Vyhláška Ministerstva zemědělství o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole

• 3.1. rostliny cibule kuchyňské (Allium cepa L.), fazolu (Phaseolus L.), pažitky (Allium schoenoprasum L.), póru (Allium porrum L.), rajčete jedlého [Lycopersicon lycopersicum (L.) Karsten ex Farw]^3), šalotky (Allium ascalonicum L.), určené k pěstování,

• 3.2. rostliny brukve (Brassica L.), lociky (Lactuca spp.), miříku celeru (Apium graveolens L.), okurky (Cucumis spp.), špenátu (Spinacia L.), určené k pěstování, s výjimkou osiva.

• 1. Rostliny révy (Vitis L.) určené k pěstování, s výjimkou osiva.

• 1. Rostliny slunečnice roční (Helianthus annuus L.) a vojtěšky seté (Medicago sativa L.), určené k pěstování.

• 1. Rostliny chmele obecného (Humulus lupulus L.) určené k pěstování.

• 1. Rostliny řepy (Beta vulgaris L.) určené k pěstování, s výjimkou osiva.

• 1. Rostliny stolonotvorných a hlízotvorných druhů rodu Solanum L. nebo jejich kříženců, určené k pěstování, s výjimkou sadbových brambor (Solanum tuberosum L.).

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 89/2002 Sb.

Obsah úředního sdělení rostlinolékařské správy rostlinolékařské službě vyvážející země o zadržení zásilky nebo její části podle § 12b odst. 1 písm. b) zákona

• 1. Vývozce

• 1.1. jméno, příjmení nebo obchodní firma (název) a adresa.

• 1. Identifikační údaje sdělení

• 2.1. číslo jednací,

• 2.2. požadavek na zaslání informace EU anebo EPPO.

• 1. Příjemce

• 3.1. jméno, příjmení, nebo obchodní firma (název) a adresa,

• 3.2. země a místo určení.

• 1. Identifikace rostlinolékařské služby vyvážející a dovážející země.

• 1. Země a místo vývozu.

• 1. Země a místo původu.

• 1. Přeprava zásilky

• 7.1. způsob přepravy,

• 7.2. prostředek přepravy,

• 7.3. identifikační znaky přepravního prostředku.

• 1. Vstupní místo.

• 1. Identifikace zásilky

• 9.1. druh a číslo identifikačního dokumentu,

• 9.2. země, místo a datum vydání identifikačního dokumentu.

• 1. Popis zadržené části zásilky

• 10.1. typ balení, kontejnerů,

• 10.2. rozlišující znaky na baleních, kontejnerech,

• 10.3. počet balení, kontejnerů,

• 10.4. rostlina, rostlinný produkt nebo jiný předmět,

• 10.5. druh komodity.

• 1. Čistá hmotnost, objem nebo počet jednotek v celé zásilce.

• 1. Čistá hmotnost, objem nebo počet jednotek v zadržené části zásilky.

• 1. Čistá hmotnost, objem nebo počet jednotek v části zásilky napadené škodlivým organismem.

• 1. Důvod(y) pro zadržení zásilky

• 14.1. důvod(y),

• 14.2. vědecký název škodlivého organismu,

• 14.3. intenzita napadení.

• 1. Nařízená opatření.

• 15.1. druh opatření,

• 15.2. rozsah opatření.

• 1. Informace o zadržení zásilky

• 16.1. datum a místo kontroly,

• 16.2. název a adresa pracoviště rostlinolékařské správy, které zásilku zadrželo.

• 1. Odeslání úředního sdělení

• 17.1. název a adresa pracoviště rostlinolékařské správy, které odeslalo úřední sdělení, a jméno oprávněné osoby,

• 17.2. podpis oprávněné osoby a úřední razítko,

• 17.3. datum odeslání.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 89/2002 Sb.

