Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři

ČÁST PRVNÍ

STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

§ 1

Typy středních škol

Typy středních škol podle jejich zaměření pro účely jejich označování jsou: gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště, lyceum, střední průmyslová škola, střední zemědělská škola, střední zahradnická škola, střední vinařská škola, střední lesnická škola, střední rybářská škola, střední zdravotnická škola, hotelová škola, střední pedagogická škola, střední umělecká škola, střední uměleckoprůmyslová škola, obchodní akademie, odborná škola, odborné učiliště a praktická škola.

§ 2

Počty žáků ve střední škole, ve třídě a pravidla pro dělení a spojování tříd při vyučování

(1) Nejnižší počet žáků ve škole s plným počtem ročníků je 60.

(2) Ve školách s oborem vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, může být nejnižší počet žáků ve škole 30. Na tyto školy se nevztahuje ustanovení odstavce 3.

(3) Nejnižší průměrný počet žáků ve třídě je 17.

(4) Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30.

(5) Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků. Při stanovení počtu a velikosti skupin je ředitel školy povinen zohlednit:

• a) požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví žáků,

• b) didaktickou a metodickou náročnost předmětu,

• c) specifika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných,

• d) charakter osvojovaných vědomostí a dovedností,

• e) požadavky na prostorové a materiální zabezpečení výuky stanovené rámcovým vzdělávacím programem,

• f) efektivitu vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického.

(6) Nejvyšší počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku je stanoven zvláštním právním předpisem. Výuka se organizuje tak, aby vznikl co nejmenší počet skupin při dodržení zásad stanovených v odstavci 5, přičemž je možné využívat i spojování výuky pro žáky více tříd, případně ročníků.

(7) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Průměrný nejnižší počet žáků ve skupině v jednom ročníku je 9 a nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd nebo ročníků.

(8) Žák, který je žákem oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou^12), se započítává jako žák příslušného oboru vzdělání poskytujícího střední vzdělání s maturitní zkouškou; do celkového počtu žáků školy se započítává pouze jednou.

§ 2a

Obecná ustanovení o víceoborové třídě

(1) Třídu, v níž se vzdělávají žáci více oborů vzdělání (dále jen „víceoborová třída“), lze zřídit, pouze pokud

• a) jde o obory vzdělání stejné kategorie dosaženého vzdělání^11), stejné formy a délky vzdělávání a stejného ročníku,

• b) jde o obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo výučním listem, a

• c) počet žáků v každém z těchto oborů vzdělání je v ročníku dané školy nižší než 17.

(2) Pokud nelze zřídit víceoborovou třídu podle odstavce 1, lze ji zřídit alespoň z 1 oboru vzdělání splňujícího podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c) a z 1 oboru vzdělání splňujícího podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b).

§ 2b

Počet oborů víceoborové třídy

(1) Víceoborová třída může být složena nejvýše

• a) ze 3 oborů vzdělání pro obory vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem, nebo

• b) ze 2 oborů vzdělání pro obory vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou.

(2) Pro účely víceoborových tříd se obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou^12) považují za obor vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou.

§ 2c

Zvláštní pravidla pro obory vzdělání s talentovou zkouškou

(1) Pro obor vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, lze zřídit víceoborovou třídu pouze pro žáky vzdělávající se v oboru vzdělání s talentovou zkouškou. Počet oborů vzdělání ve víceoborové třídě podle věty první není omezen.

(2) Odstavec 1 se nevztahuje na

• a) víceoborovou třídu, v níž je 1 z oborů vzdělání skupiny 82 Umění a užité umění kategorií dosaženého vzdělání H, L nebo M a počet žáků v tomto oboru vzdělání je v daném ročníku a formě vzdělávání v dané škole nižší než 17, a

• b) víceoborovou třídu pro obory vzdělání Gymnázium a Gymnázium se sportovní přípravou.

§ 3

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení

(1) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

• a) 1 - výborný,

• b) 2 - chvalitebný,

• c) 3 - dobrý,

• d) 4 - dostatečný,

• e) 5 - nedostatečný.

(2) Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen(a)“.

(3) Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn^1a), uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn(a)“.

(4) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.

(5) V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení:

• a) 1 - velmi dobré,

• b) 2 - uspokojivé,

• c) 3 - neuspokojivé.

(6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

• a) prospěl(a) s vyznamenáním,

• b) prospěl(a),

• c) neprospěl(a),

• d) nehodnocen(a).

(7) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. V oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění se dále vyžaduje v odborných předmětech, které stanoví rámcový vzdělávací program, prospěch 1 – výborný.

(8) Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.

(9) Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí^1b).

(10) Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu^1c).

