepřímo po dobu použitelnosti stanovenou na základě nejlepšího odhadu v souladu s odpisovým plánem účetní jednotky. Platí vyvratitelná domněnka, že doba použitelnosti ostatního dlouhodobého nehmotného majetku nepřesáhne dvacet let od okamžiku, kdy lze tento majetek používat.

(4) Není-li dále stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

(5) Podle tohoto ustanovení se neodpisují pohledávky.

(6) Neprovozní dlouhodobý hmotný majetek, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou, se neodpisuje.

§ 76

Postup tvorby a použití rezerv

(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů podle § 26 zákona, u nichž je znám účel, je pravděpodobné nebo jisté, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, ke kterému vzniknou.

(2) Účetní jednotka může použít rezervu jen k účelům, ke kterým byla vytvořena.

(3) Tvorba rezervy je vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, použití rezervy je vykázáno společně s náklady nebo ztrátami, na jejichž krytí byly rezervy vytvořeny, v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotka nesmí tvořit a používat rezervu přímo ve prospěch a na vrub příslušného účtu dluhu. Odděleně se vykazuje rozpuštění rezervy pro nepotřebnost, která byla vytvořena v minulých účetních obdobích.

(4) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.

(5) Rezervy nesmí mít aktivní zůstatek.

(6) Účetní jednotka tvoří rezervu v měně, v níž předpokládá, že nastane plnění. Nemůže-li určit předpokládanou měnu plnění, tvoří rezervu v měně účetnictví. Pokud se tvoří rezervy v cizí měně, kurzové rozdíly se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z jiných dluhů.

(7) Rezerva podléhá dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje její výše a odůvodněnost.

(8) Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv.

(9) Rezerva se netvoří na krytí obecných bankovních rizik a jiných rizik. K těmto účelům slouží fondy tvořené z rozdělení zisku účetní jednotky nebo z jiných zdrojů.

(10) Penzijní společnosti za jimi obhospodařované transformované fondy tvoří rezervu na dluhy vyplývající ze smluv o penzijním připojištění v účetnictví transformovaných fondů. Výši tvorby rezervy penzijní společnost za jí obhospodařovaný transformovaný fond stanoví na základě pojistně-matematické současné hodnoty přislíbených výplat penzijního připojištění snížené o sumu prostředků evidovaných ve prospěch příjemců penzí. Současnou hodnotou přislíbených výplat se rozumí diskontovaná hodnota budoucích čistých úbytků peněz, které budou nutné k vypořádání dluhů podle penzijního plánu.

§ 77

Vzájemné zúčtování

Za zákaz vzájemného zúčtování se nepovažuje

• a) započtení částek:

• 1. hodnot z realizace zajištění úvěru s poskytnutým úvěrem nebo jím podobných pohledávek,

• 1. dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,

• 1. nedoplatků a přeplatků daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, a to v rámci stejného druhu daně nebo poplatku a stejného správce daně nebo poplatku,

• 1. pokladních schodků a přebytků, pokud je prokázána jejich vzájemná souvislost (záměna hodnot), na základě rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky,

• 1. kurzových rozdílů,

• 1. rozdílů ze změn reálných hodnot jednotlivých finančních nástrojů v rámci účetního období,

• b) způsob účtování prodeje finančních aktiv nebo převzetí finančních závazků, při kterém je do nákladů nebo výnosů zahrnut rozdíl mezi prodejní cenou a oceněním v účetnictví k okamžiku sjednání obchodu nebo vypořádání prodeje; tento způsob se označuje jako netto způsob.

§ 78

Metoda odložené daně

(1) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěná v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový dluh nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně není známa, použije se sazba platná v příštím účetním období.

(2) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 1 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a výší aktiv, popřípadě pasiv. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.

(3) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů.

(4) Při změně daňové sazby se vypočítané odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky přepočítávají sazbou platnou podle zákona o dani z příjmů pro období, ve kterém bude daňová pohledávka realizována nebo odložený daňový dluh uhrazen a rozdíl vykázán v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

(5) Účetní jednotka vykazuje odložený daňový dluh vždy a odloženou daňovou pohledávku s ohledem na ustanovení § 25 zákona.

