← Aktuální text · Historie

Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi

Aktuální text a fecha 2007-12-31

ČÁST PRVNÍ

PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST

§ 1

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a stanoví pro účetní jednotky uvedené v § 2

a) uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení položek těchto závěrek, účetní metody a jejich použití, metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku,

b) účetní metody a jejich použití,

c) směrnou účtovou osnovu.

§ 2

(1) Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) zákona, které jsou:

a) bankou^2),

b) pobočkou zahraniční banky,

c) spořitelním a úvěrním družstvem^3), (dále jen „družstevní záložna“),

d) obchodníkem s cennými papíry^4),

e) organizační složkou zahraničního obchodníka s cennými papíry,

f) investiční společností^5),

g) investičním fondem^5),

h) smíšenou holdingovou osobou^2),

i) finanční holdingovou osobou^2),

j) penzijním fondem^6), nebo

k) institucí elektronických peněz^6a).

(2) Tato vyhláška se také vztahuje na podílový fond, pro který vede investiční společnost oddělené účetnictví^7) s výjimkou části páté týkající se konsolidované účetní závěrky.

(3) Tato vyhláška se vztahuje i na Českou národní banku^8) s výjimkou ustanovení části druhé týkající se účetní závěrky a ustanovení části páté týkající se konsolidované účetní závěrky.

(4) Tato vyhláška se nevztahuje na účetní jednotky podle § 19 odst. 9 a § 23a zákona, pokud zvláštní právní předpis^8a) nestanoví jinak.

ČÁST DRUHÁ

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

HLAVA I

ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

§ 3

(1) Účetní závěrka účetních jednotek podle § 2 zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty, přílohu a přehled o změnách vlastního kapitálu.

(2) V rozvaze (bilanci) jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv a podrozvahových položek. Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance) se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(3) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(4) Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty.

(5) V přehledu o změnách vlastního kapitálu jsou uspořádány položky, které vyjadřují celkovou změnu vlastního kapitálu za účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu se stanoví v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 4

(1) V rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty se položky a podpoložky podle příloh č. 1 a č. 2 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí a nesmí se slučovat. Další podrobnější členění těchto položek a podpoložek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání.

(2) Každá z položek rozvahy (bilance) a z položek výkazu zisku a ztráty obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen „minulé účetní období“). V případě, že informace uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 6 zákona a v příloze se tato úprava odůvodní.

(3) Položky rozvahy (bilance) a položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období se neuvádějí.

(4) Účetní jednotky, které zahájí svoji činnost nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky, na jejichž majetek je v běžném účetním období prohlášen konkurz, uvádějí v rozvaze (bilanci) namísto informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni zahájení činnosti nebo ke dni vstupu do likvidace nebo ke dni účinnosti prohlášení konkurzu. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. Toto pravidlo použijí i účetní jednotky nově vzniklé rozdělením a mohou jej použít i účetní jednotky nově vzniklé fúzí splynutím.

(5) Označení položky se skládá z arabských číslic a názvu položky; označení podpoložek se skládá z písmen malé abecedy a názvu podpoložky.

(6) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících Kč. Účetní jednotky s čistou částkou hodnoty aktiv deset miliard Kč a vyšší mohou vykazovat jednotlivé položky v celých milionech Kč. Položky „Aktiva celkem“ a „Pasiva celkem“ se musí rovnat. V rozvaze (bilanci) se výše jednotlivých položek majetku a jiných aktiv uvádí v částkách snížených o oprávky a opravné položky, to znamená v čisté hodnotě. Položka „Zisk nebo ztráta za účetní období po zdanění“ uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „Zisk nebo ztráta za účetní období“ uvedené v rozvaze (bilanci).

HLAVA II

OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK ROZVAHY (BILANCE)

§ 5

Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank

Položka „1. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank“ obsahuje bankovky a mince české a cizí měny v pokladně, vklady u České národní banky a u centrálních bank země nebo zemí, ve kterých má banka sídlo nebo je pobočka banky registrována, a které jsou splatné na požádání; částkami splatnými na požádání se pro účely této vyhlášky rozumí částky, které mohou být kdykoli vyzvednuty bez výpovědi nebo pro které je dohodnuta výpovědní lhůta nebo splatnost dvacet čtyři hodin nebo jeden pracovní den. Ostatní pohledávky k těmto institucím se vykazují v položce „3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami“.

§ 6

Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování

(1) Položka „2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování“ obsahuje cenné papíry včetně naběhlého příslušenství, které přijímá centrální banka k refinancování, v samostatném členění na cenné papíry emitované vládními institucemi a cenné papíry emitované ostatními společnostmi. Dluhové cenné papíry emitované vládními institucemi, které nesplňují podmínku pro refinancování centrální bankou, se vykazují v podpoložce „5a) Dluhové cenné papíry vydané vládními institucemi“; ostatní bezkuponové dluhopisy, které nepřijímá centrální banka k refinancování, se vykazují v podpoložce „5b) Dluhové cenné papíry vydané ostatními osobami“. Tuto položku vykazují pouze účetní jednotky, které jsou bankou.

(2) V položce „2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování“ se nevykazuje vložený derivát, který musí účetní jednotka oddělit od hostitelského nástroje, jestliže jsou současně splněny tyto podmínky:

a) ekonomické vlastnosti a rizika vloženého derivátu nejsou v těsném vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje,

b) finanční nástroj se stejnými podmínkami jako vložený derivát by jako samostatný nástroj splňoval definici derivátu,

c) hostitelský nástroj není oceňován reálnou hodnotou nebo je oceňován reálnou hodnotou, ale změny z ocenění jsou vykázány v příslušné položce rozvahy.

Vložený derivát oddělený od hostitelského nástroje se vykáže v příslušné položce podrozvahy, reálná hodnota vloženého derivátu se vykáže v položce „11. Ostatní aktiva“ nebo v položce „4. Ostatní pasiva“.

§ 7

Pohledávky za bankami a družstevními záložnami

(1) Položka „3. Pohledávka za bankami a družstevními záložnami“ obsahuje pohledávky z úvěrů a ostatní pohledávky za bankami nebo družstevními záložnami, včetně naběhlého příslušenství, zejména běžné účty u bank nebo družstevních záložen, termínové vklady u centrálních bank, u bank nebo družstevních záložen, poskytnuté úvěry centrálním bankám, bankám nebo družstevním záložnám, včetně poskytnutých úvěrů centrálním bankám, bankám nebo družstevním záložnám v rámci repo obchodů, ostatní pohledávky za bankami nebo družstevními záložnami, neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované bankami, které jsou pořízeny se záměrem bezprostředního nebo brzkého prodeje a nejsou oceňovány reálnou hodnotou, opravné položky k těmto pohledávkám.

(2) Pokud se několik účetních jednotek spojí k poskytnutí úvěru (dále jen „konsorcionální úvěr“) jiné osobě, každá účetní jednotka zúčastněná na poskytnutí úvěru vykáže v rozvaze jen poměrnou část celkového úvěru.

(3) V případě vloženého derivátu účetní jednotka postupuje podle § 6 odst. 2.

§ 8

Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen

(1) Položka „4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen“ obsahuje u účetních jednotek, které jsou bankou nebo družstevní záložnou, pohledávky z úvěrů a ostatní pohledávky včetně naběhlého příslušenství za tuzemskými a zahraničními klienty, členy družstevních záložen nebo osobami, které nejsou bankou nebo družstevní záložnou, a to zejména debetní zůstatek běžného účtu, faktoringové pohledávky, pohledávky vzniklé z finančního leasingu, pohledávky z plateb ze záruk, akreditivů, poskytnuté úvěry v rámci repo obchodů, zálohy na pořízení cenných papírů poskytnuté na dobu delší než třicet kalendářních dnů, pohledávky vzniklé z prodeje cenných papírů s odkladem splatnosti prodejní ceny na dobu delší než třicet kalendářních dnů, pohledávky vzniklé z prodeje cenných papírů nevypořádaných do třiceti dnů po stanoveném dni vypořádání, dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích neurčené k obchodování emitované osobami jinými, než jsou banky. Tato položka dále obsahuje opravné položky k pohledávkám z úvěrů, k ostatním pohledávkám a k dluhovým cenným papírům pořízeným v primárních emisích neurčených k obchodování.

(2) V položce „4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen“ se nevykazují ostatní neidentifikovatelné pohledávky za klienty a členy družstevních záložen, které se vykazují v položce „11. Ostatní aktiva“, nesplacené členské podíly v družstevních záložnách, které se vykazují v položce „12. Pohledávky z upsaného základního kapitálu“. Dále se zde nevykazují pohledávky, které vyplývají z dluhových cenných papírů jiných než pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování, které se vykazují v položce „5. Dluhové cenné papíry“.

(3) Účetní jednotky, které nejsou bankou nebo družstevní záložnou, označí tuto položku „4. Pohledávky za nebankovními subjekty“. Položka obsahuje zejména poskytnuté úvěry osobám, které nejsou bankou nebo družstevní záložnou, včetně repo obchodů, zálohy na pořízení cenných papírů s odkladem splatnosti prodejní ceny na dobu delší než třicet kalendářních dnů, pohledávky vzniklé z prodeje cenných papírů nevypořádaných do třiceti dnů po stanoveném dni vypořádání, ostatní pohledávky vyplývající z nezaplacených splatných dluhových cenných papírů. Pohledávky jsou vykazovány včetně naběhlého příslušenství.

(4) V případě poskytnutí konsorcionálního úvěru jiné osobě použije účetní jednotka ustanovení § 7 odst. 4.

(5) V případě vloženého derivátu účetní jednotka postupuje podle § 6 odst. 2.

§ 9

Dluhové cenné papíry

(1) Položka „5. Dluhové cenné papíry“ obsahuje cenné papíry s pevným výnosem včetně naběhlého příslušenství, a to cenné papíry s pevnou úrokovou mírou a cenné papíry s proměnlivou úrokovou mírou, jestliže její proměnlivost je předem určena ve vztahu k mírám používaným na trhu k určeným datům nebo obdobím. Položka obsahuje dluhové cenné papíry emitované vládními institucemi a ostatní dluhové cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, realizovatelné, držené do splatnosti, dluhové cenné papíry poskytnuté jako kolaterál v repo obchodech, půjčené dluhové cenné papíry a opravnou položku k dluhovým cenným papírům drženým do splatnosti.

(2) V položce „5. Dluhové cenné papíry“ se nevykazují neobchodovatelné dluhové cenné papíry, které nejsou pořízeny se záměrem bezprostředního nebo brzkého prodeje a nejsou oceňovány reálnou hodnotou, které jsou vykazovány v položkách „3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami“ a „4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen“; dluhové cenné papíry, které jsou vykazovány v položce „2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování“, a vlastní dluhové cenné papíry, které se vykazují v položce „3. Závazky z dluhových cenných papírů“.

(3) Dluhové cenné papíry, které účetní jednotka získala jménem a ve prospěch třetí strany a zároveň je převzala do úschovy, k uložení, do správy či k obhospodařování, se vykazují v podrozvahových položkách „14. Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení“ nebo „15. Hodnoty převzaté k obhospodařování“.

(4) V případě vloženého derivátu účetní jednotka postupuje podle § 6 odst. 2.

§ 10

Akcie, podílové listy a ostatní podíly

(1) Položka „6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly“ obsahuje podílové listy, poukázky na akcie, zatímní listy, akcie a ostatní podíly v jiných než akciových společnostech, které nemají charakter účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, jsou oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, realizovatelné, poskytnuté v rámci repo obchodů nebo půjčené. Položka obsahuje opravnou položku k ostatním podílům. Vlastní akcie a vlastní zatímní listy se vykazují v položce „8. Základní kapitál“. Vlastní podílové listy se vykazují v položce „12. Kapitálové fondy“.

(2) Akcie, podílové listy a ostatní podíly, které účetní jednotka získala jménem a ve prospěch třetí strany a zároveň je převzala do úschovy, k uložení, do správy či k obhospodařování, se vykazují v podrozvahových položkách „14. Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení“ nebo „15. Hodnoty převzaté k obhospodařování“.

(3) V případě vloženého derivátu účetní jednotka postupuje podle § 6 odst. 2.

§ 11

Účasti s podstatným vlivem a rozhodujícím vlivem

(1) Položka „7. Účasti s podstatným vlivem“ obsahuje zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie a ostatní podíly v jiných než akciových společnostech, které mají charakter účasti s podstatným vlivem. Účetní jednotky uvedou v samostatné podpoložce podstatný vliv uplatňovaný v bankách. Položka obsahuje i opravnou položku k těmto účastem, pokud není tato účast oceněna ekvivalencí (protihodnotou).

(2) Položka „8. Účasti s rozhodujícím vlivem“ obsahuje zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie a ostatní podíly v jiných než akciových společnostech, které mají charakter účasti s rozhodujícím vlivem. Účetní jednotky uvedou v samostatné podpoložce rozhodující vliv uplatňovaný v bankách. Položka obsahuje i opravnou položku k těmto účastem, pokud není tato účast oceněna ekvivalencí (protihodnotou).

§ 12

Dlouhodobý nehmotný majetek

(1) Položka „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu, a při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Samostatně se v této položce jako podpoložky vykazují zřizovací výdaje a goodwill.

(2) Podpoložka „9b) Goodwill“ pro účely této vyhlášky obsahuje kladný nebo záporný rozdíl mezi pořizovací cenou při nákupu a reálnou hodnotou nabytého majetku a závazků k okamžiku nabytí majetku a závazků. Tato podpoložka obsahuje i oprávky vztahující se ke goodwillu.

(3) Nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje a software jsou takové výsledky a software, které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi anebo nabyty od jiných osob.

