Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin

^8) V případě reprodukčního materiálu původem z ČR se uvede číslo přírodní lesní oblasti; v případě reprodukčního materiálu původem z jiných zemí se uvede země původu a ostatní údaje dle průvodní dokumentace vztahující se k danému materiálu.

^9) Uvede se zkratka jedné z možností: A (autochtonní), NA-...(neautochtonní z oblasti provenience č.... Např. NA-7 tj. neautochtonní z oblasti provenience č. 7), N (neznámý), I (indigenní), NI-... (neindigenní z oblasti provenience č. ... např. NI-4 tj. neindigenní z oblasti provenience č. 4).

^10) Uvede se příslušný pěstební vzorec (příloha č. 7 této vyhlášky).

^11) Uvede se rozpětí výšky nadzemní části sadebního materiálu v centimetrech.

^12) Uvede se minimální tloušťka kořenového krčku v milimetrech.

^13) Nepovinný údaj.

^14) Správný údaj se označí v příslušné kolonce křížkem (X), nesprávný údaj se nevyplňuje, tj. kolonka zůstává prázdná.

^15) Uvede se „předběžně uznáno“ pro případy testovaného reprodukčního materiálu získaného ze zdroje uznaného na základě výsledků časných testů - § 8 odst. 3 zákona, „geneticky modifikováno“ - § 5 odst. 3 písm. c) zákona.

^16) Nepovinné – dodavatel může uvést doplňující informace. Část „Rostlinolékařský pas“ (body ^17) až ^22)) vyplní pouze dodavatel, který je oprávněn k vydávání rostlinolékařských pasů dle jiných právních předpisů (např. zákon č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

^17) Číslo/a rostlinolékařského pasu a slova „Rostlinolékařský pas“ nebo „Rostlinolékařský pas – chráněná zóna“ v angličtině („Plant Passport“ nebo „Plant Passport – PZ“) a je-li třeba i v dalším úředním jazyce Unie, oddělená lomítkem.

^18) V případě „Průvodního listu pro dovoz do chráněné zóny vyplní dodavatel Vědecký název (názvy) karanténního škodlivého organismu (organismů) pro chráněné zóny, nebo případně kódy, jež byly těmto škodlivým organismům konkrétně přiděleny, uvedené v čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) 2016/2031 (XXX) “.

^19) Botanický název (názvy) dotčeného druhu (druhů) nebo taxonu (taxonů) rostlin (y), jedná-li se o rostliny a rostlinné produkty, nebo případně název dotčeného předmětu a případně i název odrůdy (A).

^20) Dvoupísmenný kód uvedený v normě ISO 3166-1-alpha-2 (1) podle čl. 67 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 pro členský stát, v němž je profesionální provozovatel vydávající rostlinolékařský pas registrován, vnitrostátní registrační číslo dotčeného profesionálního provozovatele (písmenný, číselný nebo alfanumerický kód) (B).

^21) V příslušných případech kód vysledovatelnosti rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu (C).

^22) V příslušných případech dvoupísmenný kód uvedený v normě ISO 3166-1-alpha-2 podle čl. 67 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 pro členský stát (členské státy) původu (D).

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Kritéria pro zařazování dřevin v porostech do fenotypových tříd

• 1. Informace o původu

Podle dokumentů z dřívějších dob nebo jiných vhodných prostředků (rozmístění stromů v porostu, terénní nepřístupnost) je zapotřebí stanovit, zda se jedná o porosty autochtonní, nebo neautochtonní známého nebo neznámého původu.

Porosty fenotypové třídy A by měly být autochtonní nebo alespoň pravděpodobně autochtonní. Do této třídy lze zařadit i porosty neautochtonní, vynikají-li množstvím produkce, jakostí, odolností, případně jinými cennými vlastnostmi.

Porosty fenotypové třídy B mohou být autochtonní i neautochtonní známého nebo neznámého původu.

• 1. Objemová produkce

Porosty fenotypové třídy A a B musí mít objemovou produkci (objemový přírůst dřevní hmoty) vyšší než je střední hodnota platná pro srovnatelné ekologické a hospodářské podmínky.

• 1. Morfologické znaky

Stromy v porostech fenotypové třídy A a B musí vykazovat vhodné morfologické znaky, zejména přímost, plnodřevnost, kruhový průřez kmene, vhodný typ větvení a dobrou schopnost přirozeného čištění kmene. Podíl dvojáků a točitých kmenů by měl být minimální.