(6) Odloženým daňovým dluhem se rozumí částky daně z příjmů k úhradě v příštích obdobích z titulu zdanitelných přechodných rozdílů.

(7) Odloženými daňovými pohledávkami se rozumí částky daně z příjmů nárokované v příštích obdobích z titulu:

• a) odčitatelných přechodných rozdílů,

• b) převedených nevyužitých daňových ztrát,

• c) převedených nevyužitých daňových odpočtů.

(8) Dorovnávací daň se při výpočtu odložené daně nezohledňuje.

§ 79

Metoda kurzových rozdílů

(1) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu majetku a závazků vyjádřených v cizí měně na měnu účetnictví se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

(2) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních závazků vyjádřených v cizí měně na měnu účetnictví, jimiž se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku z čistých investic do cizoměnových účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, se vykazují v příslušné položce pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty se vykáží až při úbytku těchto účastí. Čisté investice spojené s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem vyjádřené v cizí měně se přepočítávají na měnu účetnictví obecným kurzem pro den, který je okamžikem ocenění podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona.

(3) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních aktiv nebo závazků vyjádřených v cizí měně na měnu účetnictví, kterými se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku plynoucímu ze smlouvy, která není vykázána v aktivech nebo pasivech, ale zavazující obě strany a obsahující všechny významné podmínky včetně stanovení množství, ceny, termínu realizace, sankcí za nedodržení podmínek, se vykazují, nejde-li o deriváty, v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stanou součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých na základě výše uvedené smlouvy a vykázaných v příslušných položkách aktiv a pasiv.

(4) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních aktiv nebo závazků vyjádřených v cizí měně na měnu účetnictví, kterými se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku plynoucímu z očekávané budoucí transakce dosud smluvně nepokryté, jejíž uskutečnění je vysoce pravděpodobné, se vykazují, nejde-li o deriváty, v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stanou součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých z očekávané budoucí transakce. V případě, že se očekávaná budoucí transakce neuskuteční, vykáže účetní jednotka tyto kurzové rozdíly ve výkazu zisku a ztráty.

(5) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu akcií nebo podílových listů vyjádřených v cizí měně na měnu účetnictví oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů nebo oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu se vykazují spolu se změnou jejich reálné hodnoty.

(6) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem vyjádřených v cizí měně na měnu účetnictví, které se oceňují ekvivalencí nebo reálnou hodnotou, se vykazují v tomu odpovídajících položkách, spolu se změnou z ocenění ekvivalencí nebo spolu se změnou jejich reálné hodnoty.

§ 80

Způsob určení funkční měny

(1) Funkční měna účetní jednotky se určuje na základě kritérií pro určení funkční měny podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie^2).

(2) Způsob určení funkční měny zahraniční jednotky a přepočet údajů týkajících se zahraniční jednotky podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie^2) se použijí pouze u konsolidovaných účetních jednotek pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky.

§ 80a

Postup při změně měny účetnictví

(1) Dojde-li ke změně měny účetnictví účetní jednotky,

• a) údaje za minulé účetní období uvedené v účetní závěrce se přepočtou obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období a

• b) počáteční zůstatky účtů k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, se stanoví přepočtem konečných zůstatků účtů, ze kterých tyto počáteční zůstatky účtů vychází, obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období.

(2) Údaje za minulé účetní období vykazované ve výkazu zisku a ztrát se přepočtou průměrným obecným kurzem, pokud by použití obecného kurzu pro rozvahový den minulého účetního období vedlo k významným odchylkám od přepočtu tímto průměrným obecným kurzem. Použije-li účetní jednotka pro přepočet takových údajů průměrný obecný kurz, použije tento kurz také pro přepočet údajů o transakcích za minulé účetní období vykazovaných v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, pokud je sestavuje. Zůstatky vztahující se k minulým účetním obdobím uvedené v těchto výkazech se vždy přepočtou obecným kurzem pro den, ke kterému byly tyto zůstatky stanoveny.

(3) Průměrný obecný kurz se určí na základě obecných kurzů v rámci účetního období. Způsob výpočtu průměrného obecného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu s přihlédnutím k výkyvům obecného kurzu v průběhu účetního období.

