Zákon, kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky

Čl. VI

V § 6 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu.^3a)“.

Poznámka pod čarou č. 3a) zní:

„^3a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST PÁTÁ

Změna exekučního řádu

Čl. VII

V § 31 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu.^4a)“.

Poznámka pod čarou č. 4a) zní:

„^4a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o advokacii

Čl. VIII

Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb. a zákona č. 237/2004 Sb., se mění takto:

• 1. V § 7 odst. 1 se slova „částku 5 000 Kč“ nahrazují slovy „1,4násobek minimální měsíční mzdy“.

• 1. V § 21 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinnosti podle zvláštního právního předpisu.^10a)“.

Poznámka pod čarou č. 10a) zní:

„^10a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. Za § 25 se vkládají nové § 25a a 25b, které znějí:

㤠25a

(1) Advokát je oprávněn nahradit úřední ověření podpisu vyžadované zvláštními právními předpisy svým prohlášením se stejnými účinky, pokud advokát listinu sám sepsal a jednající osoba ji před advokátem vlastnoručně podepsala (dále jen „prohlášení o pravosti podpisu“).

(2) Prohlášení o pravosti podpisu musí být vyhotoveno na listině nebo na listině s ní pevně spojené a musí obsahovat

• a) běžné číslo knihy o prohlášeních o pravosti podpisu,

• b) jméno, příjmení, bydliště, popřípadě místo pobytu jednající osoby a její rodné číslo; nelze-li rodné číslo zjistit, nebo rodné číslo není, musí prohlášení o pravosti podpisu obsahovat datum narození jednající osoby,

• c) údaj, jak byla zjištěna totožnost jednající osoby,

• d) prohlášení advokáta, že listina jím byla sepsána,

• e) datum a místo, kde bylo prohlášení o pravosti podpisu advokátem učiněno,

• f) jméno a příjmení advokáta, jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátů a jeho podpis.

(3) Advokát je povinen předložit Komoře před prvním jím učiněným prohlášením o pravosti podpisu vzor svého podpisu, který musí být úředně ověřen; úřední ověření podpisu advokáta nemůže být prohlášením o pravosti podpisu nahrazeno.

(4) Advokát je povinen vést evidenci o všech jím učiněných prohlášeních o pravosti podpisu formou knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, kterou vydá advokátovi za úplatu Komora.

(5) Podrobnosti o povinnostech advokáta podle předchozích odstavců stanoví stavovský předpis.

§ 25b

Advokát zapůjčí příslušný svazek knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, popřípadě umožní pořízení opisu nebo výpisu z tohoto svazku Komoře, Ministerstvu financí při výkonu jeho působnosti podle zvláštního právního předpisu o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,^10a) soudu, orgánu činnému v trestním řízení nebo znalci, který byl ustanoven v řízení před státním nebo jiným orgánem, pokud znalec nemůže podat znalecký posudek bez seznámení se s ním.“.

• 1. V § 32 odst. 2 se za slovo „tímto“ vkládají slova „nebo zvláštním“.

• 1. V § 40 odst. 1 se na konci věty doplňují slova „a s pobočkou v Brně“.

• 1. V § 46 odstavec 4 zní:

„(4) Kontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů včetně zvláštních právních předpisů o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,^10a) pokud souvisejí s výkonem advokacie nebo s činností Komory, jakož i stavovských předpisů jinými orgány Komory, zaměstnanci Komory, advokáty, evropskými advokáty a advokátními koncipienty. Advokáti, evropští advokáti a advokátní koncipienti jsou povinni předložit členům kontrolní rady veškeré jimi požadované písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s poskytováním právních služeb nebo, není-li to dobře možné, umožnit členům kontrolní rady přístup k nim; stejnou povinnost mají jiné orgány Komory a zaměstnanci Komory, pokud jde o písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s jejich činností.“.

• 1. V § 46 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Kontrolní rada přijímá od advokátů oznámení podle zvláštního právního předpisu,^10a) zajišťuje jejich soulad s právními předpisy a předání příslušné organizační složce Ministerstva financí. Postup advokáta a kontrolní rady při této činnosti stanoví stavovský předpis.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

• 1. V § 54 odstavcích 1, 2 a 3 v druhých větách se za slovo „vykonat“ vkládají slova „alespoň v Brně a v Praze“.

• 1. Nad § 56 se vkládá nadpis, který zní: „Správa cizího majetku advokátem“.

