Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb

Aktuální text a fecha 2002-12-31

Čl. I

Vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 343/2001 Sb., vyhlášky č. 472/2001 Sb. a vyhlášky č. 169/2002 Sb., se mění takto:

1. § 1 včetně nadpisu zní:

„§ 1

Zakázané látky a produkty, skladištní škůdci

(1) Při výrobě krmiv, doplňkových látek a premixů a ke krmení zvířat nesmějí být použity zakázané látky a produkty uvedené v příloze č. 1.

(3) Seznam skladištních škůdců je obsažen v příloze č. 2.“.

1. § 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1) zní:

„§ 2

Nežádoucí látky^1) a produkty

(1) Nežádoucí látky včetně jejich maximálně přípustných obsahů v produktech určených pro krmení zvířat jsou uvedeny v příloze č. 3. Produkty určenými pro krmení zvířat (dále jen „produkty pro krmení“) se rozumí krmné suroviny, premixy, doplňkové látky, krmiva a všechny ostatní produkty určené pro užití v krmivech nebo používané pro krmení zvířat, včetně volně žijící přikrmované zvěře.

(2) Obsah nežádoucích látek je v produktech pro krmení tolerován pouze při dodržení limitů a podmínek stanovených v příloze č. 3.

(3) Produkty pro krmení, u nichž je obsah nežádoucí látky nebo nežádoucích látek vyšší než maximální obsah stanovený v příloze č. 3 ve sloupci 3, nesmějí být smíchávány pro účely ředění se stejnými ani jinými produkty pro krmení.

(4) Pokud nejsou v příloze č. 3 uvedena zvláštní ustanovení pro maximální obsah nežádoucí látky týkající se doplňkových krmiv nebo doplňkových krmných směsí, nesmí maximální obsah příslušné nežádoucí látky s přihlédnutím k předepsanému podílu doplňkového krmiva nebo krmné směsi v denní krmné dávce překročit maximální obsah této nežádoucí látky stanovený v příloze č. 3 pro kompletní krmivo.

^1) § 2 písm. i) zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.“.

1. V § 8 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 2) zní:

„(2) Určitá proteinová krmiva^2) musí být zdravá, nefalšovaná a obchodovatelné jakosti a nesmí představovat riziko pro zdraví lidí, zvířat a životní prostředí a mohou být uváděna do oběhu jen pod názvy uvedenými v příloze č. 12 ve sloupcích 2 a 7 a za podmínky, že odpovídají popisu ve sloupci 3 a požadavkům ve sloupci 5 a v daném případě byla vyrobena na substrátu podle sloupce 4 téže přílohy.

^2) § 2 písm. p) zákona č. 91/1996 Sb., ve znění zákona č. 244/2000 Sb.“.

1. V § 15 se na konci odstavce 1 doplňuje věta: „Kompletní a doplňková krmiva musí být zdravá, nefalšovaná a obchodovatelné jakosti a nesmí představovat riziko pro zdraví lidí, zvířat a životní prostředí.“.

1. V § 15 odstavec 2 zní:

„(2) K výrobě kompletních nebo doplňkových krmiv, mléčných krmných směsí a dietních krmiv pro hospodářská zvířata se používají, pokud není v odstavci 6 stanoveno jinak, krmné suroviny podle přílohy č. 11 části B nebo C nebo jejich směsi, určitá proteinová krmiva podle přílohy č. 12, doplňkové látky podle přílohy č. 14 části C sloupců 2 a 3 a premixy odpovídající požadavkům stanoveným v § 12 a 14 a u dietních krmiv dále krmné suroviny uvedené v příloze č. 15.“.

1. V § 15 odstavec 4 zní:

„(4) K výrobě kompletních nebo doplňkových krmiv a dietních krmiv pro domácí zvířata určených pro uvádění do oběhu se používají doplňkové látky podle přílohy č. 14 části C sloupců 2 a 3 a premixy odpovídající požadavkům stanoveným v § 12 a 14. K výrobě se dále používají krmné suroviny podle přílohy č. 11 a určitá proteinová krmiva podle přílohy č. 12, popřípadě jiné krmné produkty, které se uvedou v označení, a u dietních krmiv dále krmné suroviny podle přílohy č. 15.“.

1. V § 15 odstavec 6 zní:

„(6) Do kompletních nebo doplňkových krmiv pro přežvýkavce se nesmějí používat krmné suroviny pocházející ze savčích tkání, dikalciumfosfát z odtučněných kostí, dále z drůbeže, z ryb a ostatních mořských živočichů, nebo tyto obsahující, podle přílohy č. 1 bodu 9. Tyto krmné suroviny jsou masokostní moučka, masová moučka, krevní moučka, sušená plazma a jiné krevní produkty, hydrolyzované proteiny, moučka z kopyt, moučka z rohoviny, moučka z drůbežích odpadů, péřová moučka, škvarky, rybí moučka, dikalciumfosfát z odtučněných kostí, želatina, živočišné tuky z přežvýkavců a všechny ostatní podobné produkty a jejich směsi (dále jen „zpracované živočišné proteiny“) a krmiva, doplňkové látky a premixy obsahující tyto produkty.“.

1. V § 27 odst. 2 písm. e) bodu 5 se za slovy „ve sloupci 2,“ slova „u mikroorganismů ze skupiny konzervantů ve sloupci 3,“ zrušují.

1. V § 29 odst. 1 písm. d) se v první větě písmeno „B 1“ nahrazuje písmenem „C“.

1. V § 29 odst. 4 písm. d) se písmeno „B 1“ vypouští a na konci písmene se doplňují slova „popřípadě jiné krmné produkty,“.

1. V § 29 odstavec 8 zní:

„(8) U krmiv pro domácí zvířata se v označení může upozornit na zvýšený nebo snížený podíl jedné nebo více krmných surovin, popřípadě jiného krmného produktu za předpokladu, že ve výčtu krmných surovin bude uveden u každé suroviny, popřípadě produktu její procentický nebo hmotnostní podíl.“.

1. V § 29 odstavec 15 zní:

„(15) U kompletních a doplňkových krmiv pro hospodářská zvířata, do nichž jsou použity zpracované živočišné proteiny vyjmenované v § 15 odst. 6, nebo je obsahující, jejichž použití přežvýkavcům je zakázáno podle přílohy č. 1, se v označení uvede příslušné varovné upozornění „Krmivo obsahuje zpracované živočišné proteiny vyrobené ze savčích tkání a je zakázáno je zkrmovat přežvýkavcům“, „Krmivo obsahuje hydrolyzované proteiny a je zakázáno je zkrmovat přežvýkavcům“, „Krmivo obsahuje krmné suroviny získané z ryb, resp. jiných mořských živočichů a je zakázáno je zkrmovat přežvýkavcům“ nebo „Krmivo obsahuje dikalciumfosfát z odtučněných kostí a je zakázáno je zkrmovat přežvýkavcům“. Při obsahu moučky z drůbežích odpadů a péřové moučky se varovné upozornění uvede obdobně. Při použití více druhů zpracovaných živočišných proteinů zakázaných pro přežvýkavce lze tyto vyjmenovat v jednom varovném upozornění. Pokud je zakázáno použití výše uvedených zpracovaných živočišných proteinů i pro jiná zvířata než pro přežvýkavce, varovné upozornění se rozšíří o další druhy nebo kategorie zvířat, pro které je zákaz používání stanoven.“.

1. V příloze č. 1 bod 9 včetně poznámky pod čarou č. 2) zní:

„9. Zakázané látky a produkty v návaznosti na opatření k prevenci transmisivních spongiformních encefalopatií.

1. 1. Krmné suroviny obsahující následující živočišný odpad:

a) všechna zvířata z kategorií skotu, prasat, koz, ovcí, lichokopytníků, drůbeže, ryby z faremních chovů a všechna ostatní zvířata chovaná pro zemědělskou produkci, která uhynula v chovu a nebyla poražena pro lidský konzum, včetně mrtvě narozených a nenarozených zvířat;

b) uhynulá zvířata zahrnující

1. domácí zvířata,

1. zvířata ze zoologických zahrad,

1. zvířata z cirkusů,

1. pokusná zvířata a

1. volně žijící zvěř;

c) zvířata poražená v chovech v důsledku opatření zdravotních kontrol a zvířata uhynulá při přepravě.

1. 1. Proteiny pocházející ze zvířat pro zkrmování přežvýkavcům. Zákaz se nevztahuje na následující krmné suroviny získané nebo vyrobené ze zdravých zvířat při dále uvedeném způsobu použití:

a) mléko a mléčné výrobky a vejce a vaječné výrobky,

b) želatinu z nepřežvýkavců jako látku pro obdukci doplňkových látek,

c) hydrolyzované proteiny z ryb, peří, usní a kůží pouze pro použití ve výživě a do krmiv pro domácí a hospodářská zvířata mimo přežvýkavce, které

1. 1. musí být vyrobeny v podnicích určených pouze pro výrobu hydrolyzovaných proteinů schválených příslušným správním úřadem a

1. 1. být po výrobě vzorkovány a ověřeno, že jejich molekulová hmotnost je nižší než 10 000 daltonů.

Hydrolyzované proteiny z usní a kůží musí být dále

1. 1. získány z usní a kůží pocházejících ze zvířat poražených na jatkách, u nichž byla před a po porážce provedena úřední veterinární kontrola podle příslušných právních předpisů, při níž nebyly zjištěny závady, a

1. 1. podrobeny výrobnímu postupu, který zahrnuje úpravy vhodné k co největšímu zabránění kontaminace usní a kůží, a to použitím vysolování (v láku), vyluhování ve vápenném louhu při následném intenzivním propírání, které je následováno vystavením suroviny pH většímu než 11 po dobu delší než 3 hodiny při teplotě větší než 80 °C, následované ošetřením teplem na více než 140 °C po dobu 30 minut při tlaku větším než 3,6 baru,

d) dikalciumfosfát z odtučněných kostí pouze pro použití ve výživě a do krmiv pro domácí a hospodářská zvířata mimo přežvýkavce, který byl

1. získán z kostí zvířat vhodných pro lidský konzum po kontrole provedené před odporažením a po porážce,

1. vyroben postupem, který zajistí, že všechen kostní materiál je úplně rozdrcen a ošetřen horkou vodou a zředěnou kyselinou chlorovodíkovou (min. koncentrace 4 % a pH nižší než 1,5) po dobu nejméně dva dny, následně je ošetřen získaným fosforečným roztokem s vápnem za vzniku sraženého dikalciumfosfátu při pH 4 až 7, který je v konečné fázi sušen vzduchem se vstupní teplotou 65 až 325 °C a konečnou teplotou mezi 30 až 65 °C, nebo ekvivalentním postupem povoleným v souladu s veterinárními předpisy,

e) rybí moučky a krmné suroviny z ostatních mořských živočichů pouze pro použití ve výživě a do krmiv pro domácí a hospodářská zvířata mimo přežvýkavce, které musí pocházet z provozů povolených kompetentním úřadem,^1) které jsou určeny výhradně pro výrobu těchto produktů, u jejichž dodávek bylo na základě přezkoušení podle úřední metody^2) mikroskopické identifikace složek živočišného původu ověřeno, že neobsahují savčí tkáně,

f) sušenou plazmu a jiné krevní produkty pro použití ve výživě a do krmiv pro domácí a hospodářská zvířata mimo přežvýkavce.

^2) Vyhláška č. 124/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků.“.

1. Příloha č. 3 zní:

„Příloha č. 3 část I. k vyhlášce č. 451/2000 Sb.