(4) Rozdíl mezi výsledkem hospodaření běžného období vykazovaným jako údaj za minulé účetní období přepočteným průměrným obecným kurzem a tímto výsledkem hospodaření přepočteným obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období se vykazuje v položce „14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období“ vykazované jako údaj za minulé účetní období. Rozdíl vzniklý z použití různých kurzů pro přepočet údajů v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se vykazuje na zvláštním řádku v těchto výkazech s názvem „Rozdíl z přepočtu na měnu účetnictví“ tak, aby zůstatky uváděné v těchto výkazech navazovaly na zůstatky uvedené v rozvaze.

(5) Zůstatek kurzových rozdílů podle § 79 odst. 3 a 4 mezi dosavadní a novou měnou účetnictví k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, se vykazuje v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stane součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých na základě smlouvy nebo z očekávané budoucí transakce. V případě, že se očekávaná budoucí transakce neuskuteční, vykáže účetní jednotka zůstatek kurzových rozdílů ve výkazu zisku a ztráty.

ČÁST PÁTÁ

KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

HLAVA I

POSTUP ZAHRNOVÁNÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU

HLAVA II

METODY KONSOLIDACE

§ 82

(1) Konsolidace se provádí způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí celky.

(2) Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky, které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších celků.

(3) Při sestavování konsolidované účetní závěrky se využívají metody:

• a) plné konsolidace, která se použije při zahrnutí konsolidované účetní jednotky do konsolidované účetní závěrky,

• b) poměrné konsolidace, která se použije při zahrnutí účetní jednotky pod společným vlivem do konsolidované účetní závěrky,

• c) konsolidace ekvivalencí, která se použije při zahrnutí účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrky.

(4) Metoda plné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek v plné výši, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(5) Metoda poměrné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních jednotek pod společným vlivem v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu těchto účetních jednotek, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(6) Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění účasti konsolidující účetní jednotky na účetní jednotce přidružené ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetřídění a úpravách jednotlivých položek účetní závěrky.

(7) U účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky, se zvolená metoda konsolidace může změnit pouze ve výjimečných případech. Takovouto změnu uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce s odůvodněním a s uvedením jejího vlivu na aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých do konsolidované účetní závěrky.

(8) Přetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách účetních jednotek vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. Úpravami se rozumí operace ke sladění účetních metod v rámci konsolidace v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření.

(9) Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní, aby konsolidovaná účetní závěrka neobsahovala vzájemné transakce, které byly realizovány účetními jednotkami v konsolidaci. Jde zejména o vzájemné pohledávky a dluhy, přijaté a vyplacené podíly na zisku, dary a další operace mezi účetními jednotkami, které mají významný vliv na konsolidovaný výsledek hospodaření.

HLAVA III

USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK TÉTO ZÁVĚRKY

§ 83

(1) Konsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Součástí konsolidované účetní závěrky je i přehled o změnách vlastního kapitálu.

(2) Informace konsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek konsolidující účetní jednotky, konsolidované účetní jednotky, účetních jednotek pod společným vlivem, účetních jednotek přidružených, konsolidovaných účetních závěrek dílčích celků a dalších údajů, které poskytují konsolidované účetní jednotky, účetní jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené konsolidující účetní jednotce. Tyto dokumenty jsou účetními záznamy a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(3) Konsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace z účetních závěrek účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky. Tento přehled je písemným záznamem a uschovává se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(4) Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a jejich obsahové vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky podle § 3 odst. 2, 3 a 5 doplněné o položky, které vyplývají z konsolidace.

§ 84

Konsolidovaná rozvaha

(1) V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v čistých částkách odděleně za běžné účetní období a za minulé účetní období. Výše pasiv se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období.

(2) Rozvaha se podle použité metody konsolidace doplní o položky

• a) Kladný konsolidační rozdíl,

• b) Záporný konsolidační rozdíl,

• c) Menšinový vlastní kapitál,

• d) Menšinový základní kapitál,

• e) Menšinové kapitálové fondy,

• f) Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty minulých let,

• g) Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období,

• h) Cenné papíry a podíly v ekvivalenci,

• i) Konsolidační rezervní fond,

• j) Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.