• 1. Zdravotní stav a odolnostní potenciál:

Stromy v porostech fenotypové třídy A a B nesmí být napadeny škodlivými činiteli a musí být odolné vůči nepříznivým stanovištním a klimatickým podmínkám na místě výskytu - s výjimkou škod způsobených znečištěním životního prostředí a musí být přizpůsobeny ekologickým podmínkám oblasti provenience.

• 1. Kvalita dřeva:

Kvalitu dřeva je zapotřebí vzít v úvahu: v jednotlivých případech může být podstatným kritériem při výběru.

• 1. Porosty fenotypové třídy C

Porosty fenotypové třídy C vykazují průměrné hospodářské hodnoty a méně uspokojivý zdravotní stav. U dřevin vyjmenovaných v § 3 odstavec 2 zákona se z porostů této kategorie nesklízí osivo (tyto porosty je však možno obnovovat přirozenou obnovou), u ostatních dřevin se sbírá, jsou-li uznány jako zdroj identifikovaný.

• 1. Porosty fenotypové třídy D

Porosty fenotypové třídy D jsou geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné hospodářské hodnoty), případně porosty se zřetelně zhoršeným zdravotním stavem nebo se znatelně zhoršenou stabilitou. Nesklízí se z nich osivo a není je možno obnovovat přirozenou obnovou; tyto porosty je nutno postupně obnovovat a nahrazovat je porosty geneticky hodnotnějšími.

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Skladba evidenčního čísla uznané jednotky, význam jeho jednotlivých komponentů a označení orgánů veřejné správy

Evidenční číslo uznané jednotky má následující skladbu:

CZ-2-3-ABC-00005-6-7-D-G999-1

Význam jednotlivých znaků:

• 1.) CZ = označení České republiky (dle mezinárodního předpisu ISO 3166-1, dvoumístný znak).

• 2.) Číselný kód kategorie reprodukčního materiálu. (hodnoty znaku: 1=identifikovaný, 2=selektovaný, 3=kvalifikovaný, 4=testovaný, jednomístný znak).

• 3.) Číselný kód typu zdroje (hodnoty znaku: 1 = zdroj semen, 2A = porost fenotypové třídy A, 2B = porost fenotypové třídy B, 2C = porost fenotypové třídy C (pro mezinárodní použití se užije jednomístný znak 2 = porost), 3 = semenný sad, 4 = rodič rodiny, 5 = ortet, klon, 6 = směs klonů (max. dvoumístný znak). U zdroje RM kategorie IDENTIFIKOVANÝ vzniklého sloučením porostů a zdrojů semen, se použije číselný kód typu zdroje 1 = zdroj semen.

• 4.) Zkratka dřeviny. Pro vnitrostátní použití česká, (maximálně trojmístný znak přidělený pověřenou osobou). Pro mezinárodní použití vědecká, (hodnoty znaku dle: Nařízení Komise EC č. 1597/2002, trojmístný znak).

• 5.) Pořadové číslo zdroje, (přiděluje pověřená osoba, pětimístný znak).

• 6.) Číselný kód oblasti provenience (hodnoty znaku: podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb., maximálně dvojmístný znak).

• 7.) Číselný kód výškového pásma (hodnoty znaku: lesní vegetační stupeň podle § 2 této vyhlášky, – jednomístný znak). U zdrojů semen kategorie IDENTIFIKOVANY rostoucích mimo les stanoví kód výškového pásma pověřená osoba podle § 2 odst. 1 této vyhlášky.

• 8.) Označení kraje, ve kterém se uznaná jednotka nachází (hodnoty znaku podle sloupce 2 následující tabulky, jednomístný znak).

• 9.) Označení uznaných jednotek nacházejících se v genové základně (hodnoty označení: G = symbol genové základny, 999-1 = maximálně pětimístný kód přidělený pověřenou osobou). Kód označení genové základny v uznané jednotce je v souladu s kódem označení genové základny přiděleným pověřenou osobou podle § 13 odst. 5 této vyhlášky.

