← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 2004-12-31

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb. a zákona č. 212/2002 Sb., se mění takto:

„(1) Tento zákon upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem spořitelních a úvěrních družstev (dále jen „družstevní záložna“). Tento zákon rovněž upravuje dohled nad družstevními záložnami, který vykonává Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (dále jen „Úřad“), a pojištění vkladů v družstevních záložnách.“.

„(2) Zapisovaný základní kapitál musí činit nejméně 500 000 Kč.“.

„(3) Před podáním žádosti o povolení (§ 2a) musí být splacena částka ve výši alespoň 35 000 000 Kč, kterou představuje základní kapitál, popřípadě rizikový fond a rezervní fond, jsou-li vytvořeny při založení družstevní záložny.“.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

„(3) K žádosti o povolení podle odstavce 1 musí být přiloženy

(4) O žádosti o udělení nebo změně povolení rozhodne Úřad po posouzení podmínek pro udělení povolení nebo změnu povolení do 3 měsíců ode dne zahájení správního řízení a v této lhůtě rozhodnutí doručí. Nebyla-li žádost úplná a Úřad si vyžádal její doplnění, rozhodne Úřad do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí v této lhůtě doručí. Bylo-li Úřadem vyžádáno doplnění žádosti, přičemž doplněná žádost není úplná, nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta stanovená Úřadem na její doplnění, je Úřad oprávněn správní řízení o udělení povolení zastavit.

(5) Povolení se uděluje na dobu neurčitou. Povolení obsahuje vymezení povolených činností a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů. Povolení může dále obsahovat stanovení podmínek, které je povinna družstevní záložna splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Povolení zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení nebo dnem zrušení družstevní záložny.

(6) Podmínkami pro udělení povolení jsou

(7) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje osoba,

(8) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje rovněž fyzická osoba, u níž nastaly skutečnosti uvedené v odstavci 7 písm. c) a d), jestliže

(9) Splnění podmínky uvedené v odstavci 7 písm. a) se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší než 1 měsíc. Osoba, která je státním občanem České republiky, v případě, že se v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců v jiném státě, předloží rovněž doklad tohoto státu obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce. Zahraniční osoba předloží rovněž obdobný doklad ne starší než 3 měsíce vydaný státem, jehož je občanem, jakož i státy, ve kterých se tato osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců.

(10) Pro účely tohoto zákona se za osobu odborně způsobilou považuje osoba, která

„(11) O změně povolení rozhoduje Úřad na základě písemné žádosti družstevní záložny. Při rozhodování o změně povolení postupuje Úřad obdobně jako při rozhodování o udělení povolení. Toto ustanovení se nevztahuje na rozhodnutí Úřadu podle § 28. Při rozhodování o změně povolení se podmínky podle odstavce 6 písm. e) a f) nepoužijí. Úřad žádost o změnu povolení zamítne vždy, pokud kapitál družstevní záložny nedosahuje výše nejméně 35 000 000 Kč.“.

„§ 2b

(1) Kvalifikovanou účastí fyzické nebo právnické osoby na družstevní záložně se pro účely tohoto zákona rozumí přímý nebo nepřímý podíl nebo jejich součet, který představuje alespoň 10% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech v družstevní záložně nebo možnost uplatňování významného vlivu na řízení družstevní záložny. Nepřímým podílem se rozumí podíl držený prostřednictvím osoby nebo osob, nad kterými je vykonávána kontrola.

(2) Podle tohoto zákona kontrolu nad osobou vykonává ten, kdo je ve vztahu k této osobě ovládající osobou.

(3) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá nabýt kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo tuto účast zvýšit tak, že dosáhne alespoň 20 % nebo 33 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, je povinna požádat o předchozí souhlas Úřad. Stejnou povinnost má i osoba jednající ve shodě. Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá nabýt kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo tuto účast zvýšit, nebo osoby jednající ve shodě (dále jen „dotčená osoba“) jsou zároveň povinny prokázat způsobilost podle § 2a odst. 6 písm. d). Listiny prokazující tuto způsobilost musí být přiloženy k žádosti. Rozhodnutí o žádosti vydá Úřad do 60 dnů ode dne doručení úplné žádosti. Nevydá-li Úřad rozhodnutí v této lhůtě, platí, že souhlas byl udělen. V rozhodnutí o předchozím souhlasu může Úřad stanovit lhůtu, ve které je dotčená osoba oprávněna nabýt kvalifikovanou účast. Úřad souhlas neudělí v případě, když by kvalifikovaná účast dotčené osoby byla v rozporu s ustanovením § 1 odst. 6 písm. b). Účastníky řízení jsou všechny dotčené osoby a družstevní záložna. Osoba, která hodlá snížit svou kvalifikovanou účast na družstevní záložně, která představuje alespoň 33 %, 20 % nebo 10 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv pod tyto limity, je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit Úřadu. Stejnou povinnost mají i osoby jednající ve shodě.