(3) Položka Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období obsahuje podíl na zisku nebo ztrátě za účetní období, který přísluší menšinovým akcionářům nebo společníkům.

(4) Položka Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci obsahuje podíl konsolidující účetní jednotky na výsledku hospodaření běžného účetního období osoby pod podstatným vlivem ve výši podílu konsolidující účetní jednotky na základním kapitálu osoby pod podstatným vlivem od okamžiku nabytí účasti.

§ 85

Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty

(1) V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů odděleně za běžné účetní období a za minulé účetní období.

(2) Výkaz zisku a ztráty se doplní

• a) v nákladových položkách o zúčtování kladného konsolidačního rozdílu,

• b) ve výnosových položkách o zúčtování záporného konsolidačního rozdílu,

• c) o menšinové podíly na výsledku hospodaření, o podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci, podle použité metody konsolidace.

§ 86

Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce

(1) Příloha v konsolidované účetní závěrce obsahuje informace požadované podle § 54, případně § 55 až 57, za účelem posouzení finanční situace konsolidačního celku, s úpravami, jež vyplývají z použitých způsobů konsolidace podle § 82 odst. 1 a metod konsolidace podle § 82 odst. 3 v porovnání s účetní závěrkou, včetně těchto úprav:

• a) při uvádění transakcí mezi spřízněnými stranami se neuvádějí operace mezi spřízněnými stranami, které jsou zahrnuty do konsolidace a které se z konsolidace vylučují,

• b) při uvádění průměrného počtu zaměstnanců v průběhu účetního období se zvlášť uvádí průměrný počet zaměstnanců, který zaměstnávají účetní jednotky konsolidované pomocí metody poměrné konsolidace,

• c) při uvádění částek odměn, záloh, zápůjček, závdavků a ostatních pohledávek se uvádějí pouze částky přiznané konsolidující účetní jednotkou a jí ovládanými osobami osobám uvedeným v § 54 odst. 5 písm. b) a c).

(2) Konsolidující účetní jednotka v příloze dále zejména uvede:

• a) způsob konsolidace podle § 82 odst. 1 a použité metody konsolidace podle § 82 odst. 4,

• b) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách držený jinými účetními jednotkami než konsolidující účetní jednotkou nebo osobami jednajícími vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede skutečnosti, na základě kterých se stala ovládající osobou,

• c) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou,

• d) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich vlastním kapitálu, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek,

• e) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které nejsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky, včetně uvedení důvodu pro nezahrnutí,

• f) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek pod společným vlivem zahrnutých do konsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich kapitálu, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých je vykonáván společný vliv,

• g) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod písmeny b) až f), v nichž má konsolidující účetní jednotka sama nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem na její účet procentní podíl na vlastním kapitálu menší než 20; uvede se výše podílu na vlastním kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu, výše výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek; tato informace nemusí být uvedena, nejsou-li tyto účetní jednotky významné z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace v konsolidované účetní závěrce; informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření se rovněž neuvádějí, nejsou-li zveřejněny a je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu přímo nebo prostřednictvím jiných účetních jednotek menší než 50 procent.

(3) Účetní jednotka neuvede informace podle odstavce 2, pokud by tyto informace svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, které se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.

ČÁST ŠESTÁ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 88

(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

(2) Položky „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „10. Dlouhodobý hmotný majetek“ obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.

§ 89

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Ministr:

Mgr. Sobotka v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 501/2002 Sb.

