Vyhláška, kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška na základě práva Evropských společenství^1) upravuje

• a) postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínky jejího čerpání, horní mez škodného poměru a maximální hranici výše vyrovnávací rezervy,

• b) maximální hranici výše technické úrokové míry a postup, kterým se určí,

• c) limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění pojišťovny nebo zajišťovny,

• d) bližší podmínky zjišťování efektivnosti investičního zajištění,

• e) způsob výpočtu výše vlastních zdrojů pojišťovny nebo zajišťovny,

• f) položky vlastních zdrojů, které tvoří garanční fond,

• g) určení hodnoty vlastních zdrojů a

• h) způsob vykazování solventnosti a způsob vykazování upraveného výpočtu solventnosti.

§ 2

Vyrovnávací rezerva

(1) Postup, kterým se stanoví výše tvorby vyrovnávací rezervy pojišťovny podle § 17 odst. 1 zákona o pojišťovnictví, výpočet výše a maximální hranice její tvorby podle § 17 odst. 4 zákona o pojišťovnictví je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Vyrovnávací rezervu lze čerpat, pokud škodný poměr pro dané odvětví pojištění je vyšší než horní mez škodného poměru pro toto odvětví uvedená v tabulce v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(3) Vyrovnávací rezerva se čerpá průběžně v souladu se splatností pojistných plnění, která vznikla z titulu výkyvů ve škodném poměru způsobených skutečnostmi nezávislými na vůli pojišťovny. Výše čerpání vyrovnávací rezervy se vypočítá způsobem stanoveným v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 3

Technická úroková míra

(1) Maximální výše technické úrokové míry se stanoví v rozsahu maximálně 60 % průměrného výnosu z dluhopisů vydaných Českou republikou, s dobou splatnosti alespoň 5 let, vydaných během posledních dvanácti měsíců bezprostředně předcházejících šesti kalendářním měsícům přede dnem, od něhož má nově stanovená technická úroková míra vstoupit v platnost. Průměrný výnos se vypočítá jako vážený aritmetický průměr výnosů dlouhodobých státních dluhopisů uveřejňovaných Českou národní bankou formou oznámení o aukci státních dluhopisů.

(2) Maximální výše technické úrokové míry činí 2,4 %. Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) změní maximální výši technické úrokové míry, jestliže průměrný výnos vypočtený podle odstavce 1 je rozdílný nejméně o 0,5 procentního bodu oproti platné maximální výši technické úrokové míry. Pojišťovna uvede svou technickou úrokovou míru do souladu s vyhlášenou maximální technickou úrokovou mírou ve lhůtě do 6 měsíců od jejího vyhlášení.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije pro pojistné smlouvy

• a) kde investiční riziko nese zcela pojistník nebo

• b) s jednorázově zaplaceným pojistným s pojistnou dobou maximálně 8 let.

§ 4

Limity položek skladby finančního umístění

(1) Pro jednotlivé položky skladby finančního umístění pojišťovny nebo zajišťovny platí tyto limity:

• a) pro dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou a dluhopisy, za které převzal záruku členský stát, 75 % z celkových technických rezerv,

• b) pro dluhopisy vydané bankami a obdobnými úvěrovými institucemi členských států 50 % z celkových technických rezerv,

• c) pro kotované dluhopisy vydané obchodními společnostmi 20 % z celkových technických rezerv,

• d) pro pokladniční poukázky 75 % z celkových technických rezerv,

• e) pro kotované komunální dluhopisy 20 % z celkových technických rezerv,

• f) pro půjčky, úvěry a jiné pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou, 10 % z celkových technických rezerv,

• g) pro směnky, jejichž splnění je zajištěno bankovním směnečným rukojemstvím (bankovním avalem),^2) 10 % z celkových technických rezerv,

• h) pro nemovitosti na území členských států 20 % z celkových technických rezerv, pozemek nebo budova zapsaná v katastru nemovitostí jako jedna nemovitost nesmí překročit 10 % z celkových technických rezerv,

• i) pro hypoteční zástavní listy 50 % z celkových technických rezerv,

• j) pro kotované akcie až do výše 10 % z celkových technických rezerv,

• k) pro vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka, 50 % z celkových technických rezerv; tyto vklady u jedné banky nesmí překročit 20 % z celkových technických rezerv; tato položka nezahrnuje běžné účty, ze kterých jsou hrazeny provozní náklady,

• l) pro předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny 5 % z celkových technických rezerv,

• m) pro dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, 75 % z celkových technických rezerv,

• n) pro cenné papíry vydané jednotkou kolektivního investování 20 % z celkových technických rezerv.