• 1. Za § 56 se vkládá nový § 56a, který zní:

„56a

(1) Peníze, cenné papíry nebo jiný majetek přijatý advokátem do správy je advokát povinen uložit na zvláštní účet u banky nebo u jiné osoby oprávněné podle zvláštních právních předpisů k přijímání vkladů nebo ke správě cenných papírů anebo jiného majetku.

(2) Klient je povinen uhradit advokátovi náklady se správou majetku uvedeného v odstavci 1.

(3) Smlouvu o správě majetku, kopie klientem předložených dokladů, plnou moc udělenou mu klientem, popřípadě další listiny vzniklé v souvislosti se správou majetku podle předchozích odstavců, uschovává advokát po dobu deseti let od ukončení správy.

(4) Podrobnosti o povinnostech advokáta podle předchozích odstavců stanoví stavovský předpis.“.

ČÁST SEDMÁ

Změna notářského řádu

Čl. IX

Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb. a zákona č. 237/2004 Sb., se mění takto:

• 1. V § 48 odst. 1 se za slovo „tímto“ vkládají slova „nebo zvláštním“.

• 1. § 56 včetně poznámky pod čarou č. 4a) zní:

㤠56

(1) Notář je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s notářskou činností podle § 2 a další činností podle § 3 odst. 1 a 2 a které se mohou dotýkat oprávněných zájmů

• a) účastníka právního úkonu, o kterém byl sepsán notářský zápis,

• b) toho, jehož prohlášení nebo rozhodnutí bylo osvědčeno,

• c) toho, jehož podpis byl ověřen,

• d) toho, na jehož žádost byla osvědčena právně významná skutečnost,

• e) klienta v případě další činnosti podle § 3,

nebo právních nástupců těchto osob (dále jen „povinnost mlčenlivosti“).

(2) Povinnosti mlčenlivosti mohou notáře zprostit pouze osoby uvedené v odstavci 1.

(3) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na notáře, který byl odvolán.

(4) Povinnosti mlčenlivosti se notář nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči navrhovateli kárného návrhu v době přípravy kárného návrhu. Povinností mlčenlivosti není notář vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a osobou, která může notáře mlčenlivosti zprostit, nebo jde-li o řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí kárné komise, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv.

(5) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu a povinnosti stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků.

(6) Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu.^4a)

(7) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje obdobně i na zaměstnance notáře a zaměstnance notářské komory a Komory, a to i po skončení jejich pracovního poměru; nevztahuje se na notáře a jeho pracovníky ve vztahu k sobě navzájem.

^4a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V části šesté nadpis oddílu pátého zní: „Notářské úschovy“.

• 1. V § 81 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Peníze a listiny přijímané do notářské úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám mohou být přijaty také za účelem zajištění závazku.“.

• 1. § 85 až 88 znějí:

㤠85

(1) Peníze lze předat do notářské úschovy jen na základě žádosti, která musí obsahovat

• a) název, sídlo, popřípadě identifikační číslo právnické osoby a jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a bydliště fyzické osoby jednající jejím jménem nebo jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a bydliště fyzické osoby (dále jen „identifikační údaje“), která má peníze do notářské úschovy předat (dále jen „složitel“), a které mají být peníze vydány (dále jen „příjemce“),

• b) výši peněžní částky a měnovou jednotku peněz, které mají být do notářské úschovy předány,

• c) označení zajišťovaného závazku, mají-li být peníze předány do notářské úschovy za účelem zajištění závazku.

(2) Není-li notář požádán o převzetí peněz do úschovy písemně nebo pomocí elektronického přenosu dat, o žádosti o přijetí peněz do úschovy sepíše za přítomnosti žadatele o úkon záznam ve dvojím vyhotovení a jedno vyhotovení vydá žadateli.

(3) Předáním peněz se rozumí jejich složení na zvláštní účet u banky, označený „notářská úschova“, jehož majitelem je notář, (dále jen „zvláštní účet“) nebo jejich převedení na zvláštní účet bezhotovostním převodem. Jiným způsobem nelze peníze notáři předat. Není-li dán důvod pro odmítnutí tohoto úkonu, notář sdělí žadateli označení zvláštního účtu, popřípadě toto označení uvede v záznamu o žádosti.