Zásady pro zacházení s karanténním materiálem, jehož dovoz je povolován podle § 11 odst. 3 zákona, a pro přechovávání, rozmnožování a jinou manipulaci se škodlivými organismy podle § 14 odst. 3 zákona

• a) Obecné zásady pro zacházení s karanténním materiálem:

• 1. technická izolace od jiných rostlin nebo škodlivých organismů zahrnující i ochranu rostlin v přilehlé oblasti,

• 1. jmenování osoby odpovědné za veškeré činnosti spojené s manipulací s karanténním materiálem,

• 1. omezení přístupu do vymezených prostor a zařízení, popřípadě, je-li to účelné, i do přilehlé oblasti, který je povolen pouze oprávněným jmenovaným osobám,

• 1. vhodné označení vymezených prostor a zařízení udávající druh činnosti a osobní odpovědnost,

• 1. vedení záznamů o vykonaných činnostech a metodiky pracovních postupů, včetně postupů pro případ úniku škodlivých organismů,

• 1. vhodný bezpečností a poplachový systém,

• 1. vhodná ochranná opatření k zamezení proniknutí škodlivých organismů do vymezených prostor a zařízení a jejich šíření v nich,

• 1. ochranná opatření pro vzorkování karanténního materiálu a jeho přemísťování v rámci vymezených prostor,

• 1. ochranná opatření pro nakládání s odpadem, použitou zeminou a vodou, jsou-li potřebná, včetně zajištění vhodného vybavení k jejich likvidaci,

• 1. vhodné dezinfekční a hygienické postupy a vybavení pro osoby, prostory a zařízení,

• 1. vhodná opatření a vybavení pro likvidaci pokusného materiálu,

• 1. vhodné vybavení, prostory a postupy pro indexování, včetně testování.

• b) Speciální zásady pro zacházení s karanténním materiálem s ohledem na specifickou biologii a epidemiologii karanténního materiálu a předpokládanou činnost

• 1. udržování karanténního materiálu v místnostech (sklenících apod.) s předvstupním uzavřeným prostorem pro vstup osob,

• 1. udržování karanténního materiálu při sníženém tlaku vzduchu,

• 1. udržování karanténního materiálu v kontejnerech nebo jiných zařízeních opatřených vhodnými sítěmi nebo jinými zábranami znemožňujícími únik škodlivého organismu, jako jsou vodní bariéra pro roztoče, uzavřené kontejnery s půdou pro háďátka, elektrické lapače hmyzu apod.,

• 1. izolace karanténního materiálu od jiných škodlivých organismů a jiného materiálu, např. od vironosného materiálu sloužícího některým škůdcům za potravu, od hostitelských rostlin apod.,

• 1. udržování chovů škodlivých organismů v chovných boxech s vhodným manipulačním zařízením,

• 1. zabránění křížení škodlivých organismů s původními kmeny nebo druhy,

• 1. vyvarování se udržování kontinuálních chovů a kultur škodlivých organismů,

• 1. udržování karanténního materiálu v podmínkách umožňujících přísnou kontrolu rozmnožování škodlivého organismu, např. v takovém životním režimu, při němž nedojde k diapause,

• 1. udržování karanténního materiálu způsobem zabraňujícím šíření rozmnožovacích částic (např. spor) vzdušným prouděním,

• 1. postupy k ověřování čistoty chovů a kultur škodlivých organismů, k zajištění, aby byly prosté parazitů anebo jiných škodlivých organismů,

• 1. vhodný ochranný systém vylučující možné přenašeče,

• 1. při činnostech s materiálem in vitro udržování tohoto materiálu ve sterilních podmínkách; vybavení laboratoří pro provádění aseptických postupů,

• 1. udržování škodlivých organismů šířících se pomocí přenašečů v podmínkách zabraňujících tomuto šíření, např. v ochranných sítích, v oddělených nádobách se zeminou apod.,

• 1. sezónní izolace zajišťující provádění činností v období sníženého rizika přenosu a šíření škodlivých organismů.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 89/2002 Sb.

Formulář oprávnění, které doprovází karanténní materiál při vstupu na území České republiky a jeho přemísťování po tomto území

[image omitted]

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 89/2002 Sb.

Postupy pro vyloučení skrytého napadení karanténního materiálu, určeného pro výzkumné a šlechtitelské účely, škodlivými organismy podle § 20 odst. 10

Část A.

