Vyhláška, kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi

(3) Vícelanový těžní stroj může být provozován jen s vyrovnávačem tahů v lanech zajišťujícím rovnoměrné rozdělení zatížení na těžní lana s tolerancí nejvíce 5 %.

§ 35

Vyrovnávací lano

(1) Jako vyrovnávací lano se může použít jen lano nekroutivé konstrukce. Požadavky na nosnost vyrovnávacího lana stanovuje příloha č. 4.

(2) Vzdálenost mezi spodním okrajem smyčky vyrovnávacího lana a hlídačem signalizujícím nejvyšší dovolenou hladinu vody a propadu v jámové tůni musí být alespoň 2 m.

§ 36

Nakládání lana

(1) U těžního a vyrovnávacího lana ověří před jeho naložením akreditovaná osoba^21) stav a mechanické vlastnosti vzorku nakládaného lana o délce 1 m (zkratka); vzorek se uchovává po celou dobu používání naloženého lana na suchém místě určeném ve Spisu o jízdě na laně.

(2) Před naložením těžního lana se prohlédne a podle potřeby také upraví obložení bubnu, popřípadě obložení drážky třecího kotouče.

(3) Délka těžního lana u bubnového těžního stroje se určí tak, aby po posledním krácení lana byl buben při poloze dopravní nádoby odpovídající jejímu dosednutí na dosedací rošt v jámové tůni ovinut alespoň třemi závity lana.

(4) Poměr jmenovitého průměru lanovnice a bubnu pomocného vratu nebo jiného zařízení pro nakládání a manipulaci s lanem k jmenovitému průměru nebo tloušťce lana musí být alespoň 25.

(5) Lanovnice, její osa a ložiska a buben pomocného vratu nebo jiného zařízení pro nakládání a manipulaci s lanem se počítají z největšího tahu příslušného vratu, přičemž musí vykazovat alespoň 5násobnou bezpečnost vůči mezi pevnosti materiálu.

(6) Nakládání lana se provádí podle provozní dokumentace.

Díl 4

Dopravní nádoba a příslušenství

§ 37

Konstrukce dopravní nádoby

(1) Dopravní nádoba se počítá na největší statické zatížení. Při výpočtu těžní klece se započítávají také dynamické síly vznikající při narážení důlních vozů, při výpočtu skipu také dynamické síly vznikající při jeho plnění; při tom se přihlédne i k přídavným účinkům vodorovného zrychlení vznikajícího za jízdy. Při největším statickém zatížení musí mít jednotlivé části dopravní nádoby alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.

(2) Dopravní nádoba se trvale označí evidenčním číslem.

(3) Boční stěny těžní klece se v celé své výšce zhotovují z dostatečně tuhého plného nebo děrovaného plechu s otvory do 10 mm.

(4) Dopravní nádoba musí být tak vysoká, aby vzdálenost krajních vodítek na téže stěně dopravní nádoby byla alespoň tak velká jako větší půdorysný rozměr dopravní nádoby. Kluzné plochy vodítek na téže stěně dopravní nádoby musí ležet v jedné rovině a musí být rovnoběžné, a to i s kluznými plochami protilehlých vodítek.

(5) Vodítka dopravní nádoby se konstruují a zhotovují tak a z takového materiálu, aby jejich funkce byla zachována i při vjetí dopravní nádoby do brzdicích průvodnic a aby při dovoleném opotřebení průvodnic, vodítek a vodorovném průhybu výstroje zůstalo při nejnepříznivějším postavení dopravní nádoby zachováno alespoň 30 % hloubky vedení vodítky. Při kolovém vedení musí boční kola ve všech polohách dopravní nádoby při největším dovoleném opotřebení průvodnic a vodítek překrývat boční stěnu průvodnice alespoň 50 % šířky kola, nejméně však 40 mm.

(6) Dopravní nádoba s kolovým vedením se opatřuje také pomocnými pevnými vodítky, která zaručují vedení nádoby jak v případě poruchy kolového vedení, tak i při najetí do brzdicích průvodnic. Pomocná vodítka se připevňují z obou stran dopravní nádoby alespoň na úrovni hlavy a nejspodnější podlahy dopravní nádoby.

(7) Dopravní nádoba vedená dřevěnými průvodnicemi používaná k dopravě osob, s výjimkou dopravní nádoby vícelanového těžního stroje, se vybavuje záchyty. Čelisti záchytů musí být při prázdné dopravní nádobě vzdáleny alespoň 20 mm od průvodnice. Vychýlení čelistí záchytů vzhůru musí být omezeno. Pružiny mechanizmu záchytů nesmějí nést plné zatížení. Jsou-li čelisti záchytů plně otevřeny, musí být poměr mezi tlakem pružiny a tíhou prázdné dopravní nádoby bez vyrovnávacího lana menší než 0,6; dolehnou-li záchyty na průvodnice, musí být tento poměr větší než 0,3. Charakteristika pružiny mechanizmu záchytu musí být doložena protokolem o zkoušce pružiny provedené výrobcem nebo akreditovanou osobou. Při dopravě osob nesmějí být záchyty vyřazeny z činnosti. Vyřazení záchytů z činnosti musí být označeno způsobem viditelným při vstupu do dopravní nádoby.

(8) Dopravní nádoba používaná k dopravě osob musí mít dostatek dosažitelných držadel. Půdorysná plocha k stání pro jednu osobu musí být alespoň 0,2 m^2 a světlá výška alespoň 1,9 m.

(9) Dvířka dopravní nádoby musí být dostatečně tuhá, svou konstrukcí a umístěním nesmí umožnit vysunutí končetin ani jiných částí těla mimo dopravní nádobu a nesmí se otvírat ven. Mezera mezi dvířky dopravní nádoby a boční stěnou dopravní nádoby smí být nejvíce 50 mm. Vrchní okraj dvířek dopravní nádoby musí být alespoň 1,4 m nad úrovní podlahy, spodní okraj musí přiléhat ke konstrukci podlahy nebo k vedení pro kola nebo pro valivé zarážky důlních vozů.

(10) Dopravní nádoba používaná k dopravě osob musí mít plnou kovovou střechu a podlahu krytou plným plechem zamezujícím uklouznutí. Ve střeše a podlaze smějí být otvory pro dopravu dlouhého materiálu, které musí být v době, kdy nejsou používány, zakryty a zajištěny proti otevření.

(11) Těžní klec pro dopravu důlních vozů musí mít aretační zařízení, které v ní spolehlivě udrží důlní vůz, popřípadě vozy při těžbě. Čela podlahy těžní klece se provedou tak, aby nemohlo dojít ke vzpříčení dopravní nádoby o nosy sklápěcích můstků nebo stavítek. Dopravní nádoba se spodním vyprazdňováním se opatřuje uzávěrem, který nedovolí její otevření při těžbě.

(12) Střecha dopravní nádoby, ze které se provádí prohlídka nebo údržba jámy, se opatřuje ochrannou stříškou, zábradlím a ochrannou lištou o výšce alespoň 0,1 m s možností odtékání vody, musí být zdrsněna proti uklouznutí a mít sklon nejvíce 10°. Ochranná stříška a zábradlí smí být odnímatelné.

(13) Mezera mezi bokem důlního vozu a boční stěnou těžní klece musí být alespoň 60 mm, mezera mezi nejvíce vyčnívající částí důlního vozu a čelní styčnou plochou vodítka u čelního vedení musí být alespoň 100 mm, mezera mezi nejvíce vyčnívající částí důlního vozu a čelem podlahy těžní klece u bočního vedení musí být alespoň 50 mm.

(14) Dopravní nádoba vedená vodicím lanem musí splňovat tyto podmínky:

• a) v místě možného dotyku s odrazovým lanem musí být opatřena vhodnou odrazovou lištou, která současně snižuje vliv aerodynamických sil při míjení dopravních nádob,

• b) pro každé vodicí lano musí mít dvě vodítka co nejdále od sebe vzdálená; tato vodítka ve tvaru oka musí být vyložena pouzdrem z kluzného nekorozívního materiálu,

• c) konstrukce vodítka pro vodicí lano musí umožnit výměnu jeho pouzdra při zavěšené dopravní nádobě a zavěšeném vodicím laně a výměnu dopravní nádoby bez snímání vodicího lana,

• d) vnitřní průměr pouzdra vodítka musí být alespoň o 10 mm větší než jmenovitý průměr vodicího lana,

• e) upevnění vodítka na dopravní nádobě může být posouvatelné,

• f) vnitřní okraje otvoru pouzdra musí být zaobleny.

§ 38

Závěs

(1) Závěs a jeho části se počítají na největší statické zatížení. Závěs těžního lana jednolanového těžního stroje musí mít alespoň 10násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu, ostatní závěsy alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.

(2) Závěs těžního lana musí být na svých hlavních částech zřetelně označen evidenčním číslem. Dobu použití závěsu určí závodní dolu na základě výsledku nedestruktivní kontroly závěsu.

(3) Je zakázáno používat řetěz, článek řetězu, oko nebo třmen jako nosnou část závěsu.

(4) Části závěsu vyčnívající do prostoru vrchní etáže dopravní nádoby musí být zakryty ochranným krytem.

§ 39

Úvazek

(1) Úvazek a jeho části se počítají na největší statické zatížení. Úvazek těžního lana jednolanového těžního stroje musí mít alespoň 10násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu, ostatní úvazky alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.

(2) Jistota proti vytažení lana z úvazku musí být při největším statickém zatížení alespoň 7násobná, u klínového úvazku alespoň 1,2násobná.

(3) U lanového úvazku nesmí být počet svorek menší než tři a větší než sedm. Mezera mezi svorkami musí být v mezích od jedné do dvou šířek svorky. Konec lana musí vyčnívat nad poslední svorku alespoň o 150 mm.

(4) U klínového úvazku postačuje 1 kontrolní svorka, která musí být umístěna o 5 až 10násobek jmenovitého průměru nebo tloušťky lana nad úvazkem. Vzdálenost mezi úvazkem a kontrolní svorkou musí být změřena a zapsána do Knihy o jízdě na laně.

(5) Šířka svorek musí být rovna alespoň 2násobku jmenovitého průměru lana, u plochých lan alespoň šířce lana.

(6) Je-li lano v srdcovce svíráno ze stran, musí být vzdálenost jejích bočnic při sevření bez lana alespoň o 15 % menší než jmenovitý průměr lana.

(7) Nejmenší poloměr ohybu lana v úvazku měřený v ose lana určí jeho výrobce, avšak nesmí být menší než 4násobný jmenovitý průměr nebo tloušťka lana.

(8) Upevnění úvazku k dopravní nádobě musí umožnit jeho vychylování za provozu alespoň v rovině kolmé na osu hřídele těžního stroje.

(9) Úvazek těžního lana musí být na svých hlavních částech zřetelně označen evidenčním číslem. Dobu použití úvazku určí závodní dolu na základě výsledku nedestruktivní kontroly úvazku.

Díl 5

Návěštní a dorozumívací zařízení

§ 40

Význam návěští a požadavky na návěštní zařízení

(1) Význam návěští:

1x – stát,

2x – pozvolné spouštění dopravní nádoby,

3x – těžba,

4x – pozvolné zdvihání dopravní nádoby,

5x – doprava osob,

6x – doprava materiálu a břemen,

7x – kontrolní jízda, překládání dopravní nádoby.

(2) Jsou-li používána složená návěští, např. při provozu těžního zařízení na více nárazišť, musí být v Řádu o jízdě na laně určen způsob použití a význam složených návěští, přičemž návěští 1x nesmí být použito ve spojení s jiným významem než „Stát“.

(3) Přístroje, spínače a zvuková a optická návěštní zařízení s výjimkou částí nutně prostupných pro světlo musí být barevně označeny takto:

rázové návěští	– bíle,
přímé návěští „Stůj“ a havarijní tlačítko „STOP“	– červeně,
součtové návěští	– zeleně,
optické návěští z nástupních plošin	– černě.

(4) Elektrické návěštní zařízení musí být napájeno ze samostatného oddělovacího transformátoru, na který nesmí být připojeno žádné jiné zařízení nesouvisící se signalizací provozního stavu nebo řízením těžního stroje. Napěťová soustava musí být provozována jako izolovaná s hlídačem izolačního stavu se signalizací.

(5) Návěštní zařízení každého těžního stroje v téže jámě musí mít samostatné kabely.

(6) V době nepřítomnosti narážeče nebo určeného zaměstnance (§ 11 odst. 4) musí být návěštní zařízení s výjimkou přímého návěští „Stůj“ zajištěno proti zásahu nepovolanou osobou.

(7) U těžního zařízení, u kterého lze dávat návěští z více nárazišť, hlavní odnímací plošiny, odnímacích plošin nebo skipových násypných a výsypných stanic, musí být pro strojníka zřejmé, odkud bylo návěští vysláno.

(8) Dané návěští musí být s výjimkou návěští z dopravní nádoby zvukově kontrolovatelné v místě, odkud je dáváno, na hlavní odnímací plošině a ve strojovně. Na stanovišti strojníka musí být návěští kontrolovatelné také opticky.

(9) V jámě s více těžními zařízeními musí být jejich zvuková návěští zvukově odlišitelná.

§ 41

Rázové návěští

(1) Těžní zařízení musí být vybaveno návěštním zařízením umožňujícím dávat rázové návěští z nárazišť k hlavní odnímací plošině a na stanoviště strojníka a z hlavní odnímací plošiny na stanoviště strojníka. Ovládací prvky tohoto návěštního zařízení musí být umístěny na stanovišti narážeče.

(2) Rázové návěští musí být akustické, odlišné od ostatních zvukových návěští. Pro rázové návěští musí být použit rázový zvon.

(3) Návěštní zařízení musí být upraveno tak, aby bylo vyloučeno současné dávání návěští ze dvou nebo více odnímacích plošin nebo nárazišť.

§ 42

Přímé návěští „Stůj“

(1) Přímé návěští „Stůj“ musí být možné kdykoliv dát ze všech plošin nárazišť, včetně odnímacích plošin, u oboustranných nárazišť z obou stran náraziště a u skipového těžního zařízení z místa ovládání násypné a výsypné stanice. Přímé návěští „Stůj“ se dává houkačkou, která musí být slyšitelná na stanovišti strojníka a na všech místech, odkud je možné toto návěští dávat. Strojníkovi musí být opticky signalizováno, odkud bylo přímé návěští „Stůj“ dáno.

(2) V jámě s více těžními zařízeními musí mít každé těžní zařízení své přímé návěští „Stůj“; tato přímá návěští „Stůj“ musí být zvukově odlišitelná a dána i na ostatní stanoviště strojníků těžních strojů téže jámy.

§ 43

Návěští z dopravní nádoby

(1) Zařízení k dávání návěští z dopravní nádoby musí umožnit dát návěští z každé etáže dopravní nádoby na stanoviště strojníka, a to i za pohybu dopravní nádoby; u dopravní nádoby, ze které se provádí prohlídka jámy, musí umožnit dát návěští také ze stanoviště prohlížitele jámy.

(2) Návěští z dopravní nádoby musí být vždy akustické, odlišné od ostatních zvukových návěští. Pro strojníka musí být zřejmé, ze které dopravní nádoby bylo návěští dáno.

§ 44

Zvláštní návěštní zařízení

(1) Návěštní zařízení smí být doplněno zvláštním jednoúčelovým návěštním zařízením, např. součtovým návěštím nebo zpětným voláním. Zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení mimo optického se může používat jen při těžbě.

(2) Zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení

• a) se používá z náraziště přímo na stanoviště strojníka, ze stanoviště strojníka na hlavní odnímací plošinu, z hlavní odnímací plošiny na náraziště (zpětné volání) apod.; při tom se nesmí pro akustické návěští používat rázový zvon,

• b) musí být v případě, že obsahuje paměťové členy, konstruováno tak, aby paměť těchto členů byla zrušena po uskutečnění žádaného úkonu,

• c) musí mít optickou nebo akustickou kontrolu vyslaného návěští v místě, odkud jsou návěští dávána,

• d) musí být upraveno tak, aby v místě, odkud bylo návěští dáno, bylo možno toto návěští jednoduchým způsobem zrušit ještě před vykonáním žádaného úkonu, např. přímým návěštím „Stůj“ nebo rázovým návěštím,

• e) může být využíváno k dávání impulsů pro rozjezd těžního stroje s automatickým řízením v automatickém režimu řízení,

• f) musí mít zachováno galvanické oddělení obvodů, navazuje-li na automatickou skipovou stanici nebo narážecí zařízení apod.

(3) Pro zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení u automatické skipové stanice platí také § 56 odst. 1.

(4) Při možnosti nástupu osob do dopravní nádoby na několika plošinách téhož náraziště musí být jednotlivé plošiny spojeny se stanovištěm narážeče optickým návěštím.

§ 45

Dorozumívací zařízení

(1) Pro možnost hovorového dorozumění mezi stanovištěm strojníka, stanovištěm narážeče a místem ovládání skipové stanice musí být zřízeno dorozumívací zařízení. Při více těžních zařízeních v téže jámě musí být zřízeno samostatné dorozumívací zařízení pro každé těžní zařízení a také mezi strojníky těchto těžních strojů.

(2) Dorozumívací zařízení podle odstavce 1 je možno vést společným kabelem důlních dorozumívacích zařízení.

(3) Dorozumívací zařízení musí být autonomní a nezávislé na elektrické rozvodné síti a na provozu telekomunikační sítě dolu.

(4) U přístroje dorozumívacího zařízení musí být vyvěšen telefonní řád.

Díl 6

Jáma

§ 46

Výztuž a výstroj jámy a vedení dopravní nádoby

(1) Výztuž a výstroj jámy s výjimkou průvodnic musí být nehořlavá.

(2) Dopravní nádoba je v jámě vedena svými vodítky a pomocí průvodnic připevněných na rozpony rozepřené příčkami, nebo pomocí lan, která musí být ukotvena a napjata.

§ 47

Rozpona a příčka

(1) Největší svislá vzdálenost mezi rozponami smí být u dřevěných průvodnic 3 m, u kovových průvodnic 4 m; největší dovolenou odchylku stanovuje příloha č. 2.

(2) Protilehlé rozpony se umísťují ve stejné rovině; největší dovolenou odchylku od vodorovné roviny stanovuje příloha č. 2.

(3) Na rozponu a její příčku se s výjimkou průvodnice a konstrukce lezního oddělení nesmí nic trvale upevňovat.

§ 48

Průvodnice a pomocné vedení dopravní nádoby

(1) Styk průvodnic musí být proveden na rozponě. Mezera ve styku průvodnic nesmí být větší než 5 mm.

(2) Je-li průvodnicový tah záměrně přerušen, musí mít první průvodnice nad a pod přerušením (dále jen „nájezdová průvodnice“) délku určenou ve výpočtu výstroje jámy. Nezaručuje-li délka dopravní nádoby její řádné vedení v tomto místě, zabudovává se v místě přerušení průvodnice pomocné vedení (např. rohové).

(3) Na nájezdové průvodnici se v místě přechodu na pomocné vedení a zpět zhotovuje nájezd, jehož čelní i oboustranný boční úkos je 1 : 25, a to v délce alespoň 1 m.

(4) Přímá část pomocného vedení dopravních nádob v místě přerušení průvodnicového tahu musí překrývat zkosenou část nájezdové průvodnice. Nájezdová část pomocného vedení dopravní nádoby se zhotovuje s odklonem alespoň 10° od svislice směrem od středu dopravní nádoby ve směru její úhlopříčky, a to v délce alespoň 1 m.

(5) Tam, kde se průvodnicový tah přerušuje jen výjimečně, lze použít zajištěné vložené průvodnice.

§ 49

Lanové vedení dopravní nádoby

(1) Jako vodicí a odrazové lano se používá jen umrtvené lano nebo lano uzavřené, popřípadě polouzavřené konstrukce kruhového průřezu o jmenovitém průměru alespoň 28 mm. Odrazové lano nesmí mít jmenovitý průměr menší než vodicí lano. Jmenovitý průměr nebo výška profilu vnějších drátů vodicího lana nesmí být menší než 2 mm.

(2) Jako vodicí a odrazové lano se smí používat i odložené těžní lano, pokud splňuje požadavky odstavce 1.

(3) Pro jednu dopravní nádobu se použijí vždy alespoň dvě vodicí lana.

(4) Vodicí lana se umisťují bočně od dopravní nádoby a souměrně alespoň vůči jedné z os půdorysu dopravní nádoby nebo vůči středu dopravní nádoby, a to co nejdále od osy těžního lana.

(5) Jsou-li použita odrazová lana, musí být alespoň dvě a ve stejné vzdálenosti od dopravní nádoby.

(6) Vodicí a odrazové lano se napínají nezávisle na sobě. Napínací síla vodicího i odrazového lana se určí podle přílohy č. 3. Napínací zařízení u vodicího lana se konstruuje tak, aby napínací sílu bylo možno měnit alespoň v rozmezí ± 10 %.

(7) Napínací a kotvicí zařízení vodicího a odrazového lana a plošina pro obsluhu tohoto zařízení v jámové tůni se umisťuje alespoň 1,5 m nad nejvyšší předpokládanou úrovní hladiny vody nebo propadu. Napínací a kotvicí zařízení musí být chráněno před dotykem s vyrovnávacím lanem a proti propadu.

(8) Vodicí a odrazové lano se kotví nad nárazníkovým roštem a pod dosedacím roštem, a to tak, aby dopravní nádoba při přejetí nejvyšší a nejnižší provozní polohy nevjela do lanového úvazku.

(9) Odchylka osy vodicího lana od projektované osy a od osy těžního lana může být nejvíce ± 5 mm. Odchylka osy odrazového lana od projektované osy, od osy dalšího odrazového lana a od osy vodicího lana může být nejvíce ± 10 mm.

(10) Nad nejvyšší a pod nejnižší provozní polohou musí být dopravní nádoba vedena průvodnicemi. V místě průjezdu jámovou stolicí může být dopravní nádoba vedena buď průvodnicemi nebo pomocným vedením.

§ 50

Výpočet výstroje jámy

(1) Pevné vedení dopravní nádoby a výstroj jámy se počítá na působení vodorovných sil a u těžního zařízení s dopravní nádobou se záchyty také na vertikální síly působící při zapůsobení záchytů.

(2) Výpočet pevného i lanového vedení dopravní nádoby se provádí podle přílohy č. 3.

§ 51

Dovolené odchylky při vyztužování a vystrojování jámy

Dovolené odchylky při vyztužování a vystrojování jámy stanovuje příloha č. 2.

§ 52

Mezery mezi dopravními nádobami a výztuží a výstrojí jámy

Mezery mezi míjejícími se dopravními nádobami a mezery mezi dopravní nádobou a výztuží, výstrojí a ostatním vybavením jámy stanovuje příloha č. 2.

§ 53

Lezní oddělení

(1) Pokud jáma není vybavena havarijním dopravním zařízením ani není uzpůsobena pro použití mobilního havarijního dopravního zařízení podle § 72 odst. 2, musí mít lezní oddělení.

(2) Lezní oddělení musí být provedeno tak, aby byl do něho možný vstup z ohlubně a z důlního díla ústícího do jámy a v každém místě jámy přestup do něho z kterékoliv dopravní nádoby všech těžních zařízení v téže jámě a opačně.

(3) Vstup do lezního oddělení z ohlubně a z důlního díla ústícího do jámy, s výjimkou opuštěného důlního díla, směrem dolů se opatřuje poklopem upevněným na závěsu. Poklop na ohlubni musí být uzavřen tak, aby bylo zabráněno vstupu nepovolaných osob do lezního oddělení a současně aby nebylo zabráněno výstupu z něho.

(4) Vstup do lezního oddělení nesmí vést těžní zátyní.

(5) Lezní oddělení se od ostatních oddělení a zátyní jámy odděluje tuhým pažením. Mezery v pažení nesmějí být větší než 100 mm v místech, kde je možný dotyk s dopravní nádobou, v jiných místech větší než 200 mm.

(6) Lezní oddělení musí být vybaveno pevnými odpočívadly, jejichž svislá vzdálenost nesmí být větší než 8 m. Mezery v odpočívadle a mezery mezi odpočívadlem a výztuží a výstrojí jámy nesmí být větší než 50 mm.

(7) Vzdálenost od paty žebříku lezního oddělení k výztuži nebo výstroji jámy na odpočívadle ve směru osy žebříku musí být alespoň 600 mm. Podél celého žebříku v lezním oddělení včetně průlezních otvorů musí být zachován průlezní prostor alespoň 700 mm kolmo na žebřík a 600 mm po šířce žebříku.

(8) Žebříky musí být pevné, stabilně připevněné. Používá se žebřík o šířce alespoň 300 mm s pravidelnými vzdálenostmi mezi příčlemi nejvýše 300 mm. Za příčlemi se ponechává volný prostor alespoň 180 mm pro chodidla. Žebřík přesahuje výstupní otvor nebo plošinu o 1,1 m nebo se do této výšky zabudují pevná držadla.

(9) Žebřík vedoucí z náraziště nebo ohlubně k prvnímu odpočívadlu lezního oddělení nesmí být delší než 8 m. Tento žebřík může být svislý. Žebřík s úklonem větším než 80° musí být od výšky 3 m od paty žebříku opatřen ochranným košem s průlezním otvorem 600 x 700 mm. Ostatní žebříky musí mít úklon menší než 80° a musí krýt otvor v odpočívadle.

§ 54

Volná hloubka a jámová tůň

(1) Volná hloubka se zřizuje pod nejspodnějším provozovaným nárazištěm.

(2) Délka volné hloubky je 0,5 až 0,8 volné výšky. Její délka se volí tak, aby při poloze střechy dopravní nádoby v úrovni počvy náraziště byla vzdálenost mezi spodním vodítkem dopravní nádoby a počátkem brzdicí průvodnice alespoň 1,0 m.

(3) Brzdicí průvodnice je vyrobena z jednoho kusu tvrdého dřeva o celkové délce větší než 2 m při vedení dopravní nádoby pevnými vodítky a 3 m při kolovém vedení. Boční úkos na každém boku brzdicí průvodnice je v poměru 1 : 50, aby účinná dráha brzdění pevnými vodítky dopravní nádoby byla alespoň 1,5 m. Brzdicí průvodnice se opírá o dosedací rošt nebo jiný dostatečně pevný nosník; požadavky na dosedací rošt a nosník stanovuje příloha č. 3.

(4) Jámová tůň musí být přístupná lezním oddělením nebo svislým žebříkem vybaveným podle § 53 odst. 9.

(5) V jámové tůni se v úrovni nejvyšší dovolené hladiny vody umísťuje hlídač hladiny vody; u skipového těžního zařízení se v jámové tůni v úrovni nejvyšší dovolené hladiny propadu umísťuje také hlídač hladiny propadu. U těžního zařízení s vyrovnávacím lanem se v jámové tůni umísťuje také zařízení proti tvoření smyček a vybočení vyrovnávacího lana, které signalizuje strojníkovi změnu své polohy.

(6) Jáma se skipovým těžním zařízením se vybavuje také zařízením pro odtěžení propadu z jámové tůně.

§ 55

Náraziště a důlní díla ústící do jámy a jejich vybavení

(1) V nárazišti musí být vyvěšeny:

• a) tabulka s významem návěští,

• b) telefonní řád,

• c) tabulka s největším dovoleným zatížením dopravní nádoby při těžbě a s největším dovoleným počtem dopravovaných osob,

• d) v místě vstupu do dopravní nádoby tabulka „Procházet těžní zátyní nebo dopravní nádobou se zakazuje!“ a tabulka „Vstup do dopravní nádoby bez pokynu narážeče nebo strojníka je zakázán!“.

U skipového těžního zařízení, u jednostranného náraziště a při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy se text tabulek podle písmen c) a d) upraví podle potřeby. Tabulky podle písmen a) až c) se umísťují na stanovišti obsluhy skipového těžního zařízení.

(2) Na ohlubni a na nárazišti se vyvěsí Řád o jízdě na laně. Povolení výjimečné jízdy se vyvěsí na ohlubni a na nárazišti, na které je výjimečná jízda povolena.

(3) U oboustranných nárazišť se vedle jámové stolice zřizuje alespoň jeden bezpečný průchod spojující obě strany náraziště.

(4) Stanoviště narážeče se umísťuje tak, aby bylo bezpečné a narážeč měl dobrý výhled na nástup osob do dopravní nádoby a výstup z ní a na narážení důlních vozů na své plošině.

(5) Jámová stolice v místech, která se neuzavírají zátyňovými dvířky, se zabezpečuje do výšky alespoň 1,8 m pažením, které do výšky 0,3 m musí být plné, výše pak může být s mezerami do 50 mm. Podlaha náraziště v místě styku s jámou, s výjimkou místa vstupu do dopravní nádoby, a také směrem k bočním stěnám sklápěcího můstku se opatřuje ochrannou lištou o výšce alespoň 0,1 m. V místech, kde se mohou zdržovat zaměstnanci, se prostor od jámy uzavře na celou svou výšku pažením a shora se chrání pevným plným povalem.

(6) Vstup do těžní zátyně se opatřuje zátyňovými dvířky. Zátyňová dvířka musí být alespoň 1,4 m vysoká a zhotovují se do výšky 0,3 m od podlahy plně, výše pak s pažením s mezerami do 50 mm. Mezera mezi zátyňovými dvířky a konstrukcí podlahy nebo sklápěcího můstku smí být nejvíce 50 mm. Zátyňová dvířka se nesmí otevírat směrem do těžní zátyně a zabezpečují se proti samovolnému otevření. Zátyňová dvířka se ovládají samočinně dopravní nádobou. Pokud jsou zátyňová dvířka otevírána směrem nahoru, zajišťují se v otevřené poloze proti samovolnému pádu. U vstupu do těžní zátyně se na stojinách jámové stolice umísťují pevná držadla.

(7) Na nástupní plošiny musí být zřízeno schodiště. Není-li v této vyhlášce stanoveno jinak, postačuje jako přístup na jiné plošiny a do jiných sklípků svislý žebřík vybavený podle § 53 odst. 9.

(8) Na plošině pro kontrolu těžního a vyrovnávacího lana se zřizuje osvětlení pevnými svítidly a návěštní zařízení. Mimo dobu kontroly lana musí být návěštní zařízení vypnuto a zajištěno proti zásahu nepovolanou osobou.

(9) Náraziště se vybaví zarážkou, která zabrání samovolnému ujetí důlních vozů a vozíků závěsné dráhy do jámy, a to i při ztrátě ovládací energie pro toto zařízení. Zarážka může být součástí narážecího zařízení. Zarážka nesmí být vyřazena z činnosti. Náraziště se vybaví také zařízením proti pádu důlních vozů a vozíků závěsné dráhy do jámy; toto zařízení může být při dopravě osob vyřazeno z činnosti.

(10) Sklápěcí můstek se umisťuje a musí být vyvážen tak, aby umožnil bezpečný průjezd dopravní nádoby v obou směrech. Ve své horní poloze se zajišťuje proti nežádoucímu sklopení. Nosy můstku musí být lehce otočné a samočinně se vracet do původní polohy. Při nejnižší poloze můstku se nesmějí sklopné nosy sklopit více než do svislé polohy. Boky zvednutého můstku musí být zakryty až k podlaze. Podlaha můstku musí být zdrsněna. Můstek musí umožnit nájezd a výjezd důlního vozu z dopravní nádoby.

(11) Pohyblivé části sklápěcího můstku nebo narážecího zařízení zasahující do sklípku pro nástup osob do dopravní nádoby nebo do prostoru pro vstup do lezního oddělení jámy musí být zakryty ochranným krytem.

(12) Ustanovení odstavce 5 se přiměřeně vztahuje i na důlní díla ústící do jámy.

§ 56

Automatická skipová stanice

(1) Automatická skipová stanice smí při své činnosti ovládat zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení za podmínky, že před vysláním zvláštního jednoúčelového návěští se samočinně ověří

• a) u násypné stanice uzavření odměrného zásobníku,

• b) u výsypné stanice zasunutí výsuvného nástavce a uzavření skipu.

Nelze-li splnit tyto podmínky, musí být provoz automatické skipové stanice řízen ručně.

(2) Při provozu automatické skipové stanice musí být zabráněno objemovému i hmotnostnímu přeplnění skipu v násypné stanici a přeplnění výsypné stanice.

Díl 7

Kontrola těžního zařízení a jámy

§ 57

Společná ustanovení

(1) Stav a vybavení jámy, náraziště, skipové stanice, obsluhovací plošiny, těžní věže, lanovnice, těžního stroje, těžního, vyrovnávacího, vodicího a odrazového lana, dopravní nádoby včetně závěsu, záchytů a úvazku, návěštního a dorozumívacího zařízení a dalších částí těžního zařízení a havarijní dopravní zařízení kontrolují určení zaměstnanci.

(2) Prohlídky, zkoušky a revize těžního zařízení a jámy se provádí ve lhůtách stanovených touto vyhláškou podle ročního plánu schváleného závodním dolu. Mimořádné prohlídky, zkoušky, popřípadě revize se provedou po nehodě na těžním zařízení nebo v jámě; jejich rozsah určí koordinační technik.

(3) Závodní dolu určí lhůty a rozsah prohlídek těžního zařízení pro období, kdy se těžní zařízení používá nepravidelně nebo v omezeném rozsahu; lhůty však nemůže určit delší než 2násobné v porovnání se lhůtami stanovenými touto vyhláškou, je-li těžní zařízení v té době využíváno na méně než 40 % projektované kapacity, a delší než 4násobné v porovnání se lhůtami stanovenými touto vyhláškou, je-li těžní zařízení v té době využíváno na méně než 20 % projektované kapacity.

(4) Ve dnech, kdy se těžní zařízení nepoužívá, se denní prohlídka neprovádí. Provede se až v den jeho opětovného použití před zahájením dopravy osob; pokud však od poslední prohlídky uplynula doba kratší než 40 hodin, může být denní prohlídka provedena až v průběhu dne.

(5) Při přerušení provozu těžního zařízení na dobu delší než 1 týden se stanovené prohlídky neprovádí. Není-li stanoveno jinak, musí být před uvedením do opětovného provozu provedeny prohlídky v rozsahu alespoň týdenní prohlídky.

(6) Prohlídka s delší lhůtou nahrazuje prohlídku s kratší lhůtou.

(7) Stanovené lhůty prohlídek, kontrol, funkčních zkoušek a revizí mohou být překročeny nejvíce o 1 pracovní den u týdenní lhůty, o 8 dní u dvouměsíční lhůty, o 15 dní u šestiměsíční lhůty, o 22 dní u roční lhůty a o 1 měsíc u dvouleté a delší lhůty.

§ 58

Jáma

(1) Prohlédne se

• a) denně jáma, její výztuž a výstroj, vedení dopravní nádoby včetně případného pomocného vedení dopravní nádoby v místě přerušení průvodnice, a to při rychlosti do 1 m.s^-1, a přístupná část jámové tůně a její vybavení,

• b) jednou za týden jáma a její části podle písmene a) při rychlosti do 0,5 m.s^-1,

• c) jednou za dva měsíce podrobně lezní a strojní oddělení a ostatní části jámy podle písmene a) při rychlosti do 0,5 m.s^-1,

• d) při každé třetí dvouměsíční prohlídce se lezní oddělení kontroluje lezením.

(2) Prohlídky koná určený prohlížitel. Prohlídka podle odstavce 1 písm. b) se provádí za účasti určeného technika, prohlídka podle odstavce 1 písm. c) a d) pod vedením technika pověřeného dozorem nad udržováním jámy.

(3) Práce a prohlídky v jámě se smějí provádět ze střechy dopravní nádoby. Přitom musí prohlížitel i technik používat prostředky kolektivního zajištění nebo osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu z výšky a být s výjimkou uvedenou v odstavci 5 chráněni proti pádu drobných předmětů ochrannou stříškou. Na místech níže položených se v jámě a v okruhu 10 m od jámy v době prací v jámě nesmí zdržovat lidé, pokud nejsou v jámě chráněni ochranným povalem, na nárazišti jiným vhodným způsobem. Je-li při této práci nutno sestoupit z dopravní nádoby do volného prostoru jámy, smí se tak stát jen je-li dopravní nádoba v klidu, s použitím osobního ochranného pracovního prostředku proti pádu z výšky a za stálého dozoru. Při práci a při prohlídkách konaných z dopravní nádoby je zakázáno kotvit osobní ochranný pracovní prostředek proti pádu z výšky k části výstroje jámy.

(4) Pevný pracovní poval používaný při údržbě, opravě nebo jiných pracích v jámě se pokládá na nosníky zapuštěné do zdiva jámy nebo do horniny a zajišťuje se proti posunutí a překlopení. Nezakrývá-li pracovní poval celý průřez jámy, opatřuje se na volných stranách zábradlím o výšce 1,1 m a u podlahy ochrannou lištou do výše alespoň 0,1 m nebo musí zaměstnanci na povalu používat osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu z výšky. Zaměstnanci pracující na tomto povalu musí být s výjimkou uvedenou v odstavci 5 chráněni proti pádu drobných předmětů ochranným povalem nebo ochrannou stříškou.

(5) Nelze-li při pracích prováděných ze střechy dopravní nádoby nebo pevného pracovního povalu zřídit ochranný poval nebo ochrannou stříšku, dodržují se alespoň tyto podmínky:

• a) na nárazištích, nástupních plošinách a ve sklípcích, které jsou nad místem práce, nesmí být provoz, důlní vozy musí být zajištěny proti ujetí, sklápěcí můstky musí být ve zvednuté poloze a zátyňová dvířka uzavřena a před zahájením prací opatřena vývěskou „Pozor, v jámě se pracuje!“. V nárazištích, kde nejsou sklápěcí můstky, musí být mezera mezi zátyňovými dvířky a konstrukcí podlahy zabezpečena proti pádu drobných předmětů; obdobně se zajistí i důlní dílo ústící do jámy,

• b) celá jáma nad místem práce musí být před zahájením práce prohlédnuta a odstraněny veškeré předměty, které by v průběhu práce mohly spadnout či jinak ohrozit zaměstnance,

• c) pokud se na místo práce dopravují materiál nebo předměty jinak než v dopravní nádobě a v jámě jsou přítomni zaměstnanci, musí být na ohlubni, popřípadě na nárazišti, z něhož se dopravuje, přítomen narážeč,

• d) postup práce musí být řešen v provozní dokumentaci.

(6) Korozivní úbytek tloušťky stěn kovových prvků výstroje jámy se kontroluje v suchých jámách nebo suchých úsecích jam jednou za čtyři roky, v ostatních případech jednou za dva roky. Korozivní úbytek se zjišťuje měřením na charakteristických prvcích, například na průvodnici, rozponě, příčce, žebříku, pažení, roštu a konzole. Současně se kontroluje i stav uchycení jednotlivých prvků a jejich úchytů. Kontrolovaný kovový prvek se vymění, jestliže jeho tloušťka je menší, než stanovuje pevnostní výpočet uvedený v projektu nebo ve znaleckém posudku.

(7) Opotřebení dřevěných průvodnic se měří alespoň jednou ročně. Dřevěná průvodnice se vymění, je-li její opotřebení větší než

• a) 2 x 5 mm bočně nebo 5 mm čelně při průřezu průvodnice do 120 cm^2,

• b) 2 x 10 mm bočně nebo 5 mm čelně při průřezu průvodnice od 120 cm^2 do 220 cm^2,

• c) 2 x 15 mm bočně nebo 10 mm čelně při průřezu průvodnice nad 220 cm^2.

(8) Opravovat opotřebenou nebo poškozenou průvodnici je zakázáno.

(9) Přímost pevného vedení dopravní nádoby se ověřuje měřením před uvedením nové nebo rekonstruované jámy nebo její části do provozu. V jámě s rychlostí vyšší než 8 m.s^-1 se přímost pevného vedení dopravní nádoby ověřuje také akcelerografickým měřením vodorovného zrychlení nádoby v čelním i bočním směru. Akcelerografické měření se opakovaně provádí alespoň jednou za dva roky. Nejvyšší dovolené čelní vodorovné zrychlení je 5 m.s^-2, nejvyšší dovolené boční vodorovné zrychlení je 8 m.s^-2. Při překročení uvedených hodnot určí závodní dolu opatření ke snížení zrychlení pod tyto hodnoty. Při zjištěném zrychlení vyšším než 8 m.s^-2 u čelního zrychlení nebo vyšším než 10 m.s^-2 u bočního zrychlení musí být provoz v jámě až do sjednání nápravy zastaven. Hodnoty vodorovného zrychlení pro hodnocení stavu přímosti pevného vedení dopravní nádoby stanoví příloha č. 5.

(10) Kontrola jámy z hlediska materiálu napadaného na prvky jámové výstroje se v jámě se skipovou těžbou provádí alespoň při kontrolách podle odstavce 1 písm. c), v ostatních jamách alespoň při kontrolách podle odstavce 1 písm. d). Tato kontrola se provede i po ukončení prací v jámě a po mimořádné události v jámě, jako je pád důlního vozu nebo jiného břemene do jámy.

§ 59

Náraziště, skipové stanice a plošiny

Náraziště, skipové stanice, obsluhovací plošiny, nástupní plošiny, ostatní plošiny, pažení, zátyňová dvířka, stavítka, sklápěcí můstky, narážecí zařízení, zarážku a zařízení proti pádu důlních vozů a vozíků závěsné dráhy do jámy a elektrické vybavení náraziště prohlédne určený prohlížitel

• a) denně,

• b) jednou za týden za účasti určeného technika,

• c) jednou za dva měsíce pod vedením technika pověřeného dozorem nad příslušnou částí těžního zařízení.

Při všech prohlídkách určený prohlížitel také přezkouší funkce uvedených zařízení.

§ 60

Těžní věž

(1) U těžní věže se prohlédnou

• a) jednou za šest měsíců sklopky, je-li jimi těžní věž vybavena, brzdicí průvodnice a těžní věž včetně plošin, schodišť, žebříků apod.; při této prohlídce se zkontroluje funkce sklopek,

• b) jednou za rok konstrukce těžní věže^22) včetně jámových nosníků, nárazníkového roštu a ochranných nátěrů; jednou za 2 roky se při tom zkontroluje svislost těžní věže,

• c) jednou za 4 roky konstrukce kovové a betonové těžní věže podrobnou prohlídkou.^23)

(2) Podrobná prohlídka podle odstavce 1 písm. c) se provede také v případě, kdy se jinou prohlídkou zjistí závada vztahující se ke konstrukci těžní věže, která ohrožuje bezpečnost práce a provozu.

(3) Prohlídky koná určený prohlížitel. Prohlídka podle odstavců 1 a 2 se provádí pod vedením technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení. Podrobnou prohlídku konstrukce betonové těžní věže podle odstavce 1 písm. c) provede znalec z oboru stavebnictví určený závodním dolu.

(4) Četnost a způsob prohlídek jiného brzdicího zařízení určí průvodní dokumentace. Prohlídka však musí být provedena alespoň ve lhůtách a způsobem podle odstavce 1 a po každém najetí dopravní nádoby do tohoto zařízení, a to vždy pod vedením technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení.

§ 61

Lanovnice

(1) U lanovnice se prohlédnou

• a) denně lanovnice, odtlačná lanovnice nebo soustava kladek (§ 18 odst. 2), ložiska včetně mazání a ochranné koryto,

• b) jednou za šest měsíců a před naložením těžního lana stav lanovnice a dalších částí uvedených v písmenu a) a zkontroluje se chod lanovnice; před naložením těžního lana se u lanovnice provede také porovnání tvaru drážky s její vnitřní obrysnicí a prohlédne se drážka lanovnice a její obložení.

(2) Prohlídky koná určený prohlížitel. Prohlídka a kontrola podle odstavce 1 písm. b) se provádí pod vedením technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení.

(3) V případě zjištění změny nebo poškození tvaru drážky tvořící dosedací plochu pro těžní lano nebo změny průřezu věnce lanovnice v míře ohrožující těžní lano se provede úprava drážky lanovnice osoustružením.

(4) Pro novou lanovnici se zhotoví vnější a vnitřní obrysnice. Tyto obrysnice se uchovávají po celou dobu životnosti lanovnice. Jednou za čtyři roky a po úpravě drážky lanovnice osoustružením se zhotoví z průřezu věnce nová vnitřní obrysnice a ověří se tloušťka stěn. Na obrysnici se vyznačí datum jejího zhotovení. Vyřazená obrysnice se uchovává po dobu alespoň 4 roků.

§ 62

Těžní stroj

(1) U těžního stroje se prohlédne

• a) denně mechanická a elektrická část těžního stroje s doplněním maziva podle mazacího plánu, přezkoušením funkce brzd, provedením statické zkoušky brzd při nejnepříznivější poloze zatížené dopravní nádoby a přezkoušením funkce koncových vypínačů při rychlosti do 0,5 m.s^-1,

• b) jednou za týden v rozsahu podle písmene a) rozšířeném o prohlídku bubnu včetně uchycení těžního lana na bubnu nebo v bubnu, třecího kotouče včetně upevnění obložení drážky třecího kotouče, stavu spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem a o přezkoušení funkce řididla jízdy a zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti,

• c) jednou za dva měsíce v rozsahu podle písmene b) rozšířeném o přezkoušení funkce nezávislého zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13) a o prohlídku ozubených kol převodové skříně kontrolními otvory,

• d) jednou za rok v rozsahu podle písmene c) rozšířeném o podrobnou prohlídku mechanické i elektrické části těžního stroje spojenou s přezkoušením ostatních zabezpečovacích prvků těžního stroje podle provozní dokumentace. Provede se také nivelace těžního stroje a soustrojí měniče.

(2) Prohlídku a kontrolu podle odstavce 1 písm. a) až c) provádí určený prohlížitel za účasti strojníka, přezkoušení funkce podle odstavce 1 písm. a) až c) provádí strojník. Prohlídka a přezkoušení podle odstavce 1 písm. b) se provádí za účasti určeného technika, prohlídka, kontrola a přezkoušení podle odstavce 1 písm. c) a d) pod vedením technika pověřeného dozorem nad příslušnou částí těžního zařízení.

§ 63

Funkční zkouška těžního stroje

(1) Jednou za šest měsíců se pod vedením technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení a technika pověřeného dozorem nad elektrickou částí těžního zařízení provede prohlídka, kontrola a zkouška

• a) statické jistoty a charakteristik brzd, a to i při zapůsobení pojistné brzdy, se změřením doby od rozpojení bezpečnostního obvodu ve smyslu § 22 odst. 11; provedení zkoušek k ověření statické jistoty a charakteristik brzd a ověření časové prodlevy v působení brzd od rozpojení bezpečnostního obvodu se dokládá grafickými záznamy průběhu zkoušek,

• b) řididla jízdy, zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti, bezpečnostního obvodu, hloubkoměru a rychloměru; přezkoušení řididla jízdy, zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti se dokládá grafickými záznamy průběhu zkoušek,

• c) k ověření, že těžní lano na třecím kotouči neproklouzlo při působení jízdní i pojistné brzdy.

(2) Měření a zkoušky při funkční zkoušce těžního stroje se provádí podle přílohy č. 5 a podle pokynu výrobce; neurčil-li výrobce takový pokyn, určí postup koordinační technik. Provozní dokumentace určí, které řídicí a zabezpečovací prvky se při funkční zkoušce vyřazují z funkce.

(3) Funkční zkouška těžního stroje provedená v rámci revize těžního zařízení nahrazuje funkční zkoušku těžního stroje podle odstavce 1.

(4) Prohlídka, kontrola a zkouška provedená v rámci funkční zkoušky těžního stroje nahrazuje příslušnou prohlídku, kontrolu a zkoušku požadovanou § 62.

(5) Je-li technicky prokázáno, že ověření správné činnosti těžního zařízení nebo jeho části nebo ověření požadovaných výsledků zkoušek vyplývá z provedení jiné zkoušky na témže těžním zařízení, lze od příslušné zkoušky upustit.

§ 64

Lana a jejich úvazky

(1) Těžní, vyrovnávací, vodicí a odrazová lana a lana pomocných vratů se kontrolují v celé délce včetně jejich přístupných částí v úvazcích. U bubnových těžních strojů a pomocných vratů se kontroluje také lano na záložních závitech na bubnu a v přístupných částech jeho uchycení na bubnu nebo v bubnu. Provozní dokumentace určí způsob prohlídky lana tak, aby lano mohlo být prohlédnuto v celé délce.

(2) Vizuální prohlídky těžního lana a jeho úvazku se konají:

• a) denně při rychlosti do 1 m.s^-1, zda lano nemá zjevné závady. Od vizuální denní prohlídky těžního lana smí být upuštěno v té jeho části, která je kontrolována přístrojem umožňujícím spolehlivě nahradit denní prohlídku lana jeho nedestruktivní kontrolou; úvazek, lano v blízkosti úvazku a záložní závity lana na bubnu se prohlížejí za klidu,

• b) jednou za týden a před uvedením těžního zařízení do opětovného provozu po přerušení provozu delším než dva měsíce při rychlosti do 0,5 m.s^-1; úvazek se změřením vzdálenosti kontrolní svorky, lano v blízkosti úvazku, záložní závity lana na bubnu a vyrovnávač tahů v lanech pro rovnoměrné rozdělení zatížení na těžní lana, který není součástí dopravní nádoby, se prohlížejí za klidu,

• c) jednou za dva měsíce, po provozní nehodě ohrožující stav těžního lana a po přerušení provozu těžního zařízení trvajícím déle než tři měsíce v rozsahu a za podmínek uvedených v písmenu b),

• d) jednou za rok v úvazcích po uvolnění lana z úvazku. U bubnových těžních strojů musí být při této prohlídce provedeno krácení lana v délce 3 m nad úvazkem a odebrán vzorek lana v délce 1 m (zkratka). Pokud u těžních strojů s třecím kotoučem vznikne potřeba krácení lana, musí být toto krácení lana střídáno u obou úvazků téhož lana.

(3) Stav těžního lana se kromě prohlídek podle odstavce 2 ověřuje také nedestruktivní kontrolou. První nedestruktivní kontrola těžního lana se provede nejpozději do 2 měsíců po jeho naložení, další kontroly se provádí jednou za rok a po provozní nehodě ohrožující stav těžního lana.

(4) Metodou nedestruktivní kontroly se v ročních lhůtách kontroluje také konstrukce úvazku těžního lana. První nedestruktivní kontrola, pokud ji neprovedl výrobce, se provede před jeho prvním použitím.

(5) Vyrovnávací a vodicí lano a lano pomocného vratu a jejich úvazky se prohlíží ve stejných lhůtách a obdobným způsobem, s výjimkou nedestruktivní kontroly, jako těžní lano a jeho úvazek. U úvazku vyrovnávacího lana se zalitou koncovkou se prohlíží též místo vstupu lana do koncovky, přičemž se nepožaduje uvolnění koncovky z úvazku. Odrazové lano a jeho úvazek se prohlíží ve stejných lhůtách a obdobným způsobem, s výjimkou nedestruktivní kontroly, jako těžní lano podle odstavce 2 písm. b) až d). U vyrovnávacího lana se místo, které je za provozních přestávek ve spodním ohybu, prohlíží při všech druzích prohlídek při rychlosti do 0,3 m.s^-1.

(6) Prohlídku lana podle odstavce 2 písm. a) provádí určený prohlížitel. Prohlídka lana podle odstavce 2 písm. b) se provádí za účasti určeného technika, prohlídka lana podle odstavce 2 písm. c) a d) se provádí pod vedením technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení. Stejné podmínky platí i pro prohlídky podle odstavce 5.

(7) Nedestruktivní kontrola lan a její vyhodnocení se provedou podle technických norem ČSN EN 473, ČSN EN ISO 17 025 a ČSN EN 12927-8.

§ 65

Odkládání lan

(1) Těžní lano jednolanového těžního zařízení musí být odloženo, dosáhne-li součet průřezů drátů s viditelnými zlomy na délce rovné 5násobku výšky vinutí pramenů

• a) u těžního lana šestipramenného hodnoty 8 % nosného průřezu lana,

• b) u těžního lana jiné konstrukce hodnoty 6 % nosného průřezu lana.

(2) Těžní lano vícelanového těžního zařízení musí být odloženo, dosáhne-li součet průřezů drátů s viditelnými zlomy na délce rovné 5násobku výšky vinutí pramenů hodnoty 10 % nosného průřezu kteréhokoli lana nebo 8 % nosného průřezu všech těžních lan.

(3) Vyrovnávací lano musí být odloženo, dosáhne-li součet průřezů drátů s viditelnými zlomy na délce rovné 5násobku výšky vinutí pramenů hodnoty 10 % nosného průřezu lana.

(4) Odloženo musí být také

• a) těžní lano a lano pomocného vratu při snížení nosného průřezu lana na délce rovné 5násobku výšky vinutí pramenů o 20 % v důsledku zlomů drátů, koroze a otěru drátů zjištěných nedestruktivní kontrolou,

• b) vyrovnávací lano při snížení nosného průřezu lana na délce rovné 5násobku výšky vinutí pramenů o 30 % v důsledku zlomů drátů, koroze a otěru drátů zjištěných nedestruktivní kontrolou,

• c) vodicí a odrazové lano při snížení nosného průřezu lana na délce rovné 5násobku výšky vinutí pramenů o 50 % v důsledku zlomů drátů, koroze a otěru drátů zjištěných nedestruktivní kontrolou nebo dojde-li k uvolnění drátů nebo pramene ze svazku lana,

• d) každé lano při rychlém přírůstku zlomů drátů nebo při rychlém a značném prodlužování lana.

(5) Odkládání lana se provádí podle provozní dokumentace.

§ 66

Dopravní nádoba

(1) U dopravní nádoby se kontroluje

• a) denně dopravní nádoba a její závěs a uzávěr dopravní nádoby se spodním vyprazdňováním a u vícelanového těžního stroje také vyrovnávač tahů v lanech, pokud je součástí dopravní nádoby,

• b) jednou za týden dopravní nádoba a ostatní části podle písmene a) včetně přezkoušení funkce záchytů a uzávěru dopravní nádoby se spodním vyprazdňováním,

• c) jednou za dva měsíce dopravní nádoba podle písmene b) včetně přezkoušení funkce jejích pohyblivých částí (aretační zařízení důlních vozů, dvířka dopravní nádoby atd.),

• d) závěs a čep při výměně těžního a vyrovnávacího lana.

(2) Při výměně dopravní nádoby se provede kontrola v rozsahu podle odstavce 1 písm. c).

(3) Prohlídku a přezkoušení funkce podle odstavce 1 provádí určený prohlížitel. Prohlídka a přezkoušení funkce podle odstavce 1 písm. b) se provádí za účasti určeného technika, prohlídka a přezkoušení funkce podle odstavce 1 písm. c) a d) se provádí pod vedením technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení.

(4) Metodou nedestruktivní kontroly se v ročních lhůtách kontroluje také konstrukce závěsu. První nedestruktivní kontrola, pokud ji neprovedl výrobce, se provede před jeho prvním použitím.

(5) Vodítka dopravní nádoby, popřípadě jejich vložky se vymění, je-li jejich opotřebení větší než 2 x 5 mm bočně nebo 5 mm čelně; při lanovém vedení se vymění pouzdro vodítka, je-li největší vnitřní rozměr otvoru pouzdra větší o 20 mm, než je jmenovitý průměr vodicího lana.

(6) Kolo kolového vedení, popřípadě jeho obruč se vymění, přesáhne-li jeho opotřebení nebo poškození míru určenou výrobcem.

§ 67

Návěštní, zvláštní návěštní a dorozumívací zařízení

(1) Návěštní, zvláštní návěštní a dorozumívací zařízení se kontroluje

• a) denně přezkoušením jeho funkce,

• b) jednou za týden prohlídkou a přezkoušením jeho funkce,

• c) jednou za dva měsíce prohlídkou a přezkoušením jeho funkce podle písmene b) včetně kontroly jeho izolačního stavu.

(2) Prohlídku a přezkoušení funkce podle odstavce 1 provádí určený prohlížitel. Prohlídka a přezkoušení funkce podle odstavce 1 písm. b) se provádí za účasti určeného technika, prohlídka a přezkoušení funkce podle odstavce 1 písm. c) se provádí pod vedením technika pověřeného dozorem nad elektrickou částí těžního zařízení.

§ 68

Zajišťovací a zkušební jízda

(1) Zajišťovací jízda se provádí po celé dopravní dráze v obou směrech po převzetí těžního stroje strojníkem po směně, ve které těžní zařízení nebylo využíváno k jízdě, po ukončení prací v jámě, po nesamočinném nastavení ukazatele hloubkoměru, po rozpojení jeho pohonu a po přeložení dopravní nádoby na hlubší náraziště, a to s prázdnou dopravní nádobou.

(2) Zkušební jízda se provede po celé dopravní dráze

• a) po ukončení montáže těžního stroje, po výměně dopravní nádoby, po výměně obložení drážky třecího kotouče, po naložení těžního, vyrovnávacího nebo vodicího lana a po každé obnově upevnění lana v úvazku nebo bubnu, a to deset jízd s prázdnou dopravní nádobou a deset jízd s největším dovoleným zatížením,

• b) po výměně nosných součástí závěsu, vodítek dopravní nádoby nebo hlavních částí záchytů, a to deset jízd s prázdnou dopravní nádobou.

(3) První zkušební jízda se provede při rychlosti do 2 m.s^-1. Rychlost dalších zkušebních jízd určí technik pověřený dozorem nad strojní částí těžního zařízení, který také určí stanoviště zaměstnanců kontrolujících pohyb nově naloženého lana.

(4) Zajišťovací a zkušební jízdu provede strojník po dohodě s narážečem hlavní odnímací plošiny. V době konání zkušební a zajišťovací jízdy se nesmí v téže jámě dopravovat osoby.

§ 69

Záznamy

(1) O provedení a výsledcích prohlídek, kontrol a zkoušek provede záznam ten, kdo je provedl; u denních kontrol zaznamená také časový údaj o jejich ukončení. Provádí-li se prohlídky, kontroly a zkoušky za účasti nebo pod vedením technika, podepíše záznam také tento technik.

(2) Záznamy podle odstavce 1 v Pomocné knize prohlídek těžního zařízení a jámy kontroluje

• a) jednou za týden technik pověřený dozorem nad příslušnou částí těžního zařízení a nad udržováním jámy,

• b) jednou za šest měsíců koordinační technik,

• c) jednou za rok závodní dolu.

(3) V Pomocné knize prohlídek těžního zařízení a jámy se také zaznamenávají závady zjištěné na těžním zařízení nebo v jámě a jejich odstranění a všechny podstatné změny na těžním zařízení a v jámě, závažné události na těžním zařízení a v jámě a závažné události týkající se jízdy.

§ 70

Revize těžního zařízení a jámy

(1) Jednou za dva roky provede komise odborníků určená závodním dolu (§ 4 odst. 2) revizi těžního zařízení a jámy jako celku. Při revizi se

• a) provede kontrola vedení předepsané dokumentace a rozsahu stanovených a prováděných prohlídek,

• b) posoudí výsledky prohlídek ucelených částí těžního zařízení a jámy provedených za období od poslední revize a vhodnost určených opatření k těmto prohlídkám,

• c) provede vnější prohlídka vybraných částí těžního zařízení a jámy (nárazišť, plošin, těžní věže, elektrického zařízení včetně návěštního a dorozumívacího zařízení apod.), zejména částí, u kterých se v období od poslední revize vyskytly závady,

• d) porovná skutečný stav a vybavení těžního zařízení s projektem a výkresovou dokumentací,

• e) posoudí pracovní činnost techniků pověřených dozorem nad příslušnou částí těžního zařízení a nad udržováním jámy,

• f) provede funkční zkouška těžního stroje a přezkoušení řídicích a bezpečnostních obvodů a funkce návěštního, zvláštního návěštního a dorozumívacího zařízení.

(2) Měření a zkoušky při revizi těžního stroje se provádí podle přílohy č. 5 a podle pokynu výrobce; neurčil-li výrobce takový pokyn, určí postup odborník příslušné profese nebo koordinační technik. Provozní dokumentace určí, které řídicí a zabezpečovací prvky se při funkční zkoušce vyřazují z funkce.

(3) Revize se koná za účasti techniků pověřených dozorem nad příslušnou částí těžního zařízení a nad udržováním jámy a techniků pro strojní^25) a elektrické^26) zařízení organizace určených závodním dolu. Termín konání revize těžního zařízení a jámy oznámí závodní dolu obvodnímu báňskému úřadu alespoň měsíc předem.

(4) Organizace předloží komisi odborníků podle odstavce 1 při zahájení revize těžního zařízení Spis o jízdě na laně, zprávu o revizi elektrického technického zařízení,^27) zprávu o revizi vyhrazených technických zařízení,^28) které jsou součástí těžního zařízení, a výsledky měření podle § 58 odst. 6 a 9, § 61 odst. 4 a § 66 odst. 4.

(5) O provedení revize těžního zařízení vypracuje komise odborníků zprávu, kterou spolu s návrhem případných opatření předloží závodní dolu do 15 dnů po jejím ukončení obvodnímu báňskému úřadu. Revizní zpráva musí obsahovat závěr, zda těžní zařízení je schopno bezpečného provozu. Závěry revizní zprávy těžního zařízení staršího 30 let musí být potvrzeny odbornými znalci^9a) profesí strojní a elektrotechnické.

HLAVA III

MALÉ TĚŽNÍ ZAŘÍZENÍ A JÁMA

§ 71

Malé těžní zařízení a jáma

(1) Pro malé těžní zařízení a jámu platí ustanovení hlav I a II s tím, že

• a) zátyňová dvířka na hlavní odnímací plošině nemusí být ovládána samočinně dopravní nádobou,

• b) délka úkosu nájezdové průvodnice může být jen 0,5 m,

• c) volná výška musí být alespoň pět čtvrtin nejvyšší povolené rychlosti, nejméně však 4 m,

• d) délka brzdicí průvodnice v těžní věži i v jámové tůni může být jen 1,5 m a účinná dráha brzdění jen 1 m,

• e) poměr jmenovitého průměru bubnu, třecího kotouče a lanovnice k jmenovitému průměru těžního lana nesmí být menší než 50, u těžního stroje umístěného v podzemí s dopravní dráhou do 100 m nesmí být menší než 30,

• f) pojistná brzda u těžního stroje poháněného stlačeným vzduchem nemusí při svém působení přerušit přívod pohonné energie do motoru,

• g) nemusí být vybaveno zařízením zajišťujícím rovnoměrné zpoždění při brzdění pojistnou brzdou,

• h) postačí jeden koncový vypínač, a to ve volné výšce,

• i) těžní stroj, který není používán pro řádnou jízdu, nemusí mít zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti ani nezávislé zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13),

• j) nemusí mít řididlo jízdy, pokud nejde o těžní stroj s automatickým řízením,

• k) hloubkoměr těžního stroje s třecím kotoučem nemusí mít zařízení pro kontrolu rozpojení rektifikačního zařízení ukazatelů hloubkoměru za pohybu stroje,

• l) mechanický hloubkoměr těžního stroje s třecím kotoučem nemusí mít zařízení pro samočinnou rektifikaci nastavení hloubkoměru,

• m) na stanovišti strojníka nemusí být optické návěští pro kontrolu ustavení dopravní nádoby na hlavní odnímací plošině,

• n) nemusí být zaznamenáván pracovní režim těžního stroje, použití havarijního tlačítka „STOP“ ani uvedení jízdní a pojistné brzdy do činnosti ani signalizováno zapůsobení pojistné brzdy, překročení povolené rychlosti ani nežádoucí průvěs těžního lana mezi bubnem a lanovnicí,

• o) nedestruktivní kontrola dopravní nádoby, těžního lana, závěsu a úvazku může být nahrazena posudkem odborníka profese strojní,

• p) měření a zkoušky podle § 63 a 70 nemusí být prováděny podle přílohy č. 5.

(2) U těžního stroje, který není vybaven řididlem jízdy, musí být u zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti použit mikroprocesorový systém se zvýšenou spolehlivostí.^29)

(3) Těžní stroj, který nemá zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti, musí být vybaven zařízením zajišťujícím rozpojení bezpečnostního obvodu při překročení povolené rychlosti nejvíce o 15 %, popřípadě nejvíce o 30 % při povolené rychlosti menší než 3 m.s^-1.

HLAVA IV

HAVARIJNÍ DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ A SVISLÝ ŽEBŘÍK

§ 72

Havarijní dopravní zařízení

(1) Pro havarijní dopravní zařízení a jámu platí ustanovení hlav I, II a III, pokud v této hlavě není stanoveno jinak.

(2) Není-li k dispozici mobilní havarijní dopravní zařízení vybavené vlastním těžním strojem, vlastním pohonem a vlastním zdrojem napájení elektrickou energií, které je schopné dojet na místo potřeby v limitu 2 hodin, zřizuje se v jámě hlubší než 200 m, pokud nejde o případ uvedený v odstavci 3, stabilní havarijní dopravní zařízení.

(3) V jámě se dvěma a více těžními zařízeními použitelnými pro dopravu osob může být jedno těžní zařízení považováno za havarijní dopravní zařízení, pokud jeho dopravní nádoba dosahuje nejvíce 200 m od nejnižší provozované úrovně sousedního těžního zařízení; podmínkou je, že v úseku, ve kterém nejsou provozována dvě těžní zařízení, je vybudováno lezní oddělení.

(4) Havarijní dopravní zařízení se vybavuje:

• a) hloubkoměrem,

• b) jízdní brzdou, jejíž brzdicí síla se vyvolává závažím nebo pružinami; pro výpočet a jistotu této brzdy platí ustanovení § 22 týkající se jízdní brzdy,

• c) koncovým vypínačem na hloubkoměru proti přejetí dopravní nádoby přes nejvyšší a nejnižší provozní polohu, který uvede do činnosti brzdu havarijního dopravního zařízení,

• d) návěštním zařízením umožňujícím dávání návěští z dopravní nádoby na stanoviště strojníka havarijního dopravního zařízení; návěštní zařízení může být nahrazeno dorozumívacím zařízením.

(5) Řízením havarijního dopravního zařízení smí být pověřen jen zaměstnanec, který splňuje požadavky § 7.

(6) Dopravní nádoba mobilního havarijního dopravního zařízení nemusí být vedena, pokud je tvarově upravena tak, aby nemohla zachytit o výztuž nebo prvky výstroje jámy. Dopravní nádoba havarijního dopravního zařízení nemusí mít záchyty. Osoby v ní musí být chráněny před pádem drobných předmětů a stékající vodou, před vypadnutím z ní a před dotykem s výstrojí a výztuží jámy. Provozovatel havarijního dopravního zařízení rozhodne, zda dopravní nádoba bude trvale zavěšena na laně nebo zda se zavěsí až před použitím havarijního dopravního zařízení.

(7) Mezery mezi vedenou dopravní nádobou havarijního dopravního zařízení a jámovou výztuží a výstrojí a ostatními dopravními nádobami se určí podle přílohy č. 2.

(8) Těžní lano havarijního dopravního zařízení nesmí mít jmenovitý průměr menší než 14 mm a při nevedené dopravní nádobě musí být lano nekroutivé konstrukce. Úhel odklonu lana od roviny souměrnosti lanovnice vedené středem její drážky nesmí přesáhnout 1°^ 30´. Počet vrstev na bubnu se volí tak, aby bočnice bubnu přesahovala poslední vrstvu alespoň o 1,5násobek jmenovitého průměru lana.

(9) Poměr jmenovitého průměru lanovnice k jmenovitému průměru těžního lana havarijního dopravního zařízení je alespoň 50.

(10) O havarijním dopravním zařízení se vede dokumentace, která obsahuje:

• a) Knihu o jízdě na laně,

• b) Řád o jízdě na laně,

• c) Pomocnou knihu prohlídek havarijního dopravního zařízení a jámy,

• d) význam návěští,

• e) telefonní řád,

• f) dokumentaci těžního lana, závěsu a úvazku.

§ 73

Svislý žebřík

(1) Svislý žebřík se opatřuje ochranným košem po celé délce, s výjimkou prvních 3 m od paty žebříku a 2,5 m v místě pravidelného nástupu na něj. Žebřík se upevňuje do výztuže jámy nezávisle na rozponách a příčkách nebo se přivařuje ke konstrukci. Ve vzdálenosti ne větší než 10 m se zřizují odpočívadla, která mohou být i sklopná.

(2) Svislý žebřík se umísťuje a konstruuje tak, aby byla možnost přechodu osob z kterékoliv dopravní nádoby a z důlního díla ústícího do jámy na svislý žebřík a zpět. V ostatním platí přiměřeně § 53.

§ 74

Kontrola havarijního dopravního zařízení

(1) Havarijní dopravní zařízení, návěštní a dorozumívací zařízení, svislý žebřík a průjezdnost jámy se kontrolují jednou za šest měsíců pod vedením zaměstnanců uvedených v § 6 odst. 3 až 5; jáma se kontroluje projetím v celém úseku dosahu havarijního dopravního zařízení. Při této kontrole se provede funkční zkouška havarijního dopravního zařízení přiměřeně podle § 63; rozsah této zkoušky určí provozní dokumentace. Kontrola průjezdnosti jámy se provádí za účasti technika pověřeného dozorem nad udržováním jámy.

(2) Kontrola mobilního havarijního zařízení včetně návěštního a dorozumívacího zařízení se provádí pod vedením technika odpovědného za provoz tohoto zařízení. Použitelnost mobilního havarijního dopravního zařízení se na všech jamách, pro které je určeno, kontroluje projetím jámou v celém úseku jeho určení a dosahu alespoň jednou za rok pod vedením technika pověřeného dozorem nad udržováním kontrolované jámy.

(3) O kontrole a dalších opatřeních souvisejících s provozem havarijního dopravního zařízení a svislého žebříku, včetně časového údaje o jejím ukončení, provede záznam ten, kdo je provedl, a to do dokumentace podle § 72 odst. 10.

HLAVA V

TĚŽNÍ ZAŘÍZENÍ PŘI HLOUBENÍ, PROHLUBOVÁNÍ A REKONSTRUKCI JÁMY

§ 75

Úvodní ustanovení

(1) Pro těžní zařízení při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy platí ustanovení hlav I až IV, pokud v této hlavě není stanoveno jinak.

(2) Pro hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy musí být vypracována provozní dokumentace.

§ 76

Doprava osob

Doprava osob musí být zavedena alespoň tehdy, je-li výškový rozdíl mezi ohlubní a pracovištěm v jámě větší než 20 m.

§ 77

Těžní zařízení a jeho provoz

(1) Má-li být jako dopravní nádoba pro dopravu osob používán okov, musí být prázdný. Nikdo nesmí při jízdě stát ani sedět na okraji okovu ani se vyklánět přes jeho okraj. Při dopravě osob musí být zařízení pro samočinné vyklápění okovu vyřazeno z funkce.

(2) Při dopravě osob musí být dopravní nádoba opatřena ochrannou stříškou, s výjimkou dopravy v úseku jámy, ve kterém dopravní nádoba není vedena pevným ani lanovým vedením.

(3) Otevřená dopravní nádoba se smí zaplnit jen do vzdálenosti 0,1 m pod horní okraj. Předměty přesahující okraj dopravní nádoby, pokud by mohly zasáhnout mimo její půdorysný profil, se svazují a zajišťují proti vypadnutí nebo vzpříčení.

(4) Dopravní nádoba s otevíratelnými stěnami musí být zajištěna tak, aby se nemohla za jízdy samovolně otevřít.

(5) Manipulace s pohybující se dopravní nádobou je dovolena jen při rychlosti menší než 0,2 m.s^-1.

(6) Odložit vodicí zařízení dopravní nádoby jakýmkoliv způsobem s výjimkou úseku, ve kterém není dopravní nádoba vedena, a s výjimkou doby, kdy je dopravní nádoba plněna, vyklápěna, zavěšována nebo odvěšována ze závěsu nebo se provádějí její opravy nebo prohlídky na ohlubni při zavřených poklopech na ohlubňovém povalu, je zakázáno. Je-li výjimečně nutné toto provést, smí se tak stát jen za stálého dozoru.

(7) Poklop na ohlubňovém povalu se smí otevřít jen na dobu potřebnou pro průjezd dopravní nádoby nebo břemene.

(8) V úseku, ve kterém není dopravní nádoba nebo břemeno zavěšené na závěsu vedeno, a v místech průjezdu jámovou stolicí a zařízením tvořícím vybavení náraziště a jámové tůně nesmí být rychlost vyšší než 2 m.s^-1.

(9) Rychlost vedené dopravní nádoby nebo vedeného břemene při průjezdu povalem nebo napínacím zařízením a ve vzdálenosti alespoň 1 m v obou směrech od místa průjezdu nesmí být vyšší než 0,5 m.s^-1.

(10) U elektrického těžního stroje musí být na stanovišti strojníka signalizace o poloze průjezdových poklopů v ohlubňovém povalu (otevřené, zavřené).

§ 78

Dávání návěští

(1) Návěští z pracoviště v jámě smí dávat zaměstnanec, který prošel zácvikem v rozsahu určeném závodním dolu a vykonal úspěšně zkoušku před komisí určenou závodním dolu.

(2) Zaměstnanec uvedený v odstavci 1 bude přezkoušen opakovaně ve lhůtě ne delší než 2 roky komisí podle odstavce 1.

§ 79

Výstroj jámy a vedení dopravní nádoby

(1) Při dopravní vzdálenosti větší než 50 m, s výjimkou úseku 45 m ode dna jámy nebo místa rekonstrukce, musí být dopravní nádoba nebo břemeno zavěšené na závěsu vedeny alespoň dvěma lany nebo průvodnicemi.

(2) Svislá vzdálenost mezi vodítky vodicích saní musí být alespoň 1,5násobek rozteče dřevěných průvodnic a 1,3násobek rozteče kovových průvodnic nebo vodicích lan. U vodicích saní se samočinným vyklápěním okovu postačí na jednom vodicím laně jedno vodítko.

(3) Jmenovitý průměr vodicího lana u malého těžního zařízení musí být alespoň 18 mm.

(4) Při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy nemusí být dodrženy požadavky § 49 odst. 1, 6, 9 a 10.

§ 80

Prozatímní lezní oddělení

(1) V hloubené, prohlubované a rekonstruované jámě může být zřízeno prozatímní lezní oddělení, jehož vzdálenost ode dna jámy nebo místa rekonstrukce nesmí být větší než 50 m.

(2) V úseku jámy, kde není ani prozatímní lezní oddělení, lze použít svislý žebřík podle § 73 nebo lanový žebřík. Lanový žebřík může být bez ochranného koše a odpočívadla, přičemž jeho délka nesmí být větší než 20 m; žebřík musí být napnut a kotven nebo alespoň na spodním konci držen nebo zatížen závažím o hmotnosti alespoň 50 kg. Lanový žebřík může být z jámy odstraněn jen na dobu, kdy se v jámě nepracuje, a na dobu provedení trhacích prací.

§ 81

Volná hloubka a ražení z hloubení

(1) Při ražení jiného důlního díla z hloubené, prohlubované nebo rekonstruované jámy se může použít hloubicí těžní zařízení za podmínek určených v projektu.

(2) Při činnosti podle odstavce 1 nemusí být zřízena volná hloubka.

§ 82

Těžní věž

Těžní věž nemusí být vybavena

• a) brzdicími průvodnicemi ani jiným brzdicím zařízením,

• b) nárazníkovým roštem,

• c) ochranným korytem

a nemusí umožňovat vyrovnání jejího případného náklonu ani montáž zařízení pro soustružení drážky lanovnice.

§ 83

Lanovnice

(1) Poměr jmenovitého průměru lanovnice a bubnu pomocného vratu a zařízení pro nakládání, napínání a jinou manipulaci s lanem ke jmenovitému průměru lana musí být alespoň 20.

(2) Úhel odklonu lana od roviny souměrnosti lanovnice vedené středem její drážky nesmí u pomocného vratu a zařízení pro nakládání, napínání a jinou manipulaci s lanem přesahovat 3°.

§ 84

Koncový vypínač

(1) Koncový vypínač ve volné výšce uvede do činnosti pojistnou brzdu těžního stroje v okamžiku, kdy je konstrukční prvek dopravní nádoby, který by první mohl narazit do nárazníkového roštu nebo lanovnice, vzdálen od takové překážky alespoň 1,5 m. U těžních strojů se vzduchovým pohonem může být koncový vypínač ve volné výšce nahrazen koncovým vypínačem na hloubkoměru, pokud plně nahradí jeho funkci.

(2) Nejde-li o případ podle druhé věty odstavce 1, nemusí být na hloubkoměru koncový vypínač.

(3) Nepožaduje se koncový vypínač pro spodní provozní polohu dopravní nádoby.

§ 85

Lana používaná v hloubení a samonosné kabely

Požadavky na nosnost lana používaného v hloubení a na nosnost samonosného kabelu stanovuje příloha č. 4.

§ 86

Dopravní nádoba

(1) Závěsný třmen musí být k tělesu nádoby okovu připevněn dostatečně vysoko nad těžištěm, aby za všech okolností byla zajištěna stabilita okovu. Kontejner nebo podstavník důlních vozů může být zavěšen na závěsu těžního lana.

(2) Dopravní nádoba nemusí mít záchyty.

(3) Okov pro dopravu osob nemusí mít držadla, musí být alespoň 1,1 m vysoký a nesmí mít spodní vyprazdňování. Půdorysná plocha ke stání v okovu musí být alespoň 0,18 m^2 pro jednu osobu.

(4) Bez dopravní nádoby se smí dopravovat jen břemeno nadměrné hmotnosti nebo nadměrných rozměrů, pokud jsou přímo zavěšeny na závěsu vázacím prostředkem; vázací prostředek musí vykazovat alespoň 7násobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení.

(5) Části dopravní nádoby se počítají na jejich největší statické zatížení, přičemž musí vykazovat alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.

(6) U kontejneru a podstavníku důlních vozů nemusí být dodrženy požadavky § 37 odst. 4, 6 a 14 písm. b).

§ 87

Závěs a úvazek

(1) Závěs a úvazek a jejich části se počítají na jejich největší statické zatížení, přičemž musí vykazovat alespoň 10násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu, u nosných závitů alespoň 15násobnou.

(2) Hák musí být zajištěn pojistkou proti nežádoucímu odvěšení dopravní nádoby nebo břemene.

(3) Závěs musí být po naložení vyzkoušen na největší dovolené zatížení.

(4) Ostatní závěsy a úvazky, které nejsou používány pro zavěšení dopravní nádoby, musí vykazovat alespoň stejnou bezpečnost jako lano.

§ 88

Návěštní zařízení

(1) Těžní zařízení musí mít alespoň tato návěštní zařízení:

• a) dvě na sobě nezávislá návěštní zařízení ovladatelná z pracovního povalu a ze dna hloubení, popřípadě z místa rekonstrukce. Tato návěštní zařízení musí být spolehlivě slyšitelná na stanovišti strojníka a na ohlubni a musí být zvukově odlišitelná,

• b) pokud je na těžním zařízení povolena doprava osob, musí být alespoň jedno návěštní zařízení podle písmene a) ovladatelné i z dopravní nádoby, ve které je tato doprava povolena, a to po celé dopravní dráze; tento požadavek nemusí být splněn při průjezdu přes poval,

• c) návěštní zařízení ovladatelné z ohlubně zvukově odlišitelné od návěštních zařízení podle písmene a) a spolehlivě slyšitelné na stanovišti strojníka a na ohlubni. Při umístění těžního stroje na povrchu musí být toto návěštní zařízení provedeno jako elektrické rázové návěští.

(2) Návěštní zařízení podle odstavce 1 může být kromě dávání návěští k řízení těžního stroje užíváno za podmínek určených Řádem o jízdě na laně také pro dorozumívání mezi pracovištěm na dně hloubení, na pracovním povalu, na ohlubni a strojníkem, avšak v takovém případě musí být k tomuto účelu určena zvláštní složená návěští.

(3) K řízení pomocných vratů musí být zřízeno návěštní zařízení zvukově odlišené od návěštních zařízení uvedených v odstavci 1. Toto návěštní zařízení musí být spolehlivě slyšitelné na ohlubni a v místě obsluhy pomocných vratů.

(4) Návěštní zařízení uvedené v odstavcích 1 a 3 nemusí splňovat požadavky § 40 odst. 7, § 42 a § 44 odst. 4.