Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví

• a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,

• b) náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předchozího stavu,

• c) kursové rozdíly,

• d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,

• e) v případě pozemku vykazovaného v položce „A.II.1. Pozemky“ náklady spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 1 vykazovaného v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 8 odst. 10 písm. a).

(3) V případě práva stavby není součástí jeho ocenění stavba vyhovující právu stavby. Je-li při nabytí práva stavby oceněného jednou částkou jeho součástí stavba vyhovující právu stavby zřízená jinou účetní jednotkou nebo osobou, rozdělení ocenění práva stavby na část odpovídající stavbě a právu stavby se provede při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení obou částí práva stavby.

(4) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka; v případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku nabytého účetní jednotkou do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované účetní jednotkou v průběhu nájmu nebo pachtu a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.

(5) Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření jeho vybavenosti nebo použitelnosti, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 7 nebo § 8. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.

(6) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.

(7) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou majetkem, který se uvádí v položce aktiv „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“.

(8) U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení provedené na tomto majetku.

§ 33

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů

Do pořizovací ceny cenných papírů a podílů se započítávají poplatky makléřům, poradcům a burzám. Do pořizovací ceny cenných papírů a podílů se nezapočítávají úroky z úvěrů a zápůjček na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s jejich držbou.

§ 33a

Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících

Do pořizovací ceny zásob se započítávají náklady na dopravu, clo, provizi, pojistné, vnitropodnikové náklady na přepravu a zpracování zásob. Do pořizovací ceny zásob se nezapočítávají úroky z úvěrů a zápůjček na pořízení zásob, kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů.

§ 33b

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek

Do pořizovací ceny pohledávek se započítávají náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.

§ 34

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů

(1) Změny reálných hodnot u cenných papírů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu se účtují jako náklad nebo výnos.

(2) Změny reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) těchto cenných papírů, které je pravděpodobně trvalé, zaúčtuje se znehodnocení bez zbytečného odkladu na příslušné účty nákladů. Výše tohoto znehodnocení odpovídá kladnému rozdílu mezi oceněním cenného papíru při jeho nabytí a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát ze znehodnocení. Pokud následně po zaúčtování znehodnocení prostřednictvím účtů nákladů dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů, je zvýšení reálné hodnoty zaúčtováno nejvýše ve výši zaúčtovaného znehodnocení podle předchozí věty na účty výnosů.

(3) Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92.

§ 35

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů

(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují jako náklad nebo výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.

(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.

(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky:

• a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,

• b) zajištění je efektivní,

• c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.

(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % – 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.

(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.

(6) Za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.

§ 36

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování

Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky stanovené v § 35 odst. 3 a 4, se účtují jako náklad nebo výnos.

§ 36a

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování

Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují jako náklad nebo výnos.

§ 36b

Přeměny účetní jednotky

V případě přeměny účetní jednotky uvedené v § 2 podle občanského zákoníku nebo zvláštního právního předpisu použije účetní jednotka přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, upravující přeměny obchodních korporací.

§ 37

Postup tvorby a použití opravných položek

(1) Účetní jednotky uvedené v § 2 opravné položky stanovené v § 26 odst. 3 zákona nevytvářejí a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2.

(2) Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o opravných položkách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, a to pouze v případech, pokud jsou tvořeny v souvislosti s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů.

(3) Opravné položky se tvoří na vrub nákladů. Opravné položky vymezené v odstavci 2 se uvádějí v aktivech rozvahy v položce „B.II.19. Opravná položka k pohledávkám“ v záporné hodnotě.

(4) Výše opravných položek nesmí přesáhnout výši pohledávek, k nimž jsou opravné položky tvořeny. Jsou-li opravné položky vytvořeny ve výši jednoho sta procent jmenovitých hodnot pohledávek, mohou být tyto pohledávky odepsány a opravné položky k nim zrušeny. Odepsané pohledávky se dále sledují na podrozvahových účtech do okamžiku, než je prokazatelně známo, že nemůže v žádném případě nastat úhrada, nebo do okamžiku, kdy pohledávky právně zanikly. Přijatá úhrada za původně již odepsanou pohledávku se uvádí ve výkazu zisku a ztráty do výnosů v položce „B.IV.6. Platby za odepsané pohledávky“. O částku provedené úhrady se sníží zůstatek pohledávky vedený na příslušném podrozvahovém účtu.