Pro některé rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v příloze č. 10

Oddíl I:

Rostliny citrusu (Citrus L.)^1), kumkvatu (Fortunella Swingle), Poncirus Raf. a jejich kříženci, s výjimkou plodů a osiva

• 1. Rostliny nebo jejich části (dále jen „rostlinný materiál“), kde je to nutné, jsou podrobeny příslušným terapeutickým postupům stanoveným v technické směrnici FAO/IPGRI.

• 1. Po uplatnění terapeutických postupů uvedených v bodu 1. je veškerý rostlinný materiál podroben testování. Všechen rostlinný materiál, včetně rostlin použitých k indexování, je uchováván ve schválených zařízeních, za podmínek bezpečné manipulace s karanténním materiálem, stanovených v příloze č. 17. Rostlinný materiál určený k úřednímu uvolnění ze stanoveného karanténního režimu se uchovává v podmínkách, které umožňují jeho normální vývoj, a je po dodání a následně ve vhodných intervalech v průběhu testování podroben vizuální kontrole ke zjištění příznaků napadení škodlivými organismy, včetně všech karanténních škodlivých organismů,, uvedených v přílohách č. 8 a 9, které se na něm mohou vyskytnout.

• 1. Pro účely bodu 2. musí být rostlinný materiál otestován ke zjištění a určení škodlivých organismů v souladu s následujícími postupy:

• 3.1. Testování se provádí vhodnými laboratorními metodami a v případě potřeby pomocí indikátorových rostlin, jako jsou Citrus sinensis (L.) Osbeck, Citrus aurantifolia Christm. Swing., Citrus medica L, Citrus reticula Blanco a Sesamum L., ke zjištění alespoň těchto škodlivých organismů:

• a) Citrus greening bacterium^2)

• b) Citrus variegated chlorosis (působená bakterií Xylella fastidiosa Wells et al.)

• c) Citrus mosaic badnavirus

• d) Citrus tristeza closterovirus (všechny izoláty)

• e) Citrus vein enation 'virus'

• f) Citrus leprosis 'rhabdovirus'

• g) Citrus ringspot virus

• h) Deuterophoma tracheiphila (Petri)

• i) Satsuma dwarf 'nepovirus'

• j) Spiroplasma citri Saglio et al.

• k) Citrus tatter leaf capillovirus

• l) Lime witches' broom phytoplasma

• m) Xanthomonas axonopodis pv. citri (Hasse) Veuterin et al., pv. citrumello campestris (Pamnel) Dowson (všechny kmeny patogenní pro citrus).

• 3.2. Pro škodlivé organismy, jako je Citrus blight disease, pro něž neexistují krátkodobé testovací postupy, musí být rostlinný materiál naroubován na semenáč, vypěstovaný ve sterilní kultuře, jak je stanoveno v technické směrnici FAO/IPGRI, a výsledné rostliny musí být podrobeny terapeutickým postupům v souladu s ustanoveními bodu 1..

• 1. Rostlinný materiál, podrobený vizuální prohlídce, uvedené v bodu 2., na němž byly zpozorovány příznaky napadení škodlivými organismy, musí být podroben vyšetření, včetně potřebného testování, k co nejpřesnějšímu určení škodlivých organismů, způsobujících tyto příznaky.

Oddíl II:

Rostliny hrušně (Pyrus L.), jabloně (Malus Mill.), kdouloně (Cydonia Mill.), slivoně (Prunus L.)^3) a jejich kříženců a jahodníku (Fragaria L.), určené k pěstování, s výjimkou osiva

• 1. a 2. Postup stejný jako v bodech 1. a 2. oddílu I.

• 1. Pro účely bodu 2. musí být rostlinný materiál otestován ke zjištění a určení škodlivých organismů v souladu s následujícími postupy:

• 3.1. U rostlin jahodníku (Fragaria L.) bez ohledu na zemi původu rostlinného materiálu se provede testování příslušnými laboratorními metodami a v případě potřeby pomocí indikátorových rostlin, jako jsou Fragaria vesca, Fragaria virginiana a Chenopodium spp., ke zjištění alespoň těchto škodlivých organismů:

• a) Arabis mosaic nepovirus

• b) Raspberry ringspot nepovirus

• c) Strawberry crinkle cytorhabdovirus

• d) Strawberry latent C rhabdovirus

• e) Strawberry latent ringspot nepovirus

• f) Strawberry mild yellow edge disease

• g) Strawberry vein banding caulimovirus

• h) Strawberry witches' broom phytoplasma

• i) Tomato black ring nepovirus

• j) Tomato ringspot nepovirus

• k) Colletotrichum actatum Simmonds

• l) Phytophthora fragariae Hickman var fragariae Wilcox & Duncan

• m) Xanthomonas fragariae Kennedy & King;

• 3.2. U rostlin jabloně (Malus Mill.) se provede testování příslušnými laboratorními metodami a v případě potřeby pomocí indikátorových rostlin ke zjištění alespoň těchto škodlivých organismů:

• 3.2.1 a) Apple proliferation phytoplasma anebo

• b) Cherry rasp leaf nepovirus – americký,

pochází-li rostlinný materiál ze země, která není známa jako prostá těchto škodlivých organismů;

a

• 3.2.2. a) Tobacco ringspot nepovirus

• b) Tomato ringspot nepovirus

• c) Erwinia amylovora (Burrill) Winslow et al;,

bez ohledu na zemi původu rostlinného materiálu.

• 3.3. U rostlin slivoně (Prunus L.), s ohledem na vhodnost pro jednotlivé druhy tohoto rodu, se provede testování příslušnými laboratorními metodami a v případě potřeby pomocí indikátorových rostlin ke zjištění alespoň těchto škodlivých organismů:

• 3.3.1 a) Apricot chlorotic leafroll phytoplasma anebo

• b) Cherry rasp leaf nepovirus - americký anebo

• c) Pseudomonas syringae pv. persicae (Prunier et al) Young et al.,

pochází-li rostlinný materiál ze země, která není známa jako prostá těchto škodlivých organismů:,

a

• 3.3.2 a) Chery little cherry virus - neevropské kmeny

• b) Peach latent mosaic viroid - americký

• c) Xylella fastidiosa Wells et al. sensu lato

• d) Peach rosette mosaic nepovirus

• e) Peach rosette phytoplasma

• f) Peach X-disease phytoplasma

• g) Peach yellows phytoplasma

• h) Plum American line pattern ilarvirus

• i) Plum pox potyvirus

• j) Tomato ringspot nepovirus

• k) Xanthomonas arboricola pv. pruni (Smith) Vauterin et al.,

bez ohledu na zemi původu rostlinného materiálu.

• 3.4. U rostlin kdouloně (Cydonia Mill.) a hrušně (Pyrus L.), bez ohledu na zemi původu rostlinného materiálu, se provede testování příslušnými laboratorními metodami a v případě potřeby pomocí indikátorových rostlin ke zjištění alespoň těchto škodlivých organismů:

• a) Erwinia amylovora (Burrill) Winslow et al

• b) Pear decline phytoplasma,

• 1. Rostlinný materiál podrobený vizuální prohlídce uvedené v bodu 2., na němž byly zpozorovány příznaky napadení škodlivými organismy, musí být podroben vyšetření, včetně potřebného testování, k co nejpřesnějšímu určení škodlivých organismů, způsobujících tyto příznaky.

Oddíl III:

Rostliny révy (Vitis L.), s výjimkou plodů

• 1. a 2. Postup stejný jako v bodech 1. a 2. oddílu I. Vizuální kontrolou podle bodu 2 se zjišťují též příznaky napadení Viteus vitifoliae (Fitch) a škodlivých organismů uvedených dále v bodu 3.

• 1. Pro účely bodu 2. musí být rostlinný materiál otestován ke zjištění a určení následujících škodlivých organismů, pochází-li rostlinný materiál ze země, která není známa jako prostá těchto škodlivých organismů:

• 3.1. Ajinashika disease

Testování se provede vhodnými laboratorními metodami. V případě negativního výsledku je rostlinný materiál indexován na odrůdě révy vinné Koshu a zůstává v pozorování po dobu minimálně dvou vegetačních období.

• 3.2. Grapevine stunt virus

Testování se provede pomocí vhodných indikátorových rostlin, jako je odrůda révy vinné Campbell Early, pozorování se provádí v průběhu jednoho roku.

