Vyhláška, kterou se stanoví seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a k výkonu povolání dalšího zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku (o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka)

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tato vyhláška upravuje v souladu s právem Evropských společenství^1) seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta^2) nebo umožňují výkon tohoto povolání s podmínkou, a seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání nelékařského zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka^3) (dále jen „seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání“), druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek, včetně rozsahu odborných vyšetření, a náležitosti lékařského posudku.

(2) Seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 2

Zdravotní způsobilosti k výkonu povolání a druhy lékařských prohlídek

(1) Zdravotní způsobilostí k výkonu povolání se rozumí vyhodnocení zdravotního stavu lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, nelékařského zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka (dále jen „posuzovaná osoba“) a zjištění, zda zdravotní stav posuzované osoby umožňuje výkon práce s ohledem na konkrétní pracovní podmínky včetně míry výskytu faktorů^4) a zdravotního rizika práce (dále jen „zdravotní náročnost práce“) bez zhoršení zdravotního stavu posuzované osoby nebo bez poškození jiných osob v souvislosti se zdravotním stavem posuzované osoby.

(2) Zdravotní způsobilost k výkonu povolání posuzované osoby zjišťuje a lékařský posudek^5) o její zdravotní způsobilosti vydává registrující praktický lékař, u zaměstnanců lékař závodní preventivní péče^6) (dále jen „posuzující lékař“) na základě lékařských prohlídek provedených se znalostí zdravotní náročnosti práce. Lékařskými prohlídkami jsou

• a) vstupní prohlídka,

• b) periodická prohlídka,

• c) mimořádná prohlídka.

§ 3

Vstupní prohlídka

(1) Cílem vstupní prohlídky je zajistit, aby k výkonu povolání nebyla zařazena zdravotně nezpůsobilá osoba.

(2) Vstupní prohlídka se provádí

• a) u posuzované osoby, která se uchází o zaměstnání před uzavřením pracovního nebo obdobného vztahu; u vedlejšího pracovního poměru se vstupní prohlídka provádí v případě výkonu povolání, jehož součástí jsou práce zařazené do kategorií druhé až čtvrté podle zvláštního právního předpisu^7), pokud se nejedná o výkon stejné práce vykonávané za stejných podmínek jako práce v hlavním pracovním poměru,

• b) u posuzované osoby před jejím převedením na jinou práci,

• c) u posuzované osoby, která je provozovatelem zdravotnického zařízení, před podáním žádosti o registraci^8).

§ 4

Periodická prohlídka

(1) Cílem periodické prohlídky je ověření trvání nebo změny zdravotní způsobilosti k výkonu povolání.

(2) Periodická prohlídka se provádí u posuzované osoby pravidelně jednou za 6 let, u osob starších 60 let jednou za 2 roky, ode dne provedení vstupní nebo poslední periodické prohlídky, pokud zvláštní právní předpis^9) nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví^10) nebo příloha č. 1 k této vyhlášce nestanoví jinak.

§ 5

Mimořádná prohlídka

(1) Cílem mimořádné prohlídky je posouzení zdravotního stavu posuzované osoby v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k výkonu povolání v době před termínem provedení periodické prohlídky.

(2) Mimořádná prohlídka se provádí, pokud

• a) ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví^11),

• b) zvýšení zdravotní náročnosti práce vyžaduje změnu kategorie práce^7) nebo pokud v souvislosti se změnou zdravotního stavu posuzované osoby vzniklo důvodné podezření o změně zdravotní způsobilosti k výkonu povolání,

• c) při lékařské prohlídce lze na základě zhodnocení zdravotního stavu předpokládat, že do termínu následující periodické prohlídky by mohlo dojít k takovým změnám zdravotního stavu, které změní zdravotní způsobilost k výkonu povolání nebo povedou k její ztrátě,

• d) byl výkon práce přerušen z důvodu nemoci nebo těžkého úrazu nebo jiné těžké újmy na zdraví nebo z jiných důvodů a toto přerušení trvalo déle než 6 měsíců,

• e) ji doporučil Státní úřad pro jadernou bezpečnost na základě jeho posouzení překročení limitů ozáření u pracovníků při výkonu povolání^9),