Uspořádání položek Rozvahy a jejich označení

AKTIVA

• 1. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank

• 1. Státní bezkupónové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování

v tom:	a) vydané vládními institucemi
	b) ostatní

• 1. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami

v tom:	a) splatné na požádání
	b) ostatní pohledávky

• 1. Pohledávky za klienty - členy družstevních záložen

v tom:	a) splatné na požádání
	b) ostatní pohledávky

• 1. Dluhové cenné papíry

v tom:	a) vydané vládními institucemi
	b) vydané ostatními osobami

• 1. Akcie, podílové listy a ostatní podíly

• 1. Účasti s podstatným vlivem

z toho: v bankách

• 1. Účasti s rozhodujícím vlivem

z toho: v bankách

• 1. Dlouhodobý nehmotný majetek

z toho:	b) goodwill

• 1. Dlouhodobý hmotný majetek

z toho: pozemky a budovy pro provozní činnost

• 1. Ostatní aktiva

• 1. Pohledávky z upsaného základního kapitálu

• 1. Náklady a příjmy příštích období

Aktiva celkem

PASIVA

• 1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám

v tom:	a) splatné na požádání
	b) ostatní závazky

• 1. Závazky vůči klientům - členům družstevních záložen

v tom:	a) splatné na požádání
	b) ostatní závazky

• 1. Závazky z dluhových cenných papírů

v tom:	a) emitované dluhové cenné papíry
	b) ostatní závazky z dluhových cenných papírů

• 1. Ostatní pasiva

• 1. Výnosy a výdaje příštích období

• 1. Rezervy

v tom:	a) na důchody a podobné závazky
	b) na daně
	c) ostatní

• 1. Podřízené závazky

Cizí zdroje celkem

• 1. Základní kapitál

z toho:	a) splacený základní kapitál

• 1. Emisní ážio

• 1. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

v tom:	a) povinné rezervní a rizikové fondy
	b) ostatní rezervní fondy
	c) ostatní fondy ze zisku

• 1. Rezervní fond na nové ocenění

• 1. Kapitálové fondy

• 1. Oceňovací rozdíly

z toho:	a) z majetku a závazků
	b) ze zajišťovacích derivátů
	c) z přepočtu cizoměnových zajišťovacích finančních nástrojů

• 1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období

• 1. Zisk nebo ztráta za účetní období

Vlastní kapitál celkem

Pasiva celkem

Podrozvahové položky

• 1. Poskytnuté přísliby a záruky

• 1. Poskytnuté zástavy

• 1. Pohledávky ze spotových operací

• 1. Pohledávky z pevných termínových operací

• 1. Pohledávky z opcí

• 1. Odepsané pohledávky

• 1. Hodnoty předané do úschovy, do správy a k uložení

• 1. Hodnoty předané k obhospodařování

• 1. Přijaté přísliby a záruky

• 1. Přijaté zástavy a zajištění

• 1. Závazky ze spotových operací

• 1. Závazky z pevných termínových operací

• 1. Závazky z opcí

• 1. Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení

• 1. Hodnoty převzaté k obhospodařování

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 501/2002 Sb.

Uspořádání položek výkazu zisku a ztráty a jejich označování

• 1. Výnosy z úroků a podobné výnosy

z toho: úroky z dluhových cenných papírů

• 1. Náklady na úroky a podobné náklady

z toho: náklady na úroky z dluhových cenných papírů

• 1. Výnosy z akcií a podílů

v tom:	a) výnosy z účastí s podstatným vlivem
	b) výnosy z účastí s rozhodujícím vlivem
	c) ostatní výnosy z akcií a podílů

• 1. Výnosy z poplatků a provizí

• 1. Náklady na poplatky a provize

• 1. Zisk nebo ztráta z finančních operací

• 1. Ostatní provozní výnosy

• 1. Ostatní provozní náklady

• 1. Správní náklady

v tom:	a) náklady na zaměstnance
	z toho:	aa) mzdy a platy
		ab) sociální a zdravotní pojištění
	b) ostatní správní náklady

• 1. Rozpuštění rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku

• 1. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku

• 1. Rozpuštění opravných položek a rezerv k pohledávkám, cenným papírům a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek

• 1. Odpisy, tvorba a použití opravných položek a rezerv k pohledávkám, cenným papírům a zárukám

• 1. Rozpuštění opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem

• 1. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem

• 1. Rozpuštění ostatních rezerv

• 1. Tvorba a použití ostatních rezerv

• 1. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem

• 1. Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním

• 1. Daň z příjmů

• 1. Zisk nebo ztráta za účetní období po zdanění

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 501/2002 Sb.

[image omitted]

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 501/2002 Sb.