• 3.3. Summer mottle

Testování se provede pomocí vhodných indikátorových rostlin, jako jsou odrůdy révy vinné Sideritis, Cabernet-Franc a Mission.

• 1. Bez ohledu na zemi původu rostlinného materiálu se provede testování vhodnými laboratorními metodami a v případě potřeby pomocí indikátorových rostlin ke zjištění alespoň těchto škodlivých organismů:

• a) Blueberry leaf mottle nepovirus

• b) Grapevine flavescence doreé phytoplasma a ostatní žloutenky révy

• c) Peach rosette mosaic nepovirus

• d) Tobacco ringspot nepovirus

• e) Tomato ringspot nepovirus (kmen „yellow vein“ a ostatní kmeny)

• f) Xylella fastidiosa Wells et al. sensu lato

• g) Xylophilus ampelinus (Panagopulos) Willems et al

• 1. Rostlinný materiál podrobený vizuální prohlídce uvedené v bodu 2., na němž byly zpozorovány příznaky napadení škodlivými organismy, musí být podroben vyšetření, včetně potřebného testování, k co nejpřesnějšímu určení škodlivých organismů způsobujících tyto příznaky.

Oddíl IV

Rostliny stolonotvorných a hlízotvorných druhů Solanum L, nebo jejich kříženců, určené k pěstování

• 1. a 2. Postup stejný jako v bodech 1. a 2. oddílu I. Testování podle bodu 2. se podrobí každá jednotka (hlíza, tkáňová kultura apod.) rostlinného materiálu. Vizuální kontrolou podle bodu 2 se zjišťují též příznaky potato yellow vein disease.

• 1. Testování uvedené v bodu 2. se provádí odbornými postupy uvedenými v bodu 5. ke zjištění alespoň těchto škodlivých organismů:

Bakterie:

• a) Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al.

• b) Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al.

Viry a virům podobné organismy:

• a) Potato Andean latent tymovirus

• b) Potato black ringspot nepovirus

• c) Potato spindle tuber viroid

• d) Potato yellowing alfamovirus

• e) Potato T trichovirus

• f) Potato Andean mottle comovirus

• g) obecné viry bramboru A, M, S, V, X a Y (včetně Y^o, Y^n a Y^c) a potato leaf roll virus.

U osiva bramboru se testování provádí ke zjištění alespoň virů a virům podobných organismů uvedených výše v bodech a) až e).

• 1. Rostlinný materiál podrobený vizuální prohlídce uvedené v bodu 2., na němž byly zpozorovány příznaky napadení škodlivých organismů, musí být podroben vyšetření, včetně potřebného testování, k co nejpřesnějšímu určení škodlivých organismů, způsobujících tyto příznaky.

• 1. Odborné postupy podle v bodu 3. jsou následující:

Pro bakterie:

• 1. U hlíz se testuje pupková část každé hlízy. Standardní velikost vzorku je 200 hlíz. Postup může být však použit i pro vzorky s méně než 200 hlízami.

• 1. U mladých rostlin a řízků, včetně mikro-rostlin, se testují spodní části stonku a v případě potřeby kořeny každé jednotky rostlinného materiálu.

• 1. Po testování podle bodů 1. a 2. se doporučuje provést v průběhu jednoho běžného vegetačního období testování dceřinných hlíz nebo bází stonků u druhů nevytvářejících hlízy.

• 1. Materiál uvedený v bodu 1. musí být testován úředně stanovenou metodou pro Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al.. Materiál uvedený v bodu 2. je možné testovat touto metodou.

• 1. Materiál uvedený v bodu 1. musí být testován úředně stanovenou metodou pro Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al. Materiál uvedený v bodu 2. je možné testovat touto metodou.

Pro viry a virům podobné organismy jiné než potato spindle tuber viroid:

• 1. Minimální testování vegetativního materiálu (hlízy, mladé rostliny nebo řízky včetně mikro-rostlin) musí zahrnovat sérologický test provedený v době kvetení nebo v jeho těsné blízkosti pro každý uvedený škodlivý organismus kromě potato spindle tuber viroid, po kterém musí u materiálu s negativním výsledkem sérologického testu následovat biologický test. Pro potato leaf roll virus musí být provedeny dva sérologické testy.

