Nařízení vlády, kterým se vymezuje Ptačí oblast Beskydy

§ 1

Předmět úpravy

(1) Vymezuje se Ptačí oblast Beskydy (dále jen „ptačí oblast“).

(2) Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

(3) Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků podle odstavce 2 v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany.

§ 2

Vymezení ptačí oblasti

(1) Ptačí oblast se rozkládá na území Moravskoslezského kraje a Zlínského kraje, v katastrálních územích Bordovice, Čeladná, Dolní Bečva, Dolní Lomná, Frenštát pod Radhoštěm, Guty, Hodslavice, Horní Bečva, Horní Lomná, Karpentná, Komorní Lhotka, Košařiska, Krásná pod Lysou Horou, Malenovice, Milíkov u Jablunkova, Morávka, Mořkov, Návsí, Oldřichovice u Třince, Ostravice 1, Ostravice 2, Prostřední Bečva, Rožnov pod Radhoštěm, Řeka, Smilovice u Třince, Staré Hamry 1, Staré Hamry 2, Trojanovice, Tyra, Vendryně, Veřovice, Vyšní Lhoty a Zubří.

(2) Územní vymezení a popis hranice ptačí oblasti jsou obsaženy v příloze č. 1 k tomuto nařízení, orientační grafické znázornění ptačí oblasti je obsaženo v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

(3) Mapové podklady v měřítku 1 : 50 000, v nichž je zakresleno území ptačí oblasti, jsou uloženy v ústředním seznamu ochrany přírody^1) a v elektronické podobě na Ministerstvu životního prostředí, Správě Chráněné krajinné oblasti Beskydy, Krajském úřadu Moravskoslezského kraje a Krajském úřadu Zlínského kraje a obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, v jejichž správním obvodu se ptačí oblast nachází.

§ 3

Činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody

(1) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody^2) lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné^3) území obcí

• a) provádět veškeré mýtní a předmýtní těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v lesních porostech v době od 15. března do 15. července ve vzdálenosti menší než 200 m od známých obsazených hnízd čápa černého,

• b) provádět veškeré mýtní a předmýtní těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v lesních porostech v době od 1. února do 15. června ve vzdálenosti menší než 100 m od známých obsazených hnízd puštíka bělavého,

• c) v době od 15. března do 31. července provádět mýtní a předmýtní těžby v lesních porostech starších 80 let se zastoupením smrku méně než 50 %, a ve všech lesních porostech starších 130 let,

• d) vytyčovat nové turistické, cyklistické a lyžařské trasy^4),

• e) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití^5),

• f) nově umisťovat myslivecká zařízení ve vzdálenosti menší než 200 m od známých hnízd čápa černého nebo ve vzdálenosti menší než 200 m od známých hnízd puštíka bělavého.

(2) V územích první a druhé zóny Chráněné krajinné oblasti Beskydy, nacházejících se v ptačí oblasti, lze jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody

• a) provádět mýtní a předmýtní těžby, které nebyly umístěny ve schváleném lesním hospodářském plánu nebo v převzaté lesní hospodářské osnově,

• b) provádět nahodilé těžby listnatých dřevin a jedle, s výjimkou vývratů a ležících částí zlomených stromů.

(3) Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není třeba

• a) k činnostem podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) v případě opatření, jimiž se předchází nebo brání působení škodlivých činitelů na les, a v případě opatření při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese podle zvláštního právního předpisu^6),

• b) k činnostem podle odstavce 1 písm. c), jestliže byly tyto těžby oznámeny nejméně 20 pracovních dnů předem příslušnému orgánu ochrany přírody,

• c) k činnostem podle odstavce 2 písm. a), jestliže byly tyto těžby oznámené nejméně 15 dnů předem příslušnému orgánu ochrany přírody a pro těžby, které nepodléhají oznamovací povinnosti ve smyslu ustanovení zvláštního právního předpisu^7),

• d) při realizaci činností k zajištění provozní způsobilosti pozemní komunikace^8),

• e) k činnostem podle odstavce 1, jestliže se jedná o činnosti prováděné dle zvláštních právních předpisů^9) na území stanoveného dobývacího prostoru a výhradních ložisek,

• f) k činnostem podle odstavce 1 písm. e), pokud tyto činnosti podléhají rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu^10) a příslušný orgán ochrany přírody k němu vydal stanovisko.

(4) Lokalizaci známých obsazených hnízd podle odstavce 1 písm. a) a b) sdělí písemně vlastníkům dotčených lesních pozemků příslušný orgán ochrany přírody před počátkem nebo v průběhu doby omezení těžební činnosti.

§ 4

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Předseda vlády:

JUDr. Gross v. r.

Ministr životního prostředí:

RNDr. Ambrozek v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 687/2004 Sb.

Územní vymezení a popis hranice Ptačí oblasti Beskydy

Nejzápadnějším bodem ptačí oblasti je místo, kde katastrální hranice mezi k.ú. Hostašovice a k.ú. Hodslavice kříží železniční trať Valašské Meziříčí - Ostrava. Po tělese dráhy, která je v tomto úseku rovněž hranicí CHKO Beskydy (dále „CHKOB“), pokračuje směrem k východu až do Veřovic k nadjezdu nad místní asfaltovou komunikací^). Po místní komunikaci pokračuje podél toku Jičínky do údolí Padolí k úpatí Veřovických vrchů, kde se prudce stáčí doleva a přechází na lesní odvozní cestu^) probíhající po severních svazích Velkého Javorníka. Po ní pokračuje až na lokalitu Horečky k místu, kde ji protíná katastrální hranice mezi k.ú. Frenštát pod Radhoštěm a k.ú. Trojanovice. Dále pokračuje po této linii katastrální hranice až k fotbalovému hřišti. Zde ji opouští a pokračuje po místní komunikaci na západním okraji areálu dolu Frenštát (takže tento zůstává mimo) až ke státní silnici^**) Frenštát pod Radhoštěm - Rožnov pod Radhoštěm č. I/58. Křižuje hlavní silnici a pokračuje směrem k východu po okresní silnici k centru Trojanovic až ke křižovatce s místní komunikací na Kopanou (tento úsek je současně hranicí CHKOB). Přechází na tuto komunikaci a směřuje k jihu k úpatí hor až k lesní odvozní cestě Šašina, sledující severní úpatí masivu Miaší. Směřuje po ní dále k východu, kolem starého revíru a nad chatovištěm v Ráztoce se napojuje na tzv. Knížecí cestu z údolí Ráztoka na Pustevny.

Po Knížecí krátce sbíhá do zatáčky u lomu, kde přechází opět na lesní odvozní cesty. Překračuje říčku Ráztoku, kterou krátce sleduje po proudu po pravém břehu na křižovatku lesních cest. Zde odbočí vpravo proti proudu potoka Malá Ráztoka. Po několika stech metrech jej překračuje a po další lesní odvozní cestě kolem rekreačního střediska Optimit nejprve severním, posléze východním směrem obtáčí rozsochu hlavního hřebene - Noříčí až k mostu přes potok Bystrý a křižovatku lesních cest těsně za ním. Z této křižovatky se vrací zpět k severu po lesní odvozní cestě trasované již na severozápadním úpatí Velké Stolové.

Pokračuje po ní po severním úpatí masivu až do údolí říčky Čeladenky. Krátce kopíruje komunikaci do údolí Podolánky a přechází na severním úpatí Smrku na další místní komunikaci, tzv. Osmeckou cestu, která je v tomto úseku opět hranicí CHKOB. Hranici CHKOB opouští v místě, kde hranice CHKOB vychází z lesa a dál pokračuje JV směrem po kraji lesa po Osmecké cestě. Osmeckou cestu opouští v údolí Bučacího potoka, který přechází a pokračuje po severovýchodním úbočí Smrku chatovou zástavbou po zpevněné cestě až ke státní silnici Frýdlant nad Ostravicí - Bumbálka č. I/56. Po ní se vrací zpět k severu a pokračuje po silničce do údolí Mazák, aby po několika stech metrech přešla na odvozní cestu po západním úbočí vrchu Butořanka až do údolí Sepetného potoka.

Za údolím Sepetný pokračuje opět po hranici CHKOB lesní cestou kolem Ostré hory a Staškova do údolí Satiny a dále přes obec Malenovice. V místě křížení hranice mezi k.ú. Lubno a k.ú. Malenovice opouští hranici CHKOB a přechází na katastrální hranici mezi Malenovicemi a Lubnem dále na katastrální hranici mezi k.ú. Lubno a k.ú. Krásná pod Lysou Horou až k jejímu křížení se silnicí Pržno - Pražmo, která je opět současně hranicí CHKOB. Pokračuje po ní východním směrem až k dalšímu křížení s katastrální hranicí k.ú. Krásná pod Lysou Horou na kterou přechází a běží po ní tak, že z ptačí oblasti vymisťuje katastrální území Raškovice a Pražmo. Po hranici k.ú. Pražma pokračuje severním směrem až ke křížení toku řeky Morávky, po které pokračuje až ke křížení silnice Dobrá - Morávka. Od tohoto místa směrem na východ až k obci Milíkov jsou hranice ptačí oblasti i CHKOB Beskydy totožné. Výjimkami jsou nepatrná plocha k.ú. Dobratice v CHKOB a krátký úsek z centra obce Komorní Lhotka k vyústění údolí Řeka. Tady hranice probíhá po lesní odvozní komunikaci běžící po severním úpatí Goduly.

Za lesním úsekem Rovně v obci Košařiska přechází hranice na linii mezi k.ú. Košařiska a Milíkov u Jablunkova až k jejímu křížení se silnicí do údolí Košařisk. Křižuje ji a přechází na místní komunikace v Milíkově a Návsí, probíhající po východním úpatí masivu Kozubové. V místě křížení s hranicí k.ú. Bocanovice a k.ú. Návsí, respektive k.ú. Dolní Lomná přechází na tuto linii (Bocanovice zůstávají vně) až k enklávě Novina. Zde ji opouští a sleduje místní komunikace a lesní cesty na severním svahu úbočí údolí Lomné. Kříží silnici i řeku Lomnou a přechází na komunikaci v údolí Jestřabí. Poté pokračuje po hřebenové lesní cestě mezi údolími Jestřabí a Skřínov až na hlavní hraniční hřeben v oblasti Skalky.

Odtud směřuje hranice mezi k.ú. Mosty u Jablunkova a k.ú. Dolní Lomná po hřebeni kolem chaty Tetřev směrem na Velký Polom ke státní hranici se Slovenskou republikou, která je současně i hranicí CHKOB. Po této linii běží až ke kótě Súlov nad lokalitou Bílý Kříž. Z tohoto bodu se vrací dovnitř CHKOB a směřuje po katastrální hranici mezi k.ú. Morávka a k.ú. Staré Hamry 1 směr Visalaje ke katastrální hranici k.ú. Krásná pod Lysou horou, po ní a současně po zpevněné komunikaci sbíhá údolím Řečice a posléze od soutoku Řečice a Říčky jen zpevněnou komunikací k hrázi přehrady Šance. Přes těleso hráze se dostává na státní silnici Ostravice - Hlavatá č. I/56 a běží po ní jižním směrem až před osadu Jankula.

Zde se stáčí k západu a využívá zpevněnou lesní komunikaci směřující údolím Velkého potoka směrem na Podolánky, stále po komunikaci obtáčí přírodní rezervaci V Podolánkách a v lokalitě V jámě přechází na další lesní komunikaci směřující na sedlo Martiňák. Pokračuje po lesní odvozní cestě jižním úbočím Kněhyně ke státní silnici Prostřední Bečva - Pustevny. Po ní směrem na Pustevny, kde pod parkovištěm silnici opouští. Dále znovu využívá lesní odvozní cestu, směřující kolem lokality Skalíkova louka jižními svahy hřebene Radhošť-Pustevny k západu. V místě křížení této cesty se zelenou turistickou značkou, využívá její trasu a po nezpevněné cestě schází směrem k lokalitě Kamenné. Na křižovatce lesních cest ještě před ní se prudce stáčí doprava a sbíhá do údolí potoka Dolní Rozpitý. Za mostem přechází na úpatí masivu Radhoště a Černé hory a běží lesními porosty po spodní ze dvou svážnic na tomto svahu nad nelesními enklávami v Dolním Rozpitém, které tak zůstávají vně ptačí oblasti.

Hranice pokračuje po svážnici a dostává se až na východní svah Černé hory.Od jejího výjezdu z lesního komplexu nad turistickou chatou Mír kopíruje hranici lesa až k lokalitě Pavlova louka. Zde přechází na hranici oddělení spadající po drobné vodoteči až na patu svahu v údolí Dolní Rozpité. Odtud sleduje opět hranici lesa prakticky až k rekreačnímu areálu Bučina, který zůstává vně ptačího území. Odtud sleduje hranici lesních oddělení 402A a 402G, posléze hranici I.zóny až k lokalitě U Pily. Zde se stáčí vpravo a po lesní komunikaci sleduje západní hranici I.zóny. Poté stoupá po silničce na západním svahu Černé hory až k nejvýše položené velké nelesní enklávě. Zde schází na místní komunikaci směřující do údolí Sladského potoka a dále k restauraci U Janoštíků na státní silnici Rožnov pod Radhoštěm - Frenštát pod Radhoštěm. Tady ji překračuje a pokračuje dále opět po místní komunikaci na západ do údolí Dolní Paseky.

Pokračuje cca 300m po silnici vzhůru údolím a přechází na lesní odvozní cestu, kterou se dostává západním úbočím Kamenárky do sedla mezi Kamenárkou a Dlouhou na hřeben Veřovických vrchů, který je současně katastrální i okresní hranicí. Pokračuje po něm přes kóty Krátká, Huštýn až k výchozímu bodu popisu hranice.

Vysvětlivky:

^*) Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po pozemní komunikaci, je tím vyjádřeno, že vede po hraně silničního pomocného pozemku, a to po hraně směřující dovnitř ptačí oblasti.

^**) Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po cestě, je tím vyjádřeno, že vede po okraji cesty, a to okraji směřujícím dovnitř ptačí oblasti.

^***) Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po silnici, je tím vyjádřeno, že vede po hraně silničního pomocného pozemku, a to po hraně směřující dovnitř ptačí oblasti.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 687/2004 Sb.

Orientační grafické znázornění Ptačí oblasti Beskydy

[image omitted]

^1) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

^2) § 77a odst. 3 písm. v) a § 78 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

^3) § 139a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

^4) Například § 3 odst. 4 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.

^5) § 32 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.

^6) § 32 odst. 1 a 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

^7) § 33 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb.

^8) § 34 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

^9) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb. a zákona č. 227/2003 Sb. Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 150/2003 Sb.

^10) § 39 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.