(5) Částečné snížení nebo zrušení opravných položek se zahrne ve prospěch nákladů. Snížení, popřípadě zrušení opravné položky se zahrne do nákladů také v případech, kdy inventarizace prokáže jejich nepřiměřenou výši nebo neopodstatněnost.

(6) Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek.

(7) Pokud se na určitý titul snížení hodnoty majetku vytváří opravná položka, nelze současně tvořit rezervu.

(8) Tvořit opravné položky na zvýšení hodnoty majetku je zakázáno.

(9) V případě, že se při inventarizaci závazků zjistí, že jejich částka je vyšší než jejich výše v účetnictví, nevytvářejí se opravné položky, ale zvýšení se zaúčtuje přímo na účtu závazků se souvztažným zápisem na příslušný účet nákladů.

§ 38

Odpisování majetku

(1) Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný nebo jejich části se odpisují z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh používání může být v metodě odpisování vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například s ohledem na výkony nebo způsob používání.

(2) Podle ustanovení § 28 zákona se dále odpisuje

• a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání nebo požívání; majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje,

• b) technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet,

• c) technické zhodnocení drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku,

• d) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen „ložisko“) na pozemku koupeném po 1. lednu 1997,

• e) soubor majetku, který je charakterizován samostatným technicko-ekonomickým určením,

• f) technické zhodnocení u nemovitých kulturních památek a církevních staveb oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.

(3) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu v t nebo v m^3 prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.

(4) Stavby vyhovující právu stavby podle § 32 odst. 3 účtované na samostatných účtech se odpisují samostatně.

(5) Při odpisování zvířat základního stáda a tažných zvířat se odpisy stanoví podílem pořizovací ceny snížené o předpokládanou tržbu při vyřazení ze stáda – brakaci, to je čitatele, a předpokládaného počtu let v chovu základního stáda, to je jmenovatele.

(6) V případě dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v podílovém spoluvlastnictví odpisuje každý spoluvlastník svůj vlastnický podíl.

(7) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu používání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je nájemce nebo pachtýř oprávněn technické zhodnocení účtovat a odpisovat, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.

(8) Pokud účetní jednotka tvoří fond reprodukce investičního majetku jako peněžní fond, a nezajistí ke dni sestavení účetní závěrky, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, krytí fondu reprodukce investičního majetku finančními prostředky, sníží se výsledkově o tento rozdíl fond reprodukce investičního majetku.

(9) Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se nabytá nemovitá věc zaúčtuje dnem doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze v účetní závěrce.

(10) Při pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a technického zhodnocení, pokud jsou částečně nebo zcela pořízeny z přijaté dotace nebo účelového daru, se vlastní jmění zvýší o částku ve výši přijaté dotace nebo účelového daru. Obdobně se postupuje v případě bezúplatně nabytého dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a technického zhodnocení. V případě, že je takto pořízený majetek odpisován, postupuje se takto:

• a) stanoví se částka z výše odpisů v poměru přijaté dotace a pořizovací ceny,

• b) sníží se výše vlastního jmění o tuto částku a

• c) současně se zvýší jiné ostatní výnosy o tuto částku.

§ 39

Podle ustanovení § 28 zákona se neodpisují

• a) pozemky,

• b) umělecká díla,^12) která nejsou součástí stavby, sbírky,^13) movité kulturní památky,^13) předměty kulturní hodnoty^12) a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy,^13) dále církevní stavby, zejména kostely, kaple a kláštery, za podmínky, že jsou užívány k církevním a náboženským účelům, zejména k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů,

• c) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud nejsou uvedeny do stavu způsobilého k užívání,

• d) finanční majetek,

• e) zásoby,

• f) najatý nebo obdobně užívaný dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek, není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak,

• g) pohledávky,

• h) povolenky na emise a preferenční limity a

• i) majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, soubory tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a) a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb.

