Vyhláška k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)

§ 1

Hromadně účinná metoda lovu ryb a vodních organizmů

[K § 3 odst. 5 písm. a) zákona]

(1) Lov do sítí se provádí

• a) do sítí vlečných, tažných, vrhacích, stavěcích, vodorovných nebo lapacích, nebo

• b) pomocí drobného rybářského náčiní se síťovým výpletem.

(2) Lov prováděný prostřednictvím manipulace s vodou^1) je lov za účelem shromáždění rybí obsádky do míst, kde je lovena, například do loviště.

(3) Lov pomocí různě konstruovaného technického zařízení je lov do zařízení, která mohou být na stanovišti umístěna po dobu stanovenou vlastníkem rybníka nebo vlastníkem zvláštního rybochovného zařízení, popřípadě jejich nájemcem (dále jen „rybníkář“) na základě písemně uzavřené nájemní smlouvy s vlastníkem za účelem rybníkářství.

(4) Lov do stálého lovícího zařízení je lov do zařízení pevně spojených s terénem, například do loviště pod hrází rybníka.

§ 2

Vedení evidence o hospodaření v rybníkářství

[K § 3 odst. 5 písm. b) zákona]

(1) Evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku při chovu a lovu ryb nebo při produkci vodních organizmů v rybníku a ve zvláštním rybochovném zařízení spočívá ve vedení údajů o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku při použití hromadně účinných metod lovu a při lovu ryb na udici. Tyto údaje^1a) jsou uvedeny v příloze č. 1 tabulkách A až E.

(2) Evidence uloveného úhoře říčního (Anguilla anguilla)^1b) a lososa obecného (Salmo salar)^1c) obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1 tabulce F.

(3) Evidence týkající se invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii, které byly zařazeny na unijní seznam^13), (dále jen „invazní nepůvodní druhy na unijním seznamu“) obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1 tabulce G.

(4) Tabulky B až D uvedené v příloze č. 1 se předkládají jen v případě, že rybníkář vyprodukoval a uvedl na trh v kalendářním roce více než 150 ks ryb lososovitých, popřípadě lipana podhorního (dále jen „ryb lososovitých“) nebo více než 100 kg ostatních druhů ryb nebo vodních organizmů. Tabulka E uvedená v příloze č. 1 se předkládá příslušnému rybářskému orgánu na vyžádání.

(5) Údaje uvedené v odstavcích 1 až 3 se předkládají v písemné nebo elektronické podobě ověřené zaručeným elektronickým podpisem, popřípadě prostřednictvím datové schránky příslušnému rybářskému orgánu.

§ 3

Rybářský revír, hranice rybářského revíru a chráněné rybí oblasti

[K § 4 odst. 11 a § 11 odst. 10 písm. e) zákona]

(1) Pstruhový rybářský revír vyhlásí příslušný rybářský orgán na vodním toku nebo jeho části, na rybníku nebo na uzavřené vodě, kde jsou předpoklady pro výskyt lososovitých ryb. Nejsou-li splněny podmínky pro vyhlášení pstruhového rybářského revíru, vyhlásí se revír jako mimopstruhový.

(2) Hranice rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti, se určují napříč vodního toku zpravidla tak, aby byly v terénu zřetelné (například stavby, technická zařízení, přírodní útvary nebo jiné objekty).

(3) Rybářský revír, popřípadě chráněná rybí oblast, se označuje tabulkou s pojmenováním rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti. Jde-li o vodní tok, umístí se toto značení na obou koncích rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti, a to na obou březích vodního toku. Tabulka musí obsahovat název rybářského revíru, číslo rybářského revíru a údaje o tom, zda jde o revír pstruhový nebo mimopstruhový nebo o chráněnou rybí oblast, a údaje o uživateli rybářského revíru, a to jeho jméno a příjmení u fyzické osoby nebo obchodní firmu nebo název u právnické osoby.

