Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě

Typ Noprakt
Publikace 2003-10-02
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
§ 1

Předmět úpravy

(1) Toto nařízení se vztahuje na zaměstnance

s výjimkou zaměstnanců, jejichž platové poměry upravuje zvláštní právní předpis.^4)

(2) Toto nařízení stanoví pro zaměstnance uvedené v odstavci 1

§ 2

Kvalifikační předpoklady a požadavky

(1) Kvalifikační předpoklady vzdělání potřebné pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd (dále jen „potřebné vzdělání“) stanoví zvláštní právní předpis^5) (dále jen „katalog prací“). Kvalifikační předpoklady stanovené katalogem prací nenahrazují kvalifikační předpoklady, které pro výkon stejných prací stanoví jiné právní předpisy.^6)

(2) Mimo kvalifikační předpoklady stanovené právním předpisem může zaměstnavatel stanovit vnitřním platovým předpisem požadavek^7) zaměření nebo oboru vzdělání, popřípadě další požadavky pro výkon některých prací.

(3) Zaměstnanci, který vykonává práce převážně manuálního charakteru a je zařazený nejvýše do osmé platové třídy, může zaměstnavatel stanovit ve vnitřním platovém předpisu pro výkon těchto prací požadavek středního vzdělání nebo středního vzdělání s výučním listem v určeném oboru namísto kvalifikačního předpokladu vzdělání stanoveného katalogem prací.

§ 3

Zařazení zaměstnance do platové třídy

(1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle § 4 odst. 1 zákona do platové třídy, ve které je v katalogu prací zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a psychické a fyzické náročnosti; při porovnání vychází z obecné charakteristiky platové třídy uvedené v zákoně.

(2) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle odstavce 1, pokud pro výkon práce zařazené v této platové třídě splňuje kvalifikační předpoklady, popřípadě požadavky, pokud je zaměstnavatel stanovil vnitřním platovým předpisem. K dosažení vyššího než stanoveného vzdělání se nepřihlíží.

(3) Nestanoví-li zvláštní právní předpis^8) jinak, může zaměstnavatel výjimečně zařadit zaměstnance, který nesplňuje potřebné vzdělání,

(4) Na dobu delší než 4 roky lze zařadit zaměstnance do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, jestliže

§ 4

Zařazení zaměstnance do platového stupně

(1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy v závislosti na zápočtu doby rozhodné pro toto zařazení (dále jen „započitatelná praxe“).

(2) V plném rozsahu zahrne zaměstnavatel do započitatelné praxe dobu praxe v oboru požadované práce dosaženou po ukončení vzdělání stanoveného v katalogu prací. Zaměstnanci zařazenému do platové třídy podle § 3 odst. 3 písm. b) a § 3 odst. 4 zahrne zaměstnavatel v plném rozsahu také dobu praxe v oboru požadované práce dosaženou po

(3) V rozsahu čtyř pětin zahrne zaměstnavatel do započitatelné praxe dobu praxe v oboru požadované práce dosaženou před

(4) V rozsahu nejvýše dvou třetin zahrne zaměstnavatel do započitatelné praxe dobu jiné praxe, než která je uvedena v předchozích odstavcích, a to v závislosti na míře jejího využití pro výkon požadované práce.

(5) V plném rozsahu, nejvýše však v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^14) pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, platným v době jejího výkonu, zahrne zaměstnavatel do započitatelné praxe dobu vojenské základní (náhradní) služby nebo dobu civilní služby, pokud se zaměstnanec současně nepřipravoval na povolání v denním^15) nebo prezenčním studiu.^16)

(6) V plném rozsahu, nejvýše však v celkovém rozsahu 6 let, zahrne zaměstnavatel do započitatelné praxe dobu

(7) Praxí v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce.

(8) Ze započitatelné praxe podle odstavců 2 až 6 odečte zaměstnavatel, není-li dále stanoveno jinak, zaměstnanci zařazenému do

(9) Pro účely postupu zaměstnance do vyššího platového stupně se do započitatelné praxe zahrnuje doba výkonu požadované práce v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, v plném rozsahu.

(10) Platový tarif ve vyšším platovém stupni náleží zaměstnanci od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl doby započitatelné praxe stanovené pro jednotlivé platové stupně v přílohách č. 1 až 4 k tomuto nařízení.

§ 5

Platový tarif

(1) Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, nestanoví-li se dále jinak.

(2) Zaměstnanci, který je

přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

(3) Zaměstnanci

přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Zdravotnickému pracovníkovi, který je vedoucím zaměstnancem ve zdravotnickém zařízení, náleží platový tarif podle předchozí věty jen v případě, je-li po něm v rámci téhož pracovního poměru, vedle výkonu řídící funkce, požadován i výkon zdravotnického povolání^25a).

(4) Zaměstnanci, který je příslušníkem

přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

§ 6

Zvláštní způsob určení platového tarifu některým zaměstnancům

(1) Zaměstnavatel může určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy zaměstnanci zařazenému

pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví vnitřním platovým předpisem. Okruh uměleckých a uměleckotechnických zaměstnanců a pravidla pro určení platového tarifu podle věty první může zaměstnavatel stanovit vnitřním platovým předpisem pouze v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace.

(2) Zaměstnavatel, který je zdravotnickým zařízením a poskytuje zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění,^27) může s předchozím souhlasem zřizovatele sjednat v kolektivní smlouvě způsob určení platového tarifu zaměstnancům zařazeným do páté a vyšší platové třídy v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň v příslušné platové třídě.

§ 7

Osobní příplatek

(1) Zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(2) Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy, a zaměstnanci, který plní úkoly zpravodajských služeb a je vynikajícím odborníkem, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(3) Zaměstnavatel může rozhodnout o zvýšení, snížení, popřípadě odejmutí osobního příplatku v závislosti na plnění podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2.

§ 8

Příplatek za vedení

(1) Vedoucímu zaměstnanci, kterému nepřísluší příplatek za vedení podle § 5 odst. 1 zákona, přísluší podle stupně řízení, náročnosti řídící práce a působnosti zaměstnavatele příplatek za vedení, stanovený v přílohách č. 5 až 7 k tomuto nařízení.

(2) Strážníkovi, který je radou obce pověřen plněním některých úkolů při řízení obecní policie, přísluší příplatek za vedení za podmínek uvedených v odstavci 1 a ve výši stanovené v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

(3) Pokud působnost zaměstnavatele nestanoví právní předpis, stanoví ji pro účely poskytování příplatku za vedení zřizovatel, a to nejvýše v rozsahu vlastní působnosti.

(4) Zástupcem statutárního orgánu se pro účely poskytování příplatku za vedení rozumí ten vedoucí zaměstnanec, který je podle organizačního řádu oprávněn zastupovat statutární orgán v plném rozsahu jeho činnosti.

§ 9

Zvláštní příplatky

(1) Zaměstnanci, který pracuje ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, přísluší příplatek ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.^28)

(2) Zaměstnanci, kterému zaměstnavatel v rámci dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého provozu^29) rozvrhl pracovní dobu tak, že střídavě vykonává práci v ranní, odpolední, popřípadě noční směně, přísluší příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.