(4) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení položky „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

§ 13

Dlouhodobý hmotný majetek

(1) Položka „10. Dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje zejména pozemky, budovy, stavby, soubory movitého majetku včetně příslušenství, dopravní prostředky, světelné reklamy. Součástí dlouhodobého hmotného majetku je i jeho technické zhodnocení. Položka obsahuje nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, poskytnuté zálohy na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, oprávky a opravné položky. Dlouhodobý hmotný majetek dále obsahuje majetek odpisovaný a neodpisovaný. Neodpisovaným dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí pozemky, umělecká díla, sbírky, zejména mincí a platidel a knihovní sbírky. V této položce se nevykazují zásoby, které se vykazují v položkách „11. Ostatní aktiva“ nebo „13. Náklady a příjmy příštích období“.

(2) Účetní jednotky uvedou v samostatné podpoložce pozemky a budovy využívané pro provozní činnost. Provozním dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, který využívá účetní jednotka při výkonu svých hlavních činností; neprovozním dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, který účetní jednotka nevyužívá při výkonu svých hlavních činností.

(3) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení položky „10. Dlouhodobý hmotný majetek“ účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

§ 14

Ostatní aktiva

(1) Položka „11. Ostatní aktiva“ obsahuje zejména ostatní pohledávky ke třetím osobám, kladnou reálnou hodnotu derivátů včetně kladné reálné hodnoty vložených derivátů oddělených od hostitelského nástroje podle § 6 odst. 2, marže burzovních derivátů, odloženou daňovou pohledávku, ostatní pokladní hodnoty, zlato, jiné drahé kovy, pohledávky z obchodování s cennými papíry, nejsou-li součástí položky „3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami“ nebo „4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen“.

(2) V položce „11. Ostatní aktiva“ se dále vykazují zejména zásoby, nejsou-li vykázány v položce „13. Náklady a příjmy příštích období“, zúčtování se státním rozpočtem, poskytnuté provozní zálohy, ostatní neidentifikované pohledávky za klienty, členy družstevních záložen, dohadné účty aktivní. Položka obsahuje opravnou položku, která se vztahuje k pohledávkám za třetími osobami a poskytnutým provozním zálohám. V této položce se nevykazují účty časového rozlišení, které se vykazují v položce „13. Náklady a příjmy příštích období“.

§ 15

Pohledávky z upsaného základního kapitálu

Položka „12. Pohledávky z upsaného základního kapitálu“ obsahuje nezaplacenou část upsaného a splatného základního kapitálu, popřípadě emisního ážia, nesplacené členské podíly členů družstevních záložen a nesplacený podíl členů družstevní záložny z titulu uhrazovací povinnosti člena.^9)

§ 16

Náklady a příjmy příštích období

(1) Položka „13. Náklady a příjmy příštích období“ obsahuje výdaje vynaložené během účetního období, ale týkající se pozdějších období, výnosy daného období, které budou splatné v dalších účetních obdobích a zásoby, nejsou-li vykázány v položce „11. Ostatní aktiva“. Kritériem pro účtování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že je známo jejich věcné vymezení, výše a období, kterého se týkají. Všechna uvedená kritéria musí být splněna současně. Součástí této položky není naběhlé příslušenství, které se vykazuje v příslušné položce aktiv, ke které se vztahují.

(2) V této položce penzijní fond vykazuje pořizovací náklady na smlouvy o penzijním připojištění. Tyto pořizovací náklady se časově rozlišují nejvýše po dobu platnosti příslušné smlouvy o penzijním připojištění.

§ 17

Závazky vůči bankám a družstevním záložnám

(1) Položka „1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám“ obsahuje u účetních jednotek, které jsou bankou nebo družstevní záložnou, závazky z úvěrů a ostatní závazky vůči centrálním bankám, jiným bankám nebo družstevním záložnám včetně naběhlého příslušenství, zejména přijaté úvěry, přijaté úvěry v rámci repo obchodů, plateb ze záruk, z akreditivů. Tato položka dále obsahuje běžné účty a termínové vklady centrálních bank, jiných bank nebo družstevních záložen. V této položce se nevykazují závazky vyplývající z cenných papírů, které se vykazují v položce „3. Závazky z dluhových cenných papírů“ nebo „4. Ostatní pasiva“.

(2) U účetních jednotek, které nejsou bankou nebo družstevní záložnou, tato položka obsahuje zejména přijaté úvěry od bank a přijaté úvěry v rámci repo obchodů.

(3) V případě vloženého derivátu účetní jednotka postupuje podle § 6 odst. 2.

§ 18

Závazky vůči klientům – členům družstevních záložen

(1) Položka „2. Závazky vůči klientům – členům družstevních záložen“ obsahuje u účetních jednotek, které jsou bankou nebo družstevní záložnou, závazky z finančních činností včetně naběhlého příslušenství, zejména zůstatky běžných účtů, úsporné vklady splatné na požádání, termínové vklady s výpovědní lhůtou nebo se splatností, úsporné vklady s výpovědní lhůtou nebo se splatností, vkladové certifikáty a vkladní listy klientů nebo členů družstevních záložen. Položka dále obsahuje přijaté úvěry od vládních institucí a dalších osob jiných, než jsou banky nebo družstevní záložny, včetně přijatých úvěrů v rámci repo obchodů, účelově vázané vklady, vklady veřejných fondů, vklady organizačních složek státu, vklady územních samosprávných celků.

(2) V položce „2. Závazky vůči klientům – členům družstevních záložen“ se nevykazují ostatní neidentifikované závazky vůči klientům nebo členům družstevních záložen, které jsou vykázány v položce „4. Ostatní pasiva“, a závazky z cenných papírů, které jsou vykázány v položce „3. Závazky z dluhových cenných papírů“ nebo „4. Ostatní pasiva“.

(3) Účetní jednotky, které nejsou bankou nebo družstevní záložnou, označí tuto položku „2. Závazky vůči nebankovním subjektům“. Položka obsahuje zejména přijaté úvěry od jiných osob, než jsou banky nebo družstevní záložny, včetně přijatých úvěrů v rámci repo obchodů. Nevykazují se zde závazky z krátkých prodejů cenných papírů, které se vykazují v položce „3. Závazky z dluhových cenných papírů“ nebo „4. Ostatní pasiva“.

(4) V případě vloženého derivátu účetní jednotka postupuje podle § 6 odst. 2.

§ 19

Závazky z dluhových cenných papírů

(1) Položka „3. Závazky z dluhových cenných papírů“ obsahuje zejména emitované krátkodobé a dlouhodobé dluhové cenné papíry, a to kuponové a bezkuponové dluhopisy, hypoteční zástavní listy a směnky, závazky ze splatných, dosud neproplacených emitovaných dluhových cenných papírů, prémie ze slosovaných dluhopisů, a dále vlastní dluhové cenné papíry a závazky z krátkých prodejů dluhových cenných papírů. Závazky z krátkých prodejů akcií a podílových listů se vykazují v položce „4. Ostatní pasiva“.

(2) Emitovaný cenný papír se oceňuje emisní cenou včetně přímých nákladů emise; od okamžiku vypořádání emise do okamžiku splatnosti se emisní cena postupně zvyšuje o nabíhající úrokové náklady spojené s emitovanými cennými papíry.

(3) V případě vloženého derivátu účetní jednotka postupuje podle § 6 odst. 2.

§ 20

Ostatní pasiva

(1) Položka „4. Ostatní pasiva“ obsahuje závazky vůči třetím osobám, zejména přijaté zálohy od příkazců na nákup cenných papírů, přijaté příspěvky účastníků penzijního připojištění, závazky z obchodování s cennými papíry a ostatní závazky, které mají charakter závazků z pracovněprávních a dodavatelsko odběratelských vztahů nebo závazků vůči státnímu rozpočtu, pokud nejsou obsaženy v jiných položkách. Položka dále obsahuje zápornou reálnou hodnotu derivátů včetně vložených derivátů oddělených od hostitelského nástroje podle § 6 odst. 2, závazky z krátkých prodejů akcií a podílových listů včetně závazku na dodání podílových listů při slučovaní podílových fondů, odložený daňový závazek, závazky z hodnot k inkasu, ostatní neidentifikované závazky vůči klientům, dohadné položky pasivní a ostatní zůstatky účtů, které nejsou obsaženy v jiných položkách. Tato položka neobsahuje účty časového rozlišení, které jsou vykázány v položce „5. Výnosy a výdaje příštích období“.

(2) Investiční společnosti v položce „4. Ostatní pasiva“ vykazují neproplacené podílové listy podílových fondů při jejich zpětném odkupu.

§ 21

Výnosy a výdaje příštích období

Položka „5. Výnosy a výdaje příštích období“ obsahuje příjmy přijaté v běžném účetním období, ale související s výnosy následujících účetních období a náklady, které se vztahují k běžnému účetnímu období, ale budou zaplaceny v následujících účetních obdobích. Kritériem pro účtování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že je známo jejich věcné vymezení, výše a období, kterého se týkají. Všechna uvedená kritéria musí být splněna současně. Součástí této položky není naběhlé příslušenství, které se vykazuje v příslušné položce pasiv, ke které se vztahuje.

§ 22

Rezervy

(1) Položka „6. Rezervy“ obsahuje rezervy vytvořené účetní jednotkou v členění na rezervy na důchody a podobné závazky, daně a ostatní rezervy, zejména na restrukturalizaci.

(2) Podpoložka „6a) Rezerva na důchody a podobné závazky“ obsahuje tuto rezervu, pokud závazek účetní jednotky vyplácet zaměstnancům důchody nebo podobné požitky vyplývá ze smlouvy nebo zvláštního právního předpisu. Penzijní fondy v této podpoložce vykazují rezervu na závazky vyplývající ze smluv o penzijním připojištění.

(3) Podpoložka „6b) Rezerva na daně“ obsahuje rezervu, kterou tvoří účetní jednotka k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, předchází-li okamžik sestavení účetní závěrky okamžiku stanovení daňové povinnosti.

(4) Podpoložka „6c) Ostatní“ obsahuje zejména rezervu na restrukturalizaci. Rezervu na restrukturalizaci tvoří účetní jednotka tehdy, pokud je závazek k této restrukturalizaci již neodvolatelný. Rezerva na restrukturalizaci může zahrnovat pouze náklady s restrukturalizací přímo spojené. Při stanovení výše rezervy se přihlíží k případným ziskům z prodeje aktiv, kterých se restrukturalizace týká. Rezerva nesmí zahrnovat náklady na činnosti, v nichž se pokračuje, zejména náklady na školení a přesídlení pracovníků, kteří zůstanou a budou převedeni na jiná pracoviště, obchodní náklady, investice do nových odbytových systémů a sítí.

(5) Pro účely rezervy na restrukturalizaci se za neodvolatelný považuje takový závazek, na který je uzavřena platná smlouva o budoucí smlouvě na prodej podniku nebo jeho části, nebo podrobný plán restrukturalizace, který již nemůže být odvolán; podmínka neodvolatelnosti plánu není splněna, pokud je tento plán pouze schválen statutárním orgánem, zároveň je třeba, aby realizace plánu začala a byly o něm informovány osoby, kterých se týká. Plán restrukturalizace nejméně obsahuje popis činnosti podniku nebo jeho části, kterých se týká, místo výkonu práce, pracovní zařazení a přibližný počet zaměstnanců, kterým bude ukončen pracovní poměr nebo bude změněno jejich pracovní zařazení, náklady spojené s realizací plánu a časový harmonogram jeho realizace v blízké budoucnosti s tím, že plán bude realizován dostatečně rychle, aby jeho změna byla málo pravděpodobná.

§ 23

Podřízené závazky

Položka „7. Podřízené závazky“ obsahuje přijaté úvěry, vklady a emitované dluhové cenné papíry, o kterých bylo smluvně dohodnuto, že v případě likvidace, konkurzu, nuceného vyrovnání nebo vyrovnání dlužníka budou splaceny až po plném uspokojení všech ostatních pohledávek ostatních věřitelů, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti. Tuto položku vykazují účetní jednotky, kterým podřízené závazky vznikly.

§ 24

Základní kapitál

Položka „8. Základní kapitál“ obsahuje upsaný základní kapitál, u družstevní záložny zapisovaný i nezapisovaný základní kapitál do obchodního rejstříku. V samostatné podpoložce účetní jednotka uvede splacený základní kapitál. Tato položka dále obsahuje vlastní akcie a vlastní zatímní listy bez zřetele na účel nabytí, je-li účetní jednotka akciovou společností, nebo vlastní obchodní podíly bez zřetele na účel nabytí, je-li účetní jednotka jinou než akciovou společností, které snižují hodnotu kapitálu.

§ 25

Emisní ážio

(1) Položka „9. Emisní ážio“ obsahuje ážio vztahující se k základnímu kapitálu zapsanému v obchodním rejstříku, jež je rozdílem mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcií nebo zatímních listů při emisi akcií nebo zatímních listů podle obchodního zákoníku.^10) Tato položka obsahuje i rozdíl mezi jmenovitou hodnotou vlastních akcií a jejich pořizovací cenou při snížení základního kapitálu a rozdíl mezi prodejní cenou a pořizovací cenou při prodeji.

(2) Tato položka obsahuje i emisní ážio v případě emise podílových listů^5) a rozdíl mezi jmenovitou hodnotou podílových listů a jejich pořizovací cenou při zpětném odkupu.

§ 26

Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

Položka „10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku“ obsahuje rezervní fondy tvořené podle zvláštních právních předpisů a ostatní fondy ze zisku, zejména dobrovolně tvořené rezervní fondy na bankovní rizika.