§ 4

Vyhlašování, změna a rušení chráněných rybích oblastí

(K § 5 odst. 3 zákona)

(1) Chráněná rybí oblast je vyhlašována se zřetelem na vhodné ekologické podmínky pro ryby a vodní organizmy, které budou v této chráněné rybí oblasti předmětem chovu nebo ochrany.

(2) Při vyhlášení chráněné rybí oblasti se uvedou

• a) v případě, že je vyhlašována jen na části rybářského revíru, vymezení hranic chráněné rybí oblasti, a to vymezení

• 1. vodního toku nebo jeho části, říční kilometráž, číslo hydrologického pořadí a údaje o přítocích, jedná-li se o chráněnou rybí oblast na vodním toku, nebo

• 1. uzavřené vody, rybníka nebo jejich části, číslo hydrologického pořadí a katastrální území, jedná-li se o chráněnou rybí oblast na uzavřené vodě nebo na rybníce, a

• b) druhy ryb nebo vodních organizmů, které mají být předmětem ochrany, zdroje a způsob jejich vysazování, jejich maximální a minimální počty, jejich věkové kategorie a termíny vysazování.

(3) Pro vyhlašování, změnu a rušení chráněné rybí oblasti platí ustanovení § 4 odst. 5, 6, 8 a 9 zákona obdobně.

§ 5

Rozsah vypořádání se s předcházejícím uživatelem rybářského revíru

(K § 8 odst. 8 zákona)

(1) Vypořádání spočívá v úhradě té části rybí obsádky rybářského revíru, která byla vytvořena vysazováním násad stanovených v rozhodnutí příslušného rybářského orgánu v posledních třech letech, pokud ryby předcházející uživatel neslovil.

(2) V případech uvedených v § 10 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona se vypořádání neprovádí.

§ 6

Předpoklady pro výkon funkce rybářského hospodáře a jeho zástupce

[K § 11 odst. 10 písm. a) a b) zákona]

(1) Rybářským hospodářem a jeho zástupcem může být stanovena fyzická osoba, která

• a) je způsobilá k právním jednáním,

• b) je starší 21 let,

• c) je bezúhonná [§ 8 odst. 1 písm. g) zákona],

• d) předloží doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Zemědělství zaměřeném na rybářství nebo doklad o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou ve studijním oboru vzdělání rybářství nebo doklad o ukončení studia na vyšší odborné škole se studijním oborem vodní hospodářství a ekologie, v němž součástí absolutoria je zkouška ze základů rybářství, nebo

• e) předloží osvědčení o úspěšném vykonání zkoušek na rybářského hospodáře.

(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. d) nebo e) mohou být nahrazeny doklady o úspěšném ukončení příslušného studia, popřípadě doklady o složení zkoušek obdobných zkouškám na rybářského hospodáře absolvovaných po 1. 1. 1998, které byly vydány podle dřívějších právních předpisů.

(3) Uznání splnění požadavků na odbornou kvalifikaci podle odstavce 1 písm. d) a e) a odstavce 2 stanoví jiný právní předpis^3).

(4) Zkoušky na rybářského hospodáře se provádějí ústní, popřípadě písemnou formou před zkušební komisí (odstavec 7); termíny konání zkoušek určí pořadatel po dohodě s Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“).

(5) Zkoušky sestávají ze dvou částí

• a) praktické (poznání deseti ukázaných druhů ryb a vodních organizmů) a

• b) teoretické (zodpovězení pěti otázek z ichtyologie, hydrobiologie, ekologie, chovu ryb, nemocí ryb, péče o životní prostředí, otázek z hospodářské evidence a znalost právních předpisů týkajících se rybářství).

Úspěšné složení praktické části zkoušky je podmínkou k absolvování části teoretické.

(6) Zkušební komise se skládá z předsedy a nejméně dvou členů; jmenuje ji ministerstvo.

(7) Zkušební komise pořizuje o průběhu zkoušek na rybářského hospodáře zápis, který obsahuje jméno, příjmení, datum, místo narození a místo trvalého pobytu uchazeče, zhodnocení jeho znalostí a datum a místo konání zkoušek. Zápis podepisuje předseda a členové zkušební komise. Zápis se ukládá u pořadatele a uchovává po dobu deseti let.

