Vyhláška, kterou se stanoví požadavky na napínací soupravy na předpjatý beton

§ 1

Tato vyhláška stanoví požadavky na napínací soupravy na předpjatý beton (dále jen „napínací soupravy“), postup při schvalování jejich typu a postup pro jejich ověření.

§ 2

Pro účely této vyhlášky se za napínací soupravy považují:

• a) předpjaté betonové konstrukce a

• b) zemní kotvy.

§ 3

Terminologie, požadavky na napínací soupravy, jakož i schvalování jejich typu a jejich ověřování jsou stanoveny v příloze.

§ 4

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2004.

Ministr:

Ing. Urban v. r.

Příloha k vyhlášce č. 69/2004 Sb.

• 1 TERMINOLOGIE

• 1.1. Napínací souprava je zařízení, které slouží k předpínání stavebních konstrukcí.

• 1.2. Napínací lis je hydraulický válec s pístem, který slouží k vyvození předpínací síly.

• 1.3. Hydraulický agregát je zařízení, které slouží jako zdroj tlakové kapaliny pro napínací lis.

• 1.4. Měřící zařízení síly je část napínací soupravy, která slouží k měření velikosti napínací síly.

• 1.5. Tlakoměr (deformační nebo elektromechanický) je část napínací soupravy, která slouží k měření tlaku oleje v napínacím lisu.

• 1.6. Měřící zařízení posuvu pístu je část napínací soupravy, která slouží k měření vzájemného posuvu pístu a válce, respektive pohyblivé části napínací soupravy příp. výztuže vůči kotevnímu bloku.

• 1.7. Etalonový siloměr je siloměr (referenční etalon síly 3. řádu), který slouží ke kalibraci a ověření napínacích souprav.

• 1.8. Etalonový tlakoměr je tlakoměr, který slouží ke kalibraci tlakoměrů.

• 1.9. Etalonové měřidlo délky je etalon, který slouží ke kalibraci měřícího zařízení posuvu.

• 1.10. Síla čtená na stupnici Fi je hodnota síly, kterou ukazuje měřící zařízení síly.

• 1.11. Skutečná síla, F je hodnota síly zjištěná etalonovým siloměrem.

• 1.12. Účinná plocha pístu, Su je hodnota plochy pístu napínacího lisu daná jeho geometrickými parametry.

• 1.13. Posuv pístu napínacího lisu, Lp je hodnota posuvu pístu napínacího lisu měřená mezi pístem a válcem.

• 1.14. Relativní chyba měřícího zařízení síly, q je rozdíl aritmetických průměrů síly čtené na stupnici a skutečné síly, přičemž jedna ze sil je stálá.

• 1.15. Převodní diagram je diagram závislosti síly působící na pramenec nebo kotvu na tlaku oleje ve válci napínacího lisu.

• 1.16. Koeficient citlivosti S je poměr mezi jmenovitou sílou vyvozenou napínací soupravou a údajem manometru při kalibraci.

• 1.17. Jmenovitá síla napínací soupravy je síla, při níž je na měřícím manometru jmenovitý tlak.

• 1.18. Hodnoty čtené na stupnici manometru X1, X2, X3, jsou hodnoty čtené při 1., 2. a 3. řadě měření v MPa.

• 1.19. Střední hodnota údajů napínací soupravy při nezměněné poloze siloměru Xs je střední hodnota vypočtená z hodnot při 1. a 2. řadě měření v MPa.

• 1.20. Střední hodnota údajů Xst napínací soupravy při změněné poloze etalonového siloměru je vypočtena jako aritmetický průměr ze tří řad měření v MPa.

• 1.21. Relativní odchylka opakovatelnosti b' je relativní hodnota určená jako podíl rozdílu údajů napínací soupravy při 1. a 2. řadě měření dělená střední hodnotou při nezměněné poloze, udává se v %.

• 1.22. Relativní odchylka reprodukovatelnosti b je určena jako podíl rozdílu hodnot zjištěných při 1. a 3. řadě měření dělený střední hodnotou při změně polohy etalonového siloměru, udává se v %.

• 1.23. Údaj hodnoty napínací soupravy po odlehčení napínací soupravy If, udává se v MPa.

• 1.24. Údaj hodnoty napínací soupravy před zatěžováním napínací soupravy Io, udává se v MPa.

• 1.25. Střední hodnota údaje napínací soupravy při jmenovité síle Xstj, udává se v %.

• 1.26. Relativní odchylka interpolace fa se určí jako podíl rozdílu střední hodnoty při změně polohy a teoretické hodnoty vypočtené z rovnice 1.řádu, udává se v %.

• 1.27. Teoretická hodnota Xa údaje napínací soupravy se určí metodou nejmenších čtverců z naměřených hodnot.

• 1.28. Rozlišovací schopnost r stupnice napínací soupravy se rovná 1 dílku, který lze na stupnici odhadnout (u analogové stupnice) nebo změně o jednu jednotku (u číslové stupnice).

• 1.29. Relativní standardní nejistota opakovatelnosti wb při nezměněné poloze siloměru, udává se v %.

• 1.30. Relativní standardní nejistota reprodukovatelnosti při změně polohy wb, udává se v %

• 1.31. Relativní standardní nejistota nulové hodnoty wo, udává se v %.

• 1.32. Relativní standardní nejistota interpolace wa, udává se v %.

• 1.33. Relativní standardní nejistota rozlišovacích schopností wr, udává se v %.

• 1.34. Relativní standardní nejistota kalibračního manometru wEp udává se v %.

• 1.35. Relativní standardní nejistota provozního manometru wPp , udává se v %.

• 1.36. Relativní standardní nejistota etalonového siloměru wF, udává se v %.

• 1.37. Relativní rozšířená nejistota etalonového siloměru WF, udává se v %.

• 1.38. Relativní standardní nejistota napínací soupravy w, udává se v %.

• 1.39. Rozšířená relativní nejistota napínací soupravy W, udává se v %.

• 1.40. Koeficient rozšíření K pro pravděpodobnost p = 0,95 %. Podle EA-4/02 se používá k = 2.

• 2 POŽADAVKY NA NAPÍNACÍ SOUPRAVY

• 2.1. METROLOGICKÉ POŽADAVKY

• 2.1.1 Požadavky na napínací soupravu

Napínací soupravy dělíme do tříd podle tabulky 1. Třída přesnosti napínací soupravy je dána třídou přesnosti měřícího zařízení.

Tabulka 1. Třídy přesnosti napínacích souprav

| Třída | Relativní | Rozšířená nejistota kalibrační síly | | | | | chyba | odchylka reprodukovatelnosti | odchylka opakovatelnosti | odchylka interpolace | | | | q | b | b´ | fa | Wbmc | | | % | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 3 | 3 | 3 | 1,5 | 2 | 0,45 | | 5 | 5 | 5 | 2,5 | 2,5 | 0,45 |

• 2.1.2 Požadavky na kalibrační zařízení

Kalibrace měřícího systému síly napínacích souprav se provede etalonovým siloměrem. Tlak v hydraulickém systému napínací soupravy se měří referenčním nebo pracovním manometrem.

Při zkoušce se používají tyto etalonové a zkušební měřící přístroje a zařízení:

• a) etalonové siloměry,

• b) referenční tlakoměry,

• c) napínací rám,

• d) etalon délky,

• e) teploměr.

• 2.1.2.1 Etalonové siloměry

Pro kalibraci měřícího systému síly napínací soupravy se použije etalonového siloměru třídy 1 nebo 2.

Tabulka 2. Přiřazení etalonových siloměrů pro třídu zkušebního stroje

| Třída napínací soupravy | Etalonový siloměr použitý ke kalibraci | | | Třída etalonového siloměru | Největší hodnota rozšířené nejistoty kalibrace siloměru | | | --- | --- | --- | | | | % | | 3 | 1 | ± 0,24 | | 5 | 1 nebo 2 | ± 0,45 |

• 2.1.2.2 Referenční tlakoměr

Referenční tlakoměr slouží ke kalibraci tlakoměrů používaných pro měření tlaku kapaliny ve válci napínacího lisu napínací soupravy. Lze ho používat i pro měření tlaku ve válci napínací soupravy při jejím ověřování.

Pro kalibraci tlakoměrů předpínací soupravy třídy přesnosti 1 musí být použito etalonových tlakoměrů třídy přesnosti 0,2. Pro ověřování tlakoměrů třídy přesnosti 2,5 musí být použito etalonového tlakoměru nejméně třídy přesnosti 0,6.

• 2.1.2.3 Napínací rám

Napínací rám slouží k upnutí napínacího lisu na siloměr a k zavedení zkušební síly. Napínací rám musí odpovídat technickým podmínkám pro napínací soupravy. Musí být dostatečně dimenzován, aby při zkoušce nedocházelo k ovlivnění výsledků měření z důvodu nerovnoměrné deformace rámu a aby silové a deformační poměry při zkoušce napínací soupravy nebyly příliš odlišné od podmínek na stavbě.

Součástí rámu jsou další pomocná zařízení, která slouží k manipulaci s napínacím lisem a etalonovým siloměrem a k jejich ustavení do rámu, vymezovací podložky pod etalonový siloměr a podložky s kulovou plochou.

Napínací rám musí být konstrukčně řešen tak, aby nezpůsoboval neosové zatížení etalonového siloměru nebo jinak nezkresloval výsledky zkoušky.

• 2.1.2.4 Etalonové měřidlo délky

Etalonové prostředky pro zkoušku a nastavení měřícího zařízení polohy napínacího lisu je nutno volit podle typu konstrukce a přesnosti tohoto zařízení. Pokud je jako měřící zařízení použito číslicové posuvné měřítko, je možno použít jako etalonu délky koncových měrek 4. třídy přesnosti. Je-li použito speciálně konstruované měřící zařízení posuvu, které nedovoluje nastavení koncovými měrkami, použije se etalon délky určený při zkoušce typu.

• 2.1.2.5 Teploměr

Teploměr slouží k měření teploty vzduchu ve zkušebně, případně v prostorách, kde je ověřováno nepřenosné zařízení, a k měření teploty etalonových siloměrů.

• 2.2 TECHNICKÉ POŽADAVKY

• 2.2.1 Napínací souprava

Napínací souprava se skládá z následujících základních částí:

• a) napínacího lisu,

• b) hydraulického agregátu a

• c) propojovacích hadic.

• 2.2.1.1 Napínací lis

Napínací lis slouží k vyvození síly při předpínání nosných kabelů u předpjatých betonových konstrukcí a při předpínání zemních kotev. Na válci napínacího lisu musí být na tabulce uveden typ napínacího lisu, obchodní firma nebo název a sídlo u právnické osoby, je-li výrobce, nebo jméno, příjmení a trvalý pobyt podnikající fyzické osoby, popřípadě též její obchodní firma, výrobní číslo, rok výroby, jmenovitá síla a jmenovitý tlak.

• 2.2.1.2 Hydraulický agregát

Hydraulický agregát slouží k dodávání tlakového oleje pro napínací lis a k měření tlaku v hydraulickém systému. Na hydraulickém agregátu musí být na tabulce uveden typ hydraulického agregátu, název nebo obchodní firmu a sídlo výrobce, výrobní číslo, rok výroby, jmenovitý a maximální tlak, dodávané množství kapaliny, u agregátů s elektrickým pohonem ještě příkon elektromotoru a napájecí napětí.

Všechny samostatné části měřícího zařízení síly a měřícího zařízení posuvu pístu napínacího lisu (deformační tlakoměr, tenzometrický snímač tlaku, elektronická aparatura, číslicové posuvné měřítko, propojovací hadice atd.) musí být označeny názvem nebo obchodní firmou výrobce a výrobním číslem, případně číslem napínací soupravy.

• 2.2.1.3 Zatěžovací desky zkušebního rámu

Zatěžovací desky jsou trvale instalovány ve zkušebním rámu nebo jsou jeho zvláštními součástmi. Zatěžovací desky musí být vyrobeny tak, aby nepoškozovaly dosedací plochy etalonového siloměru a napínací soupravy. Jedna deska etalonového siloměru musí být opatřena kulovým kloubem. Desky musí být dimenzovány tak, aby byly vyloučeny nežádoucí deformace etalonového siloměru, což by mohlo nepříznivě ovlivnit naměřené hodnoty.

Desky jsou vyrobeny z ocele, tvrdost jejich povrchu musí být větší nebo rovna 55 HRC.

• 2.2.2 Nápisy a značky

• 2.2.2.1 Nápisy a značky na napínací soupravě

Na napínacím lisu a hydraulickém agregátu musí být umístěna dobře přístupná identifikační tabulka výrobce s označením:

• a) obchodní firmy nebo název a sídlo u právnické osoby, je-li výrobce, nebo jméno, příjmení a trvalý pobyt podnikající fyzické osoby, popřípadě též její obchodní firmy,

• b) typu zařízení,

• c) roku výroby,

• d) výrobního čísla,

• e) jmenovité síly,

• f) jmenovitého tlaku.

• 3 SCHVÁLENÍ TYPU

• 3.1 Postup při schválení typu

• 3.1.1 Požadavky na předloženou dokumentaci.

Žadatel předloží dokumentaci podle zvláštního právního předpisu.^1)

• 3.1.2 Vzorky

Vzhledem k tomu, že se jedná o nákladné zařízení, které je dodáváno v malém počtu kusů, je upuštěno od dodávky zvláštního vzorku. Zkoušky pro typové schválení se provedou na dodané napínací soupravě nebo stejném typu napínací soupravy u výrobce.

• 3.1.3 Požadavky na zkušební zařízení

Pro provedení zkoušek se použije zkušební zařízení uvedené v bodu 2.1.2.

• 3.1.4 Podmínky prostředí

Při zkouškách je třeba zajistit běžné podmínky pro umístění napínací soupravy. Teplota při zkoušce musí být (23 ±5)°C.

• 3.1.5 Dovolené chyby

Dovolené chyby jsou uvedeny v bodu 2.1.1.

• 3.1.6 Postup zkoušek

Při provádění zkoušek se postupuje podle bodu 4.

• 3.2 Certifikát schválení typu

Náležitosti certifikátu schválení typu stanoví zvláštní právní předpis^2).

• 4 OVĚŘOVÁNÍ

• 4.1 Postup pro prvotní a následné ověřování je shodný.

• 4.2 Ověření napínací soupravy sestává z:

• a) posouzení konstrukčního provedení a technického stavu napínací soupravy,

• b) kontroly správné činnosti,

• c) zkoušky správnosti měřícího zařízení síly,

• d) zkoušky správnosti měřícího zařízení polohy,

• e) vystavení dokumentu a označení napínací soupravy úřední značkou.

• 4.3 Posouzení konstrukčního provedení a technického stavu napínací soupravy

• 4.3.1 Posouzení technického stavu napínací soupravy

Posouzení technického stavu napínací soupravy se rozumí vizuální prohlídka napínací soupravy. Kontroluje se stav vlastního tělesa válce napínacího lisu, zda nejeví známky poškození a zda není poškozena dosedací plocha, kterou se napínací lis opírá o konstrukci nebo o etalonový siloměr. Je-li tato plocha příliš opotřebena, což by mohlo způsobit poškození dosedací plochy etalonového siloměru nebo je nebezpečí, že by tím mohla být ovlivněna přesnost měření, je nutno napínací lis opravit.

• 4.3.2 Kontrola technického stavu upínacího zařízení

Při kontrole technického stavu upínacího zařízení se posoudí zda upnutí předpínacího prvku bude spolehlivé, aby nedocházelo k prokluzům. To by mohlo způsobit neosové zatížení etalonového siloměru při zkoušce, příčení pístu lisu, což by mělo vliv na přesnost měření zkušební síly. V provozu by to způsobilo nerovnoměrné zatěžování napínacích prvků.

• 4.3.3 Kontrola technického stavu hydraulického agregátu

Při kontrole technického stavu hydraulického agregátu se kontroluje stav a opotřebení jednotlivých částí. Posuzuje se stav čerpadla a jeho schopnost trvale dosahovat předepsaných parametrů. Dále se posuzuje těsnost jednotlivých spojů, ovladatelnost jednotlivých prvků a stav spojovacích hadic. Kontroluje se, zda souprava vyhovuje podmínkám bezpečnosti práce a ekologickým požadavkům.

• 4.3.4 Vizuální kontrola měřícího zařízení napínací síly

Provede se vizuální kontrola měřícího zařízení napínací síly a měřícího zařízení polohy pístu. Kontroluje se, zda oba měřící systémy mají příslušné náležitosti a zda splňují požadavky pro příslušnou třídu.

• 4.3.5 Kontrola konstrukčního provedení

Kontrola konstrukčního provedení napínací soupravy se provádí při každém ověřování.

• 4.4 Popis jednotlivých zkoušek

Zkouška napínací soupravy se skládá z:

• a) zkoušky měřícího zařízení síly,

• b) zkoušky měřícího zařízení posuvu.

• 4.4.1 Podmínky při zkoušení

Teplota okolí při zkoušení napínací soupravy má být v rozmezí (23 ±5)°C. Zkouška musí být provedena při teplotě, která se nezmění o více než 2 °C.

Před zahájením měření při ověřování měřidel zákazníka je nutné zabezpečit vyrovnání teploty použitých etalonů a měřidel na teplotu prostředí, ve kterém bude probíhat ověřování, minimálně v délce osmi hodin.

Před zahájením měření je prostředí vyhodnoceno z hlediska možných vlivů na chování a správnou funkci použitého zařízení:

• a) nepřijatelné vibrace,

• b) intenzivní tepelné zdroje,

• c) silný zdroj rušivé energie,

• d) dostatečné osvětlení, pořádek a klid pro práci,

• e) dostatečný prostor dovolující provádět praktické a přesné pohyby a snižující riziko poškození nebo nebezpečí,

• f) zasahování neoprávněných osob do prováděného měření,

• g) ovlivňování průběhu a výsledků měření a jejich vyhodnocení osobami zákazníka.

Pokud zákazník nezabezpečí dostupnost referenčních podmínek, odstranění nebo zamezení působení uvedených vlivů, ověření se neprovede.

• 4.4.2 Příprava ke zkoušce

Před zkouškou se zjistí, zda:

• a) má napínací souprava všechny náležitosti nutné pro její správnou funkci,

• b) je napínací souprava schopná provádět předpínání v celém rozsahu, a zda splňuje v celém rozsahu technické požadavky,

• c) teplota napínací soupravy a okolí dovolí spolehlivé provedení zkoušek,

• d) výměnné části měřícího zařízení a ostatní části, které ovlivňují jeho metrologické parametry, přísluší k této napínací soupravě,

• e) etalonové a měřící zařízení síly je funkční a nepoškozené.

• 4.4.3 Zkouška měřícího zařízení síly

Zkouška měřícího zařízení síly se provede ověřeným siloměrem třídy 1 nebo 2. Doba od poslední kalibrace etalonového siloměru nesmí být delší než 24 měsíců.

Metoda zkoušky, typ, třída a jmenovité zatížení etalonového siloměru se volí tak, aby odpovídaly co nejlépe konstrukci, silovému rozsahu a třídě přesnosti napínací soupravy. Napínací souprava se společně s etalonovým siloměrem upne pomocí vhodného předpínacího prvku do zkušebního rámu. Přitom je nutno zajistit řádné usazení etalonového siloměru mezi zkušební rám a napínací soupravu, aby nedošlo k poškození dosedacích ploch etalonového siloměru, napínacího lisu nebo rámu.

Poloha napínací soupravy při zkoušce závisí na konstrukci zkušebního rámu. Napínací souprava se zkouší při vertikální poloze osy napínacího lisu nebo při horizontální poloze.

Napínací souprava sestavená v zatěžovacím rámu se třikrát zatíží na jmenovitou hodnotu etalonového siloměru nebo napínací soupravy (podle toho, která hodnota je menší) s následným úplným odlehčením. Etalonový siloměr je nastaven do základní polohy, tlak se měří elektronickým tlakoměrem. Provedou se dvě řady následným úplným odlehčením. Poté se siloměr pootočí o 90°, provede se zatížení na jmenovitou sílu napínací soupravy s následným úplným odlehčením a provede se třetí řada měření. Každá řada měření se provede v 8 – 12 bodech rozsahu stupnice síly napínací soupravy.

• 4.4.4 Zkouška měřícího zařízení polohy pístu

Zkouška měřícího zařízení polohy napínacího lisu se volí podle konstrukce a přesnosti tohoto zařízení. V případě, že je jako měřící zařízení použito číslicové posuvné měřítko, naváže se na koncové měrky čtvrté třídy. Je-li měřící zařízení posuvu pístu speciálně konstruováno pro napínací lis a je jeho součástí, musí být na pístu a válci napínacího lisu měřící body, mezi kterými bude možno změřit polohu pístu při jeho různém vysunutí kalibrovaným délkovým měřidlem příslušné přesnosti.

• 4.4.5 Vyhodnocení zkoušek

Hodnoty naměřené při zkoušce se zaznamenají a vyhodnotí. Vypočte se aritmetický průměr, relativní chyba měřícího zařízení síly, relativní odchylka reprodukovatelnosti, relativní odchylka opakovatelnosti a relativní odchylka interpolace.

• 4.4.5.1 Střední hodnota tlaku v napínacím lisu

Z naměřených hodnot tří řad měření tlaku se vypočítá aritmetický průměr podle rovnice

X¯=X1+X2+X33

kde X1, X2, X3 jsou naměřené hodnoty tlaku oleje ve válci napínací soupravy (MPa).

• 4.4.5.2 Střední hodnota při nezměněné poloze siloměru

Xo=X1+X22,

kde	X1	1. řada měření tlaku (MPa)
	X2	2. řada měření tlaku (MPa)
---	---	---

• 4.4.5.3 Koeficient citlivosti S napínací soupravy se vypočítá podle následující rovnice

S=FNXN,

kde FN je jmenovitá síla napínací soupravy (kN)

XN střední hodnota ze všech řad měření (MPa)

• 4.4.5.4 Relativní chyba měřícího zařízení síly

Relativní chyba měřícího zařízení síly q v procentech se vypočítá jako rozdíl hodnot síly čtené na stupnici Fi a skutečné síly F. Relativní chyba měřícího zařízení síly se určuje pouze u napínacích souprav, u nichž je stupnice síly udána v jednotkách síly. U napínacích souprav, u nichž je použito deformačního tlakoměru se stupnicí udanou v jednotkách tlaku, se stanovení relativní chyby podle tohoto bodu neprovádí. Velikost relativní chyby je dána vztahem

q=Fi–FF∙100,

kde Fi je síla čtená na stupnici (kN, MN)

F je skutečná síla čtená na etalonovém siloměru (kN, MN)

• 4.4.5.5 Relativní odchylka opakovatelnosti

Relativní odchylka opakovatelnosti b'se určuje ze dvou řad měření při nezměněné poloze etalonového siloměru podle rovnice

b´=X1–X2X¯∙100,

kde	b´ je relativní hodnota odchylky opakovantelnosti	%
	X1	hodnota tlaku při 1. řadě uměření	(MPa)
	X2	hodnota tlaku při 2. řadě měření	(MPa)
	X¯	střední hodnota při nezměněné poloze etalonového siloměru	(MPa)

• 4.2.5.6 Relativní odchylka reprodukovatelnosti

Relativní odchylka reprodukovatelnosti b se určí z řad měření při pootočení siloměru o 90^o a v původní poloze

b=X3–XlX¯∙100,

kde	b je relativní hodnota odchylky reprodukovatelnosti	%
	X3	hodnota tlaku oleje po pootočení siloměru o 90o	(MPa)
	Xl	hodnota tlaku oleje při první řade měření	(MPa)
	X¯	střední hodnota při změně polohy siloměru	(MPa)

• 4.2.5.7 Relativní odchylka interpolace fa

Relativní odchylka interpolace fa se určí pro každou měřenou hodnotu síly jako funkce tlaku oleje použitím rovnice 1. řádu metodou nejmenších čtverců. Hodnota relativní chyby interpolace se určí ze vztahu

fa=X¯-XaX¯∙100,

kde	fa	je relativní odchylka interpolace	%
	X¯	Střední hodnota údaje tlaku oleje	(MPa)
	Xa	teoretická hodnota vypočtená z interpolační rovnice	(MPa)

• 4.4.6 Výpočet nejistot

Standardní nejistoty vypočtené z naměřených hodnot u napínacích souprav, které nemají stupnici v jednotkách síly jsou uvedeny v následující tabulce 3.

Tabulka 3. Tabulka standardních nejistot

Parametr	Rozdělení standardní nejistot a typu	Relativní odchylky	Relativní hodnota standardní nejistoty
Relativní odchylka opakovatelnosti	Typ B pravoúhlé rozdělení	ab´=b´2	wrep=b´12
Relativní odchylka reprodukovatelnosti	Typ B U rozdělení	ab=b2	wrot=b8
Relativní odchylka interpolace	Typ B trojúhelníkové rozdělení	aa = fa	wint=fa6
Relativní rozlišovací schopnost	Typ B pravoúhlé rozdělení	ar=r2	wres=r12
Relativní standardní nejistota etalonového síloměru		aF=UF2	wF=Wbmc2
Relativní standardní nejistota etalonového manometru		aEp=UEp2	wEp=WEp2
Relativní standardní nejistota pracovního manometru		aPp=UPp2	wPp=WPp2

Relativní kombinovaná nejistota kalibrace se vypočte jako odmocnina součtu druhých mocnin relativních standardních nejistot

w=wrep2+wrot2+wres2+wint2+wEF2+wEp2+wPp2.

Relativní rozšířená nejistota napínací soupravy se získá vynásobením kombinované nejistoty koeficientem rozšíření k = 2.

W = k · w.

Výsledná číselná hodnota nejistoty měření se uvádí nejvýše na dvě desetinná místa.

Výsledná číselná hodnota nejistoty musí být větší nebo rovna nejlepší schopnost měření laboratoře.

• 4.5 Ověření napínací soupravy

• 4.5.1 Napínací souprava, která splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou se opatří úřední značkou^3) a vystaví se ověřovací list.

• 4.5.3 Ověřovací list

Náležitosti ověřovacího listu stanoví zvláštní právní předpis^4).

V případě neověření napínací soupravy se vystaví protokol o zkoušce, který musí obsahovat důvod proč napínací souprava nebyla ověřena a instrukce potřebné k odstranění zjištěných závad.

^1) Vyhláška č. 262/2000 Sb., ketrou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb.

^2) § 3 vyhlášky č. 262/2000 Sb.

^3) § 6 vyhlášky č. 262/2000 Sb.

^4) Příloha č. 2 vyhlášky č. 262/2000 Sb.