§ 86

(1) Notář poté, kdy se od banky dozví, že peníze byly na jeho zvláštní účet složeny nebo převedeny, přijme je do notářské úschovy za účasti složitele; protokol o notářské úschově musí obsahovat

• a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,

• b) identifikační údaje o složiteli a o příjemci a údaj o tom, jakým způsobem byla notářem ověřena totožnost složitele, popřípadě jeho zástupce,

• c) údaj o výši peněžní částky a o měnové jednotce,

• d) údaj o tom, že notář peníze přijal do notářské úschovy,

• e) lhůta stanovená složitelem pro vydání peněz příjemci, případně podmínky, stanovené složitelem pro vydání peněz příjemci,

• f) označení účtu u banky, na který mají být peníze jejich bezhotovostním převodem ze zvláštního účtu vydány příjemci,

• g) označení účtu u banky, na který mají být peníze jejich bezhotovostním převodem ze zvláštního účtu případně vráceny složiteli,

• h) doba sepsání protokolu,

• i) podpis složitele, podpis notáře a otisk jeho úředního razítka.

(2) Mají-li být peníze předány do notářské úschovy za účelem zajištění závazku, musí být protokol o notářské úschově pořízen též za účasti příjemce a musí obsahovat mimo náležitostí uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) a f) až i) dále

• a) údaj o tom, že peníze jsou předány do notářské úschovy za účelem zajištění závazku, označení závazku a skutečnosti, na které se závazek zakládá,

• b) údaje o tom, za jakých podmínek a v jakých lhůtách mají být peníze vydány příjemci, případně vráceny složiteli (dále jen „údaje o vydání peněz z notářské úschovy“), popřípadě dobu, na kterou je notářskou úschovou závazek zajištěn,

• c) podpis příjemce nebo jeho zástupce a údaj o tom, jakým způsobem byla notářem ověřena totožnost příjemce nebo jeho zástupce.

(3) Protokol o notářské úschově podle odstavce 1 se vyhotovuje ve dvojím vyhotovení, z nichž jedno vyhotovení notář vydá složiteli. Protokol o notářské úschově podle odstavce 2 se vyhotovuje ve trojím vyhotovení; jedno vyhotovení notář vydá složiteli a příjemci.

§ 87

(1) Notář příjemci vydá peníze z notářské úschovy bezhotovostním převodem na účet nebo účty označené v protokolu o notářské úschově ve stanovené lhůtě a po splnění stanovených podmínek. Notář postupuje obdobně, mají-li být peníze vráceny složiteli. Nebylo-li možno příjemci peníze na takový účet vydat a neoznačí-li příjemce na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově jiný účet, notář vydá stanoveným způsobem peníze z notářské úschovy složiteli.

(2) Mají-li být peníze vydány složiteli a nebylo-li možno mu peníze vydat na účet označený v protokolu o notářské úschově, notář vydá peníze složiteli způsobem se složitelem dohodnutým. Jestliže složitel odmítne peníze převzít, má se za to, že je vůči notáři v prodlení, a notář uloží peníze do úschovy u soudu podle zvláštního právního předpisu.

(3) O vydání peněz notář vyrozumí příjemce i složitele.

(4) Nepřijme-li notář úschovu, peníze vrátí složiteli.

§ 88

(1) Do doby vydání peněz z notářské úschovy příjemci náleží peníze v notářské úschově složiteli a dobou vydání se rozumí okamžik připsání na účet peněžní částky, která byla vydána příjemci postupem podle § 87, není-li v protokolu o notářské úschově stanoveno jinak.

(2) Jsou-li peníze předány do notářské úschovy za účelem zajištění závazku, notář při postupu podle obsahu protokolu o notářské úschově nemůže peníze vydat složiteli bez souhlasu příjemce, trvá-li lhůta pro splnění stanovených podmínek nebo jestliže byly splněny stanovené podmínky pro vydání peněz příjemci a dosud mu nebyly vydány, nebo trvá-li lhůta pro vydání peněz příjemci, popřípadě lhůta, na kterou byla notářská úschova dohodnuta, pokud nenastane skutečnost uvedená v § 87 odst. 1, na základě které se mají peníze vydat složiteli.“.

• 1. V § 95 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Při výkonu tohoto oprávnění těmi, jimž je podle § 96 povinen zapůjčit spisy, notář nezjišťuje splnění podmínek uvedených ve větě první. Ti, jimž je notář povinen zapůjčit spisy podle § 96, mohou rovněž nahlížet do evidenčních pomůcek notáře, týkajících se notářské činnosti, zejména do příslušného svazku ověřovací knihy, a činit z nich opisy a výpisy.“.

• 1. V § 96 větě první se za slovo „spisy“ vkládají slova „a evidenční pomůcky, zejména příslušný svazek ověřovací knihy,“.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o živnostenských úřadech

Čl. X

Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto:

V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu.^7)“.

Poznámka pod čarou č. 7) zní:

„^7) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST DEVÁTÁ

ÚČINNOST

Čl. XI

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení čl. VIII bodů 3, 5 a 8, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Špidla v. r.