Zákon, jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství^1) (dále jen „nařízení Rady“)

• a) kontrolu vývozu zboží dvojího užití, včetně softwaru a technologií (dále jen „zboží dvojího použití“) při dodržování mezinárodních režimů, mezinárodních smluv a ujednání, k jejichž plnění se Česká republika zavázala, jakož i některá práva a povinnosti vývozců zboží dvojího použití a dalších osob, které se na vývozu podílejí,

• b) práva a povinnosti osob přepravujících zboží dvojího použití z území České republiky na území jiného členského státu Evropské unie.

(2) Tímto zákonem nejsou dotčena práva a povinnosti vývozců zboží dvojího použití vyplývající ze zvláštních právních předpisů.^2)

§ 2

(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) provádí opatření, která jsou předpisy Evropských společenství upravujícími oblast kontroly vývozu zboží dvojího použití^1) svěřena členskému státu Evropské unie.

(2) Ministerstvo

• a) uděluje povolení na vývoz zboží dvojího použití a jeho přepravu uvnitř Evropských společenství (dále jen „Společenství“) z území České republiky,

• b) spolupracuje s příslušnými orgány České republiky,

• c) spolupracuje s příslušnými orgány Společenství a členských států Evropské unie,^3)

• d) spolupracuje s mezinárodními institucemi a orgány jiných států zodpovědnými za provádění kontroly vývozu zboží dvojího použití,

• e) je oprávněno poskytovat informace v rozsahu tohoto zákona orgánům uvedeným v písmenech b) až d) a orgánům uvedeným v § 20,

• f) poskytuje a zprostředkovává informace určené vývozcům zboží dvojího použití.^4)

(3) Tímto nejsou dotčeny kompetence jiných státních orgánů v oblasti kontroly vývozu zboží dvojího použití podle zvláštních právních předpisů.^2)

ČÁST DRUHÁ

POVOLENÍ

§ 3

(1) Povolení k vývozu zboží dvojího použití se vyžaduje, jestliže

• a) je zboží dvojího použití uvedeno v příloze I nařízení Rady,^5)

• b) je tak stanoveno nařízením Rady,^6)

• c) tak rozhodne ministerstvo v souladu s nařízením Rady;^7) ministerstvo zároveň určí pro příslušný vývoz formu povolení (§ 7 odst. 1),

• d) vývozce má nebo vzhledem k okolnostem by měl mít důvody k podezření,^8) že zboží dvojího použití jiné než podle odstavce 1 písm. a) je nebo by mohlo být určeno celé nebo jeho část k použití ve spojení s vývojem, výrobou, nakládáním, provozem, údržbou, skladováním, zjišťováním, identifikací nebo rozšiřováním chemických, biologických nebo jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení nebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést; o této skutečnosti je vývozce povinen uvědomit ministerstvo, které rozhodne, zda na příslušný vývoz bude požadováno povolení, a zároveň určí formu povolení (§ 7 odst. 1),

• e) je tak z důvodů veřejné bezpečnosti nebo ochrany lidských práv stanoveno nařízením vlády,^9) nebo

• f) se jedná o technickou pomoc podle § 12.^10)

(2) Povolení ministerstva se vyžaduje i k přepravě zboží dvojího použití uvnitř Společenství z území České republiky, v souladu s nařízením Rady.^11)

§ 4

Všeobecná vývozní povolení

Všeobecnými vývozními povoleními jsou

• a) všeobecné vývozní povolení Společenství,^12)

• b) všeobecné vývozní povolení České republiky.

§ 5

Všeobecné vývozní povolení podle § 4 písm. b) se vyžaduje na vývoz určitého zboží dvojího použití do určených zemí, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis.^13)

§ 6

(1) Všeobecná vývozní povolení lze využít pouze v souladu s podmínkami v nich uvedenými.