Označení kraje, ve kterém se uznaná jednotka nachází a působnost pobočky pověřené osoby

Název kraje	Označení kraje	Pobočka pověřené osoby
Hlavní město Praha	A	Stará Boleslav
Kraj Středočeský	S	Stará Boleslav
Kraj Jihočeský	C	České Budějovice
Kraj Plzeňský	P	Plzeň
Kraj Karlovarský	K	Plzeň
Kraj Ústecký	U	Jablonec nad Nisou
Kraj Liberecký	L	Jablonec nad Nisou
Kraj Královéhradecký	H	Hradec Králové
Kraj Pardubický	E	Hradec Králové
Kraj Vysočina	J	Brno
Kraj Jihomoravský	B	Brno
Kraj Olomoucký	M	Olomouc
Kraj Moravskoslezský	T	Frýdek-Místek
Kraj Zlínský	Z	Kroměříž
vojenské újezdy	V	dle územní příslušnosti ke kraji

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

VZOR

[image omitted]

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Požadavky pro uznání zdroje selektovaného reprodukčního materiálu

Porosty, které mají být uznány za zdroj reprodukčního materiálu kategorie selektovaný musí kromě splnění požadavků na zařazení do fenotypové třídy A nebo B uvedené v příloze č. 19. splňovat současně i tyto požadavky:

• 1. Izolace: Porosty se musí nacházet v dostatečné vzdálenosti od nevhodných porostů téhož druhu dřeviny nebo od porostů příbuzných druhů nebo odrůd, které se s těmito druhy mohou křížit.

Porosty fenotypové třídy D geneticky a hospodářsky nevhodné se nesmějí nacházet blíže než 100 m od uznaných porostů fenotypové třídy B a 200 m od uznaných porostů fenotypové třídy A.

• 1. Velikost porostu:

Celková plocha porostu navrženého k uznání musí mít minimálně 1 ha. Menší může být plocha porostů, které vznikly vlastnickým nebo technickým rozdělením porostů, před tímto rozdělením větších než 1 ha. Dále pak jedná-li se o zbytky mimořádně cenných populací. Počet stromů dřeviny která je předmětem uznání však nesmí klesnout pod 40 ks. Porost s plochou menší než 1 ha, lze uznat jedině, je-li jeho uznání doporučeno pověřenou osobou.

• 1. Věk a vývojový stupeň:

Uznat lze porosty olše, břízy, jeřábu, topolu, vrby, hrušně polničky a jabloně lesní starší 20 let, jilmu, ořešáku, douglasky tisolisté, jedle obrovské, borovice vejmutovky, třešně ptačí a kaštanovníku jedlého starší 40 let a porosty ostatních dřevin starší 60 let.

• 1. Homogenita:

Porosty musí vykazovat normální stupeň individuální proměnlivosti morfologických znaků. Nevhodné stromy je třeba v případě potřeby odstranit.

• 1. Přizpůsobenost:

Musí být zřejmé, že porost je přizpůsoben ekologickým podmínkám v oblasti provenience.

• 1. Druhová čistota:

V případě úzce spřízněných druhů dřevin (např. porosty dubu letního a zimního) se posuzuje druhová čistota (zastoupení jednotlivých druhů v porostu).

• 1. Původ:

Podle dokumentů z dřívějších dob nebo jiných vhodných prostředků je zapotřebí stanovit, zda se jedná o porost autochtonní indigenní, neautochtonní indigenní, neautochtonní neindigenní či neznámý; u porostu neautochtonního neindigenního je třeba uvést původ (oblast provenience).

• 1. Minimální velikost populace:

Porosty se musí skládat z jedné nebo více skupin dobře rozmístěných stromů uznávaného druhu, které jsou natolik početné, aby zajistily vnitrodruhové sprášení. K zamezení nežádoucích účinků příbuzenského křížení musí zvolené porosty vykazovat dostatečně velký počet a hustotu jednotlivých stromů uznávaného druhu na určité ploše.

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

VZOR

Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání zdroje semen nebo porostů za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu

[image omitted]

Příloha č. 25 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

VZOR

Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání porostů za zdroj selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu

[image omitted]

Příloha č. 26 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Požadavky pro uznání zdrojů k produkci kvalifikovaného reprodukčního materiálu

• 1. Semenné sady

(1) Dokumentace (lokalizace sadu, druh dřeviny, kvalita výchozích jedinců – ortetů, cíl, plán křížení a polohové schéma, komponenty a údaje o jejich provenienci, izolace, stanovištní podmínky) a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.

(2) Příslušné klony jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zvláštní pozornost je věnována kritériím:

• a) Věk a vývojový stupeň: porosty musí být složeny ze stromů, jejichž věk a vývojový stupeň umožňují použití výběrových kritérií.

• b) Přizpůsobivost: musí být zřejmé, že porost je přizpůsoben ekologickým podmínkám v oblasti provenience.