(8) V případě, že uchazeč při praktické zkoušce určí správně alespoň 9 z 10 předložených druhů ryb nebo vodních organizmů vyskytujících se na území České republiky, je hodnocen stupněm „prospěl“.

(9) V případě, že uchazeč při teoretické části zkoušky správně odpověděl alespoň na tři z pěti položených otázek, je hodnocen stupněm „prospěl“.

(10) Výsledek zkoušek na rybářského hospodáře se hodnotí stupni „prospěl“ nebo „neprospěl“.

(11) Uchazeči, který neprospěl nebo se nemohl ze závažných důvodů podrobit zkouškám na rybářského hospodáře, může pořadatel po dohodě s ministerstvem stanovit náhradní termín.

(12) Uchazeč, který prospěl, obdrží od pořadatele o vykonaných zkouškách osvědčení, které obsahuje

• a) údaj, že se jedná o osvědčení o vykonání zkoušek na rybářského hospodáře,

• b) název pořadatele, jeho sídlo a identifikační číslo právnické osoby,

• c) jméno, popřípadě jména, příjmení, titul, adresu místa pobytu, datum a místo narození uchazeče,

• d) jméno, popřípadě jména, příjmení, titul a podpis předsedy zkušební komise nebo jeho zástupce,

• e) jméno, popřípadě jména, příjmení, titul a podpis zástupce pořadatele a razítko pořadatele,

• f) označení pověření ministerstva, kterým byl pořadatel pověřen k provádění zkoušek na rybářského hospodáře,

• g) datum a místo složení zkoušek a

• h) výsledek zkoušek.

(13) Vzor průkazu rybářského hospodáře a jeho zástupce je uveden v příloze č. 3.

§ 7

Hospodaření v rybářském revíru

[K § 11 odst. 10 písm. c) zákona]

(1) Při stanovení způsobu hospodaření v rybářském revíru příslušný rybářský orgán určí podle ekologického charakteru rybářského revíru a dosavadní skladby rybí obsádky zejména

• a) minimální množství vysazovaných ryb pro jednotlivé kalendářní roky podle druhu v jedné věkové kategorii,

• b) s ohledem na produkční schopnost rybářského revíru možnost hospodářské těžby nebo regulačního odlovu.

(2) Při stanovení postupu zarybňování příslušný rybářský orgán vychází ze skladby rybí obsádky rybářského revíru s cílem doplňování té části rybí obsádky, která se nedoplňuje přirozenou cestou. Zarybňování nesmí ohrozit rovnováhu rybí obsádky v rybářském revíru. Revír se zarybňuje po celé ploše rovnoměrně a zarybnění se provádí s ohledem na ekologické odchylky jednotlivých částí rybářského revíru.

(3) Příslušný rybářský orgán může v případě úhoře říčního (Anguilla anguilla) s ohledem na podmínky při zajišťování násady tohoto druhu na návrh uživatele rybářského revíru stanovit postup zarybňování, aniž by stanovil minimální množství vysazovaných ryb pro jednotlivé kalendářní roky.

(4) Stanovením maximálních počtů vydávaných povolenek na 1 ha vodní plochy rybářského revíru příslušný rybářský orgán reguluje rybářské využívání rybářského revíru tak, aby populace ryb, které jsou lovem nejvíce ovlivňovány, neklesly pod hranici porušení rovnováhy rybí obsádky. Zpravidla stanoví maximálně 15 celoročních povolenek v revírech pstruhových a 25 celoročních povolenek v revírech mimopstruhových. Dohodnou-li se uživatelé rybářských revírů na společné platnosti vydávaných povolenek nebo v případě, kdy je osoba uživatelem více rybářských revírů, lze maximální počty vydávaných celoročních povolenek se společnou platností na více revírech sčítat.

(5) Vydávání celoročních povolenek lze plně nebo částečně nahradit vydáním krátkodobých povolenek přepočtem podle přílohy č. 3a.

(6) Přepočty věkových kategorií vysazovaných ryb pro účely plnění postupu zarybňování jsou uvedeny v příloze č. 4.

§ 8

Vedení evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybářském revíru

[K § 11 odst. 10 písm. d) zákona]

Evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybářském revíru spočívá ve vedení údajů uvedených v příloze č. 5. Tyto údaje se předkládají v písemné nebo elektronické podobě ověřené zaručeným elektronickým podpisem, popřípadě prostřednictvím datové schránky příslušnému rybářskému orgánu doplněné o identifikaci uživatele rybářského revíru, podle přílohy č. 1 tabulky A.

§ 8a

Denní limity počtu kusů a hmotnosti přisvojených ryb

(K § 13 odst. 4 zákona)

(1) V mimopstruhových rybářských revírech si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu, i když loví na více rybářských revírech, nejvýše 7 kg všech druhů ryb. V denním úlovku smí být nejvýše 2 kusy kapra obecného, amura bílého, štiky obecné, candáta obecného, bolena dravého, sumce velkého nebo jejich kombinace a nejvýše 3 kusy ryb lososovitých. Síh maréna a síh peleď se pro tyto účely nepovažují za ryby lososovité.

(2) Byla-li si osobou provádějící lov v mimopstruhovém rybářském revíru přisvojena ryba, kterou celková hmotnost denního úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov.

(3) V pstruhových rybářských revírech si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu, i když loví na více rybářských revírech, nejvýše 7 kg všech druhů ryb. V denním úlovku smí být nejvýše 2 kusy kapra obecného a nejvýše 3 kusy ryb lososovitých. Síh maréna a síh peleď se pro tyto účely nepovažují za ryby lososovité. Do denního limitu počtu kusů a hmotnosti přisvojených ryb se nezahrnují štika obecná, jelec tloušť, okoun říční, sumec velký, bolen dravý a candát obecný.

(4) Byla-li si osobou provádějící lov v pstruhovém rybářském revíru přisvojena ryba, kterou celková hmotnost denního úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov.

(5) Do denních limitů počtu kusů a hmotnosti přisvojených ryb se nezahrnují karas stříbřitý, hlaváčovití (Gobiidae), sumečci (Ictaluridae) a invazní nepůvodní druhy na unijním seznamu.

§ 9

Zásady pro udělování výjimek ze zakázaných způsobů lovu

(K § 13 odst. 6 zákona)

(1) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 1 nebo odst. 2 písm. b) zákona lze povolit jen uživateli rybářského revíru nebo rybníkáři za účelem hospodářské těžby, regulačního odlovu, lovu generačních ryb, záchrany rybí obsádky, provádění monitoringu ryb, údržby a stavebních úprav plavebních komor, přehrad nebo rybích přechodů, k zajištění provádění opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci zjištěného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, k vědeckým účelům nebo došlo-li k přemnožení některých druhů ryb. Výjimky ze zákazů lovu lze povolit pouze pro akci s časovým, prostorovým a věcným vymezením.

(2) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) zákona lze povolit jen uživateli rybářského revíru k zajištění rybích násad, k lovu generačních ryb, k přemístění rybí obsádky do jiné lokality, k vědeckým, či vzdělávacím účelům, při povodních, při mimořádném a život ryb ohrožujícím znečištění vody, při sníženém průtoku vody, při sníženém obsahu kyslíku ve vodě nebo pro potřeby regulace a kontroly skladby rybí obsádky rybářského revíru nebo k zajištění provádění opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci zjištěného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu. Rybníkáři lze povolit výjimku ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) pro potřeby rybníkářské praxe nebo k zajištění provádění opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci zjištěného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu.

(3) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) zákona lze udělit nejdéle na 2 roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení výjimky.