§ 27

Rezervní fond na nové ocenění

Položka „11. Rezervní fond na nové ocenění“ obsahuje změny ocenění majetku na základě rozhodnutí státních orgánů, a to při vyhlášení generálního ocenění majetku. Tuto položku vykazují všechny účetní jednotky.

§ 28

Kapitálové fondy

Položka „12. Kapitálové fondy“ obsahuje fondy, které jsou tvořeny z jiného zdroje než účetního zisku, zejména bezplatným nabytím majetku, vydáváním podílových listů, dotacemi. Tato položka obsahuje i jmenovitou hodnotu zpětně odkoupených podílových listů. Nevykazuje se zde emisní ážio, které se vykazuje v položce „9. Emisní ážio“.

§ 29

Oceňovací rozdíly

(1) Položka „13. Oceňovací rozdíly“ obsahuje zejména rozdíly zjištěné při ocenění realizovatelných cenných papírů reálnou hodnotou a zajišťovacích derivátů reálnou hodnotou v případě použití metody zajištění peněžních toků nebo metody zajištění čistých investic spojených s rozhodujícím nebo podstatným vlivem a kurzové rozdíly zejména z realizovatelných akcií, z realizovatelných podílových listů a z přepočtu čistých investic spojených s účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem.

(2) Investiční společnosti za jimi obhospodařované podílové fondy, investiční fondy a penzijní fondy v položce „13. Oceňovací rozdíly“ dále vykazují rozdíly z ocenění neprovozního dlouhodobého hmotného majetku a účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem reálnou hodnotou podle zvláštních právních předpisů.

§ 30

Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období

Položka „14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období“ obsahuje zisk za předchozí účetní období, který nebyl rozdělen, a ztrátu za předchozí účetní období, která nebyla uhrazena. Položka dále obsahuje změny účetních metod a opravy zásadních chyb nákladů a výnosů minulých účetních období (dále jen „opravy zásadních chyb“). V případě, že se nejedná o opravy zásadních chyb, vykazují se tyto opravy v příslušných položkách výkazu zisku a ztráty běžného období.

§ 31

Zisk nebo ztráta za účetní období

Položka „15. Zisk nebo ztráta za účetní období“ obsahuje zisk nebo ztrátu za běžné účetní období.

Obsahové vymezení podrozvahových položek

§ 32

Poskytnuté přísliby a záruky

Položka „1. Poskytnuté přísliby a záruky“ obsahuje všechny budoucí možné závazky k plnění, které účetní jednotce vyplývají zejména:

a) z poskytnutých příslibů úvěrů a půjček,

b) z poskytnutých záruk a ručení včetně poskytnutých příslibů k zárukám,

c) z poskytnutých přijetí směnek, jimiž jsou akcepty směnek, z převedených směnek, jimiž jsou indosamenty směnek, z poskytnutých směnečných rukojemství, jimiž jsou avaly směnek a závazky výstavců směnek,

d) z otevření nebo potvrzení akreditivů.

§ 33

Poskytnuté zástavy

Položka „2. Poskytnuté zástavy“ obsahuje zejména poskytnuté nemovité zástavy, poskytnuté peněžní zástavy, poskytnuté zástavy ve formě cenných papírů, popřípadě jiné formy poskytnutých zástav. Majetek a jiná aktiva, která účetní jednotka poskytla jako zajištění za vlastní závazky nebo pro třetí strany, se nadále vykazují v příslušných rozvahových položkách.

§ 35

Pohledávky ze spotových operací, pevných termínových operací a opcí

(1) Položky „3. Pohledávky ze spotových operací“, „4. Pohledávky z pevných termínových operací“ a „5. Pohledávky z opcí“ obsahují pohledávky z operací s úrokovými, měnovými, akciovými, komoditními a úvěrovými nástroji v hodnotách podkladových nástrojů.

(2) Účetní jednotka může spotové operace vykázat v příslušné položce aktiv nebo pasiv buď od okamžiku sjednání obchodu anebo od okamžiku vypořádání obchodu. Použitou metodu je třeba důsledně uplatňovat pro každou skupinu finančních aktiv. Spotové operace, jež jsou vykazovány v příslušné položce aktiv nebo pasiv od okamžiku vypořádání obchodu, se od okamžiku sjednání obchodu do okamžiku vypořádání obchodu vykáží v příslušné podrozvahové položce.

§ 36

Odepsané pohledávky

Položka „6. Odepsané pohledávky“ obsahuje pohledávky, které účetní jednotka odepsala, ale jsou předmětem dalšího sledování, upomínání a vymáhání.

§ 37

Hodnoty předané do úschovy, do správy a k uložení

Položka „7. Hodnoty předané do úschovy, do správy a k uložení“ obsahuje finanční nástroje, které účetní jednotka předala do úschovy, do správy, k uložení jiným osobám, a to ve stejném ocenění, v jakém jsou tyto nástroje vykázány v aktivech.

§ 38

Hodnoty předané k obhospodařování

Položka „8. Hodnoty předané k obhospodařování“ obsahuje finanční nástroje, které účetní jednotka předala k obhospodařování jiným osobám, a to ve stejném ocenění, v jakém jsou tyto nástroje vykázány v aktivech.

§ 39

Přijaté přísliby a záruky

Položka „9. Přijaté přísliby a záruky“ obsahuje všechna budoucí možná plnění ve prospěch účetní jednotky, která vyplývají:

a) z přijatých příslibů úvěrů a půjček,

b) z přijatých záruk a ručení včetně přijatých příslibů k zárukám,

c) ze směnek,

d) z otevřených nebo potvrzených akreditivů.

§ 40

Přijaté zástavy a zajištění

Položka „10. Přijaté zástavy a zajištění“ obsahuje zejména přijaté nemovité zástavy, přijaté peněžní zástavy, přijaté zástavy ve formě cenných papírů, popřípadě jiné formy přijatých zástav a zajištění, pokud toto zajištění není ve formě přijaté hotovosti. Položka dále obsahuje i cenné papíry, které si účetní jednotka půjčila, a kolaterály přijaté v repo obchodech s výjimkou těch, které jsou předmětem krátkého prodeje.

§ 41

Závazky ze spotových operací, z pevných termínových operací a opcí

(1) Položky „11. Závazky ze spotových operací,“ „12. Závazky z pevných termínových operací“ a „13. Závazky z opcí“ obsahují závazky z operací s úrokovými, měnovými, akciovými, komoditními a úvěrovými nástroji v hodnotách podkladových nástrojů.

(2) Pro spotové operace, které účetní jednotka vykazuje v příslušné položce aktiv nebo pasiv od okamžiku vypořádání obchodu, použije účetní jednotka ustanovení § 35 odst. 2.

§ 42

Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení

Položka „14. Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení“ obsahuje finanční nástroje, které účetní jednotka převzala do úschovy, do správy nebo k uložení, zpravidla v ocenění reálnou hodnotou.

§ 43

Hodnoty převzaté k obhospodařování

(1) Položka „15. Hodnoty převzaté k obhospodařování“ obsahuje finanční nástroje s výjimkou peněžních prostředků, které účetní jednotka převzala od jiných osob k obhospodařování, zpravidla v ocenění reálnou hodnotou. Závazky z hotovosti převzaté od jiných osob k obhospodařování se vykazují v pasivech.

(2) Peněžní prostředky získané jménem a ve prospěch třetí strany se vykáží v příslušných položkách aktiv a pasiv.

HLAVA III

OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY

§ 44

Výnosy z úroků a podobné výnosy a Náklady na úroky a podobné náklady

(1) Položky „1. Výnosy z úroků a podobné výnosy“ a „2. Náklady na úroky a podobné náklady“ obsahují u účetních jednotek, které jsou bankou nebo družstevní záložnou, všechny výnosy a náklady, které souvisejí zejména s úroky z poskytnutých vkladů a úvěrů centrálním a jiným bankám nebo jiným družstevním záložnám, s úroky z přijatých vkladů a úvěrů od centrálních bank a jiných bank nebo družstevních záložen, s úroky z úvěrů poskytnutých nebo přijatých od klientů nebo členů družstevních záložen, s úroky z úvěrů v rámci repo obchodů. Položky dále obsahují úroky z držených dluhových cenných papírů a úroky z emitovaných dluhových cenných papírů a krátkých prodejů, zejména výnosy z úroků z aktiv vykázaných v položkách „1. Pokladní hotovost“, „2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování“, „3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami“, „4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen“ a „5. Dluhové cenné papíry“ a náklady na úroky z pasiv vykázaných v položkách „1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám“, „2. Závazky vůči klientům – členům družstevních záložen“, „3. Závazky z dluhových cenných papírů“ a „7. Podřízené závazky“. V těchto položkách se vykazují i výnosy a náklady z poplatků a provizí, které mají povahu úroků a jsou vypočítávány ve vztahu k částkám pohledávek nebo závazků, a dále zisky nebo ztráty ze zajišťovacích úrokových derivátů.

(2) U účetních jednotek, které nejsou bankou nebo družstevní záložnou, položky „1. Výnosy z úroků a podobné výnosy“ a „2. Náklady na úroky a podobné náklady“ obsahují úroky z vkladů, běžných účtů, úvěrů v rámci repo obchodů a držených dluhových cenných papírů, výnosy z aktiv vykázaných zejména v položkách „3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami“, „4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen“, „5. Dluhové cenné papíry“ a „6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly“, náklady na úroky z přijatých úvěrů včetně úvěrů v rámci repo obchodů, náklady na pasiva vykázaná zejména v položkách „1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám“, „2. Závazky vůči klientům – členům družstevních záložen“ a „7. Podřízené závazky“. V těchto položkách se vykazují i výnosy a náklady z poplatků a provizí, které mají povahu úroků a jsou vypočítávány ve vztahu k částkám pohledávek nebo závazků a dále zisky nebo ztráty ze zajišťovacích úrokových derivátů.

(3) Úrokovým výnosem nebo úrokovým nákladem se:

a) u kuponových dluhopisů rozumí nabíhající kupon stanovený v emisních podmínkách a nabíhající rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a čistou pořizovací cenou, označovaný jako prémie nebo diskont. Čistou pořizovací cenou se rozumí pořizovací cena kuponového dluhopisu snížená o naběhlý kupon k okamžiku pořízení cenného papíru,

b) u bezkuponových dluhopisů a směnek rozumí nabíhající rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a pořizovací cenou.

(4) Účetní jednotka vykazuje naběhlé příslušenství vztahující se k majetku a závazkům ve výnosech nebo nákladech od okamžiku vypořádání obchodu, zpravidla za použití úrokové míry, kterou se diskontují očekávané budoucí peněžní toky až do splatnosti nebo nejbližšího data změny úrokové sazby (dále jen „efektivní úroková míra“). Efektivní úrokovou míru nemusí účetní jednotka použít u položek oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů se zbytkovou splatností kratší než jeden rok v okamžiku vypořádání koupě, u realizovatelných cenných papírů se zbytkovou splatností kratší než jeden rok v okamžiku vypořádání koupě, u cenných papírů držených do splatnosti se zbytkovou splatností kratší než jeden rok v okamžiku vypořádání koupě, u cenných papírů pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování se zbytkovou splatností kratší než jeden rok v okamžiku vypořádání koupě a u emitovaných krátkodobých cenných papírů. V těchto případech může účetní jednotka použít lineární metodu. Lineární metodu může účetní jednotka použít také pro vykázání úrokových výnosů pohledávek a úrokových nákladů závazků, a to v obdobích mezi jednotlivými splátkami, pokud tato období jsou kratší než jeden rok, pro vykázání úrokových výnosů z cenných papírů nakoupených s prémií či diskontem a v dalších odůvodněných případech.

§ 45

Výnosy z akcií a podílů

Položka „3. Výnosy z akcií a podílů“ obsahuje všechny dividendy z akcií a obdobné výnosy z ostatních podílů. Dividendy z akcií a podílů na zisku z účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem, které jsou oceňovány ekvivalencí (protihodnotou), se vykazují v položce „18. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem“.

§ 46

Výnosy z poplatků a provizí a Náklady na poplatky a provize

Položky „4. Výnosy z poplatků a provizí“ a „5. Náklady na poplatky a provize“ obsahují výnosy a náklady z provizí a poplatků, které souvisejí s poplatky a provizemi za služby spojené zejména s vedením účtů a prováděním platebního styku, provize za záruky, správu úvěrů ve prospěch jiných věřitelů a operace s cennými papíry a deriváty ve prospěch třetích osob, provize a jiné výnosy, náklady, které souvisejí s péčí o bezpečnost a správu cenných papírů, úschovami, uložením, obhospodařováním finančních nástrojů, náklady na poplatky a provize související zejména s prodejem nebo jiným úbytkem cenných papírů, poplatky a provize za převody cizích měn a za prodej a nákup mincovních a drahých kovů, provize za zprostředkovatelskou činnost.

§ 47

Zisk nebo ztráta z finančních operací

(1) Položka „6. Zisk nebo ztráta z finančních operací“ obsahuje zejména zisk nebo ztrátu z operací s cennými papíry oceňovanými reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, s realizovatelnými cennými papíry, které jsou vykázány v položkách „2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování“, „5. Dluhové cenné papíry“ a „6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly“, z krátkých prodejů, oceňovací rozdíly cenných papírů. Položka dále obsahuje zisk nebo ztrátu ze zajišťovacích derivátů s výjimkou úrokových derivátů, zisk nebo ztrátu z pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, zisk nebo ztrátu z prodeje ostatních podílů k prodeji v jiných než akciových společnostech, které nejsou účastmi s podstatným nebo rozhodujícím vlivem spolu s opravnými položkami vytvořenými k těmto ostatním podílům, zisk nebo ztrátu z cenných papírů držených do splatnosti spolu s opravnými položkami vytvořenými k těmto cenným papírům, zisk nebo ztrátu z devizové činnosti, zisky a ztráty z ostatních operací nákupu a prodeje souvisejících s finančními nástroji k obchodování včetně drahých kovů a zisky nebo ztráty z jiných než zajišťovacích derivátů. Oceňovací rozdíly z ocenění realizovatelných cenných papírů reálnou hodnotou jsou vykázány v této položce až v okamžiku úbytku těchto cenných papírů a dále v případech, kdy je prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) realizovatelného cenného papíru.

