Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství

§ 1

Seznam odrůd pro výrobu jakostního vína stanovené oblasti

[K § 4 odst. 4 písm. d) zákona]

(1) Seznam moštových odrůd révy vinné, ze kterých je dovoleno vyrábět jakostní víno stanovené oblasti, je veden ve Státní odrůdové knize^1) nebo v Odrůdových knihách ostatních zemí Evropských společenství. Odrůdy révy vinné musí splňovat podmínky stanovené předpisem Evropských společenství pro zatřídění moštových odrůd^1a).

(2) Názvy některých odrůd podle odstavce 1 lze nahradit synonymy uvedenými v příloze č. 1.

§ 4

Podrobnější požadavky na výrobu některých produktů a fyzikální, chemické a smyslové požadavky na jakost produktů

[K § 11 odst. 3 písm. a) zákona]

(1) Seznam chorob a vad vína týkající se vzhledu, barvy, vůně, chuti a perlení vína je uveden v příloze č. 5.

(2) Smyslové požadavky na jakost vína, s výjimkou šumivého vína, perlivého vína, likérového vína a aromatizovaného vína jsou uvedeny v příloze č. 6.

(3) Smyslové požadavky na jakost perlivého vína a šumivého vína jsou uvedeny v příloze č. 7.

(4) Smyslové požadavky na jakost likérového vína jsou uvedeny v příloze č. 8.

(5) Smyslové požadavky na jakost aromatizovaného vína jsou uvedeny v příloze č. 9.

(6) Fyzikální a chemické požadavky na jakost vína jsou uvedeny v příloze č. 10.

§ 4a

(1) U vína s označením původu vyrobeného z hroznů révy vinné sklizených v České republice lze zvýšit celkový obsah alkoholu na 15 % objemových^1c).

(2) U jakostních vín s přívlastkem výběr z bobulí nebo ledové víno nesmí obsah těkavých kyselin překročit 30 miliekvivalentů na litr vína. U jakostních vín s přívlastkem výběr z cibéb nebo slámové víno nesmí obsah těkavých kyselin překročit 35 miliekvivalentů na litr vína^1d).

§ 5

Postup při odstraňování vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů

[K § 11 odst. 3 písm. b) zákona]

(1) Odstranění vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů se provádí:

• a) jejich prodejem,

• b) jejich destilací,

• c) jejich likvidací ve vinici,

• d) jiným prokazatelným způsobem.

(2) O odstranění vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů provede výrobce záznam do evidenční knihy (příloha č. 27 nebo 33) a v případě odstranění vedlejších produktů podle odstavce 1 písm. a) nebo b) přiloží doklad prokazující, že došlo tímto způsobem k odstranění vedlejších produktů.

§ 7

Hodnoty přípustných technologických ztrát (normy ztrát) při výrobě produktů

[K § 12 odst. 7 zákona]

(1) Přípustné technologické ztráty při výrobě produktů (dále jen „normy ztrát“) se vztahují k manipulovanému množství, přičemž základem je objem produktu po zkvašení před prvním stáčením z kvasničních kalů.

(2) Normy ztrát při výrobě produktů podle jednotlivých operací s přihlédnutím k technologii výroby produktu jsou stanoveny takto:

a) první stáčení
1. bez použití bentonitu	do 6,0 %,
2. s použitím bentonitu	do 8,0 %,
b) druhé stáčení
1. bez použití bentonitu	do 1,5 %,
2. s použitím bentonitu	do 2,0 %,
c) školení, přičemž školením se rozumí technologický postup při výrobě vína vedoucí k odstranění nežádoucích látek a zvýšení jakosti vína,
1. bez použití bentonitu	do 0,5 %,
2. s použitím bentonitu	do 1,0 %,
d) filtrace	do 0,2 %,
e) plnění produktu do obalu o objemu nejvýše 2 litry	do 1,0 %,
f) plnění produktu do obalu o objemu nejvýše 60 litrů	do 0,5 %,
g) plnění produktu do obalu o objemu nad 60 litrů	do 0,1 %,
h) manipulační ztráty	do 0,2 %,
i) skladovací ztráty (odpar) pro dřevěné sudy za každý měsíc	do 0,4 %.

(3) Souhrn norem ztrát z jednotlivých výrobních operací podle odstavce 2 písm. a) až h) nesmí překročit celkovou povolenou výši ztrát 12,5 %.

(4) Pro samostatné hodnocení jednotlivých operací se při

• a) prvním stáčení produktu vyrobené množství produktu před prvním stáčením násobí normou ztrát pro první stáčení,

• b) druhém stáčení produktu vyrobené množství produktu před druhým stáčením násobí normou ztrát pro druhé stáčení,

• c) školení množství školeného produktu násobí normou ztrát pro školení,

• d) filtraci násobí filtrované množství produktu normou ztrát pro filtraci,

• e) plnění produktu násobí množství produktu předaného k plnění výše uvedenou normou ztrát pro daný typ plnění,

• f) manipulaci bere pro výpočet normy ztrát za základ objem manipulace při přetáčení, mísení apod., provedené mimo první nebo druhé stáčení kalů,

• g) skladování bere pro výpočet normy ztrát za základ počáteční zásoba produktu po druhém stočení.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na produkty vyrobené v rámci výzkumných a šlechtitelských úkolů a uložené do nádob s obsahem do 60 litrů.

§ 9

Podrobnosti týkající se označování produktů

[K § 16 odst. 9 zákona]

(1) Víno lze označit slovem „barrique“, pokud víno zrálo nejméně 3 měsíce v dubovém sudu o objemu větším než 210 litrů a menším než 250 litrů, který nebyl používán pro výrobu vína déle než 36 měsíců. Toto označení lze doplnit údajem o době zrání vína v měsících nebo rocích.

(2) Víno lze označit slovy:

• a) „zrálo v sudu“, pokud víno zrálo v dřevěném sudu po dobu nejméně 6 měsíců,

• b) „claret“, „clairet“ nebo „klaret“, pokud se jedná o bílé víno vyrobené z modrých vinných hroznů bez nakvášení,

• c) „růžák“ nebo „ryšák“, pokud bylo víno vyrobeno ze směsi vinných hroznů nebo hroznového moštu z bílých, případně červených, a modrých vinných hroznů,

• d) „archivní víno“, pokud je víno uváděno do oběhu nejméně 3 roky po roku sklizně,

• e) „mladé víno“, pokud je víno nabízeno ke spotřebě konečnému spotřebiteli nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém proběhla sklizeň vinných hroznů použitých k výrobě tohoto vína,

• f) „první sklizeň“, „panenská sklizeň“ nebo „panenské víno“, pokud víno pochází z první sklizně vinice; za první sklizeň vinice se považuje sklizeň uskutečněná ve třetím roce po výsadbě vinice,

• g) „botrytický sběr“, pokud jakostní víno s přívlastkem druhů výběr z hroznů nebo výběr z bobulí nebo výběr z cibéb bylo vyrobeno z hroznů, které byly aspoň z 30 % napadeny ušlechtilou plísní šedou Botrytis cinerea P.,

• h) „zrálo na kvasnicích“ nebo „školeno na kvasnicích“ anebo „krášleno na kvasnicích“ nebo „sur lie“, pokud víno při výrobě bylo ponecháno na kvasnicích po dobu nejméně 6 měsíců.

(3) Označení „rezerva“ je možné použít pro víno, s výjimkou šumivého vína a perlivého vína, které zrálo nejméně 24 měsíců v dřevěném sudu a následně v lahvi, z toho v sudu nejméně 12 měsíců u červeného vína a 6 měsíců u bílého nebo růžového vína.

(4) Víno lze označit údajem o barvě vína slovy „bílé“, „růžové“ nebo „červené“; označení barvy růžové lze nahradit označením „rose“ nebo „rosé“. Vína s chráněným označením původu nebo vína s chráněným zeměpisným označením nelze označit jako „rose“, „rosé“ nebo „růžové“, pokud vznikla mísením bílého a červeného vína.

(5) Tam, kde je dovoleno v označení vína uvádět název odrůdy, uvede se tento název ve znění názvu odrůdy nebo jejího synonyma podle přílohy č. 1.

(6) Na etiketě lze uvést informace pro spotřebitele, týkající se

• a) způsobu výroby vína,

• b) charakteristických smyslových vlastností vína,

• c) historie vína, jeho výrobce nebo osob, které se podílely na uvádění vína do oběhu,

• d) přírodních nebo technických podmínek, které dávají základní charakteristické vlastnosti tomuto vínu,

• e) vyzrálosti vína dosažené skladováním vína,

• f) doporučení, ke kterému jídlu je vhodné víno podávat,

• g) způsobu, jakým je vhodné víno předložit ke spotřebě,

• h) způsobu skladování vína.

(7) Informace uváděné na etiketě vína podle odstavce 6 nesmí vést ke klamání spotřebitele.^2)

§ 10

Zeměpisná označení pro zemské víno a odrůdy, z nichž lze vyrábět zemské víno

(K § 17 zákona)

(1) Pro zemské víno se stanovují tato zeměpisná označení:

• a) české zemské víno,

• b) moravské zemské víno.

(2) Zemské víno lze vyrábět z odrůd, ze kterých je dovoleno vyrábět jakostní víno stanovené oblasti podle § 1 odst. 1 a dále z odrůd uvedených v příloze č. 15.

§ 11

Žádost o povolení přiznávat označení vína originální certifikace a rozsah charakteristiky vlastností vína uvedeného v žádosti

(K § 23 odst. 14 zákona)

Charakteristika vína uvedeného v žádosti podle § 23 odst. 5 písm. d) zákona musí obsahovat:

• a) smyslové požadavky na jakost vína,

• b) chemické a fyzikální požadavky na jakost vína,

a to nejméně v rozsahu potřebném pro hodnocení jakostního vína stanovené oblasti podle § 4 tak, aby tato charakteristika vína definovala odlišnost vína originální certifikace.

§ 12

Způsob odběru, velikost vzorků vína a přípustné odchylky od výsledků rozboru z laboratoře

(K § 26 odst. 12 zákona)

(1) Odběr vzorků vína podle § 26 odst. 4 zákona se provádí tak, že se odebere

• a) dílčí vzorek A pro potřebu rozboru z laboratoře – jedna láhev o minimálním objemu 1 litr, u vína již nalahvovaného tolik lahví, aby jejich celkový objem činil nejméně 1 litr,

• b) dílčí vzorek B pro smyslové hodnocení vína – jedna láhev o minimálním objemu 0,5 litru, u vína již nalahvovaného tolik lahví, aby jejich celkový objem činil nejméně 0,5 litru,

• c) dílčí vzorek C k uložení jako referenční vzorek u Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen „Inspekce“) k případnému prověření výsledků rozborů z laboratoře, nebo k ověření identity zatřiďované šarže vína, nebo jako záložní vzorek ke smyslovému hodnocení vína v případě, že by byl dílčí vzorek B nevyhovující po korku – jedna láhev o minimálním objemu 1 litr, u vína již nalahvovaného tolik lahví, aby jejich celkový objem činil nejméně 1 litr.

(2) Předkládané dílčí vzorky vína A, B a C musí být odebrány takovým způsobem, aby byly reprezentativní pro celou šarži vína předkládanou k zatřídění.

(3) Hodnoty skutečného obsahu alkoholu, celkového obsahu alkoholu a obsahu bezcukerného extraktu u vína uváděného do oběhu musí odpovídat hodnotám zjištěným při zatřídění vína vyrobeného z vinných hroznů vypěstovaných na území České republiky. Jsou přípustné následující odchylky s přihlédnutím k chybě metody:

• a) u skutečného obsahu alkoholu – podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^2a),

• b) u celkového obsahu alkoholu ± 0,5 % objemových,

• c) u obsahu bezcukerného extraktu ± 1,5 g na litr.

§ 13

Registr vinic

(K § 28 odst. 8 zákona)

Údaje zapisované podle § 11, 28 a 29 zákona do Registru vinic (dále jen „Registr“) se předávají Ústavu na vzorech zveřejněných ministerstvem na jeho internetových stránkách.

§ 14

Evidenční knihy

[K § 6 odst. 4, § 11 odst. 3 písm. c) a § 30 odst. 6 zákona]

(1) Evidenční knihy tvoří evidence vedená na vzorech uvedených v odstavcích 3 až 12, přičemž tato evidence může být rozdělena do několika evidenčních knih. Evidenční knihy se vedou v pevné vazbě nebo v elektronické podobě a listy v nich musí být průběžně číslovány. V případě, že jsou evidenční knihy vedeny v elektronické podobě musí použitý program zabezpečit, aby každý záznam byl proveden nevratně s uvedením jména osoby, která záznam provedla.

(2) Evidenční knihy se uchovávají po dobu stanovenou předpisy Evropských společenství.^3)

(3) Každá evidenční kniha musí být označena identifikačními údaji v rozsahu:

• a) u fyzických osob jméno, příjmení, trvalý pobyt a místo podnikání, liší-li se od trvalého pobytu, identifikační číslo nebo rodné číslo,

• b) u právnických osob obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo.

(4) Na žádost Inspekce podle § 30 odst. 2 zákona předkládá osoba, která je povinna vést evidenční knihy (§ 30 odst. 1 zákona), evidenční knihy v plném rozsahu. V případě, že jsou evidenční knihy vedeny v elektronické podobě, musí být na žádost Inspekce vytištěny požadované části evidenčních knih.

(5) Evidenci o hmotnosti a cukernatosti

• a) sklizených vinných hroznů a záznamy o vinicích a na nich dosažených hektarových výnosech vede pěstitel na vzoru uvedeném v příloze č. 23,

• b) nakoupených vinných hroznů nebo hroznového moštu vede osoba uvedená v § 30 odst. 1 zákona na vzoru uvedeném v příloze č. 24. Výkup vinných hroznů provádí osoba uvedená v § 30 odst. 1 zákona na výkupním lístku, jehož vzor je uveden v příloze č. 25; výkupní lístek může být nahrazen i jiným dokladem, zejména vážním lístkem nebo dodacím listem, pokud tento doklad má veškeré náležitosti a údaje obsažené ve výkupním lístku; výkupní lístek nebo doklad jej nahrazující uchová osoba uvedená v § 30 odst. 1 zákona,

• c) prodaných vinných hroznů nebo hroznového moštu vede pěstitel na vzoru uvedeném v příloze č. 26,

• d) zpracovaných vinných hroznů nebo hroznového moštu a množství vyrobeného vína s členěním podle jakostních tříd vede výrobce na vzoru uvedeném v příloze č. 27.

(6) Evidenci o hmotnosti nakoupeného a zpracovaného cukru vede výrobce na vzoru uvedeném v příloze č. 28.

(7) Evidenci o nakoupeném a zpracovaném množství zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu, látek používaných k přikyselení, látek používaných k odkyselení a alkoholu získaného z vína vede výrobce na vzoru uvedeném v příloze č. 29.

(8) Evidenci o výrobě a užití alkoholických nápojů vyrobených z výluhu matolin vede výrobce na vzoru uvedeném v příloze č. 30.

(9) Evidenci o výrobě a užití alkoholických nápojů vyrobených ze zředěných vinných kalů vede výrobce na vzoru uvedeném v příloze č. 31.

(10) Evidenci o zásobách vína vede osoba uvedená v § 30 odst. 1 zákona na vzoru uvedeném v příloze č. 32.

(11) Kontrola produkce podle § 11 odst. 2 písm. e) zákona musí být prováděna takovým způsobem, aby bylo vyloučeno uvedení zdravotně závadného produktu do oběhu. Výrobce vede evidenci o zásobách produktu a evidenci o přídavcích jiných látek než vína k produktu, před uvedením produktu do oběhu, na vzoru stanoveném v příloze č. 33. Evidence o zásobách produktu se vede podle jednotlivých nádob. Záznamy se provedou nejpozději první pracovní den po ošetření produktu, v případě zvyšování cukernatosti se provedou ve stejný den, kdy došlo k zvyšování cukernatosti.

(12) Ustanovení odstavce 11 věty třetí se nevztahují na výrobce, jehož výroba produktů za vinařský rok nepřesáhne 100 hl. Tento výrobce vede evidenci o zásobách produktu a přídavcích jiných látek než vína k produktu souhrnně pro všechny své produkty na jednom formuláři podle kategorie vína podle vzoru stanoveného v příloze č. 33a nebo č. 33 nebo podle šarže podle vzoru stanoveného v příloze č. 33b.

(13) V případě, že jsou evidenční knihy vedeny v elektronické podobě, nahradí se u příloh č. 23, 26, 27 a 30 až 33 nebo 33a nebo 33b podpis uvedením jména osoby odpovědné za vedení evidence.

§ 15

Paušální částky nákladů na certifikaci vína

(K § 17a odst. 2 a § 26a zákona)

Výše paušální částky nákladů na certifikaci vína bez chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení nebo tradičního výrazu s názvem odrůdy nebo označením ročníku je 500 Kč na jednoho inspektora za každou započatou hodinu výkonu činnosti. Shodná výše paušální částky nákladů je určena za každou započatou hodinu výkonu činnosti jednoho inspektora při ověřování souladu se specifikacemi chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

§ 15a

Postup certifikace vína

(K § 37 odst. 10)

Certifikace vína se provádí zejména kontrolou evidenčních knih a dokladů prokazujících původ vína.

§ 16

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

• 1. Vyhláška č. 297/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb.

• 1. Vyhláška č. 194/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 297/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

• 1. Vyhláška č. 299/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti při uvádění údajů na obalu vína nebo výrobků z hroznů révy vinné a další podrobnosti označování vína a výrobků z hroznů révy vinné.

§ 17

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení, s výjimkou § 13 odst. 5, který nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2004.

Ministr:

Ing. Palas v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 323/2004 Sb.

Seznam názvů odrůd a jejich synonym, ze kterých je dovoleno vyrábět jakostní víno stanovené oblasti

I. Bílé moštové odrůdy

Název odrůdy	Synonymum
1. Bouvierův hrozen	Bouvier, Bouvier blanc, Bouviertraube, Radgonska ranina, Buvijeova ranka, Ranina bela
2. Muškát moravský	MOPR
3. Muškát Ottonel	Muscat Ottonel
4. Müller Thurgau	Rivaner
5. Neuburské	Neuburger
6. Rulandské bílé	Pinot blanc
7. Rulandské šedé	Pinot gris
8. Rother Riesling	Ryzlink rýnský červený, Riesling Rouge, Riesling Rot
9. Ryzlink rýnský	Rheinriesling, Riesling
10. Ryzlink vlašský	Welschriezling, Welschriesling
11. Sauvignon	Sauvignon blanc
12. Sylvánské zelené	Sylvánské, Grüner Silvaner
13. Tramín červený	Tramín, Gewürztraminer
14. Veltlínské červené rané	Malvasier, Malvasia, Malvasie
15. Veltlínské zelené	Grüner Veltliner

II. Modré moštové odrůdy

Název odrůdy	Synonymum
1. Frankovka	Lemberger, Blaufrankisch
2. Modrý Portugal	Blauer Portugieser, Portugieser Blau
3. Rulandské modré	Pinot noir
4. Svatovavřinecké	Saint Laurent

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 323/2004 Sb.

Seznam chorob a vad vína týkající se vzhledu, barvy, vůně, chuti a perlení