NEŽÁDOUCÍ LÁTKY

Nežádoucí látka	Produkty pro krmení	Maximálně přípustný obsah v mg/kg krmiva o sušině 88 %
1	2	3
1. Arsen	Krmné suroviny s výjimkou:	2
travní moučky, jetelové moučky, vojtěškové moučky, sušené cukrovky a sušených cukrovarských řízků	4
fosfátů a krmiv ze zpracování ryb nebo jiných mořských živočichů	10
Kompletní krmiva1) s výjimkou:	2
pro ryby	4
Doplňková krmiva s výjimkou:	4
minerálních krmiv	12
2. Olovo	Krmné suroviny s výjimkou:	10
zelené píce	40
fosfátů	30
kvasnic	5
Kompletní krmiva1):	5
Doplňková krmiva s výjimkou:	10
minerálních krmiv	30
3. Fluor	Krmné suroviny s výjimkou:	150
krmiv živočišného původu	500
fosfátů	2 000
Kompletní krmiva1) s výjimkou:	150
pro skot, ovce a kozy
- v mléce	30
- ostatní	50
pro prasata	100
pro drůbež	350
pro kuřata	250
Minerální doplňková krmiva pro skot, ovce a kozy	2 0002)
Ostatní doplňková krmiva	1252)
4. Rtuť	Krmné suroviny s výjimkou:	0,1
krmiv ze zpracování ryb nebo jiných mořských živočichů	0,5
Kompletní krmiva1) s výjimkou:	0,1
pro psy a kočky	0,4
Doplňková krmiva s výjimkou:	0,2
pro psy a kočky
5. Dusitany	Rybí moučka	60 (vyjádřeno jako NaNO2)
Kompletní krmiva1) s výjimkou:	15 (vyjádřeno jako NaNO2)
krmiv pro domácí zvířata mimo ptáky a akvarijní rybky
6. Kadmium	Krmné suroviny rostlinného původu:	1
Krmné suroviny živočišného původu s výjimkou:	2
krmiv pro domácí zvířata
Fosfáty	10
Kompletní krmiva1) pro skot, ovce a kozy s výjimkou:	1
kompletních krmiv1) pro telata, jehňata a kůzlata
Ostatní kompletní krmiva s výjimkou:	0,5
krmiv pro domácí zvířata
Minerální krmiva	5
Ostatní doplňková krmiva pro skot, ovce a kozy	0,5
7. Aflatoxin B1	Krmné suroviny s výjimkou:	0,05
podzemnice olejné, kopry, palmojádra, bavlníkového semene, babassu, kukuřice a produktů jejích zpracování	0,02
Kompletní krmiva1) pro skot, ovce a kozy s výjimkou:	0,05
dojnic	0,005
telat a jehňat	0,01
Kompletní krmiva1) pro prasata a drůbež (s výjimkou mláďat)	0,02
Ostatní kompletní krmiva1)	0,01
Doplňková krmiva pro skot, ovce a kozy (s výjimkou doplňkových krmiv pro zvířata v laktaci, telata a jehňata)	0,05
Doplňková krmiva pro prasata a drůbež (s výjimkou mladých zvířat)	0,03
Ostatní doplňková krmiva	0,005
8. Kyselina kyanovodíková	Krmné suroviny s výjimkou:	50
lněného semene	250
lněných pokrutin	350
produktů manioku a mandlových pokrutin	100
Kompletní krmiva1) s výjimkou:	50
pro kuřata	10
9. Gossypol volný	Krmné suroviny s výjimkou:	20
bavlníkoých pokrutin	1 200
Kompletní krmiva1) s výjimkou:	20
kompletních krmiv pro skot, ovce a kozy	500
kompletních krmiv pro telata a drůbež (s výjimkou nosnic)	100
kompletních krmiv pro králíky a prasata (s výjimkou selat)	60
10. Theobromin	Kompletní krmiva1) s výjimkou:	300
kompletních krmiv pro dospělý skot	700
11. Hořčičný olej těkavý	Krmné suroviny s výjimkou:	100
řepkových pokrutin	4 000 (vyjádřeno jako allylisothiokyanát)
Kompletní krmiva1) s výjimkou:	150 (vyjádřeno jako allylisothiokyanát)
kompletních krmiv pro skot, ovce a kozy (s výjimkou mláďat)	1 000 (vyjádřeno jako allylisothiokyanát)
kompletních krmiv pro drůbež a prasata (s výjimkou selat)	500 (vyjádřeno jako allylisothiokyanát)
12. Vinylthiooxa-zolidon	Kompletní krmiva1) pro drůbež s výjimkou:	1 000
kompletních krmiv pro nosnice	500
13. Námel (Claviceps purpurea)	Všechna krmiva obsahující nemleté obiloviny	1 000
14. Semena plevelů a nemleté a nerozdrcené plody, obsahující alkaloidy, glykosidy nebo jiné jedovaté látky, samotné nebo v kombinaci, včetně:	Všechna krmiva	3 000
(a) Lolium temulentum (L.)	1 000
(b) Lolium remotum Schrank,	1 000
(c) Datura stramonium (L.)	1 000
15. Skočec obecný (Ricinus communis L.)	Všechna krmiva	10 (vyjádřeno jako ricinové slupky)
16. Rostliny r.Crotalaria	Všechna krmiva	100
17. Aldrin	Všechna krmiva s výjimkou:	0,01
18. Dieldrin (jednotlivě nebo dohromady, vyjádřeno jako dieldrin)	tuků	0,2
19. Campechlor (toxaphen)	Všechna krmiva	0,1
20. Chlordan	Všechna krmiva s výjimkou:	0,02
(suma z cis- a trans- izomerů a z oxychlordanu, vyjádřená jako chlordan)	tuků	0,05
21. DDT (suma DDT-, TDE- a DDE-izomerů, vyjádřená jako DDT)	Všechna krmiva s výjimkou:	0,05
tuků	0,5
22. Endosulfan (suma alfa-a beta- izomerů a síranu endosulfanu, vyjádřená jako endosulfan)	Všechna krmiva s výjimkou:	0,1
kukuřice	0,2
semen olejnin	0,5
kompletních krmiv1) pro ryby	0,005
23. Endrin (suma endrinu a delta-ketoi-endrinu, vyjádřená jako endrin)	Všechna krmiva s výjimkou:	0,01
tuků	0,05
24. Heptachlor (suma heptachloru a heptachlor-epoxydu, vyjádřená jako heptachlor)	Všechna krmiva s výjimkou:	0,01
tuků	0,2
25. Hexachlor-benzen (HCB)	Všechna krmiva s výjimkou:	0,01
tuků	0,2
26. Hexachlor-cyklohexan (HCH)
26.1 alfa-izomery	Všechna krmiva s výjimkou:	0,02
tuků	0,2
26.2 beta-izomery	Krmné směsi s výjimkou:	0,01
krmiv pro dojnice	0,005
Krmné suroviny s výjimkou:	0,01
tuků	0,1
26.3 gama-izomery	Všechna krmiva s výjimkou:	0,2
tuků	2,0
27. Dioxin (suma PCDD a PCDF), vyjádřený v mezinárodních toxických ekvivalentech)	Dužina citrusů	500 pg I-TEQ/kg (horní hranice detekce3)
28. Meruňka - Prunus armeniaca L.	Všechna krmiva	Semena a plody rostlinných druhů, uvedených ve sloupci 1 a produkty jejich zpracování nesmějí být v krmivu obsaženy v kvantitativně stanovitelném množství
29.Mandloň - Prunus dulcis (Mill.) D. A. Webb var.amara (DC.) Focke (= Prunus amygdalus Batsch var.amara (DC.) Focke)
30. Bukvice neloupané -Fagus silvatica L.
31. Lnička setá -Camelina sativa (L.) Crantz
32. Mowrah, Bassia, Madhuca -Madhuca longifolia (L.) Macbr. (= Bassia longifolia L. = Illiped malabrorum Engl.) Madhuca indica Gmelin (= Bassia latifolia Roxb.) = Illipe latifolia (Roscb.) F.Mueller)	Všechna krmiva	Semena a plody rostlinných druhů, uvedených ve sloupci 1 a produkty jejich zpracování nesmějí být v krmivu obsaženy v kvantitativně stanovitelném množství
33. Keř - Jathropa curcas L.
34. Kroton - Croton tiglium L.
35. Indická hnědá hořčice -Brassica juncea (L.) Czern. And Coss. ssp. integrifolia (West.) Thell.
36. Sareptská hořčice - Brassica juncea (L.) Czern. And Coss. ssp. juncea
37. Čínská hořčice - Brassica juncea (L.) Czern. And Coss. ssp. juncea var. lutea Batalin
38. Černá hořčice - Brassica nigra (L.) Koch
39. Etiopská hořčice - Brassica carinata A.Braun	Všechna krmiva	Semena a plody rostlinných druhů, uvedených ve sloupci 1 a produkty jejich zpracování nesmějí být v krmivu obsaženy v kvantitativně stanovitelném množství

^1) Kompletními krmivy se rozumějí směsi krmiv, které podle svého složení dostačují ke krytí krmné dávky.

^2) Na každé procento fosforu.

^3) Horní hranice koncentrací jsou vypočítány za předpokladu, že všechny hodnoty různých kongenerů, nižší než je hranice detekce, jsou položeny za rovné limitu detekce.

„Příloha č. 3 část II. k vyhlášce č. 451/2000 Sb.

| Nežádoucí látka | Produkty pro krmení | Maximálně přípustný obsah v krmivu o sušině 88 % | | 1 | 2 | 3 | | --- | --- | --- | | Dioxin (suma polychlorovaných dibenzoparadioxinů (PCDD) a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF), vyjádřená v jednotkách toxických ekvivalentů WHO, při použití WHO-TEFs (faktory toxické ekvivalence, 1997) PCDD/F | Všechny krmné suroviny rostlinného původu, včetně rostlinných olejů a vedlejších produktů | 0,75 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg(1,2) | | Minerální látky | 1,0ngWHO-PCDD/F-TEQ/kg(1,2) | | | Živočišný tuk, včetně mléčného tuku a vaječného tuku | 2,0 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg(1,2) | | | Ostatní produkty suchozemských zvířat, včetně mléka a mléčných produktů a vajec a výrobků z vajec | 0,75 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg(1,2) | | | Rybí tuk | 6,0 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg(1,2) | | | Ryby, ostatní vodní živočichové, jejich produkty a vedlejší výrobky s výjimkou rybího tuku3) | 1,25 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg(1,2) | | | Krmné směsi s výjimkou krmiv pro kožešinová zvířata, domácí zvířata a krmiv pro ryby | 0,75 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg(1,2) | | | Krmiva pro ryby, krmiva pro domácí zvířata | 2,25 ng WHO-PCDD/F-TEQ/kg(1,2) | | | 1} Horní hranice koncentrací; horní hranice jsou vypočítány za předpokladu, že všechny hodnoty různých kongenerů, nižší než je mez stanovitelnosti, jsou rovny mezi stanovitelnosti. 2) Tyto maximální limity budou revidovány poprvé před 31.12.2004 podle nejnovějších údajů o přítomnosti dioxinů a PCB vyjádřených jako látky s dioxinovým účinkem, zejména s ohledem na zahrnutí PCB vyjádřených jako látky s dioxinovým účinkem ve stanovených úrovních, a dále budou revidovány před 31.12.2006 s cílem výrazného snížení maximálních hladin. 3) Čerstvé ryby přímo dodané a použité bez zprostředkované úpravy pro výrobu krmiv pro kožešinová zvířata jsou vyjmuty z maximálních limitů. Produkty, zpracované živočišné proteiny vyrobené z těchto kožešinových zvířat, se nesmějí dostat do potravinového řetězce a jejich krmení je zakázáno hospodářským zvířatům, která jsou držena, krmena nebo chována pro produkci potravin.“. | | |

1. V příloze č. 14 části C 2 skupině D. Antikokcidika a chemoterapeutika se doplňuje poř. č. 9, které zní:

| Poř.č. č.EU | Jméno a reg.č. osoby odpovědné za uvedení do oběhu | Doplňková látka (obchodní název) | Složení, chem.vzorec, popis | Druh nebo kategorie zvířat | Maxim. stáří | Min.obsah | Max.obsah | Jiná ustanoveni | | mg účinné látky/kg kompletního krmiva | | | | | | | | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | poř.č. 9 č.EU 29 | Phibro Animal Health, sprl | SEMDURAMICINÁT SODNÝ (Aviax 5 %) | složení doplňkové látky: semduramicinát sodný: 51,3 g/kg uhličitan sodný: 40 g/kg minerální olej: 50 g/kg hlinitokřemičitan sodný: 20 g/kg sójový separát: 838,7 g/kg účinná látka: semduramicinát sodný C45H76O16Na číslo CAS: 113378-31-7 sodná sůl ionophorní polyetherické monokarboxylové kyseliny, produkované Actinomadura roseorufa (ATCC 53 664) přidružené cizí látky: dekarboxylsemduramicin ≤ 2% demetoxylsemduramicin ≤ 2% hydroxysemduramicin ≤ 2 % celkem ≤ 5 % | výkrm kuřat | - | 20 | 25 | povoleno do 1.6.2006 ochranná lhůta: nejméně 5 dní“. |

1. V příloze č. 14 části C 3 skupině I. Stopové prvky v poř. č. 7. Zinek ve sloupci 4 bod 7.2. zní:

„Chlorid zinečnatý monohydrát, ZnCl2.H2O“.

1. V příloze č. 14 části C 4 skupina G. Konzervanty zní:

| „Poř.č. č.EU | Jméno a reg.č. osoby odpovědné za uvedení do oběhu | Doplňková látka | Chem. vzorec, popis | Druh nebo kategorie zvířat | Maxim. stáří | Min. obsah | Max. obsah | Jiná ustanoveni | | mg/kg kompletního krmiva | | | | | | | | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | G.Konzervanty | | | | | | | | | | poř.č. 1 č.EU 507 | | KYSELINA CHLOROVODÍKOVÁ | HCl | | | | | jen pro siláže a pro krev ke krmným účelům, povoleno do 31.12.2003 | | poř.č. 2 č.EU 1 | | BENZOÁT SODNÝ 140 g/kg KYSELINA PROPIONOVÁ 370 g/kg PROPIONÁT SODNÝ 110 g/kg | složení doplňkové látky: benzoát sodný 140 g/kg kyselina propionová 370 g/kg propionát sodný 110 g/kg voda 380 g/kg účinná látka: benzoát sodný C7H5O2Na kyselina propionová C3H6O2 propionát sodný C3H5O2Na | prasata | - | 3 000 | 22 000 | pro konzervaci obilovin s obsahem vlhkosti vyšším než 15% povoleno do 1.8.2006 | | dojnice | - | 3 000 | 22 000 | pro konzervaci obilovin s obsahem vlhkosti vyšším než 15% povoleno do 1.8.2006“. | | | | |