(2) Investiční společnosti za jimi obhospodařované podílové fondy, investiční fondy a penzijní fondy vykazují v položce „6. Zisk nebo ztráta z finančních operací“ oceňovací rozdíly neprovozního dlouhodobého hmotného majetku a účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem oceňovaných reálnou hodnotou až v okamžiku jejich úbytku a dále v případech, kdy je prokázáno, že došlo k trvalému snížení jejich hodnoty oceňovaného reálnou hodnotou až v okamžiku jeho úbytku.

§ 48

Ostatní provozní výnosy a Ostatní provozní náklady

Položky „7. Ostatní provozní výnosy“ a „8. Ostatní provozní náklady“ obsahují ostatní provozní výnosy a náklady, zejména zisky z převodu účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem, zisky z převodu pohledávek, výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, výnosy z finančního leasingu, náklady na příspěvky do Fondu pojištění vkladů nebo Garančního fondu nebo obdobného fondu. V této položce se nevykazují ztráty z převodu účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem, které se vykazují v položce „15. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem“, náklady na odpis pohledávek a náklady z převodu pohledávek a výnosy z dříve odepsaných pohledávek, které se vykazují v položce „12. Rozpuštění opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek“.

§ 49

Správní náklady

Položka „9. Správní náklady“ obsahuje zejména náklady na mzdy a platy zaměstnanců, na zdravotní a sociální pojištění, vzdělávání, zdravotní péči, stravování, cestovné. Položka dále obsahuje ostatní správní náklady, zejména nájemné, spotřebu energie, reklamu, audit, právní a daňové poradenství a ostatní nakupované služby. Nevykazují se zde odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, které se vykazují v položce „11. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku“.

§ 50

Odpisy, tvorba, použití a rozpuštění rezerv a opravných položek

(1) Položky „10. Rozpuštění rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku“ a „11. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku“ obsahují rozpuštění opravných položek a rezerv k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku vytvořených v předchozích účetních obdobích pro nepotřebnost, odpisy, tvorbu a použití rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku, zejména na krytí ztrát z převodu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a použití rezerv vytvořených v předchozích obdobích podle zvláštního zákona.

(2) Položka „12. Rozpuštění opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek“ obsahuje rozpuštění opravných položek k pohledávkám a k dluhovým cenným papírům pořízeným v primárních emisích neurčených k obchodování vytvořených v předchozích účetních obdobích, rozpuštění rezerv vytvořených v předchozích účetních obdobích, a to pro nepotřebnost, a dále výnosy z pohledávek, které již byly dříve odepsány.

(3) Položka „13. Odpisy, tvorba a použití opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám“ obsahuje zejména tvorbu opravných položek k pohledávkám a dluhovým cenným papírům pořízeným v primárních emisích neurčených k obchodování, odpisy pohledávek, ztráty z převodu pohledávek, použití opravných položek na krytí ztrát z převodu pohledávek, použití rezerv, zejména na krytí ztrát z plnění ze záruk, použití rezerv vytvořených v předchozích účetních obdobích podle zvláštního právního předpisu.

(4) Položka „14. Rozpuštění opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem“ obsahuje rozpuštění opravných položek vytvořených v předchozích účetních obdobích k účastem neoceňovaným ekvivalencí (protihodnotou) pro nepotřebnost.

(5) Položka „15. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem“ obsahuje zejména tvorbu opravných položek k účastem s rozhodujícím nebo podstatným vlivem neoceňovaným ekvivalencí (protihodnotou), ztráty z převodu účastí a použití opravných položek na krytí ztrát z tohoto převodu.

(6) Položky „16. Rozpuštění ostatních rezerv“ a „17. Tvorba a použití ostatních rezerv“ obsahují zejména výnosy z rozpuštění rezerv vytvořených v předchozích účetních obdobích pro nepotřebnost, tvorbu a použití rezerv nevykázané v jiných položkách výkazu zisku a ztráty.

§ 51

Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem

Položka „18. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem“ obsahuje podíl účetní jednotky na zisku nebo ztrátě ovládaných osob nebo osob pod podstatným vlivem v případě, že účetní jednotka oceňuje účasti s rozhodujícím a podstatným vlivem ekvivalencí (protihodnotou).

§ 52

Mimořádné výnosy a Mimořádné náklady

Položky „20. Mimořádné výnosy“ a „21. Mimořádné náklady“ obsahují výnosy a náklady z účetních případů zcela mimořádných vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i výnosy a náklady z mimořádných událostí nahodile se vyskytujících. Tyto položky neobsahují manka a škody, náhrady mank a škod, které se vykazují v položce „7. Ostatní provozní výnosy“ nebo „8. Ostatní provozní náklady“.

§ 53

Daň z příjmů

Položka „23. Daň z příjmů“ obsahuje náklady na splatnou daň z příjmů včetně nákladů na tvorbu rezervy na daň z příjmů a výnosů z použití této rezervy, náklady a výnosy na odloženou daň z příjmů, podíl na dani z příjmů ovládaných osob nebo osob pod podstatným vlivem spojené s dividendami při oceňování účastí ekvivalencí (protihodnotou).

HLAVA IV

OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘÍLOHY

§ 54

Příloha obsahuje nejméně informace o:

a) uplatněných účetních metodách,

b) použitých finančních nástrojích,

c) účastech s rozhodujícím nebo podstatným vlivem,

d) oborech činnosti a zeměpisných oblastech, ve kterých účetní jednotky provozují svou činnost,

e) významných položkách uvedených v rozvaze, výkazu zisku a ztráty a přehledu o změnách ve vlastním kapitálu, návrhu na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty,

f) vztazích s propojenými osobami nebo osobami se zvláštním vztahem k finanční instituci (dále jen „spřízněné osoby“),

g) událostech za období počínající koncem rozvahového dne a končící okamžikem sestavení účetní závěrky,

h) případných opravách zásadních chyb minulých let a vliv těchto změn na vlastní kapitál k rozvahovému dni,

i) dalších okolnostech ovlivňujících výsledek hospodaření a finanční situaci účetní jednotky, které jsou významné pro uživatele účetní závěrky.

§ 55

(1) Část týkající se uplatněných účetních metod obsahuje zejména informace o:

a) použitých nových účetních metodách oproti předchozímu období, důvodech jejich uplatnění a vlivu na hospodářský výsledek a vlastní kapitál účetní jednotky,

b) způsobech oceňování majetku a závazků, metodách použitých při stanovování reálných hodnot majetku a závazků, cizích měnách a kurzech použitých pro přepočet cizích měn na českou měnu,

c) okamžiku uskutečnění účetního případu, zejména informace o zachycování majetku a závazků v aktivech nebo pasivech v okamžiku sjednání obchodu nebo v okamžiku vypořádání obchodu,

d) postupech odpisování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku,

e) postupech účtování obchodů s cennými papíry, deriváty, o devizových obchodech včetně způsobu účtování kurzových rozdílů, repo obchodů, finančního leasingu, sekuritizovaného majetku a dalších nástrojů používaných k realokaci úvěrového rizika, penzijních plánů a odložené daně,

f) postupech účtování úrokových výnosů a nákladů, způsobech vykazování příjmů z ohrožených pohledávek včetně úroků, prémií a diskontů vzniklých při pořízení pohledávek od třetích stran,

g) metodách a postupech identifikace klasifikovaného majetku, zejména pohledávek, způsobech odpisování majetku, zejména pohledávek,

h) zásadách a postupech výpočtu výše opravných položek a rezerv včetně vysvětlení základních předpokladů pro jejich použití,

i) vlivu použitého zajištění na oceňování majetku, zejména pohledávek.

§ 56

Část týkající se použitých finančních nástrojů obsahuje u úvěrového rizika nejméně:

a) kvalitativní informace o:

1. způsobech používání úvěrového hodnocení dlužníka včetně vysvětlení obsahu jednotlivých hodnotících stupňů, definice pohledávky po splatnosti, sledované a ohrožené pohledávky,

1. charakteristice pohledávek, u nichž se při hodnocení uplatňuje portfoliový přístup, a způsobu tvorby opravných položek k těmto pohledávkám,

1. strategii a postupech zajištění uznávaného pro účely tvorby opravných položek; sledování hodnoty zajištění v průběhu času,

1. kvalitě současného úvěrového portfolia včetně uvedení používaných typů zajištění,

1. tom, zda účetní jednotka používá při posuzování pohledávek hodnocení zveřejňované hodnotícími agenturami; při použití hodnocení zveřejňovaného hodnotícími agenturami účetní jednotka uvede název používaných hodnotících agentur,

1. interním hodnocení, pokud jej účetní jednotka používá, a vztah mezi interním a externím hodnocením,

1. modelech měření úvěrového rizika portfolia, pokud je účetní jednotka používá,

1. zásadách a postupech, jimiž se řídí vymáhání pohledávek za dlužníky,

1. závěrech týkajících se složení úvěrového portfolia, které učinila účetní jednotka na základě dosavadních zkušeností z neplnění závazků dlužníků,

1. charakteristice významných koncentrací úvěrového rizika s uvedením postupů a metod používaných pro zjištění koncentrace úvěrového rizika a vysvětlením pojmu „významná koncentrace“,

1. charakteristice použitých nových nebo inovovaných nástrojů realokace úvěrového rizika, jako jsou úvěrové deriváty, sekuritizace, důvod využívání těchto nástrojů účetní jednotkou, role účetní jednotky v těchto transakcích, zejména původce, obsluhovatel, úvěrový posilovatel,

1. charakteristice smluvních závazků z rekurzních dohod včetně uvedení případných očekávaných ztrát z těchto dohod,

b) kvantitativní informace o:

1. členění majetku podle hlavních kategorií partnerů,

1. členění majetku podle jednotlivých hlavních odvětví (sektorů),

1. členění majetku podle hlavních zeměpisných oblastí,

1. členění majetku a závazků podle zbytkové doby splatnosti v členění na splatnost do tří měsíců, od tří měsíců do jednoho roku, od jednoho roku do pěti let, nad pět let,

1. výši pohledávek podle členění na standardní, sledované, nestandardní, pochybné, ztrátové,

1. výši pohledávek, které byly během účetního období restrukturalizovány,

1. výši opravných položek k majetku,

1. výši sekuritizovaného majetku podle druhů.

§ 57

Část týkající se použitých finančních nástrojů obsahuje u tržního rizika nejméně:

a) kvalitativní informace o:

1. charakteristice operací spojených s tržním rizikem,

1. účelu použití derivátů,

1. používání inovovaných nebo komplexních nástrojů,

1. způsobu sjednávání derivátů, zejména na mimoburzovním trhu (OTC) nebo na burze,

1. metodách používaných k měření, sledování a řízení tržního rizika, typech modelů, hlavních předpokladech a parametrech modelů, jako jsou doba držení, hladina spolehlivosti; zásadách a postupech validace vlastních modelů,

1. používání stresového testování, zejména zásady a postupy stresového testování; frekvenci stresového testování,

1. metodách používaných k zajištění se proti vlivu změn tržních úrokových měr,

1. úrokové citlivosti majetku, závazků a podrozvahových položek na změny úrokových měr,

1. metodách měření úrokového rizika, zejména denní hodnotu zjištěnou pomocí metody hodnoty v riziku (VAR), a další související informace, jako je zejména použití intervalu spolehlivosti,

b) kvantitativní informace o:

1. jmenovité a reálné hodnotě derivátů v členění podle účelu jejich použití a dále v členění podle různých typů derivátů, jako jsou forwardy, futures, opce, swapy, a v rozdělení na burzovní a mimoburzovní (OTC),

1. zbytkové splatnosti derivátů v členění podle účelu jejich použití,

1. přehledu majetku a závazků podle položek rozvahy (bilance) uspořádaných do skupin podle data smluvní změny úrokové míry nebo data splatnosti podle toho, co nastane dříve, a to v členění do tří měsíců, od tří měsíců do jednoho roku, od jednoho roku do pěti let, nad pět let, za předpokladu, že tržní riziko není měřeno metodou hodnoty v riziku (VAR),

1. přehledu majetku a závazků podle položek rozvahy (bilance) uspořádaných do skupin podle rozhodujících měn, za předpokladu, že tržní riziko není měřeno metodou hodnoty v riziku (VAR),

1. hodnotě zjištěné metodou hodnoty v riziku (VAR) k rozvahovému dni a denní průměrné hodnotě zjištěné metodou hodnoty v riziku (VAR), je-li tržní riziko měřeno metodou hodnoty v riziku (VAR).

§ 58

Část týkající se použitých finančních nástrojů u ostatních druhů a kategorií rizik obsahuje stručné uvedení metody identifikace likvidního, operačního, právního rizika a popřípadě dalších rizik, jímž je vystavena, a charakterizuje metody měření, sledování a řízení těchto rizik.

§ 59

(1) Část týkající se účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem obsahuje zejména obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, předmět podnikání, výši základního kapitálu zapsanou v obchodním rejstříku nebo obdobném registru v zahraničí a souhrnnou výši ostatních složek vlastního kapitálu. Dále tato část obsahuje informace o tom, zda je v účetní jednotce vykonáván:

a) fakticky nebo právně přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování ovládané osoby, nebo

b) podstatný vliv.