Směrná účtová osnova

Účtová třída 0 - Zúčtovací vztahy České národní banky (jen Česká národní banka)

01 Měnové pohledávky

02 Měnové závazky

Účtová třída 1 - Pokladní, bankovní účty, závazky z krátkých prodejů

11 Pokladní hodnoty

12 Vklady, úvěry a ostatní závazky a pohledávky za centrálními bankami

13 Vklady, úvěry a ostatní závazky a pohledávky za jinými bankami

14 Vklady družstevních záložen (jen družstevní záložny)

15 Úvěry družstevních záložen (jen družstevní záložny)

16 Závazky z jiných hodnot

17 Závazky z cenných papírů

Účtová třída 2 - Pohledávky a závazky z vybraných finančních činností

20 Zvláštní agendy České národní banky (jen Česká národní banka)

21 a 24 Poskytnuté úvěry a jiné pohledávky

22 Vklady klientů

23 Přijaté úvěry

25 Agendy z pověření (jen Československá obchodní banka)

26 Emitované krátkodobé cenné papíry

27 Účelově vázané pohledávky a závazky

28 Vklady a úvěry členů družstevních záložen (jen družstevní záložny)

29 Zúčtování s orgány státu a obdobnými orgány (jen Česká národní banka)

Účtová třída 3 - Cenné papíry, deriváty, ostatní pohledávky a závazky a přechodné účty

31 Pevné termínové operace

32 Pohledávky a závazky z inkasa a ze zúčtování

33 Pobočky a jednatelství

34 Ostatní pohledávky a závazky

35 Časové rozlišení, dohadné účty, uspořádací účet

36 Cenné papíry a ostatní podíly oceňované proti účtům vlastního kapitálu

37 Pohledávky a závazky z obchodování s cennými papíry a z emise vlastních cenných papírů, závazky z penzijního připojištění, důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření

38 Cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů

39 Opce

Účtová třída 4 - Dlouhodobý nehmotný, dlouhodobý hmotný majetek, účasti, cenné papíry oceňované naběhlou hodnotou a ostatní dlouhodobé finanční investice, zahraniční pobočky a jednatelství

41 Dlouhodobé finanční investice

42 Zahraniční pobočky a jednatelství

43 Dlouhodobý hmotný majetek a pořízení dlouhodobého hmotného majetku

47 Dlouhodobý nehmotný majetek a pořízení dlouhodobého nehmotného majetku

48 Zásoby

Účtová třída 5 - Kapitálové účty, dlouhodobé závazky a závěrkové účty

50 Dotace a obdobné prostředky

52 Emitované dlouhodobé cenné papíry

53 Podřízené finanční závazky

54 Rezervy

55 Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

56 Základní kapitál a kapitálové fondy

57 Převedený hospodářský výsledek

58 Závěrkové účty

59 Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení

Účtová třída 6 - Náklady

61 Náklady na finanční činnosti

63 Správní náklady

65 Tvorba rezerv a opravných položek

66 Ostatní provozní náklady

68 Daň z příjmů

69 Vnitropodnikové náklady

Účtová třída 7 - Výnosy

71 Výnosy z finančních činností

75 Použití rezerv a opravných položek

76 Ostatní provozní výnosy

79 Vnitropodnikové výnosy

Účtová třída 8 - Vnitropodnikové účetnictví

Účtová třída 9 - Podrozvahové účty

91 Pohledávky a závazky z příslibů úvěrů a zápůjček

92 Pohledávky a závazky ze záruk

93 Pohledávky a závazky z akreditivů

94 Pohledávky a závazky ze spotových operací

95 Pohledávky a závazky z pevných termínových operací

96 Pohledávky a závazky z opcí

97 Pohledávky a závazky ze zástav a závazky z kolaterálu

98 Pohledávky a závazky z hodnot v úschově, správě, uložení a z obhospodařovaných hodnot

99 Uspořádací a evidenční účty

^1) Směrnice Rady ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (86/635/EHS). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.

^2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008. Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. srpna 2023, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.

^10) § 163a obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

^18d) § 21 odst. 3 zákona o účetnictví.

^19) § 1 písm. a) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.

^22) § 19 odst. 6 zákona o účetnictví.

^23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění.