← Aktuální text · Historie

Zákon o spotřebních daních

Aktuální text a fecha 2003-12-31

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon stanoví podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků (dále jen „vybrané výrobky“) spotřebními daněmi a způsob značení a prodeje tabákových výrobků.

(2) Spotřebními daněmi jsou

(dále jen „daň“).

(3) Správu daní vykonávají celní úřady příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně (dále jen „plátce“), pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 2

Daňové území

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

§ 3

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

§ 4

Plátce daně

(1) Plátcem je právnická nebo fyzická osoba,

(2) Osoba s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 1 a 3 a písm. f) a v § 14 odst. 2 a 3 je povinna se registrovat jako plátce u celního úřadu nejpozději do dne vzniku první povinnosti daň přiznat a zaplatit. Osoba uplatňující nárok na vrácení daně je povinna se registrovat u celního úřadu nejpozději do dne, kdy poprvé uplatní nárok na vrácení daně, není-li již jako plátce daně registrována. Plátce je povinen se registrovat ke každé dani samostatně.

(3) Větším množstvím vybraných výrobků je pro účely odstavce 1 písm. f) množství přesahující u

(4) Bližší vymezení plátců daně upravuje pro daň z minerálních olejů § 44, pro daň z lihu § 66, pro daň z piva § 80 a pro daň z vína a meziproduktů § 92.

§ 5

Prokázání zdanění vybraných výrobků

(1) Na daňovém území České republiky se prokazuje zdanění vybraných výrobků při uvedení do volného daňového oběhu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zdanění vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených se prokazuje pouze tehdy, jedná-li se o jejich větší množství (§ 4 odst. 3).

(2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je plátce povinen při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bezodkladně vydat nabyvateli, popřípadě osobě, která pro nabyvatele nebo kupujícího výrobky podle odstavce 1 přechodně nabývá, musí obsahovat tyto údaje:

(3) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je prodávající povinen při prodeji vybraných výrobků bezodkladně vydat, musí obsahovat tyto údaje:

(4) Doklad o dopravě podle odstavce 1 vystavuje právnická nebo fyzická osoba, která vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu vydá pro dopravu, přičemž nejsou splněny podmínky, na jejichž základě je stanovena povinnost vydat daňový doklad podle odstavce 2 nebo doklad o prodeji podle odstavce 3. Doklad o dopravě musí obsahovat tyto údaje:

(5) Zdanění vybraných výrobků při dovozu se prokazuje rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně.

(6) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat pouze s daňovým dokladem, s dokladem o prodeji, s dokladem o dopravě nebo s rozhodnutím celního úřadu podle odstavce 5.

(7) Pro prokázání zdanění minerálních olejů, lihu nebo vybraných výrobků obsahujících líh platí rovněž ustanovení § 51 a 74 tohoto zákona.

§ 6

Prokázání oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně

(1) Oprávněné nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje zvláštním povolením podle § 13 tohoto zákona, bylo-li vydáno, a dokladem o osvobození vybraných výrobků od daně.

(2) Doklad o osvobození od daně podle odstavce 1, který je plátce, popřípadě uživatel povinen bezodkladně vydat při vydání vybraných výrobků osvobozených od daně, musí obsahovat tyto údaje:

(3) Oprávněné nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje zvláštním povolením podle § 13, byla-li povinnost jej vystavit, a zároveň rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně.

(4) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze dopravovat pouze s dokladem o osvobození od daně.

(5) Pro prokázání oprávněnosti nabytí minerálních olejů, lihu a vybraných výrobků obsahujících líh platí rovněž ustanovení § 52 a 75 tohoto zákona.

§ 7

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území České republiky vyrobené nebo na daňové území České republiky dovezené.

(3) Bližší vymezení předmětu daně upravuje u daně z minerálních olejů § 45, daně z lihu § 67, daně z piva § 81, daně z vína a z meziproduktů § 93 a daně z tabákových výrobků § 101.

§ 8

Vznik daňové povinnosti

(1) Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území České republiky nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území České republiky.

§ 9

Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

(2) Při dovozu vybraných výrobků vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Nepodléhají-li vybrané výrobky clu, má se pro účely tohoto zákona za to, že celní dluh vznikl, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vznik, které stanoví zvláštní právní předpis.^13) Při dovozu vybraných výrobků, které byly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle odstavce 1.

(3) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

(4) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem přechodu nebo převodu vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům, které se nacházejí mimo režim podmíněného osvobození od daně a tvoří obchodní majetek,^14) při nájmu podniku nebo jeho části,^15) při prodeji podniku^16) nebo jeho vložení jako vklad do obchodní společnosti nebo družstva.^17)

(5) Další skutečnosti zakládající povinnost daň přiznat a zaplatit jsou stanoveny pro daň z minerálních olejů v § 46, pro daň z lihu v § 68, pro daň z piva v § 83 a pro daň z vína a meziproduktů v § 94.

§ 10

Sazby a výpočet daně

(1) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Výpočet daně pro pivo je stanoven v § 85 odst. 3 a pro tabákové výrobky v § 104.

§ 11

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

(2) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupila zdaněné vybrané výrobky a použila je pro účely, na které se vztahuje osvobození od daně, pohlíží se pro účely tohoto zákona na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.

(3) Pro příjímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně podle odstavce 1 se nevyžaduje zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (§ 13).

(4) Další skutečnosti zakládající nárok na osvobození vybraných výrobků od daně jsou stanoveny pro daň z minerálních olejů v § 49, pro daň z lihu v § 71 a 72, pro daň z piva v § 86, pro daň z vína a meziproduktů v § 97 a pro daň z tabákových výrobků v § 105.

§ 12

Uplatnění nároku na osvobození od daně

(1) Nárok na osvobození vybraného výrobku od daně, včetně odkazu na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle něhož je nárok uplatňován, je uživatel povinen uplatnit u plátce nebo uživatele, a to nejpozději přede dnem jejich vydání, jinak nárok na vydání vybraných výrobků bez daně nevznikne.

(2) Jedná-li se o dovoz vybraných výrobků, uplatňuje nárok na osvobození vybraného výrobku od daně u příslušného celního úřadu uživatel, který musí být současně i deklarantem, a to při podání celního prohlášení, jímž navrhuje propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení. Je-li stanovena povinnost podat celní prohlášení v písemné formě, uplatňuje se nárok na osvobození od daně rovněž písemně.

(3) Nárok na vydání vybraného výrobku za ceny bez daně uživatel prokazuje předložením zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, které mu bylo vydáno podle § 13; neučiní-li tak, má se za to, že nárok na osvobození vybraných výrobků od daně nebyl uplatněn.

(4) Stanoví-li tento zákon jako podmínku pro vydání vybraného výrobku za cenu bez daně předložení zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, je plátce nebo uživatel oprávněn vydat vybraný výrobek pouze uživateli, který takové zvláštní povolení předloží k nahlédnutí.

(5) Uživatel je povinen bezodkladně umístit přijatý vybraný výrobek osvobozený od daně v místě, které je uvedeno ve zvláštním povolení.

§ 13

Zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně

(1) S výjimkou případů podle § 11 odst. 3, § 32, § 53 odst. 3, § 73 odst. 2, § 87, 98 a 106 lze vybrané výrobky přijímat a užívat pouze na základě zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen „zvláštní povolení“). O vydání zvláštního povolení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.

(2) V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

(3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena, kdyby nebyl osvobozen.

(4) Pokud navrhovatel, statutární orgán navrhovatele nebo člen statutárního orgánu navrhovatele není státním občanem České republiky, musí být výpis z evidence Rejstříku trestů^19) nahrazen obdobným dokladem státu, jehož je navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele občanem, jakož i států, ve kterých navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele pobýval v posledních třech letech nepřetržitě 6 měsíců. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení.

(5) Celní ředitelství rozhodne o vydání zvláštního povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v konkursním či vyrovnacím řízení podle zvláštního právního předpisu.^20) Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

(6) Za závažné porušení celních nebo daňových předpisů se pro účely tohoto zákona považuje takové jejich porušení, za které byla uložena pokuta nebo penále ve výši 250 000 Kč a vyšší; opakovaným porušením celních nebo daňových předpisů je jejich porušení, k němuž došlo více než pětkrát během 2 let předcházejících dni podání návrhu.

(7) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

(8) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

(9) Celní ředitelství ve zvláštním povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), g) a h).

(10) Celní ředitelství může ve zvláštním povolení stanovit další podmínky zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.

(11) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání zvláštního povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(12) Rozhodnutí o vydání zvláštního povolení vyhotoví celní ředitelství ve čtyřech stejnopisech, z nichž jedno je určeno uživateli, druhé celnímu úřadu příslušnému pro uživatele, třetí dodavateli vybraných výrobků a čtvrté celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele vybraných výrobků.

(13) Celní ředitelství v souvislosti s vydáním prvního zvláštního povolení přidělí uživateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

(14) V rozhodnutí o zvláštním povolení stanoví celní ředitelství dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Zvláštní povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno; to neplatí, jde-li o zvláštní povolení týkající se lihu, v němž lze stanovit platnost pouze do konce kalendářního roku, v němž bylo zvláštní povolení vydáno.

(15) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání zvláštního povolení nevyhovuje, musí být odůvodněno.

(16) O vydání nového zvláštního povolení je uživatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího zvláštního povolení, pokud hodlá nepřerušeně přijímat vybrané výrobky osvobozené od daně.

(17) Uživatel je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) nebo b) do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle odstavce 2 písm. c), d), e), g) nebo h) je uživatel povinen oznámit předem.

(18) Dojde-li ke změně

celní ředitelství vydá rozhodnutí o změně původního zvláštního povolení.

(19) Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených ve zvláštním povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového zvláštního povolení a o odejmutí zvláštního povolení předchozího. Zanikne-li původní zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového zvláštního povolení celní ředitelství rozhodne o odejmutí původního zvláštního povolení.

(20) Zvláštní povolení zaniká

(21) Celní ředitelství odejme zvláštní povolení, jestliže

(22) Zanikne-li zvláštní povolení nebo je-li zvláštní povolení odejmuto, uživatel provede za přítomnosti celního úřadu bezodkladně, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň. V případě podle odstavce 20 písm. c) inventarizaci ve stejné lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce; není-li inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, zaniklo-li zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo bylo-li podle odstavce 19 odejmuto, pokud bylo téže osobě z těchto důvodů vydáno zvláštní povolení nové.

(23) Další podmínky týkající se zvláštního povolení upravuje § 53 pro minerální oleje, § 73 pro líh, § 87 pro pivo, § 98 pro víno a § 106 pro tabákové výrobky.

§ 14

Vracení daně plátci

(1) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem

(4) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká oprávněným příjemcům nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli daňového skladu, pokud vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně, dojde-li ke zničení vybraných výrobků v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události.

(6) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (§ 18).

(7) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně zaplacené daně vypočtené sazbou daně platnou v den dovozu nebo v den uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu.

(8) Přesahuje-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.

(9) Pokud plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při dalším uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na tyto výrobky tak, jako kdyby byl tento nárok uplatněn a přiznán.

(10) Nárok na vrácení daně upravuje rovněž § 28 odst. 9 tohoto zákona pro případy porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy a § 54 až 57 pro případy týkající se vrácení daně z minerálních olejů.

§ 15

Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit

(1) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle smluv, které jsou součástí českého právního řádu,^22) (dále jen „osoba požívající výsad a imunit“) rozumí:

(2) Zaplacená daň se vrací

(3) U členů orgánu Evropských společenství, který má sídlo na daňovém území České republiky, včetně jejich rodinných příslušníků se daň vrací maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok.

(4) Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti u osob podle odstavce 2 písm. a) jak z hlediska osob, na které se vzájemnost při vracení daně vztahuje, tak i z hlediska věcného a hodnotového rozsahu vybraných výrobků v příloze vyplněného daňového přiznání, která je nedílnou součástí daňového přiznání.

(5) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnil nákup vybraných výrobků za ceny obsahující spotřební daň. Nárok na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnil nákup vybraných výrobků. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. a) až d) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně za účelem výkonu funkce těchto osob. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. e) až g) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu.

(6) Osobě požívající výsad a imunit se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji je vyšší než 2 000 Kč. Toto omezení se nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle § 5, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(8) Jestliže nakoupené množství vybraných výrobků je menší než množství uvedené v § 4 odst. 3, doklad o prodeji vybraných výrobků, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, obsahuje tyto údaje:

(9) Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání, které se podává příslušnému celnímu úřadu na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení prvního zdaňovacího období v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku. Po tomto datu nelze již nárok na vrácení daně za předchozí období uplatnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává.

(10) Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(11) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) kalendářní měsíc a u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) kalendářní čtvrtletí.

