Vyhláška o stanovení názvosloví ingrediencí kosmetických prostředků

PRAVIDLA TVORBY NÁZVŮ

Pravidla použitá při tvorbě názvů podle INCI jsou tato:

• 1. Pro usnadnění použití a kvůli jednoznačnosti byly názvy INCI navrženy tak, aby vyžadovaly co nejméně interpunkce a velkých počátečních písmen.

• 1. U všech nově přijatých názvů bylo vynaloženo veškeré úsilí na to, aby byly při dodržení těchto pravidel co nejkratší.

• 1. Kdykoliv je to možné, jsou používány jednoduché chemické názvy.

• 1. Kde je to možné, jsou používány uznávané chemické zkratky. Seznam zkratek použitých v tomto soupisu je uveden na straně 1220.

• 1. Tradiční slovní kmeny jsou zachovány jako stavební bloky, jsou-li v souladu s jinými systémy.

• 1. Kde je to možné, jsou používány zkratky pro zjednodušení názvosloví složitých přísad.

• 1. Sloučeniny, které jsou příbuzné s materiály popsanými v uznávaných zdrojích, nebo jsou jim podobné, jsou pojmenovány obdobnými názvy.

• 1. Monosubstituované deriváty obvykle neobsahují předponu „mono“. Tato předpona je použita pouze tam, kde je třeba zamezit dvojznačnosti. Je-li vhodná předpona vynechána, rozumí se „mono“, např. GLYCERYL STEARATE.

• 1. Název „glycerid“ je používán pro monoglycerid. Směsi mono-, di- a triglyceridů se označují jako „glyceridy“. Triglyceridy mají zvláštní názvy, např. tristearin.

• 1. Vícenásobná substituce je obvykle vyznačena vhodnou předponou, jako je „di-", „tri-“ nebo „tetra-", např. GLYCERYL DISTEARATE.

• 1. Názvy jiných přísad než barviv zakončené čísly obsahují obvykle spojovník. V názvech derivátů takových materiálů je původní spojovník zachován.

• 1. Hydratace obvykle není vyjádřena.

• 1. Nerozvětvené alkylové skupiny jsou obvykle popsány názvy obsahujícími běžné kmeny.

• 1. Materiály obsahující směsi o sudém počtu uhlíků v řetězci jsou pojmenovány vhodnými běžně užívanými názvy obsahujícími kmeny názvů mastných kyselin. Pro materiály obsahující směsi o sudém a lichém počtu uhlíků v řetězci je použito jiné názvosloví.

• 1. Rozvětvené alkylové skupiny jsou obvykle označeny předponou „iso“ a běžným slovním kmenem srovnatelné nerozvětvené skupiny (např. ISOSTEARYL ALCOHOL, ISOCETYL ALCOHOL). Hlavní výjimkou z tohoto pravidla je názvosloví Guerbetových alkoholů. Tyto materiály jsou označeny chemickým názvem (např. OCTYLDODECANOL, DECYLTETRADECANOL) s výjimkou skupiny „2-ethylhexyl“. Skupina „2-ethylhexyl“ je představována názvem „OCTYL“ z důvodu jeho širokého užívání (např. DIOCTYL SODIUM SULFOSUCCINATE, OCTYL MYRISTATE). Z toho důvodu jsou estery nebo jiné deriváty 2-ethylhexylhexanové kyseliny nazvány také jako deriváty oktanové kyseliny (např. ISO-DECYL OCTANOATE). Název skupin s osmi uhlíky s nerozvětveným řetězcem je obvykle vytvořen za použití vhodného kmene odvozeného od kaprylové kyseliny. (Viz také pravidla 16 a 17.)

• 1. Následující tabulka byla zařazena pro objasnění názvosloví derivátů kapronové kyseliny, kaprylové kyseliny a kaprinové kyseliny.

• 1. V následující tabulce je popsáno názvosloví použité pro nerozvětvené kyseliny a alkoholy. Pro rozvětvené kyseliny a alkoholy jsou použity názvy uvedené v tabulce s předponou „iso“ (například ISOSTERARIC ACID). Guerbetovy alkoholy jsou však označeny specifickými názvy (například OCTYLDODECANOL). (Viz také pravidlo 15.)

• 1. Název složek skládajících se ze směsí podobných látek (například z mastných kyselin, z mastných alkoholů) se určuje na základě chemické identity suroviny při nákupu. V názvech směsí, které vyjadřují původní distribuci složek vyplývající z jejich přírodního zdroje (například kokosový ořech), je použit slovní kmen tohoto zdroje (například COCONUT ALCOHOL). Je-li původní přírodní distribuce významně ochuzena nebo obohacena, je směs pojmenována podle převládající složky.

• 1. Názvy lanolinových derivátů obvykle obsahují slovní kmen „lan“.

• 1. Alkanolamidy jsou pojmenovány specifickým slovním kmenem alkylamidu a vhodnou zkratkou, například „MEA“', „DEA“ z důvodu širokého užívání těchto názvů.

• 1. Z názvů je vynechán dimethyl a předpokládá se ve všech názvech alkyl(dimethyl)aminoxidů (například STEARAMINE OXIDE). Názvy oxidů terciárních aminů s různými substituenty jsou úplné (například DIHYDROXYETHYL STEARAMINE OXIDE).

• 1. V názvech kvartérních amoniových solí je ke kmenům názvů kationtů připojena přípona „-ium". Názvem „monium“ je označen kvartérní dusík substituovaný jednou methylovou skupinou; jako „dimonium“ je označen kvartérní dusík substituovaný dvěma methylovými skupinami; jako „trimonium“ je pak označen kvartérní dusík substituovaný třemi methylovými skupinami.

• 1. Názvy QUATERNIUM/POLYQUATERNIUM jsou použity k popisu složitých kvartérních amoniových solí, které nemají běžný název nebo které nelze pojmenovat analogicky podle zavedených názvů (například QUATERNIUM-82, POLYQUATERNIUM-20).

• 1. Termín „amfo“ byl použit jako skupinový název pro amfoterní surfaktanty imidazolinového typu. V názvu těchto sloučenin je tento slovní kmen kombinován s vhodnými kmeny pro substituenty (např. SODIUM COCOAMPHOACETATE).

• 1. Běžné kmeny názvů mastných kyselin jsou použity k označení alkylu v alkylimidazolinových sloučeninách (například LAURYL HYDROXYETHYL IMIDAZOLINE), třebaže se při výrobě látky jeden uhlíkový atom mastného zbytku stane součástí heterocyklu.

• 1. Biologické materiály jsou pojmenovány specifickými termíny (například HYALURONIC ACID), jestliže byl materiál izolován, přečištěn a chemicky charakterizován. Alternativní názvy biologických látek (například GLYCOSAMINO-GLYCANS nebo SPLEEN EXTRACT) jsou použity podle rozsahu jejich zpracování.

• 1. Názvy podle INCI u kosmetických barviv odpovídají názvům použitým v příloze č. 4 vyhlášky.^1)

• 1. Přísady, které mají funkci barev na vlasy, jsou nazvány podle chemické struktury. Jsou-li chemické názvy velmi složité, je použita kombinace barva/číslo s předponou „HC“.

• 1. Název denaturovaného alkoholu podle INCI je „ALCOHOL DENAT.". ALCOHOL DENAT. je ethylalkohol denaturovaný jednou nebo více denaturačními přísadami v souladu s právními předpisy.

• 1. Materiály mající původ v rostlinách jsou známé jako látky rostlinného původu. Jejich názvy podle INCI jsou založeny na mezinárodní Linného nomenklatuře rodů a druhů. Názvy chemických derivátů látek rostlinného původu se řídí názvoslovnými pravidly pro chemické názvy.

• 1. Kombinace názvů a čísel jsou v názvech INCI u kosmetických složek použity pouze tehdy, znemožňuje-li složitost nebo podobnost přísad jakékoliv použití vhodného názvosloví. Ve všech případech, kdy jsou použita jakákoliv čísla, jim předchází název naznačující strukturu nebo složení materiálu. Každá kombinace názvu a čísla představuje určitou přísadu, která je uvedena v tomto soupisu. Byla použita následující řada kombinací názvu a čísla:

• a) BENZOPHENONE

Tento název je použit pro všechny deriváty benzofenonu (například benzofenon-2).

• b) HC barva

Viz pravidlo 28.

• c) QUATERNIUM/POLYQUARTERNIUM

Viz pravidlo 23.

• d) HYDROFLUOROCARBON / HYDROCHLOROFLUOROCARBON

Tyto názvy jsou použity pro aerosolové hnací plyny na bázi fluorovaných uhlovodíků (například HYDROFLUOROCARBON 152A, HYDROCHLOROFLUOROCARBON 142B).

• e) POLYSILICONE

Tento název je použit k popisu složitých silikonových polymerů, které nelze pojmenovat běžnými názvy nebo podle existujících pravidel pro silikony (například POLYSILICONE-1).

• 1. Název směsí vyrobených kombinací několika materiálů tvoří výčet všech přítomných složek v pořadí podle klesajícího obsahu.

• 1. Názvy INCI pro výtažky představují „vyextrahovaný materiál“ a nezahrnují žádný údaj o extrakčním rozpouštědle nebo jiných ředidlech, která mohou být přítomny v těchto materiálech.

• 1. Rozpouštědla nebo ředidla obsažená v komerčně dostupných surovinách, jako jsou surfaktanty, polymery a pryskyřice, nejsou obvykle uvedeny jako součást názvu podle INCI.

• 1. V názvech alkoxylovaných materiálů je zahrnut stupeň alkoxylace jako průměrný počet molů ethylenoxidu nebo propylenoxidu.

U ethoxylátů, které jsou obvykle charakterizovány přibližnou molekulovou hmotností, je převod na počet molů proveden za použití následující tabulky:

Číselné označení uvedené v závorkách u alternativních chemických názvů ethoxylovaných sloučenin znamená průměrný počet molů ethylenoxidu v molekule, například POLYETHYLENE GLYCOL (20 000).

Není-li číslo uzavřeno v závorkách, znamená molekulovou hmotnost, například POLYETHYLENE GLYCOL 20 000.

• 1. Ethoxylované alkoholy jsou pojmenovány doplněním konvenčního slovního kmene alkoholu příponou „eth“, po níž následuje průměrný počet molů ethylenoxidu.

• 1. Po polyethylenglykolové části názvu všech ostatních ethoxylovaných sloučenin, které nejsou pojmenovány podle pravidel 6 nebo 36, následuje průměrný počet molů ethylenoxidu.

• 1. Název „PARETH“ je použit pro ethoxylované parafinové alkoholy obsahující podíly se sudým i lichým počtem uhlíků v řetězci.

• 1. Termín „ACRYLATES“ je použit pro lineární nezesíťované kopolymery na bázi akrylové kyseliny, methakrylové kyseliny a jejich jednoduchých esterů. Podobně název „CROTONATE(S)“ je použit k popisu kopolymerů na bázi krotonové kyseliny a jejích jednoduchých esterů.

• 1. Název „CARBOMER“ je použit k popisu vysokomolekulárních zesíťovaných homopolymerů akrylové kyseliny. Síťovací činidla jsou uvedena v definici přísady. (Viz také pravidlo 41.)

• 1. Název „CROSS-POLYMER“ je použit k popisu zesíťovaných polymerů jiných než karbomerů. (Viz také pravidlo 40.)

ZKRATKY

Následující zkratky jsou použity samostatně nebo v kombinacích pro pojmenování kosmetických přísad v soupisu:

^1) Vyhláška č. 26/2001 Sb., o hygienických požadavcích na kosmetické prostředky, o náležitostech žádosti o neuvedení ingredience na obalu kosmetického prostředku a o požadavcích na vzdělání a praxi fyzické osoby odpovědné za výrobu kosmetického prostředku (vyhláška o kosmetických prostředcích), ve znění vyhlášky č. 268/2001 Sb.