(2) Finanční umístění dále zahrnuje:

• a) zahraniční cenné papíry,^3) s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, až do výše 10 % z celkových technických rezerv,

• b) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění, až do výše 5 % z celkových technických rezerv,

• c) zajišťovací deriváty; tyto zajišťovací nástroje smí zajišťovat pouze položky uvedené v odstavci 1 a odstavci 2 písm. a); přitom zajišťovací deriváty jako položka finančního umístění nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv,

• d) pohledávky za zajišťovnami až do výše 50 % z celkových technických rezerv; tyto pohledávky mohou pojišťovny použít do skladby finančního umístění až po odečtení všech závazků vůči zajišťovnám.

(3) Celkovými technickými rezervami se rozumí úhrn technických rezerv vztahující se ke všem odvětvím životních pojištění uvedeným v části A přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví s výjimkou technických rezerv tvořených k těm pojištěním, u kterých pojistná plnění vyhovují ustanovením zákona o pojišťovnictví^4), a úhrn technických rezerv vztahující se ke všem odvětvím neživotních pojištění uvedeným v části B přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví. Pojišťovna se smíšenou činností vypočítává celkovou výši technických rezerv zvlášť pro odvětví životních pojištění a zvlášť pro odvětví neživotních pojištění. Limity finanční skladby se uplatňují zvlášť pro technické rezervy odvětví životních pojištění a zvlášť pro technické rezervy odvětví neživotních pojištění.

(4) Finanční umístění podle odstavců 1 a 2, s výjimkou dluhopisů podle odstavce 1 písm. a), pokladničních poukázek podle odstavce 1 písm. d), kotovaných komunálních dluhopisů podle odstavce 1 písm. e) a státních dluhopisů vydaných v jiném než členském státě, vztahující se alespoň ke dvěma osobám v rámci koncernu (holdingu), je limitováno 15 % z celkových technických rezerv.

(5) Finanční umístění podle odstavce 1, s výjimkou písmen a), d), h), k), l), m), úvěrů podle písmene f) poskytnutých státním nebo regionálním anebo místním orgánům nebo mezinárodním organizacím, jejichž členem je jeden nebo více členských států, a finanční umístění podle odstavce 2, s výjimkou písmene d), je u jedné osoby limitováno 5 % z celkových technických rezerv. Limit pro jednu osobu podle věty první lze zvýšit na 10 % z celkových technických rezerv za podmínky, že pojišťovna neinvestuje více než 40 % objemu celkových technických rezerv do finančního umístění podle věty první u osob, u kterých investuje více než 5 % z celkových technických rezerv.

(6) Stejný cenný papír lze zahrnout pouze do jedné položky skladby finančního umístění.

§ 5

Podmínky zjišťování efektivnosti investičního zajištění

(1) Investiční zajištění je efektivní, jestliže v průběhu zajišťovacího vztahu budou změny reálných hodnot zajišťovacích nástrojů odpovídající zajišťovanému riziku v rozmezí 80 % až 125 % změn reálných hodnot zajišťovaných nástrojů odpovídajících zajišťovanému riziku.

(2) Změny reálných hodnot zajišťovacích i zajišťovaných nástrojů zjišťuje pojišťovna nebo zajišťovna průběžně.

(3) Efektivnost zajištění každého ze zajišťovaných nástrojů zjišťuje pojišťovna nebo zajišťovna alespoň k datu sestavení řádné, mimořádné a mezitímní účetní závěrky, k datu výkazu o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy (§ 13 odst. 7 zákona o pojišťovnictví). Výsledky zjišťování efektivnosti investičního zajištění položek uvedených v § 4 odst. 1 a odst. 2 písm. a) jsou součástí výkazu o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy.

Solventnost

§ 6

(1) Pojišťovna určuje hodnotu vlastních zdrojů (dále jen „disponibilní míra solventnosti“) zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní pojištění. Pojišťovna se smíšenou činností započítá část svého základního kapitálu ve výpočtu disponibilní míry solventnosti pro životní pojištění a část základního kapitálu ve výpočtu disponibilní míry solventnosti pro neživotní pojištění tak, aby v každém výpočtu byly dodrženy požadavky na minimální výši základního kapitálu. Ostatní položky užité ve výpočtu disponibilní míry solventnosti, které nejdou jednoznačně přiřadit jednotlivým činnostem, pojišťovna rozdělí mezi životní a neživotní pojištění v poměru výší částí základního kapitálu pro jednotlivé činnosti. Zajišťovna určuje hodnotu vlastních zdrojů obdobně jako pojišťovna pro neživotní pojištění.

(2) Disponibilní míra solventnosti se určuje z položek

• a) splacený základní kapitál,

• b) rezervní fondy,

• c) přenosy zisku a ztráty,

• d) jiné položky,

• e) fond na budoucí příděly v životním pojištění.