(12) Pro účely vracení daně podává daňové přiznání osoba požívající výsad a imunit takto:

(13) Osobě požívající výsad a imunit se vrátí zaplacená daň do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření. Pokud je podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, celní úřad vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby ve lhůtě stanovené celním úřadem vady nebo pochybnosti odstranila. Daň celní úřad nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání.

(14) Osoba uvedená v odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemůže uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle § 14 a 54 až 57.

§ 16

Zánik nároku na vrácení daně

Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být poprvé uplatněn, nestanoví-li tento zákon jinak. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k opětovnému uvedení téhož vybraného výrobku do volného daňového oběhu, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem uvedení tohoto vybraného výrobku do volného daňového oběhu zaniká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

§ 17

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc.

§ 18

Daňové přiznání a splatnost daně

(1) Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud tento zákon nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.

(3) Dodatečné daňové přiznání na snížení daně nebo na zvýšení uplatněného nároku na vrácení daně může plátce uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká, nebo ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Dodatečné daňové přiznání nelze uplatnit u dovážených vybraných výrobků.

(4) Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursu.^20)

(5) Daň je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, pokud tento zákon nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.

(6) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 1 u vybraných výrobků, které po vzniku daňové povinnosti podle § 8 nebyly okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(7) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. a), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni zjištění ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků.

(8) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. f), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti.

(9) Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost daně jsou upraveny v § 116.

§ 19

Podmíněné osvobození od daně

(1) Vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže je

(2) Za daňový sklad se považuje

(3) Vybrané výrobky se mohou vyrábět výhradně v podniku na výrobu vybraných výrobků podle odstavce 2 písm. a), pokud tento zákon nestanoví jinak. Porušení této povinnosti se považuje za závažné porušení tohoto zákona ve smyslu zvláštního právního předpisu.^25)

(4) V daňovém skladu mohou být vybrané výrobky umístěny pouze v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 3 a § 78 odst. 5).

(5) Podmíněné osvobození od daně dále upravují rovněž zvláštní ustanovení (§ 59, 78, 89 a 99).

§ 20

Povolení k provozování daňového skladu

(1) Daňový sklad lze provozovat pouze na základě povolení, které vydává celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.

(2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

(3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. n) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

(4) Pokud navrhovatel, statutární orgán navrhovatele nebo člen statutárního orgánu navrhovatele není státním občanem České republiky, musí být výpis z evidence Rejstříku trestů^19) nahrazen obdobným dokladem státu, jehož je navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele občanem, jakož i států, ve kterých navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele pobýval v posledních třech letech nepřetržitě 6 měsíců. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení.

(5) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním či vyrovnacím řízení podle zvláštního právního předpisu.^20) Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

(6) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

(7) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

(8) Celní ředitelství stanoví pro každý daňový sklad výši zajištění daně a vydá povolení k provozování daňového skladu pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň podle § 21.

(9) Celní ředitelství vydává samostatné povolení pro každý daňový sklad a uvádí v něm skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), c), d), f) až j) a n), s výjimkou technické dokumentace a s výjimkou technologického popisu postupu výroby vybraných výrobků.

(10) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.

(11) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému daňovému skladu evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

(12) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(13) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu nevyhovuje, musí být odůvodněno.

(14) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu místně příslušnému daňovému skladu celnímu ředitelství každou změnu skutečností a údajů uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní od jejího vzniku. Celní úřad místně příslušný daňovému skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.

(15) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu provozovatele daňového skladu, údajů o provozovaných daňových skladech, měřicích zařízení, množství vyráběných nebo skladovaných vybraných výrobků, celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.

(16) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího.

(17) Povolení k provozování daňového skladu zaniká

(18) Celní ředitelství povolení k provozování daňového skladu odejme, jestliže

(19) Pokud je plátci, který je provozovatelem dvou či více daňových skladů, odejmuto povolení k provozování některého daňového skladu podle odstavce 18 písm. b), odejmou se mu také povolení k provozování ostatních daňových skladů.

(20) Bylo-li povolení k provozování daňového skladu odejmuto podle odstavce 18 písm. b), d), e) nebo podle odstavce 19, může být takovému provozovateli daňového skladu vydáno nové povolení k provozování daňového skladu nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování daňového skladu.

(21) Zanikne-li povolení k provozování daňového skladu nebo je-li toto povolení odejmuto,

(22) Další náležitosti návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 61 a pro tabákové výrobky v § 117.

§ 21

Zajištění daně

(1) Zajištění daně může být poskytnuto

(2) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.

(3) Celní úřad požaduje splnění dluhu po ručiteli, vyzval-li plátce k zaplacení daně včetně jejího příslušenství a plátce ve stanovené lhůtě daň včetně jejího příslušenství nezaplatil.

(4) Pro každý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat

(5) V případě nově založeného daňového skladu musí zajištění daně odpovídat očekávané daňové povinnosti nebo výši daně podle odstavce 4 za jednu dvanáctinu běžného roku bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl daňový sklad založen. Za den založení daňového skladu se považuje den, kdy povolení k provozování takového daňového skladu nabylo právní moci.

(6) Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění daně. Pokud součet skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle odstavce 4 za tři po sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než tři dvanáctiny výše daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků v běžném roce, a tři dvanáctiny výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce, je provozovatel daňového skladu povinen doplnit zajištění daně do 15 kalendářních dní ode dne zjištění.

(7) Pokud provozovatel daňového skladu nedoplní zajištění daně podle odstavce 6, celní úřad je povinen provozovatele daňového skladu k doplnění zajištění daně vyzvat. Na základě výzvy celního úřadu je provozovatel daňového skladu povinen zajištění daně doplnit do 4 pracovních dní ode dne doručení výzvy.

(8) V případě, že skutečná výše daňové povinnosti nebo výše daně podle odstavce 4 po uplynutí tří za sebou bezprostředně následujících zdaňovacích období je nižší nejméně o 20 % než poskytnuté zajištění daně, může provozovatel daňového skladu požádat prostřednictvím celního úřadu celní ředitelství o snížení poskytnutého zajištění daně. Celní ředitelství je povinno o takové žádosti rozhodnout do 30 kalendářních dní ode dne doručení žádosti. Pokud je zajištění daně poskytnuto převodem peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu, vrátí se rozdíl mezi původní výší zajištění a novou výší zajištění ve lhůtě uvedené v předchozí větě.

(9) Provozovatel daňového skladu nebo plátce, který podal návrh na povolení provozovat daňový sklad, může požádat prostřednictvím celního úřadu celní ředitelství o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, i když nejsou splněny podmínky podle odstavce 8. Celní ředitelství může v takovém případě povolit snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí, pokud nejsou pochyby o daňové spolehlivosti provozovatele daňového skladu a pokud tento provozovatel dlouhodobě vykazuje finanční stabilitu, plní řádně a včas své platební povinnosti, je schopen dostát svým závazkům a aktivně spolupracuje s celními orgány. Žádost o takové snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí musí být doložena doklady umožňujícími zhodnotit finanční a majetkovou situaci provozovatele daňového skladu.

(10) Rozhodnutí, kterým celní ředitelství povolí snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí, se vydává na dobu určitou, a to nejdéle na dobu jednoho roku ode dne vydání tohoto povolení. O vydání nového povolení je provozovatel daňového skladu nebo navrhovatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud chce, aby mu bylo poskytnuto nepřerušeně snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí. Celní ředitelství rozhodne o návrhu na snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodů uvědomit.

(11) Proti rozhodnutí celního ředitelství, jímž byla žádost podaná podle odstavce 9 zamítnuta, se nelze odvolat. Novou žádost lze podat nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne doručení zamítavého rozhodnutí.

(12) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, a to do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny. Celní úřad u provozovatele daňového skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.

(13) Celní ředitelství může změnit nebo zrušit rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, pokud by bylo ohroženo vybrání daně nebo pokud se změní skutečnosti, na jejichž základě bylo zajištění daně sníženo nebo bylo od něj upuštěno.

(14) Prováděcí právní předpis stanoví způsob a náležitosti prokazování skutečností uvedených v odstavci 9.

(15) Zajištění daně dále upravují § 58, 77 a 90.

§ 24

Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky

(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat z daňového skladu do jiného daňového skladu pouze s průvodním dokladem (§ 26), pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 100).

(2) Vybrané výrobky lze dopravovat pouze, pokud je poskytnuto zajištění daně na dopravované vybrané výrobky. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro provozování daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Pokud zajištění daně podle § 21 nepokrývá daň připadající na množství vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, je provozovatel daňového skladu povinen poskytnout další zajištění daně tak, aby odpovídalo výši daně připadající na množství dopravovaných vybraných výrobků. Celní úřad může na žádost provozovatele daňového skladu udělit souhlas s tím, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí.

(3) Provozovatel daňového skladu je povinen před zahájením dopravy vybraných výrobků uvědomit o tom celní úřad, který je místně příslušný daňovému skladu, ze kterého má být doprava zahájena; doprava vybraných výrobků může být zahájena jen se souhlasem tohoto celního úřadu. Celní úřad vydá souhlas s dopravou vybraných výrobků bezodkladně poté, co bude splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 a podmínka označení vybraných výrobků (§ 41 odst. 6). Celní úřad může stanovit lhůtu, ve které mají být vybrané výrobky dopraveny do přijímajícího daňového skladu, a trasu, po které mají být vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány.

(4) Celní úřad místně příslušný daňovému skladu je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu.

(5) Doprava vybraných výrobků je ukončena přijetím přijímajícím daňovým skladem. Vybrané výrobky dopravované v režimu podmíněného osvobození od daně musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v daňovém skladu. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava vybraných výrobků byla ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní po předložení potvrzeného průvodního dokladu a po oznámení ukončení dopravy celním úřadem místně příslušným pro daňový sklad, ve kterém byla doprava ukončena, a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla.

(6) Pokud se změní během dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně místo určení nebo přijímající daňový sklad, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen bezodkladně oznámit tuto změnu celnímu úřadu, který povolil zahájení dopravy. Provozovatel odesílajícího daňového skladu je povinen rovněž bezodkladně zajistit zaznamenání změny na zadní straně průvodního dokladu.

§ 26

Průvodní doklad pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně

(1) Vybrané výrobky mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s průvodním dokladem, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Potvrzením přijetí vybraných výrobků na průvodním dokladu přijímajícím daňovým skladem nebo oprávněným příjemcem přechází odpovědnost za porušení režimu podmíněného osvobození od daně na provozovatele přijímajícího daňového skladu nebo oprávněného příjemce.

(3) Místo průvodního dokladu může být použit

(4) Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo během dopravy a nebyly způsobeny nepředvídatelnou a neodvratitelnou událostí a nejedná se o přirozené úbytky, celní úřad příslušný přijímajícímu daňovému skladu nebo oprávněnému příjemci vyznačí na rubu vyhotovení průvodního dokladu, které se vrací odesílajícímu daňovému skladu.

(5) Provozovatel odesílajícího daňového skladu vyhotoví průvodní doklad v pěti vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2, 3, 4 a 5. Vyhotovení č. 1 je určeno pro odesílající daňový sklad, vyhotovení č. 2, 3 a 4 odevzdá dopravci vybraných výrobků a vyhotovení č. 5 si ponechá celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, z kterého je doprava zahájena.

(6) Neobsahuje-li průvodní doklad vady, celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, z kterého je doprava zahájena, vyznačí bezodkladně na vyhotovení č. 1 souhlas se zahájením dopravy. Pokud celní úřad vydal rozhodnutí, že souhlas se zahájením dopravy je oprávněn vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu, vydá určenému zaměstnanci služební razítko pro vydávání souhlasu se zahájením dopravy.

(7) Přijímající daňový sklad nebo oprávněný příjemce si ponechá vyhotovení č. 2 a na vyhotoveních č. 3 a 4 potvrdí příjem vybraných výrobků.

(8) Přijímající daňový sklad nebo oprávněný příjemce odešle nejpozději následující pracovní den po dni ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 3 a 4 celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad nebo pro oprávněného příjemce. Celní úřad ověří správnost a platnost údajů na vyhotovení č. 3 a zašle je zpět přijímajícímu daňovému skladu nebo oprávněnému příjemci a zároveň uvědomí celní úřad místně příslušný daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, o dni ukončení dopravy vybraných výrobků. Přijímající daňový sklad nebo oprávněný příjemce odešle nejpozději následující pracovní den po obdržení ověřeného vyhotovení č. 3 toto vyhotovení provozovateli odesílajícího daňového skladu.

(9) Celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ve kterém byla doprava ukončena, nebo pro oprávněného příjemce oznámí ukončení dopravy vybraných výrobků celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad, z kterého byla doprava zahájena, a to nejpozději do 15 kalendářních dní po přijetí potvrzeného vyhotovení č. 4.

(10) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti průvodního dokladu a podmínky jeho užívání.

§ 28

Porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy

(1) K porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy dojde, pokud tento zákon nestanoví jinak, jestliže vybrané výrobky nejsou ve stanovené lhůtě

(2) Pokud nebyly splněny podmínky uvedené v odstavci 1 v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události a celní úřad místně příslušný odesílajícímu daňovému skladu byl o této události bezodkladně informován, nepovažuje se nesplnění těchto podmínek za porušení režimu podmíněného osvobození od daně.

(3) Vybrané výrobky, u kterých k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo, jsou považovány za vyjmuté z tohoto režimu.

(4) Zjistí-li se, že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy došlo na daňovém území České republiky, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

(7) Byly-li vybrané výrobky odeslány z daňového skladu na daňovém území České republiky do daňového skladu nebo k oprávněnému příjemci nebo na výstupní pohraniční celní úřad v jiném členském státě a přijímající provozovatel daňového skladu nebo oprávněný příjemce neprokáže nebo výstupní pohraniční úřad nepotvrdí ve lhůtě 4 měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky

považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a), b) nebo c), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu celní úřad místně příslušný daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy.

(8) Povinnost daň přiznat a zaplatit má provozovatel odesílajícího daňového skladu. Společně a nerozdílně odpovídá za daň s provozovatelem odesílajícího daňového skladu provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo oprávněný příjemce na daňovém území České republiky, pokud vybrané výrobky již před vznikem této povinnosti nabyl, a dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud poskytl na místo provozovatele odesílajícího daňového skladu zajištění daně. Osoba, která vyňala vybrané výrobky během dopravy z režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, ručí společně a nerozdílně za daň.

§ 34

Dovoz vybraných výrobků

(1) Jsou-li vybrané výrobky dováženy na daňové území České republiky a nejsou-li uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně nebo nachází-li se v celním řízení nebo ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu na daňovém území České republiky, daň je vybírána za podmínek stanovených celními předpisy.

(2) Vybrané výrobky lze po propuštění do režimu volného oběhu dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu (§ 24). Přijímající provozovatel daňového skladu vyhotoví průvodní doklad podle § 26, ve kterém místo odesílatele uvede vstupní pohraniční celní úřad.

(3) Dovážené vybrané výrobky uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky musí být bezodkladně umístěny v daňovém skladu.

(4) Při dovozu vybraných výrobků se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1, § 9 odst. 2 a § 18 odst. 2 a 5.

(5) Další podmínky týkající se dovozu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 63 a pro tabákové výrobky v § 108 tohoto zákona.

§ 35

Vývoz vybraných výrobků

(1) Při vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je vyvážející provozovatel daňového skladu povinen vyhotovit průvodní doklad podle § 26 v pěti vyhotoveních označených číslicemi 1 až 5, ve kterém jako místo příjemce uvede pohraniční celní úřad.

(2) Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílající provozovatel daňového skladu, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci vybraných výrobků a vyhotovení č. 4 zašle celnímu úřadu. Vyhotovení č. 5 si ponechá celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ze kterého je doprava zahájena. Neobsahuje-li průvodní doklad vady, celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ze kterého je doprava zahájena, na vyhotovení č. 1 bezodkladně vyznačí souhlas se zahájením dopravy.

(3) Pohraniční celní úřad na vyhotoveních č. 2 a 3 potvrdí výstup vyvážených vybraných výrobků z daňového území České republiky. Tímto potvrzením se doprava vyvážených vybraných výrobků považuje za ukončenou.

(4) Pohraniční celní úřad odešle nejpozději první pracovní den po ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 2 příslušnému vnitrozemskému celnímu úřadu a potvrzené vyhotovení č. 3 celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad, ze kterého byla doprava zahájena.

(5) Další podmínky týkající se vývozu minerálních olejů jsou stanoveny v § 64 tohoto zákona.

§ 37

Evidence v podniku na výrobu vybraných výrobků

(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) je povinen vést evidenci vybraných výrobků

(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny

(3) Zápis do evidence po výrobě, zpracování, vydání, převzetí nebo použití vybraných výrobků musí být učiněn ve lhůtě stanovené celním ředitelstvím.

§ 38

Evidence ve skladu vybraných výrobků

(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. b) je povinen vést evidenci vybraných výrobků

(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f) a odst. 3 obdobně.

§ 40

Evidence vedená uživatelem

(1) Uživatel je povinen vést evidenci vybraných výrobků

(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až e) a odst. 3 obdobně.

§ 41

Oprávnění celních úřadů a celních ředitelství

(1) Celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny kontrolovat plnění podmínek povolení provozování daňového skladu, zvláštních povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně a oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků.

(2) Celní úřad je oprávněn nařídit plátci nebo uživateli provedení inventarizace ve lhůtě stanovené celním úřadem. O výsledku inventarizace informuje plátce nebo uživatel celní úřad následující pracovní den po skončení inventury.

(3) Kterýkoliv celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny vstupovat do každé provozní budovy, místnosti nebo místa, kde jsou vyráběny, zpracovávány nebo skladovány vybrané výrobky. Celní úřad nebo celní ředitelství jsou také oprávněny vstupovat do prostor, o kterých je známo nebo se dá důvodně předpokládat, že se v nich vybrané výrobky vyrábějí, zpracovávají nebo skladují. Toto právo mají také, jde-li o byt, který je užíván pro účely podnikání.

(4) Kterýkoliv celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny zastavovat dopravní prostředky a provádět jejich kontrolu za účelem zjištění, zda druh a množství dopravovaných vybraných výrobků odpovídají druhu a množství vybraných výrobků uvedených v průvodních dokladech nebo v dokladech stanovených pro dopravu vybraných výrobků. Tuto kontrolu jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny provádět také u dopravovaných zásilek. Kontrolovaná osoba je povinna úkony vyplývající z tohoto oprávnění strpět a poskytnout celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství potřebnou součinnost.

(5) V rámci svých oprávnění podle odstavců 3 a 4 jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny odebírat vzorky vyráběných, zpracovávaných, skladovaných i dopravovaných vybraných výrobků.

(6) Celní úřad, který vydává souhlas se zahájením dopravy podle § 24 a 25, je oprávněn nařídit před zahájením dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně označení těchto výrobků.

(7) Plátci a uživatelé jsou povinni umožnit za účelem výkonu správy daně nepřetržitou přítomnost zaměstnanců celního úřadu v prostorách určených k podnikatelské činnosti, pokud o to celní úřad nebo celní ředitelství požádá. Plátci a uživatelé jsou povinni poskytnout celnímu úřadu k výkonu správy daně potřebnou součinnost včetně bezúplatného poskytnutí kancelářských prostor.

(8) Nedotčeno zůstává oprávnění celních úřadů a celních ředitelství týkající se daně z minerálních olejů v § 65.

§ 42

Zajištění, propadnutí a zabrání vybraných výrobků a dopravních prostředků

(1) Zjistí-li celní úřad nebo celní ředitelství, že

rozhodne o zajištění těchto vybraných výrobků, popřípadě i dopravního prostředku, který je dopravuje.

(2) Celní úřad nebo celní ředitelství rozhodne o zajištění vybraných výrobků rovněž tehdy, pokud právnická nebo fyzická osoba, která tyto výrobky skladuje ve větším množství (§ 4 odst. 3), neprokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich oprávněného nabytí za ceny bez daně.

(3) Postup podle odstavců 1 a 2 provede celní úřad nebo celní ředitelství, které zjistí důvody pro takové opatření jako první. Pokud o zajištění rozhodne celní úřad, je povinen o tom informovat bez zbytečných průtahů bezprostředně nadřízené celní ředitelství.

(4) Celní úřad nebo celní ředitelství ústně oznámí opatření o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku osobě, u které byly vybrané výrobky nebo dopravní prostředek zjištěny (dále jen „kontrolovaná osoba“), a bezodkladně vyhotoví protokol, ve kterém uvede i důvod zajištění, popis zajištěných vybraných výrobků, popřípadě popis zajištěného dopravního prostředku. Zaměstnanec celního úřadu nebo celního ředitelství předá kopii protokolu kontrolované osobě. Rozhodnutí o zajištění musí být vydáno následující pracovní den po dni vyhotovení protokolu.

(5) V rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se uvedou důvody, pro které se vybrané výrobky nebo dopravní prostředek zajišťují, a poučení o právech a povinnostech osoby, jíž se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se též uvede upozornění, že u zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může být uloženo propadnutí nebo rozhodnuto o zabrání, jestliže se prokáží důvody rozhodné pro zajištění.

(6) Proti rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může kontrolovaná osoba podat odvolání nejpozději do 7 pracovních dní ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Toto odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán, kterým je nejblíže vyšší nadřízený orgán, rozhodne o odvolání bez zbytečných průtahů. Doručování upravuje zákon o správě daní; proti rozhodnutí o odvolání lze podat jen mimořádné opravné prostředky nebo podnět k soudnímu přezkoumání.

(7) Celní úřad nebo celní ředitelství uskladní zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství vydat. Odmítne-li vydání, vybrané výrobky nebo dopravní prostředek jsou jí odňaty. O vydání nebo odnětí zajištěné věci celní úřad nebo celní ředitelství vyhotoví úřední záznam. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba.

(8) Celní úřad nebo celní ředitelství může místo postupu podle odstavce 6 ponechat zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek kontrolované osobě a uložit jí, že je nesmí používat, prodávat nebo s nimi jiným způsobem nakládat.

(9) Zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku trvá do doby, než je pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky.

(10) Rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, pokud se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky, musí být zrušeno písemným rozhodnutím a toto rozhodnutí musí být doručeno kontrolované osobě. Pokud rozhodnutí o zajištění bylo zrušeno, musí být kontrolované osobě zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu. O vrácení se sepíše protokol.

(11) Celní ředitelství je oprávněno uložit propadnutí vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2, nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže

(12) Celní ředitelství je oprávněno rozhodnout o zabrání vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2, nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže osoba, která tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní, není celnímu ředitelství známa.

(13) Proti uloženému propadnutí vybraných výrobků nebo dopravního prostředku lze podat odvolání do 30 kalendářních dní ode dne, který následuje po doručení rozhodnutí o uložení propadnutí, a to u celního ředitelství, které o uložení propadnutí rozhodlo. Proti rozhodnutí o odvolání se již další odvolání nepřipouští.

(14) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se stává stát.

(15) Vybrané výrobky s výjimkou tabákových výrobků, u kterých bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání, celní úřad nebo celní ředitelství prodá k přepracování v dražbě. Jestliže tyto vybrané výrobky nelze přepracovat s ohledem na jejich charakter, zničí se. Tabákové výrobky, u kterých bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání, se zničí vždy.

(16) Propadlé nebo zabrané vybrané výrobky se zničí na náklad vlastníka vybraných výrobků nebo, není-li znám, na náklad fyzické nebo právnické osoby, která tyto vybrané výrobky dopravovala, skladovala nebo prodávala.

(17) Dopravní prostředek, u kterého bylo uloženo jeho propadnutí nebo rozhodnuto o jeho zabrání, se prodá zpravidla v dražbě. Pokud dopravní prostředek nemohl být prodán v dražbě, bude prodán osobě oprávněné obchodovat s dopravními prostředky.

§ 43

Pokuty

(1) Použije-li celní úřad zajištění daně na úhradu daně, uloží provozovateli daňového skladu, oprávněnému příjemci podle § 22 nebo uživateli pokutu ve výši 10 % z částky zajištění daně použité na úhradu daně. Pokud celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně podle § 23 odst. 4 a § 29 odst. 2, pokuta se neukládá.

(2) Rozhodnutí o uložení pokuty musí být odůvodněno.

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ

§ 44

Plátce daně z minerálních olejů

(1) Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí minerální oleje do státních hmotných rezerv.^34)

(2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit

§ 45

Předmět daně z minerálních olejů

(1) Předmětem daně jsou tyto minerální oleje:

uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19,

uvedené pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21.

(2) Předmětem daně jsou také

(3) Předmětem daně jsou také minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury

(4) Minerální oleje uvedené v odstavci 3 jsou předmětem daně pouze tehdy, jsou-li určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla nebo používány pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla.

(5) Předmětem daně jsou také všechny výrobky, které nejsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů.

(6) Předmětem daně jsou také všechny výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou uhlí, lignitu, rašeliny a obdobných pevných uhlovodíků, s výjimkou zemního plynu a s výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla.

(7) Předmětem daně jsou také výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnidlo (aditiv) do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů s výjimkou výrobků, které absorbují vodu z minerálních olejů v nádržích a palivových systémech.

(8) Subjekt, který nakupuje zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) či stlačené plyny uvedené v odstavci 1 písm. h), i) nebo j), je povinen nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu prodávajícímu písemně oznámit, pro jaký účel budou tyto plyny použity. Pokud tak neučiní, zdaní se tyto plyny sazbou daně stanovenou pro tyto plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů.

(9) Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) nesmí být skladovány společně ve stejném zásobníku, pokud tento zásobník pro společné skladování není daňovým skladem. Jednotlivé zásobníky, ve kterých jsou zkapalněné ropné plyny podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g) odděleně skladovány, nesmí být vzájemně propojeny. Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e) mohou být skladovány pouze v zásobníku pevně spojeném se zemí, který je kolaudován jako stavba podle zvláštního právního předpisu,^36) pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 8).

§ 46

Vznik povinnosti daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká také okamžikem uvedení nezdaněných minerálních olejů osvobozených od daně s určením pro státní hmotné rezervy do volného daňového oběhu plátci daně uvedenými v § 44 odst. 1.

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

§ 47

Základ daně z minerálních olejů

(1) Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 °C. To neplatí pro těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c), pro zkapalněné ropné plyny a pro stlačené plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti.

(2) Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(3) Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost, se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

§ 48

Sazby daně z minerálních olejů

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

Kód nomenklatury Text Sazba daně
2710 motorové a technické benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně 11 840 Kč/1000 l
motorové a technické benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l 13 710 Kč/1000 l
Střední oleje, těžké plynové oleje a těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) 9 950 Kč/1000 l
těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) 472 Kč/t
odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d) 0 Kč/1000 l
2711 zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e) 3 933 Kč/t
zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. f) 0 Kč/t
zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. g) 1 290 Kč/t
stlačené plyny podle § 45 odst. 1 písm. h) 3 355 Kč/t
stlačené plyny podle § 45 odst. 1 písm. i) 0 Kč/t
stlačené plyny podle § 45 odst. 1 písm. j) 387 Kč/t

(2) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(3) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 11 840 Kč/1000 l.

(4) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

(5) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) se zdaňují sazbou 6 866 Kč/1000 l.

(6) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 11 840 Kč/1000 l.

(7) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

(8) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(9) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(10) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(11) Výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(12) Výrobky uvedené v § 45 odst. 7 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují. Výrobky používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej, pro který jsou určeny. Pokud jsou tyto výrobky určeny jako přísada nebo plnidlo do dvou nebo více minerálních olejů, pro které je stanovena rozdílná sazba daně, zdaňují se sazbou daně vyšší.

§ 49

Osvobození od daně z minerálních olejů

(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla.

(2) Od daně jsou osvobozeny odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d), pokud byly získány výměnou olejů v motorech, v převodovkách, v transformátorech, v hydraulických zařízeních, v ložiscích, případně výměnou olejových náplní ve strojích a zařízeních, a pokud jsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Olejem získaným výměnou se pro účely tohoto zákona rozumí získání nejvýše stejného množství oleje, který byl nově vložen.

(3) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 a 2 spotřebované v prostorách podniku na výrobu vybraných výrobků podle § 19 odst. 2 písm. a), ve kterém byly vyrobeny nebo zpracovány. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu těchto minerálních olejů pro účely nesouvisející s výrobou, zejména pak pro pohon motorových vozidel.

(4) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 a 2, které jsou za účelem chemické redukce vstřikovány do vysokých pecí jako přísada ke koksu používanému jako hlavní palivo.

(5) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje používané jako pohonná hmota pro mezinárodní i vnitrostátní obchodní leteckou dopravu a pro letecké práce. Obchodní leteckou dopravou je doprava osob, zvířat, zavazadel, věcí a pošty letadly. Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu.

(6) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) používané jako pohonná hmota pro mezinárodní vodní dopravu.

(7) Mezinárodní leteckou a vodní dopravou se pro účely tohoto zákona rozumí doprava

(12) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje dodávané od výrobce nebo dovezené do státních hmotných rezerv a minerální oleje vydané zpět výrobci nebo dovozci v rámci obměny státních hmotných rezerv nebo v rámci půjčky státních hmotných rezerv.

(13) Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a kvasného lihu zvláštně denaturovaného uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) používané jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů uvedených v § 3 písm. p).

(14) Od daně jsou dále osvobozeny minerální oleje ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při distribuci a skladování. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda ztráty vzniklé při výrobě, skladování a dopravě minerálních olejů odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát jiných plátců při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

§ 50

Doprava minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky

(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze

(2) Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle § 49 odst. 1, 4, 5, 6, 8, 10 a 12, je jejich odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tyto minerální oleje nebyly osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu minerálních olejů. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu minerálních olejů rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto minerálních olejů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně souhlasí.

(3) Minerální oleje dopravované podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13. Pokud bylo poskytnuto zajištění pro dopravu minerálních olejů podle odstavce 2, celní úřad uvolní zajištění daně do 5 pracovních dní od ukončení dopravy. Za ukončení dopravy se považuje den přijetí minerálních olejů dopravovaných podle odstavce 1 uživatelem.

§ 51

Prokázání zdanění minerálních olejů

(1) V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se doklad týká.

(2) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) se jejich zdanění prokazuje kromě daňového dokladu podle § 5 odst. 2, dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 také dokladem o zajištění daně podle § 60 odst. 5.

§ 52

Prokázání oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně

(1) Při prokazování oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně podle § 6 se u minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 3 doklad o osvobození od daně nevyžaduje.

(2) V dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se tento doklad týká.

(3) Při dopravě minerálních olejů podle § 50 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.

§ 53

Zvláštní povolení pro přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně

(1) Minerální oleje osvobozené od daně lze na základě zvláštního povolení (§ 13) také prodávat, a to výhradně dalšímu uživateli, kterému bylo také vydáno zvláštní povolení.

(2) V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se má zvláštní povolení týkat, a předpokládané roční množství prodeje minerálních olejů.

(3) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 2 a 12 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.

§ 54

Vracení daně z minerálních olejů plátci

(1) U zdaněných minerálních olejů obsahujících líh podle § 45 odst. 2 písm. d) vzniká nárok na vrácení daně dnem jejich uvedení do volného daňového oběhu. Daň se vrací ve výši odpovídající množství kvasného zvláštně denaturovaného lihu^35) obsaženého v minerálním oleji.

(2) U zdaněných minerálních olejů obsahujících etyl-terciál-butyl-éter podle § 45 odst. 2 písm. e) vyrobený z kvasného zvláštně denaturovaného lihu^35) vzniká nárok na vrácení daně dnem jejich uvedení do volného daňového oběhu. Daň se vrací ve výši odpovídající 45 % množství etyl-terciál-butyl-éteru obsaženého v minerálním oleji. U nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru obsaženého ve směsi podle § 45 odst. 2 písm. e) se daň vrací ve výši odpovídající množství nezreagovaného lihu obsaženému v této směsi.

(3) Nárok na vrácení daně uplatňuje plátce způsobem stanoveným v § 14 odst. 6 a ve lhůtě stanovené v § 16. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, ačkoliv uplatněn být mohl, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(4) Nárok na vrácení daně u minerálních olejů vzniká provozovateli daňového skladu také v případě, kdy jsou mu vráceny k přepracování nebo úpravě zdaněné minerální oleje znečištěné nebo nezáměrně smíšené.

§ 55

Vracení daně z minerálních olejů ozbrojeným silám členských států NATO s výjimkou ozbrojených sil České republiky

(1) V rozsahu, v jakém vojenský a civilní personál vysílajícího státu,^37) případně Organizace Severoatlantické smlouvy nakoupí minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. a) a b) a podle § 45 odst. 2 písm. c) pro služební vozidla, letadla a lodě na území České republiky, vzniká ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně, jestliže tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která je vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.

(2) Vojenské orgány ozbrojených sil^37) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský a civilní personál vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany u celního úřadu, do jehož územní působnosti patří městská část Praha 1, a to v tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro tento účel postavení poplatníka daně bez povinnosti se registrovat. Uplatnění nároku na vrácení daně musí být doloženo dokladem o prodeji, který je vystaven plátcem daně z přidané hodnoty.

(3) Celní úřad daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po dni, kdy byl nárok na vrácení daně uplatněn. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u pověřeného celního úřadu nejpozději posledního dne šestého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil.

(4) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen zaplatit daň prostřednictvím Ministerstva obrany pověřenému celnímu úřadu ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala.

§ 56

Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) (dále jen „topné oleje“), které jsou barveny a značkovány podle zvláštního právního předpisu,^38) za cenu včetně daně a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen „výroba tepla“). Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z nakoupených topných olejů podle § 15 a 55.

(2) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla.

(4) Daň se vrací ve výši 9 290 Kč/1000 litrů, tj. ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených topných olejů, snížené o 660 Kč/1000 litrů.

(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou kupujícím. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.

(6) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

(7) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

(8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(9) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(10) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a způsob a podmínky vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů podle odstavců 6 až 8.

§ 57

Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám provozujícím zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa,^39) které nakoupily minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) za cenu obsahující daň nebo tyto výrobky samy vyrobily a prokazatelně je použily pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa.

(2) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely tohoto zákona rozumí rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinařství, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu.

(3) Právnické a fyzické osoby, kterým vznikl nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

(4) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby uvedených výrobků pro stanovený účel.

(5) Daň se vrací ve výši 60 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b), a ve výši 80 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 45 odst. 2 písm. c), platné v den jejich uvedení do volného daňového oběhu, maximálně však do výše odpovídající spotřebě podle normativů stanovených zvláštním právním předpisem.^40)

(6) Nárok na vrácení daně poplatník prokazuje dokladem o prodeji výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c), evidencí o skutečné spotřebě těchto výrobků, dokladem o výměře zemědělských a lesních pozemků, na nichž hospodaří na základě vlastnického práva,^41) písemné nájemní smlouvy^42) nebo jiného právního důvodu, a jde-li o fyzickou osobu, dokladem o zapsání do evidence podle zvláštního právního předpisu,^43) případně výpisem z obchodního rejstříku; jde-li o právnickou osobu, výpisem z obchodního rejstříku, případně jiným dokladem, podle kterého tato právnická osoba vznikla. V případě, že fyzická nebo právnická osoba spotřebuje pro účely uvedené v odstavci 1 výrobky uvedené v odstavci 1, které sama vyrobila, nahrazuje se doklad o nákupu interním dokladem podle odstavce 10.

(7) Skutečnosti podle odstavce 6 s výjimkou dokladů o prodeji a s výjimkou evidence o skutečné spotřebě výrobků podle § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) se prokazují při prvém uplatnění nároku na vrácení daně. Dojde-li

musí být v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období přiložen doklad o této změně, popřípadě o výmazu.

(8) Název vybraného výrobku podle odstavce 9 písm. c) nebo podle odstavce 10 písm. b) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

(9) Na dokladu o prodeji, který je povinen vydat prodávající nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

(10) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

(11) Správnost dokladů podle odstavců 6, 9 a 10 kontroluje celní úřad.

(12) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(13) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(14) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení daně z výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa, způsob a podmínky vedení dokladů a evidence podle odstavců 6, 9, 10 a 12 a normativy spotřeby výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa, podle odstavce 5.

§ 58

Zajištění daně z minerálních olejů

Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 100 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně převodem peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu.

§ 59

Uplatnění režimu podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje

(1) Podmíněné osvobození od daně lze uplatnit pouze pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury

(2) Na minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3.

(3) V daňovém skladu mohou být společně s minerálními oleji v režimu podmíněného osvobození od daně umístěny i minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 12 a minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1.

(4) Produktovod pro dopravu minerálních olejů musí být samostatným daňovým skladem. To neplatí pro produktovod, v němž se dopravují výhradně zdaněné minerální oleje. Doprava jednotlivých dodávek minerálních olejů produktovodem, který je samostatným daňovým skladem, musí být navzájem oddělena a používají se při ní průvodní doklady podle § 26.

(5) Samostatným daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 nemůže být čerpací stanice pohonných hmot, pokud tento zákon nestanoví jinak. Čerpací stanice pohonných hmot umístěná na území daňového skladu podle § 3 písm. f) je součástí tohoto daňového skladu.

(6) Pokud čerpací stanice obsahuje zásobník, ve kterém jsou zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) skladovány společně, musí být tento zásobník samostatným daňovým skladem.

(7) Daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) může být pouze sklad,

(8) Podmínka podle odstavce 7 písm. a) nemusí být splněna, pokud skladem minerálních olejů je cisternová loď se skladovací kapacitou nejméně 100 000 litrů minerálních olejů, pro niž správce přístavu udělil povolení pro trvalé umístění v bazénu přístavu a z níž se vydávají minerální oleje jako lodní pohonná hmota.

(9) Pokud jsou minerální oleje umístěny v železniční nebo automobilové cisterně, která se nachází na území daňového skladu podle § 3 písm. f), považují se tyto cisterny za součást daňového skladu.

(10) Podmínka podle odstavce 7 písm. c) nemusí být splněna při skladování minerálních olejů v prostoru letiště.

§ 60

Nákup a prodej zkapalněných ropných plynů

(1) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) za účelem dalšího prodeje nebo které používají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) a g) s roční spotřebou přesahující 5 tun, mají postavení uživatele podle § 3 písm. i), pokud nejsou provozovateli daňového skladu.

(2) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) nakupované za účelem dalšího prodeje mohou právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 přijímat a prodávat jen na základě zvláštního povolení podle § 13.

(3) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) musí být při dovozu po propuštění do režimu volného oběhu okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.

(4) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) po jejich uvedení do volného daňového oběhu nesmějí být tyto plyny dopravovány společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě, pokud je pro ně stanovena rozdílná sazba daně.

(5) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu je právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 povinna poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto plynů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník souhlasí.

(6) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) může být zahájena jen tehdy, pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 odesílateli prokáže, že poskytla zajištění daně pro dopravu těchto plynů.

(7) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu od odesílatele je ukončena přijetím těchto výrobků právnickou nebo fyzickou osobou.

§ 61

Povolení k provozování daňového skladu pro minerální oleje

V návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu musí být uveden také kód nomenklatury vybraných výrobků, kterých se má toto povolení týkat.

§ 62

Oprávněný příjemce minerálních olejů

V návrhu na vydání povolení k přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně musí být uveden také kód nomenklatury vybraných výrobků, kterých se má toto povolení týkat.

§ 63

Dovoz minerálních olejů

(1) Při dovozu a při dopravě mezi členskými státy jsou při vstupu na daňové území České republiky od daně osvobozeny minerální oleje, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.

(2) Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí

§ 64

Vývoz minerálních olejů

(1) Při vývozu a při dopravě mezi členskými státy nelze při výstupu z daňového území České republiky uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 u minerálních olejů, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.

(2) Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí nádrž uvedená v § 63 odst. 2.

(3) Za vývoz se pro účely tohoto zákona považuje i dodávka zdaněných minerálních olejů pro mezinárodní obchodní leteckou nebo vodní přepravu podle § 49 odst. 7 uskutečněná na daňovém území České republiky. V takových případech se nepostupuje podle § 35 odst. 1 až 4.

§ 65

Oprávnění celních úřadů a celních ředitelství při správě daně z minerálních olejů

(1) Celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny kontrolovat zásobníky, kontejnery, cisterny a jiné obaly, které obsahují nebo mohou obsahovat minerální oleje. Dále jsou oprávněny kontrolovat plnění leteckých pohonných hmot osvobozených od daně podle § 49 do nádrží letadel a plnění lodních pohonných hmot osvobozených od daně podle § 49 do nádrží lodí.

(2) V rámci svých oprávnění podle odstavce 1 jsou celní úřad nebo celní ředitelství rovněž oprávněny odebírat vzorky vyráběných, zpracovávaných, skladovaných i dopravovaných minerálních olejů včetně minerálních olejů dopravovaných v běžných nádržích podle § 63 odst. 2.

HLAVA II

DAŇ Z LIHU

§ 66

Plátce daně z lihu

(1) Plátci jsou také

(2) Právnické a fyzické osoby podle odstavce 1 písm. c) jsou povinny oznámit v každém kalendářním roce první nákup nebo dovoz výrobků obsahujících líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c) celnímu úřadu.

§ 67

Předmět daně z lihu

(1) Předmětem daně je líh (etanol)^47) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu.

(2) Předmětem daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22 % objemových etanolu.

(3) Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším množstvím denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel se pohlíží jako na líh nedenaturovaný.

(4) Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn, pokud u něho nebylo uplatněno vrácení daně podle § 14. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 11 odst. 2, § 14 odst. 8, § 66 odst. 1 písm. d) a v případech, kdy došlo k dodatečnému vyměření daně na základě vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit při nabytí, prodeji nebo zjištění nezdaněného lihu [§ 68 písm. e)].

§ 68

Vznik povinnosti daň z lihu přiznat a zaplatit

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

§ 69

Základ daně z lihu

Základem daně pro účely tohoto zákona je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 °C zaokrouhlené na dvě desetinná místa.

§ 70

Sazby daně z lihu

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Kód nomenklatury Text Sazba daně
2207 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207 26 500 Kč/hl etanolu
2208 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou destilátů z pěstitelského pálení 26 500 Kč/hl etanolu
líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení49) 13 300 Kč/hl etanolu
ostatní líh obsažený ve výrobcích uvedených pod ostatními kódy nomenklatury 26 500 Kč/hl etanolu
§ 71

Osvobození od daně z lihu

(1) Od daně je také osvobozen líh

(2) Od daně je dále osvobozen líh ve výši technicky zdůvodněných skutečných ztrát, maximálně však do výše stanovených norem ztrát.^46)

§ 72

Uplatnění nároku na osvobození od daně z lihu

(1) Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f), i) a j), nejpozději před vyhotovením dokladu o uvedení lihu do volného daňového oběhu plátcem nebo u celního úřadu při podání písemného celního prohlášení, je-li dovážený líh navržen k propuštění do režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.

(2) Uživatel je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození lihu od daně v případech, na které se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, u původního vlastníka před přechodem vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu obchodní majetek nebo při pronájmu podniku nebo jeho části, anebo při prodeji podniku či jeho vkladu do obchodní společnosti nebo družstva.

(3) Po prohlášení konkursu či zániku podniku uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Uživatel, který nabývá líh, na který se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození od daně u původního uživatele.

(4) Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), d) a f), předložit zvláštní povolení celního ředitelství podle § 13. Neučiní-li tak, má se za to, že osvobození od daně nebylo uplatněno.

§ 73

Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně

(1) Platnost zvláštního povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně stanoví celní ředitelství do konce kalendářního roku, ve kterém bylo uděleno.

(2) Líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. b), c), e), g), h), i) a j) se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.

(3) Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně nelze vydat navrhovateli za účelem jeho dalšího prodeje, pokud zvláštní právní předpis^54) nestanoví jinak.

§ 74

Prokázání zdanění lihu

Na daňovém dokladu, na dokladu o prodeji nebo na dokladu o dopravě lihu nebo vybraných výrobků obsahujících líh podle § 5 je plátce nebo prodávající povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

§ 75

Prokázání oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně

(1) Na dokladu o osvobození lihu a vybraných výrobků obsahujících líh od daně podle § 6 je plátce nebo uživatel povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

(2) Při prokazování oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f), i) a j) musí být na dokladu o osvobození lihu od daně vyznačeno, že se jedná o líh osvobozený od daně s odkazem na ustanovení § 71.

(3) V případech podle § 68 písm. a) až c), § 71 odst. 1 písm. b) a e) a § 72 odst. 2 a 3 se doklad o osvobození od daně nevystavuje.

(4) Při dopravě lihu podle § 79 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují

§ 76

Daňové přiznání k dani z lihu a splatnost této daně

Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice,^55) daňové přiznání se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. Daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů.

§ 77

Zajištění daně z lihu

(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu činí nejvýše 20 000 000 Kč.

(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 60 000 000 Kč.

§ 78

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro líh

(1) Pokud je lihovar^56) pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní a skladovací zařízení je zajištěno úředními závěrami celního úřadu, zajištění daně se nevyžaduje.

(2) Stálým daňovým dozorem se rozumí zejména zajištění výrobního a skladovacího zařízení závěrami celního úřadu, stálá přítomnost zaměstnance celního úřadu nebo umožnění přímého nepřetržitého přístupu do evidencí uložených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.^57)

(3) Daňovým skladem podle § 3 písm. f) nemůže být pěstitelská pálenice.^55)

(4) Na líh vyráběný v pěstitelské pálenici se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3.

(5) V daňovém skladu smí být společně s lihem v režimu podmíněného osvobození od daně umístěn i líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. i).

§ 79

Doprava lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území České republiky

(1) Líh nedenaturovaný, osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a) a d) na základě zvláštního povolení podle § 13, lze dopravovat pouze

(2) Při dopravě lihu podle odstavce 1 je jeho odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tento líh nebyl osvobozen od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu nedenaturovaného lihu rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník tohoto lihu, pokud s tím dopravce nebo jeho vlastník písemně souhlasí.

(3) Dopravovaný líh podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěn v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu a doprava tohoto lihu byla řádně ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní od ukončení dopravy. Za ukončení dopravy se považuje den přijetí lihu podle odstavce 1 uživatelem.

HLAVA III

DAŇ Z PIVA

§ 80

Plátce daně z piva

(1) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost^33) vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých^33) nebo jejích hostů, pivo v celkovém množství nepřesahujícím 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(2) Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1, je povinna bezodkladně oznámit celnímu úřadu datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok.

(3) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

§ 81

Předmět daně z piva

(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí

(2) Koncentrace piva se vyjadřuje v procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny před zakvašením. Extrakt původní mladiny před zakvašením se stanoví podle velkého nebo upraveného Ballingova vzorce.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví velký a upravený Ballingův vzorec a metody určení extraktu původní mladiny.

§ 82

Malý nezávislý pivovar

(1) Malým nezávislým pivovarem je pivovar, jehož roční výroba piva, včetně piva vyrobeného v licenci, není větší než 200 000 hl a splňuje tyto podmínky:

(2) Pivovar je právně nebo hospodářsky závislý, pokud

(3) Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely tohoto zákona rozumí varna, spilka a ležácký sklep, případně cylindrokonické tanky.

(4) Malý nezávislý pivovar může vyrábět pivo v licenci za podmínky, že:

(5) Spolupracují-li dva nebo více malých nezávislých pivovarů a jejich společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar.

(6) Roční výrobou piva se pro účely tohoto zákona rozumí veškeré pivo, které bylo v daném kalendářním roce vyrobeno.

§ 83

Vznik povinnosti daň z piva přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také plátci podle § 80 odst. 3 dnem porušení podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a týká se množství piva vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

(2) Pokud je pivo určeno pro přímou spotřebu v prostorách pivovaru nebo místech k němu přilehlých, musí být z daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) dopravováno do místa přímé spotřeby pouze v přepravních nebo spotřebitelských obalech. Pokud je pivo do místa přímé spotřeby dopravováno přímo z výčepního tanku, je celní úřad oprávněn stanovit další podmínky pro vedení evidence.

§ 84

Základ daně z piva

Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech.

§ 85

Sazby a výpočet daně z piva

(1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé procento extraktu původní mladiny, ze které bylo pivo vyrobeno, před zakvašením, jsou stanoveny takto:

| Kód nomenklatury | Sazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny | | | | | | | Základní sazba | Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary | | | | | | | Velikostní skupina podle výroby v hl ročně | | | | | | | | do 10 000 včetně | nad 10 000 do 50 000 včetně | nad 50 000 do 100 000 včetně | nad 100 000 do 150 000 včetně | nad 150 000 do 200 000 včetně | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 2203, 2206 | 24,00 Kč | 12,00 Kč | 14,40 Kč | 16,80 Kč | 19,20 Kč | 21,60 Kč |

(2) Ke zlomkům procent (desetinným místům) extraktu původní mladiny se nepřihlíží.

(3) Výše daně u piva konkrétní koncentrace vyjádřené v procentech, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu, se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech, příslušné výše procenta koncentrace a základní nebo snížené sazby.

(4) Koncentrace piva vyjádřená v procentech extraktu původní mladiny je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních Plato (°P).

§ 86

Osvobození od daně z piva

(1) Od daně je také osvobozeno pivo

(2) Od daně je dále osvobozeno pivo ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(3) Od daně je dále osvobozeno pivo, které je vyrobeno fyzickou osobou v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu její a osob s ní tvořících domácnost,^33) osob jí blízkých^33) nebo jejích hostů, až do množství, které nepřesáhne 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(4) Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,^53) nezbytné výrobní zkoušky nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.

(5) Evidence piva osvobozeného od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně.

§ 87

Zvláštní povolení na přijímaní a užívání piva osvobozeného od daně

Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 a 4 se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.

§ 88

Zařazení do velikostní skupiny

(1) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí celnímu úřadu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaná roční výroba se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládané výroby od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

(2) Pokud dojde ke změně zařazení do velikostní skupiny, je povinen malý nezávislý pivovar oznámit tuto skutečnost do 31. ledna kalendářního roku celnímu úřadu.

(3) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí celnímu úřadu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaná roční výroba se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládané výroby od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

(4) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečné výrobě v předchozím kalendářním roce.

(5) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce celnímu úřadu ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem^59) dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období daného kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně, ve smyslu tohoto odstavce, lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání penále ani úrok z prodlení nevzniká.

(6) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je nižší než dolní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce celnímu úřadu nejpozději do 25. února následujícího kalendářního roku dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně ve smyslu tohoto odstavce lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání penále ani úrok z prodlení nevzniká.

§ 89

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro pivo

(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt piva, případně předpokládaný roční odbyt piva je nejméně 5 000 hl piva.

(2) Ročním odbytem piva se pro účely tohoto zákona rozumí množství piva, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3) Pivo osvobozené podle § 86 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

§ 90

Zajištění daně z piva

Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 80 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně převodem peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu.

§ 91

Prokazování původu dováženého piva

(1) Pokud je pivo dováženo, je zdaňováno základní sazbou daně.

(2) Při dovozu piva vyrobeného v malém nezávislém pivovaru je pivo zdaňováno sníženou sazbou daně, pokud je prokázáno potvrzením vydaným příslušnými úřady státu původu piva, že pivo bylo vyrobeno v malém nezávislém pivovaru s roční výrobou nepřesahující 200 000 hl. Na tomto potvrzení se uvede roční výroba piva v hektolitrech. Pokud není původ piva z malého nezávislého pivovaru prokázán, pivo je zdaňováno základní sazbou daně.

(3) Koncentrace dovážených piv vyjádřená ve stupních Plato (°P) je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou v procentech extraktu původní mladiny.

HLAVA IV

DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ

§ 92

Plátce daně z vína a meziproduktů

(1) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost^33) vyrobí pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých^33) nebo jejích hostů tiché víno podle § 93 odst. 3 v celkovém množství nepřesahujícím 500 litrů za kalendářní rok za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(2) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

§ 93

Předmět daně z vína a meziproduktů

(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína a fermentované nápoje (dále jen „vína“) a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu.

(2) Šumivým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

(3) Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

(4) Meziprodukty se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových, které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva.

§ 94

Vznik povinnosti daň z vína a meziproduktů přiznat a zaplatit

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také plátci podle § 92 odst. 2, dnem porušení podmínek stanovených v § 92 odst. 1, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

§ 95

Základ daně z vína a meziproduktů

Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.

§ 96

Sazby daně z vína a meziproduktů

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Text Sazba daně
Šumivá vína podle § 93 odst. 2 2 340 Kč/hl
Tichá vína podle § 93 odst. 3 0 Kč/hl
Meziprodukty podle § 93 odst. 4 2 340 Kč/hl
§ 97

Osvobození od daně z vína a meziproduktů

(1) Od daně je také osvobozeno víno a meziprodukty

(2) Od daně jsou dále osvobozena vína a meziprodukty ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(3) Od daně je dále osvobozeno tiché víno vyrobené fyzickou osobou, která s osobami tvořícími s ní domácnost^33) vyrobí pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých^33) nebo jejích hostů tiché víno v celkovém množství, které nepřesáhne 500 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(4) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,^53) nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.

(5) Evidence vína a meziproduktů osvobozených od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně.

§ 98

Zvláštní povolení na přijímání a užívání vína osvobozeného od daně

(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3, osvobozené od daně podle § 97 odst. 1 a 3, se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.

(2) Víno a meziprodukty osvobozené podle § 97 odst. 4 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.

§ 99

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro víno a meziprodukty

(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt šumivého vína je nejméně 100 hl nebo roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl.

(2) Ročním odbytem šumivého vína se pro účely tohoto zákona rozumí množství šumivého vína, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3) Ročním odbytem meziproduktů se pro účely tohoto zákona rozumí množství meziproduktů, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(4) Tiché víno podle § 93 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

§ 100

Doprava tichého vína v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky

Tiché víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopravovat bez průvodního dokladu (§ 26).

HLAVA V

DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 101

Předmět daně z tabákových výrobků

(1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.

(2) Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák.

(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

(4) Při splnění ostatních podmínek uvedených v odstavci 3 písm. a) pod označení cigarety, písm. c) pod označení tabák ke kouření a písm. d) pod označení ostatní tabák patří také výrobky, které obsahují zcela nebo částečně i jiné látky než tabák.

(5) Při splnění ostatních podmínek uvedených v odstavci 3 písm. b) patří pod označení doutníky a cigarillos také výrobky s krycím listem z přírodního tabáku nebo s krycím listem a vázacím listem z rekonstituovaného tabáku nebo s krycím listem z rekonstituovaného tabáku, které obsahují částečně i jiné látky než tabák.

(6) Výrobky, které neobsahují tabák a splňují podmínky v odstavci 3 písm. a) a c) a používají se výlučně k lékařským účelům, se nepovažují za tabákové výrobky.

§ 102

Základ daně z tabákových výrobků

(1) Základem daně pro procentní část daně u cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku je cena pro konečného spotřebitele.

(2) Základem daně pro pevnou část daně u cigaret, doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku množství vyjádřené v kilogramech.

(3) Cenou pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie se rozumí nejrozšířenější cena cigaret pro konečného spotřebitele stanovená podle prodeje tabákových nálepek u Celního úřadu Kutná Hora (dále jen „pověřený celní úřad“) za předchozí kalendářní rok. Tato cena slouží k výpočtu výše sazeb u cigaret.

§ 103

Cena pro konečného spotřebitele

(1) Cenou pro konečného spotřebitele se rozumí cena, která je stanovena na základě zvláštního právního předpisu^61) jako cena pro konečného spotřebitele jednotkového balení určeného k přímé spotřebě, nestanoví-li tento zákon jinak. Tato cena obsahuje i daň z přidané hodnoty.

(3) Pro tabákové výrobky se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů, popřípadě množství kilogramů v jednotkovém balení musí být stanovena stejná cena pro konečného spotřebitele.

(4) Pro tabákové výrobky, které nejsou značeny tabákovými nálepkami, je cena pro konečného spotřebitele totožná s cenou stanovenou pro tabákové výrobky, které musí být značeny tabákovou nálepkou, se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů, popřípadě množství kilogramů v jednotkovém balení.

(5) Pro cigarety, které se neprodávají na daňovém území České republiky, je cenou pro konečného spotřebitele cena cigaret nejprodávanější cenové kategorie.

(6) Pro výpočet daně je rozhodující hmotnost tabáku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

§ 104

Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

| Text | Sazba daně | | | | Pevná | Procentní | | | | --- | --- | --- | --- | | Cigarety | 0,48 Kč/kus | 23 % | celkem nejméně však u cigaret provazcových a cigaret filtrových délky do 70 mm včetně 0,90 Kč/kus a u cigaret filtrových délky nad 70 mm 0,96 Kč/kus | | Doutníky, cigarillos | 0,44 Kč/kus | 5 % | celkem nejméně však 0,79 Kč/kus | | Tabák ke kouření - jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret | 600 Kč/kg | 7 % | celkem nejméně však 660 Kč/kg | | - ostatní tabák ke kouření | 600 Kč/kg | 7 % | celkem nejméně však 660 Kč/kg | | Ostatní tabák určený k jiným účelům | 600 Kč/kg | 7 % | celkem nejméně však 660 Kč/kg |

(3) Výše daně se vypočítá jako součet pevné části daně násobený počtem kusů nebo počtem kilogramů a procentní části daně.

(4) U cigaret se každých započatých 90 mm délky tabákového provazce považuje za jeden kus.

(5) Je-li výše daně u cigaret vypočtená podle odstavce 1 nižší než stanovená minimální sazba daně, použije se minimální sazba daně.

§ 105

Osvobození od daně z tabákových výrobků

Od daně jsou osvobozeny tabákové výrobky určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,^52) nezbytné výrobní zkoušky nebo jako vzorky odebrané celním úřadem a vzorky určené pro vědecké pokusy.

§ 106

Zvláštní povolení na přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně

Tabákové výrobky osvobozené od daně podle § 105 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.

§ 107

Jednotkové balení

(1) Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu nebo dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

(3) Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu.

(5) Jednotkové balení smí obsahovat pouze takové tabákové výrobky, které podléhají stejné sazbě daně.

(6) Prodejce tabákových výrobků je povinen prodávat tabákové výrobky v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému spotřebiteli, u kterých je povolen kusový prodej. Prodejce může balení cigaret a tabáků otevřít pouze v případě kontroly obsahu balení nebo v případě bezplatného poskytnutí jako zkušební vzorek nebo k reklamním účelům spotřebiteli. Při otevření balení musí dojít k poškození tabákové nálepky.

(7) Při prodeji jednotlivých doutníků nebo cigarillos musí cena pro konečného spotřebitele odpovídat ceně za kus uvedené na tabákové nálepce umístěné na jednotkové balení určené pro konečného spotřebitele. Prodej jednotlivých doutníků a cigarillos se smí uskutečňovat pouze z otevřeného jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele, které je označeno tabákovou nálepkou, a to pouze za cenu pro konečného spotřebitele.

§ 108

Dovoz tabákových výrobků v rámci podnikatelské činnosti

(1) Dovozce, který hodlá dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské činnosti, je povinen tuto skutečnost písemně ohlásit celnímu úřadu nejpozději tři týdny před uskutečněním prvního dovozu. Pokud má dovozce sídlo nebo trvalý pobyt mimo daňové území České republiky, je povinen podat písemné ohlášení u pověřeného celního úřadu. Ohlášení musí být podáno ve dvojím vyhotovení.

(2) Dovozce se sídlem nebo trvalým pobytem na daňovém území České republiky uvede v ohlášení obchodní firmu nebo název a sídlo, je-li právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo pobytu, je-li fyzickou osobou, právní formu, výši obchodního jmění a zákonného zástupce. Dále je dovozce povinen v ohlášení uvést, zda existuje dohoda o jednání ve shodě, a případně uvést výši podílu na obchodním jmění. Dovozce připojí ke každému vyhotovení ohlášení soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

§ 110

Zákaz prodeje za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

(1) Prodejce nesmí prodávat tabákové výrobky konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak. To neplatí při bezúplatném poskytnutí tabákových výrobků jako zkušebních vzorků nebo k reklamním účelům.

(2) Prodejce nesmí při prodeji konečnému spotřebiteli poskytnout žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele včetně slevy poskytované na základě odbytu.

(3) Prodejce nesmí při prodeji tabákových výrobků konečnému spotřebiteli přidat k těmto výrobkům jiný předmět. Prodej tabákových výrobků nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.

§ 111

Snížení ceny pro konečného spotřebitele

(1) Odchylně od § 110 se mohou v nezbytně nutných případech prodávat tabákové výrobky konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, aby výrobci nebo prodejci bylo umožněno vyprodání zásob v případě prohlášení konkursu, ukončení výroby, prodeje nebo ukončení podnikatelské činnosti a v případě exekuce.

(2) V případě uvedeném v odstavci 1 je vyžadován k prodeji tabákových výrobků konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, souhlas pověřeného celního úřadu.

(3) Prodej za nižší cenu nevede k nároku na snížení a vrácení daně.

§ 112

Zákaz prodeje za cenu vyšší než cena pro konečného spotřebitele

(1) Prodejce nesmí prodávat tabákové výrobky konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce.

(2) Pokud prodejce poruší zákaz uvedený v odstavci 1, vzniká mu povinnost přiznat a zaplatit daň, přičemž základem daně je rozdíl mezi základem daně z vyšší ceny pro konečného spotřebitele a základem daně z ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce.

§ 113

Zvláštní ustanovení

Tabákové výrobky nesmí být výhrou v loterii nebo v podobné sázkové hře.^62)

§ 114

Značení tabákovými nálepkami

(1) Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky nebo na daňové území České republiky dovezené musí být značeny tabákovou nálepkou, pokud není v odstavci 5 stanoveno jinak.

(3) Značit tabákové výrobky tabákovými nálepkami je povinen výrobce nebo dovozce tabákových výrobků nebo dodavatel se sídlem mimo daňové území České republiky.

(4) Tabákové výrobky značené poškozenou tabákovou nálepkou nebo značené jiným způsobem, než je stanoveno, se považují za neznačené. Tabákové nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené.

(5) Tabákovou nálepkou nesmí být značeny tabákové výrobky, které

(7) V prostorách podle § 36, kde se prodávají tabákové výrobky, které tabákovou nálepkou nesmí být značeny, lze prodávat pouze tabákové výrobky neznačené.

§ 115

Kontrola značení

(1) Ke kontrole značení tabákových výrobků skladovaných nebo prodávaných jsou oprávněny tyto orgány:

(dále jen „orgány“), které jsou povinny o svém zjištění neprodleně informovat příslušný celní a živnostenský úřad.

(2) Orgány uloží zajištění neznačených tabákových výrobků a zapečetění skladu těchto výrobků.

(3) Skladování neznačených tabákových výrobků zajištěných podle odstavce 2 se provádí na náklad fyzické nebo právnické osoby, u které bylo zajištění uloženo.

(4) Postup podle odstavců 1 až 3 provede ten z orgánů uvedených v odstavci 1, který zjistí skladování nebo prodej neznačených tabákových výrobků jako první.

(5) Zajištěné neznačené tabákové výrobky se zničí, pokud bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání. O způsobu zničení propadlých nebo zabraných neznačených tabákových výrobků rozhodne celní úřad. Zároveň jmenuje tříčlennou komisi, která bude na zničení dohlížet.

(6) Celní úřad propadlé nebo zabrané neznačené tabákové výrobky zničí, a to na náklad fyzické nebo právnické osoby, která tyto neznačené tabákové výrobky skladovala nebo prodávala. O zničení neznačených tabákových výrobků sepíše komise protokol, jehož stejnopis zašle do 15 dní pověřenému celnímu úřadu.

(7) Skladováním neznačených tabákových výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně se pro účely tohoto zákona rozumí jejich skladování v prostorách k tomu určených (skladech), v dopravních prostředcích, a to i při přepravě, v kancelářích nebo jiných prostorách a v prodejních místech včetně stánkového a obdobného prodeje.

§ 116

Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost této daně

(1) Objednávka tabákových nálepek plní funkci daňového přiznání s výjimkou tabákových výrobků, u kterých vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. f).

(2) Daň je zaplacena použitím tabákové nálepky. Tabákové nálepky musí být použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit.

(3) Tabákové výrobky lze značit tabákovými nálepkami pouze v daňovém skladu nebo mimo daňové území České republiky. Tabákové nálepky se použijí v daňovém skladu, pro který byly odebrány.

(4) Použitím tabákové nálepky se rozumí umístění tabákové nálepky na jednotkovém balení a pod průhledný přebal, pokud se tento používá, tak, aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození.

§ 117

Povolení k provozování daňového skladu pro tabákové výrobky

Návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu musí dále obsahovat soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

§ 118

Objednávání, odběr a distribuce tabákových nálepek

(1) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k pověřenému celnímu úřadu a jejich odběr na daňovém území České republiky výrobcem nebo dovozcem (dále jen „odběratel“) zajišťuje pověřený celní úřad, který zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u odběratele.

(3) Odběratel je povinen si v objednávce sám vypočítat hodnotu odpovídající výši daňové povinnosti objednaných tabákových nálepek.

(4) Odběratel je povinen objednávat a odebírat tabákové nálepky výhradně u pověřeného celního úřadu.

(5) Pokud odběratel neodebere od pověřeného celního úřadu tabákové nálepky, které si objednal, je povinen uhradit náklady spojené s výrobou, prodejem a likvidací těchto tabákových nálepek.

(6) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně pověřenému celnímu úřadu.

(7) Odběratel nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezúplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou pověřeného celního úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy tabákové nálepky jsou předány výrobcům nebo dodavatelům tabákových výrobků mimo daňové území České republiky za účelem označení tabákových výrobků pro uvedení do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

(9) Odběratel je povinen uhradit cenu tabákových nálepek. Přepravu tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu k odběrateli a jejich uložení a užití u odběratele zajišťuje tento odběratel na své vlastní náklady.

(10) Tabákové nálepky musí být objednány

(11) Pokud se změní sazba daně, lze objednat tabákové nálepky s uvedením ceny pro konečného spotřebitele, která obsahuje současně platnou sazbu daně, nejpozději šest týdnů před účinností změny sazby daně s uvedením termínů odběru.

(12) Pokud se změní sazba daně, mohou být tabákové výrobky s tabákovými nálepkami obsahujícími současně platnou sazbu daně vyrobeny, dovezeny a uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejpozději do konce měsíce po nabytí účinnosti nové sazby daně.

(14) Pokud se změní vzor tabákové nálepky, lze objednat tabákové nálepky starého vzoru nejpozději šest týdnů před účinností změny vzoru tabákové nálepky s uvedením termínů odběru.

§ 119

Hodnota tabákové nálepky

(1) Povinnost uhradit hodnotu tabákové nálepky vzniká odběrem těchto nálepek. Hodnota tabákových nálepek odpovídá výši daňové povinnosti tabákového výrobku za jednotkové balení určené k přímé spotřebě.

(2) Hodnotu tabákové nálepky je povinen uhradit odběratel.

(3) Hodnota tabákových nálepek je splatná

(4) Odběratel je povinen poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek objednaných u pověřeného celního úřadu, pokud není hodnota tabákových nálepek uhrazena již při jejich odběru. Zajištění se poskytuje

§ 120

Zástavní právo

K zajištění úhrady hodnoty tabákových nálepek vzniká na základě tohoto zákona zástavní právo^63) k odebraným tabákovým nálepkám dosud nepoužitým na jednotkovém balení.

§ 121

Evidence a kontrola tabákových nálepek

(1) Odběratel je povinen vést evidenci odebraných, použitých a vrácených tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

(2) Odběratel je povinen provést inventuru tabákových nálepek podle rozhodnutí pověřeného celního úřadu, nejméně však jednou za kalendářní rok. Výsledek inventury je povinen odběratel písemně oznámit pověřenému celnímu úřadu nejpozději čtyři týdny po ukončení inventury.

§ 122

Vracení tabákových nálepek

(1) Odběratel může vrátit pověřenému celnímu úřadu poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky. U poškozených tabákových nálepek musí jejich nepoškozená část činit alespoň 60 % celkové plochy tabákové nálepky a musí být prokazatelná výše ceny pro konečného spotřebitele a počet kusů, popřípadě kilogramů natištěné na tabákové nálepce. Je-li poškozená tabáková nálepka složena z více částí, musí být zřejmé, že jednotlivé části patří k sobě. U znečištěných tabákových nálepek musí být prokazatelné, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s tímto zákonem, a musí být prokazatelná výše ceny pro konečného spotřebitele a počet kusů, popřípadě kilogramů natištěné na tabákové nálepce.

(2) Za poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, vrátí pověřený celní úřad částku, která byla za tabákové nálepky zaplacena. Pověřený celní úřad vrácené poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného zaměstnance celního ředitelství. O zničení vrácených poškozených nebo znečištěných tabákových nálepek sepíše protokol.

(3) Odběratel může vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky. Pověřený celní úřad vrátí odběrateli částku, která byla za tabákové nálepky zaplacena, po odečtení nákladů spojených s výrobou, prodejem a likvidací tabákových nálepek. Pověřený celní úřad vrácené tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného zaměstnance celního ředitelství. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.

(5) Za vrácené tabákové nálepky starého vzoru, pokud nedošlo ke změně sazby daně, vydá pověřený celní úřad bezúplatně tabákové nálepky nového vzoru do 30 dní ode dne, kdy mu byly tabákové nálepky vráceny. Pověřený celní úřad vrácené tabákové nálepky starého vzoru zničí za účasti pověřeného zaměstnance celního ředitelství. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.

(6) Odběratel je povinen bezodkladně vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky, včetně tabákových nálepek poškozených nebo znečištěných podle odstavce 1, v případě ukončení své činnosti. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku.

(7) Odběratel může požádat pověřený celní úřad o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních. Žádost se může vztahovat pouze na výrobky, které odběratel vyrobil nebo dovezl. Úředním dozorem se rozumí účast pracovníka pověřeného celního úřadu při zničení tabákových nálepek nalepených na krabičkách, které na své náklady zajistí odběratel. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na daňovém území České republiky. Pověřený celní úřad je povinen této žádosti vyhovět. Odběrateli vzniká nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek dnem zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem. Nárok na vrácení lze uplatnit pouze tehdy, jestliže byla hodnota tabákových nálepek již uhrazena.

(8) Za ztracené tabákové nálepky a za tabákové nálepky poškozené z více než 40 % se náhrada neposkytuje.

(9) Dojde-li ke změně sazby daně, může odběratel použít odebrané tabákové nálepky na tabákové výrobky, jejichž cena pro konečného spotřebitele a počet kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení odpovídá údajům natištěným na tabákové nálepce, nebo může nepoužité tabákové nálepky vrátit pověřenému celnímu úřadu. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku.

Přestupky a jiné správní delikty

§ 123

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo na daňovém území České republiky nabude tabákové výrobky, které nejsou značeny platnou tabákovou nálepkou.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 150 000 Kč.

(3) Podmínky odpovědnosti za přestupky se posoudí a řízení o přestupcích se provede podle zvláštního právního předpisu.^64)

§ 124

(1) Právnické osobě, která neznačí způsobem uvedeným v § 114 tabákové výrobky tabákovými nálepkami, se uloží pokuta až do výše 50 000 000 Kč.

(2) V případech podle odstavce 1 lze vedle pokuty uložit sankci propadnutí neznačených tabákových výrobků nebo rozhodnout, že se tyto tabákové výrobky zabírají, pokud náleží osobě, kterou nelze za správní delikt stíhat, nebo osobě, která není známa. Vlastníkem zabraných tabákových výrobků se stává stát.

§ 125

Právnické osobě, která

lze uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč.

§ 126

Právnické osobě, která

lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 127

Právnické osobě, která

lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

§ 128

(1) Právnické osobě, která skladuje nebo prodává neznačené tabákové výrobky na daňovém území České republiky, se uloží pokuta až do výše 1 000 000 Kč.

(2) Právnické osobě, která skladuje neznačené tabákové výrobky na daňovém území České republiky v množství větším než 500 000 kusů cigaret, doutníků nebo cigarillos nebo v množství větším než 500 kilogramů tabáku, se uloží pokuta až do výše 10 000 000 Kč.

(3) Pro případy uvedené v odstavcích 1 a 2 platí ustanovení § 124 odst. 2 obdobně.

§ 129

Právnické osobě, která poruší povinnost prodávat tabákové výrobky v uzavřeném jednotkovém balení podle § 107 odst. 6, lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

§ 130

(1) Při stanovení výše pokuty, uplatnění sankce propadnutí neznačených tabákových výrobků či rozhodnutí o jejich zabrání se přihlíží zejména ke stupni závažnosti a rozsahu následků, které porušení právní povinnosti způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem, za nichž k němu došlo, a k době, po kterou k porušování právní povinnosti docházelo.

(2) Přestupky a jiné správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají orgány uvedené v § 115 odst. 1. Příslušným je ten orgán, který porušení povinnosti nebo zákazu zjistí jako první.

(3) Řízení o uložení pokuty za jiný správní delikt lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se příslušný orgán o spáchání jiného správního deliktu dozvěděl, a nejpozději do 3 let ode dne, kdy byl jiný správní delikt spáchán. Řízení o uložení pokuty musí být ukončeno pravomocným rozhodnutím nejpozději do 5 let ode dne, kdy byl jiný správní delikt spáchán.

(4) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Pokuty vymáhá celní úřad. Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do pěti let po uplynutí lhůty určené pro její zaplacení.

(5) K zajištění vymáhání pokuty uložené jiným orgánem než celním úřadem je tento jiný orgán povinen zaslat celnímu úřadu rozhodnutí o uložení pokuty s doložkou vykonatelnosti, nebyla-li pokuta zaplacena včas a ve správné výši.

(6) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona upravujícího správu daní.^65)

(8) Pro fyzické osoby, které jsou podnikateli, se ustanovení § 123 až 129 a § 130 odst. 1 až 7 použijí obdobně.

(9) Celní úřady vedou evidenci fyzických osob, které se dopustily přestupku podle § 123, a právnických osob a podnikajících fyzických osob, které se dopustily jiného správního deliktu podle § 124 až 129.

§ 131

Prováděcí právní předpis stanoví

ČÁST TŘETÍ

OMEZENÍ PRODEJE LIHOVIN A TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 132

Vymezení pojmů

Pro účely této části se rozumí

§ 133

Zákaz prodeje

(1) Na tržištích, v tržnicích a mimo provozovny určené k prodeji zboží a poskytování služeb kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu,^36) je prodej tabákových výrobků a lihovin zakázán.

(2) Tabákové výrobky lze prodávat mimo provozovny uvedené v odstavci 1 ve stáncích s prodejem denního tisku. Prodej cigaret a tabáku je v tomto druhu stánků povolen pouze v jednotkových baleních určených k přímé spotřebě, na kterých je umístěna tabáková nálepka.

(3) Tabákové výrobky v jednotkovém balení a lihoviny lze prodávat mimo provozovny uvedené v odstavci 1 také ve stáncích s občerstvením. Ve stáncích s občerstvením je možno prodávat i rozlévané lihoviny.

§ 134

Kontrola

Ke kontrole dodržování zákazu podle § 133 odst. 1 jsou oprávněny na základě tohoto zákona orgány uvedené v § 115 odst. 1. Tyto orgány postupují při kontrole obdobně podle § 115.

§ 135

Přestupky a jiné správní delikty

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo poruší zákaz prodeje tabákových výrobků a lihovin podle § 133 odst. 1.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 150 000 Kč.

(3) Podmínky odpovědnosti za přestupky se posoudí a řízení o přestupcích se provede podle zvláštního právního předpisu.^64)

(4) Právnické osobě, která poruší zákaz prodeje tabákových výrobků, lze uložit pokutu až do výše 150 000 Kč.

(5) V případě porušení zákazu podle § 133 odst. 1 uloží orgány uvedené v § 115 odst. 1 vedle pokuty sankci propadnutí tabákových výrobků a lihovin nebo rozhodnou, že se tyto výrobky zabírají, pokud náleží osobě, kterou nelze za správní delikt stíhat, nebo osobě, která není známa. Vlastníkem zabraných tabákových výrobků a lihovin se stává stát.

(6) Při stanovení, vybírání a vymáhání pokut a uplatnění sankce propadnutí tabákových výrobků a lihovin či rozhodnutí o jejich zabrání se postupuje podle § 130.

(7) Porušení zákazu podle § 133 odst. 1 se považuje za závažné porušení tohoto zákona ve smyslu zvláštního právního předpisu.^25)

ČÁST ČTVRTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 136

(1) Právnické nebo fyzické osoby, které chtějí od 1. ledna 2004 být uživatelem [§ 3 písm. i) a § 13] nebo provozovatelem daňového skladu [§ 3 písm. f) a § 19 odst. 2 písm. b)], jsou povinny podat návrh na vydání takového povolení do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.

(2) Právnické nebo fyzické osoby, které vyrábějí vybrané výrobky a dle tohoto zákona jim vznikne povinnost provozovat daňový sklad (§ 19 odst. 3), jsou povinny podat návrh na vydání takového povolení (§ 20) do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.

(3) Právnické nebo fyzické osoby, které podle odstavce 1 nebo 2 podají návrh na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona, jsou povinny zajistit daň způsobem uvedeným v § 21 odst. 1 do 31. prosince 2003. Celní ředitelství může vydat povolení k provozování daňového skladu ještě před tímto datem. Pokud však k 31. prosinci 2003 není daň zajištěna, celní ředitelství vydané povolení zruší. Pro jednotlivý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat:

(4) Právnické nebo fyzické osoby, které na daňovém území České republiky vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny k 31. prosinci 2003 provést inventarizaci všech dosud nezdaněných vybraných výrobků a těch zdaněných vybraných výrobků, u kterých budou uplatňovat nárok na vrácení daně.

§ 137

Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu

§ 138

V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 139

(1) Ministerstvo financí vydá prováděcí vyhlášku k ustanovením § 21 odst. 9, § 26, 56, 81 a 131.

(2) Ministerstvo zemědělství vydá prováděcí vyhlášku k ustanovení § 57.

HLAVA II

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 140

(1) Správu daní, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nezaniklo právo daň vyměřit nebo vymáhat nebo nezanikl nárok na vrácení daně, vykonávají dosavadní správci daně podle dosavadních právních předpisů.

(2) Podle dosavadních právních předpisů se posuzují všechny lhůty až do ukončení jejich běhu, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty pro uplatnění práv vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Právnické nebo fyzické osoby, které na daňovém území České republiky vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny přiznat a zaplatit daň z nezdaněných vybraných výrobků, které nebudou od 1. ledna 2004 umístěny v režimu podmíněného osvobození od daně, do 25. ledna 2004.

(4) Při výpočtu daně, která bude přiznána a odvedena podle odstavce 3, se použijí sazby daně platné od 1. ledna 2004. Při uplatnění nároku na vrácení daně podle odstavce 1 může být daň vrácena pouze do výše daně, která byla zahrnuta do cen vybraných výrobků ve výši platné v den jejich vyskladnění podle dosavadních právních předpisů.

(5) Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky a fyzickým osobám v prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek lze uskutečňovat do dne vstupu České republiky do Evropské unie na základě povolení udělených Ministerstvem financí podle právních předpisů platných do 31. prosince 2003 a za podmínek stanovených těmito předpisy. Dnem následujícím po dni vstupu České republiky do Evropské unie platnost těchto povolení zaniká.

(6) Byl-li prodej vybraných výrobků uskutečňován v prodejnách DUTY/TAX FREE umístěných na celních cestách silničních celních přechodů podle právních předpisů platných do 31. 12. 2003, osoby provádějící takový prodej vybraných výrobků bez daně na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny k 31. 12. 2003 za účasti celního úřadu, v jehož místní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci všech nezdaněných vybraných výrobků. Od 1. 1. 2004 do 31. 3. 2004 mohou být nezdaněné vybrané výrobky, uvedené v inventurním seznamu, doprodány za ceny bez daně v prodejnách DUTY/TAX FREE umístěných na celních cestách silničních celních přechodů. Zbývající zboží, které na prodejnách zůstane i po 31. 3. 2004, bude po zaplacení daně nebo do přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem, a to včetně vybraných výrobků propuštěných do režimu vývozu a umístěných v prodejnách DUTY/TAX FREE.

(7) Je-li prodej vybraných výrobků uskutečňován do dne vstupu České republiky do Evropské unie v prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek podle právních předpisů platných do 31. 12. 2003 (odstavec 5), osoby provádějící prodej vybraných výrobků bez daně na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny následující pracovní den po dni vstupu České republiky do Evropské unie za účasti celního úřadu, v jehož územní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci všech vybraných výrobků. Od tohoto dne jsou nezdaněné vybrané výrobky do zaplacení daně, do nabytí právní moci povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně podle § 36 nebo do přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem včetně vybraných výrobků propuštěných do režimu vývozu a umístěných v prodejně DUTY/TAX FREE.

(8) Výrobci nebo dovozci tabákových výrobků mohou vyrobit nebo dovézt tabákové výrobky označené tabákovými nálepkami se sazbou spotřební daně z tabákových výrobků platnou do 31. prosince 2003 nejpozději do 31. ledna 2004.

(9) Výrobci nebo dovozci tabákových výrobků mohou tabák bez označení tabákovou nálepkou vyrobit, dovézt a uvést do volného daňového oběhu nejpozději do 31. ledna 2004.

(10) Fyzické nebo právnické osoby, které nakoupily tabák bez označení tabákovou nálepkou za účelem dalšího prodeje, mohou tento tabák prodávat nejpozději do 30. září 2004. Po uplynutí této doby tabák bez označení tabákovou nálepkou se považuje za neznačený.

(11) Vybrané výrobky vyrobené před datem účinnosti tohoto zákona, které nebyly zdaněny podle dosavadních právních předpisů, musí být uvedeny do volného daňového oběhu nebo uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(12) Vybrané výrobky vyrobené před datem účinnosti tohoto zákona, které byly zdaněny podle dosavadních právních předpisů, mohou být umístěny v daňovém skladu společně s vybranými výrobky uvedenými do režimu podmíněného osvobození od daně až do doby jejich odeslání z daňového skladu, nejdéle však do 30. června 2004. Tyto zdaněné výrobky musí být v daňovém skladu skladovány a evidovány samostatně.

(13) Odpadní oleje uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 91 až 2710 99, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právnické nebo fyzické osoby získaly bez daně nebo s nulovou sazbou daně a použily je pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm. c) zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, nebo je pro tento účel prodaly, nebo je použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla nebo je pro tento účel prodaly, se osvobozují od spotřební daně. Pokud již byla spotřební daň zaplacena, správce daně uvedený v odstavci 1 ji na žádost daňového subjektu vrátí.

(14) Odpadní oleje uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 91 až 2710 99 získané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona výměnou olejů v motorech, v převodovkách, v transformátorech, v hydraulických zařízeních a v ložiscích, a to nejvýše v takovém množství oleje, které bylo do těchto zařízení původně vloženo, se osvobozují od spotřební daně. Pokud již byla spotřební daň zaplacena, správce daně uvedený v odstavci 1 ji na žádost daňového subjektu vrátí.

(15) Pokud je výrobek osvobozen od spotřební daně podle odstavců 13 a 14, nevznikla daňovému subjektu z tohoto důvodu povinnost k registraci a k vystavování daňového dokladu podle zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Nesplnění této povinnosti daňovým subjektem přede dnem účinnosti tohoto zákona nepodléhá sankcím.

HLAVA III

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 141

Zrušuje se:

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

§ 142

Účinnost

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

v z. Gross v. r.

^1) Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnic 92/108/EHS, 94/74/ES, 96/99/ES, 2000/44/ES a 2000/47/ES.

^2) § 128 a násl. zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb. Článek 79 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

^3) § 163 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. Článek 114 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

^4) § 214 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. Článek 161 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

^5) § 197 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. Článek 145 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

^6) § 2 zákona č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. a zákona č. 476/2002 Sb.

^7) Nařízení vlády č. 480/2001 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník).

^8) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku.

^9) § 2 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb. a zákona č. 119/2000 Sb.

^10) Zákon č. 505/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^11) § 16 vyhlášky č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění vyhlášky č. 45/2000 Sb. a vyhlášky č. 57/2003 Sb.

^12) § 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 255/1993 Sb.

^13) Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^14) § 6 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.

^15) § 488 písm. g) zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.

^16) § 476 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.

^17) § 59 a 223 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. a zákona č. 476/2002 Sb.

^18) § 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb.

^19) § 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

^20) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

^21) § 57 a 58 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 119/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

^22) Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2001 Sb. m. s., o přijetí Dohody o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, zástupců států a mezinárodního personálu.

^23) Čl. 1 vyhlášky č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.

^24) Čl. 1 vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.

^25) § 58 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb.

^26) § 313 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.

^27) § 303 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.

^28) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

^29) Nařízení Komise (EHS) č. 2719/92 ze dne 11. září 1992 o průvodním úředním dokladu při přepravě výrobků podléhajících spotřební dani v rámci opatření s podmíněným osvobozením od spotřební daně.

^30) Nařízení Komise (EHS) č. 3649/92 ze dne 17. prosince 1992 o zjednodušeném průvodním dokladu pro pohyb výrobků podléhajících spotřební dani, které byly uvolněny ke spotřebě v odesílajícím členském státě, uvnitř Společenství.

^31) § 30 vyhlášky č. 247/2002 Sb., o osvobození zboží propuštěného do celního režimu volného oběhu od dovozního cla.

^32) § 107 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb. Čl. 5 a čl. 64 Nařízení Rady č. 2913/1992/EHS, kterým se vydává celní zákoník Společenství.

^33) § 115 až 117 občanského zákoníku.

^34) § 4 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákonů č. 272/1996 Sb., č. 189/1999 Sb., č. 256/2000 Sb. a č. 241/2000 Sb.

^35) § 13 odst. 3 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu).

^36) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánu a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^37) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.

^38) § 2 zákona č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 95/1996 Sb. a zákona č. 304/2000 Sb.

^39) § 2 písm. h) a k) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb.

^40) Vyhláška č. 76/2000 Sb., kterou se stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení spotřební daně ze středních a těžkých plynových olejů a ze směsí paliv a maziv spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa, podrobnosti o vedení dokladů a evidence a normativy spotřeby těchto výrobků, ve znění vyhlášky č. 446/2001 Sb.

^41) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^42) Například občanský zákoník, zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, § 19 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

^43) § 12a až 12e zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb.

^44) Vyhláška č. 463/2002 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků.

^45) § 9 zákona č. 505/1990 Sb., ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 20/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb.

^46) § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 61/1997 Sb.

^47) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1997 Sb.

^48) § 3 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.

^49) § 4 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.

^50) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^51) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^52) § 10 odst. 2 zákona č. 61/1997 Sb.

^53) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^54) § 21 odst. 2 písm. j) zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění zákona č. 22/2000 Sb.

^55) § 2 odst. 1 písm. l) bod 7 zákona č. 61/1997 Sb.

^56) § 2 odst. 1 písm. l) a m) zákona č. 61/1997 Sb.

^57) § 15 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.

^58) Například § 190b zákona č. 513/1991 Sb., § 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

^59) § 41 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb. a zákona č. 323/1996 Sb.

^60) § 2 písm. v) zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb.

^61) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

^62) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.

^63) § 152 až 172 občanského zákoníku.

^64) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

^65) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.