• 1. Minimální testování u osiva musí zahrnovat sérologický test nebo biologický test, jestliže není možné provést test sérologický. Doporučuje se provádět opakované testování určité části negativních vzorků a v případě nejasných výsledků provést testování jinou metodou.

• 1. Sérologické a biologické testy uvedené v bodech 1. a 2. musí být provedené na rostlinách pěstovaných ve sklenících, na vzorcích odebraných nejméně na dvou místech z každého stonku, zahrnujících mladý zcela vyvinutý list z vrcholu každého stonku a starší lístek ze střední části stonku; vzhledem k možnosti nesystémové infekce musí být otestován každý stonek. Při sérologickém testování se nesmí spojovat do jednoho vzorku lístky odebrané z různých rostlin, vyjma případů, kdy je určitý směsný poměr použitou metodou přímo stanoven. Listy odebrané z jednotlivých stonků téže rostliny však mohou být spojeny k vytvoření vzorku z této rostliny. U biologických testů je možné spojit maximálně pět rostlin k inokulaci minimálně dvou stejných indikátorových rostlin.

• 1. Vhodné indikátorové rostliny pro biologické testování, uvedené v bodech 1. a 2., jsou ty, které jsou uvedeny na příslušném seznamu publikovaném EPPO, anebo jiné úředně schválené indikátorové rostliny, které vykazují schopnost detekovat viry.

• 1. Úředně propuštěn ze stanoveného režimu může být pouze přímo otestovaný materiál. V případě indexace oček může být uvolněno pouze potomstvo testovaných oček. Hlíza nesmí být uvolněna vzhledem k možnosti nesystémové infekce.

Pro potato spindle tuber viroid:

• 1. U veškerého rostlinného materiálu se testy provádějí na rostlinách vypěstovaných ve skleníku, jakmile jsou dobře vyvinuty, ale před rozkvětem a vytvořením pylu. Testy prováděné na klíčcích hlíz, na rostlinách pěstovaných in vitro nebo na malých sazenicích se považují za pouze předběžné.

• 1. Vzorky musí být odebrané z plně vyvinutého lístku z vrcholu každého stonku rostliny.

• 1. Veškerý materiál určený k testování se pěstuje za teploty, která nesmí být nižší než 18°C (přednostně za teplot vyšších než 20°C), a při fotoperiodě nejméně šestnácti hodin denně.

• 1. Testy se provádějí pomocí radioaktivně nebo neradioaktivně značených sond cDNA nebo RNA, postupem R-PAGE (s barvením stříbrem) nebo RT-PCR.

• 1. Směsný vzorek při testování pomocí sond a metody R-PAGE může tvořit maximálně pět jedinců. Používání tohoto poměru nebo poměrů vyšších musí být metodicky stanoveno.

Část B

Pro rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v přílohách č. 9 a č. 11

• 1. Úřední postupy zahrnují vhodné prohlídky anebo testy na příslušné karanténní škodlivé organismy uvedené v přílohách č. 8 a č. 9 a provádějí se v případě potřeby v souladu se zvláštními požadavky stanovenými pro tyto karanténní škodlivé organismy v příloze č. 11. K zabezpečení těchto zvláštních požadavků se používají v úředních postupech metody stanovené v příloze č. 11 nebo jiné obdobné úředně schválené postupy.

• 1. Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty musí být při úředních postupech uvedených v bodu 1. shledány prostými příslušných karanténních škodlivých organismů, uvedených v přílohách č. 8, č. 9 a č. 11.

^1) Vědecké botanické názvy rostlin vycházejí ze Směrnice Rady č. 2000/29/ES.

^2) Syn. Lycopersicon esculentum Mill.

^3) Mezi rostliny slivoně (Prunus L.) v širším pojetí se zahrnují třešně a višně (Cerasus Duhamel), broskvoně (Persica Mill.), meruňky (Armeniaca Scop.), mandloně (Amygdalus L.) a švestky (Prunus L.) včetně švestky, slivoně, myrobalánu a trnky.