(3) Jinými položkami uvedenými v odstavci 2 písm. d) se rozumí kumulativní prioritní akciový kapitál, závazky z podřízených dluhopisů nebo jiné závazky, jejichž splacení je vázáno podmínkou podřízenosti (dále jen „podřízené dluhy“), a cenné papíry bez stanovené splatnosti. Tyto položky lze zahrnout jen do výše 50 % nižší hodnoty z požadované a disponibilní míry solventnosti a nejvýše 25 % z toho mohou tvořit podřízené dluhy s pevnou dobou splatnosti nebo kumulativní prioritní akciový kapitál s pevnou dobou splatnosti, pokud v případě úpadku nebo likvidace pojišťovny existují závazné dohody, podle nichž se podřízené dluhy nebo prioritní akcie zařazují za pohledávky všech ostatních věřitelů a lze je splatit až po vyrovnání všech ostatních dluhů splatných k tomuto okamžiku.

(4) Podřízené dluhy lze zahrnout do jiných položek, jestliže jsou splněny následující podmínky:

• a) prostředky byly skutečně zaplacené,

• b) u dluhů se stanovenou splatností musí být původní doba splatnosti alespoň 5 let. Nejpozději 1 rok přede dnem splatnosti musí pojišťovna předložit ministerstvu ke schválení plán na udržení disponibilní míry solventnosti nebo dosažení požadované míry solventnosti ke dni splatnosti; to neplatí, pokud se rozsah, v jakém může být dluh zahrnut do disponibilní míry solventnosti, postupně snižoval během nejméně posledních 5 let přede dnem splatnosti. Ministerstvo může povolit předčasné splacení těchto dluhů za podmínky, že o to emitující pojišťovna požádá a nehrozí pokles její disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň,

• c) u dluhů bez stanovené doby splatnosti musí být dodržena pětiletá výpovědní lhůta; to neplatí, pokud již tyto dluhy nejsou považovány za složku disponibilní míry solventnosti nebo pokud je pro předčasné splacení výslovně požadován předchozí souhlas ministerstva. V druhém případě musí pojišťovna uvědomit ministerstvo nejméně 6 měsíců před navrhovaným dnem splacení a přitom uvést disponibilní a požadovanou míru solventnosti před a po splacení. Ministerstvo povolí splacení, pouze nehrozí-li pokles disponibilní míry solventnosti pojišťovny pod požadovanou úroveň,

• d) smlouva o úvěru nesmí obsahovat ustanovení, podle kterých se za určitých okolností, kromě likvidace pojišťovny, dluh stane splatným před dohodnutým dnem splatnosti,

• e) smlouva o úvěru může být změněna pouze tehdy, jestliže ministerstvo nemá proti této změně námitky.

(5) Cenné papíry bez stanovené splatnosti mohou být zahrnuty do jiných položek za předpokladu, že

• a) nemohou být splaceny z podnětu držitele nebo bez předchozího souhlasu ministerstva,

• b) emisní smlouva umožňuje pojišťovně odklad platby úroků z úvěru,

• c) pohledávky věřitele z úvěru vůči pojišťovně jsou v plném rozsahu zařazeny až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů,

• d) doklady, jimiž je upravena emise cenných papírů, obsahují ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty dluhu a nesplacených úroků s tím, že pojišťovna má možnost pokračovat v činnosti,

• e) částky byly skutečně splacené.

(6) Od součtu položek podle odstavce 2 se odečte hodnota nehmotného majetku, který je součástí základního kapitálu. Na žádost pojišťovny může ministerstvo povolit při stanovení výše disponibilní míry solventnosti přičíst k součtu položek podle odstavce 2 také následující položky:

• a) polovinu nesplaceného základního kapitálu,

• b) oceňovací rozdíly, nemají-li výjimečnou povahu,

• c) budoucí zisky ze životního pojištění a

• d) rozdíl plynoucí z nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného životních pojištění.

(7) Položky uvedené v odstavci 2 písm. a) až e) tvoří garanční fond.

(8) Zillmerováním se pro účely této vyhlášky rozumí časové rozložení nákladů spojených se vznikem pojištění na celou dobu placení pojistného.

§ 7

(1) Požadovanou míru solventnosti podle § 22 odst. 1 zákona o pojišťovnictví počítá pojišťovna zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní pojištění. Zajišťovna počítá požadovanou míru solventnosti obdobně jako pojišťovna pro neživotní pojištění.