(4) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 3 písm. a), b), d), f), g), i), j) nebo k) zákona lze povolit uživateli rybářského revíru za účelem provádění hospodářské těžby, zajištění rybích násad, lovu generačních ryb a vodních organizmů, regulačního odlovu, záchrany rybí obsádky, pořádání sportovních akcí, průzkumné, činnosti, údržby a stavebních úprav plavebních komor, přehrad nebo rybích přechodů, k zajištění provádění opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci zjištěného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, pro hospodaření v chráněných rybích oblastech nebo došlo-li k přemnožení některých druhů ryb, anebo nejsou-li v příslušném rybářském revíru podmínky pro přirozené rozmnožování ryb.

§ 10

Rybářský lístek

[K § 13 odst. 12 písm. a) zákona]

(1) Rybářský lístek se vydává pro celé území České republiky na dobu neurčitou, 10 let nebo 30 dní ode dne jeho vydání.

(2) Vzor rybářského lístku je uveden v příloze č. 6.

(3) Kvalifikační předpoklady pro získání rybářského lístku na dobu neurčitou nebo na dobu 10 let splňuje osoba, která se prokáže

• a) osvědčením nebo dokladem prokazujícím kvalifikační předpoklady podle § 10a,

• b) dříve vydaným rybářským lístkem, s výjimkou rybářského lístku na 30 dní,

• c) jiným dokladem osvědčujícím, že již byla držitelem rybářského lístku, s výjimkou rybářského lístku na 30 dní, nebo

• d) oprávněním obdobným rybářskému lístku vydaným v cizím státě.

(4) K vydání rybářského lístku na dobu 30 dní se prokázání kvalifikačních předpokladů nepožaduje.

(5) Platnost rybářského lístku skončí

• a) uplynutím doby, na kterou byl vydán,

• b) úmrtím nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého,

• c) převzetím nového rybářského lístku, nebo

• d) uplynutím doby 60 dnů ode dne změny jména, popřípadě jmen, nebo příjmení.

§ 10a

(1) Kvalifikační předpoklady pro získání prvního rybářského lístku jsou základní znalosti z oblasti rybářství, biologie ryb, právních předpisů upravujících lov ryb, prokázané osvědčením o získané kvalifikaci vydaným právnickou osobou pověřenou ministerstvem k ověřování znalostí žadatelů pro vydání prvního rybářského lístku.

(2) Pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku musí uchazeč prokázat základní znalosti

• a) z poznání ryb a vodních organizmů,

• b) z biologie ryb a vodních organizmů,

• c) způsobů lovu ryb,

• d) o rybářském hospodaření v rybářských revírech a

• e) právních předpisů upravujících rybářství.

(3) Osvědčení o získané kvalifikaci pro vydání prvního rybářského lístku obsahuje

• a) údaj, že se jedná o osvědčení o získané kvalifikaci pro vydání prvního rybářského lístku,

• b) název pořadatele, jeho sídlo a identifikační číslo právnické osoby,

• c) označení pověření ministerstva s uvedením příslušného čísla jednacího, kterým byl pořadatel pověřen k provádění ověřování znalostí žadatelů pro vydání prvního rybářského lístku,

• d) jméno, popřípadě jména, příjmení, titul, adresu místa pobytu, datum a místo narození uchazeče,

• e) datum a místo ověření znalostí uchazeče a

• f) jméno, popřípadě jména, příjmení, titul a podpis zástupce pořadatele a razítko pořadatele.

(4) Kvalifikační předpoklady pro získání prvního rybářského lístku uvedené v odstavci 1 splňuje osoba, která

• a) je rybářským hospodářem, zástupcem rybářského hospodáře nebo rybářskou stráží,

• b) složila zkoušku na rybářského hospodáře nebo na rybářskou stráž,

• c) získala vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Zemědělství zaměřeném na rybářství nebo úspěšně vykonala zkoušku z předmětu rybářství na vysoké škole uskutečňující studijní program v oblasti vzdělávání Zemědělství nebo Biologie, ekologie a životní prostředí nebo poskytující vysokoškolské vzdělání zaměřené na rybářství,

• d) získala střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání rybářství nebo získala vyšší odborné vzdělání ve studijním oboru vodní hospodářství a ekologie,

• e) získala střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání rybář, nebo