Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních

ČÁST PRVNÍ

PŘEDMĚT ÚPRAVY

§ 1

Tato vyhláška upravuje podrobnosti o organizaci a o zabezpečování výchovně vzdělávací činnosti ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy (dále jen „zařízení“), o organizačním postupu diagnostického ústavu při přijímání, umísťování, přemísťování a propouštění dětí, podrobnosti organizačního zabezpečení pobytu dětí zadržených na útěku v diagnostickém ústavu, podrobnosti organizačního zabezpečení umísťování dětí se zdravotním postižením, nezletilých matek a jejich dětí, a dětí vyžadujících výchovně léčebný režim v důsledku jejich neurologického poškození a psychického onemocnění, podrobnosti organizačního zabezpečení umísťování a pobytu dětí, které nejsou občany České republiky a splňují podmínky stanovené zvláštním zákonem^1) (dále jen „děti – cizinci“), územní obvody diagnostických ústavů a vzorový vnitřní řád zařízení.

§ 2

Pro účely této vyhlášky se dítětem rozumějí nezletilé osoby ve věku do 18 let, popřípadě zletilé osoby do 19 let věku, které jsou na základě rozhodnutí soudu o ústavní výchově a ochranné výchově nebo předběžném opatření umístěny ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.

ČÁST DRUHÁ

PODROBNOSTI O ORGANIZACI A O ZABEZPEČOVÁNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI V ZAŘÍZENÍCH

§ 3

(1) Pro provoz rodinné skupiny v dětském domově a v dětském domově se školou nebo výchovné skupiny v diagnostickém a výchovném ústavu jsou zajišťovány zejména:

• a) prostorové podmínky^2) – obývací pokoj, ložnice dětí, pokoj vychovatelů, kuchyňka, sociální zařízení,

• b) vnitřní vybavení^2) – nábytek pro uložení prádla, šatstva a obuvi dětí, knih, hraček, sedací soupravy, psací stoly a židle, jídelní stůl, běžné vybavení kuchyně apod.,

• c) materiální podmínky – prádlo, ošacení a obuv, běžné domácí elektrické přístroje, potřeby pro vzdělávání, audiovizuální a výpočetní technika, vybavení pro sport a turistiku, pro rekreační činnost, pro cestování apod.,

• d) stravování – může být zajišťováno za pomoci dětí obdobně jako v rodině, zejména snídaně, svačiny, celodenní stravování o víkendech, v době svátků apod. s tím, že současně se může provádět nákup potravin, a to v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem.^3)

(2) V rodinné skupině dětského domova a dětského domova se školou je zajišťována denní péče o děti způsobem obdobným jako v rodině, a to zpravidla třemi stálými pedagogickými pracovníky a za pomoci stálých nepedagogických pracovníků. Noční služba v zařízeních je zajišťována zpravidla nepedagogickými pracovníky a dbá o bezpečnost dětí v nočních hodinách zejména od 21.00 do 8.00 hodin. Noční služba může podle potřeby též zajišťovat pomoc dětem při hygienické obsluze a jejich sebeobsluze, při oblékání a přípravě na odchod z budovy, při péči o nemocné děti, při doprovodu dětí k lékařskému vyšetření apod. Počet pracovníků, zajišťujících noční službu, a jejich složení z hlediska počtu mužů a žen stanoví ředitel zařízení s přihlédnutím k provozním podmínkám zařízení a jeho aktuální situaci.

(3) Výchovná skupina je provozována podle odstavců 1 a 2 s tím, že provozní podmínky se mohou upravit s přihlédnutím ke specifickým potřebám dětí.

(4) Rodinná skupina a výchovná skupina může být umístěna i v běžné bytové jednotce, která splňuje požadavky stanovené zvláštními předpisy.^2)

(5) Pro zletilé nezaopatřené osoby umístěné v zařízení, které se připravují na budoucí povolání, se může zajistit samostatné ubytování v prostorách zařízení nebo mimo zařízení.

(6) V zájmu přípravy na budoucí samostatný život dítěte může být v zařízení zřízena jedna nebo více samostatných bytových jednotek pro ubytování jednotlivých dětí nebo nejvýše tříčlenné skupiny dětí, které se připravují na odchod ze zařízení. Do těchto bytových jednotek mohou být umístěny děti starší 16 let podle kritérií a za podmínek stanovených vnitřním řádem zařízení.

(7) Pro děti po ukončení povinné školní docházky, které se dále nepřipravují na budoucí povolání, může být z výchovných a vzdělávacích důvodů zřízena v diagnostickém ústavu, dětském domově se školou a výchovném ústavu samostatná výchovná skupina se zaměřením na přípravu k pracovním činnostem dětí (dále jen „pracovně výchovná skupina“). Pracovně výchovnou skupinu lze zřídit i mimo sídlo diagnostického ústavu, dětského domova se školou nebo výchovného ústavu.

(8) Dítě zařazené do pracovně výchovné skupiny může vedle přípravy na pracovní činnosti vykonávat též pracovní činnosti v pracovněprávním vztahu. Dítěti zařazenému do pracovně výchovné skupiny může zařízení vedle přípravy na pracovní činnosti zprostředkovat též pracovní činnosti v pracovněprávním vztahu.

(9) Postup v případech zásadní důležitosti, zejména souvisejících s přípravou dítěte na budoucí povolání, s lékařskými zákroky a předpokládanou hospitalizací ve zdravotnickém zařízení, ředitel zařízení předem projedná s rodiči nebo jinými osobami, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu (dále jen „osoby odpovědné za výchovu“). Jedná-li se o akutní lékařský zákrok nebo hospitalizaci, ředitel zařízení o něm bezodkladně písemně informuje osoby odpovědné za výchovu. Ve věci přípravy na budoucí povolání ředitel zařízení respektuje názor dítěte, je-li to možné.

(10) Zařízení v rámci protidrogové prevence zajišťují dětem odborné poradenství a preventivní postupy související s identifikací problémů působených návykovými látkami a včasnou intervencí.

§ 4

(1) Název zařízení obsahuje označení druhu nebo typu zařízení a úředního názvu sídla zařízení včetně názvu ulice a čísla hlavní budovy. Pokud byl zařízení propůjčen čestný název, je po souhlasném stanovisku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy součástí názvu zařízení a uvádí se za názvem zařízení stanoveným v odstavci 4. Název zařízení musí být shodný s názvem zařízení uvedeným v síti škol, předškolních a školských zařízení.

(2) Diagnostické ústavy členěné podle věku dětí^4) se označují názvem:

• a) „Dětský diagnostický ústav“, přijímají-li do péče děti, které nemají ukončenou povinnou školní docházku,

• b) „Diagnostický ústav pro mládež“, přijímají-li do péče děti, které ukončily povinnou školní docházku.

(3) Diagnostické ústavy, které se nečlení podle věku dětí, se označují názvem „Diagnostický ústav“.

(4) Budova, v níž je sídlo zařízení, se u hlavního vchodu do budovy označuje názvem:

• a) „Diagnostický ústav“,

• b) „Dětský diagnostický ústav“,

• c) „Diagnostický ústav pro mládež“,

• d) „Dětský domov“,

• e) „Dětský domov se školou“,

• f) „Výchovný ústav“.

(5) Je-li součástí zařízení středisko výchovné péče,^5) uvádí se jeho označení do názvu zařízení.

§ 5

(1) Při dětských domovech se školou, při diagnostických ústavech a při dětských diagnostických ústavech se podle potřeby zřizuje speciální mateřská škola, speciální základní škola, zvláštní škola nebo pomocná škola, popřípadě třídy pomocné školy.

(2) Při výchovných ústavech a při zařízeních pro děti – cizince se může zřídit speciální základní škola, zvláštní škola, speciální střední škola, odborné učiliště, praktická škola nebo učiliště, popřípadě třída pomocné školy.

(3) Při diagnostických ústavech a při diagnostických ústavech pro mládež se pro děti po ukončení povinné školní docházky zřizují diagnostické třídy.

(4) Školy podle odstavců 1 a 2 se zřizují při počtu nejméně 10 žáků. Diagnostická třída se zřizuje při počtu nejméně 4 žáků. Třída školy a skupina pro odborný výcvik má nejméně 4 žáky a naplňuje se do počtu 8 žáků.

(5) V opodstatněných případech může být pro jednotlivé žáky vypracován individuální vzdělávací program, směřující k účinnému rozvoji žáka a odpovídající jeho schopnostem. Individuální vzdělávací program předkládá třídní učitel žáka po odborné konzultaci s příslušným diagnostickým ústavem, popřípadě s pedagogicko-psychologickou poradnou nebo speciálně pedagogickým centrem řediteli zařízení, který schvaluje jeho realizaci.

(6) V zařízeních se mohou odděleně zřizovat třídy pro děti s uloženou ochrannou výchovou.

ČÁST TŘETÍ

PODROBNOSTI O ORGANIZAČNÍM POSTUPU DIAGNOSTICKÉHO ÚSTAVU PŘI PŘIJÍMÁNÍ, UMÍSŤOVÁNÍ, PŘEMÍSŤOVÁNÍ A PROPOUŠTĚNÍ DĚTÍ

§ 6

(1) Děti jsou do diagnostického ústavu přijímány zpravidla po předchozí dohodě s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí. V diagnostickém ústavu je dítě převzato sociální pracovnicí, která současně přebírá a kontroluje úplnost dokladů podle zvláštního zákona.^6)

(2) Vstupní pohovor s dítětem, obsahující zejména informace o důvodech umístění dítěte, o podmínkách jeho pobytu v diagnostickém ústavu, o vnitřním řádu diagnostického ústavu a o dalších perspektivách dítěte provádí psycholog, speciální pedagog – etoped nebo pověřený pedagogický pracovník, který podle potřeby dítě seznámí též s organizačním zajištěním jeho vzdělávání.

(3) Začlenění dítěte do výchovné skupiny provádí příslušný pedagogický pracovník, který dítě seznámí s ostatními dětmi, přidělí mu lůžko, osobní skříňku a věci osobní potřeby včetně ošacení a dalšího vybavení. Současně informuje dítě o organizaci života ve výchovné skupině. Po dobu nepřítomnosti pedagogického pracovníka ve výchovné skupině přejímá jeho povinnosti další pracovník, určený ředitelem diagnostického ústavu.

(4) Je-li dítě výjimečně přijímáno v nočních hodinách nebo ve dnech pracovního volna nebo pracovního klidu, kdy nejsou v diagnostickém ústavu přítomni odborní pracovníci uvedení v odstavcích 1 a 2, provádí základní vstupní pohovor s dítětem pověřený pedagogický pracovník. Vstupní pohovor podle odstavce 2 se provede následně.

(5) Pohovory s dítětem podle odstavců 1 až 4 jsou vedeny v pracovnách příslušných odborných pracovníků nebo v prostorách výchovné skupiny a je o nich proveden záznam, který je součástí osobní dokumentace o dítěti.

§ 7

(1) Na základě zjištění, vyplývajících z komplexního vyšetření, zpracovává diagnostický ústav návrh na umístění dítěte do odpovídajícího dětského domova, dětského domova se školou nebo do výchovného ústavu. Rozhodnutí o umístění dítěte vydává ředitel diagnostického ústavu. S výsledným rozhodnutím seznámí dítě psycholog nebo speciální pedagog – etoped nejpozději tři dny před jeho umístěním.

(2) Komplexní diagnostická zpráva je složena ze závěrečné zprávy psychologa, sociální pracovnice, školy, speciálního pedagoga – etopeda a popisu zdravotního stavu. Obsahuje popis sociální anamnézy a doporučení zpracovaná na základě výsledků psychologického vyšetření a výsledků výchovně vzdělávacích činností. Obsahuje zejména hodnocení schopností adaptace dítěte, jeho sebevědomí a schopnosti sebehodnocení, volních vlastností, společenských a pracovních návyků, vztahu dítěte k rodině a blízkým osobám, k autoritám, k vrstevníkům a ostatním dětem. Dále obsahuje informace o znalostech a dovednostech dítěte, o jeho chování ve škole, o postavení dítěte ve skupině, o jeho zvláštnostech a o chování v zátěžových situacích, při zvládání konfliktů, a o jeho zájmech.

(3) Umísťování dítěte se vždy účastní pověřený pracovník diagnostického ústavu a příslušného dětského domova, dětského domova se školou nebo výchovného ústavu.

§ 8

Před propuštěním dítěte z diagnostického ústavu je nezbytné projednat připravovanou změnu s dítětem. Osobám, kterým bude dítě svěřeno do péče, nabídne diagnostický ústav odbornou pomoc.

ČÁST ČTVRTÁ

PODROBNOSTI ORGANIZAČNÍHO ZABEZPEČENÍ POBYTU DĚTÍ ZADRŽENÝCH NA ÚTĚKU V DIAGNOSTICKÉM ÚSTAVU

§ 9

(1) Pro přijetí dětí zadržených na útěku je v diagnostickém ústavu vytvořeno záchytné pracoviště, jehož součástí je vybavená místnost a oddělené sociální zařízení. Dítě zadržené na útěku přijímá diagnostický ústav v případě, že zdravotní stav dítěte není v rozporu se zvláštním předpisem.^7)

(2) Při umístění dítěte zadrženého na útěku do záchytného pracoviště podle odstavce 1 se provedou potřebná hygienická a protiepidemická opatření a zajistí se bezodkladná zdravotní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav.

(3) S dítětem zadrženým na útěku je po přijetí vykonán pohovor speciálním pedagogem – etopedem nebo psychologem, při němž je dítěti přiměřeně jeho věku a rozumovým schopnostem podána také informace o předpokládaném průběhu jeho pobytu v diagnostickém ústavu a o jeho právech a povinnostech. Originál písemného záznamu o obsahu pohovoru se stane součástí osobní dokumentace dítěte, kopie zůstane uložena v diagnostickém ústavu.

(4) Po dobu pobytu dítěte v záchytném pracovišti je dítě motivováno k individuálním zájmovým činnostem, pro něž jsou dítěti poskytnuty nezbytné pomůcky a potřeby, a to po dohodě s dítětem. Péči o dítě v záchytném pracovišti zajišťuje pedagogický pracovník, a to v době od 8 do 20 hodin formou pracovních nebo relaxačních činností v rozsahu nejméně 6 hodin denně. Mimo tuto dobu kontroluje stav dítěte pravidelně ve třicetiminutových intervalech pracovník pověřený ředitelem zařízení.

(5) Nejsou-li zjištěny zdravotní nebo psychické překážky, může být dítě umístěno do odpovídající výchovné skupiny.

ČÁST PÁTÁ

PODROBNOSTI ORGANIZAČNÍHO ZABEZPEČENÍ UMÍSŤOVÁNÍ DĚTÍ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM, NEZLETILÝCH MATEK A JEJICH DĚTÍ A DĚTÍ VYŽADUJÍCÍCH VÝCHOVNĚ LÉČEBNÝ REŽIM V DŮSLEDKU JEJICH NEUROLOGICKÉHO POŠKOZENÍ A PSYCHICKÉHO ONEMOCNĚNÍ

§ 10

Děti se zdravotním postižením

(1) Děti mentálně, smyslově a tělesně postižené, děti s vadami řeči, děti s více vadami, nemocné a oslabené (dále jen „děti se zdravotním postižením“) se umísťují zejména do dětských domovů, a to s přihlédnutím k druhu a stupni jejich postižení a ke vzdálenosti dětského domova od sídla školy nebo mateřské školy, v níž je dítě integrováno, popřípadě od sídla speciální školy nebo speciální mateřské školy. Současně se přihlíží k oprávněným zájmům dítěte na udržení a rozvíjení kontaktu s rodinou.

(2) Do dětských domovů se děti umísťují jednotlivě nebo pro ně mohou být vytvořeny samostatné rodinné skupiny. Samostatné rodinné skupiny lze zřídit v dětských domovech, které mohou zajistit denní docházku do odpovídající školy nebo mateřské školy.

(3) V případech, kdy nelze zajistit integraci dítěte ani denní docházku dítěte do příslušné speciální školy, je dítě umístěno do internátu této školy, a to pro období školního vyučování.

(4) Dětem, které jsou umístěny jednotlivě v dětských domovech, je podle potřeby zajišťována péče pedagogickým pracovníkem – speciálním pedagogem nebo péče speciálně pedagogického centra. Je-li v dětském domově zřízena samostatná rodinná skupina pro děti se zdravotním postižením, je alespoň jeden z pedagogických pracovníků, zajišťujících péči o tuto skupinu, speciálním pedagogem. Pro děti, které ovládají pouze znakový jazyk, se vždy zajišťuje možnost komunikace ve znakové řeči.

(5) V případě dětí se zdravotním postižením, umístěných do dětského domova se školou nebo do výchovného ústavu, se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 4, a to s přihlédnutím ke specifickým potřebám dítěte a možnostem dětského domova se školou nebo výchovného ústavu. Děti smyslově, tělesně nebo těžce mentálně postižené, děti s lékařskou diagnózou autismus a děti dlouhodobě nebo chronicky nemocné jsou do dětského domova se školou nebo do výchovného ústavu umísťovány pouze ve výjimečných případech.

§ 11

Nezletilé matky a jejich děti

(1) Do dětských domovů,^8) dětských domovů se školou^9) nebo do výchovných ústavů^10) se nezletilé těhotné dívky nebo matky (dále jen „nezletilé matky“) umísťují zpravidla od dvanáctého týdne těhotenství.

(2) Nezletilým matkám je zajišťována lékařská a poradenská péče prostřednictvím zdravotnických zařízení.

(3) Ředitel zařízení informuje nezletilou matku o možnostech péče o dítě po porodu v rámci výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních. V případě žádosti nezletilé matky o přerušení těhotenství ředitel zařízení předem projedná další postup s osobami odpovědnými za výchovu. Jedná-li se o dívku mladší šestnácti let, je k provedení zákroku nezbytný souhlas těchto osob.

(4) Nezletilé matky plní povinnou školní docházku nebo se připravují na budoucí povolání v příslušné škole, nebrání-li tomu jejich zdravotní stav. Jejich děti jsou po dobu výuky v péči odborného zdravotnického pracovníka^11) nebo pedagogického pracovníka, popřípadě v jeslích nebo mateřské škole.

(5) Děti nezletilých matek jsou do dětského domova, dětského domova se školou nebo výchovného ústavu umístěny výhradně na základě soudního rozhodnutí.

§ 12

Děti vyžadující výchovně léčebný režim v důsledku jejich neurologického poškození a psychického onemocnění

(1) Do dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů, jejichž činnost nebo činnost jejich oddělení je specializovaná na výchovně léčebný režim, jsou přijímány děti vyžadující tento režim v důsledku závažnosti jejich emočních poruch a poruch chování diagnostikovaných příslušným zdravotnickým zařízením (dále jen „děti vyžadující výchovně léčebný režim“), s výjimkou dětí s primárně zdravotní indikací, zejména s psychickým postižením ve smyslu možných rozvíjejících se psychóz, vyžadujících zdravotní péči poskytovanou příslušným zdravotnickým zařízením.

(2) Péči o děti vyžadující výchovně léčebný režim lze v dětských domovech se školou nebo výchovných ústavech zajišťovat pouze v případech, je-li organizačně a personálně zabezpečena možnost individuálních a skupinových forem odpovídajícího terapeutického a psychologického působení. Zpravidla je zajišťována též spolupráce zdravotnického zařízení, které je způsobilé poskytovat požadovanou zdravotní péči.

(3) Do dětských domovů se školou nebo do výchovných ústavů pro děti vyžadující výchovně léčebný režim se tyto děti umísťují na nezbytně nutnou dobu. Dítě, které již výchovně léčebný režim vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nevyžaduje, je přemístěno do dětského domova nebo výchovného ústavu, popřípadě jejich oddělení, bez výchovně léčebného režimu.

ČÁST ŠESTÁ

PODROBNOSTI ORGANIZAČNÍHO ZABEZPEČENÍ UMÍSŤOVÁNÍ A POBYTU DĚTÍ – CIZINCŮ

§ 13

(1) Zařízení pro děti – cizince se zřizuje s počtem nejméně tří a nejvíce šesti rodinných nebo výchovných skupin, z toho nejméně jedna skupina se zřizuje za účelem diagnostického vyšetření dětí – cizinců.

(2) Rodinná nebo výchovná skupina se může sestavit s přihlédnutím k věku a pohlaví dětí – cizinců a k jejich specifickým náboženským a sociálně a kulturně historickým zvyklostem.

§ 14

(1) Zařízení zřízené podle § 13 plní úkoly diagnostické, výchovně vzdělávací, terapeutické a sociální.

(2) V rámci diagnostických úkolů se zjišťuje úroveň dosažených znalostí, dovedností a schopností dítěte – cizince, dále míra jeho znalostí českého jazyka a míra sociálně kulturních, náboženských a sociálně právních potřeb.

(3) V rámci výchovně vzdělávacích úkolů se dětem – cizincům zajišťuje předškolní výchova, základní vzdělávání nebo střední vzdělávání, a to podle míry jejich rozumových a jazykových schopností. Výuku směřující k prohloubení znalostí českého jazyka zajišťuje vždy zařízení pro děti – cizince.