1. V příloze č. 14 části C 4 skupina G/1 Mikroorganismy a enzymy jen pro silážování zní:

| „Poř.č. | Doplňková látka, složení přípravku | Chemický vzorec, popis, Obchodní označení | Druh nebo kategorie zvířat | Dávkování přípravku na 1 tunu původní hmoty | Jiná ustanovení | | | min. | max. | | | | | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | G/1. Mikroorganismy a enzymy jen pro silážování | | | | | | | | 1 | Lactobacillus plantarum (ATCC 4008) | 5,0.1010 CFU/g | skot | 2,5 g | 5g | vhodné zejména pro kukuřičné siláže | | Pediococcus acidilactici (NCIB 30084) | 5,0.1010 CFU/g MAIZE-ALL | povoleno do 31.12.2003 | | | | | | 2 | Lactobacillus plantarum (ATCC 8014) | 4,5.1010 CFU/g | skot | 2,5 g | 10g | vhodné zejména pro bílkovinné a polobílkovinné siláže | | Enterococcus faecium (ATCC 19434) | 1,0.1010 CFU/g | | | | | | | Pediococcus acidilactici (ATCC 8042) | 4,5.1010 CFU/g SIL-ALL R | povoleno do 31.12.2003 | | | | | | 3 | Lactobacillus plantarum (ATCC 8014) | 5,0.1010 CFU/g | skot | 2,5 g | 5g | vhodné zejména pro kukuřičné siláže | | Pediococcus acidilactici (ATCC 8042) | 5,0.1010 CFU/g MAIZE-ALL R | povoleno do 31.12.2003 | | | | | | 4 | Lactobacillus plantarum, Pedicococcus acidilactici (NCIB 30083) (NCIB 30084) (NCIB 30085) (NCIB 30086) celuláza | 1,0.106 CFU/g 43 000 HEC/g Feedtech | skot | 15 g | 21,4 g | povoleno do 31.12.2003 | | 5 | Enterococcus faecium (DSM 4788) (DSM 4789) Lactobacillus plantarum (DSM 4784) (DSM 4785) (DSM 4786) (DSM 4787) | 1,35.1011 CFU/g nosič - maltodextrin thiosulfát sodný brilantní modř křemičitan sodno-hlinitý SILA-BAC vodorozpustný | skot | 8g (10 ml) | | sušina hmoty 25-55% možno zkrmovat od 14. dne po naskladnění při dodržení podmínek silážování doba použití 3 roky naředěný 6 týdnů (zamražený) povoleno do 31.12.2003 | | 6 | Enterococcus faecium (DSM 4788) (DSM 4789) Lactobacillus plantarum (DSM 4784) (DSM 4785) (DSM 4786) (DSM 4787) | 2,0.108 CFU/g nosič - uhličitan vápenatý SILA-BAC granulovaný | skot | 500 g | | všechny druhy pícnin sušina hmoty 25-45% možno zkrmovat od 14. dne po naskladnění při dodržení podmínek silážování doba použití 2 roky povoleno do 31.12.2003 | | 7 | Lactobacillus büchneri (ATCC 202118) | 1,0.1011 CFU/g nosič - maltodextrin thiosulfát sodný brilantní modř křemičitan sodno-hlinitý SILA-BAC stabilizer | skot | 1 g (10 ml) | | zlepšení aerobní stability siláží povoleno do 21.12.2003 | | 8 | Enterococcus faecium (CCM 6226) Lactobacillus casei (CCM 3775) Lactobacillus plantarum (CCM 3769) Pediococcus pentosaceus (CCM 3770) Endo-1,4-beta-glukanáza EC 3.2.1.4. Endo-1,4-beta-xylanáza EC 3.2.1.8. | 15.109 CFU/g 13 100 CU/ml 10 800 U/ml Cornsil | skot prasata | 10 g 100 ml | | celkový počet jednotek tvořících kolonii 100 ml enzymatické složky se smíchá se 100 ml vody, ve které je rozpuštěno 10 g bakteriální složky určeno pro konzervaci dělené sklizně rostlin (silážování celých rostlin a drtí obilovin) povoleno do 31.12.2003 | | 9 | Enterecoccus faecium (CCM 6226) Lactobacillus casei (CCM 3775) Lactobacillus plantarum (CCM 3769) Lactobacillus büchneri (CCM 1819) Pediococcus pentosaceus (CCM 3770) | 15.109 CFU/g Microsil extra plus | skot prasata | 8g | 15 g | celkový počet jednotek tvořících kolonii dávkování podle silážovatelnosti a obsahu sušiny konzervované píce ve formě vodného roztoku určeno pro glycidová a obtížně silážovatelná objemná krmiva s rizikem sekundární fermentace povoleno do 31.12.2003 | | 10 | Enterococcus faecium (CCM 6226) Lactobacillus casei (CCM 3775) Lactobacillus plantarum (CCM 3769) Pediococcus pentosaceus (CCM 3770) Lactobacillus büchneri (CCM 1819) | 100.109 CFU/g Profisil | skot prasata | 5g | 10 g | celkový počet jednotek tvořících kolonii určeno pro konzervaci pícnin ohrožených nežádoucími typy fermentačních procesů povoleno do 31.12.2003 | | 11 | Enterococcus faecium (CCM 6226) Lactobacillus casei (CCM 3775) Lactobacillus plantarum (CCM 3769) Pediococcus pentosaceus (CCM 3770) Endo-1,4-beta-glukanáza EC 3.2.1.4. | 15.109 CFU/g 13 100 CU/ml Goldzym | skot | 10 g 100 ml | | 100 ml enzymatické složky se smíchá se 100 ml vody, ve které je rozpuštěno 10 g bakteriální složky určeno pro konzervaci bílkovinných a polobílkovinných pícnin s vyšším obsahem sušiny povoleno do 31.12.2003 | | 12 | Enterecoccus faecium (CCM 6226) Lactobacillus casei (CCM 3775) Lactobacillus plantarum (CCM 3769) Pedioucoccus pentosaceus (CCM 3770) | 600.106 CFU/g Microsil granulát | skot prasata | 250 g | 350 g | celkový počet jednotek tvořících kolonii určeno pro konzervaci glycidových typů pícnin, výhradně pro suchou aplikaci povoleno do 31.12.2003 | | 13 | Enterococcus faecium (CCM 6226) Laktobacillus casei (CCM 3775) Lactobacillus plantarum (CCM 3769) Pediococcus pentosaceus (CCM 3770) Endo-1,4-beta-glukanáza EC 3.2.1.4. Glukozo-oxidáza EC 1.1.3.4. | 15.109 CFU/g 16875 CU/ml 288 IU/ml Bactozym | skot | 10 g 100 ml | | celkový počet jednotek tvořících kolonii 100 ml enzymatické složky se smíchá se 100 ml vody, ve které je rozpuštěno 10 g bakteriální složky určeno ke konzervaci obtížně silážovatelných pícnin povoleno do 31.12.2003 | | 14 | Enterococcus faecium (CCM 6226) Lactobacillus casei (CCM 3775) Lactobacillus plantarum (CCM 3769) Pediococcus pentosaceus (CCM 3770) | 10,0.109 CFU/g Microsil | skot prasata | 8g | 15 g | určeno pro konzervaci glycidových a obtížně silážovatelných objemných krmiv povoleno do 31.12.2003 | | 15 | Lactobacillus plantarum (INTL 30) | 2,34.1011 CFU/g nosič - glukóza monohydrát AGROS CLAMP (LIQUID) | skot | 6g | 6g | určeno pro polobílkovinné a bílkovinné siláže, senáže, povoleno do 31.12.2003 | | 16 | Lactobacillus plantarum (INTL 30) Lactobacillus brevis (DSM 12835) | 2,5.1010 CFU/g 6,25.109 CFU/g nosič - sušený česnekový extrakt AGROS MAIZE | skot | 8g | 16g | určeno pro kukuřici na siláž a LKS povoleno do 31.12.2003 | | 17 | Lactobacillus plantarum (DSM 13366) Lactobacillus plantarum (DSM 13367) | 1,0.105 CFU/g Biomax 5 | skot | 1 g | | určeno pro kukuřičná siláž povoleno do 31.12.2003 | | 18 | Lactobacillus plantarum (DSM 12771) | 1,0.105 CFU/g Biomax Si | skot | 2g | | určeno pro všechny druhy objemných a koncentrovaných krmiv povoleno do 31.12.2003 | | 19 | Lactobacillus plantarum (DSM 4744) Pediococcus pentosaceus (DSM 4745) | 1,0.105 CFU/g Biomax MP | skot | 2g | | určeno pro všechny druhy objemných a koncentrovaných krmiv povoleno do 31.12.2003 | | 20 | Lactobasillus casei ssp. rhamnosus (DSM 7061) Propionibacterium freundenreichii ssp. Shermanii (DSM 6067) | 1,0.106 CFU/g Bioprofit | skot | 1 g | 2g | určeno pro všechny druhy objemných a koncentrovaných krmiv povoleno do 31.12.2003 | | 21 | Lactobacillus plantarum (NCIMB 30146) (NCIMB 30147) (NCIMB 30148) | 1,0.106 CFU/g LIVESYSTEM | skot | 1 g | | vhodné pro silážování kukuřice povoleno do 31.12.2003 | | 22 | Lactobacillus plantarum (NCIMB 30148) (NCIMB 41028) Lactobacillus lactis (NCIMB 30149) | 1,0.106 CFU/g POWERSTART | skot | 1 g | | vhodné pro silážování trav jetelotravních a vojtěškotravních směsí povoleno do 31.12.2003 | | 23 | Lactobacillus rhamnosus (NCIMB 30121) Enterococcus faecium (NCIMB 30122) | 2,0.108 CFU/g nosič - uhličitan vápenatý BONSILAGE granulát | skot | 500 g | 500 g | určeno pro travní siláže, jetelotravní, vojtěškové siláže (22-45% sušiny), kukuřičné siláže. zkrmování povoleno od 3. týdne od ukončení naskladnění. povoleno do 31.12.2003 | | 24 | Lactobacillus rhamnosus (NCIMB 30121) Enterococcus faecium (NCIMB 30122) | 1,0.1011 CFU/g nosič - sušená syrovátka BONSDLAGE vodorozpustná | skot | 1 g | 1 g | určeno pro travní siláže, jetelotravní, vojtěškové siláže (22-45 % sušiny), kukuřičné siláže zkrmování povoleno od 3.týdne od ukončení naskladnění povoleno do 31.12.2003 | | 25 | Lactobacillus rhamnosus (NCIMB 30121) Lactobacillus plantarum (DSM 12836) Lactobacillus brevis (DSM 12835) Lactobacillus büchneri (DSM 12856) Pediococcus acidilactici (DSM 12834) | 2,0.108 CFU/g nosič - uhličitan vápenatý BONSILAGE PLUS granulát | skot | 50 g | 50 g | určeno pro kukuřičnou, travní, jetelotravní, vojtěškovou siláž a GPS (>30% sušiny), kvašení podporující fázi sekundární stability je ukončeno po 8 týdnech po naskladnění povoleno do 31.12.2003 | | 26 | Lactobacillus rhamnosus (NCIMB 30121) Lactobacillus plantarum (DSM 12836) Lactobacillus brevis (DSM 12835) Lactobacillus büchneri (DSM 12856) Pediococcus acidilactici (DSM 12834) | 1,0.1011 CFU/g nosič - sušená syrovátka BONSILAGE PLUS vodorozpustná | skot | 1 g | 1 g | určeno pro kukuřičnou, travní, jetelotravní, vojtěškovou siláž a GPS (>30% sušiny) kvašení podporující fázi sekundární stability je ukončeno po 8 týdnech po naskladnění povoleno do 31.12.2003 | | 27 | Lactobacillus büchneri (DSM 12856) Lactobacillus plantarum (DSM 12837) Pediococcus acidilactici (DSM 12834) | 4,0.108 CFU/g nosič - uhličitan vápenatý BONSILAGE MAIS granulát | skot | 250 g | 250 g | určeno pro kukuřičnou siláž (28-35% sušiny), GPS (30-40% sušiny) minimální doba fermentace pro dosažení dobré sekundární stability je 8 týdnů povoleno do 31.12.2003 | | 28 | Lactobacillus büchneri (DSM 12856) Lactobacillus plantarum (DSM 12837) Pediococcus acidilactici (DSM 12834) | 1,0.1011 CFU/g nosič - laktóza BONSILAGE MAIS vodorozpustná | skot | 1 g | 1 g | určeno pro kukuřičnou siláž (28-35% sušiny), GPS (30-40% sušiny) minimální doba fermentace pro dosažení dobré sekundární stability je 8 týdnů povoleno do 31.12.2003 | | 29 | Lactobacillus plantarum (MA 541/2 E) Lactobacillus casei (MA 67/4 U ) Lactobacillus bulgaricus (MA 547 3 M) Alfa-amyláza (EC. 3.2.1.1.) Endo-1,4-beta-glukanáza (Celuláza) Endo-1,3 (4)-beta-glukanáza (EC 3.2.1.6.) | 9,8.108 CFU/g 2,0.107 CFU/g 5,0.105 CFU/g nosič - laktóza (92,40) MIN. 100μ/g MIN. 100μ/g MIN. 100μ/g KEM LAC DRY | skot | 10 g | 15 g | určeno pro konzervaci vojtěškových, jetelových a travních senáží GPS leguminóz kukuřičného zrna kukuřičné siláže povoleno do 31.12.2003 | | 30 | Lactobacillus plantarum (MA 18/5 U) Pediococcus acidilactici (MA 18/5 M) | 1,0.1010 CFU/g 3,0.109 CFU/g nosič - laktóza KEM SIL LAC ULTRA DRY | skot | 15g | 25 g | určeno pro konzervaci vojtěškových, jetelových a travních senáží GPS leguminóz kukuřičného zrna kukuřičné siláže povoleno do 31.12.2003 | | 31 | Lactobacillus plantarum (DSM 8862) (DSM 8866) | 3,0.105 CFU/g nosič - laktóza -ad 200g AG-BAG BIO-SIL | skot výkrm prasat | 1 g | 2g | určeno pro polobílkovinné siláže sušina - min 35% max 45% kukuřičné siláže - vhodné i pro vlhké zrno a kukuřičné (CCM) zkrmování siláže povoleno od 6 týdne od ukončení uskladnění skladovat v chladu a suchu chránit před slunečními paprsky neředit chlorovanou vodou povoleno do 31.12.2003 | | 32 | Celuláza (EC3.2. 1.4.) (endo-1,4 - beta-glukanáza) Manan Endo - 1,4,-beta-manosidáza (EC3.2. 1.78) (hemiceluláza) | nosič - glukóza monohydrát AGROS CLAMP (LIQUID) plus | skot | 6g | 6g | V označení se uvede název podle sloupce 2 povoleno do 31.12.2003 | | 33 | Alfa-amyláza (EC 3.2.1.1) Hemiceluláza (EC 3.2.1.78 Lipáza (EC 3.1.1.3) Pektináza (polygalakturonáza) (EC 3.2.1.15) Proteáza (EC 3.4.24.4) | minimum aktivity 20 000 RAU/ml pro kapalnou formu 1,4-beta-D-mannan-mannanohydroláza triacylglycerol-acelhydroláza poly (1,4-alfa-D-galaktouronido)-glykanhydróza mikrobiální metaloproteinázy nosič - - kukuřičné otruby - 1.36 - kukuřičný škrob - 1.41 - uhličitan vápenatý (krmný vápenec) -11.01 - křemičitan sodnohlinitý, syntetický CEU 554 AG-BAG PLUS | skot výkrm prasat | 1 800 RAU | - | určeno pro těžce senážovatelné plodiny -vojtěška, jetel, trávy obsah sušiny (28-45%) zkrmování siláže povoleno od 6 týdne od naskladnění skladovat v chladu (pod 18°C) a suchu, chránit před slunečními paprsky, neředit chlorovanou vodou V označení se uvede název podle sloupce 2 povoleno do 31.12.2003 | | 34 | Pediococcus acidilactici CNCMMA 18/5 M | 1,75.1010 CFU/g | skot | 10 g | | v návodu pro užití uvedena teplota při skladování, doba trvanlivosti a stabilita při granulování zlepšení mléčné fermentace u siláží s nízkým obsahem cukru | | Lactobacillus plantarum CNCMMA 18/5 U | 7,5.1010 CFU/g | | | | | | | Endo-1,4-beta-glukanáza (celuláza, EC 3.2.1.4) | nosič - laktóza (mléčné výrobky, 8.07) | | | | | | | | LALSIL / PS | povoleno do 31.12.2003 | | | | | | 35 | Probionibacterium acidipropionici CNCM MA 26/4 U | 3,0.1010 CFU/g nosič - laktóza (mléčné výrobky, 8.07) | skot prasata výkrm | 5g | | v návodu pro užití uvedena teplota při skladování, doba trvanlivosti a stabilita při granulování zlepšení mléčné fermentace u siláží s vysokým obsahem cukru | | Lactobacillus plantarum CNCMMA 18/5 U | 3,0.1010 CFU/g | | | | | | | | LALSIL MS01 | povoleno do 31.12.2003 | | | | | | 36 | Pediococcus acidilactici CNCMMA 18/5 U Lactobacillus plantarum CNCMMA 18/5 U | 1,0.1010 CFU/g nosič - laktóza (mléčné výrobky, 8.07) 3,0.109 CFU/g | skot | 10 g | | v návodu pro užití uvedena teplota při skladování, doba trvanlivosti a stabilita při granulování zlepšení mléčné fermentace u siláží s vysokým obsahem cukru | | | LALSIL* CL | povoleno do 31.12.2003 | | | | | | 37 | Lactobacillus plantarum (ATCC 4008) | 4,5.1010 CFU/g | skot | 2,5 g | 10g | vhodné zejména pro bílkovinné a polobílkovinné siláže | | Enterococcus faecium (ATCC 19434) | 1,0.1010 CFU/g | | | | | | | Pediococcus acidilactici (NCIB 30084) | 4,5.1010 CFU/g SIL-ALL | povoleno do 31.12.2003 | | | | |

1. V příloze č. 14 části C 4 skupina I. Stopové prvky zní:

| „Poř.č. č.EU | Jméno a reg.č. osoby odpovědné za uvedení do oběhu | Prvek | Doplňková látka | Maximální obsah prvku v mg/kg kompletního krmiva | Jiná ustanovení | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | I. Stopové prvky | | | | | | | poř.č. 1 č.EU 4 | | MĚĎ | Síran lyzino-měďnatý, Cu(C6H13N2O2)2SO4 | výkrm prasat: - při počtu 175 prasat/100 ha využívané zemědělské půdy nebo vyšším - do 16 týdnů: celkem 175 - při počtu nižším než 175 prasat/100 ha využívané zemědělské půdy: - do 16 týdnů: celkem 175 | 1. max.50 mg Cu ze síranu lyzino-měďnatého v 1 kg kompletního krmiva 2. povoleno do 30.9.2004 | | výkrm prasat: - při počtu 175 prasat/100 ha využívané zemědělské půdy nebo vyšším - od 17 týdnů do dospělosti: celkem 35 - při počtu nižším než 175 prasat/100 ha využívané zemědělské půdy: - od 17 týdnů do 6 měsíců: celkem 100 - od 6 měsíců do porážky: celkem 35 chovná prasata: celkem 35 ostatní druhy nebo kategorie zvířat kromě telat do počátku přežvykování a ovcí: celkem 35 | 1. max.25 mg Cu ze síranu lyzino-měďnatého v 1 kg kompletního krmiva 2. povoleno do 30.9.2004 | | | | | | poř.č. 2 | | CHROM | Mléčnan chromitý, trihydrát Cr(C3H5O3)3.3 H2O | 0,3 pro výkrm prasat | výrobce Agrobac CZ povoleno do 31.12.2003 | | poř.č. 3 | | KOBALT | Mléčnan kobaltnatý trihydrát, Co(C3H5O3)2.3H2O | 0,072 pro výkrm prasat a kuřat | výrobce Agrobac CZ povoleno do 31.12.2003 | | poř.č. 4 | | MANGAN | Mléčnan manganatý trihydrát Mn(C3H5O3)2.3H2O | 35 pro výkrm prasat a kuřat | výrobce Agrobac CZ povoleno do 31.12.2003“. |

1. V příloze č. 14 části C 4 skupině P. Enzymy se u poř. č. 62 a 64 ve sloupci 7 vypouští bod 5.

1. V příloze č. 14 části C 4 skupině P. Enzymy poř. č. 23 a 63 znějí:

| „Poř.č. č.EU1) | Doplňková látka | Chem. vzorec, popis | Druh nebo kategorie zvířat | Maxim. stáří | Min. obsah | Max. obsah | Jiná ustanovení | | jednotek aktivity v 1 kg kompletního krmiva | | | | | | | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | poř.č. 23 č.EU 24 | Endo-1,3(4)-beta- glukanáza (EC 3.2.1.6.) Endo-1,4-beta-xylanáza (EC 3.2.1.8.) | Přípravek endo-1,4-beta-xylanázy a endo-1,3(4)-beta-glukanázy z Aspergillus niger (CNCM 1-1517) s minimem aktivity 28 000 QXU31)/g a 140 000 QGU32)/g | výkrm kuřat | - | 420 QXU 2 100 QGU | 1 120 QXU 5 600 QGU | 1. jako u poř. č. 1 2. doporučená dávka 560 QXU a 2 800 QGU na 1 kg komplet, krmiva 3. pro krmné směsi bohaté neškrobovými polysacharidy (hlavně arabinoxylany a beta - glukany), např. obsahující více než 30% pšenice a 30% ječmene (platí pro výkrm kuřat) nebo více než 20% pšenice a/nebo ječmene (platí pro nosnice) 4. povoleno do 30.6 2004 (platí pro výkrm kuřat a do 1.10.2006 (platí pro nosnice) | | nosnice | - | 560 QXU 2 800 QGU | - - | | | | | | poř.č. 63 | Endo-1,3 (4)-beta- glukanáza (EC 3.2.1.6.) Endo-1,4-beta-xylanáza (EC 3.2.1.8.) | přípravek endo-1,3 (4)-beta-glukanázy a endo-1,4-beta-xylanázy z Trichoderrna longibrachiatum (CBS 357.94) s minimem aktivity 8 000 BGU19)/g a 11 000 EXU20)/g pro práškovou, 6 000 BGU/g a 8250 EXU/g pro granulovanou a 2 000 BGU/ml a 2 750 EXU/ml pro kapalnou formu | selata | 4 měsíce | 600 BGU 800EXU | - | 1. jakou poř.č. 1 2. doporučená dávka 600 BGU a 800 EXU na 1 kg kompletního krmiva 3. pro krmné směsi bohaté neškrobovými polysacharidy (hlavně arabinoxylany a (β-glukany), např.obsahující více než 35 % pšenice, 20 % triticale, 5 % žita a 15 % ječmene 4. povoleno do 31.12.2003“. | | výkrm prasat | - | 600 BGU 800EXU | - | | | | |

1. Příloha č. 23 část I zní:

„Příloha č. 23 část I k vyhlášce č. 451/2000 Sb.

BIOLOGICKÉ ZKOUŠENÍ DOPLŇKOVÝCH LÁTEK

Část I. A

BIOLOGICKÉ ZKOUŠENÍ DOPLŇKOVÝCH LÁTEK JINÝCH NEŽ MIKROORGANIZMY A ENZYMY

Biologické zkoušení doplňkových látek jiných než mikroorganizmů a enzymů se řídí postupy uvedenými v části I.A. Mohou být požadovány všechny dále uváděné zkoušky a testy a je-li nutno i další informace.

Provedené zkoušky jsou podkladem pro zpracování dokumentace (tzv. dossier) o látkách a přípravcích, u kterých je nutno žádat o povolení jejich použití jakožto doplňkových látek do krmiv nebo o nové užití povolené doplňkové látky. V této části přílohy se termín „doplňková látka“ týká účinných chemicky definovaných látek nebo přípravků obsahujících účinné látky ve stavu, v jakém budou zapracovány do premixů a krmiv. Dokumentace musí umožnit vyhodnocení doplňkových látek na základě současného stavu znalostí, které jsou předpokladem, že jejich povolení bude odpovídat stanoveným zásadám.

Pokud se dokumentace týká doplňkové látky pocházející nebo obsahující geneticky modifikované organismy ve smyslu Čl. 2 odst. 1 a 2 směrnice Rady 2001/18/ES, musí být v dokumentaci uvedeny vedle informací požadovaných v této příloze též informace vyjmenované v Čl. 7a v prvním pododstavci směrnice Rady 70/524/EHS.

Dokument musí obsahovat podrobné zprávy o všech provedených zkouškách, předložené v pořadí a podle číslování uvedeného v této příloze. Musí obsahovat odkazy a kopie všech zveřejněných vědeckých údajů, týkajících se hodnocení doplňkové látky. Musí být dodána elektronická verze dokumentace. Závěrem zkoušek je objasnit, zda je užití doplňkové látky bezpečné:

a) vzhledem k cílovým druhům zvířat v koncentracích navrhovaných v krmivech;

b) vůči osobám, které mohou být vystaveny doplňkové látce vdechnutím, jiným kontaktem sliznic, očí nebo kůže při manipulaci s doplňkovou látkou jako takovou nebo zapracovanou do premixů nebo krmiv;

c) vůči spotřebitelům, kteří jedí potraviny získané ze zvířat, jimž byla doplňková látka podána a která by mohla obsahovat rezidua doplňkové látky nebo její metabolity; bezpečnost použití bude obecně zajištěna tak, že se stanoví maximální limity reziduí (MLR) a ochranné lhůty;

d) vůči zvířatům a lidem, vzhledem k selekci a rozšíření genů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám;

e) vůči životnímu prostředí, s ohledem na nebezpečí vyplývající z doplňkové látky samotné, nebo z jejích produktů přímo anebo vylučovaných zvířaty.

V zásadě musí být provedeny zkoušky, které stanoví identitu, podmínky užití, fyzikálně chemické vlastnosti, metody stanovení a účinnosti doplňkové látky, jejího metabolismu a reziduí, fyziologické a toxikologické účinky na cílový druh. Je-li doplňková látka určená pro kategorii zvířat náležejících k určitému druhu, musí být zkoušky týkající se účinnosti a reziduí vypracovány na této cílové kategorii. Zkoušky nezbytné pro posouzení rizika pro lidské zdraví a pro životní prostředí budou v zásadě záviset na povaze doplňkové látky a okolnostech jejího užití. V tomto ohledu není stanoveno žádné striktní pravidlo.

V případě potřeby mohou být požadovány dodatečné informace. Nebudou-li do dokumentace dodány jakékoliv v pokynech stanovené údaje, musí to být odůvodněno. Zejména zkoušky týkající se mutagenity, karcinogenity a reprodukční toxicity je možné opomenout pouze v případě, že chemické složení, praktické výsledky nebo jiné podklady odůvodněně vyloučí tyto účinky.

Musí být vypracovány odborné znalecké posudky o kvalitě, účinnosti a bezpečnosti doplňkové látky. Autoři těchto posudků musí mít odbornou způsobilost na základě vysokoškolského vzdělání získaného studiem v akreditovaném studijním programu v příslušné oblasti studia, musí být uznávanými odborníky v dotyčné oblasti a nesmějí být osobně zainteresováni na vedení pokusů začleněných do dokumentace. Posudky musí obsahovat kritické zhodnocení dokumentace, kterou dodal žadatel; pouhý souhrn fakt není dostačující.

Určení fyzikálně chemických, toxikologických a ekotoxikologických vlastností se uskuteční pomocí úředních metod nebo aktualizovaných metod, uznaných mezinárodními vědeckými institucemi. Užití jiných metod musí být odůvodněno.

Každá dokumentace musí obsahovat patřičný souhrn zkoušek a návrh přílohy a může obsahovat monografii. Dokumentace týkající se antibiotik, kokcidiostatik a léčebných substancí a růstových stimulátorů musí být doplněna monografií v souladu s přílohou č. 25 této vyhlášky a musí umožnit, aby dotyčná doplňková látka mohla být identifikována a charakterizována. Identifikační záznam musí být předložen pro všechny doplňkové látky.

U doplňkových látek určených výhradně do krmiv pro domácí zvířata není vždy nutné tyto doplňkové látky podrobovat vyčerpávajícímu počtu pokusů na chronickou toxicitu, mutagenitu, reprodukční toxicitu a karcinogenitu, tak jako se požaduje pro doplňkové látky určené ke krmení hospodářských zvířat, jejichž produkty jsou určené k lidské spotřebě. Zkoušky reziduí obsažených v domácích zvířatech nejsou požadovány.

Zkouška metabolismu doplňkových látek u cílových zvířat určených k produkci potravin a u laboratorních druhů užívaných pro testování toxicity se provádí podle zvláštních právních předpisů^1) a je nezbytná z toho důvodu, aby:

a) se zajistilo, že existují adekvátní údaje o toxicitě výchozí doplňkové látky a jakéhokoliv metabolitu produkovaného u cílového druhu, jimž by mohl být spotřebitel vystaven. Za tím účelem je důležité srovnání metabolismu doplňkové látky u cílového druhu a u laboratorních druhů zvířat použitých pro testování toxicity;

b) se identifikoval a kvantifikoval vhodný marker reziduí použitelný pro stanovení MLR pro značení reziduí a délky doby ochranných lhůt u finálního produktu.

1. Souhrn údajů

Souhrn musí být uspořádán v pořadí podle přílohy a obsahovat všechny složky ve stejném pořadí jako příloha s odkazem na příslušné stránky v dokumentaci.

1. Identita, vlastnosti a podmínky užití doplňkové látky; kontrolní metody

2.1. Identita

2.1.1. Navrhovaný chráněný název

2.1.2. Typ podle jejího hlavního účinku. Pokud možno je vhodné dodat informace o způsobu působení. Jakékoliv jiné aktivní látky se musí specifikovat.

2.1.3. Kvalitativní a kvantitativní složení (aktivní látka, jiné složky, nečistoty,variabilita jednotlivých šarží). Je-li aktivní látka směsí aktivních složek, z nichž každá je jasně definovatelná, hlavní složky musí být popsány odděleně s uvedením jejich poměru ve směsi.

2.1.4. Fyzikální stav, rozdělení podle velikosti částic, forma částic, hustota, objemová hustota; pro kapaliny: viskozita, povrchové napětí.

2.1.5. Způsob výroby, včetně jakéhokoliv případného zvláštního zpracování.

2.2. Vlastnosti aktivní(ch) látky (látek)

2.2.1. Generický název, chemický název podle názvosloví IUPAC (Mezinárodní svaz pro čistou a aplikovanou chemii), jiné generické mezinárodní názvy a zkratky. Číslo CAS (Chemical abstracts service number).

2.2.2. Strukturální vzorec, molekulární vzorec a molekulární hmotnost

Pro aktivní látky z fermentačních výrob: mikrobiální původ (název a místo sbírky kultur, uznávané jako mezinárodní depositum přednostně v Evropské unii, kde je kmen uložen, číslo uložení a veškeré morfologické, fyziologické, genetické a molekulární vlastnosti důležité pro jeho identifikaci). U geneticky modifikovaných kmenů musí být uvedeny informace o genetické modifikaci.

2.2.3. Čistota

Identifikace a kvalifikace případných chemických a mikrobiálních nečistot a toxických látek, potvrzení neexistence produkce organismů.

2.2.4. Důležité vlastnosti

Fyzikální vlastnosti chemicky definovaných látek: konstanta rozkladu, pKa, elektrostatické vlastnosti, bod tání, bod varu, hustota, tlak páry, rozpustnost ve vodě a organických rozpouštědlech, Kow a Koc, hmotové a absorpční spektrum, údaje NMR, případné izomery a jakákoliv jiné důležité vlastnosti

2.2.5. Způsob výroby, čistící procesy, užitá media a u výrobků z fermentace variabilita jednotlivých šarží.

2.3. Vlastnosti doplňkové látky: fyzikálně chemické a technologické vlastnosti

2.3.1. Stabilita každé formy doplňkové látky při vystavení vlivu vnějších podmínek jako je světlo, teplota, pH, vlhkost, kyslík a obalové materiály. Předpokládaná trvanlivost doplňkové látky v obchodovatelné formě.

2.3.2. Stabilita každé formy doplňkové látky při přípravě a skladování premixů a krmiv zejména stabilita za předpokládaných podmínek výroby nebo skladování (vlhkost, teplota, tlak, střih, doba a obalový materiál). Možné zhoršení jakosti nebo rozklad výrobků. Předpokládaná trvanlivost doplňkové látky.

2.3.3. Jiné patřičné fyzikálně chemické nebo technologické vlastnosti pro vytváření a zachování homogenních směsí v premixech a krmivech, protiprašné a elektrostatické vlastnosti, rozpustnost v kapalinách.

2.3.4. Neslučitelnost nebo interakce k nimž by mohlo dojít ve styku s krmivy, nosiči, jinými povolenými doplňkovými látkami nebo léčebnými substancemi.

2.4. Podmínky užití doplňkové látky.

2.4.1. Má-li doplňková látka technologicky a zootechnicky významné účinky, musí splňovat požadavky jak pro technologické, tak i zootechnické hledisko. Požadavky týkající se každé doplňkové látky musí být označeny a odůvodněny.

2.4.2. Navrhované technologické užití při výrobě krmiva nebo případně krmných surovin.

2.4.3. Navrhovaný způsob použití ve výživě zvířat (například: druhy nebo kategorie zvířat, věkové skupiny, produkční stadium zvířat, typ krmiva a kontraindikace).

2.4.4. Navrhovaný způsob a hladina zapracování do premixů a krmiv nebo popřípadě do krmných surovin a množství, vyjádřené jako podíl doplňkové látky a chemicky definovaných látek pro premixy krmiva, nebo případně krmné suroviny s navrhovaným dávkováním do konečného krmiva a navrhovanou dobu podání a v případě potřeby délka ochranné lhůty.

2.4.5. Je nutno uvádět údaje týkající se jiného známého užití aktivní látky např. v potravinách, humánní nebo veterinární medicíně, v zemědělství a v průmyslu.

2.4.6. Seznam údajů o bezpečnosti materiálu a v případě potřeby i opatření navrhovaná pro předcházení profesním rizikům a ochranné prostředky při výrobě, manipulaci, užití a disponování s materiálem.

2.5. Kontrolní metody

2.5.1 Popis metod použitých pro určení kriterií vyjmenovaných v bodech 2.1.3., 2.1.4., 2.2.3., 2.3.1., 2.3.2., 2.3.3. a 2.3.4.

2.5.2. Popis kvalitativních a kvantitativních analytických metod určených k rutinní kontrole aktivní látky v premixech a krmivech. Tyto metody musí být validovány kruhovým testem zahrnujícím minimálně čtyři laboratoře nebo musí být validovány na místě podle mezinárodních sladěných pokynů pro interní validaci metod analýzy podle těchto parametrů: použitelnost, selektivnost, kalibrace, správnost, přesnost, rozsah, limity detekce, měřitelný limit citlivosti, mohutnost a proveditelnost. Je potřeba podat důkaz, že tyto vlastnosti se skutečně posuzovaly (2.5.4.).

2.5.3. Popis kvalitativních a kvantitativních analytických metod ke stanovení značených reziduí aktivní látky v tkáních cílových zvířat a živočišných produktech.

2.5.4. Metody uvedené v bodech 2.5.2. a 2.5.3. musí být doplněny o informace týkající se použité metody odběru vzorků, procentické výsledky, specifičnost, správnost, přesnost, hranice detekce, hranice kvantifikace a použitý postup validace. Musí být k dispozici referenční standardy aktivní látky, nebo značených reziduí, stejně jako informace o optimálních skladovacích podmínkách těchto referenčních standardů. Při navrhování metod se musí brát v úvahu skutečnost, že jejich limity množství musí být nižší než MLR. Dále se musí počítat s tím, zda je tato metoda vhodná pro rutinní analýzu.

1. Zkoušky týkající se účinnosti doplňkové látky

3.1. Tyto studie se týkají technologických doplňkových látek, jako antioxidantů, konzervačních látek, pojiv, stabilizátorů, emulgátorů, želírovacích látek, látek na regulování pH atd., které jsou určeny ke zlepšení nebo stabilizování vlastností premixů a krmiv, avšak nemají přímé biologické účinky na živočišnou produkci. Všechny požadované vlivy nebo účinky musí být podloženy vědeckými údaji.

Účinnost doplňkové látky musí být prokázána pomocí vhodných kritérií, uvedených v metodách uznaných za přijatelné, za předpokládaných podmínek užití ve srovnání s vhodnými kontrolními krmivy. Tyto výzkumy musí být koncipovány a prováděny takovým způsobem, aby je bylo možno statisticky vyhodnocovat.

Musí být předloženy úplné informace o aktivních látkách, přípravcích, premixech a testovaných krmivech, referenční číslo šarže, podrobné zpracování a testovací podmínky. U každého pokusu se musí popsat příznivé i nepříznivé účinky, a to jak v rovině technologické, tak i biologické.

3.2. Zkoušky o účincích na zvířatech

Zkoušky týkající se zootechnických doplňkových látek musí být provedeny na cílových druzích /kategoriích zvířat, jimž je doplňková látka určena, ve srovnání s negativními kontrolními skupinami (to znamená skupinami, které nepřijímají antibiotika ani stimulátory růstu ani žádné jiné léčebné látky) a případně se skupinami zvířat, která přijímají krmiva obsahující doplňkové látky povolené, jejichž účinnost je známa a jež jsou užívány v doporučených dávkách (pozitivní kontrola).

Zvířata musí být zdravá a přednostně pocházet z homogenní skupiny.

Zkoušky musí umožnit posouzení účinnosti doplňkové látky v souladu se zemědělskou praxí. Pokud možno by se měly použít podobné vzory protokolů pro všechny pokusy, aby pak údaje mohly být ověřeny celistvě a souhrnně (pokud to testy vyžadují) pro statistické posouzení.

Nedoporučuje se žádný jednotný vzor, jistá pružnost je přitom ponechána pro vědecký názor na vzor a provádění studií. Použitý experimentální protokol musí být odůvodněn vzhledem k předpokládanému použití doplňkové látky a musí zahrnovat úvahu o odpovídající statistické průkaznosti.

3.2.1. U kokcidiostatik a jiných léčebných látek

Musí se především upozornit na existenci zvláštních účinků (například kontrolované druhy, dotyčné stádium nebo dotyčná stádia vývojového životním cyklu), a zejména na profylaktické vlastnosti například na patologické jevy, úmrtnost, počet oocyst, počet lézí.

Musí se sdělit informace týkající se vlivu na produkční účinnost a na přírůstek živé hmotnosti.

Požadované údaje o účinnosti se týkají tří etap na pokusech s cílovými zvířaty:

a) kontrolované pokusy v klecích (jednotlivé a smíšené infekce);

b) kontrolované pokusy při volném ustájení (simulované podmínky užití);

c) kontrolované pokusy v terénu (skutečné podmínky užití)

Současně a v případě potřeby se musí v rámci pokusů týkajících se produkční účinnosti zapisovat doplňující údaje, aby bylo možno posoudit vzájemné působení růstu a konverze krmiva, nebo účinky na oplodněnost a líhnutí vajec (plemenná drůbež).

3.2.2. U jiných zootechnických doplňkových látek

Musí se dodat informace o účincích na příjem krmiva, tělesnou hmotnost, produkční účinnost (přednostně v sušině), jakost a výtěžnost produktů a jakýkoliv jiný parametr, který má kladný účinek na zvíře, životní prostředí, výrobce nebo spotřebitele. Případně by studie měly zahrnovat údaj o vztahu dávky a reakci na ni.

3.2.3. Experimentální podmínky

Pokusy se musí provádět minimálně na dvou různých místech. Musí být vypracovány dvě samostatné zprávy, v nichž se přesně uvedou výsledky kontrol a každého experimentálního zákroku. Protokol o pokusu musí být vypracován pečlivě a musí obsahovat níže popsané základní údaje:

3.2.3.1. Stádo nebo hejno: místo a počet, podmínky krmení a chovu, způsob krmení; u vodních druhů: velikost a počet nádrží nebo klecí na farmách a kvalita vody.

3.2.3.2. Zvířata: druh (u vodních druhů určených k lidské spotřebě se uvede jméno obecné a po něm v uvozovkách latinské jméno nebo název dle Linné-a), plemeno, věk, pohlaví, způsob označení, fyziologické stádium a celkový zdravotní stav.

3.2.3.3. Počet pokusných a kontrolních skupin, počet zvířat v každé skupině. Počet zvířat použitých pro pokusy musí umožnit statistickou analýzu. Musí se uvést použité statistické hodnotící metody. U každé kategorie zvířat, u které se mají projevit účinky, musí být provedeny nejméně tři nezávislé srovnávací pokusy na hladině pravděpodobnosti p < 0,05 u každé sledované kategorie zvířat, aby bylo vidět předpokládaný účinek. V případě přežvýkavců lze přijmout nižší hladinu pravděpodobnosti p<0,10. Ve zprávě musí být zahrnuta všechna zvířata nebo experimentální celky, s nimiž se pokusy prováděly. Případy, které není možné zařadit z důvodu nedostatků nebo ztráty údajů, musí být uvedeny ve zprávě a jejich přítomnost ve skupinách zvířat musí být hodnocena.

3.2.3.4. Diety: popis výroby a kvantitativní složení diety (diet) s uvedením použitých složek, příslušných živin (analyzované hodnoty) a energetické hodnoty. Údaje o příjmu krmiva.

3.2.3.5. Koncentrace aktivní látky (a v daném případě látek) použitých pro srovnávací účely v krmivech musí být stanovena kontrolní analýzou podle příslušné uznané metody. Referenční čísla šarží.

3.2.3.6. Data a přesná doba trvání pokusů. Data a povaha provedených zkoušek.

3.2.3.7. Studie o určení dávky: účelem těchto studií je vysvětlit důvody vedoucí k výběru dávky nebo stupnici dávkování, která vykazuje optimální účinek. Určení dávky se zakládá na kontrole (bez antibiotik, stimulátorů růstu nebo jiných léčebných látek) a na minimálně třech nenulových úrovních u cílových zvířat.

3.2.3.8. Okamžik a výskyt jakéhokoliv nežádoucího účinku pokusů u jedinců nebo skupin musí být zaznamenán včetně veškerých podrobností o programu pozorování použitém při zkoušce.

3.2.3.9. Všechny doplňkové látky zkoušené za podmínek v terénních podmínkách musí mít dobré vědecké záznamy zaměřené na bezpečnost pro uživatele, spotřebitele, zvíře a životní prostředí. Neuspokojuje-li doplňková látka požadavky týkající se bezpečnosti spotřebitele, pak jakákoli prováděná studie musí být koncipována tak, aby zabránila vstupu živočišných produktů vzešlých z pokusných zvířat do lidského potravního řetězce.

3.3. Studie o jakosti produktů živočišného původu

Produkty živočišného původu musí být přezkoušeny z hlediska jejich organoleptických, nutričních, hygienických a technologických vlastností.

3.4. Studie o účincích na vlastnosti živočišných odpadů

Je-li doplňková látka určena k tomu, aby změnila některé vlastnosti živočišných odpadů (například dusík, fosfor, zápach, objem) požadují se studie demonstrující tyto vlastnosti.

1. Zkoušky týkající se bezpečnosti užití doplňkové látky

Zkoušky uvedené v tomto oddílu jsou určeny k vyhodnocení

bezpečnosti užití doplňkové látky pro cílové druhy,

jakéhokoliv rizika souvisejícího se selekcí, nebo přenosem rezistence vůči antibiotikům a se zvyšující se persistencí a množením enteropatogenů,

rizik pro spotřebitele, která by mohla být způsobena konzumací potravin obsahujících rezidua doplňkové látky nebo jejich metabolitů,

rizik při vdechnutí, jiného kontaktu sliznic, očí nebo kůže u osob zabývajících se manipulací s doplňkovou látkou v původním stavu nebo zapracované do premixů nebo krmiv,

rizik z nežádoucích účinků na životní prostředí z doplňkové látky jako takové nebo produktů odvozených z doplňkové látky přímo, nebo vyloučených zvířaty.

Je třeba vzít v úvahu známé inkompatibility, nebo interakce mezi doplňkovou látkou a veterinárními léčivy, anebo složkami diety určené pro daný druh.

Tyto zkoušky se budou obvykle požadovat jako celek pro každou doplňkovou látku, pokud není uvedena zvláštní výjimka nebo změna.

Pro návrh na rozšíření povoleného užití pro druh, který je z fyziologického a metabolického hlediska blízký druhu, pro který již bylo užití doplňkové látky povoleno, se obvykle souhlasí s méně obsáhlou žádostí. Takový soubor redukovaných údajů musí ukázat bezpečnost pro nový druh a absenci výrazných rozdílů v základním metabolismu a reziduí v poživatelných tkáních. Navržená MLR a ochranná lhůta pro daný druh musí být odůvodněny.

Pro posouzení rizik pro spotřebitele a následné určení MLR a ochranné lhůty, je třeba dodat tyto informace:

chemickou strukturu aktivní látky,

metabolismus u navrhovaných cílových druhů,

skladbu reziduí u těchto cílových druhů,

zkoušku o odbourávání reziduí z tkání,

údaje o biologických účincích aktivní látky a jejích metabolitů.

Znalost biologické využitelnosti reziduí (vázaných a volných) může být také užitečná, zejména pokud dochází k tvorbě mnoha metabolitů a žádný marker reziduí není doložen (viz 4.1.3.3.)

Dále se požaduje znalost složení a fyzikálně chemické a biologické vlastnosti hlavních vyloučených produktů pocházejících z doplňkové látky pro stanovení rozsahu zkoušek nezbytných k posouzení rizik nežádoucích účinků na životní prostředí nebo jejich přetrvávání v životním prostředí (viz odstavec 4.5.).

4.1. Zkoušky na cílových druzích zvířat

4.1.1. Testy tolerance na cílových druzích/ kategoriích zvířat

Účelem je určit limit bezpečnosti (tj. hranici mezi maximální navrhovanou dávkou v krmivech a minimální dávkou způsobující nežádoucí účinky). Limit bezpečnosti jednoho faktoru nejméně z deseti se však považuje za dostatečný, aby se již nežádaly doplňující testy. Takový test tolerance musí být proveden u cílových druhů /kategorií zvířat, přednostně po celé produkční období, i když normálně je přijatelný test trvající jeden měsíc. To vyžaduje minimálně posouzení klinických příznaků a jiných parametrů pro stanovení účinků na zdraví cílových zvířat. Musí být zařazena negativní kontrolní skupina (bez antibiotik, růstových stimulátorů nebo jiných léčebných látek). Mohou být také požadovány dodatečné parametry podle toxikologického profilu. Jakýkoliv nežádoucí účinek odhalený během pokusů na stanovení účinnosti se musí uvést také v tomto oddílu.

Pokud je produkt určen k použití na zvířatech, která by mohla být použita k chovu, musí být studie prováděny takovým způsobem, aby se zjistilo případné zhoršení rozmnožovací funkce samce nebo samice nebo škodlivé účinky na potomstvo, způsobené podáváním zkoušené doplňkové látky.

4.1.2. Mikrobiologická bezpečnost doplňkové látky

4.1.2.1. Všechny zkoušky musí být prováděny s nejvyšší navrhovanou dávkou.

4.1.2.2. Vykazuje-li aktivní látka antimikrobiální aktivitu při koncentraci, ve které je obsažena v krmivu, musí být určena minimální inhibiční koncentrace - MIK (minimum inhibitory concentration - MIC) vůči vhodným patogenním i nepatogenním, endogenním i exogenním bakteriím v souladu se standardizovanými postupy.

4.1.2.3. Testy určující schopnost doplňkové látky

způsobit křížovou rezistenci na odpovídající antibiotika,

selektovat rezistentní bakteriální kmeny za provozních podmínek užití u cílových druhů, a pokud tomu tak je, provést studie genetických mechanismů pro přenos rezistentních genů.

4.1.2.4. Testy určující účinnost doplňkové látky na

určitý počet oportunních patogenů přítomných v zažívacím traktu (například enterobakterie, enterokoky a klostridie),

pomnožování nebo vylučování odpovídajících zoonotických mikroorganismů, například Salmonella spp., Campylobacter spp.

4.1.2.5. V případech, že aktivní látka vykazuje antimikrobiální aktivitu, musí být provedeny provozní zkoušky monitorování rezistence bakterií na doplňkovou látku.

4.1.3. Zkoušky metabolismu a reziduí

4.1.3.1. Účelem zkoušek je

stanovení metabolických cest aktivní látky, jako základu pro její toxikologické vyhodnocení,

identifikace reziduí a stanovení jejich kinetiky v poživatelných tkáních a produktech (mléko, vejce),

identifikace vyloučených látek, jako první požadavek pro posouzení jejich dopadu na životní prostředí.

V určitých případech, například u doplňkových látek získaných fermentací se může ukázat, že je nutné tyto zkoušky rozšířit na jiné, během fermentace přidané nebo odvozené látky. Zjištění průkazné toxicity vzhledem k toxicitě aktivní složky nebo aktivních složek doplňkové látky by tuto okolnost vysvětlila.

4.1.3.2. Farmakokinetika

Návrh a experimentální schema zkoušek musí vzít v úvahu specifika cílové populace z hlediska anatomie, fyziologie (věk, druh, pohlaví), zootechnické kategorie i životního prostředí. Je-li třeba, musí být přihlédnuto k vlivu na střevní mikrofloru a na mikrofloru, předžaludků, enterohepatický cyklus a činnost slepého střeva. Testované dávkování musí být dávkování, s jakým se počítá pro užití a případně, je-li to odůvodněno, násobek této dávky. Aktivní látka (včetně značené látky) musí být zapracována do krmiva, kromě případu, kdy je odůvodněno, že se tak nestane.

Požadují se tyto studie:

metabolická bilance a kinetika v plazmě/krvi po podání jediné dávky, aby se mohla posoudit rychlost a rozsah absorpce, distribuce a vylučování (moč, výkaly, žluč, vydechovaný vzduch, mléko nebo vejce),

identifikace majoritních metabolitů (>10%) v exkrementech, kromě případu, kdy se zdá, že minoritní metabolit (<10%) by mohl být toxikologicky významný,

rozložení značeného materiálu v tkáních a produktech po podání jediné dávky zvířatům, která již jsou ve vyrovnaném stavu, jehož bylo dosaženo neznačenou doplňkovou látkou.

Zkoušky uvedené v bodech 4.1.3.1 a 4.1.3.2. musí obsahovat i metody s použitím izotopů nebo jiné odpovídající metody.

4.1.3.3. Zkoušky reziduí

identifikace takových reziduí (původní sloučenina, metabolity, produkty rozpadu, vázaná rezidua^2), která představují více než 10% všech reziduí (kromě toho, kdy by mohl být minoritní metabolit toxikologicky významný) v poživatelných tkáních a produktech (mléko, vejce) za metabolické rovnováhy, tj. po podání násobků dávek značené látky; poměr značeného rezidua ke všem reziduím,

kinetická studie reziduí v tkáních (včetně mléka a v daném případě vajec) během období jejich vylučování po dosažení stabilního stavu a za použití nejvyšší navrhované dávky profilující do metabolizmu, identifikace cílové tkáně^3) a značeného rezidua,

vylučovací zkouška značeného rezidua z cílových tkání (včetně mléka a v daném případě vajec) po vysazení doplňkové látky, které následuje po jeho opakovaném podávání, v souladu s navrhovanými podmínkami užití a které stačí k docílení stabilního stavu, aby bylo možno stanovit ochrannou lhůtu na základě stanoveného maximálního limitu reziduí MLR,

ochranná lhůta pro doplňkovou láku nesmí být kratší než doba nutná pro to, aby koncentrace značeného rezidua stanovená v cílové tkáni klesla pod hodnotu MLR (95% hranice spolehlivosti). Body měření, časově určené, vybrané vhodným způsobem ve vazbě na fázi vylučování aktivní látky a jejich metabolitů, a minimálně čtyři zvířata na každý bod podle druhů (velikost, genetická variabilita) musí být považovány za požadované minimum^4).

4.2. Zkoušky na laboratorních zvířatech

Tyto zkoušky musí být prováděny s aktivní látkou za použití mezinárodně uznávaných standardních pokusných metod, jak jsou popsány v pokynech OECD pro metodologické ukazatele a v souladu se zásadami správné laboratorní praxe. Mohou být nezbytné i doplňující zkoušky o zvláštních metabolitech, produkovaných u cílových druhů, pokud se tyto nevytvořily v testu laboratorních druhů ve významném rozsahu. Stejně tak, pokud jde o údaje u člověka, se kterými se musí počítat, je třeba rozhodnout, které doplňující zkoušky se provedou.

4.2.1. Akutní toxicita

Akutní orální toxicita musí být provedena nejméně na dvou druzích savců. Jeden laboratorní druh může být v případě potřeby nahrazen cílovým druhem. Nebude nutné označovat přesně LD50; přibližné určení minimální smrtelné dávky obvykle stačí. Aby se snížil počet testovaných zvířat a jejich utrpení, nesmí maximální dávkování překročit 2 000 mg/kg živé hmotnosti a doporučuje se použití náhradních metod (limitní test, metoda fixní dávky, metoda třídy akutní toxicity).

Nebezpečí pro pracovníky musí být posuzováno v sérii zkoušek, v nichž se produkt (aktivní látka a nosič ve formě, v níž bude uvedena do oběhu) použije. Zkoušky dráždivosti pokožky se musí také provést a pokud jsou jejich výsledky pozitivní, je třeba posoudit dráždivost sliznic (například očí). Také se musí posoudit alergické účinky - kožní senzibilizace. Zkoušky akutní toxicity při vdechnutí se musí provádět, jestliže produkt může tvořit prach nebo lze vdechovat jeho výpary.

4.2.2. Zkoušky genotoxicity, včetně mutagenity

Za účelem identifikace aktivních látek a případně jejich metabolitů a produktů degradace, které mají mutagenní a genotoxické vlastnosti, musí být provedena výběrová kombinace nejméně tří různých testů na genotoxicitu. Testovaný soubor musí obvykle obsahovat testy v prokaryotickém i eukaryotickém systému, včetně systémů testů in vitro a in vivo na savcích. V případě potřeby se testy musí provádět bez i s metabolickou aktivací u savců.

Je třeba uvést důvody, které vedly k výběru testů vzhledem k jejich spolehlivosti pro posouzení genotoxických účinků na různá genetická zakončení na úrovni genu, chromozomu a genomu. Mohou se uvádět doplňující testy podle získaných výsledků a na základě celého toxikologického profilu látky a užití, k němuž je určena. Pokusy se musí provádět v souladu se schválenými a v současnosti validovanými postupy. Pokud je pokus zaměřen na kostní dřeň, je případě negativního výsledku nutný důkaz o tom, že buňky byly vystaveny působení testované látky.

4.2.3. Zkoušky subchronické orální toxicity (90 dní)

Doba testů musí být minimálně 90 dní. U doplňkových látek určených k použití u živočišných druhů, z nichž se vyrábějí potraviny, musí se zkoušky provádět na dvou živočišných druzích, z čehož jeden nesmí patřit k řádu hlodavců, ale může být cílovým druhem. U doplňkových látek určených pro použití u zvířat, která nejsou určena k lidské spotřebě, stačí zkoušky na cílovém druhu: aktivní látka musí být podávána orálně minimálně ve třech úrovních jako doplněk podávání kontrolní skupině, aby se získala odpověď na dávku.

Maximální dávka musí za normálních okolností odhalit přítomnost škodlivých účinků. Nejnižší úroveň dávkování nemusí vykázat žádnou známku toxicity.

4.2.4. Zkoušky chronické orální toxicity (včetně zkoušek karcinogenity).

Zkoušky karcerogenity nemusí být nezbytné, pokud aktivní látka a její metabolity:

dávají stále negativní výsledky ve vhodné sérii testů na genotoxicitu,

nejsou strukturálně propojeny se známými kancerogeny a

nevyvolávají žádný účinek ukazující na případnou (pre)neoplazii při zkouškách chronické toxicity.

4.2.5. Zkoušky reprodukční toxicity včetně teratogenity

4.2.5.1. Dvougenerační zkouška reprodukční toxicity

zkoušky na reprodukční funkci musí být prováděny v rozsahu nejméně dvou filiálních generací (F1, F2) a mohou být kombinovány se zkouškou teratogenity. Zkoušená látka musí být podávána samcům a samicím ve vhodnou dobu před pářením. V podávání se musí pokračovat až do odstavu zvířat generace F2.

Všechny relevantní parametry týkající se oplození, březosti, porodu, mateřského chování, kojení, růstu a vývoje potomstva generace F1 od početí do dospělosti a vývoj potomstva generace F2 až do odstavu se musí pečlivě sledovat a zaznamenat.

4.2.5.2. Zkoušky teratogenity

Zkoušky teranogenity zahrnují embryotoxicitu a foetotoxicitu. Musí se provádět nejméně na dvou druzích.

4.2.6. Zkoušky metabolismu a ukládání

Musí být provedeny zkoušky absorpce, ukládání (rozložení) v tělních tekutinách a tkáních a ve vylučovacích cestách. Zkouška metabolismu zahrnující metabolickou bilanci a identifikaci hlavních metabolitů v moči a výkalech se musí provést na zvířatech obou pohlaví a stejných druhů, jaké byly použity v toxikologických zkouškách. Jedna dávka značené molekuly (bod 4.1.3) se musí podat v ustáleném stavu rovnováhy, jehož bylo dosaženo s neznačenou sloučeninou v dávce podobné nejvyšší úrovni navržené pro použití u cílového druhu.

4.2.7. Biologická využitelnost reziduí

Při posuzování rizika pro spotřebitele, spojeného s určitými rezidui obsaženými v živočišných produktech, zejména vázanými rezidui, je třeba brát v úvahu dodatečný faktor bezpečnosti založený na určení jejich biologické využitelnosti za použití vhodných laboratorních zvířat a uznaných metod.

4.2.8. Jiné specifické toxikologické a farmakologické zkoušky

Musí se provést další zkoušky poskytující doplňující informace použitelné pro posouzení bezpečnosti aktivní látky a jejích reziduí, pokud pro to existuje jakýkoliv závažný důvod.

4.2.9. Určení koncentrace bez pozorovaného účinku (NOEL-KBPÚ)

Všechny výše uvedené výsledky a veškeré důležité publikované údaje (včetně jakékoliv vhodné informace o účincích aktivní látky na člověka) a případně informace o úzce souvisejících chemických strukturách se musí brát v úvahu pro určování koncentrace bez pozorovaného účinku (NOEL-KBPÚ), vyjádřené v mg/kg tělesné hmotnosti na den. Musí být vybrána nejnižší KBPÚ.

KBPÚ, která se má použít pro výpočet přijatelné denní dávky (ADI) však musí být podle okolností vybrána na základě toxikologických nebo farmakologických účinků. U některých doplňkových látek, například antibakteriálních látek, může být vhodnější určovat ADI na základě účinků na lidskou střevní mikroflóru. Neexistují-li mezinárodní přijaté a validované metody pro popis střevní flóry, pak mohou být vhodnější účinky na vybrané a citlivé bakteriální kmeny lidského střeva.

4.3. Vyhodnocení bezpečnosti pro člověka

4.3.1. Návrh přijatelné denní dávky (ADI) pro doplňkovou látku

V případě potřeby by se měla navrhnout přijatelná denní dávka ADI.

ADI (vyjádřená v mg doplňkové látky nebo materiálu vztahujícímu se k doplňkové látce na osobu a den) se odvodí tak, že se vydělí koncentrace bez pozorovatelného účinku (KBPÚ mg/kg tělesné hmotnosti) vhodným faktorem bezpečnosti a vynásobí průměrnou hmotností lidského těla, tj. 60 kg. Tato KBPÚ, vyjádřená v mg na kg tělesné hmotnosti na den může být vybrána s použitím toxikologických nebo farmakologických výsledků. V některých případech může být ADI, stanovená na doplňkových látkách s mikrobiologickými vlastnostmi, vhodnější. Výběr bude záležet na tom, která vlastnost je nejdůležitější z hlediska zdravotního rizika pro spotřebitele.

Faktor bezpečnosti užitý pro stanovení ADI jednotlivé doplňkové látky musí být vybrán s ohledem na následující:

na povahu biologického účinku užitého pro určení KBPÚ,

na důležitost tohoto účinku pro člověka a reverzibilitu účinku,

na rozsah a kvalitu údajů pro určení KBPÚ,

na jakoukoliv informaci o účinku nebo účincích složek reziduí.

Obvykle se použije pro výpočet ADI faktor bezpečnosti nejméně 100 (to znamená faktor 10 pro umožnění potenciální mezidruhové variace a další faktor 10 pro umožnění možných rozdílů v reakcí u různých lidí. Pokud jsou pro aktivní látku k dispozici údaje pro lidi, může se přijmout nižší faktor bezpečnosti.

4.3.2. Návrh maximálních limitů reziduí (MLR) pro doplňkovou látku

Pro výpočet MLR se předpokládá, že příjem poživatelných tkání, mléka a vajec představuje jediný zdroj, jemuž je člověk potenciálně vystaven. Pokud tomu tak není, musí být vzaty v úvahu jiné zdroje.

Řada takových substancí se používala jako doplňkové látky v krmivech i pro jiné aplikace. V těchto případech by měly být vypočítané MLR totožné. Mohou zde být také příklady, kdy se na základě přísných vědeckých úvah vypočítávají různé MLR pro každé užití jestliže způsob, množství, četnost dávkování a doba trvání podávání jsou dostatečně odlišné od těch, které jsou obvykle používány pro doplňkovou látku v krmivech, a že jsou zde důkazy ukazující, že kinetika, nebo metabolismus může vyústit v odlišné profily reziduí. Pro tyto případy se předem stanovilo, že se použijí nejpřísnější MLR.

Ke stanovení MLR musí být definována chemická povaha materiálu příbuzného léčivé substanci, který je určen k užití pro upřesnění hladin reziduí ve tkáních. Tato látka se nazývá reziduální marker. Tato složka rezidua nemusí být nutně důležitým reziduem z toxikologického hlediska, avšak musí být vybrána jakožto vhodný ukazatel představující všechna významná rezidua. Poměr reziduálního markeru a veškerých radioaktivních reziduí ve vztahu k ADI (tj.poměr reziduálního markeru k veškerým radioaktivním rezidua, reziduální marker k veškerým biologicky aktivním reziduím) musí být stanoveny ve všech časových bodech během zkoušek o odbourávání. Zejména je nutné tento poměr znát u časového bodu, který byl vybrán pro určení MLR. Analytická metoda vhodná pro tento reziduální marker musí být také k disposici, aby bylo zaručeno dodržování MLR.

Pro stanovení MLR (vyjádřených v g/kg reziduálního markeru na kg použivatelné syrové tkáně nebo produktu) na základě ADI, je třeba použít následující hodnoty denní spotřeby lidské stravy:

	Savci	Ptáci	Ryby
Svaly	300 g	300 g	300 g*
Játra	100 g	100 g
Ledviny	50 g	10g
Tuk	50 g**	90 g***
+ mléko	1500 g
+ vejce		100 g
* Svaly a kůže v přirozených poměrech
** U prasat 50 g tuku a kůže v přirozených poměrech
*** Tuk a kůže v přirozených poměrech

Jednotlivé MLR v různých tkáních musí brát v úvahu kinetiku vylučování reziduí v tkáních živočišného druhu zamýšleného pro užití. Je požadována analytická metoda vykazující limit kvalifikace nižší než MLR (viz oddíl II bod 2.5.3.).

Jestliže by nějaká látka vytvářela reziduum v tkáních a produktech, musí být MLR navrženy takovým způsobem, aby celkové množství rezidua významného z toxikologického (nebo mikrobiologického) hlediska, přijímaného^5) každý den, bylo nižší než ADI (viz tabulka nahoře).

MLR smí být stanoven až po zvážení a zahrnutí všech dalších možných zdrojů rezduí, kterým je spotřebitel vystaven.

U některých doplňkových látek mohou být rezidua přítomna pod hodnotami MLR v mléce, vejcích nebo mase, mohou však narušit kvalitu potraviny při jejím zvláštním zpracování, například užití mléka pro výrobu sýra. U těchto doplňkových látek se může jako doplněk stanovení hodnot MLR uvést, že se počítá s „maximálním reziduem slučitelným se zpracováním (potravin)“.

MLR nebude požadován za určitých okolností, jakými jsou:

nulová biologická využitelnost reziduí a nulový škodlivý účinek na lidská střeva, včetně jejich mikroflóry,

úplné odbourání na živiny nebo na neškodné látky u cílových druhů,

ADI „nespecifikována“ z důvodu nízké toxicity při pokusech na zvířatech,

případ, kdy je užití zcela omezeno na krmiva pro domácí zvířata,

případ, kdy je látka zároveň povolena jako potravinářské aditivum; MLR není obvykle nutný, je-li reziduální marker v zásadě výchozí (mateční) látkou a nepředstavuje-li pouze nevýznamnou frakci ADI potravinářského aditiva.

4.3.3. Návrh ochranné lhůty pro doplňkovou látku

Ochranná lhůta bude stanovena na základě MLR. Ochranná lhůta zahrnuje dobu následující po ukončení podávání navrhované formy doplňkové látky, která je nezbytná k tomu, aby hladiny rezidua klesly pod MLR (výše spolehlivosti 95%).

Pro stanovení ochranné lhůty je možné označit dílčí poživatelnou tkáň, často nazývanou jako cílová tkáň, která zastupuje všechny ostatní.

4.4. Posouzení bezpečnosti pro pracovníky

Pracovníci mohou být vystaveni působení doplňkové látky hlavně při vdechnutí nebo dotyku při výrobě, manipulaci nebo užití doplňkové látky, například pracovníci v zemědělství jsou potenciálně vystavení účinkům při manipulaci nebo míchání doplňkové látky. Musí být dodány doplňující informace o způsobu zacházení s látkami. Tyto informace musí obsahovat posouzení možných rizik pro pracovníky.

Získaná zkušenost ve výrobní jednotce často představuje důležitý zdroj informací pro posouzení rizik pro pracovníky, která vyplývají z toho, že pracovníci jsou vystaveni účinkům doplňkové látky ze vzduchu a dotykem. Látky, jimž je zapotřebí věnovat mimořádnou pozornost, jsou doplňkové látky, krmiva zpracovaná s doplňkovými látkami, nebo výkaly zvířat ve formě suchého prachu nebo ze kterých může suchý prach vzniknout, a doplňkové látky pro krmiva, které mohou mít alergický potenciál.

4.4.1. Posouzení toxikologického rizika pro bezpečnost pracovníků

4.4.1.1. Účinky na dýchací ústrojí

Musí být doloženo, že hladiny prachu ve vzduchu nepředstavují riziko pro zdraví pracovníků. Proto je v případě potřeby nezbytné doložit: inhalační testy na laboratorních zvířatech, publikované epidemiologické údaje, nebo vlastní údaje žadatele o jeho výrobním zařízení, nebo testy dráždivosti a testy na citlivost dýchacího ústrojí.

4.4.1.2. Účinky na oči a pokožku

Musí být předloženy důkazy o tom, že nejsou známy případy dráždivosti, nebo senzibilizace u lidí. Tyto důkazy musí být doplněny výsledky validovaných testů na zvířatech týkajících se dráždivosti pokožky a očí a citlivosti způsobené možným použitím příslušné doplňkové látky.

4.4.1.3. Systémová toxicita

Pro posouzení ostatních aspektů bezpečnosti pracovníků, musí být užity údaje, které vznikly doplněním požadavků na bezpečnost (včetně testů toxicity opakovaných dávek, mutagenicity, kancerogenicity a reprodukčních testů). Při tom je nutno připomenout, že kontaminace pokožky, nebo vdechnutí doplňkové látky jsou nejčastější cesty exposice, jíž jsou pracovníci vystaveni.

4.4.2. Posouzení exposice

Musí být předloženy informace o tom, zda používání doplňkové látky je schopno vyvolat vznik exposice všemi cestami - vdechnutím, dotykem nebo požitím. Tyto informace musí zahrnovat kvantitativní vyhodnocení, které by se mělo týkat typické koncentrace ve vzduchu, kontaminace kůže nebo požití. Pokud kvantitativní údaje nejsou k dispozici, musí být dodán dostatek informací, který umožní adekvátní posouzení exposice.

4.4.3. Opatření ke kontrole exposice

Při použití informací z hodnocení výsledků toxikologie a exposice musí být vypracován závěr o rizicích pro zdraví uživatelů (systémová toxicita, toxicita, dráždivost nebo citlivost), pokud jsou uplatňována opatření ke kontrole expozice přiměřená těmto podmínkám. Pokud je riziko nepřijatelné, musí být přijata bezpečnostní opatření ke kontrole exposice nebo jejího vyloučení. Přednostními řešeními je přepracování nebo modifikace výrobních postupů užití, nebo disposic doplňkové látky. Používání osobních ochranných prostředků musí být posledním krokem k ochraně před jakýmkoliv přetrvávajícím rizikem poté, kdy už byla zavedena kontrolní opatření.

4.5. Posouzení rizika pro životní prostředí

Zohlednění dopadu doplňkových látek v krmivech na životní prostředí je důležité z toho důvodu, že podávání těchto doplňkových látek obvykle trvá dlouhou dobu (nebo celý život), mohou jím být dotčeny velké skupiny zvířat, mnohé doplňkové látky se málo vstřebávají a proto jsou z velké míry vylučovány v nezměněném stavu. V určitých případech však může být nutnost posouzení dopadu na životní prostředí omezena. Není namístě stanovovat přísná pravidla v těchto obecných pokynech. Aby se usnadnilo určování dopadu doplňkových látek na životní prostředí, musí se přijmout postupné kroky (viz „strom rozhodování“), kdy je možné v první fázi jasně identifikovat doplňkové látky, které nevyžadují doplňující testy. U ostatních doplňkových látek se požaduje druhá fáze zkoušek (fáze II A), aby se získaly doplňující informace, na jejichž základě může být rozhodnuto, že bude nutné provést další zkoušky (fáze II B).

4.5.1. Posuzování - fáze I.

Účelem posuzování ve fázi I. je určit, zda doplňková látka nebo její metabolity může nebo nemůže mít významný dopad na životní prostředí, a to na základě údajů stanovených již pro jiné účely.

K fázi II se nemusí přistupovat, pokud se splní jedno ze dvou následujících kriterií:

a) chemická povaha a biologický vliv doplňkové látky i její užití ukazují, že dopad bude zanedbatelný: to znamená, když doplňková látka, nebo její hlavní metabolit (y) (více než 20% všech reziduí ve výkalech) jsou:

fyziologické/přírodní látky (například vitamíny nebo minerální látka), které nezmění koncentraci v životním prostředí, dokud zde není pro to nějaký zřejmý závažný důvod (například měď),

doplňkové látky určené pro domácí zvířata (s výjimkou koní):

b) nejhorší předpokládaná koncentrace v životním prostředí (PKŽP) je natolik nízká, aby byla brána v úvahu.

Nejhorší PKŽP pro půdu by měla být stanovena z hnoje, který byl zakládán v době maximální exkrece hlavních složek rezidua (doplňkové látky, nebo jejích hlavních metabolitů), a byl rozmetán po půdě. PKŽP musí být vyhodnocena pro každou hlavní složku rezidua v hnoji a pro každý příslušný oddíl. U pozemního oddílu hnoje se nepožaduje žádné další posuzování, pokud PKŽP nepřekračuje 100 ug/kg pro sumu hlavních složek rezidua v hnoji, nebo pokud jsou tyto hlavní složky v hnoji rychle rozloženy (čas rozpadu DT 50<30 dní) (v případě, že jsou tyto údaje k disposici) na přírodní složky nebo na koncentrace nižší než 100ug/kg, nebo jestliže je PKŽP v půdě (v hloubce 5 cm) nižší než u/kg.

Nejhorší PKŽP pro vodu může být stanovena buďto přímým vhozením sypkého krmiva nebo výkalů obsahujících doplňkovou látku a její metabolity do vodních nádrží nebo z průsaku látek obsažených ve výkalech nebo v půdě do spodní vody. Je-li PKŽP z hlediska kontaminace vodních nádrží nebo spodní vody spolehlivě určena jako nižší než 0,1 μg na litr, pak posuzování dopadu doplňkové látky na vodní prostředí podle fáze II.A není nutné.

Fáze II posuzování dopadu se bude obvykle požadovat, pokud žadatel není schopen dokázat, že navrhovaná doplňková látka spadá do některé z těchto vyjmutých skupin, nebo pokud je doplňková látka přímo uvolněna do prostředí (například v akvakultuře).

RIZIKO DOPLŇKOVÝCH LÁTEK V KRMIVECH PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

[image omitted]

FÁZE II

4.5.2. Posuzování - fáze II

Fáze II obsahuje dvě části: fázi II A a fázi II B.

Musí být posouzena možnost bioakumulace doplňkové látky, nebo jejích hlavních metabolitů a její vliv na předpokládanou míru bezpečnosti. Bioakumulace se nepovažuje za potenciálně významnou, pokud je například Kow (rozdělovací koeficient) < 3. Příslušné zkoušky ve fázi II B bubou obecně nutné, poku není možní tuto míru bezpečnosti stanovit.

4.5.2.1. FÁZE II A

Účelem posuzování ve fázi II A je identifikovat riziko pro životní prostředí tím, že:

se zpřesní výpočet předpokládané koncentrace nebo předpokládaných koncentrací v životním prostředí - PKŽP,

se určí poměr mezi exposicí, hladinami doplňkové látky, nebo hlavními metabolity a krátkodobými nežádoucími účinky na zástupné živočišné nebo rostlinné druhy srovnatelné v dotyčném prostředí,

se tyto výsledky užijí pro určení hodnoty (hodnot) předpokládané (-ných) koncentrace (-cí) bez účinku (PKBÚ).

Doporučuje se následující postup pro určení rizika:

a) Pokud výpočet nebyl proveden při fázi I, musí být přesněji vypočítána PKŽP pro každé dané prostředí. Při určování PKŽP se musí brát v úvahu:

koncentrace doplňkové látky, nebo jejích hlavních metabolitů v hnoji následně po podání doplňkové látky zvířatům v navrhované dávce. Tento výpočet musí brát v úvahu objemy výkalů a míru dávkování,

potenciální rozředění vyloučené doplňkové látky vázané na materiál obvykle ošetřovaný jako hnůj a uložený před jeho rozmetáním do půdy,

absorpce/desorpce doplňkové látky a jejích metabolitů na půdě, přetrvávání reziduí v půdě DT50 a DT90; sediment v případě akvakultury,

jiné faktory, jako například fotolýza, hydrolýza, vypařování, rozklad v půdě nebo v systémech vodního sedimentu, rozředění při orbě atd.

Nejvyšší hodnota PKŽP získaná z těchto výpočtů pro každé dané prostředí musí být použita pro posuzování rizika v úrovni II A.

Pokud se předpokládá zvýšené přetrvání v půdě (D90 > jeden rok) při koncentracích vyšších než 10 g/kg půdy při ustáleném stavu, může být nutné posouzení v úrovni fáze II.B

b) Následně musí být určeny hladiny, které mají vážné krátkodobé nežádoucí účinky pro různé trofické hladiny v daném životním prostředí (půda, voda). Tyto testy musí být v souladu s pokynem OECD^6) nebo s analogickými osvědčenými pokyny. Žádoucí testy pro suchozemské prostředí zahrnují: toxicitu pro dešťovky (létální dávka 50% LD50) fytotoxicitu (účinná koncentrace 50%, ÚK50 ) pro suchozemské rostliny, účinky na půdní mikroorganismy (například: ÚK50 pro účinky na metagenezi a vazbu dusíku). Pro vodní prostředí: ryby, studie LD50 96 hodin; Daphnia magna, studie LD50 za 48 hodin; řasy, studie UK50 a studie toxicity pro sedimentační organismy.

c) Musí být určena hodnota PKBÚ (předpokládaná koncentrace bez účinku) pro každé dané prostředí. Získá se tak, že se vezme nejnižší zjistitelná hodnota (tj. výsledek u nejcitlivějšího druhu), kdy byl zpozorován nežádoucí účinek při výše uvedených testech na ekotoxicitu, a vydělí se faktorem bezpečnosti minimálně 100, v závislosti na ukazateli a počtu užitých testovaných druhů.

d) Vypočítané hodnoty PKŽP a PKBÚ se musí porovnat. Přijatelný poměr mezi PKŽP a PKBÚ bude záviset na povaze výsledku testu použitého pro určení PKBÚ. Běžně se bude pohybovat v rozmezí mezi 1 a 0,1. Pokud budou získány průkazně nižší poměry, je málo pravděpodobné, že budou nutné další ekotoxické testy, kromě případu, že se předpokládá bioakumulace. Na druhé straně vyšší poměry budou vyžadovat určité testy ve fázi II B.

4.5.2.2. Fáze II B (podrobnější toxikologické zkoušky)

U doplňkových látek, u nichž po posouzení ve fázi II A zůstávají pochyby o vlivu na životní prostředí, je nutné provést podrobnější zkoušky o jejich účincích na biologické druhy v daném(-ých) prostředí, kde zkoušky fáze II A naznačovaly možné problémy: V tomto případě se požadují další testy, aby se určily chronické a specifičtější účinky na vhodných živočišných, rostlinných a mikrobiálních druzích. Je možné, že při posuzování ve fázi II A byla PKŽP nadhodnocena. Aby se tato skutečnost prokázala může být nezbytné provést měření koncentrací prostředí a persistence doplňkové látky, nebo jejich hlavních metabolitů v provozních podmínkách.

Vhodné dodatečné testy na ekotoxicitu jsou popsány v řadě publikací, zejména v pokynech OECD. Může se stát, že bude nutné brát v úvahu tři kategorie druhů v prostředí, zvířata, rostliny a mikroorganismy. Požaduje se pečlivý výběr těchto testů, aby bylo zajištěno, že jsou vhodné pro situaci, v níž může být doplňková látka, nebo její hlavní metabolity uvolněna a rozptýlena do prostředí.

Posouzení dopadu na suchozemské prostředí může zahrnovat:

subletální zkoušku účinků na dešťovky, další zkoušky vlivu na půdní mikroflóru, testy fytotoxicity na škálu rostlinných druhů důležitých z ekonomického hlediska, testy zaměřené na bezobratlé živočichy na pastvinách, včetně hmyzu a volně žijících ptáků.

Poznámka: samostatné posouzení toxicity u savců nemusí být nutné, pokud je uplatněno při testování toxicity u savců pro určení ADI (viz 4.3.1.)

Posouzení dopadu na vodní prostředí může zahrnovat:

testování chronické toxicity na nejcitlivějších vodních organismech, uvedených ve fázi II A, to znamená: testy v prvních stádiích života ryb, reprodukční test u dafnií, 72 hodinové testy na řasách a bioakumulační studii,

pokud není možné stanovit adekvátní bezpečnou hranici mezi PKŽP a PKBÚ, musí být stanovena účinná omezující opatření, aby se zmírnil dopad na životní prostředí.

1. Vzor identifikačního záznamu

5.1. Identita doplňkové látky

5.1.1. Druh doplňkové látky

5.1.2. Fyzikální stav

5.1.3. Kvalitativní a kvantitativní složení

5.1.4. Metoda analýzy doplňkové látky a reziduí

5.1.5. Registrační číslo Společenství (číslo ES)

5.1.6. Balení

5.2. Specifikace týkající se aktivní látky

5.2.1. Generický název, chemický název, číslo CAS

Generický název

Chemický název (IUPAC)

číslo CAS

5.2.2. Empirický vzorec

5.3. Fyzikálně chemické, technologické a biologické vlastnosti doplňkové látky

5.3.1. Stabilita doplňkové látky

5.3.2. Stabilita během přípravy premixů a krmiv

5.3.3. Stabilita během skladování premixů a krmiv

5.3.4. Jiné vlastnosti

5.4. Podmínky užití

5.4.1. Druhy nebo kategorie zvířat, maximální stáří, je-li stanoveno

5.4.2. Minimální a maximální obsah v krmivech

5.4.3. Kontraindikace, vzájemné působení (interakce)

5.4.4. Varovná upozornění

5.5. Osoba odpovědná za uvedení do oběhu

5.5.1. Jméno a příjmení

5.5.2. Adresa místa trvalého pobytu

5.5.3. Registrační číslo

5.6. Výrobce

5.6.1. Název nebo obchodní firma, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu; obchodní firma, místo podnikání, identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu, která je podnikatelem podle zvláštního zákona

5.6.2. Jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého pobytu jde -li o fyzickou osobu

5.6.3. Schvalovací číslo nebo registrační číslo přidělené výrobnímu provozu nebo dodavateli

5.6. Datum

1. Obnovení povolení doplňkových látek, jejichž povolení je vázáno na osobu odpovědnou za jejich uvedení do oběhu

6.1. Obecně

Musí být zpracována aktualizovaná dokumentace a monografie v souladu s nejnovějšími pokyny a seznam uvádějící všechny variace každého druhu od jeho povolení pro uvedení do oběhu nebo od posledního obnovení.

Musí být potvrzeno, že monografie a dokumentace o bezpečnosti byly upraveny tak, aby zahrnovaly všechny nové informace týkající se doplňkové látky nebo které jsou po změně těchto pokynů napříště požadovány.

Musí být dodána informace o stavu povolení ve světě a o objemu prodejů.

6.2. Identita aktivní látky a doplňkové látky

Musí být předložen důkaz, že doplňková látka nebyla změněna nebo upravena ve složení, čistotě nebo aktivitě ve srovnání s povolenou doplňkovou látkou. Jakákoliv změna výrobního postupu musí být oznámena.

6.3. Účinnost

Musí být předložen důkaz, že doplňková látka si uchovává požadovanou účinnost v podmínkách běžných pro živočišnou výrobu v době podání žádosti o obnovení povolení. Tyto informace musí zahrnovat výčet obecně získané zkušenosti s užitím doplňkové látky a prováděný monitoring.

6.4. Mikrobiologie

Zvláštní pozornost musí být věnována případnému vývoji rezistence na antimikrobiální látky při dlouhodobém užívání v praxi. Testy se musí provádět v provozních podmínkách na farmách, kde se doplňková látka užívala pravidelně během co možná nejdelší doby. Jako testované organismy musí být zvoleny běžné střevní bakterie a výběr musí zahrnovat příslušné endogenní a exogenní grampositivní a gramnegativní organismy.

Je-li z testů vidět změna profilu rezistence v porovnání k počátečnímu stavu, pak musí být na rezistentních bakteriích testována křížová rezistence vůči odpovídajícím antibiotikům užívaných při léčení infekčních nemocí u člověka i u zvířat. Nejdůležitější jsou antibiotika patřící do stejné skupiny jako doplňková látka, avšak test musí zahrnovat i další skupiny antibiotik.

Musí být uvedeny i výsledky příslušných monitorovacích programů.

6.5. Bezpečnost

Musí být předložen důkaz, že za současného stavu znalostí doplňková látka zůstává bezpečná pro cílové druhy, spotřebitele, osoby s ní zacházející a životní prostředí za povolených podmínek užití. Musí být předložena aktualizovaná dokumentace o bezpečnosti za období od povolení doplňkové látky pro uvedení do oběhu nebo od posledního obnovení povolení, a musí v ní být uvedeny tyto informace:

zprávy o nežádoucích účincích, včetně neočekávaných (do té doby neznámé účinky, závažné účinky všeho druhu, zvýšený výskyt známých účinků), u cílových zvířat, osob s látkou zacházejících a životního prostředí. Zpráva o nežádoucím účinku musí obsahovat povahu účinku, počet ovlivněných individuí/organismů, výsledek, podmínky užití, posouzení příčin,

zprávy o interakcích do té doby neznámých a křížové kontaminaci,

údaje z monitorování reziduí, kde je to třeba,

jakákoliv jiná informace týkající se bezpečnosti doplňkové látky

Nebudou-li dodány žádné další informace o některém z těchto faktorů, musí být přesně uvedeny důvody, proč tomu tak je.

1. Nový žadatel závisející na prvním povolení doplňkové látky, které je vázáno na osobu odpovědnou za její uvedení do oběhu

Poněvadž posouzení na základě údajů dodaných pro prvotní povolení může být považováno za spolehlivé, je nezbytné, aby dokumentace připravená pro účely žádosti splňovala pouze uvedené požadavky.

Pro tyto účely lze doplňkovou látku považovat za identickou, pokud kvalitativní a kvantitativní složení a čistota aktivních i neaktivních složek je v zásadě totožná, příprava je stejná a podmínky užití identické.

Pro tyto produkty obvykle nebude nezbytné opakovat zkoušky farmakologické, toxikologické a účinnosti a je možné podat zkrácenou žádost. Tato žádost musí obsahovat expertní zprávy.

Musí být předloženy úplné podklady dle bodu 3 a monografie.

Musí být uvedeny údaje ukazující, že specifická řada fyzikálních a chemických vlastností doplňkové látky se zásadně shodují s vlastnostmi vyráběného produktu.

Musí být potvrzeno, že nové vědecké znalosti obsažené v dostupné literatuře týkající se doplňkové látky nezměnily původní posouzení účinnosti od doby povolení originální doplňkové látky pro uvedení do oběhu.

Zvláštní pozornost musí být věnována případnému rozvoji rezistence na antimikrobiální látky při dlouhodobém užívání aktivní látky v praxi. Testy se musí provádět v provozních podmínkách na farmách, kde se aktivní látka užívala pravidelně během co možná nejdelší doby. Jako testované organismy musí být zvoleny běžné střevní bakterie a výběr musí zahrnovat příslušné endogenní a exogenní grampozitivní a gramnegativní organismy.

Jestliže testy ukazují na změnu profilu rezistence v porovnání k počátečnímu stavu, pak musí být na rezistentních bakteriích testována křížová rezistence vůči odpovídajícím antibiotikům užívaným při léčení infekčních nemocí u člověka i u zvířat. Nejdůležitější jsou antibiotika patřící do stejné skupiny jako doplňková látka, avšak test musí zahrnovat i další skupiny antibiotik.

Musí být podán důkaz, že za současného stavu vědeckých znalostí uvedených v dostupné literatuře je doplňková látka za schválených podmínek i nadále bezpečná pro cílové druhy, spotřebitele, osoby s ní zacházející a životní prostředí.

Ochranná lhůta musí být stanovena v souladu s max. limitem reziduí (MLR).

ČÁST I.B

BIOLOGICKÉ ZKOUŠENÍ MIKROORGANIZMŮ A ENZYMŮ

Pro mikroorganizmy a enzymy platí část I.A a následující doplňky a změny:

1. Aktivní substancí může být pouze mikroorganizmus nebo enzymatický preparát chemicky stanovitelný.

1. Identita, vlastnosti a podmínky užití doplňkové látky; kontrolní metody

2.1. Specifikace týkající se aktivní substance

U mikroorganizmů se uvede:

název a taxonomický popis podle mezinárodního nomenklatorického kodexu. K determinaci mohou být použity jiné mezinárodně uznávané klasifikační příručky, např. Bergey s Manual of Systematic Bacteriology, The Yeasts, a taxonomic study (Lodder a Kreger van Rijn, Ainsworth and Bisby's Dictionary of the Fungi (Hawksworth, Sutton a Ainsworth), the Genus Aspergillus (Raper a Fennel);

název a místo sbírek kultur schválených mezinárodním deposičním orgánem v tomto oboru. U deponovaného kmene se uvede sbírkové číslo, genové úpravy a všechny důležité identifikační znaky. Dále se uvede: původ, příslušné morfologické a fyziologické vlastnosti, vývojová stadia, závažné faktory týkající se biologické aktivity jako doplňkové látky a jiné genetické identifikační údaje. Počet jednotek tvořících kolonie (CFU) na 1 gram.

U enzymů se uvede:

označení podle hlavních enzymových aktivit ve smyslu požadavků IUB/IUPAC, European Inventory of Existing Commercial Substances (EINECS) a CAS Number;

biologický původ (u mikrobiálního původu: název a místo sbírky kultur schválené mezinárodním depozitním orgánem, ve které je kmen pod příslušným číslem přechováván, dále se uvedou genové úpravy a všechny důležité identifikační vlastnosti, a to včetně genetických údajů), aktivity týkající se chemicky čistých modelových substrátů a další fyzikální a chemické vlastnosti.

Ve všech případech musí být připojena kopie o příjmu deponovaného mikroorganizmu označeného názvem a taxonomickým popisem podle mezinárodních nomenklaturních pravidel.

2.2. Důležité vlastnosti

U mikroorganizmů:

závazné identifikační vlastnosti a předpokládané využití, například vegetativní nebo sporulující forma, CFU na 1 gram.

U enzymů:

optimální hodnoty pH, optimální teplota (-y) a další vhodné vlastnosti.

2.3. Stabilita

U mikroorganizmů: pokles biologické aktivity (např. životnost).

U enzymových přípravků: podrobnosti o přítomnosti neočekávaných reakčních produktů vznikajících při enzymových či chemických reakcích enzymového přípravku při skladování krmných směsí.

2.4. Ostatní důležité vlastnosti

U mikroorganizmů a enzymů vyhodnocení odolnosti k poklesu nebo ztrátě biologické účinnosti v trávicím traktu (in vivo) nebo za modelových podmínek (in vitro).

2.5. Navržené dávkování v premixech a krmných směsích se vyjadřuje v:

příslušných jednotkách biologické aktivity, např. v CFU na gram produktu u mikroorganizmů nebo v jednotkách účinnosti u enzymových přípravků.

2.6. Kontrolní metody

U mikroorganizmů oficiální metody detekce, vyhodnocování, identifikace a odpovídající tržní ukazatele.

1. Zkoušky týkající se účinnosti doplňkové látky

3.1. U mikroorganizmů vznik křížové kontaminace s mikroorganizmy přítomnými v krmivu.

1. Zkoušky týkající se bezpečnosti užití doplňkové látky

Pro mikroorganizmy a enzymy nejsou závazné testy:

akutní toxicity, subchronické toxicity (u enzymových přípravků mikrobiálního původu stačí test perorálního toxicity na hlodavcích v délce 90 dnů), chronické toxicity a karcinogenity.

4.1. U těch organizmů, které jsou rezistentní vůči léčebným antibiotikům nutno objasnit genetický základ rezistence.

4.2. Pokud je aktivní substancí mikroorganizmus, je nutno stanovit, je-li rezistentní k antibiotikům.

4.3. Pokud aktivní substanci (např. enzymové přípravky) vytváří mikroorganizmus, je nutno stanovit odpovídající počet živých mikroorganizmů.

4.4. U enzymových přípravků, izolovaných z mikroorganizmů, se běžně požadují následující testy:

a) test genových mutací bakterií,

b) test chromozonálních aberací (přednostně in vitro).

Pokud možno, mají se toxikologické testy uskutečňovat s použitím šarže přečištěného finálního fermentačního produktu, a to před přidáním nosičů, ředidel nebo jiných látek.

Závazně se uskutečňují v souladu se všemi metodickými postupy uznávaných mezinárodních vědeckých ústavů. Účinky látek bílkovinné povahy nebo aktivit enzymových přípravků, sledované na buněčné úrovni, zvláště testy in vitro, lze vyhodnocovat modifikovanými standardními metodami. Tyto odchylky lze přijmout tehdy, pokud jsou podloženy odpovídajícími argumenty.

Při testaci se mají objasnit nespecifické toxické reakce a prokázat genotoxické účinky. Zobecněné specifikace a skupinový test umožňují v produktu stanovit spolehlivě definované a specifické toxiny i neznámé toxické sloučeniny.

Toxikologická zpráva musí obsahovat vyčerpávající dokumentaci. Testy se provedou s materiálem, jehož charakteristiky, jako komerčního přípravku, jsou popsány v technologické části dokumentace.“.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou § 1 odst. 2 a § 4 odst. 7 věty prvé, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2003.

Ministr:

Ing. Palas v. r.

^1) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

^1) Vázaná rezidua se rovnají reziduální frakci v tkáni, která není extrahovatelná fyzikálně chemickými nebo biologickými prostředky. Jsou výsledkem kovalentního spojení metabolitu sloučeniny s buněčnými makromolekulami.

^3) Cílová tkáň je poživatelná tkáň vybraná pro monitorování všech reziduí u cílového zvířete.

^4) Pro stanovení ochranné lhůty je minimální unavrhovaný počet zdravých zvířat, z nichž budou odebrány vzorky při každé porážce nebo v časovém úseku, tento: - dojnice osm, včetně zvířat v druhé a dalších laktací (čtyři zvířata s vysokou užitkovostí na počátku laktace a čtyři se slabou užitkovostí v poslední fázi laktace), - ostatní velká zvířata: čtyři v jednom vzorku, - drůbež: šest v jednom vzorku, - snášková drůbež: deset vajec v každém bodu měření, - ryby: deset v jednom vzorku.

^5) Navrhovaný výpočet: [500g masa (složeného ze 300 g svalů, 100 g jater, 50 g ledvin, 50 g tuku) nebo 500 g drůbeže (složené ze 300 g svalů, 100 g jater, 10 g ledvin, 90 g tuku) nebo 300 g ryb] + 1500 g mléka + 100 g vajec.

^6) Pokyny OECD pro testování chemikálií.