Vyhláška o způsobu označování potravin a tabákových výrobků

§ 1

Úvodní ustanovení

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^21), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie^22) a upravuje způsob označování potravin a tabákových výrobků, včetně potravin nového typu a geneticky modifikovaných potravin, v návaznosti na jejich členění podle druhu, skupiny nebo podskupiny, a složení potraviny a způsob označení šarže a druhy potravin, které nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti.

Základní ustanovení

§ 2

Vymezení základních pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) označením - veškerá slova označující název potraviny nebo tabákového výrobku, název nebo obchodní firma, sídlo výrobce nebo dovozce, prodávajícího nebo balírny, jde-li o osobu právnickou, a jména, příjmení a místo podnikání, jde-li o osobu fyzickou, jakož i další slovní a číselné údaje, ochranné známky, zobrazení, symboly nebo znaky vztahující se k potravině nebo tabákovému výrobku a umístěné na obalu určeném pro spotřebitele, na vnějším obalu^3) nebo na jejich nesnadno oddělitelných součástech, na připojených součástech nebo v písemné dokumentaci, která potravinu nebo tabákový výrobek doprovází,

• b) složkou - jakákoli látka včetně přídatných látek, potravních doplňků, aromat a enzymů, která byla použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném výrobku stále obsažena, a to i ve změněné formě,

• c) údajem o množství (hmotnosti nebo objemu) - čisté množství (hmotnost nebo objem) bez obalu uvedené ve stanovených jednotkách podle § 5 odst. 1,

• d) nálevem - voda, lák, vodné roztoky solí, vodné roztoky potravinářských kyselin, kvasný ocet, vodné roztoky přírodních sladidel^4) nebo sladidel, popřípadě jejich směsi, ovocné a zeleninové šťávy v případě ovoce a zeleniny, za předpokladu, že tekutina při této úpravě pouze doplňuje základní složky a není rozhodujícím kritériem pro nabízení k prodeji a prodej potraviny,

• e) balenou potravinou - každý jednotlivý výrobek určený pro nabízení k přímému prodeji spotřebiteli nebo provozovnám stravovacích služeb, který se skládá z potraviny a obalu, do něhož byla potravina vložena před jejím nabídnutím k prodeji, a to bez ohledu na to, zda je potravina v obalu uzavřena zcela nebo pouze zčásti, avšak vždy takovým způsobem, že obsah nelze vyměnit, aniž by došlo k otevření nebo výměně obalu.

§ 3

(1) Označení potravin a tabákových výrobků se provádí na obalech určených pro spotřebitele, na vnějších obalech^3) nebo na jejich nesnadno oddělitelných součástech, popřípadě na připojených součástech.

(2) Tam, kde není možné spolehlivě označit vnější obaly podle odstavce 1, především otevřené vratné obaly, uvedou se stanovené údaje v písemné dokumentaci, která potravinu nebo tabákový výrobek doprovází.

(3) Označení údaji podle § 6 až 8 zákona musí být pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté, nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě, s výjimkou označení šarže, nestanoví-li přímo použitelné předpisy Evropské unie v oblasti potravinářských přídatných látek a aromat^23) jinak.

(4) Označení šarže se uvede u balené potraviny a tabákového výrobku na obale určeném pro spotřebitele, u nebalené potraviny a tabákového výrobku v písemné dokumentaci, která potravinu nebo tabákový výrobek doprovází. Před označení šarže se umístí písmeno „L“, s výjimkou případů, kdy je označení šarže jasně rozlišitelné od ostatních údajů a není možná záměna s jiným údajem. U baleného stolního másla se místo označení šarže uvede datum výroby.

(5) Název potraviny se doplní údajem o fyzikálním stavu potraviny nebo o způsobu její úpravy, například v prášku, mletá, drcená, sušená, instantní, zmrazená, koncentrovaná, uzená, sterilovaná, pasterovaná, pokud tento fyzikální stav nebo úprava nevyplývají již z názvu nebo charakteru druhu, skupiny nebo podskupiny potravin. Doplňující údaje se uvedou na obalu vždy, pokud by jejich neuvedení mohlo spotřebitele uvést v omyl. Požadovaný způsob úpravy názvu potraviny a jeho uvedení na obalu se vztahuje přiměřeně též na tabákové výrobky.

(6) Pokud ostatní údaje, kterými je provozovatel potravinářského podniku povinen označit potravinu, neumožní, aby spotřebitel zjistil skutečnou povahu potraviny z jiného členského státu Evropské unie a odlišil ji od potravin, s nimiž by mohla být zaměněna, k názvu potraviny používanému v zemi původu se připojí další popisné informace, které musí být uvedeny v blízkosti názvu potraviny. Název potraviny používaný v zemi původu se nepoužije, pokud se potravina liší svým složením nebo výrobou od potraviny známé u spotřebitelů pod dotyčným názvem do té míry, že další popisné informace nezajistí dostatečné informování spotřebitele.

(7) Označování tabákových výrobků se provádí podle § 12 zákona.

§ 4

(1) Způsoby označování potravin a tabákových výrobků se provádí tak, aby neuváděly spotřebitele v omyl

• a) pokud se týká charakteristiky potraviny, její podstaty, totožnosti, vlastností, složení, množství, trvanlivosti, původu nebo vzniku, způsobu zpracování nebo výroby,

• b) přisuzováním účinků nebo vlastností, které potravina nevykazuje,

• c) vyvoláváním dojmu, že potravina vykazuje zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny.

(2) Na obalu určeném pro spotřebitele a na vnějším obalu, na jeho nesnadno oddělitelných součástech, na připojených součástech a v písemné dokumentaci, která potravinu doprovází, se neuvádějí údaje, že

• a) potravina je zdrojem všech životně nezbytných živin, nejde-li o potraviny, u nichž je tato vlastnost stanovena ve zvláštním právním předpisu^8) nebo v přímo použitelném předpisu Evropské unie^8a) nebo potvrzena příslušným správním orgánem,

• b) běžné potraviny nedodají potřebné množství živin, které obsahuje nabízená potravina,

• c) potravina má zvýšenou nebo zvláštní nutriční hodnotu v důsledku přídavku přídatných látek nebo potravních doplňků, bez provedeného nutričního hodnocení,

• d) potravina má zvláštní vlastnosti, přestože tyto vlastnosti vykazují všechny srovnatelné potraviny,

• e) potravina je vhodná k prevenci, zmírnění nebo léčení zdravotní poruchy nebo k lékařským účelům, pokud nestanoví zvláštní právní předpis^8) nebo přímo použitelný předpis Evropské unie^8a) jinak,

• f) charakter nebo původ potraviny je „domácí“, „čerstvý“, „živý“, „čistý“, „přírodní“, „pravý“ nebo „racionální“, pokud toto označení výrobku není součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých druhů potravin ve zvláštních právních předpisech^9),

• g) potravina je určena pro zvláštní výživu nebo je dietní, popřípadě dietetická, pokud by to neodpovídalo požadavku zvláštního právního předpisu^8) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie^8a),

• h) potravina byla vyrobena podle náboženských nebo rituálních předpisů, bez doložení příslušnými náboženskými autoritami.

(3) Na obalu určeném pro spotřebitele a na vnějším obalu, na jeho nesnadno oddělitelných součástech, na připojených součástech a v písemné dokumentaci, která potravinu doprovází, se dále neuvádějí údaje

• a) jejichž pravdivost nelze dokázat,

• b) které by mohly vyvolat pochybnosti o neškodnosti jiných podobných potravin nebo vyvolat u spotřebitele obavy z jejich použití,

• c) o rychlosti úbytku tělesné hmotnosti nebo jeho rozsahu při konzumaci určité potraviny,

• d) které by mohly vést k záměně běžných potravin s potravinami pro zvláštní výživu.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí rovněž pro způsob nabízení potravin k prodeji, zejména s ohledem na jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, grafickou úpravu a způsob uspořádání, ve kterém jsou vystaveny k prodeji.

(5) Zvláštní údaje uváděné na obalu biopotravin pocházejících z ekologického zemědělství a podmínky jejich použití stanoví zvláštní právní předpis^10).

§ 5

Označení množství potraviny

(1) Na viditelném místě obalu určeného pro spotřebitele a na vnějším obalu se označí

• a) u tekutých potravin údaj o objemu v mililitrech (ml), centilitrech (cl) nebo litrech (l),

• b) u jiných než tekutých potravin údaj o hmotnosti v gramech (g) nebo kilogramech (kg),

• c) u polotekutých, polotuhých a šlehaných potravin údaj o objemu v mililitrech (ml), centilitrech (cl) nebo litrech (l), nebo hmotnosti v gramech (g) nebo kilogramech (kg),

• d) údaj o hmotnosti a počtu kusů nebo pouze údaj o počtu kusů, je-li tak stanoveno ve zvláštních právních předpisech^9).

(2) Pokud se balená potravina, včetně zmrazené potraviny, nachází v nálevu, musí být kromě celkové hmotnosti uvedena na obalu i hmotnost pevné potraviny po odkapání nálevu nebo procentní podíl pevné části. V případě, že část pevného podílu přechází při zpracování do nálevu, uvede se hmotnostní podíl pevné složky v hodnotě vložené před zpracováním a tato skutečnost se označí na obalu.

(3) Údaj o množství se uvádí podle pravidel pro značení symbolu „e"^11), podle přímo použitelných předpisů Evropské unie v oblasti zemědělských produktů^25) nebo podle zvláštního právního předpisu^9). Kladná hmotnostní nebo objemová odchylka se nepovažuje za klamání spotřebitele.

(4) Údaj o množství se nevyžaduje u potravin, které

• a) podléhají významným ztrátám na objemu nebo hmotnosti a jsou prodávány podle počtu kusů nebo váženy v přítomnosti spotřebitele,

• b) jsou baleny v množství menším než 5 g nebo 5 ml, nejde-li o koření nebo byliny,

• c) jsou prodávány podle počtu kusů a tento počet je přes obal jasně viditelný a lehce spočitatelný, nebo je počet kusů uveden při označení potraviny.

(5) Pokud se potravina v obalu určeném pro spotřebitele skládá ze dvou nebo více dílčích balení, které obsahují stejné množství téže potraviny, uvede se na obalu množství potraviny v jednom dílčím balení a celkový počet těchto dílčích balení. Tyto údaje se na obale nemusí uvádět, pokud počet dílčích balení je přes obal jasně viditelný a lehce spočitatelný a pokud je jasně viditelný alespoň jeden údaj o množství v dílčím balení.

(6) Pokud se potravina v obalu určeném pro spotřebitele skládá ze dvou nebo více dílčích balení neurčených k jednotlivému prodeji, označí se na obalu celkové množství potraviny.

§ 6

Datum minimální trvanlivosti a datum použitelnosti potravin

(1) Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy „Minimální trvanlivost do . . . “ s udáním dne, kalendářního měsíce a roku ukončení této doby v uvedeném pořadí. V případě, že není uveden den v souladu s odstavcem 2 písm. b) nebo c), uvede se minimální trvanlivost slovy „Minimální trvanlivost do konce . . .“.

(2) U potravin s minimální dobou trvanlivosti

• a) 3 měsíce nebo kratší nemusí být v datu minimální trvanlivosti uveden rok,

• b) delší než 3 měsíce, ale ne více než 18 měsíců, nemusí být v datu minimální trvanlivosti uveden den,

• c) delší než 18 měsíců nemusí být uveden v datu minimální trvanlivosti den a kalendářní měsíc.

(3) Dobou minimální trvanlivosti se při označování podle odstavce 2 písm. b) a c) rozumí doba ukončená posledním dnem příslušného kalendářního měsíce nebo roku.

(4) Datum minimální trvanlivosti se nevyžaduje u

• a) čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a konzumních brambor neloupaných, nekrájených nebo jinak neupravených; toto ustanovení se nevztahuje na naklíčená semena a podobné výrobky, např. klíčky luštěnin,

• b) konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů s obsahem alkoholu 10 a více objemových procent, s výjimkou likérů s vaječnou, mléčnou nebo smetanovou složkou^13),

• c) vín, likérových vín, šumivých vín, aromatizovaných vín a dalších výrobků podle zvláštního právního předpisu^14), jakož i u výrobků získaných z jiného ovoce než z hroznů a nápojů, které spadají pod kódy celního sazebníku^15) 2206 0039 a 2206 0059 a jsou vyrobeny z hroznů nebo hroznového moštu,

• d) pekařských výrobků určených ke spotřebě do 24 hodin po výrobě,

• e) jedlé soli,

• f) přírodních sladidel v pevném stavu,

• g) cukrovinek vyrobených převážně z přírodních sladidel a barviv nebo aromat,

• h) žvýkaček a podobných výrobků určených ke žvýkání,

• i) kvasného octa,

• j) limonád, ovocných šťáv, ovocných nektarů a alkoholických nápojů, pokud se tyto potraviny nacházejí v nádobách o obsahu nad 5 litrů a pokud jsou určeny pro provozovny stravovacích služeb,

• k) jednotlivých porcí zmrzliny.

(5) Datum použitelnosti se uvádí slovy „Spotřebujte do . . . “ s udáním dne a měsíce, popřípadě též roku ukončení této doby v uvedeném pořadí.

(6) Jestliže za slovy „Spotřebujte do . . . “ nebo „Minimální trvanlivost do . . . “ nebude následovat datum, musí zde být uvedeno, kde je toto datum na obalu vyznačeno.

(7) Je-li potravina označena datem použitelnosti, doplní se vždy údajem o konkrétních podmínkách skladování, u teplot vyjádřeným číselnými hodnotami. Nejsou-li podmínky skladování u takto označených potravin stanoveny zvláštním právním předpisem^9), stanoví je výrobce, dovozce, prodávající, nebo balírna.

(8) Pokud potravina balená a označená ve výrobě byla rozbalena za účelem prodeje jednotlivých částí, považuje se za potravinu nebalenou, podléhající označení podle § 8 zákona.

§ 7

Údaje o způsobu použití potraviny

(1) Údaje o způsobu použití potraviny musí být uvedeny takovým způsobem, aby umožnily její správné použití.

(2) Balená potravina určená ke spotřebě po mikrovlnném ohřevu v obalu musí mít na obalu uveden postup a způsob ohřevu.

(3) Balená potravina určená ke spotřebě po nezbytné tepelné úpravě musí být takto označena, a pokud to povaha potraviny vyžaduje, musí být uveden i postup a způsob tepelné úpravy potraviny. To neplatí pro potraviny, u kterých je jednoznačně zřejmé, že je bez tepelné úpravy nelze konzumovat.

(4) U potravin, které vyžadují před spotřebou úpravu ředěním nebo rozpouštěním v tekutině, musí být uveden na obalu doporučený poměr ředění nebo způsob přípravy.

§ 8

Údaje o složkách potravin

(1) Údaje o složkách se řadí sestupně podle obsahu jednotlivých složek v potravině v době výroby potravin a musí být uvedeny slovem „složení“. Údaje o složení potraviny podle množství potravních doplňků se nemusí uvádět v případě, že je potravina označena údaji o výživové (nutriční) hodnotě podle zvláštních právních předpisů^8)^,^16).

(2) V případě směsí ovoce, zeleniny nebo hub použitých jako složky potraviny, ve kterých hmotnost žádné z dílčích složek výrazně nepřevládá a jejichž podíly se mohou měnit, mohou být tyto složky uvedeny v seznamu složek společně pod označením „ovoce“, „zelenina“ nebo „houby“ s dovětkem „v různém poměru“ a bezprostředně následovány seznamem obsaženého ovoce, zeleniny nebo hub.

(3) Složky tvořící méně než 2 % množství konečného výrobku mohou být uvedeny v různém pořadí za ostatními složkami.

(4) Složky, které jsou svým charakterem podobné nebo vzájemně zastupitelné a mohou být použity při výrobě nebo přípravě potraviny, aniž by se změnilo její složení, povaha nebo její spotřebitelem vnímaná hodnota, a tvoří méně než 2 % konečného výrobku, mohou být uvedeny v seznamu složek výrazem „Obsahuje . . . a/nebo . . . ,“ přičemž alespoň jedna z maximálně dvou složek je obsažena v konečném výrobku. Toto ustanovení se nevztahuje na přídatné látky a na alergenní složky uvedené v příloze č. 1.

(5) Za složky se nepovažují

• a) součásti složky, které se během výroby přechodně odloučí a poté jsou k potravině opět připojeny a při tom pokud jde o množství nepřekročí svůj původní podíl,

• b) přídatné látky a enzymy, které se dostaly do potraviny z jedné nebo více složek této potraviny, pokud technologicky neovlivňují jakost, zdravotní nezávadnost nebo nutriční hodnotu konečného výrobku, nestanoví-li přímo použitelné předpisy Evropské unie v oblasti potravinářských přídatných látek a aromat^23) jinak,

• c) přídatné látky, které jsou užity v nezbytně nutných množstvích jako rozpouštědla nebo nosiče přídatných látek, enzymů, aromat nebo potravních doplňků,

• d) pomocné látky,

• e) látky, které nejsou přídatnými látkami, avšak jsou používány stejným způsobem a za stejným účelem jako pomocné látky při zpracování a jsou nadále obsaženy v konečném výrobku, a to i ve změněné formě.

(6) Složky se nemusí uvádět

• a) u jednosložkových potravin v případě, že název potraviny je totožný se jménem složky anebo název složku jednoznačně identifikuje,

• b) u čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a konzumních brambor, pokud nejsou loupané, krájené nebo jinak upravené,

• c) u sycených vod označených jako sycené, pokud k nim nebyly přidány jiné složky,

• d) u kvasného octa získaného výlučně z jedné základní suroviny, pokud k němu nebyly přidány jiné složky,

• e) u sýrů, másla, kysaného mléka a smetany, pokud k nim nebyly přidány jiné složky než mléčné výrobky, enzymy a mikrobiální kultury potřebné k jejich výrobě a jedlá sůl potřebná k výrobě sýrů, s výjimkou ochucených čerstvých sýrů a tavených sýrů,

• f) stanoví-li tak zvláštní právní předpisy^9).

(7) Názvy složek, které lze nahradit společnými názvy, jsou uvedeny v příloze č. 2.

(8) U složky, která se sama skládá z více dílčích složek, se tyto dílčí složky považují za složky potraviny a uvedou se samostatně ve složení potraviny.

(9) Podle charakteru potraviny může být složka, která se sama skládá z více dílčích složek, uvedena jako jedna složka ve složení potraviny s bezprostředně následujícím výčtem jejích dílčích složek. Tento výčet se nemusí uvádět u směsných složek sestávajících ze směsi koření nebo bylin, tvoří-li tato směsná složka méně než 2 % konečného výrobku, s výjimkou přídatných látek.

(10) Alergenní složka uvedená v příloze č. 1 nebo jakákoli látka z ní pocházející, která byla použita při výrobě potraviny a je v konečném výrobku stále obsažena, a to i ve změněné formě, se zřetelně označí názvem alergenní složky ve složení potraviny. Toto označení není povinné, pokud název, pod kterým je potravina prodávána, jednoznačně odkazuje na tuto alergenní složku.

(11) Voda a těkavé složky se uvedou ve složení výrobku v pořadí podle jejich hmotnosti v konečném výrobku. Množství vody přidané jako složka se vypočítá odečtením celkového množství ostatních použitých složek od celkového množství konečného výrobku. Voda přidávaná do potraviny se na obalu označí jako její složka, pokud její obsah v konečném výrobku představuje více než 5 %, nestanoví-li zvláštní právní předpisy^9) jinak. Jako složka se neoznačí voda obsažená v jiné složce téže potraviny a voda i ostatní těkavé složky odpařené i částečně během výrobního procesu. Přidaná voda se neuvede jako složka, jestliže je použita během výrobního procesu výhradně k obnovení některé složky použité v koncentrovaném nebo sušeném stavu, nebo je obsažena v nálevu, který se obvykle nekonzumuje.