(2) Tato část u každé ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem obsahuje:

a) přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem v procentech,

b) přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech v procentech,

c) jiný důvod pro vykonávání rozhodujícího nebo podstatného vlivu,

d) počet, jmenovitou hodnotu a pořizovací cenu upsaných akcií nebo podílů na základním kapitálu účetní jednotky, ve které uplatňuje vykazující účetní jednotka podstatný nebo rozhodující vliv v účetním období a změny v průběhu účetního období,

e) pohledávky a závazky vůči osobám, ve kterých má podstatný nebo rozhodující vliv; vždy s uvedením počátečního zůstatku, úhrnu přírůstků, úhrnu úbytků, konečného zůstatku; u poskytnutých úvěrů úrokové výnosy vztahující se k poskytnutým úvěrům,

f) cenné papíry, které má v majetku a v závazcích k obchodování a které jsou emitované ovládanými osobami a osobami pod podstatným vlivem,

g) záruky vydané za ovládané osoby, osoby pod podstatným vlivem,

h) záruky přijaté od ovládaných osob, osob pod společným vlivem.

§ 60

(1) Část týkající se významných položek uvedených v rozvaze a návrhu na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty obsahuje zejména informace o:

a) odloženém daňovém závazku nebo pohledávce s uvedením důvodu jejich změn a výše, dále v členění podle jednotlivých druhů přechodných rozdílů a podle jednotlivých druhů nevyužitých daňových ztrát a nevyužitých daňových odpočtů; informace o nákladu nebo výnosu u odložené daně z příjmu, a to zvlášť v důsledku vzniku nebo zrušení přechodných rozdílů, v důsledku změn v sazbách daně z příjmů nebo zavedení nových daní z příjmů, v důsledku snížení nebo zrušení dříve snížené odložené daňové pohledávky, v důsledku změn účetních metod a zásadních chyb. Účetní jednotka dále zveřejní informace o souhrnné splatné a odložené dani vztahující se k položkám, které vykázala přímo ve vlastním kapitálu; informace o daňovém nákladu nebo výnosu vztahujícímu se k mimořádným položkám uznaným v průběhu účetního období; informace o částce odčitatelných přechodných rozdílů, pokud existuje lhůta splatnosti, pak i tuto lhůtu, informace o částce nevyužitých daňových ztrát a nevyužitých daňových odpočtů, pro které se odložená daňová pohledávka nevykazuje v aktivech,

b) podřízených aktivech a podřízených závazcích s uvedením částky, měny, úrokové míry, původní a zbytkové doby splatnosti, podmínek podřízenosti, popřípadě důvody požadovaného dřívějšího zaplacení těchto aktiv a závazků; podřízenými aktivy se pro účely této vyhlášky rozumí taková aktiva, o kterých bylo smluvně dohodnuto, že v případě likvidace, konkurzu, nuceného vyrovnání nebo vyrovnání dlužníka budou uspokojena až po plném uspokojení všech ostatních pohledávek ostatních věřitelů, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti,

c) konsorcionálních úvěrech,

d) ostatních pohledávkách a závazcích, o pohledávkách a závazcích z repo obchodů a dále o vkladech termínových se splatností, s výpovědní lhůtou, o úsporných vkladech se splatností, s výpovědní lhůtou a na požádání,

e) cenných papírech v členění na oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, realizovatelné a držené do splatnosti podle těchto kategorií; dále se cenné papíry uvedou v členění na kótované a nekótované na burze. U cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů nebo realizovatelných cenných papírů se uvedou trhy, na kterých je s nimi obchodováno,

f) dluhových cenných papírech v členění držené do splatnosti, oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů a realizovatelné. U cenných papírů držených do splatnosti se uvede hodnota vytvořených opravných položek k těmto cenným papírům,

g) důvodech tvorby a použití rezerv a opravných položek, postupu jejich výpočtu s uvedením stavu rezerv a opravných položek na začátku účetního období, jejich zvýšení a snížení v průběhu účetního období a stavu na konci účetního období,

h) vlastních akciích a vlastních zatímních listech,

i) dlouhodobém hmotném a nehmotném majetku; účetní jednotka uvede za každou skupinu celkový počáteční zůstatek na začátku období, přírůstky, úbytky, celkový konečný zůstatek na konci účetního období a dále obdobné informace o oprávkách a opravných položkách vztahujících se k tomuto majetku,

j) dlouhodobém hmotném majetku kupovaném nebo prodávaném na základě smlouvy o finančním leasingu; účetní jednotka uvede celkový počáteční zůstatek na začátku účetního období, přírůstky, úbytky, celkový konečný zůstatek na konci účetního období, informace o smluvně sjednaných splátkách splatných z těchto smluv v běžném roce a následujících letech (v období jeden rok až pět let) a splatných později,

k) ostatním majetku a závazcích, ostatních provozních výnosech a mimořádných výnosech, ostatních provozních nákladech a mimořádných nákladech, které mají rozhodující podíl na jejich celkovém objemu v členění podle jednotlivého majetku, jednotlivých závazků, zejména nákladů na příspěvky do Garančního nebo obdobného fondu, přijaté náhrady od Garančního nebo obdobného fondu,

l) použití zisku nebo úhradě ztráty za minulá účetní období a návrh na použití zisku běžného účetního období nebo vypořádání ztráty běžného účetního období,

m) hodnotách převzatých účetní jednotkou od třetích osob do správy a k obhospodařování a hodnotách předaných účetní jednotkou třetím osobám do správy a k obhospodařování, v členění podle jednotlivých druhů hodnot v úhrnných částkách za každý druh hodnoty v ocenění tak, jak je uvedeno v obsahovém vymezení k podrozvahovým položkám,

n) kolaterálech přijatých v repo obchodech v ocenění reálnou hodnotou, v členění podle jednotlivých druhů kolaterálů v úhrnných částkách za každý druh,

o) oceňovacích rozdílech z přepočtu zajišťovacích derivátů, realizovatelných cenných papírů, čistých investic do účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem a ostatních oceňovacích rozdílech z přepočtu neprovozního dlouhodobého hmotného majetku, a to vždy s uvedením stavu oceňovacích rozdílů na začátku účetního období, jejich zvýšení nebo snížení v průběhu účetního období, stavu na konci účetního období,

p) časovém rozlišení, je-li tato částka významná.

(2) Část týkající se významných položek uvedených ve výkazu zisku a ztráty a přehledu o změnách ve vlastním kapitálu obsahuje zejména informace o:

a) nákladu nebo výnosu na splatnou daň z příjmu, všechny úpravy vykazované v účetním období pro splatnou daň z příjmů za předchozí období, dále se uvede rozsah, ve kterém daně z příjmů ovlivňují zisk nebo ztrátu z běžných a mimořádných činností,

b) odpisech nepromlčených pohledávek v členění na odepsané pohledávky za bankami a ostatními osobami a případné výnosy z dříve odepsaných pohledávek,

c) výši neuplatněných nebo prominutých úroků z prodlení a výši úroků u ohrožených pohledávek z úvěrů, u nichž se neuplatňuje akruální princip a jejich vliv na zisk nebo ztrátu účetní jednotky,

d) úrokových výnosech a úrokových nákladech v členění minimálně na úroky z vkladů, úvěrů a ostatní,

e) placených poplatcích a provizích při prodeji nebo jiném úbytku cenných papírů a derivátů, poplatcích za obhospodařování, správu, uložení a úschovu hodnot; obchodníci s cennými papíry uvedou informace o poplatcích a provizích za obstarání nákupu a prodeje cenných papírů a derivátů,

f) zisku nebo ztrátě z ostatních finančních činností minimálně v členění na zisk nebo ztrátu z cenných papírů, z obchodování s cizími měnami, kurzových rozdílů, derivátů,

g) mimořádných nákladech a výnosech, je-li jejich výše významná, s uvedením jejich povahy a výše. Stejná informace se uvede i pro náklady a výnosy vztahující se k jinému účetnímu období.

(3) Část týkající se významných položek uvedených ve výkazu zisku a ztráty a přehledu o změnách ve vlastním kapitálu dále obsahuje informace o:

a) správních nákladech v členění na:

1. osobní náklady a odměny; mzdy a odměny bez mezd a odměn členů statutárních orgánů a dozorčí rady nebo obdobných orgánů,

1. sociální náklady a zdravotní pojištění,

1. veškeré mzdy a veškeré odměny členů statutárních orgánů a dozorčí rady nebo obdobných orgánů podle jednotlivých orgánů v úhrnných částkách za každý orgán a dále zaměstnanců podílejících se na řízení účetní jednotky,

b) průměrném počtu zaměstnanců v běžném účetním období, počtu členů statutárních orgánů a dozorčí rady nebo obdobných orgánů,

c) odměnách vázaných na vlastní kapitál, a to:

1. zaměstnanecké požitky, na jejichž základě mají zaměstnanci nárok obdržet finanční nástroje vázané na vlastní kapitál vydané účetní jednotkou, nebo

1. podle kterých výše závazků účetní jednotky vůči zaměstnancům závisí na budoucí ceně finančních nástrojů vázaných na vlastní kapitál vydaných účetní jednotkou, jako jsou zejména akcie, opce na akcie,

d) ostatních správních nákladech s uvedením souhrnných nákladů na audit, právní a daňové poradenství,

e) výnosu na akcii, jestliže akcie účetní jednotky jsou registrovány na regulovaném trhu,

f) celkové výši zákaznického majetku^4) v souvislosti s poskytováním investičních služeb,

g) dalších skutečnostech požadovaných zvláštními předpisy a předpisy vydanými dozorovými a regulatorními orgány.

§ 61

Část týkající se vztahů se spřízněnými osobami obsahuje zejména informace o:

a) souhrnné výši úvěrů poskytnutých účetní jednotkou členům statutárních orgánů, dozorčí rady nebo obdobných orgánů a dále zaměstnancům podílejícím na řízení účetní jednotky,

b) souhrnné výši záruk vydaných účetní jednotkou za členy statutárních orgánů, dozorčí rady nebo obdobných orgánů a dále zaměstnance podílející se na řízení účetní jednotky,

c) názvu a sídle fyzických nebo právnických osob, jestliže výše jejich podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech účetní jednotky přesáhla deset procent.

§ 62

Investiční fondy a investiční společnosti za jimi obhospodařované podílové fondy použijí přiměřeně ustanovení § 53 až 57, § 59 a 60. Kromě těchto informací uvedou v příloze účetní závěrky:

a) informace požadované zvláštním právním předpisem,^5)

b) další informace požadované zvláštními právními předpisy a předpisy vydanými dozorovými a regulatorními orgány.

§ 63

Družstevní záložny použijí přiměřeně ustanovení § 53 až 57, § 59 a 60. Kromě těchto informací uvedou v příloze účetní závěrky informace o:

a) počtu členů družstevní záložny,

b) výši zapisovaného a nezapisovaného základního kapitálu,

c) výši členského podílu,

d) výši nesplacených členských podílů,

e) poskytnutých úvěrech osobám podle zvláštního právního předpisu,^14)

f) jmenovité hodnotě záruk vydaných družstevní záložnou jako ručení za úvěry členům poskytnuté jinými osobami,

g) celkové výši závazků družstevní záložny po lhůtě splatnosti k rozvahovému dni účetního období,

h) celkové výši pohledávek družstevní záložny po lhůtě splatnosti k rozvahovému dni účetního období,

i) dalších skutečnostech požadovaných zvláštními předpisy a předpisy vydanými dozorovými a regulatorními orgány.

§ 64

Penzijní fondy použijí přiměřeně ustanovení § 53 až 57, § 59 a 60. Kromě těchto informací uvedou v příloze účetní závěrky informace o:

a) počtu účastníků penzijního připojištění,

b) počtu a výši vyplacených dávek,

c) depozitáři penzijního fondu,

d) výši zhodnocení vložených prostředků, to znamená zhodnocení z rozdělení zisku penzijního fondu,

e) postupu stanovení rezervy na výplatu penzí,

f) dalších skutečnostech požadovaných zvláštními právními předpisy a předpisy vydanými regulátorem a orgánem státního dozoru.

HLAVA V

PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU

§ 65

Přehled o změnách vlastního kapitálu obsahuje zejména zvýšení nebo snížení čistých aktiv v průběhu účetního období podle oceňovacích zásad používaných v účetní závěrce, rozdíly ze změn účetních metod, opravy zásadních chyb, účetní případy související se vztahy se společníky, výplatu dividend nebo dalších podílů na zisku. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu se stanoví v příloze č. 3 k této vyhlášce.

ČÁST TŘETÍ

SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA

§ 66

(1) Směrná účtová osnova uspořádaná do účtových tříd a účtových skupin se stanoví v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(2) V rámci účtových skupin směrné účtové osnovy vytvářejí účetní jednotky syntetické účty. Tvorbou analytických účtů zajišťují účetní jednotky členění syntetických účtů podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů, požadavků externích uživatelů, popřípadě dalších potřeb účetní jednotky.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ

§ 67

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů^15)

Součástí pořizovací ceny jsou též přímé transakční náklady s pořízením související, které jsou účetní jednotce při prvotním zachycení známy, zejména poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám. Transakční náklady nezahrnují úroky z úvěrů na pořízení cenného papíru a podílu, jinak také označované jako náklady na financování, prémii nebo diskont, interní správní náklady nebo náklady na držbu. U cenného papíru přijatého nebo dodaného v rámci termínové operace je součástí jeho ocenění reálná hodnota pevné termínové operace nebo vnitřní hodnota opce.

§ 68

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u cenných papírů

(1) Oceňovací rozdíly z ocenění cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

(2) Oceňovací rozdíly realizovatelných cenných papírů se vykazují v příslušné položce pasiv. V okamžiku realizace, zejména prodeje, se souhrnná hodnota oceňovacích rozdílů vykáže v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) realizovatelného cenného papíru, musí být tato ztráta bez zbytečného odkladu vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Výše této ztráty odpovídá rozdílu mezi oceněním při nabytí cenného papíru sníženým nebo zvýšeným o časové rozlišení prémie nebo diskontu a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích vykázaných ztrát ze znehodnocení. Pokud následně po vykázání znehodnocení ve výkazu zisku a ztráty dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů, vykazuje se toto zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů ve výkazu zisku a ztráty, nejvýše však do výše znehodnocení vykázaného podle věty třetí.

(3) Investiční společnosti za jimi obhospodařované podílové fondy a investiční fondy oceňují účasti reálnou hodnotou podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Změny ocenění tohoto majetku se vykáží v příslušné položce pasiv. Při úbytku tohoto majetku se výsledná změna vykáže v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) této účasti, musí být tato ztráta bez zbytečného odkladu vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Výše této ztráty odpovídá rozdílu mezi oceněním při nabytí účasti a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích vykázaných ztrát ze znehodnocení.

§ 68a

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u neprovozního dlouhodobého hmotného majetku

(1) Investiční společnosti za jimi obhospodařované podílové fondy, investiční fondy a penzijní fondy oceňují neprovozní dlouhodobý hmotný majetek reálnou hodnotou podle zvláštního právního předpisu. Změny ocenění tohoto majetku se vykáží v příslušné položce pasiv. Při úbytku tohoto majetku se výsledná změna vykáže v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

(2) V případě, že dojde k trvalému snížení hodnoty neprovozního dlouhodobého hmotného majetku, vykáže se toto snížení hodnoty v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

§ 69

Metoda ocenění ekvivalencí (protihodnotou)

(1) Účetní jednotka může podíl vykázaný v položkách „7. Účasti s podstatným vlivem“ a „8. Účasti s rozhodujícím vlivem“ ocenit ekvivalencí (protihodnotou).^16)

(2) Goodwill zahrnutý v pořizovací ceně se převede do dlouhodobého nehmotného majetku a ocenění podílu je následně:

a) snižováno o přijaté dividendy ve výši před zdaněním, popřípadě o další přijaté příspěvky z rozdělení a

b) zvyšováno o podíl na zisku nebo snižováno o podíl na ztrátě ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem, který vznikl po datu nabytí podílu, a

c) snižováno nebo zvyšováno o podíly na změnách ve vlastním kapitálu ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem, které nebyly zahrnuty do výkazu zisku a ztráty ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem.

(3) Účetní jednotka oceňuje podíl k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku ocenění a používá k tomu údaje o vlastním kapitálu společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv. Účetní jednotka je povinna použít údaje o vlastním kapitálu společnosti ke stejnému okamžiku, jako je okamžik, ke kterému účasti oceňuje. Jestliže společnost, ve které účetní jednotka uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, nemá shodný rozvahový den, může účetní jednotka pro ocenění účasti použít údaje o vlastním kapitálu společnosti, které předcházejí okamžik ocenění ne více jak o tři měsíce. Rozdíly z tohoto ocenění jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty.

(4) Částku, o kterou zisk z ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou) zahrnutý účetní jednotkou do výkazu zisku a ztráty převyšuje přijaté dividendy, popřípadě další přijaté příspěvky z rozdělení, převede při rozdělování zisku účetní jednotka do rezervního fondu. Pro ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou) použije účetní jednotka údaje z účetní závěrky ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem.

(5) Účetní jednotka ocení podíl nulou, jestliže podíl účetní jednotky na ztrátách společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, je roven nebo převyšuje ocenění účasti v účetnictví účetní jednotky. Je-li účetní jednotka na základě záruky nebo ovládací smlouvy povinna vyrovnat záporný vlastní kapitál společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, tvoří rezervu podle § 65.

§ 70

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů

(1) Reálná hodnota derivátu se stanoví jako tržní hodnota (dále jen „tržní cena“) vyhlášená ke dni stanovení reálné hodnoty. Pokud je derivát kótován na tuzemské nebo zahraniční burze, rozumí se tržní cenou cena na tomto trhu, za kterou se na něm v okamžiku ocenění obchoduje. V případě, že veřejný trh k okamžiku ocenění nepracuje, použije se cena platná poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění. Není-li k dispozici tržní cena, použije účetní jednotka pro ocenění derivátu kvalifikovaný odhad. Stanovení tržní ceny derivátu nebo jeho komponentů kvalifikovaným odhadem může účetní jednotka odvodit z podobného derivátu nebo jeho komponentů, pro které je tržní cena známa.

(2) U zajišťovacích derivátů, pro něž je použita metoda zajištění reálné hodnoty, jsou oceňovací rozdíly z ocenění vykázány v okamžiku ocenění ve výkazu zisku a ztráty.

(3) U zajišťovacích derivátů, pro něž je použita metoda zajištění peněžních toků, jsou oceňovací rozdíly vztahující se k zajišťovanému riziku vykázány v příslušné položce pasiv. Zisky nebo ztráty z ocenění zajišťovacích derivátů jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty ve stejných obdobích, kdy jsou ve výkazu zisku nebo ztráty vykázány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými nástroji. Pokud v důsledku zajištěné očekávané transakce dojde následně k vykázání nefinančního aktiva, nefinančního závazku nebo pevného závazku, u kterého je zajištěna reálná hodnota, mohou být související zisky nebo ztráty vykázány společně s nefinančním aktivem nebo závazkem.

(4) U zajišťovacích derivátů, pro něž je použita metoda zajištění čisté investice spojené s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, jsou oceňovací rozdíly, které se vztahují k měnovému riziku, vykázány v příslušné položce pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty jsou vykázány ve stejném období, kdy jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty náklady nebo výnosy spojené s úbytkem zajišťovaných čistých investic do cizoměnových účastí.

(5) Za zajišťovací derivát se považuje derivát, který současně splňuje následující podmínky:

a) odpovídá strategii účetní jednotky v řízení rizik,

b) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován účetním záznamem; dokumentace obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích nástrojů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, přístup k zjišťování a doložení efektivnosti zajištění,

c) zajištění je efektivní; zajištění je efektivní, jestliže na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu budou změny reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovacích nástrojů odpovídající zajišťovanému riziku, popřípadě celkové změny reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovacích nástrojů v rozmezí osmdesát procent až jedno sto dvacet pět procent změn reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovaných položek odpovídajících zajišťovanému riziku. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení řádné, mimořádné a mezitímní účetní závěrky a k okamžiku sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů.

(6) Derivát označený účetní jednotkou za sjednaný za účelem zajištění, který nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 6, není zajišťovacím derivátem podle tohoto předpisu.

(7) Derivát, který není označený účetní jednotkou za sjednaný za účelem zajištění, je označován jako derivát k obchodování a oceňovací rozdíly se vykazují ve výkazu zisku a ztráty alespoň k okamžiku sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky a k okamžiku sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů; za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.

§ 71

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob

Pro vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, souboru majetku a zásob použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

§ 72

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek

Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou přímé náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.

§ 72a

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování

Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

§ 73

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně účetní jednotky

Pro oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

§ 74

Postup tvorby a použití opravných položek

(1) Opravné položky se vytvářejí pouze při přechodném snížení hodnoty majetku, které je prokázáno na základě inventarizace. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.

(2) Opravné položky se nevytvářejí u majetku, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí (protihodnotou).

(3) Tvorba opravné položky je vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, použití opravné položky je vykázáno společně s náklady nebo ztrátami spojenými s úbytkem majetku ve výkazu zisku a ztráty. Odděleně se vykazuje rozpuštění opravné položky pro nepotřebnost, která byla vytvořena v minulých účetních obdobích.

(4) K účtům majetku vedených v cizí měně se tvoří opravné položky v této cizí měně. Kurzové rozdíly se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z ocenění majetku, k němuž se vztahují.

(5) Opravná položka se nesmí vytvářet na hodnotu vyšší, než je hodnota majetku v účetnictví. Použití opravné položky nesmí být vyšší než celková tvorba opravné položky.

§ 75

Odpisování majetku

(1) Dlouhodobý nehmotný majetek a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh odpisování může být vyjádřen i jinak než časem, například výkony.

(2) Zřizovací výdaje, které jsou vykázány v položce „9a) Zřizovací výdaje“, odpisuje účetní jednotka podle odpisového plánu v průběhu pěti let od vzniku společnosti.^17)

(3) Goodwill, který je vykázán v položce „9b) Goodwill“, se systematicky odpisuje po dobu používání majetku, ke kterému se vztahuje. Nelze-li zjistit dobu používaní uvedeného majetku, odpisuje se goodwill nejdéle po dobu pěti let.

(4) Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který je vykázán v položce „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a není uveden v odstavcích 2 a 3, se odpisuje nepřímo po dobu použitelnosti stanovenou na základě nejlepšího odhadu v souladu s odpisovým plánem účetní jednotky. Platí vyvratitelná domněnka, že doba použitelnosti ostatního dlouhodobého nehmotného majetku nepřesáhne dvacet let od okamžiku, kdy lze tento majetek používat.

(5) Není-li dále stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

(6) Podle tohoto ustanovení se neodpisují pohledávky.

(7) Neprovozní dlouhodobý hmotný majetek, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou, se neodpisuje.

§ 76

Postup tvorby a použití rezerv

(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo výdajů podle § 26 zákona, u nichž je znám účel, je pravděpodobné nebo jisté, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, ke kterému vzniknou.

(2) Účetní jednotka může použít rezervu jen k účelům, ke kterým byla vytvořena.

(3) Tvorba rezervy je vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, použití rezervy je vykázáno společně s náklady nebo ztrátami, na jejichž krytí byly rezervy vytvořeny, v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotka nesmí tvořit a používat rezervu přímo ve prospěch a na vrub příslušného účtu závazku. Odděleně se vykazuje rozpuštění rezervy pro nepotřebnost, která byla vytvořena v minulých účetních obdobích.

(4) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.

(5) Rezervy nesmí mít aktivní zůstatek.

(6) Účetní jednotka tvoří rezervu v měně, v níž předpokládá, že nastane plnění. Nemůže-li určit předpokládanou měnu plnění, tvoří rezervu v korunách českých. Pokud se tvoří rezervy v cizí měně, kurzové rozdíly se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z jiných závazků.

(7) Rezerva podléhá dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje její výše a odůvodněnost.

(8) Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv.

(9) Rezerva se netvoří na krytí obecných bankovních rizik a jiných rizik. K těmto účelům slouží fondy tvořené z rozdělení zisku účetní jednotky nebo z jiných zdrojů.

(10) Penzijní fondy tvoří rezervu na závazky vyplývající ze smluv o penzijním připojištění. Výši tvorby rezervy penzijní fond stanoví na základě pojistně-matematické současné hodnoty přislíbených výplat penzijního připojištění snížené o sumu prostředků evidovaných ve prospěch příjemců penzí. Současnou hodnotou přislíbených výplat se rozumí diskontovaná hodnota budoucích čistých úbytků peněz, které budou nutné k vypořádání závazků podle penzijního plánu.

§ 77

Vzájemné zúčtování

Za zákaz vzájemného zúčtování se nepovažuje

a) započtení částek:

1. hodnot z realizace zajištění úvěru s poskytnutým úvěrem nebo jím podobných pohledávek,

1. dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,

1. nedoplatků a přeplatků daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, a to v rámci stejného druhu daně nebo poplatku a stejného správce daně nebo poplatku,

1. pokladních schodků a přebytků, pokud je prokázána jejich vzájemná souvislost (záměna hodnot), na základě rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky,

1. kurzových rozdílů,

1. rozdílů ze změn reálných hodnot jednotlivých finančních nástrojů v rámci účetního období,

b) způsob účtování prodeje finančních aktiv nebo převzetí finančních závazků, při kterém je do nákladů nebo výnosů zahrnut rozdíl mezi prodejní cenou a oceněním v účetnictví k okamžiku sjednání obchodu nebo vypořádání prodeje; tento způsob se označuje jako netto způsob.

§ 78

Metoda odložené daně

(1) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěná v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový závazek nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně není známa, použije se sazba platná v příštím účetním období.

(2) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 1 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a výší aktiv, popřípadě pasiv. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.

(3) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Při změně daňové sazby se vypočítané odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky přepočítávají sazbou platnou podle zákona o dani z příjmů pro období, ve kterém bude daňová pohledávka realizována nebo odložený daňový závazek uhrazen a rozdíl vykázán v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

(5) Účetní jednotka vykazuje odložený daňový závazek vždy a odloženou daňovou pohledávku s ohledem na ustanovení § 25 odst. 2 zákona.

(6) Odloženým daňovým závazkem se rozumí částky daně z příjmů k úhradě v příštích obdobích z titulu zdanitelných přechodných rozdílů.

(7) Odloženými daňovými pohledávkami se rozumí částky daně z příjmů nárokované v příštích obdobích z titulu:

a) odčitatelných přechodných rozdílů,

b) převedených nevyužitých daňových ztrát,

c) převedených nevyužitých daňových odpočtů.

§ 79

Metoda kurzových rozdílů

(1) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu majetku a závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

(2) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu čistých investic spojených s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem vyjádřených v cizí měně na českou měnu a kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu, jimiž se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku z čistých investic do cizoměnových účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, se vykazují v příslušné položce pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty se vykáží až při úbytku těchto účastí.