• c) Zdravotní stav a odolnost: stromy v porostech nesmí být napadeny škodlivými organismy a musí být odolné vůči nepříznivým stanovištním a klimatickým podmínkám v místě výskytu, s výjimkou škod způsobených znečištěním životního prostředí.

• d) Objem produkce: pro uznání vybraných porostů musí být objem produkce dřevní hmoty v normálním případě vyšší než je střední hodnota platná pro srovnatelné ekologické a hospodářské podmínky.

• e) Jakost dřeva: v některých případech může být podstatným kritériem při výběru.

• f) Tvar a habitus: stromy v porostech musí vykazovat obzvlášť dobré morfologické znaky, zejména přímost a kruhovitost kmene, dobrý tvar a velikost větví a dobrou schopnost přirozeného vyvětvování. Nadto vidlicovité a spirálovitě rostlé kmeny by se měly vyskytovat v malé míře.

(3) Příslušné klony nebo rodiny musejí nebo musely být vysázeny podle plánu schváleného pověřenou osobou a vypracovaného tak, aby každá jeho komponenta byla určena.

(4) Výchovné zásahy v semenných sadech musí být popsány společně s výběrovými kritérii, která při nich byla použita, a registrovány pověřenou osobou.

(5) Semenné sady je nutno obhospodařovat a reprodukční materiál v nich sklízet tak, aby bylo dosaženo cíle semenného sadu. V případě semenných sadů určených k produkci umělých kříženců je třeba analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na reprodukčním materiálu.

• 1. Rodiče rodiny

(1) Rodiče rodiny jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zejména kritéria uvedená v bodu 1 odst. 2, nebo pro svou kombinační schopnost.

(2) Cíl, plán křížení, metoda opylení, komponenty, izolace, místo a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.

(3) Identita, počet a podíl rodičů ve směsi musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.

(4) V případě rodičů rodiny určených k produkci umělých kříženců je třeba analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na reprodukčním materiálu.

• 1. Klony

(1) Ortety používané k produkci klonů jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zejména kritéria uvedená v bodu 1 odst. 2.

(2) Klony musí být identifikovatelné na základě rozlišovacích znaků schválených a registrovaných pověřenou osobou.

(3) Kvalita klonů se stanoví na základě zkušeností nebo byla prokázána dostatečně dlouho trvajícími pokusy.

(4) Uznávání klonů členským státem je omezeno maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativních potomků (ramet).

• 1. Směsi klonů

(1) Směsi klonů musí splňovat požadavky stanovené v bodu 3 odst. 1, 2 a 3.

(2) Identita, počet a podíly klonů obsažených ve směsi, výběrová metoda a výchozí klony musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou. Každá směs klonů musí vykazovat dostatečnou genetickou různorodost.

(3) Uznávání členským státem je omezeno maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativních potomků (ramet).

Příloha č. 27a k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

VZOR

Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání semenného sadu nebo směsi klonů za zdroj kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu

[image omitted]

Příloha č. 27b k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

VZOR

Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání rodiče rodiny, ortetu nebo klonu za zdroj kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu

[image omitted]

Příloha č. 28 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Požadavky pro uznání zdroje testovaného reprodukčního materiálu

• 1. POŽADAVKY NA VŠECHNY TYPY TESTŮ

• a) Všeobecné

Zdroj reprodukčního materiálu, který má být předmětem testování musí splňovat odpovídající požadavky podle příloh č.22 a č.26.

Testy sloužící k uznání zdrojů testovaného reprodukčního materiálu se připravují, koncipují, provádějí a vyhodnocují mezinárodně uznávaným postupem. Při srovnávacích testech je testovaný reprodukční materiál srovnáván s jedním nebo pokud možno s více uznanými nebo předem vybranými standardy.

• b) Testované znaky

I. Testy musí být koncipovány tak, aby sloužily ke zhodnocení určitých znaků stanovených pro každý test.

II. Zvláštní pozornost je nutno věnovat kritériím, jako je přizpůsobenost, růstová schopnost, reakce na biotické a abiotické faktory. Vedle toho je zapotřebí hodnotit další znaky, které jsou považovány za významné s ohledem na plánovaný zvláštní účel, a to ve vztahu k ekologickým podmínkám panujícím v místě provádění testu.

• c) Dokumentace

O místě provádění testů je nutno vést záznamy, které popisují stanovištní a klimatické podmínky, půdu, předchozí užívání, založení porostu, obhospodařování a škody způsobené abiotickými/biotickými činiteli; tyto záznamy je nutno dát k dispozici pověřené osobě. Věk materiálu a výsledky k okamžiku testu musí být evidovány pověřenou osobou.

• d) Způsob provádění testů

I. Každý vzorek reprodukčního materiálu pro založení srovnávacího testu, musí být vyséván, vysázen a vypěstován stejným způsobem.

II. Každý pokus je nutno založit podle uznaného statistického principu s využitím dostatečného počtu stromů, aby bylo možné posoudit individuální znaky každého z testovaných komponentů.

• e) Vyhodnocení a platnost výsledků

I. Výsledky pokusů se vyhodnocují za pomoci mezinárodně uznávaného statistického postupu; výsledky je zapotřebí uvést pro každý z testovaných znaků.

II. Metodu provádění pokusů a dosažené výsledky v jednotlivých případech je zapotřebí volně zpřístupnit.

III. Je zapotřebí zaujmout stanovisko k oblasti pravděpodobné přizpůsobenosti v rámci země, ve které se pokus prováděl a ke znakům, které případně omezují jeho pěstební hodnotu.

IV. Vyjde-li při pokusu najevo, že reprodukční materiál nevykazuje

• projevy znaků zdroje reprodukčního materiálu,

• podobný odolnostní potenciál proti působení hospodářsky významných škodlivých činitelů, jako zdroj reprodukčního materiálu,

je nutno uznání takového zdroje zamítnout.

• 1. POŽADAVKY NA GENETICKÝ TEST KOMPONENTU ZDROJE REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU

• a) Genetickému testu mohou být podrobeny komponenty následujících zdrojů reprodukčního materiálu:

semenné sady, rodiče rodiny, ortety, klony a směsi klonů.

• b) Dokumentace

Pro uznání zdroje reprodukčního materiálu je nezbytná následující dokumentace:

I. identita, původ a genetický původ hodnocených komponentů.

II. plán křížení k produkci reprodukčního materiálu podrobeného testování.

• c) Postup testů

Je nutno splnit následující požadavky:

I. Genetickou hodnotu každého z komponentů je zapotřebí ohodnotit na dvou nebo více místech testování, z nichž nejméně jedno probíhá v ekologických podmínkách, které odpovídají podmínkám předpokládaného použití reprodukčního materiálu.

II. Nadřazenost reprodukčního materiálu, který má být uveden do oběhu, se zjišťuje na základě genetické hodnoty a speciálního plánu křížení.

III. Srovnávací testy a genetická hodnocení posuzuje pověřená osoba.

• d) Vyhodnocení

I. Nadřazenost reprodukčního materiálu oproti standardu se vypočítá ve vztahu ke standardu pro jeden znak nebo pro skupinu znaků.

II. Pro každý z významných znaků je nutno stanovit, zda není jeho genetická hodnota nižší než genetická hodnota standardu.

• 1. POŽADAVKY NA SROVNÁVACÍ TESTY REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU

• a) Výběr vzorků reprodukčního materiálu

I. Vzorek reprodukčního materiálu pro srovnávací testy musí být reprezentativní pro reprodukční materiál pocházející z daného zdroje.

II. Reprodukční materiál vyprodukovaný generativním způsobem musí

• být sklizen v semenných sadech v roce dobré úrody, umělé sprášení je přípustné;

• být sklizen metodami, při jejichž použití je zajištěno, že získané vzorky jsou reprezentativní.

• b) Standardy

I. Způsobilost standardů použitých ke srovnávacím zkouškám by měla být podle možností v oblasti, v níž se testy provádějí, již delší dobu dobře známa. Standardy reprezentují materiál, který se na počátku pokusu a za stejných ekologických podmínek, pro které byl předložen k certifikaci, již ukázal jako užitečný pro lesní hospodářství. Mají podle možností pocházet z porostů, které byly vybrány podle kritérií uvedených v příloze 19 a 22, nebo ze zdroje, který byl úředně uznán k produkci zdrojů reprodukčního materiálu kategorie „testovaný“.

II. Ke srovnávacímu testu umělých kříženců musí být, je-li to možné, mezi standardy použiti oba rodiče.

III. Je-li to možné, je zapotřebí použít několik standardů. Je-li to nutné a zdůvodnitelné, mohou být standardy nahrazeny nejvhodnějším materiálem zastoupeným v testu nebo střední hodnotou komponentů zastoupených v testu.