(2) V životním pojištění se požadovaná míra solventnosti počítá z výsledků pro jednotlivá seskupení odvětví životních pojištění vymezená v příloze č. 2 této vyhlášky ve Výpočtu požadované míry solventnosti, v oddílech I. až IV. První výsledek se spočítá z rezerv pojistného včetně případných rezerv plynoucích z aktivního zajištění, druhý výsledek z výší rizikového kapitálu pro jednotlivé smlouvy, pro něž je výše rizikového kapitálu kladná. Rizikový kapitál je roven rozdílu částky splatné v případě pojistné události a rezervy pojistného životních pojištění vytvořené k dané pojistné smlouvě. U těch pojistných odvětví, u kterých nelze s ohledem na charakter pojištění vypočítat některý z výsledků podle věty druhé, počítá se pouze ten z výsledků, k němuž jsou podklady. Požadovaná míra solventnosti je rovna součtu všech výsledků pro jednotlivá seskupení odvětví životních pojištění podle věty první. Postup při výpočtu požadované míry solventnosti v životním pojištění je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(3) V neživotním pojištění se požadovaná míra solventnosti vypočítává zvlášť z objemu předepsaného pojistného včetně případného zajistného a zvlášť z objemu nákladů na pojistná plnění za provozovanou pojišťovací činnost v neživotním pojištění včetně případných nákladů na zajistná plnění. Požadovaná míra solventnosti je rovna vyšší z hodnot vypočítaných podle věty prvé. Postup při výpočtu požadované míry solventnosti v neživotním pojištění je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 8

Solventnost vykazuje pojišťovna ministerstvu písemně a současně v elektronické podobě v rozsahu a uspořádání podle vzoru Vykazování solventnosti uvedenému v příloze č. 2 k této vyhlášce. Formuláře v elektronické podobě zašle pojišťovně ministerstvo. Komentář k vzoru Vykazování solventnosti je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 9

(1) Upravený výpočet solventnosti pojišťovny, která vykonává účast v nejméně jedné pojišťovně nebo zajišťovně, bance, spořitelním nebo úvěrním družstvu, instituci elektronických peněz nebo obchodníku s cennými papíry (dále jen „přidružená finanční osoba“), jehož výsledkem je upravená míra solventnosti této pojišťovny (dále jen „holdingová pojišťovna“), se vykazuje jako výpočet ze dvou položek. První položkou je součet disponibilní míry solventnosti holdingové pojišťovny a podílům odpovídajících hodnot disponibilních měr solventnosti přidružených finančních osob, které jsou pojišťovnami nebo zajišťovnami, a podílům odpovídajících hodnot kapitálu přidružených finančních osob, které pojišťovnami nebo zajišťovnami nejsou. Druhá položka je součtem účetních hodnot jednotlivých podílů holdingové pojišťovny v přidružených finančních osobách ke dni sestavení účetní závěrky a požadované míry solventnosti holdingové pojišťovny a podílům odpovídajících hodnot požadovaných měr solventnosti přidružených finančních osob, které jsou pojišťovnami nebo zajišťovnami, a podílům odpovídajících hodnot kapitálových požadavků přidružených finančních osob, které pojišťovnami nebo zajišťovnami nejsou. Upravená míra solventnosti holdingové pojišťovny je rovna rozdílu obou položek.

(2) Jedná-li se o pojišťovnu, která je pojišťovnou se smíšenou činností, považuje se pro účel upraveného výpočtu solventnosti pojišťovny za disponibilní míru solventnosti součet disponibilních měr vypočítaných zvlášť pro životní a zvlášť pro neživotní pojištění. Obdobně se součet požadovaných měr solventnosti vypočítaných zvlášť pro životní a zvlášť pro neživotní pojištění považuje za požadovanou míru solventnosti.

(3) Postup upraveného výpočtu solventnosti a způsob jeho vykazování je uveden v příloze č. 4.

§ 10

Přechodné ustanovení

Pojišťovna přizpůsobí svoji činnost tak, aby limity podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. d) dosáhla nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky; do doby přizpůsobení se řídí dosavadní právní úpravou.

§ 11

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

• 1. Vyhláška č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

• 1. Vyhláška č. 294/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

§ 12

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Mgr. Sobotka v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 303/2004 Sb.

Postup, kterým se stanoví výše, tvorba a čerpání vyrovnávací rezervy

(1) Výše tvorby vyrovnávací rezervy se stanoví podle vzorce

T = T1 + ... + Tn,

kde

i je příslušné odvětví neživotního pojištění, i = 1, ..., n;

Ti je tvorba vyrovnávací rezervy pro příslušné odvětví stanovená postupem dle bodu (2);

T je celková tvorba vyrovnávací rezervy.

(2) Výpočet výše tvorby vyrovnávací rezervy

• a) Platí-li, že

ERPsi + Si * PBi ≤ MARi ,

kde

MARi je maximální výše vyrovnávací rezervy pro i-té odvětví;

ERPsi je počáteční stav vyrovnávací rezervy na počátku běžného období;

Si je sazba pro tvorbu vyrovnávací rezervy pro i-té odvětví;