• f) ji v odůvodněných případech vyžádal zaměstnavatel, zejména jestliže

• 1. posuzovaná osoba vykonávající práci v pracovním nebo obdobném vztahu vykazuje při výkonu práce nebo svým chováním takové nedostatky, že lze důvodně předpokládat změnu její zdravotní způsobilosti k výkonu povolání,

• 1. došlo k překročení limitů ozáření u pracovníků při výkonu povolání^9), nebo

• 1. o to požádal ošetřující nebo posuzující lékař, zjistí-li, že došlo k takové změně zdravotního stavu posuzované osoby, která odůvodňuje změnu zdravotní způsobilosti k výkonu povolání, nebo posuzovaná osoba, vysloví-li důvodné podezření ze ztráty zdravotní způsobilosti k výkonu povolání nebo důvodnou domněnku, že její zdravotní obtíže vznikly nebo se zhoršují v souvislosti se zdravotní náročností práce,

• g) ji v odůvodněných případech vyžádal správní úřad příslušný k vydání oprávnění k provozování zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu^8), zejména jestliže posuzovaná osoba vykazuje při výkonu práce nebo svým chováním takové nedostatky, že lze důvodně předpokládat změnu její zdravotní způsobilosti k výkonu povolání.

Lékařské prohlídky a jejich obsah

§ 6

(1) Provedení lékařské prohlídky posuzované osoby, která je zaměstnancem, vyžádá její zaměstnavatel^12). V žádosti o provedení lékařské prohlídky se uvede, jaký druh lékařské prohlídky se požaduje, zdravotní náročnost práce, ke které je osoba posuzována, popřípadě další údaje nezbytné pro posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu povolání posuzované osoby. V žádosti o provedení mimořádné prohlídky se vždy uvádějí důvody, které k jejímu vyžádání vedly.

(2) Posuzovaná osoba, která je provozovatelem zdravotnického zařízení, zajistí provedení lékařské prohlídky své osoby; přitom postupuje podle odstavce 1 vět druhé a třetí.

§ 7

(1) Obsahem každé lékařské prohlídky je

• a) rozbor anamnestických údajů s cíleným zaměřením zejména na výskyt dědičných nemocí, které mohou ovlivnit zdravotní způsobilost k výkonu povolání, údaje o dosud prodělaných onemocněních a úrazech včetně onemocnění alergických, o dlouhodobém užívání léčivých přípravků, o vztahu k alkoholu a dalším návykovým látkám a údaje z pracovní anamnézy,

• b) komplexní fyzikální vyšetření včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření, s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů, které mohou být nepříznivě ovlivněny prací za daných pracovních podmínek, a

• c) základní chemické vyšetření moče.

(2) Lékařská prohlídka dále obsahuje

• a) vyšetření uvedená v příloze č. 1,

• b) další vyšetření, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis^13) nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví^10)^,^11),

• c) další doplňující vyšetření za účelem vyloučení kontraindikací nebo posouzení možného poškození zdraví při práci podle požadavku posuzujícího lékaře, pokud to zdravotní stav posuzované osoby nebo dané pracovní podmínky vyžadují.

(3) Informace ze zdravotnické dokumentace posuzované osoby poskytuje v rozsahu potřebném pro zjištění zdravotní způsobilosti k výkonu povolání registrující praktický lékař posuzujícímu lékaři^14), pokud tímto praktickým lékařem není sám posuzující lékař. Tyto informace musí mít posuzující lékař k dispozici nejpozději v den konání lékařské prohlídky. Informace obsahují údaje o dosavadním vývoji zdravotního stavu posuzované osoby, včetně informací týkajících se změn zdravotního stavu souvisejících s dosud vykonávanou prací, a dále informace o genetické zátěži posuzované osoby v rozsahu nezbytném pro posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu povolání.

(4) Pokud posuzovaná osoba není registrována u žádného praktického lékaře, může požadovat posuzující lékař další cílená doplňující vyšetření za účelem vyloučení nemocí, u kterých není vhodné zařazení k práci posuzované osoby.