§ 40

Postup tvorby a použití rezerv

(1) Účetní jednotky uvedené v § 2 nevytvářejí rezervy stanovené v § 26 odst. 3 zákona a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2.

(2) Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o rezervách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny zákonem upravujícím rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, a to pouze v případech, kdy jsou stanoveny zákonem o daních z příjmů.

(3) Rezervy se tvoří na vrub nákladů. Jejich použití, částečné snížení nebo zrušení pro nepotřebnost se zahrnuje do nákladů.

(4) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.

(5) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.

(6) Rezervy podléhají inventarizaci, při které se posuzuje jejich výše a odůvodněnost. Pominou-li důvody, pro které byly rezervy vytvořeny, je povinna je účetní jednotka zrušit.

(7) Postup při tvorbě rezerv účetní jednotka upraví vnitřním předpisem.

§ 41

Vzájemné zúčtování

(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví se nepovažuje zúčtování

• a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,

• b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

• c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení,

• d) kladných a záporných kursových rozdílů cizích měn v rámci téhož účetního případu.

(2) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje účtování o započtení pohledávek a dluhů podle občanského zákoníku na rozvahových účtech, jedná-li se o pohledávky a dluhy s dobou splatnosti jednoho roku a kratší a ve stejné měně.

(3) V účetní závěrce se za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání rozdílů zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu a pohledávek a závazků, s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách. Účetní jednotka uvede s ohledem na významnost výše uvedená souhrnná vykázání typů účetních případů v příloze v účetní závěrce.

§ 42

Metoda kursových rozdílů

(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění finančního majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu se uvádějí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.19 Kursové ztráty“ nebo v položce „B.IV.8. Kursové zisky“.

(2) Kursové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech ve skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub příslušných nákladů a ve prospěch příslušných výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

(3) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů jsou při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, bez ohledu na to, zda je účtováno výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly uvádějí prostřednictvím rozvahového účtu v položce „A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl uvádí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.22. Jiné ostatní náklady“ nebo v položce „B.IV.10. Jiné ostatní výnosy“.

(4) Při přepočtu cizí měny na měnu účetnictví postupují účetní jednotky podle § 24c zákona.

(5) Kursové rozdíly zjištěné ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, se uvádějí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.19. Kursové ztráty“ nebo v položce „B.VI.8. Kursové zisky“.

§ 42a

Metoda přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu

Při přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka v jednoduchém účetnictví před uzavřením účetních knih provede inventarizaci a dále v jednoduchém účetnictví k rozvahovému dni postupuje takto:

• a) konečné stavy majetku, závazků včetně dluhů, případně rezerv vytvořených na základě zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů zjištěné při uzavírání účetních knih, se převedou jako počáteční zůstatky příslušných účtových skupin nebo příslušných syntetických účtů v rozvaze; hodnota časového rozlišení^34b) se uvede v aktivech jako počáteční zůstatek účtové skupiny 38,

• b) smluvní dluhy z nedočerpaných finančních prostředků určených na předem stanovený účel v rámci hlavní činnosti účetní jednotky podle stanov, statutu nebo jiné zřizovací nebo zakládací listiny se uvedou v pasivech rozvahy jako počáteční zůstatek účtové skupiny 91,

• c) je-li při uzavření peněžního deníku zjištěna informace o nevyrovnané průběžné položce, uvede se v aktivech jako počáteční zůstatek účtové skupiny 26, a to podle povahy zůstatku buď v kladné nebo záporné hodnotě,

• d) kladný rozdíl mezi položkou aktiv celkem k prvnímu dni účetního období a mezi součtem počátečních zůstatků účtových skupin pasivních nebo počátečních zůstatků syntetických účtů pasiv k prvnímu dni účetního období se uvede jako počáteční zůstatek účtové skupiny 90; je-li zjištěný rozdíl záporný, uvede se v pasivech rozvahy v záporné hodnotě jako počáteční zůstatek účtové skupiny 93.

§ 42b

Metoda oceňování souboru majetku

(1) Soubor majetku je tvořen více věcmi a je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty a předmětů tvořících sbírky muzejní povahy určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen „soubor majetku“). Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí hmotnou movitou.

(2) Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje

• a) podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo

• b) součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.

(3) Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odstavce 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.

(4) Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.

§ 42c

Způsob určení funkční měny

(1) Funkční měna účetní jednotky se určuje na základě kritérií pro určení funkční měny podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie^37).

(2) Způsob určení funkční měny zahraniční jednotky a přepočet údajů týkajících se zahraniční jednotky podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie^37) se použijí pouze u konsolidovaných účetních jednotek pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky.

§ 42d

Postup při změně měny účetnictví

(1) Dojde-li ke změně měny účetnictví účetní jednotky, počáteční zůstatky účtů k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, se stanoví přepočtem konečných zůstatků účtů, ze kterých tyto počáteční zůstatky účtů vychází, obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období.

(2) Výše ocenění cenného papíru nebo podílu, u nichž se související kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v položce „A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“ podle § 42 odst. 3 věty druhé, se k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, upraví o zůstatek souvisejících kurzových rozdílů mezi dosavadní a novou měnou účetnictví.

ČÁST PÁTÁ

§ 43

Ustanovení přechodná a závěrečná

(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

(2) Položky „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem“ a „A.II. Dlouhodobý hmotný majetek celkem“ obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.

(3) Ustanovení § 35 a 36 se použijí až v účetním období začínajícím 1. ledna 2004 a později. Změny reálné hodnoty derivátů a změny reálné hodnoty zajištěných položek aktiv a pasiv, které byly účtovány před 1. lednem 2004 prostřednictvím rozvahových účtů na účtech účtové skupiny 92 a budou podle § 35 a 36 účtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, se poté zaúčtují do ostatních nákladů a výnosů.

§ 44

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Ministr:

Mgr. Sobotka v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 504/2002 Sb.

USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK ROZVAHY

AKTIVA

A. Dlouhodobý majetek celkem

I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem

• 1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

• 1. Software

• 1. Ocenitelná práva

• 1. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek

• 1. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek

• 1. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

• 1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

II. Dlouhodobý hmotný majetek celkem

• 1. Pozemky

• 1. Umělecká díla, předměty a sbírky

• 1. Stavby

• 1. Hmotné movité věci a jejich soubory

• 1. Pěstitelské celky trvalých porostů

• 1. Dospělá zvířata a jejich skupiny

• 1. Drobný dlouhodobý hmotný majetek

• 1. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek

• 1. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

• 1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

III. Dlouhodobý finanční majetek celkem

• 1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba

• 1. Podíly – podstatný vliv

• 1. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti

• 1. Zápůjčky organizačním složkám

• 1. Ostatní dlouhodobé zápůjčky

• 1. Ostatní dlouhodobý finanční majetek

IV. Oprávky k dlouhodobému majetku celkem

• 1. Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje

• 1. Oprávky k softwaru

• 1. Oprávky k ocenitelným právům

• 1. Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku

• 1. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku

• 1. Oprávky ke stavbám

• 1. Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí

• 1. Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů

• 1. Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům

• 1. Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku

• 1. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku

B. Krátkodobý majetek celkem

I. Zásoby celkem

• 1. Materiál na skladě

• 1. Materiál na cestě

• 1. Nedokončená výroba

• 1. Polotovary vlastní výroby

• 1. Výrobky

• 1. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny

• 1. Zboží na skladě a v prodejnách

• 1. Zboží na cestě

• 1. Poskytnuté zálohy na zásoby

II. Pohledávky celkem

• 1. Odběratelé

• 1. Směnky k inkasu

• 1. Pohledávky za eskontované cenné papíry

• 1. Poskytnuté provozní zálohy

• 1. Ostatní pohledávky

• 1. Pohledávky za zaměstnanci

• 1. Pohledávky za institucemi sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění

• 1. Daň z příjmů

• 1. Ostatní přímé daně

• 1. Daň z přidané hodnoty

• 1. Ostatní daně a poplatky

• 1. Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem

• 1. Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem orgánů územních samosprávných celků

• 1. Pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti

• 1. Pohledávky z pevných termínovaných operací a opcí

• 1. Pohledávky z vydaných dluhopisů

• 1. Jiné pohledávky

• 1. Dohadné účty aktivní

• 1. Opravná položka k pohledávkám

III. Krátkodobý finanční majetek celkem

• 1. Peněžní prostředky v pokladně

• 1. Ceniny

• 1. Peněžní prostředky na účtech

• 1. Majetkové cenné papíry k obchodování

• 1. Dluhové cenné papíry k obchodování

• 1. Ostatní cenné papíry

• 1. Peníze na cestě

IV. Jiná aktiva celkem

• 1. Náklady příštích období

• 1. Příjmy příštích období

Aktiva celkem

PASIVA

A. Vlastní zdroje celkem

I. Jmění celkem

• 1. Vlastní jmění

• 1. Fondy

• 1. Oceňovací rozdíly z přecenění finančního majetku a závazků

II. Výsledek hospodaření celkem

• 1. Účet výsledku hospodaření

• 1. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

• 1. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let

B. Cizí zdroje celkem

I. Rezervy celkem

• 1. Rezervy

II. Dlouhodobé závazky celkem

• 1. Dlouhodobé úvěry

• 1. Vydané dluhopisy

• 1. Závazky z pronájmu

• 1. Přijaté dlouhodobé zálohy

• 1. Dlouhodobé směnky k úhradě

• 1. Dohadné účty pasivní

• 1. Ostatní dlouhodobé závazky

III. Krátkodobé závazky celkem

• 1. Dodavatelé

• 1. Směnky k úhradě

• 1. Přijaté zálohy

• 1. Ostatní závazky

• 1. Zaměstnanci

• 1. Ostatní závazky vůči zaměstnancům

• 1. Závazky k institucím sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění

• 1. Daň z příjmů

• 1. Ostatní přímé daně

• 1. Daň z přidané hodnoty

• 1. Ostatní daně a poplatky

• 1. Závazky ze vztahu k státnímu rozpočtu

• 1. Závazky ze vztahu k rozpočtu orgánů územních samosprávných celků

• 1. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů

• 1. Závazky ke společníkům sdruženým ve společnosti

• 1. Závazky z pevných termínovaných operací a opcí

• 1. Jiné závazky

• 1. Krátkodobé úvěry

• 1. Eskontní úvěry

• 1. Vydané krátkodobé dluhopisy

• 1. Vlastní dluhopisy

• 1. Dohadné účty pasivní

• 1. Ostatní krátkodobé finanční výpomoci

IV. Jiná pasiva celkem

• 1. Výdaje příštích období

• 1. Výnosy příštích období

Pasiva celkem

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 504/2002 Sb.

Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty

A. Náklady

I. Spotřebované nákupy a nakupované služby

• 1. Spotřeba materiálu, energie a ostatních neskladovaných dodávek

• 1. Prodané zboží

• 1. Opravy a udržování

• 1. Náklady na cestovné

• 1. Náklady na reprezentaci

• 1. Ostatní služby

II. Změny stavu zásob vlastní činnosti a aktivace

• 1. Změna stavu zásob vlastní činnosti

• 1. Aktivace materiálu, zboží a vnitroorganizačních služeb

• 1. Aktivace dlouhodobého majetku

III. Osobní náklady

• 1. Mzdové náklady

• 1. Zákonné sociální pojištění

• 1. Ostatní sociální pojištění

• 1. Zákonné sociální náklady

• 1. Ostatní sociální náklady

IV. Daně a poplatky

• 1. Daně a poplatky

V. Ostatní náklady

• 1. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále

• 1. Odpis nedobytné pohledávky

• 1. Nákladové úroky

• 1. Kursové ztráty

• 1. Dary

• 1. Manka a škody

• 1. Jiné ostatní náklady

VI. Odpisy, prodaný majetek, tvorba a použití rezerv a opravných položek

• 1. Odpisy dlouhodobého majetku

• 1. Prodaný dlouhodobý majetek

• 1. Prodané cenné papíry a podíly

• 1. Prodaný materiál

• 1. Tvorba a použití rezerv a opravných položek

VII. Poskytnuté příspěvky

• 1. Poskytnuté členské příspěvky a příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami

VIII. Daň z příjmů

• 1. Daň z příjmů

Náklady celkem

B. Výnosy

I. Provozní dotace

• 1. Provozní dotace

II. Přijaté příspěvky

• 1. Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami

• 1. Přijaté příspěvky (dary)

• 1. Přijaté členské příspěvky

III. Tržby za vlastní výkony a za zboží

IV. Ostatní výnosy

• 1. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále

• 1. Platby za odepsané pohledávky

• 1. Výnosové úroky

• 1. Kursové zisky

• 1. Zúčtování fondů

• 1. Jiné ostatní výnosy

V. Tržby z prodeje majetku

• 1. Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

• 1. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

• 1. Tržby z prodeje materiálu

• 1. Výnosy z krátkodobého finančního majetku

• 1. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

Výnosy celkem

C. Výsledek hospodaření před zdaněním

D. Výsledek hospodaření po zdanění

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 504/2002 Sb.

Směrná účtová osnova

Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek

Účtové skupiny:

01 – Dlouhodobý nehmotný majetek

02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný

03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný

04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

06 – Dlouhodobý finanční majetek

07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku

08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku

Účtová třída 1 – Zásoby

Účtové skupiny:

11 – Materiál

12 – Zásoby vlastní výroby

13 – Zboží

Účtová třída 2 – Finanční účty

Účtové skupiny:

21 – Peněžní prostředky v pokladně

22 – Peněžní prostředky na účtech

23 – Krátkodobé úvěry

24 – Jiné krátkodobé finanční výpomoci

25 – Krátkodobý finanční majetek

26 – Převody mezi finančními účty

Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy

Účtové skupiny:

31 – Pohledávky

32 – Závazky

33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi

34 – Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování

35 – Pohledávky za společností

36 – Závazky ke společnosti a závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů

37 – Jiné pohledávky a závazky

38 – Přechodné účty aktiv a pasiv

39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování

Účtová třída 4 – volná

Účtová třída 5 – Náklady

Účtové skupiny:

50 – Spotřebované nákupy

51 – Služby

52 – Osobní náklady

53 – Daně a poplatky

54 – Ostatní náklady

55 – Odpisy, prodaný majetek, tvorba a použití rezerv a opravných položek

56 – Změny stavu zásob vlastní činnosti

57 – Aktivace

58 – Poskytnuté příspěvky

59 – Daň z příjmů

Účtová třída 6 – Výnosy

Účtové skupiny:

60 – Tržby za vlastní výkony a za zboží

64 – Ostatní výnosy

65 – Tržby z prodeje majetku

68 – Přijaté příspěvky

69 – Provozní dotace

Účtová třída 7 a 8

Účetní jednotky použijí účty účtové třídy 7 a 8 podle vnitřního předpisu.

Účtová třída 9 – Vlastní jmění, fondy, výsledek hospodaření, rezervy, dlouhodobé úvěry a zápůjčky, závěrkové a podrozvahové účty

Účtové skupiny:

90 – Vlastní jmění

91 – Fondy

92 – Oceňovací rozdíly

93 – Výsledek hospodaření

94 – Rezervy

95 – Dlouhodobé úvěry a závazky

96 – Závěrkové účty

97 – 99 – Podrozvahové účty

^10) Například zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů.

^11) Například vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.

^11a) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^11d) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^11e) Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

^11f) Například zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

^11g) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

^11h) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^12) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb.

^13) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^14) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

^17) Bod 3 čl. II Přechodná ustanovení zákona č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

^20a) Například podle § 628 a násl. občanského zákoníku, zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

^21) Například § 18 zákona č. 111/1998 Sb., § 17 zákona č. 248/1995 Sb.

^31a) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

^31b) Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

^31c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

^34b) § 24 odst. 2 písm. h) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^35) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

^36) Například § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů.

^37) Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. srpna 2023, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.