(4) Souhlas nebo oznámení podle odstavce 3 nejsou potřebné, dojde-li ke zvýšení nebo snížení kvalifikované účasti podle odstavce 3 jinak než na základě jednání dotčené osoby.

(5) Zjistí-li Úřad, že působení dotčené osoby s kvalifikovanou účastí v družstevní záložně je v rozporu s § 1 odst. 6 písm. b), nebo dotčená osoba nabyla kvalifikovanou účast nebo zvýšila kvalifikovanou účast na družstevní záložně bez předchozího souhlasu nad limity uvedené v odstavci 3, nedošlo-li ke zvýšení takové kvalifikované účasti jinak než na základě jednání této dotčené osoby, nebo došlo k porušení § 1 odst. 9 věty druhé, je oprávněn rozhodnout o pozastavení práva dotčené osoby s kvalifikovanou účastí účastnit se členské schůze a hlasovat na ní. Účastníkem řízení je pouze dotčená osoba s kvalifikovanou účastí a družstevní záložna. Podané odvolání nemá odkladný účinek.

(6) Družstevní záložna nepřipustí účast osoby, které Úřad pozastavil právo účastnit se členské schůze a hlasovat, na členské schůzi. Při posuzování způsobilosti členské schůze družstevní záložny rozhodovat a při hlasování na členské schůzi se nepřihlíží k hlasům členů, jejichž práva účastnit se členské schůze a hlasovat byla pozastavena. Pozastavení práva účastnit se členské schůze a hlasovat na ní Úřad zruší, odpadl-li důvod pro jeho vydání.

(7) Družstevní záložna je povinna písemně informovat Úřad o nabytí nebo změnách v kvalifikované účasti osob na družstevní záložně, pokud tyto změny podléhají postupu podle odstavce 3, a to do 5 pracovních dnů po zjištění rozhodných skutečností.“.

„§ 2c

Družstevní záložny se sídlem na území České republiky (dále jen „domovský stát“) mohou podnikat v rozsahu povolení na území jiných členských států Evropské unie (dále jen „hostitelský stát“). Družstevní záložny jsou oprávněny za účelem podnikání na území hostitelského státu zřídit na jeho území pobočky.

§ 2d

(1) Družstevní záložny se sídlem na území domovského státu jsou oprávněny zřídit pobočky na území hostitelského státu jen se souhlasem Úřadu.

(2) V žádosti o udělení souhlasu ke zřízení pobočky podle odstavce 1 družstevní záložna uvede zejména

(3) Úřad rozhodne o žádosti o udělení souhlasu ke zřízení pobočky družstevní záložny na území hostitelského státu do 2 měsíců ode dne doručení úplné žádosti. Jestliže Úřad souhlas udělí, zašle ve lhůtě do 14 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti orgánu dohledu hostitelského státu informace o skutečnostech uvedených v odstavci 2. Podmínkami pro udělení souhlasu jsou

(4) Úřad oznámí družstevní záložně doručení informací podle odstavce 3, a to do 14 dnů ode dne přijetí potvrzení o jejich doručení, nejpozději však do 30 dnů od jejich zaslání.

§ 2e

(1) Družstevní záložna je oprávněna zřídit pobočku a podnikat na území hostitelského státu za podmínek stanovených právními předpisy hostitelského státu a po stanovení podmínek orgánu dohledu tohoto státu pro zřízení pobočky a podnikání. Neobdrží-li družstevní záložna podmínky podle první věty do dvou měsíců ode dne doručení informací orgánu dohledu hostitelského státu podle § 2d odst. 3 a 4, je oprávněna zřídit pobočku a zahájit činnost uplynutím této lhůty.