(2) Vývozce, který hodlá vyvážet z území České republiky zboží dvojího použití na základě některého ze všeobecných vývozních povolení podle § 4, je povinen se zaregistrovat před jeho prvním využitím a za tím účelem písemně oznámí ministerstvu

• a) číslo všeobecného vývozního povolení,

• b) údaje prokazující jeho totožnost; je-li fyzickou osobou, jméno, příjmení, obchodní firmu, je-li zapsán v obchodním rejstříku, datum narození a adresu místa trvalého pobytu nebo adresu bydliště v členském státu Evropské unie, případně adresu pobytu na území České republiky, je-li podnikající fyzickou osobou, uvede též adresu místa podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno. Právnická osoba uvede obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jedná-li se o zahraniční právnickou osobu, která na území České republiky zřídila organizační složku,^14) uvede označení této složky a adresu jejího umístění na území České republiky.

(3) K registraci doloží vývozce originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku ne starší 90 dnů (u fyzické osoby, pouze pokud je zapsána do obchodního rejstříku), originál nebo úředně ověřenou kopii průkazu živnostenského oprávnění nebo obdobného dokladu prokazujícího oprávnění k podnikatelské činnosti související s vývozem zboží dvojího použití, byl-li vydán.

(4) Ministerstvo provede registraci do 30 dnů ode dne doručení písemného oznámení.

(5) Jakékoliv změny údajů v registraci je vývozce povinen do 15 dnů sdělit ministerstvu.

(6) Vývozce požádá ministerstvo o zrušení registrace, jestliže po dobu 1 roku nevyvezl zboží dvojího použití na základě příslušného všeobecného vývozního povolení, k jehož využívání se zaregistroval.

(7) V případě využití všeobecných vývozních povolení uvádí vývozce číslo příslušného povolení do celního prohlášení.^15)

(8) Vývozce předloží kdykoliv na požádání ministerstvu údaje o vývozech uskutečněných na základě všeobecných vývozních povolení.

§ 7

Individuální vývozní povolení a souhrnné vývozní povolení

(1) Pro vývozy zboží dvojího použití, na které se nevztahují všeobecná vývozní povolení, uděluje ministerstvo individuální vývozní povolení nebo souhrnné vývozní povolení.^16) Individuální vývozní povolení nebo souhrnné vývozní povolení se vydávají ve dvou výtiscích, přičemž součástí výtisku pro účely celního řízení je odpisový list.^17) Záznam o uskutečněné dodávce v odpisovém listu potvrzuje celní úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Individuální vývozní povolení umožňuje vyvézt zboží dvojího použití v něm stanovené do jedné země určení najednou nebo v dílčích zásilkách na základě smluvního ujednání mezi vývozcem a jeho zahraničním partnerem.^16)

(3) Souhrnné vývozní povolení umožňuje určitému vývozci vyvážet zboží dvojího použití stejného charakteru do jedné nebo více určených zemí.^18)

(4) Prováděcí právní předpis stanoví formulář žádosti o individuální vývozní povolení a souhrnné vývozní povolení.

ČÁST TŘETÍ

ŘÍZENÍ O POVOLENÍ

§ 8

Žádost o povolení

(1) Žádost o individuální vývozní povolení nebo souhrnné vývozní povolení podává vývozce ministerstvu na předepsaném formuláři a způsobem stanoveným správním řádem; nelze ji však podat ústně do protokolu.

(2) Žádost musí být doložena

• a) originálem nebo úředně ověřenou kopií výpisu z obchodního rejstříku ne starší 90 dnů (u fyzické osoby, pouze pokud je zapsána do obchodního rejstříku), případně originálem nebo úředně ověřenou kopií průkazu živnostenského oprávnění nebo obdobného dokladu prokazujícího oprávnění k podnikatelské činnosti související s vývozem zboží dvojího použití, byl-li vydán,

• b) dovozním certifikátem příslušného orgánu státu dovozu nebo prohlášením zahraničního konečného uživatele, že zboží dvojího použití nebude používáno k účelům uvedeným v § 3 odst. 1 písm. d) s informací o konkrétním účelu jeho použití, jež musí odpovídat údajům v žádosti, a s prohlášením, že nebude bez souhlasu země vývozce následně vyvezeno; tyto dokumenty se nemusí předkládat v případech, kdy bylo vydáno povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na základě záruky státu, do kterého je zboží vyváženo,

• c) povolením příslušného státního orgánu, pokud je pro vývoz zboží dvojího použití uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) nebo b) vyžadováno zvláštními právními předpisy,^19) na žádost ministerstva dalšími doklady a informacemi umožňujícími řádné posouzení daného případu.