IV. Stejné standardy mají být používány ve všech testech probíhajících v různých stanovištních podmínkách.

• c) Vyhodnocení

I. Je zapotřebí prokázat statisticky signifikantní nadřazenost ve srovnání se standardem alespoň pro jeden významný znak.

II. Je nutno jednoznačně zřejmým způsobem uvést, zda existují významné hospodářské nebo ekologické znaky, u kterých bylo dosaženo značně horšího výsledku než v případě standardu; jejich důsledky musí být vyváženy příznivými znaky.

• 1. PODMÍNEČNÉ UZNÁNÍ

Jako základ pro podmínečné uznání mohou sloužit časná hodnocení mladých vývojových stádií. Nadřazenost zjištěnou na základě časného hodnocení je nutno nejpozději do deseti let přezkoušet.

• 1. ČASNÉ TESTY

Pro podmínečné nebo konečné uznání může pověřená osoba uznat pokusy v lesních školkách, sklenících a laboratořích, mohou-li prokázat, že mezi posuzovaným znakem a znaky, které by byly obvyklým způsobem hodnoceny v lesnických polních testech (terénních výsadbách), existuje úzká korelace. Jiné testované znaky musí splňovat požadavky uvedené v bodě 3.

Příloha č. 30 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Podrobnosti o údajích zapisovaných do rejstříku

Ústřední evidenci uznaných jednotek na území České republiky vede pověřená osoba v rejstříku, přičemž u každé uznané jednotky eviduje

• a) druh dřeviny, pro který byl zdroj uznán,

• b) dobu uznání zdroje, kraj, ve kterém se zdroj nachází, a pobočku pověřené osoby, která zdroj uznala,

• c) vlastníka zdroje; u fyzických osob jméno, příjmení, popř. obchodní firma nebo název, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, u právnických osob obchodní firma a adresa sídla,

• d) popis zdroje:

• 1. u lesních porostů: plocha porostu, redukovaná plocha uznané dřeviny, bonitní stupeň, věk, zakmenění, zastoupení dřevin, ochranná lhůta, omezení výše mýtní úmyslné těžby;

• 1. u rodičů rodiny, ortetů a klonů: věk, výška, výčetní tloušťka, popis fenotypových znaků;

• 1. u semenných sadů a směsí klonů: původ, počet a skladba klonů, plocha objektu;

• 1. typ zdroje, pořadové číslo zdroje,

• e) účel použití a kategorii reprodukčního materiálu, pro který byl zdroj uznán,

• f) evidenční číslo uznané jednotky,

• g) polohu; uvede se přírodní lesní oblast pro všechny kategorie, jednotka prostorového rozdělení lesa pro zdroje na lesních pozemcích, katastrální území a parcelní číslo pro zdroje mimo lesní pozemky, oblast střední zeměpisné délky a oblast střední zeměpisné šířky přírodní lesní oblasti pro zdroje identifikovaného a selektovaného reprodukčního materiálu, zeměpisná poloha zdroje kategorie kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu,

• h) výškové pásmo, v němž se uznaná jednotka nachází, tj. buď lesní vegetační stupeň z mapy oblastních plánů rozvoje lesa, nebo výškové pásmo určené pověřenou osobou,

• i) původ; uvede se autochtonní, neautochtonní indigenní, neautochtonní neindigenní nebo neznámý, a v případě testovaného reprodukčního materiálu údaj o tom, zda jde o geneticky modifikovaný organismus.

Příloha č. 31 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Žádost o udělení/prodloužení doby platnosti^1) licence k uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin do oběhu

[image omitted]

^1) ČSN 48 12 11 (Lesní semenářství – sběr, jakost a zkoušky jakosti plodů a semen lesních dřevin).

^2) ČSN 48 21 15 (Sadební materiál lesních dřevin).

^3) § 2 písm. a) bod 2 zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin.

^4) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^5) § 23 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

^6) § 24 zákona č. 289/1995 Sb.

^7) § 25 zákona č. 289/1995 Sb.

^10) Nařízení Komise (ES) č. 2301/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 1999/105/ES, pokud jde o definici malého množství semenného materiálu.

^11) Doporučení Komise č. 2012/90/EU ze dne 14. února 2012 týkající se pokynů pro uvádění údajů umožňujících určení oddílů reprodukčního materiálu lesních dřevin a údajů, které mají být uvedeny na etiketě nebo v dokumentu dodavatele.

^12) § 6 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.

^13) Čl. 78 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES.