Zákon, kterým se mění zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů

Typ Zákon
Publikace 2004-02-25
Naposledy aktualizováno 2004-04-01
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
článků Not indexed
Historie novel JSON API

Čl. I

Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto:

Poznámka pod čarou č. 1) zní:

„^1) Směrnice Rady 96/82/ES o řízení nebezpečí vzniku závažných havárií zahrnujících nebezpečné chemické látky.“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a), a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

„(5) Krajský úřad návrh zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B posoudí a vyhodnotí možnosti vzniku domino efektu vyplývajícího z polohy okolních objektů nebo zařízení a z druhu a množství v nich umístěné nebezpečné látky. Na základě návrhu zařazení a vyhodnocení možnosti vzniku domino efektu vydá krajský úřad právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která užívá určený objekt nebo zařízení, rozhodnutí o zařazení tohoto objektu do skupiny A nebo do skupiny B; přitom není vázán tím, zda právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby navrhly zařadit alespoň jeden z posuzovaných objektů nebo zařízení do skupiny A podle odstavce 3 nebo do skupiny B podle odstavce 4.

(6) Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, jejichž objekt nebo zařízení byly rozhodnutím krajského úřadu podle odstavce 5 zařazeny do skupiny A nebo B, jsou povinny plnit všechny povinnosti provozovatelů objektů nebo zařízení, kteří navrhli svoje zařazení do skupiny A podle odstavce 3 nebo do skupiny B podle odstavce 4, a jsou povinny vzájemně spolupracovat při analýze a hodnocení rizik, při zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie (dále jen „program“) nebo bezpečnostní zprávy a havarijních plánů podle tohoto zákona.

(7) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, jejichž objekt nebo zařízení byly rozhodnutím krajského úřadu podle odstavce 6 zařazeny do skupiny A nebo B, je povinna plnit všechny povinnosti provozovatelů objektů nebo zařízení zařazených do skupiny A podle odstavce 3 nebo do skupiny B podle odstavce 4.

(8) V případě, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která splnila povinnosti podle odstavců 1 a 2, zjistí, že se na ni nevztahují povinnosti podle tohoto zákona, je povinna tuto skutečnost protokolárně zaznamenat, kopii zaslat krajskému úřadu a předložit kontrolním orgánům podle § 22, včetně identifikace a množství umístěných nebezpečných látek.“.

„(4) Výše pojistné částky navržená provozovatelem musí odpovídat rozsahu možných dopadů závažné havárie, které jsou vyjádřeny ve schváleném programu nebo ve schválené bezpečnostní zprávě podle § 7 až 9.“.

„§ 5

Analýza a hodnocení rizik závažné havárie

(1) Provozovatel je povinen provést analýzu a hodnocení rizik závažné havárie.

(2) Analýza a hodnocení rizik závažné havárie musí zahrnovat zejména

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem zásady analýzy a hodnocení rizik závažné havárie.“.

„§ 6

Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B

(1) Návrh na zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny je dokument, jímž provozovatel oznámí krajskému úřadu základní identifikační údaje o objektu nebo zařízení, uvede v něm seznam umístěných nebezpečných látek podle jejich druhu a množství a návrh zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B podle § 3 odst. 3 nebo 4. Návrh zařazení je provozovatel povinen zpracovat podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu a předložit krajskému úřadu v jednom písemném výtisku a v elektronické podobě.

(2) Návrh na zařazení podle odstavce 1 je provozovatel nového objektu nebo zařízení povinen doručit krajskému úřadu současně s prohlášením o předložení návrhu na zahájení územního řízení o jeho umístění, popřípadě též o předložení žádosti o stavební povolení nebo žádosti o dodatečné povolení stavby podle zvláštního právního předpisu^11) v případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno.

(3) Návrh na zařazení po změně podmínek v objektu nebo zařízení je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení. Toto oznámení je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu do 1 měsíce též od ukončení činnosti v objektu nebo zařízení nebo ode dne, kdy se na něj přestanou vztahovat povinnosti podle tohoto zákona.

(4) Krajský úřad vydá provozovateli rozhodnutí o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B nebo o vyřazení objektu nebo zařízení ze skupiny A nebo B. Krajský úřad v tomto rozhodnutí stanoví s ohledem na počet dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků počet výtisků, v jakém mu provozovatel předloží dokumentaci podle § 7 nebo § 8, včetně elektronické verze dokumentace.“.

„(2) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného ve skupině A je povinen zpracovat program a podle něj postupovat tak, aby byla zajištěna ministerstvem stanovená úroveň ochrany života a zdraví osob a životního prostředí odpovídajícími prostředky, složkami a systémy řízení.“.

„(4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem strukturu systému řízení bezpečnosti, rozsah a způsob zpracování programu a úroveň ochrany života a zdraví osob a životního prostředí.“.

„(9) Provozovatel je povinen prokazatelně seznámit zaměstnance se schváleným programem a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení prokazatelně informovat o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie.“.

„(1) Bezpečnostní zpráva je provozovatelem zpracovaný dokument, ve kterém provozovatel v jednotlivých kapitolách uvede

„(3) Obsah kapitol podle odstavce 1 stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“.

„(3) Provozovatel je povinen na základě sdělení krajského úřadu zahrnout do bezpečnostní zprávy preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu v důsledku polohy objektu nebo zařízení, ve vztahu k jinému objektu nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka v množství stejném nebo nižším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo vzájemným působením těchto objektů nebo zařízení.“.

„§ 9a

Plán fyzické ochrany

(1) Provozovatel objektu nebo zařízení, jež je zařazeno do skupiny A nebo B podle § 3, je povinen zpracovat plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení (dále jen „plán fyzické ochrany“).

(2) V plánu fyzické ochrany uvede bezpečnostní opatření, kterými jsou

(3) Plán fyzické ochrany a jeho změny zasílá provozovatel objektu nebo zařízení krajskému úřadu a územně příslušné správě kraje Policie České republiky na vědomí.

(4) Provozovatel je povinen přijmout a zajistit bezpečnostní opatření pro fyzickou ochranu objektů nebo zařízení uvedená v plánu fyzické ochrany.

(5) Funkčnost bezpečnostních opatření podle odstavce 2 písm. b) až d) je provozovatel povinen prověřit nejméně jedenkrát ročně. O provedených funkčních zkouškách provede zápis, který uchovává po dobu 3 let.

(6) O bezpečnostních opatřeních obsažených v plánu fyzické ochrany musí zaměstnanci provozovatele, zaměstnanci správních úřadů a jiné osoby, které se s nimi seznámili v souvislosti s plněním pracovních povinností, zachovávat mlčenlivost a neposkytují o nich informace podle zvláštního zákona.^11a) Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo příslušných prací.

(7) Podrobnosti o bezpečnostních opatřeních podle odstavce 2 písm. b) až d) stanoví provozovatel vnitřním předpisem v rozsahu stanoveném vyhláškou, kterou vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a ministerstvem.

^11a) § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb.“.

„(2) Ve vnitřním havarijním plánu musí provozovatel uvést

„(5) Provozovatel je povinen

„(2) Písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu musí obsahovat zejména

^13a) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.“.

„(9) Krajský úřad zašle vnější havarijní plán po jeho schválení územně příslušným základním složkám integrovaného záchranného systému.“.

Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11.

„(3) Provozovatel může vypustit z programu, bezpečnostní zprávy nebo z jejich aktualizace, do nichž bude umožněno veřejné nahlížení, jen údaje, jejichž zveřejnění by mohlo vést k vyzrazení obchodního tajemství,^13b) utajovaných skutečností^13c) anebo zvláštních skutečností.^13d) Tyto údaje musí být uvedeny ve výtisku opatřeném na titulní straně datem a podpisem statutárního orgánu, který provozovatel zasílá krajskému úřadu pro potřeby vydání souhlasu podle § 20 odst. 1 písm. b).

(4) Za předmět obchodního tajemství,^13b) utajovaných skutečností^13c) anebo zvláštních skutečností^13d) pro účely veřejného nahlížení nesmí být označen druh ani množství nebezpečné látky, která je umístěna v objektu nebo zařízení a uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

^13b) § 17 až 20 obchodního zákoníku.

^13c) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^13d) § 27 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.“.

„(1) Krajský úřad zpracovává a poskytuje informaci^14) veřejnosti v zóně havarijního plánování o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních, opatřeních na zmírnění dopadů a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie.“.

„(1) Krajský úřad

„(2) Zpráva, přijetí a zajištění opatření na fyzickou ochranu objektu nebo zařízení před případnými útoky nejsou předmětem kontroly havarijního plánu. Plán fyzické ochrany je předmětem zvláštních kontrol organizovaných krajským úřadem ve spolupráci s Policií České republiky.“.

Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.

„(5) Kontrolu u provozovatelů provádí společně Česká inspekce životního prostředí, správní úřad odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení, správní úřad na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému, Český báňský úřad, krajský úřad a krajská hygienická stanice. O provedené kontrole zpracuje příslušný správní úřad informaci, popřípadě protokol podle zvláštního zákona,^18a) kterou doručí České inspekci životního prostředí.

^18a) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).

„(1) Krajský úřad může uložit pokutu do výše

Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8.

„(9) Správní úřad příslušný k uložení pokuty v prvním stupni vede evidenci osob, kterým byla pravomocným rozhodnutím uložena, a archivuje podle zvláštního právního předpisu^20a) příslušný spisový materiál po dobu nejméně 5 let.