(3) Žádost o udělení individuálního vývozního povolení musí být doložena též návrhem na uzavření smlouvy anebo uzavřenou smlouvou mezi vývozcem a jeho zahraničním partnerem s přesnou specifikací zboží dvojího použití včetně uvedení jeho množství.

(4) Vývozce, který žádá o vydání souhrnného vývozního povolení, musí prokázat, že je schopen dodržovat režim kontroly vývozu, zejména ověřovat konečné použití jednotlivých dodávek zboží dvojího použití v rámci uděleného souhrnného vývozního povolení.

(5) V případě, že souhrnné vývozní povolení nebude uděleno z důvodu nesplnění podmínky podle odstavce 4, je vývozce oprávněn podat žádost o individuální vývozní povolení.

§ 9

Rozhodnutí o žádosti

(1) Na základě žádosti podle § 8 rozhodne ministerstvo v souladu s nařízením Rady^20) o udělení či neudělení individuálního vývozního povolení nebo souhrnného vývozního povolení.

(2) Ministerstvo individuální vývozní povolení nebo souhrnné vývozní povolení neudělí, jestliže

• a) vývozce nesplnil podmínky a povinnosti podle § 8 odst. 1 až 4 a nařízení Rady,^21)

• b) vývozce porušil v období 5 let před podáním žádosti režim kontroly vývozu zboží dvojího použití,

• c) je to odůvodněno zahraničněpolitickými, obchodními nebo bezpečnostními zájmy České republiky, a to je ministerstvu doloženo příslušnými státními orgány,

• d) konečné použití uvedené v žádosti nezaručuje, že zboží dvojího použití nebude použito ve spojení se zbraněmi hromadného ničení, raketovými systémy schopnými takové zbraně nést nebo pro vojenské konečné použití, nebo

• e) nejsou splněny předpoklady stanovené zvláštním právním předpisem.^22)

§ 10

(1) Ministerstvo udělené individuální vývozní povolení nebo souhrnné vývozní povolení zruší,^23) jestliže

• a) bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, nebo

• b) nebyly dodrženy podmínky stanovené v uděleném povolení.

(2) Ministerstvo udělené individuální vývozní povolení nebo souhrnné vývozní povolení pozastaví^23) na dobu nezbytně nutnou k vyloučení podezření, že existuje některý z důvodů pro jeho zrušení, změnu nebo odvolání. Nebude-li shledán důvod pro vydání rozhodnutí o zrušení, změně nebo odvolání příslušného povolení, pozastavení bude ukončeno.

(3) Ministerstvo udělené individuální vývozní povolení nebo souhrnné vývozní povolení změní nebo odvolá,^23) jestliže dojde ke změně okolností, za nichž bylo uděleno. Při rozhodování přihlíží k důvodům uvedeným v § 9 odst. 2 písm. c) a d).

(4) Udělené individuální vývozní povolení nebo souhrnné vývozní povolení nelze zrušit, změnit nebo odvolat, jestliže zboží dvojího použití bylo celním orgánem zcela propuštěno do celního režimu vývozu nebo mu bylo přiděleno celně schválené určení zpětný vývoz a nebo byl již uskutečněn nehmotný přenos softwaru, technologie nebo technické pomoci mimo území Společenství.

(5) Proti rozhodnutí ministerstva o udělení, neudělení, zrušení, pozastavení, změně nebo odvolání individuálního vývozního povolení nebo souhrnného vývozního povolení nelze podat rozklad. Rozhodnutí se vylučuje z rozhodování soudu.^24)

ČÁST ČTVRTÁ

OSTATNÍ POSTUPY

§ 11

Povinnosti vývozce

(1) Vývozce uvede do celního prohlášení číslo uděleného povolení.

(2) Vývozce po ukončení dodávek vrátí ministerstvu výtisk uděleného povolení s odpisovým listem potvrzeným celním úřadem. Je povinen tak učinit nejpozději do 15 dnů po ukončení jeho platnosti, není-li v podmínkách tohoto povolení stanoveno jinak. Pokud vývozce udělené povolení nevyužije, neprodleně oznámí tuto skutečnost ministerstvu s uvedením konkrétního důvodu a oba jeho výtisky vrátí.

(3) V případech, kdy vývoz nepodléhá celnímu řízení, vyplní odpisový list vývozce.

(4) Vývozce v souladu s nařízením Rady vede evidenci a uchovává obchodní dokumenty a záznamy o vývozech,^25) které je povinen kontrolním orgánům na požádání předložit.

(5) Vývozce je dále povinen

• a) zajistit prohlášení o konečném použití zboží dvojího použití, pokud je při podání žádosti o vydání povolení požadováno [§ 8 odst. 2 písm. b)],

• b) předložit na žádost ministerstva po ukončení vývozu doklad o ověření dodávky vystavený příslušným úřadem země dovozu potvrzující přijetí zboží dvojího použití v povolené zemi určení,

• c) poskytnout nezbytnou součinnost při provádění kontrolní činnosti podle § 16.

§ 12

Poskytování technické pomoci

(1) Na poskytování technické pomoci se vyžaduje individuální vývozní povolení.

(2) Technickou pomocí^10) se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoliv technická pomoc, která se vztahuje na opravy, vývoj, výrobu, montáž, zkoušení, údržbu nebo na jiné technické služby a která může mít formu pokynů, školení, předávání pracovních znalostí či dovedností nebo konzultací. Technická pomoc zahrnuje též ústní formu pomoci.

(3) Poskytovatelem technické pomoci (dále jen „poskytovatel“) může být osoba fyzická nebo právnická poskytující technickou pomoc podle odstavce 1. Pro účely tohoto zákona se poskytování technické pomoci považuje za vývoz.

(4) Individuální vývozní povolení se vyžaduje na poskytování technické pomoci, pokud je poskytována mimo území Společenství, je spojena s pohybem osob a je určena nebo si je poskytovatel vědom toho, že je určena

• a) k použití ve spojení s vývojem, výrobou, nakládáním, provozem, údržbou, skladováním, zjišťováním, identifikací nebo rozšiřováním chemických, biologických nebo jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení nebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést, nebo

• b) do zemí určení, které podléhají zbrojnímu embargu rozhodnutému společným postojem nebo společnou akcí Rady nebo rozhodnutím Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebo zbrojnímu embargu uvalenému závaznou rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů.

(5) Individuální vývozní povolení na poskytování technické pomoci nepodléhá celnímu řízení. Poskytovatel informuje ministerstvo o ukončení vývozu. Je povinen kdykoliv na požádání předložit ministerstvu nebo kontrolním orgánům podle tohoto zákona informace nezbytné k posouzení dodržení podmínek stanovených v uděleném individuálním vývozním povolení.

(6) Individuální vývozní povolení se nevyžaduje, jestliže je technická pomoc poskytnuta

• a) v zemi určení uvedené v části 3 přílohy II nařízení Rady,

• b) formou veřejně dostupné informace nebo jako součást základního vědeckého výzkumu, jak jsou tyto pojmy definovány v mezinárodních režimech, organizacích nebo smlouvách,^10)

• c) ústní formou a nevztahuje se ke zboží dvojího použití kontrolovanému jedním či více mezinárodními režimy,^1) organizacemi nebo smlouvami.

§ 13

Přeprava zboží dvojího použití uvnitř Společenství

(1) Prováděcí právní předpis může stanovit zboží dvojího použití jiné než uvedené v příloze IV nařízení Rady, pro jehož přepravu z území České republiky na území jiného členského státu se vyžaduje povolení ministerstva, a to pro případy, kdy v době přepravy

• a) je přepravující osobě známo, že konečné místo určení příslušného zboží je mimo Společenství,

• b) vývoz tohoto zboží do takového konečného místa určení je podmíněn povolením podle § 3 a takový vývoz přímo z území České republiky není povolen na základě všeobecného nebo souhrnného vývozního povolení, nebo

• c) zboží nebude v členském státě, do kterého má být přepraveno, zpracováno nebo opracováno ve smyslu článku 24 celního kodexu Společenství.^26)

(2) Pro podání žádosti o povolení pro přepravu zboží dvojího použití uvnitř Společenství podle nařízení Rady^27) a povolení podle odstavce 1 se použije § 8 a pro postup ministerstva § 9 až 10 obdobně.

(3) Povolení udělená podle odstavce 2 nejsou určena pro celní řízení.

(4) Osoba přepravující zboží dvojího použití uvnitř Společenství po ukončení dodávek vrátí zpět ministerstvu příslušný výtisk povolení s odpisovým listem, na který uvede objem realizovaných dodávek a tento údaj potvrdí svým podpisem. Takto je povinna učinit nejpozději do 15 dnů po ukončení platnosti povolení, není-li v jeho podmínkách stanoveno jinak. V případě nevyužití povolení oznámí neprodleně ministerstvu tuto skutečnost s uvedením důvodů a vrátí oba výtisky povolení.

(5) V případě přepravy zboží dvojího použití, které je uvedeno v kategorii 5 kapitole 2 přílohy I nařízení Rady a které není uvedeno v příloze IV nařízení Rady, uvnitř Společenství z území České republiky poskytne osoba přepravující zboží na žádost ministerstva nebo jiného státního orgánu doplňkové informace týkající se tohoto zboží.

Mezinárodní dovozní certifikát

§ 14

(1) Ministerstvo v rámci mezinárodní spolupráce v oblasti vývozních kontrol vydá, pokud není dále stanoveno jinak, před dovozem zboží dvojího použití do České republiky mezinárodní dovozní certifikát (dále jen „dovozní certifikát“) v případě, je-li vyžadován zahraničním dodavatelem.

(2) Dovozní certifikát se vydává ve dvou výtiscích, přičemž součástí výtisku pro účely celního řízení je odpisový list; tento výtisk je dokladem o ověření dodávky v případě, že je vyžadován zahraničním dodavatelem.

(3) Žádost o dovozní certifikát podává dovozce ministerstvu na jím předepsaném formuláři a způsobem stanoveným správním řádem, s výjimkou ústního podání.

(4) Žádost obsahuje zejména tyto údaje:

• a) označení zboží dvojího použití,

• b) množství a hodnotu zboží dvojího použití,

• c) údaje prokazující totožnost dovozce a konečného uživatele [§ 6 odst. 2 písm. b)],

• d) jméno a adresu zahraničního dodavatele,

• e) konečné použití zboží dvojího použití.

(5) Žádost musí být doložena

• a) originálem nebo úředně ověřenou kopií výpisu z obchodního rejstříku ne starší 90 dnů (u fyzické osoby, pouze pokud je zapsána do obchodního rejstříku), případně originálem nebo úředně ověřenou kopií živnostenského listu,

• b) povolením příslušného státního orgánu, pokud je pro dovoz zboží dvojího použití vyžadováno zvláštními právními předpisy,

• c) na žádost ministerstva dalšími doklady a informacemi umožňujícími řádné posouzení daného případu,

• d) návrhem na uzavření smlouvy nebo uzavřenou smlouvou mezi dovozcem a jeho zahraničním dodavatelem s přesnou specifikací zboží dvojího použití včetně uvedení jeho množství.

(6) Ministerstvo dovozní certifikát nevydá, jestliže

• a) dovozce nesplnil podmínky stanovené v odstavcích 4 a 5 pro předložení žádosti,

• b) dovozce porušil v období 5 let před podáním žádosti právní předpisy v oblasti kontroly vývozu zboží dvojího použití,

• c) je to odůvodněno bezpečnostními zájmy České republiky,

• d) konečné použití uvedené v žádosti nezaručuje, že zboží dvojího použití nebude použito ve spojení se zbraněmi hromadného ničení, raketovými systémy schopnými takové zbraně nést nebo pro vojenské konečné použití, nebo

• e) nejsou splněny předpoklady stanovené zvláštním právním předpisem.^22)

(7) Pokud dovozce dovozní certifikát nevyužije, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu ministerstvu s uvedením konkrétního důvodu.

(8) Dovozce, jemuž byl vydán dovozní certifikát, vede evidenci nebo uchovává obchodní dokumenty a záznamy o dovozech do České republiky uskutečněných na jeho základě. Evidence, obchodní doklady nebo záznamy se uchovávají po dobu nejméně 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém se dovoz uskutečnil, v rozsahu údajů umožňujících následné ověření dovozu zboží dvojího použití a jeho skutečné použití. Evidenci, obchodní doklady nebo záznamy je povinen předložit kdykoliv na požádání ministerstvu nebo kontrolním orgánům podle tohoto zákona.

(9) Prováděcí právní předpis stanoví formulář žádosti o dovozní certifikát.

§ 15

(1) Celní úřad po uskutečněném dovozu do České republiky potvrdí dovozci výtisk určený pro celní řízení, jestliže je zahraničním dodavatelem vyžadován doklad o ověření dodávky.

(2) Celní úřad v případě zjištění nesrovnalostí, týkajících se dovezeného zboží dvojího použití, informuje ministerstvo.

ČÁST PÁTÁ

KONTROLA A SANKCE

§ 16

Kontrola

(1) Kontrolu dodržování nařízení Rady a tohoto zákona provádějí celní orgány a podle zvláštních právních předpisů další státní orgány v rozsahu v nich uvedeném.^19)

(2) Kontrolní orgány podle odstavce 1 provádí z podnětu ministerstva též předběžnou kontrolu zaměřenou na ověření údajů uvedených v žádosti o povolení (§ 8, 12, 13) nebo dovozní certifikát (§ 14).

(3) Celní orgány mají právo vstupovat do obchodních místností a prostor určených k podnikání, v nichž se zboží dvojího použití nachází nebo nacházet má, nahlížet do obchodních spisů vývozců, dovozců a dalších osob, které se na vývozu, dovozu nebo přepravě zboží dvojího použití uvnitř Společenství podílejí, a pořizovat o nich dokumentaci.

(4) Celní orgány jsou oprávněny za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^28) kontrolovat přenos softwaru a technologie dvojího použití elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem do místa určení mimo území Společenství.

(5) K zabezpečení kontrolní činnosti vede Generální ředitelství cel evidenci o vývozech zboží dvojího použití podléhajícího celnímu řízení. Celní úřady vedou tyto evidence ve své územní působnosti. Generální ředitelství cel poskytuje ministerstvu potřebné informace o uskutečněném vývozu zboží dvojího použití.

(6) Celní úřad přeruší celní řízení nebo v případě nutnosti jiným způsobem zabrání, aby vývoz zboží dvojího použití byl uskutečněn, jestliže

• a) má důvodné podezření, že při udělení povolení nebyla vzata v úvahu významná informace,

• b) od doby, kdy bylo uděleno povolení, se změnily okolnosti, které mohly mít vliv na udělení povolení, nebo

• c) byl o to požádán ministerstvem v případě závažných zjištění.

V těchto případech celní úřad neprodleně informuje ministerstvo, které rozhodne o dalším postupu podle § 10. V případě, že licence byla vydána orgánem jiného členského státu, postupuje ministerstvo podle nařízení Rady.^29)

Správní delikty

§ 17

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

• a) vyveze zboží dvojího použití z území Společenství bez platného povolení, ačkoliv je povolení vyžadováno podle nařízení Rady^30) nebo tohoto zákona (§ 3), anebo k vývozu použije povolení nepravé, padělané, či pozměněné,

• b) přepraví zboží dvojího použití z území České republiky na území jiného členského státu Evropské unie bez platného povolení, ačkoliv je povolení vyžadováno podle nařízení Rady^27) nebo tohoto zákona (§ 3 odst. 2, § 13), anebo k přepravě použije povolení nepravé, padělané, či pozměněné,

• c) poskytne technickou pomoc bez platného povolení, ačkoliv je povolení vyžadováno podle tohoto zákona [§ 3 odst. 1 písm. f), § 12], anebo technickou pomoc poskytne s povolením nepravým, padělaným, či pozměněným,

• d) poskytne nepravdivé, nesprávné nebo neúplné údaje nebo zamlčí informace důležité pro řádné posouzení žádosti o udělení povolení nebo dovozního certifikátu, anebo předloží nepravé, padělané, pozměněné nebo neplatné doklady za účelem získání povolení nebo dovozního certifikátu,

• e) poruší některou z povinností stanovenou nařízením Rady^31) nebo tímto zákonem (§ 6 odst. 2 a 3, § 6 odst. 5 až 8, § 11 a § 13 odst. 5),

• f) poruší některé z podmínek stanovených v povolení podle nařízení Rady^32) nebo tohoto zákona (§ 6 odst. 1, § 12, 13),

• g) vyveze zboží dvojího použití z území Společenství bez platné registrace, ačkoliv je registrace vyžadována podle tohoto zákona (§ 6),

• h) nevede evidenci nebo neuchovává obchodní dokumenty a záznamy o přepravě zboží dvojího použití, které je uvedeno v příloze I nařízení Rady, uvnitř Společenství podle nařízení Rady,^33)

• i) při přepravě zboží dvojího použití, které je uvedeno v příloze I nařízení Rady, uvnitř Společenství zřetelně neuvede v příslušných obchodních dokumentech, že se jedná o zboží, které při vývozu ze Společenství podléhá kontrolám podle nařízení Rady,^34)

• j) nevede evidenci nebo neuchovává obchodní dokumenty a záznamy podle § 14 odst. 8 tohoto zákona.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do

• a) 20 000 000 Kč nebo do výše pětinásobku ceny zboží dvojího použití, je-li takto zjištěná horní hranice sazby pokuty vyšší, nebo propadnutí zboží dvojího použití, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až d),

• b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) až j).

(3) Propadnutí zboží dvojího použití lze uložit samostatně nebo spolu s pokutou, jestliže zboží dvojího použití náleží právnické osobě, která správní delikt spáchala, a zboží bylo

• 1. ke spáchání správního deliktu užito nebo určeno, anebo

• 1. bylo správním deliktem získáno nebo bylo nabyto za zboží správním deliktem získané.

§ 18

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

• a) poskytne technickou pomoc bez platného povolení, ačkoliv je povolení vyžadováno podle tohoto zákona [§ 3 odst. 1 písm. f), § 12], anebo technickou pomoc poskytne s povolením nepravým, padělaným, či pozměněným,

• b) poskytne nepravdivé, nesprávné nebo neúplné údaje nebo zamlčí informace důležité pro řádné posouzení žádosti o udělení povolení nebo dovozního certifikátu, anebo předloží nepravé, padělané, pozměněné nebo neplatné doklady za účelem získání povolení nebo dovozního certifikátu,

• c) poruší některou z povinností stanovenou nařízením Rady^31) nebo tímto zákonem (§ 6 odst. 2 a 3, § 6 odst. 5 až 8, § 11 a § 13 odst. 5),

• d) poruší některé z podmínek stanovených v povolení podle nařízení Rady^32) nebo tohoto zákona (§ 6 odst. 1, § 12, 13),

• e) vyveze zboží dvojího použití z území Společenství bez platné registrace, ačkoliv je registrace vyžadována podle tohoto zákona (§ 6).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

§ 19

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Výměra pokuty právnické osobě se určí s ohledem na míru, význam a dobu ohrožení zahraničněpolitických, obchodních nebo bezpečnostních zájmů státu, popřípadě s ohledem na způsobenou škodu.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty právnických osob a přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednává celní úřad, v jehož obvodu byl správní delikt právnické osoby nebo přestupek zjištěn. Celní úřad příslušný k projednání správního deliktu právnické osoby nebo přestupku fyzické osoby může postoupit věc k projednání celnímu úřadu, v jehož obvodu má sídlo právnická osoba, která správní delikt spáchala, nebo bydlí, či pracuje fyzická osoba, která spáchala přestupek.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^35) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.^36)

ČÁST ŠESTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ

HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 20

(1) K zabezpečení důsledného provádění ustanovení tohoto zákona je ministerstvo oprávněno žádat od státních orgánů vyjádření k jednotlivým případům vývozů zboží dvojího použití nebo jejich přepravě uvnitř Společenství z hlediska zahraničněpolitických a bezpečnostních zájmů státu a informace o vývozcích žádajících o udělení povolení, jakož i o jejich podnikatelské činnosti, jestliže se vztahuje ke zboží dvojího použití. Tyto orgány jsou povinny vydat vyjádření, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpisy,^37) a to ve lhůtě do 20 dnů po obdržení žádosti, anebo po dohodě s ministerstvem ve lhůtě přiměřeně prodloužené.

(2) Ministerstvo a Generální ředitelství cel si vzájemně poskytují údaje týkající se řízení o povolení a celního řízení v rozsahu údajů uvedených v uděleném povolení. Navzájem se neprodleně informují o skutečnostech významných pro řízení o povolení, kontrolu dodržování nařízení Rady a tohoto zákona a ukládání sankcí nebo jiných opatření podle tohoto zákona. Celní orgány poskytnou ministerstvu informace významné pro řízení o povolení zjištěné při kontrolní činnosti.

(3) Ministerstvo a Státní úřad pro jadernou bezpečnost si v oblasti jaderných, chemických a biologických položek vzájemně poskytují údaje týkající se řízení o povolení a povolovacího řízení podle zvláštních právních předpisů.^22) Navzájem se neprodleně informují o skutečnostech významných pro řízení o povolení, kontrolu dodržování nařízení Rady a tohoto zákona. Státní úřad pro jadernou bezpečnost poskytne ministerstvu informace významné pro řízení o povolení zjištěné při kontrolní činnosti.

(4) Ministerstvo, Ministerstvo vnitra a Úřad pro zahraniční styky a informace si vzájemně poskytují údaje týkající se řízení o povolení v rozsahu stanoveném vzájemnou součinnostní dohodou.

§ 21

Udělená povolení jsou nepřevoditelná. Osoba, které bylo individuální vývozní povolení nebo souhrnné vývozní povolení uděleno, je musí proto předložit celnímu úřadu jako deklarant, a to sama nebo prostřednictvím přímého zástupce.^38)

§ 22

V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 23

Stát neodpovídá za újmu vzniklou vydáním rozhodnutí z důvodů stanovených nařízením Rady a tímto zákonem; odpovědnost státu podle zvláštního právního předpisu není tímto dotčena.^39)

§ 24

Zmocňovací ustanovení

Vláda vydá nařízení k provedení § 3 odst. 1 písm. e), § 5, § 7 odst. 4 a § 14 odst. 9 tohoto zákona.

HLAVA II

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 25

(1) Licence pro vývoz kontrolovaného zboží do třetích zemí vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za povolení vydané podle tohoto zákona.

(2) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ukončí podle tohoto zákona.

(3) Všeobecná vývozní povolení podle § 4 lze využívat jen na základě registrace provedené podle tohoto zákona.

HLAVA III

ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 26

Zrušují se:

• 1. Zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům.

• 1. Zákon č. 204/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům.

• 1. Vyhláška č. 397/2003 Sb., k provedení zákona č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům, ve znění zákona č. 204/2002 Sb.

• 1. Vyhláška č. 398/2003 Sb., stanovující všeobecnou dovozní licenci, na základě které lze uskutečnit dovoz kontrolovaného zboží do České republiky (vyhláška o všeobecné dovozní licenci).

§ 27

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Gross v. r.

^1) Nařízení Rady (ES) č. 1334/2000 ze dne 22. června 2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2432/2001 ze dne 20. listopadu 2001 a nařízení Rady (ES) č. 149/2003 ze dne 27. ledna 2003.

^2) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Článek 15 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^4) Čl. 15 bod 2 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^5) Čl. 3 bod 1 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^6) Čl. 4 body 1 až 3 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^7) Čl. 4 bod 4 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^8) Čl. 4 bod 5 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^9) Čl. 5 bod 1 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^10) Společná akce Rady č. 2000/401/CFSP.

^11) Článek 21 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^12) Čl. 6 bod 1 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^13) Čl. 10 bod 3 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^14) Obchodní zákoník.

^15) Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

^16) Čl. 6 bod 2 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^17) Příloha IIIa nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^18) Čl. 6 body 2 a 5 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^19) Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 19/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 281/2002 Sb.

^20) Článek 8 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^21) Čl. 9 bod 1 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^22) Zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 19/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 281/2002 Sb.

^23) Čl. 9 bod 2 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^24) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Čl. 9 bod 2 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^25) Článek 16 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^26) Čl. 21 bod 2 písm. a) a čl. 21 bod 6 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^27) Čl. 21 bod 1 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^28) Například zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^29) Čl. 12 bod 4 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^30) Čl. 3 bod 1, čl. 4 body 1 až 5, čl. 5 bod 1, čl. 6 bod 2 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^31) Čl. 6 bod 2, čl. 12 bod 1, článek 16 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^32) Čl. 6 body 1 a 2, článek 21 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^33) Čl. 21 bod 5 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^34) Čl. 21 bod 7 nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, v platném znění.

^35) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

^36) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^37) Například zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

^38) Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^39) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.