^1) Vědecké názvy karanténních škodlivých organismů vycházejí z publikace Smith. I.M.; McNamara, D.G.; Scott, P.R.; Holderness, M.; Burger B. (1997): Quarantine Pests for Europe. CAB International ve spolupráci s EPPO. Wallingford.

^2) Vědecké botanické názvy rostlin vycházejí ze Směrnice Rady č. 2000/29 ES, české názvy rostlin z publikace Dostál, J.(1989): Nová květena ČSSR. Academia Praha a z publikace Valíček. P. a kol. (1989): Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia Praha.

^3) Mezi rostliny slivoně (Prunus L.) v širším pojetí se zahrnují třešně a višně (Cerasus Duhamel), broskvoně (Persica Mill.), meruňky (Armeniaca Scop.), mandloně (Amygdalus L.) a švestky (Prunus L.) včetně švestky, slivoně, myrobalánu a trnky.

^4) syn. Lycopersicon esculentum Mill.

^1) Vědecké botanické názvy rostlin vycházejí ze Směrnice Rady č. 2000/29/ES, české názvy rostlin z publikace Dostál, J.(1989): Nová květena ČSSR. Academia Praha a z publikace Valíček, P. a kol. (1989): Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia Praha.

^2) Mezi rostliny slivoně (Prunus L.) v širším pojetí se zahrnují třešně a višně (Cerasus Duhamel), broskvoně (Persica Mill.), meruňky (Armeniaca Scop.), mandloně (Amygdalus L.) a švestky (Prunus L.) včetně švestky, slivoně, myrobalánu a trnky.

^3) syn. Lycopersicon esculentum Mill.

^4) § 57 odst. 1 písm. a) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon., Nařízení vlády č. 441/2000 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník). Vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokol o její změně.

^1) Vědecké botanické názvy rostlin vycházejí ze Směrnice Rady č. 2000/29/ES, české názvy rostlin z publikace Dostál, J.(1989): Nová květena ČSSR. Academia Praha a z publikace Valíček, P. a kol. (1989): Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia Praha.

^2) Vědecké názvy karanténních škodlivých organismů vycházejí z publikace Smith, I.M.; McNamara, D.G.; Scott, P.R.; Holderness, M.; Burger B. (1997): Quarantine Pests for Europe. CAB International ve spolupráci s EPPO. Wallingford.

^3) Mezi rostliny slivoně (Prunus L.) v širším pojetí se zahrnují třešně a višně (Cerasus Duhamel), broskvoně (Persica Mill.), meruňky (Armeniaca Scop.), mandloně (Amygdalus L.) a švestky (Prunus L.) včetně švestky, slivoně, myrobalánu a trnky.

^4) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 191/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.

^5) syn. Lycopersicon (L.) esculentum Mill.

^1) Vědecké botanické názvy rostlin vycházejí ze Směrnice Komise č. 2000/29/ES, české názvy rostlin z publikace Dostál, J.(1989): Nová květena ČSSR. Academia Praha a z publikace Valíček, P. a kol. (1989): Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia Praha.

^2) Mezi rostliny slivoně (Prunus L.) v širším pojetí se zahrnují třešně a višně (Cerasus Duhamel), broskvoně (Persica Mill.), meruňky (Armeniaca Scop.), mandloně (Amygdalus L.) a švestky (Prunus L.) včetně švestky, slivoně, myrobalánu a trnky.

^3) syn. Lycopersicon esculentum Mill.

^1) Vědecké botanické názvy rostlin vycházejí ze Směrnice Rady č. 2000/29/ES, české názvy rostlin z publikace Dostál, J.(1989): Nová květena ČSSR. Academia Praha a z publikace Valíček, P. a kol. (1989): Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia Praha.

^2) Vědecké názvy karanténních škodlivých organismů vycházejí z publikace Smith, I.M.; McNamara, D.G.; Scott, P.R.; Holderness, M.; Burger, B. (1997): Quarantine Pests for Europe. CAB International ve spolupráci s EPPO. Wallingford a ze Směrnice Komise č. 1995/44/ES.

^3) Mezi rostliny slivoně (Prunus L.) v širším pojetí se zahrnují třešně a višně (Cerasus Duhamel), broskvoně (Persica Mill.), meruňky (Armeniaca Scop.), mandloně (Amygdalus L.) a švestky (Prunus L.) včetně švestky, slivoně, myrobalánu a trnky.

^1) Směrnice Komise 92/70/EHS ze dne 30. července 1992, kterou se stanoví podrobná pravidla pro průzkumy prováděné za účelem uznávání chráněných zón ve Společenství. Směrnice Komise 92/90/EHS ze dne 3. listopadu 1992, kterou se stanoví povinnosti, jimž podléhají producenti a dovozci rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů a kterou se stanoví podrobnosti pro jejich registraci. Směrnice Komise 92/105/EHS ze dne 3. prosince 1992, kterou se stanoví určité sjednocení rostlinolékařských pasů užívaných pro přemísťování některých rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů uvnitř Společenství a podrobné postupy pro vydávání těchto rostlinolékařských pasů a podmínky a podrobné postupy pro jejich nahrazování. Směrnice Komise 93/50/EHS ze dne 24. června 1993, kterou se určují některé rostliny neuvedené v příloze V části A směrnice Rady 77/93/EHS, jejichž producenti nebo sklady či expediční střediska v produkčních oblastech těchto rostlin musejí být zapsáni do úředního registru. Směrnice Komise 93/51/EHS ze dne 24. června 1993, kterou se stanoví pravidla pro přemísťování určitých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů přes chráněnou zónu a pro přemísťování těchto rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v rámci chráněné zóny, ze které pocházejí. Směrnice Komise 94/3/ES ze dne 21. ledna 1994, kterou se zavádí postup pro oznamování zadržení zásilky nebo škodlivého organismu pocházejících ze třetích zemí a představujících bezprostřední nebezpečí pro zdraví rostlin. Směrnice Komise 95/44/ES ze dne 26. července 1995, kterou se stanoví podmínky, na základě kterých lze pro pokusné nebo vědecké účely a pro práci ve šlechtění odrůd dovážet některé škodlivé organismy, rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v přílohách I až V směrnice Rady 77/93/EHS do Společenství nebo některých chráněných zón Společenství nebo je na těchto územích přemísťovat. Směrnice Komise 97/46/ES ze dne 25. července 1997, kterou se mění směrnice 95/44/ES, kterou se stanoví podmínky, na základě kterých lze pro pokusné nebo vědecké účely a pro práci ve šlechtění odrůd dovážet některé škodlivé organismy, rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v přílohách I až V směrnice Rady 77/93/EHS do Společenství nebo některých chráněných zón Společenství nebo je na těchto územích přemísťovat. Směrnice Komise 98/22/ES ze dne 15. října 1998, kterou se stanoví ve Společenství minimální podmínky pro provádění rostlinolékařských kontrol rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, pocházejících ze třetích zemí, na jiných inspekčních místech, než jsou místa určení. Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivým rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich šíření na území Společenství. Směrnice Komise 2002/36/ES ze dne 29. dubna 2002, kterou se mění některé přílohy směrnice Rady 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství. Směrnice Rady 2002/89/ES ze dne 28. listopadu 2002, kterou se mění směrnice 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivým rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich šíření na území Společenství. Směrnice Komise 2003/22/ES ze dne 24. března 2003, kterou se mění některé přílohy směrnice Rady 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství. Směrnice Komise 2003/47/ES ze dne 6. června, kterou se mění přílohy II, IV a V směrnice Rady 2000/29/EC o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství. Směrnice Komise 2003/116/ES ze dne 4. prosince 2003, kterou se mění přílohy II, III, IV a V směrnice Rady 2000/29/ES, pokud jde o škodlivý organismus Erwinia amylovora (Burr.) Winsl. et al.

^2) § 2 písm. h) zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění zákona č. 153/2000 Sb.

^3) § 6 odst. 1 písm. a) až d) a písm. f), § 7 písm. a), c), d), h) a § 10 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb., vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb.

^4) Vyhláška č. 191/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.

^5) § 81 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.

^6) § 2 písm. n), § 107 a 108 zákona č. 13/1993 Sb.

^7) § 2 písm. m) body 1, 3, 4, 5 a 6 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.