(5) Pokud posuzující lékař žádá provedení dalších odborných vyšetření, uvádí v žádosti o vyšetření vždy údaje o zdravotní náročnosti práce.

(6) Při posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu povolání přihlíží posuzující lékař k závěru vyšetření, které si vyžádal.

(7) Zjištění a závěr lékařské prohlídky včetně uvedení diagnózy jsou podrobně zaznamenávány ve zdravotnické dokumentaci posuzujícího lékaře. Na základě zjištění a závěru lékařské prohlídky posuzující lékař zpracuje lékařskou zprávu pro praktického lékaře, který registruje posuzovanou osobu, pokud jím není sám.

§ 8

Lékařský posudek a jeho náležitosti

(1) Lékařský posudek, jehož vzor je uveden v příloze č. 2, je výsledkem lékařské prohlídky.

(2) Lékařský posudek je ve svém výroku jednoznačný a neobsahuje diagnózu. V posudkovém výroku je uvedeno, že posuzovaná osoba s ohledem na zdravotní náročnost práce

• a) je k výkonu povolání zdravotně způsobilá, nebo

• b) není k výkonu povolání zdravotně způsobilá, nebo

• c) je k výkonu povolání zdravotně způsobilá s omezením, které je v lékařském posudku výslovně uvedeno; omezení nesmí vylučovat posuzovanou osobu z činnosti, která je nedílnou součástí výkonu jejího povolání.

(3) Platnost lékařského posudku končí v den, kdy měla být provedena periodická prohlídka, nebo ke kterému byl v lékařském posudku stanoven termín provedení mimořádné lékařské prohlídky.

(4) Lékařský posudek předložený zaměstnavateli nebo správnímu úřadu příslušnému k vydání oprávnění k provozování zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu^8) nesmí být starší než 3 měsíce od data jeho vydání.

(5) Lékařský posudek v písemné formě a v jednom vyhotovení předává posuzující lékař posuzované osobě a jejímu zaměstnavateli nebo správnímu úřadu příslušnému k vydání oprávnění k provozování zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu^8), a to nejpozději do jednoho týdne po obdržení posledního výsledku vyžádaného vyšetření, pokud není v souvislosti se ztrátou zdravotní způsobilosti k výkonu povolání nebezpečí z prodlení; v případě nebezpečí z prodlení předává posuzující lékař lékařský posudek v den, kdy změnu zdravotní způsobilosti zjistil.

§ 9

Přechodné ustanovení

Platnost lékařského posudku vydaného přede dnem účinnosti této vyhlášky se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

§ 10

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministryně:

doc. MUDr. Emmerová, CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 470/2004 Sb.

Seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání

A. K výkonu povolání

1) není zdravotně způsobilá posuzovaná osoba, u které byly zjištěny zejména

• a) klinicky závažné poruchy kognitivních funkcí (pozornosti, paměti, intelektu, úsudku, orientace), především

• 1. demence atroficko-degenerativního původu, sekundární (symptomatické) demence, organický amnestický syndrom, chronické či recidivující organicky podmíněné poruchy vědomí,

• 1. organicky podmíněná porucha osobnosti,

• b) trvající (chronické) či recidivující psychotické poruchy vnímání a myšlení, především schizofrenie, schizotypní porucha, porucha s bludy, schizoafektivní porucha,

• c) trvající či recidivující psychotické poruchy nálady, především periodická mánie s psychotickými příznaky, bipolární afektivní porucha s manickými či depresivními fázemi s psychotickými příznaky, periodická depresivní porucha s depresivními fázemi s psychotickými příznaky,

• d) duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem alkoholu a jiných psychoaktivních látek, především

• 1. nadměrné požívání alkoholu a zneužívání jiných psychoaktivních látek ovlivňujících bezprostředně (v pracovní době) a opakovaně (více než jednou) schopnost výkonu povolání,

• 1. aktivní závislost na alkoholu či jiných návykových psychotropních látkách,

• 1. reziduální stavy a psychotické poruchy s pozdním začátkem vyvolané účinkem alkoholu či jiných návykových psychoaktivních látek (porucha osobnosti nebo chování, psychotické reminiscence, amnestický syndrom, demence),

2) je za předpokladu kladného závěru odborného vyšetření provedeného lékařem se specializací v příslušném oboru zdravotně způsobilá posuzovaná osoba, u které byly zjištěny zejména

• a) přechodné organicky a symptomaticky podmíněné poruchy osobnosti a chování, včetně přechodných poruch kognitivních funkcí a poruch nálady, především delirium bez přítomnosti demence, organická halucinóza, organická katatonní porucha, organický syndrom s bludy, organické afektivní poruchy, organická úzkostná porucha, organická dissociativní porucha, organická emoční labilita nebo astenická porucha, mírná kognitivní porucha (nikoliv „mild cognitiv impairment“ jako počínající forma demence), postencefalitický syndrom, postkontuzní syndrom,

• b) přechodné psychotické poruchy myšlení a vnímání, především akutní a přechodné psychotické poruchy (akutní polymorfní psychotická porucha s příznaky schizofrenie či bez příznaků schizofrenie, akutní schizoformní psychotická porucha), indukovaná porucha s bludy,

• c) poruchy nálady bez psychotických příznaků, především hypomanie, mánie bez psychotických příznaků, bipolární afektivní porucha bez psychotických příznaků, depresivní fáze bez psychotických příznaků, periodická depresivní porucha bez psychotických příznaků, trvalé poruchy nálady (cyklothymie, dystymie),

• d) klinicky těžké (podmiňující pracovní neschopnost) neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem, somatoformní poruchy a behaviorální syndromy, především fobické úzkostné poruchy, jiné úzkostné poruchy, obsedantně kompulzivní poruchy, reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení, dissociativní poruchy, somatoformní poruchy, jiné neurotické poruchy (neurastenie), poruchy příjmu jídla,

• e) těžké (trvale narušující společenské normy a vztahy) poruchy osobnosti a poruchy chování, především těžké formy specifických poruch osobnosti a smíšených poruch osobnosti, přetrvávající změny osobnosti, návykové a impulsivní poruchy, poruchy sexuální preference,

• f) duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem alkoholu a jiných psychoaktivních látek, především závislost na alkoholu či jiných psychoaktivních látkách (zdravotní způsobilost k výkonu povolání je podmíněna bezpečným abstinenčním obdobím, tj. nezpochybněnou abstinencí v délce nejméně dvou let), nadměrné požívání alkoholu a zneužívání jiných psychoaktivních látek, opakované sociálně rušivé intoxikace v anamnéze, škodlivé užívání alkoholu či psychoaktivních látek, přechodná psychotická porucha podmíněná účinkem alkoholu či jiných psychoaktivních látek v anamnéze.

B. K výkonu povolání pro práce zařazené do kategorie druhé a vyšší podle faktorů^4)

I. s expozicí chemickým látkám

zdravotně způsobilá

• a) není posuzovaná osoba, u které zejména

• 1. bylo zjištěno onemocnění orgánů významných pro metabolismus příslušných chemických látek, projevující se závažnou poruchou funkce těchto orgánů,

• 1. bylo zjištěno onemocnění orgánů, cílových pro působení dané látky, projevující se závažnou poruchou funkce těchto orgánů,

• 1. byla prokázána přecitlivělost na chemické látky z pracovního prostředí s klinickými projevy přecitlivělosti,

• b) je za předpokladu kladného závěru odborného vyšetření provedeného lékařem se specializací v příslušném oboru posuzovaná osoba, u které zejména

• 1. bylo zjištěno onemocnění orgánů významných pro metabolismus příslušných chemických látek, projevující se známkami aktivity onemocnění,

• 1. bylo zjištěno onemocnění orgánů, cílových pro působení dané látky, projevující se známkami aktivity onemocnění,

• 1. bylo zjištěno kožní onemocnění ekzémového charakteru nebo jiné závažné kožní onemocnění,

• 1. byla prokázána přecitlivělost na chemické látky z pracovního prostředí;

obsah prohlídek:

• a) vstupní prohlídka obsahuje vyšetření podle § 7 a dále zejména

• 1. u hepatotoxických látek jaterní testy,

• 1. u nefrotoxických látek močový sediment a kreatinin v krvi,

• 1. u hematotoxických látek KO + diff,

• b) obsah periodické prohlídky odpovídá obsahu vstupní prohlídky;

lhůta periodických prohlídek: jedenkrát za 4 roky;

II. s expozicí chemickým látkám s pozdním účinkem karcinogenním a mutagenním (karcinogeny skupin 1 a 2 a mutageny skupin 1 a 2 a látky označené větami R 45 a R 49)

zdravotně způsobilá

• a) není posuzovaná osoba, u které byla zjištěna zejména těžká, klinicky významná porucha mechanismu imunity,

• b) je za předpokladu kladného závěru odborného vyšetření provedeného lékařem se specializací v příslušném oboru posuzovaná osoba, u které

• 1. byl zjištěn zejména zhoubný novotvar,

• 1. bylo zjištěno zejména onemocnění podezřelé ze zvratu ve zhoubný novotvar;

obsah prohlídek:

• a) vstupní prohlídka obsahuje vyšetření podle § 7 a dále zejména orientační vyšetření vždy zaměřené na stav mízních uzlin, jater, sleziny a případné paraneoplastické projevy,

• b) obsah periodické prohlídky odpovídá obsahu vstupní prohlídky;

lhůta periodických prohlídek: jedenkrát za 4 roky;

III. s expozicí kontaktním alergenům a látkám s větou R 43, kontaktním iritanciím a látkám s větou R 38

zdravotně způsobilá

• a) není posuzovaná osoba, u které byla prokázána zejména přecitlivělost s klinickými projevy na uvedené látky v pracovním prostředí,

• b) je za předpokladu kladného závěru odborného vyšetření provedeného lékařem se specializací v příslušném oboru posuzovaná osoba, u které

• 1. byl zjištěn zejména chronický nebo recidivující ekzém jakékoliv etiologie,

• 1. bylo zjištěno zejména jiné závažné kožní onemocnění s ohledem na rozsah a lokalizaci – především genodermatózy (ichthyosis, epidermolysis), onemocnění autoimunní povahy, závažné formy psoriázy a lichen ruber;

lhůta periodických prohlídek: jedenkrát za 4 roky;

IV. s expozicí ionizujícímu záření

zdravotně způsobilá

• a) není posuzovaná osoba, u které byly zjištěny zejména

• 1. stavy po závažném poškození ionizujícím zářením,

• 1. závažné poruchy krvetvorby,

• b) je za předpokladu kladného závěru odborného vyšetření provedeného lékařem se specializací v příslušném oboru posuzovaná osoba, u které bylo zjištěno zejména

• 1. závažné onemocnění s významným orgánovým nebo funkčním postižením,

• 1. onemocnění podezřelé ze zvratu ve zhoubný novotvar;

obsah prohlídek:

• a) vstupní prohlídka obsahuje vyšetření podle § 7 a dále zejména KO + diff,

• b) periodická prohlídka obsahuje vyšetření podle § 7 a dále jedenkrát za 3 roky zejména KO + diff;

V. s expozicí neionizujícímu záření

zdravotně způsobilá není posuzovaná osoba, které byl zejména implantován kardiostimulátor nebo obdobný zdravotnický prostředek, pokud nelze vyloučit ovlivnění jeho činnosti neionizujícím zářením;

lhůta periodických prohlídek: jedenkrát za 4 roky;

VI. se zrakovou zátěží

zdravotně způsobilá

• a) není posuzovaná osoba, u které byla zjištěna zejména nekorigovatelná porucha zraku,

• b) je za předpokladu kladného závěru odborného vyšetření provedeného lékařem se specializací v příslušném oboru posuzovaná osoba, u které byla zjištěna zejména prognosticky nepříznivá porucha zraku;

lhůta periodických prohlídek: jedenkrát za 4 roky;

VII. s biologickými činiteli

zdravotně způsobilá

• a) není posuzovaná osoba, u které byla zjištěna zejména těžká, klinicky významná porucha mechanismu imunity,

• b) je za předpokladu kladného závěru odborného vyšetření provedeného lékařem se specializací v příslušném oboru posuzovaná osoba,

• 1. u které byla zejména zjištěna klinicky významná porucha mechanismu imunity,

• 1. které jsou dlouhodobě podávány kortikosteroidy.

Výklad pojmů:

jaterní testy – AST, ALT, GMT,

ALP – alkalická fosfatáza,

KO + diff – krevní obraz a diferenciální rozpočet,

kreatinin, cholesterol, bilirubin – hodnoty v krvi,

chemické karcinogeny – chemické látky a pracovní procesy uvedené v příloze č. 9 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů, větou R 45 nebo R 49, a dále cytostatika zařazená Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny do skupiny 1 nebo 2A,

mutageny – chemické látky uvedené v příloze č. 9 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů, větou R 46.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 470/2004 Sb.

[image omitted]

^1) Směrnice Rady 93/16/EHS ze dne 5. dubna 1993 o usnadnění volného pohybu lékařů a vzájemného uznávání jejich diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci, ve znění Směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), ve znění Směrnice Rady 99/38/ES ze dne 29. dubna 1999, kterou se podruhé mění směrnice 90/394/EHS o ochraně pracovníků před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci a rozšiřuje se na mutageny; Směrnice Rady 97/43/Euratom ze dne 30. června 1997 o ochraně zdraví osob před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením a o zrušení směrnice 84/466/Euratom; Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS); Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Směrnice Rady 85/433/EHS ze dne 16. září 1985 o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie obsahující opatření k usnadnění účinného výkonu práva usazování v určitých činnostech v oboru farmacie, ve znění Směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), ve znění Směrnice Rady 99/38/ES ze dne 29. dubna 1999, kterou se podruhé mění směrnice 90/394/EHS o ochraně pracovníků před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci a rozšiřuje se na mutageny; Směrnice Rady 97/43/EURATOM ze dne 30. června 1997 o ochraně zdraví osob před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením a o zrušení směrnice 84/466/Euratom; Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS); Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Směrnice Rady 78/686/EHS ze dne 25. července 1978 o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci zubních lékařů obsahující opatření k usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb, ve znění Směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), ve znění Směrnice Rady 99/38/ES ze dne 29. dubna 1999, kterou se podruhé mění směrnice 90/394/EHS o ochraně pracovníků před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci a rozšiřuje se na mutageny; Směrnice Rady 97/43/Euratom ze dne 30. června 1997 o ochraně zdraví osob před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením a o zrušení směrnice 84/466/Euratom; Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS); Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Směrnice Rady 80/154/EHS ze dne 21. ledna 1980 o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci porodních asistentek a o opatřeních pro usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb, ve znění Směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), ve znění Směrnice Rady 99/38/ES ze dne 29. dubna 1999, kterou se podruhé mění směrnice 90/394/EHS o ochraně pracovníků před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci a rozšiřuje se na mutageny; Směrnice Rady 97/43/Euratom ze dne 30. června 1997 o ochraně zdraví osob před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením a o zrušení směrnice 84/466/Euratom; Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS); Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Směrnice Rady 77/452/EHS ze dne 27. června 1977 o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, obsahující opatření pro usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb, ve znění Směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), ve znění Směrnice Rady 99/38/ES ze dne 29. dubna 1999, kterou se podruhé mění směrnice 90/394/EHS o ochraně pracovníků před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci a rozšiřuje se na mutageny; Směrnice Rady 97/43/Euratom ze dne 30. června 1997 o ochraně zdraví osob před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením a o zrušení směrnice 84/466/Euratom; Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS); Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

^2) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.

^3) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).

^4) § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.

^5) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 285/2002 Sb.

^6) § 40 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb. a zákona č. 14/1997 Sb.

^7) § 37 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb. § 18 odst. 1 písm. j) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb. § 47 odst. 12 zákona č. 18/1997 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

^8) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

^9) § 18 odst. 1 písm. j) zákona č. 18/1997 Sb., ve znění zákona č. 13/2002 Sb. § 28 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

^10) § 82 odst. 2 písm. e) bod 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.

^11) § 84 odst. 1 písm. w) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.

^12) § 28 a § 133 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.

^13) Například § 18 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.

^14) § 21 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.