(2) Zamýšlí-li družstevní záložna učinit změny skutečností uvedených v § 2d odst. 2 písm. b) až e), je povinna to oznámit nejméně 1 měsíc před jejich provedením Úřadu a orgánu dohledu hostitelského státu. Změny skutečností uvedených v § 2d odst. 2 písm. b) až e) podléhají souhlasu Úřadu a případnému sdělení nebo stanovení podmínek orgánem dohledu hostitelského státu podle odstavce 1, nestanoví-li tento zákon jinak. Při rozhodování o udělení souhlasu postupuje Úřad podle § 2d odst. 3. Úřad o změnách rozhodne do 30 dnů ode dne obdržení úplného oznámení o zamýšlených změnách družstevní záložnou.

§ 2f

Má-li družstevní záložna v úmyslu podnikat na území hostitelského státu v rozsahu povolení uděleného jí Úřadem bez založení pobočky, oznámí svůj záměr se specifikací vykonávané činnosti před zahájením této činnosti Úřadu. Úřad oznámí orgánu dohledu hostitelského státu záměr družstevní záložny podnikat na jeho území do 30 dnů ode dne od obdržení úplného oznámení družstevní záložny.

§ 2g

(1) Dohled nad pobočkou družstevní záložny na území hostitelského státu vykonává Úřad. Dohled nad likviditou pobočky družstevní záložny vykonává také orgán dohledu hostitelského státu. Pobočka podléhá opatřením přijatým hostitelským státem v rámci jeho měnové politiky; v případě států, které zavedly euro jako svou měnu, opatřením přijatým Evropskou centrální bankou.

(2) Družstevní záložna je povinna poskytnout hostitelskému státu na jeho vyžádání informace a pravidelná hlášení ve formě statistických údajů o podnikání své pobočky na území hostitelského státu v rozsahu, v jakém tyto údaje poskytují družstevní záložny se sídlem na jeho území.

(3) Pokud orgán dohledu hostitelského státu zjistí, že družstevní záložna nebo její pobočka na jeho území porušuje ustanovení právních předpisů v oblastech, které spadají do působnosti hostitelského státu, a družstevní záložna i přes výzvu orgánu dohledu hostitelského státu neukončí tento protiprávní stav, přijme Úřad na základě žádosti orgánu dohledu hostitelského státu potřebná opatření k zajištění ukončení protiprávního stavu a informuje o nich orgán dohledu hostitelského státu.

§ 2h

(1) Úřad informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu o vydání rozhodnutí o zákazu nakládání vkladatelů s jejich vklady podle tohoto zákona v případě, že dotčená družstevní záložna podniká na území tohoto státu; tuto informaci poskytne příslušnému orgánu dohledu bez zbytečného odkladu po jeho vydání.

(2) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí povolení družstevní záložně, která podniká na území hostitelského státu, konzultuje Úřad svůj záměr s orgánem dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Úřad orgán dohledu informuje o svém záměru povolení změnit nebo odebrat. Úřad informuje o změně nebo odnětí povolení neprodleně orgány dohledu států, v nichž družstevní záložna podniká.

(3) O odnětí povolení družstevní záložně podle § 28g informuje Úřad neprodleně orgán dohledu hostitelského státu, ve kterém družstevní záložna podnikala.

§ 2i

Podnikání družstevních záložen, včetně jejich poboček působících na území hostitelského státu, podléhá dohledu Úřadu, včetně kontrol na místě po předchozím informování orgánu dohledu hostitelského státu. Úřad může požádat příslušný orgán dohledu hostitelského státu o provedení kontroly na území hostitelského státu.“.

„§ 3

Předmět podnikání družstevní záložny

(1) Družstevní záložna je v rámci svého podnikání oprávněna vykonávat tyto činnosti:

(2) Výlučně za účelem zajištění činností podle odstavce 1 je družstevní záložna oprávněna

(3) Jiný majetek, než který je družstevní záložna oprávněna nabýt podle odstavce 2, může nabýt pouze v souvislosti se zajištěním své pohledávky, a to nejvýše po dobu 6 měsíců. V tomto případě se ustanovení § 1 odst. 9 věta první nepoužije.

(4) Přijaté vklady vede družstevní záložna na vkladových účtech. Smlouvy uzavřené při výkonu činností podle odstavců 1 až 3 musí mít písemnou formu.

^3b) Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku).

^3c) Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.

„Některá ustanovení o členství v družstevní záložně

§ 4

(1) Družstevní záložna je povinna seznámit uchazeče o členství se všemi skutečnostmi souvisejícími s členstvím, zejména se stanovami, obchodními podmínkami, právy a povinnostmi vyplývajícími z členství a podmínkami pojištění vkladů, podmínkami poskytování úvěrů a dalšími činnostmi družstevní záložny, které vykonává na základě uděleného povolení. Dojde-li ke změnám těchto skutečností, je družstevní záložna povinna své členy o změnách včas a řádně informovat. Družstevní záložna je povinna poskytovat uvedené informace a zprávu pro členy podle § 1 odst. 7 svým členům písemně v českém jazyce, popřípadě jazycích států, na jejichž území působí.

(2) Převod a přechod členských práv a povinností člena družstevní záložny je nepřípustný.

(3) Při hlasování má každý člen jeden hlas. Členům, kteří vložili další členský vklad (§ 4b), přísluší dále jeden hlas za každý celý násobek základního členského vkladu. Nikdo však nesmí vykonávat hlasovací práva v rozsahu vyšším než 33 % hlasů všech členů; ustanovení § 1 odst. 9 tím není dotčeno. K rozhodnutí členské schůze o vyloučení člena, o změně stanov, o volbě a odvolání člena kontrolní komise, o prodeji nebo nájmu podniku nebo jeho části, o jiných významných majetkových dispozicích, o fúzi a rozdělení a o jiném zrušení družstevní záložny se vyžaduje zároveň i souhlas členů bez zohlednění hlasů z dalších členských vkladů.

(4) Družstevní záložna je oprávněna své splatné pohledávky za dlužníkem započíst oproti úrokům z vkladů, vkladům a vypořádacímu podílu (§ 4c), a to i v době vydaného rozhodnutí o zákazu nakládání vkladatelů s jejich vklady. Družstevní záložna je dále oprávněna odmítnout výplatu úroků, vkladů nebo vypořádacího podílu dlužníku, který je v prodlení se splátkami nebo nevypořádal své jiné závazky vůči družstevní záložně.

(5) Postupování pohledávek členů za družstevní záložnou, vyplývajících z vkladů členů u družstevní záložny, je možné pouze mezi členy družstevní záložny.“.

„§ 4a

Uhrazovací povinnost člena družstevní záložny

(1) Člen je povinen podílet se na krytí ztráty družstevní záložny svou uhrazovací povinností podle tohoto zákona; ustanovení § 9 tím není dotčeno. Tato povinnost vzniká dnem schválení řádné účetní závěrky a rozhodnutím členské schůze podle § 9 odst. 2. Představenstvo družstevní záložny vypočte a do 15 dnů ode dne schválení řádné účetní závěrky sdělí každému členovi částku, kterou je povinen uhradit; úhrada je splatná do 30 dnů ode dne schválení řádné účetní závěrky.

(2) Výše uhrazovací povinnosti člena se stanoví jako součet dalšího členského vkladu a dvojnásobku základního členského vkladu. Přesáhne-li výše uhrazovací povinnosti všech členů ztrátu zjištěnou řádnou účetní závěrkou, uhrazovací povinnost se poměrně krátí tak, že výše uhrazovací povinnosti každého člena je součinem výše jeho uhrazovací povinnosti a podílu ztráty, zjištěné řádnou účetní závěrkou, která má být kryta uhrazovací povinností, ku součtu všech uhrazovacích povinností všech členů.

§ 4b

Členský vklad

(1) Členský vklad může být pouze peněžitý. Výše základního členského vkladu je pro každého člena stejná.

(2) Připouští-li to stanovy a souhlasí-li s tím členská schůze, může člen vložit do základního kapitálu družstevní záložny další členský vklad. Výše dalšího členského vkladu, při jeho vložení do základního kapitálu družstevní záložny, musí být vždy celočíselným pětinásobkem základního členského vkladu. Další členský vklad musí být splacen jednorázově do 90 dnů ode dne udělení souhlasu členskou schůzí, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3.

(3) Jestliže vložení dalšího členského vkladu do základního kapitálu družstevní záložny by mělo za následek, že podíl člena na základním kapitálu družstevní záložny by převýšil 5 %, může být další členský vklad vložen jen po předchozím souhlasu Úřadu. Žádost o udělení souhlasu musí být podána družstevní záložnou nebo členem do 30 dnů ode dne konání členské schůze, která s vložením dalšího členského vkladu vyslovila souhlas. Přílohu žádosti tvoří zápis z členské schůze, listiny osvědčující původ peněžních prostředků člena a listiny prokazující způsobilost člena k výkonu práv člena ve vztahu k podnikání družstevní záložny v souladu s § 1 odst. 6 písm. b). V rozhodnutí o udělení souhlasu Úřad zároveň určí lhůtu pro úplné splacení dalšího členského vkladu. Marným uplynutím lhůty pozbývá rozhodnutí Úřadu o udělení souhlasu účinnosti.

(4) Úřad souhlas podle odstavce 3 neudělí, není-li prokázán původ peněžních prostředků člena nebo není-li prokázána způsobilost člena podle odstavce 3. Účastníkem řízení je družstevní záložna a člen, který hodlá vložit do základního kapitálu družstevní záložny další členský vklad. V případě, že člen vložením dalšího členského vkladu nabude kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo zvýší svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně tak, že dosáhne limitů stanovených v § 2b odst. 3, považuje se souhlas Úřadu také za souhlas podle § 2b odst. 3; v takovém případě jsou účastníky řízení družstevní záložna a dotčená osoba.

(5) Člen je oprávněn snížit výši dalšího členského vkladu nejvýše o 20 % jeho původní výše za každých 12 měsíců ode dne jeho splacení za podmínky, že další členský vklad zůstane celočíselným násobkem základního členského vkladu. Ke snížení výše dalšího členského vkladu dochází dnem doručení písemného oznámení člena o této skutečnosti družstevní záložně.

(6) Majetkové vypořádání při snížení dalšího členského vkladu se vypočte obdobně jako vypořádací podíl. Pro účely jeho výpočtu se zohledňuje pouze částka, o kterou se další členský vklad snižuje.

(7) Při dodržení podmínek stanovených tímto zákonem může člen nabýt více dalších členských vkladů.

§ 4c

Vypořádací podíl

(1) Výše vypořádacího podílu je určena poměrem členského vkladu, popřípadě snížení dalšího členského vkladu tohoto člena v daném účetním období, kterému v daném účetním období zaniklo členství, k součtu souhrnu všech členských vkladů a snížení dalších členských vkladů, vztahujících se k danému účetnímu období, všech členů k poslednímu dni daného účetního období a souhrnu všech členských vkladů a snížení dalších členských vkladů členů, kterým v daném účetním období zaniklo členství. Takto získaný poměr se násobí výší vlastního kapitálu po odečtení výše rizikového fondu a výše rezervního fondu. Pro určení výše vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastního kapitálu po odečtení rizikového fondu a rezervního fondu podle řádné účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo.

(2) Vypořádací podíl je splatný do 3 měsíců ode dne schválení řádné účetní závěrky za účetní období, v němž členství zaniklo.

(3) Řádná účetní závěrka družstevní záložny musí být předložena členské schůzi ke schválení do 6 měsíců od posledního dne účetního období.“.

„(1) K přijetí usnesení členské schůze je třeba, v případě hlasování o fúzi nebo rozdělení družstevní záložny, souhlasu alespoň dvou třetin hlasů přítomných členů.“.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).

Poznámka pod čarou č. 8) zní:

„^8) § 116 občanského zákoníku.“.

Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.

„§ 8

(1) Kapitál družstevní záložny činí nejméně 35 000 000 Kč.

(2) Kapitál družstevní záložny tvoří

(3) Pro účely tohoto zákona se podřízeným dluhem rozumí úvěr, půjčka nebo vklad jednorázově splacený fyzickou či právnickou osobou družstevní záložně, který splňuje tyto podmínky:

(4) O schválení doložky podřízenosti a jejích změn rozhodne Úřad na základě žádosti družstevní záložny. Při rozhodování o schválení nebo změnách doložky podřízenosti Úřad zejména přihlédne ke způsobilosti družstevní záložny přijímat podřízený dluh ve vztahu k podnikání družstevní záložny v souladu s § 1 odst. 6 písm. b) a ke splnění podmínek stanovených v odstavci 3. Úřad může rozhodnout o odnětí souhlasu s doložkou podřízenosti v případě, že podnikání družstevní záložny není v souladu s § 1 odst. 6 písm. b) nebo družstevní záložna porušuje povinnosti související s podřízeným dluhem. Odvolání proti rozhodnutí o odnětí souhlasu nemá odkladný účinek; okamžikem doručení rozhodnutí o odnětí souhlasu nesmí družstevní záložna přijímat podřízený dluh.

(5) Do kapitálu družstevní záložny lze zahrnout nerozdělený zisk minulých let, jestliže zisk za příslušné období byl zdaněn a byl ověřen auditorem podle zvláštního právního předpisu^11) v rámci ověření řádné účetní závěrky po jejím schválení členskou schůzí.

(6) Podřízený dluh se pro účely stanovení kapitálu postupně snižuje o 20 % z původní výše ročně během posledních 5 let před termínem jeho splatnosti tak, aby se v posledním roce přede dnem splatnosti započítával pro účely stanovení kapitálu ve výši 20 % původní částky tohoto dluhu.

(7) Kapitálem družstevní záložny se rozumí součet položek vymezených v odstavci 2 písm. a) až g), zahrnutých v rozsahu podle tohoto zákona, snížený o součet položek vymezených v odstavci 2 písm. h) až j).

(8) Při výpočtu kapitálu se součet položek podle odstavce 2 písm. f) a g) zahrnuje nejvýše v rozsahu 50 % součtu položek podle odstavce 2 písm. a) až e) sníženého o součet položek podle odstavce 2 písm. h) až j).

(9) Družstevní záložna nemůže být emitentem podřízeného dluhopisu podle zvláštního právního předpisu.

§ 8a

(1) Řádná a mimořádná účetní závěrka družstevní záložny musí být ověřena auditorem.

(2) Vybraného auditora je družstevní záložna povinna oznámit Úřadu, který je do 30 dnů ode dne obdržení tohoto oznámení oprávněn auditora odmítnout. Ověřit účetní závěrku družstevní záložny může pouze ten auditor, který nemá k družstevní záložně zvláštní vztah a který doloží, že v průběhu minimálně dvou účetních období ověřoval účetní závěrky bank, družstevních záložen nebo jiných finančních institucí, a kterému nebylo v souvislosti s poskytováním auditorských služeb oprávnění k jejich poskytování pozastaveno. Neodmítne-li Úřad auditora v této lhůtě, platí, že auditor byl schválen. V případě odmítnutí auditora Úřadem je družstevní záložna povinna oznámit do 15 dnů ode dne odmítnutí Úřadu nového auditora.

(3) Za osoby, které mají k družstevní záložně zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují členové družstevní záložny, členové volených orgánů družstevní záložny, řídící osoby a osoby jim blízké podle občanského zákoníku.

§ 9

(1) Zisk lze rozdělit mezi členy družstevní záložny. Podíl člena na zisku je stanoven poměrem výše členského vkladu k souhrnu všech členských vkladů všech členů k rozvahovému dni řádné účetní závěrky. Na určení zisku, který se má rozdělit mezi členy, se po zohlednění části zisku připadajícího na vypořádací podíly usnáší členská schůze při projednání řádné účetní závěrky. Ustanovení obchodního zákoníku o rozdělení a užití zisku družstva se nepoužijí.

(2) Vykáže-li družstevní záložna ztrátu, je povinna na členské schůzi rozhodnout při schvalování řádné účetní závěrky, ve které je tato ztráta vyčíslena, o úhradě této ztráty z rizikového fondu a rezervního fondu a nerozděleného zisku minulých let. Nepostačují-li ke krytí ztráty tyto vlastní zdroje, vzniká schválením řádné účetní závěrky povinnost podílet se svou uhrazovací povinností na krytí ztráty přesahující tyto vlastní zdroje, a to všem osobám, které byly k rozvahovému dni řádné účetní závěrky členy družstevní záložny.

(3) Pohledávku družstevní záložny vzniklou z důvodu uhrazovací povinnosti je družstevní záložna oprávněna jednostranně započíst podle § 4 odst. 5.

(4) Rozdělení zisku nebo krytí ztráty družstevní záložny podle předchozích odstavců provede představenstvo do 30 dnů od dne konání členské schůze, která schválila řádnou účetní závěrku, z níž zisk nebo ztráta vyplývá.

^11) Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění zákona č. 209/2002 Sb.“.

„(5) Změna právní formy družstevní záložny není přípustná.“.

„(7) Fond je osvobozen od placení soudních poplatků a záloh na náklady konkursu.^17a)

^17a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(1) Roční příspěvek družstevní záložny do Fondu (dále jen „příspěvek“) činí 0,15 % průměrného objemu vkladů oprávněných osob v družstevní záložně vedených v české měně nebo v cizí měně na jméno, příjmení, adresu a datum narození nebo rodné číslo nebo firmu, sídlo a u právnických osob se sídlem v České republice identifikační číslo vkladatele (dále jen „pojištěný vklad“) za předchozí kalendářní rok, včetně úroků, na které vznikl vkladatelům nárok v předchozím kalendářním roce. Průměrný objem pojištěných vkladů družstevní záložna propočítává podle měsíčních stavů pojištěných vkladů v předchozím kalendářním roce. Družstevní záložna nesmí provádět takové převody mezi vkladovými nebo jinými účty, anebo uzavírat takové smlouvy o pojištěném vkladu, anebo vykonávat jiné obdobné činnosti, které způsobují při propočtu měsíčních stavů pojištěných vkladů snížení ročního příspěvku; v opačném případě Úřad provede příslušný propočet, v rámci kterého nebudou zohledněny činnosti družstevní záložny snižující výši ročního příspěvku, a nařídí družstevní záložně doplatit příslušný rozdíl. Úhrada příspěvku se platí v české měně. Pro účely výpočtu příspěvku se vklady v cizí měně přepočítají na českou měnu, a to kurzem devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, ke kterému má být proveden výpočet příspěvku.“.

„(4) Náhrada se oprávněné osobě poskytne i v případě, kdy soud pravomocně rozhodne o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny nebo zamítne návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, aniž Úřad před pravomocným rozhodnutím soudu učinil oznámení podle odstavce 1.“.

„(2) Nedoručení podkladů podle odstavce 1 je nedostatkem v podnikání družstevní záložny, opravňující Úřad k přijetí opatření podle § 28 odst. 1 písm. e); tím není dotčeno ustanovení § 27b.“.

„(5) Pojištěným vkladem není podřízený dluh a vklad vzniklý v souvislosti s činností, pro kterou byla oprávněná osoba odsouzena pro trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti.

(6) Při výpočtu náhrady za pojištěný vklad se nepřihlíží k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde

„§ 21

(1) V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, obstará si Fond potřebné peněžní prostředky na trhu. Fond je povinen dbát, aby podmínky, za kterých si Fond peněžní prostředky obstaral, byly pro něj co nejvýhodnější.

(2) Fond může investovat peněžní prostředky pouze bezpečným způsobem v souladu se svým statutem.“.

„§ 21b

(1) Družstevní záložna je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu a identifikační údaje o vkladateli vést ve své evidenci. Identifikačními údaji pro účely tohoto zákona jsou

(2) Identifikační údaje podle odstavce 1 musí být uvedeny ve smlouvě o vkladovém účtu. Nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, je majitelem osoba, která smlouvu uzavřela; k udělenému dispozičnímu právu se pro účely výpočtu náhrad nepřihlíží. Je-li majitelů vkladu 2 a více, může být ve smlouvě určen podíl, jakým se majitelé podílejí na vkladu; jinak platí, že podíly jsou stejné. Pokud majitelé při dispozici s vkladem nedoloží jinou výši podílu družstevní záložně, platí, že jejich podíly se nemění. Družstevní záložna je povinna vyznačit změnu podílů ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po dni, kdy byla Fondu oznámena skutečnost podle § 17 odst. 1, nebo nastala skutečnost podle § 17 odst. 4, se nepřihlíží.

(3) Pro účely tohoto zákona se za vklad se zvláštním režimem považuje vklad, na němž jsou evidovány peněžní prostředky více osob.

(4) Při zakládání účtu nebo při nakládání s účtem je majitel účtu povinen družstevní záložně písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném tímto zákonem a pravdivost údajů prokázat. Družstevní záložna zaznamená tyto údaje ve své evidenci.

(5) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za vklady se zvláštním režimem je družstevní záložna povinna předložit Fondu rozčlenění vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat.

(6) Náhrada za vklad se zvláštním režimem se poskytne oprávněným osobám ve stejné výši, v jaké by byla poskytnuta v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.

(7) K oznámení vkladatele podle odstavců 2 a 4 učiněnému po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 17 odst. 1 nebo nastala skutečnost podle § 17 odst. 4, se nepřihlíží.“.

„(3) Úřad plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům dohledu hostitelských států a orgánům Evropské unie. Úřad a orgány hostitelských států si vyměňují informace o činnosti družstevních záložen, jež mohou usnadnit dohled nad nimi nebo zkoumání podmínek pro vydání povolení.

(4) Úřad informuje Komisi Evropských společenství zejména o

„§ 25a

Povinnost mlčenlivosti

(1) Osoby provádějící dohled nad činností a hospodařením družstevních záložen, Fondu, nebo provádějící nucenou správu, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám informace pouze v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní družstevní záložnu či člena družstevní záložny se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu.

(2) Informace získané při výkonu své činnosti mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů Úřadu, nucené správy nebo v soudním řízení o žalobě ohledně rozhodnutí učiněného v souvislosti s výkonem dohledu nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.

(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu orgánu bankovního dohledu, dohledu nad finančními institucemi a finančními trhy v domovském státě, orgánu činného v trestním řízení a orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi a finančními trhy v jiném státě.

(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení ustanovení tohoto zákona nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v domovském státě a v jiném členském státě Evropské unie, jsou-li informace poskytovány pro plnění funkce

(5) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí ke splnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy.

(6) Poskytnutí informací podle odstavců 3 až 5 je možné pouze za podmínky, že pro instituci nebo osobu je zaveden režim ochrany informací nejméně v rozsahu tohoto zákona.

(7) Informace získané od orgánů hostitelských států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty třetí osobě. Informace získané v rámci dohledu na místě v rámci jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánů dohledu tohoto státu poskytnuty třetí osobě.“.

„(6) Hospodaření Úřadu podléhá kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu.

(7) Úřad je osvobozen od placení soudních poplatků a záloh na náklady konkursu.^17a)“.

„Sankce

§ 27a

(1) Fyzická osoba provádějící dohled nad podnikáním a hospodařením družstevních záložen, Fondu nebo provádějící nucenou správu se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 28c.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nabyde nebo změní svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně v rozporu s tímto zákonem (§ 2b).

(4) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

§ 27b

Družstevní záložně, která

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč, pokud Úřad nepostupoval podle § 28 odst. 1.

§ 27c

Právnické osobě, která nabyde nebo změní svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně v rozporu s tímto zákonem (§ 2b), se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 27d

(1) Osoba za správní delikt nebo přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu nebo přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost za správní delikt nebo přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty nebo přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad a o opravných prostředcích rozhoduje Ministerstvo financí.

(5) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.

(6) Příjem z pokut je příjmem Fondu.

(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.^18a)

§ 27e

Uložením pokuty není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.

^18a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g).

Dosavadní odstavce 12 až 14 se označují jako odstavce 10 až 12.

„(6) Právo podávat opravné prostředky proti rozhodnutím Úřadu za trvání nucené správy má představenstvo.“.

„§ 28i

Ministerstvo financí stanoví na návrh Úřadu vyhláškou

Čl. II

Přechodná ustanovení

Čl. III

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Čl. IV

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb. a zákona č. 49/2004 Sb., se mění takto:

„(4) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období. Příjmy vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacího období, ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy.“.

„(11) Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle zvláštního právního předpisu^20) a byl nabyt při přeměně,^70) převodu podniku nebo jeho samostatné části podle § 23a, fúzi společností a rozdělení společnosti podle § 23c, lze související výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví u zanikající nebo převádějící společnosti před oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou^20) pro účely přeměny,^70) převodu podniku nebo jeho samostatné části podle § 23a, fúze společností nebo rozdělení společnosti podle § 23c zvýšené o případné opravné položky vytvořené k tomuto majetku, jejichž tvorba nebyla u zanikající nebo převádějící společnosti pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje při vyřazení majetku z důvodu spotřeby podle zvláštního právního předpisu. Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při následné přeměně,^70) převodu podniku nebo jeho samostatné části podle § 23a nebo fúzi společností nebo rozdělení společnosti.“.

„(5) Hmotný majetek vymezený v § 26 odst. 2 písm. c) a d), který je dokončen na cizím pozemku a jeho hodnota není u vlastníka součástí ocenění tohoto pozemku podle zvláštního právního předpisu,^20) může odpisovat poplatník, u něhož je tento hmotný majetek evidován (§ 26 odst. 5).“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

Poznámka pod čarou č. 106) zní:

„^106) § 1 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb.“.

Čl. V

Přechodná ustanovení

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

Čl. VI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Špidla v. r.