(3) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních aktiv nebo závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu, kterými se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku plynoucímu ze smlouvy, která není vykázána v aktivech nebo pasivech, ale zavazující obě strany a obsahující všechny významné podmínky včetně stanovení množství, ceny, termínu realizace, sankcí za nedodržení podmínek, se vykazují, nejde-li o deriváty, v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stanou součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých na základě výše uvedené smlouvy a vykázaných v příslušných položkách aktiv a pasiv.

(4) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních aktiv nebo závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu, kterými se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku plynoucímu z očekávané budoucí transakce dosud smluvně nepokryté, jejíž uskutečnění je vysoce pravděpodobné, se vykazují, nejde-li o deriváty, v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stanou součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých z očekávané budoucí transakce. V případě, že se očekávaná budoucí transakce neuskuteční, vykáže účetní jednotka tyto kurzové rozdíly ve výkazu zisku a ztráty.

(5) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu akcií nebo podílových listů vyjádřených v cizí měně na českou měnu oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů a realizovatelných se vykazují spolu se změnou jejich reálné hodnoty.

(6) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem vyjádřených v cizí měně na českou měnu, které se oceňují ekvivalencí (protihodnotou), se vykazují spolu se změnou z ocenění ekvivalencí (protihodnotou).

§ 80

Repo obchody

(1) Repo obchodem se rozumí repo nebo reverzní repo.

(2) Repem se rozumí poskytnutí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost nebo jinou formu úhrady se současným závazkem přijmout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se původní hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroku.

(3) Reverzním repem se rozumí přijetí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost nebo jinou formu úhrady se současným závazkem poskytnout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se převedené hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroku.

(4) Jako repo obchod se vykazuje:

a) klasické repo, kterým se rozumí přijetí úvěru se zajišťovacím převodem finančního aktiva a klasické reverzní repo, kterým se rozumí poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem finančního aktiva,

b) půjčka cenných papírů zajištěná převodem hotovosti nebo jinou formou úhrady a výpůjčka cenných papírů zajištěná převodem hotovosti nebo jinou formou úhrady,

c) prodej cenných papírů se současně sjednaným zpětným nákupem a nákup cenných papírů se současně sjednaným zpětným prodejem.

(5) Kolaterál jako finanční aktivum poskytnuté v repu zůstává v aktivech a účetní jednotka ho vykazuje ve stejné položce aktiv, kde bylo vykazováno před poskytnutím v repu za použití dosavadního způsobu oceňování. Zároveň účetní jednotka u klasického repa, prodeje cenného papíru se současně sjednaným nákupem a půjčky cenného papíru zajištěné převodem hotovosti vykáže v pasivech přijatý úvěr.

(6) Kolaterál jako finanční aktivum přijaté v reverzním repu se k okamžiku sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky a k okamžiku sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů vykazuje v reálné hodnotě v příslušné podrozvahové položce. V podrozvahových položkách se nevykazuje kolaterál, který je předmětem krátkého prodeje; tento prodej je vykázán v příslušné položce pasiv. Zároveň účetní jednotka u klasického reverzního repa, nákupu cenného papíru se současně sjednaným prodejem a u výpůjčky cenného papíru zajištěné převodem hotovosti vykáže v aktivech poskytnutý úvěr.

ČÁST PÁTÁ

KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

HLAVA I

POSTUP ZAHRNOVÁNÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU

§ 81

(1) Do konsolidačního celku se zahrnuje konsolidující účetní jednotka^18) a konsolidované účetní jednotky, kterými se rozumí:

a) osoby, které jsou ovládanými nebo řízenými osobami^18a), bez ohledu na jejich sídlo,

b) osoby, ve kterých konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv^18), bez ohledu na jejich sídlo.

(2) Základ konsolidačního celku tvoří konsolidující účetní jednotka a konsolidované účetní jednotky vyjmenované v odstavci 1 písm. a). Do takto vytvořeného základu konsolidačního celku se zahrnou i konsolidované účetní jednotky pod podstatným vlivem vyjmenované v odstavci 1 písm. b).

(3) Do konsolidačního celku nemusí být zahrnuty konsolidované účetní jednotky, které jsou ovládanými nebo řízenými osobami nebo osobami pod podstatným vlivem:

a) je-li ovládající osobou účetní jednotka podle § 2 odst. 1 písm. a), d), h), i) a čistá částka hodnoty aktiv jednotlivé ovládané a řízené osoby nebo osoby pod podstatným vlivem je:

1. menší než tři sta miliónů Kč, nebo

1. jedno procento celkové čisté částky hodnoty aktiv ovládající nebo řídící osoby, nebo

b) je-li ovládanou osobou účetní jednotka podle § 2 odst. 1 písm. c) a d) a ovládané nebo řízené osoby nepřekročily nebo nedosáhly alespoň dvou ze tří kritérií stanovených v § 22 odst. 3 zákona, nebo

c) drží-li ovládající osoba dočasně jejich akcie nebo jiné podíly za účelem finanční pomoci s cílem jejich ozdravení nebo záchrany, nebo

d) nemůže-li ovládající nebo řídící osoba převést potřebné informace pro sestavení konsolidované účetní závěrky ze země, ve které existují právní překážky nebo existují překážky pro převod zisků, nebo

e) jsou-li podíly v ovládaných a řízených osobách a osobách pod podstatným vlivem drženy výhradně se záměrem jejich prodeje v blízké budoucnosti. Nedojde-li k jejich prodeji do jednoho roku od nabytí, ovládaná a řízená osoba a osoba pod podstatným vlivem se v následujícím účetním období zahrnou do konsolidované účetní závěrky, nebo

f) vstupují-li do likvidace, jsou ve vyrovnacím řízení, na jejich majetek byl prohlášen konkurz, u nichž byl zamítnut návrh na konkurz pro nedostatek majetku, u nichž byl zrušen konkurz z důvodu, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu.

(4) Postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku popíše konsolidující účetní jednotka v příloze.

§ 81a

(1) Konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka podle § 81 odst. 1 a 2, která je současně osobou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky řídící se právem České republiky, nebo jiné konsolidující osoby bez ohledu na její sídlo, která se řídí právem členského státu Evropské unie (dále jen „konsolidující zahraniční osoba“), za předpokladu, že:

a) tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba drží všechny akcie nebo podíly v konsolidující účetní jednotce; k akciím nebo podílům drženým členy správních, řídících a dozorčích orgánů zřízených na základě zvláštních právních předpisů, stanov nebo společenské smlouvy se nepřihlíží, nebo

b) tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba drží nejméně 90 procent akcií nebo podílů v konsolidující účetní jednotce a nesestavení konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek schválili ostatní akcionáři nebo společníci konsolidující účetní jednotky.

(2) Podle odstavce 1 se postupuje, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) konsolidující účetní jednotka a všechny jí konsolidované účetní jednotky jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby,

b) konsolidovaná účetní závěrka podle písmene a) a konsolidovaná výroční zpráva jsou sestaveny jinou konsolidující účetní jednotkou nebo konsolidující zahraniční osobou a jsou ověřeny auditorem podle práva státu, kterým se jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba řídí,

c) konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a), konsolidovanou výroční zprávu podle písmene b) a zprávu auditora odpovědného za jejich ověření konsolidující účetní jednotka zveřejní podle § 21a zákona; tyto účetní záznamy musí být zveřejněny v českém jazyce; vyžaduje se úředně ověřený překlad a

d) příloha k účetní závěrce konsolidující účetní jednotky obsahuje obchodní firmu a sídlo jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, která konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) sestavila, a informaci o uplatnění odstavce 1.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na účetní jednotky, jejichž cenné papíry jsou registrované na regulovaném trhu v jakémkoli členském státu Evropské unie.

(4) V případech neuvedených v odstavci 1 konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka, která je současně ovládanou nebo řízenou osobou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, za předpokladu, že jsou všechny podmínky uvedené v odstavci 2 splněny a současně akcionáři nebo společníci osvobozené konsolidující účetní jednotky, kteří vlastní společně nejméně desetiprocentní podíl v akciové společnosti nebo nejméně 20 procent v ostatních typech společností, nepožádali nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období o sestavení konsolidované účetní závěrky.

(5) Sestavuje-li se konsolidovaná účetní závěrka a konsolidovaná výroční zpráva pro účely informování zaměstnanců nebo jejich zástupců podle zvláštního právního předpisu anebo na žádost správních nebo soudních orgánů pro jejich potřeby, ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí.

HLAVA II

METODY KONSOLIDACE

§ 82

(1) Konsolidace se provádí podle příslušné metody způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích konsolidačních celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek konsolidačního celku najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí konsolidační celky.

(2) Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší konsolidační celky (dále jen „dílčí konsolidační celky“), které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších konsolidačních celků.

(3) Zvolená metoda konsolidace se uplatňuje důsledně a trvale u účetních jednotek tvořících konsolidační celek. Při změně metody se postupuje podle ustanovení § 7 odst. 4 a 5 zákona.

(4) Při sestavování konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek se využívají metody:

a) plné konsolidace, která se použije při zahrnutí ovládané nebo řízené osoby do konsolidované účetní závěrky,

b) poměrné konsolidace, která se použije při zahrnutí osoby, která je celá ovládána ve shodě s další nebo dalšími osobami, pokud tyto osoby mají shodný podíl na základním kapitálu ovládané nebo řízené osoby, do konsolidované účetní závěrky,

c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou), která se použije při zahrnutí osoby pod podstatným vlivem do konsolidované účetní závěrky.

(5) Metoda plné konsolidace začleňuje položky rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek ovládaných nebo řízených osob v plné výši, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(6) Metoda poměrné konsolidace začleňuje položky rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty osoby ovládané ve shodě v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na základním kapitálu této osoby, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(7) Metoda konsolidace ekvivalencí (protihodnotou) znamená ocenění účasti ovládající osoby na osobě pod podstatným vlivem ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetřídění a úpravách jednotlivých položek účetní závěrky. Vzájemné vztahy mezi konsolidující účetní jednotkou a konsolidovanou účetní jednotkou se nevylučují.

(8) Přetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách osob vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. Úpravami se rozumí operace ke sladění účetních metod v rámci konsolidačního celku v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření.

(9) Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní, aby v konsolidované účetní závěrce byly zachyceny pouze ty vztahy, které byly osobami konsolidačního celku realizovány mimo konsolidační celek. Jde zejména o vzájemné pohledávky a závazky, nákup a prodej zásob, dlouhodobého majetku, přijaté a vyplacené dividendy, dary a další operace mezi účetními jednotkami konsolidačního celku, které mají významný vliv na výsledek hospodaření konsolidačního celku.

HLAVA III

USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK TÉTO ZÁVĚRKY

§ 83

(1) Konsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Součástí konsolidované účetní závěrky je i přehled o změnách vlastního kapitálu.

(2) Informace konsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek konsolidujících a konsolidovaných účetních jednotek, konsolidovaných účetních závěrek dílčích konsolidačních celků a dalších údajů, které poskytují konsolidované účetní jednotky konsolidující účetní jednotce. Tyto dokumenty jsou účetními záznamy a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(3) Konsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace z účetních závěrek účetních jednotek konsolidačního celku. Tento přehled je písemným záznamem a uschovává se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(4) Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a jejich obsahové vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky podle § 3 odst. 2, 3 a 5 doplněné o položky, které vyplývají z konsolidace.

(5) Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje v termínu umožňujícím její ověření auditorem a schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních předpisů tak, aby mohla být zveřejněna nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období.

§ 84

Konsolidovaná rozvaha

(1) V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v čistých částkách odděleně za běžné účetní období a za minulé účetní období. Výše pasiv se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období.

(2) Rozvaha (bilance) se podle použité metody konsolidace doplní o položky

a) Kladný konsolidační rozdíl,

b) Záporný konsolidační rozdíl,

c) Menšinový vlastní kapitál,

d) Menšinový základní kapitál,

e) Menšinové kapitálové fondy,

f) Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty minulých let,

g) Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období,

h) Cenné papíry a podíly v ekvivalenci,

i) Konsolidační rezervní fond,

j) Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.

(3) Položka Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období obsahuje podíl na zisku nebo ztrátě za účetní období, který přísluší menšinovým akcionářům nebo společníkům.

(4) Položka Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci obsahuje podíl konsolidující účetní jednotky na výsledku hospodaření běžného účetního období osoby pod podstatným vlivem ve výši podílu konsolidující účetní jednotky na základním kapitálu osoby pod podstatným vlivem od okamžiku nabytí účasti.

§ 85

Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty

(1) V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů odděleně za běžné účetní období a za minulé účetní období.

(2) Výkaz zisku a ztráty se podle použité metody konsolidace doplní

a) v nákladových položkách o zúčtování kladného konsolidačního rozdílu,

b) ve výnosových položkách o zúčtování záporného konsolidačního rozdílu, menšinové podíly na výsledku hospodaření a o podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.

§ 86

Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce

(1) Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze přiměřeně informace podle § 54 až 60 a dále informace o:

a) výši veškerých odměn vyplacených za účetní období jak v peněžní, tak i nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů, jakož i výši vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii, odděleně informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi^18b) nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na:

1. povinný audit^18c) roční účetní závěrky,

1. jiné ověřovací služby,

1. daňové poradenství,

1. jiné neauditorské služby,

b) výši záloh, půjček a ostatních pohledávek poskytnutých osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a jakýchkoliv splatných částek, výši poskytnutých záruk s uvedením úhrnu za každou kategorii,

c) změnách pořizovacích cen a zůstatkových cen dlouhodobého majetku v porovnání s minulým účetním obdobím v souvislosti s kurzovým přepočtem účtů konsolidovaných účetních jednotek se sídlem v zahraničí, které vedou účetnictví v cizí měně, nejméně podle jednotlivých druhů tohoto majetku,

d) podílu na výsledku hospodaření samostatně nebo společně ovládané a řízené osoby a osoby pod podstatným vlivem, jejíž cenné papíry nebo účasti byly pořízeny konsolidující účetní jednotkou v průběhu účetního období, vztahující se k období od pořízení do konce účetního období platného pro konsolidující účetní jednotku,

e) ziscích a ztrátách z titulu prodeje aktiv mezi účetními jednotkami konsolidačního celku odděleně za jednotlivé účetní jednotky,

f) počtu a jmenovité hodnotě podílů v tuzemsku a v zahraničí podle jednotlivých druhů cenných papírů a emitentů a přehledu o finančních výnosech plynoucích z vlastnictví těchto podílů souhrnně za účetní jednotky konsolidačního celku v tržní hodnotě,

g) změně vlastního kapitálu konsolidačního celku mezi dvěma konsolidacemi, zejména v případě změny rozsahu konsolidačního celku a vypořádání cenných papírů a podílů vydaných konsolidující účetní jednotkou v držení konsolidovaných účetních jednotek,

h) cenných papírech a podílech oceněných ekvivalencí (protihodnotou), pohledávkách a závazcích po lhůtě splatnosti delší než pět let, pohledávkách a závazcích krytých podle zástavního práva nebo věcného břemene s uvedením povahy a formy tohoto zajištění pro případ nesplacení,

i) způsobu stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění cenných papírů a derivátů reálnou hodnotou, oceňovací rozdíly včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou) podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování; pokud nebyl cenný papír, podíl a derivát oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí (protihodnotou), uvede účetní jednotka výši a důvody tvorby opravné položky, konsolidující účetní jednotka uvede informace v rozsahu požadovaném § 60,

j) charakteru a obchodním účelu transakcí, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze, a finanční dopad těchto transakcí, pokud jsou rizika nebo užitky těchto transakcí významné a pokud je uvedení těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace konsolidačního celku,

k) výnosech v členění podle hlavních činností konsolidačního celku a v členění na tuzemsko^19) a zahraničí,

l) v případě nezahrnutí účetní jednotky, která je bankou nebo jinou finanční institucí, do konsolidačního celku podle § 81 odst. 3 písm. c) přiloží konsolidující účetní jednotka ke konsolidované účetní závěrce účetní závěrku této účetní jednotky a v příloze uvede doplňující informace o finanční pomoci,

m) transakcích, s výjimkou transakcí v rámci konsolidačního celku, které konsolidující účetní jednotka nebo jiné konsolidované účetní jednotky uzavřely se spřízněnou stranou, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace^18d) konsolidačního celku, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za podmínek obvyklých na regulovaném trhu^18e). Informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci konsolidačního celku. Pro účely této vyhlášky má výraz „spřízněná strana“ stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech uvedených v § 23a odst. 1 zákona.

(2) Konsolidující účetní jednotka v příloze dále popíše postup zahrnování účetních jednotek a zejména uvede:

a) metodu konsolidace podle § 71 odst. 1,

b) obchodní firmu nebo název a sídlo účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku s uvedením stupně vlivu (závislosti) a podílu (účasti) na základním kapitálu těchto účetních jednotek, hlasovacích právech nebo jiném způsobu ovládání s uvedením konsolidačních metod při jejich konsolidaci podle § 71 odst. 4 s případným zdůvodněním volby příslušné konsolidační metody,

c) rozvahový den účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku, pokud se liší od rozvahového dne konsolidující účetní jednotky,

d) obchodní firmu nebo název a sídlo účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku s odůvodněním tohoto nezahrnutí,

e) účetní závěrky účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku,

f) přehled o způsobu výpočtu transformace údajů z účetních závěrek účetních jednotek konsolidačního celku do položek konsolidované účetní závěrky,

g) informace o použitých metodách a obecných účetních zásadách, o změnách způsobů oceňování, postupů účtování, uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek oproti předcházejícímu účetnímu období, s uvedením důvodů těchto změn,

h) průměrný přepočtený počet zaměstnanců konsolidačního celku během účetního období, za které se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka; u zaměstnanců podílejících se na řízení účetní jednotky se uvede příslušná výše osobních nákladů.

ČÁST ŠESTÁ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 88

(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

(2) Položky „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „10. Dlouhodobý hmotný majetek“ obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.

§ 89

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Ministr:

Mgr. Sobotka v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 501/2002 Sb.

Uspořádání položek Rozvahy (bilance) a jejich označení

AKTIVA

1. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank

1. Státní bezkupónové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování

v tom:	a) vydané vládními institucemi
	b) ostatní

1. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami

v tom:	a) splatné na požádání
	b) ostatní pohledávky

1. Pohledávky za klienty - členy družstevních záložen

v tom:	a) splatné na požádání
	b) ostatní pohledávky

1. Dluhové cenné papíry

v tom:	a) vydané vládními institucemi
	b) vydané ostatními osobami

1. Akcie, podílové listy a ostatní podíly

1. Účasti s podstatným vlivem

z toho: v bankách

1. Účasti s rozhodujícím vlivem

z toho: v bankách

1. Dlouhodobý nehmotný majetek

z toho:	a) zřizovací výdaje
	b) goodwill

1. Dlouhodobý hmotný majetek

z toho: pozemky a budovy pro provozní činnost

1. Ostatní aktiva

1. Pohledávky z upsaného základního kapitálu

1. Náklady a příjmy příštích období

Aktiva celkem

PASIVA

1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám

v tom:	a) splatné na požádání
	b) ostatní závazky

1. Závazky vůči klientům - členům družstevních záložen

v tom:	a) splatné na požádání
	b) ostatní závazky

1. Závazky z dluhových cenných papírů

v tom:	a) emitované dluhové cenné papíry
	b) ostatní závazky z dluhových cenných papírů

1. Ostatní pasiva

1. Výnosy a výdaje příštích období

1. Rezervy

v tom:	a) na důchody a podobné závazky
	b) na daně
	c) ostatní

1. Podřízené závazky

1. Základní kapitál

z toho:	a) splacený základní kapitál

1. Emisní ážio

1. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

v tom:	a) povinné rezervní fondy a rizikové fondy20)
	b) ostatní rezervní fondy
	c) ostatní fondy ze zisku

1. Rezervní fond na nové ocenění

1. Kapitálové fondy

1. Oceňovací rozdíly

z toho:	a) z majetku a závazků
	b) ze zajišťovacích derivátů
	c) z přepočtu účastí

1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období

1. Zisk nebo ztráta za účetní období

Pasiva celkem

Podrozvahové položky

1. Poskytnuté přísliby a záruky

1. Poskytnuté zástavy

1. Pohledávky ze spotových operací

1. Pohledávky z pevných termínových operací

1. Pohledávky z opcí

1. Odepsané pohledávky

1. Hodnoty předané do úschovy, do správy a k uložení

1. Hodnoty předané k obhospodařování

1. Přijaté přísliby a záruky

1. Přijaté zástavy a zajištění

1. Závazky ze spotových operací

1. Závazky z pevných termínových operací

1. Závazky z opcí

1. Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení

1. Hodnoty převzaté k obhospodařování

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 501/2002 Sb.

Uspořádání položek výkazu zisku a ztráty a jejich označování

1. Výnosy z úroků a podobné výnosy

z toho: úroky z dluhových cenných papírů

1. Náklady na úroky a podobné náklady

z toho: náklady na úroky z dluhových cenných papírů

1. Výnosy z akcií a podílů

v tom:	a) výnosy z účastí s podstatným vlivem
	b) výnosy z účastí s rozhodujícím vlivem
	c) ostatní výnosy z akcií a podílů

1. Výnosy z poplatků a provizí

1. Náklady na poplatky a provize

1. Zisk nebo ztráta z finančních operací

1. Ostatní provozní výnosy

1. Ostatní provozní náklady

1. Správní náklady

v tom:	a) náklady na zaměstnance
	z toho:	aa) mzdy a platy
		ab) sociální a zdravotní pojištění
	b) ostatní správní náklady

1. Rozpuštění rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku

1. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku

1. Rozpuštění opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek

1. Odpisy, tvorba a použití opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám

1. Rozpuštění opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem

1. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem

1. Rozpuštění ostatních rezerv

1. Tvorba a použití ostatních rezerv

1. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem

1. Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním

1. Mimořádné výnosy

1. Mimořádné náklady

1. Zisk nebo ztráta za účetní období z mimořádné činnosti před zdaněním

1. Daň z příjmů

1. Zisk nebo ztráta za účetní období po zdanění

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 501/2002 Sb.

[image omitted]

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 501/2002 Sb.

Směrná účtová osnova

Účtová třída 0 - Zúčtovací vztahy České národní banky (jen Česká národní banka)

01 Měnové pohledávky

02 Měnové závazky

Účtová třída 1 - Pokladní, bankovní účty, závazky z krátkých prodejů

11 Pokladní hodnoty

12 Vklady, úvěry a ostatní závazky a pohledávky za centrálními bankami

13 Vklady, úvěry a ostatní závazky a pohledávky za jinými bankami

14 Vklady družstevních záložen (jen družstevní záložny)

15 Úvěry družstevních záložen (jen družstevní záložny)

16 Závazky z jiných hodnot

17 Závazky z cenných papírů

Účtová třída 2 - Pohledávky a závazky z vybraných finančních činností

20 Zvláštní agendy České národní banky (jen Česká národní banka)

21 Standardní pohledávky

22 Vklady klientů

23 Přijaté úvěry

24 Sledované a ohrožené pohledávky

25 Agendy z pověření (jen Československá obchodní banka)

26 Emitované krátkodobé cenné papíry

27 Účelově vázané pohledávky a závazky

28 Vklady a úvěry členů družstevních záložen (jen družstevní záložny)

29 Zúčtování s orgány státu a obdobnými orgány (jen Česká národní banka)

Účtová třída 3 - Cenné papíry, deriváty, ostatní pohledávky a závazky a přechodné účty

31 Pevné termínové operace

32 Pohledávky a závazky z inkasa a ze zúčtování

33 Pobočky a jednatelství

34 Ostatní pohledávky a závazky

35 Časové rozlišení, dohadné účty, uspořádací účet

36 Realizovatelné cenné papíry a ostatní podíly

37 Pohledávky a závazky z obchodování s cennými papíry a z emise vlastních cenných papírů, závazky z příspěvků penzijního připojištění

38 Cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů

39 Opce

Účtová třída 4 - Dlouhodobý nehmotný, dlouhodobý hmotný majetek, účasti, cenné papíry držené do splatnosti a ostatní dlouhodobé finanční investice, zahraniční pobočky a jednatelství

41 Dlouhodobé finanční investice

42 Zahraniční pobočky a jednatelství

43 Dlouhodobý hmotný majetek a pořízení dlouhodobého hmotného majetku

47 Dlouhodobý nehmotný majetek a pořízení dlouhodobého nehmotného majetku

48 Zásoby

Účtová třída 5 - Kapitálové účty, dlouhodobé závazky a závěrkové účty

50 Dotace a obdobné prostředky

52 Emitované dlouhodobé cenné papíry

53 Podřízené finanční závazky

54 Rezervy

55 Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

56 Základní kapitál a kapitálové fondy

57 Převedený hospodářský výsledek

58 Závěrkové účty

59 Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení

Účtová třída 6 - Náklady

61 Náklady na finanční činnosti

63 Správní náklady

65 Tvorba rezerv a opravných položek

66 Ostatní provozní náklady

67 Mimořádné náklady

68 Daň z příjmů

69 Vnitropodnikové náklady

Účtová třída 7 - Výnosy

71 Výnosy z finančních činností

75 Použití rezerv a opravných položek

76 Ostatní provozní výnosy

77 Mimořádné výnosy

79 Vnitropodnikové výnosy

Účtová třída 8 - Vnitropodnikové účetnictví

Účtová třída 9 - Podrozvahové účty

91 Pohledávky a závazky z příslibů úvěrů a půjček

92 Pohledávky a závazky ze záruk

93 Pohledávky a závazky z akreditivů

94 Pohledávky a závazky ze spotových operací

95 Pohledávky a závazky z pevných termínových operací

96 Pohledávky a závazky z opcí

97 Pohledávky a závazky ze zástav a závazky z kolaterálu

98 Pohledávky a závazky z hodnot v úschově, správě, uložení a z obhospodařovaných hodnot

99 Uspořádací a evidenční účty

^1) Směrnice Rady ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (86/635/EHS). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS, pokud se jedná o pravidla oceňování pro roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností, bank a ostatních finančních institucí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven.

^2) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^4) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

^5) Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů.

^6) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

^6a) Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění pozdějších předpisů.

^7) § 16 zákona č. 189/2004 Sb.

^8) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

^8a) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^9) § 4a zákona č. 87/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^10) § 163a obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

^5) § 12 odst. 2 zákona č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^4) § 129 zákona č. 256/2004 Sb.

^5) Zákon č. 189/2004 Sb.

^14) § 7 odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^15) § 61 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

^16) § 27 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^17) § 65a obchodního zákoníku.

^18) § 22 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^18a) § 66a odst. 2 a 7 obchodního zákoníku.

^18b) Čl. 2 bod 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES.

^18c) Čl. 1 bod 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES.

^18d) § 21 odst. 3 zákona o účetnictví.

^18e) § 27 odst. 5 zákona o účetnictví.

^19) § 1 písm. a) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.

^20) § 67 odst. 1 a 2, § 217 obchodního zákoníku. § 10 odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.