^20a) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(4) Krajský úřad rozhodne o zákazu užívání (provozování) objektu nebo zařízení nebo jejich částí, pokud provozovatel prokazatelně neplní ve stanovených termínech a na požadované odborné úrovni povinnosti uložené ustanoveními § 3 až 11, a pokud v důsledku toho hrozí závažné poškození nebo ohrožení života a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životního prostředí nebo škoda na majetku nebo k němu již došlo.“.

„Dusičnan amonný22) 350 2 500

^22) Dusičnan amonný Používá se pro dusičnan amonný a jeho sloučeniny, ve kterých obsah dusíku výsledného dusičnanu amonného je větší než 28 % váhového podílu, a u vodných roztoků dusičnanu amonného, v kterých koncentrace dusičnanu amonného je větší než 90 % váhového podílu.“.

„Dusičnan amonný23) 1 250 5 000

^23) Dusičnan amonný Používá se u jednoduchých (nestrojených) hnojiv na bázi dusičnanu amonného a u kombinovaných hnojiv, ve kterých obsah dusíku výsledného dusičnanu amonného je větší než 28 % hmotnostních (strojená hnojiva obsahují dusičnan amonný s fosfátem nebo potaší).“.

„Následující KARCINOGENY:
4-Aminobifenyl nebo jeho soli
4,4'-Diaminobifenyl (benzidin) nebo jeho soli
Bis (chloromethyl) ether
Chloromethylmethylether
N,N'-Dimethylkarbamoylchlorid
Dimethylnitrosoamin
Hexamethylfosfor triamid
2-Aminonaftalen (2-Naftylamin) nebo jeho soli
Propan-1,3-sulton
4-Nitrobifenyl“.
„Nebezpečné látky, které jsou klasifikovány jako množství v tunách
sloupec 1 sloupec 2
1. Výbušné, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 2a 50 200
2. Oxidující 50 200
3. Extrémně hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3c 10 50
4a. Vysoce hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3b1 50 200
4b. Vysoce hořlavé kapaliny, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3b2 5 000 50 000
5. Hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3a 5 000 50 000
6. Vysoce toxické 5 20
7. Toxické 50 200
8. Výbušné, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 2b 10 50
9. Nebezpečné pro životní prostředí v kombinaci s větami vyjadřujícími nebezpečnost:
● (i) R50: vysoce toxické pro vodní organismy 200 500
● (ii) R51: toxické pro vodní organismy a 500 2 000
● R53: může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí 500 2 000
10. Další nebezpečné vlastnosti, které nejsou uvedeny výše ve spojení s větami vyjadřujícími nebezpečnost:
● R14: reaguje prudce s vodou (včetně R 14/15) 100 500
● R29: při styku s vodou se uvolňuje toxický plyn 50 200“.

„Poznámka č. 2: Pro účely tohoto zákona označení „výbušná“ znamená

ii) pyrotechnická látka je látka (nebo směs látek), které jsou určené k tvorbě tepla, světla, zvuku, plynu nebo dýmu, nebo kombinace těchto efektů prostřednictvím nevýbušné, samo se udržující exotermické chemické reakce, nebo

iii) výbušná nebo pyrotechnická látka nebo přípravek obsažená v předmětech,

Poznámka č. 3: Pro účely tohoto zákona označení „hořlavá“, „vysoce hořlavá“ a „extrémně hořlavá“ znamená

1) látky a přípravky, které se mohou zahřát a nakonec vzplanout v kontaktu se vzduchem za okolní teploty bez jakéhokoli přívodu energie (riziková věta R17), látky, které mají bod vzplanutí nižší než 55 °C a které zůstanou pod tlakem kapalné, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie,

2) látky a přípravky s bodem vzplanutí nižším než 21 °C, které nejsou extrémně hořlavé (riziková věta R11, druhá odrážka),

1) kapalné látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 0 °C a bod varu (nebo v případě rozmezí varu počáteční bod varu), který je za normálního tlaku nižší nebo rovný 35 °C (riziková věta R12, první odrážka),

2) plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem za okolní teploty a tlaku (riziková věta R12, druhá odrážka), udržované či neudržované pod tlakem v plynném nebo kapalném stavu s výjimkou zkapalněných extrémně hořlavých plynů (včetně LPG) a zemního plynu uváděné v části 1,

3) kapalné látky a přípravky udržované za teplot nad jejich bodem varu.“.

N=∑i=1nqiQi ,

kde:

qi = množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení,

Qi = příslušné množství nebezpečné látky uváděné ve sloupcích 1 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny A) nebo 2 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II,

n = počet nebezpečných látek,

N = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi.

Čl. II

Přechodná ustanovení

Čl. III

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona o prevenci závažných havárií

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

Čl. IV

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Špidla v. r.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)