§ 4

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení vycházejí z požadavků rámcových a školních vzdělávacích programů, jsou součástí školního řádu a obsahují vždy:

• a) zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení,

• b) kritéria stupňů prospěchu,

• c) podrobnosti o komisionálních zkouškách,

• d) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,

• e) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání při kombinované výuce, pokud je ve škole uskutečňována,

• f) průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu a ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou,

• g) průběh a způsob hodnocení ve večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání.

§ 4a

Závěrečná zkouška v oborech vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou

Žák oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou^12) pokračuje ve vzdělávání, i když nevykonal závěrečnou zkoušku úspěšně. Náhradní a opravné zkoušky závěrečné zkoušky se konají podle § 5 vyhlášky č. 47/2005 Sb.

§ 5

Individuální vzdělávací plán

(1) V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů^2) je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem.

(2) Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka.

§ 5a

Kombinovaná výuka

(1) Rozsah distančních prvků výuky činí z celkového rozsahu výuky daného oboru vzdělání v daném školním roce nejvýše

• a) 20 % synchronní výuky a

• b) 20 % asynchronní výuky.

(2) V případě nižších stupňů víceletých gymnázií nebo odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře se výuka s distančními prvky uskutečňuje pouze synchronně, a to z celkového rozsahu výuky daného oboru vzdělání v daném školním roce, nejvýše v rozsahu 20 %.

(3) Pokud je ve škole uskutečňována kombinovaná výuka, ředitel školy zveřejní

• a) způsob organizace a časové rozložení kombinované výuky v rámci školního roku a její celkový rozsah,

• b) jaké distanční prvky a v jakém rozsahu budou v rámci kombinované výuky využívány a

• c) způsob zajištění kombinované výuky ve škole u žáků, kteří nemají podmínky pro vzdělávání v domácím prostředí.

§ 6

Komisionální zkouška

(1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

• a) při zkoušce z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech vzdělání^3),

• b) koná-li opravné zkoušky^4),

• c) koná-li komisionální přezkoušení^5).

(2) Komisionální zkoušku podle odstavce 1 písm. b) a c) může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.

(3) Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy.

(4) Výsledek přezkoušení podle odstavce 1 písm. c) již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

(5) Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy^5a) a zveřejní je na přístupném místě ve škole.

Vzdělávání ve skupinách pro jazykovou přípravu

§ 6a

Určená škola

(1) Škola zřízená obcí, krajem nebo svazkem obcí, která je na seznamu škol určených k poskytování jazykové přípravy (dále jen „seznam určených škol“), poskytuje žákům této nebo jiné školy bezplatnou přípravu k začlenění do středního vzdělávání zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám žáků cizinců, kteří se vzdělávají ve střední škole, a zahrnující základy příslušné odborné terminologie (dále jen „jazyková příprava“).

(2) Seznam určených škol vytváří krajský úřad a zveřejní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Na seznam určených škol krajský úřad vždy zařadí alespoň jednu školu v kraji.

(4) Krajský úřad na seznam určených škol zařadí zpravidla školu, v níž

• a) je podíl žáků cizinců z celkového počtu žáků školy k 31. březnu bezprostředně předcházejícího školního roku alespoň 5 %, nebo

• b) je žákem školy alespoň 5 žáků podle § 6b odst. 2.

(5) Seznam určených škol je možné měnit i v průběhu školního roku.

(6) V seznamu určených škol je u každé školy uvedeno jméno kontaktní osoby a kontaktní údaje.

(7) Určená škola poskytuje jazykovou přípravu v každé skupině pro jazykovou přípravu jak osobním způsobem, tak distančním synchronním způsobem, pokud nemohou být všichni žáci ve skupině osobně přítomni. Určená škola poskytuje jazykovou přípravu i žákovi, který se z důvodu organizace vzdělávání ve škole, jíž je žákem, nemůže účastnit jazykové přípravy poskytované osobním nebo distančním synchronním způsobem; způsob poskytování jazykové přípravy přizpůsobí určená škola podmínkám žáka pro tuto přípravu.

§ 6b

Zařazení žáka do skupiny pro jazykovou přípravu

(1) Ředitel školy, jíž je žák žákem, vyrozumí zákonného zástupce nezletilého žáka nebo zletilého žáka uvedeného v odstavci 2 do 1 týdne po přijetí žáka do školy o možnosti jazykové přípravy a o organizaci tohoto vzdělávání.

(2) Ředitel určené školy zařadí do skupiny pro jazykovou přípravu žáka cizince, který se vzdělává ve škole zapsané v rejstříku škol a školských zařízení nejvýše 36 měsíců před podáním žádosti.

(3) Zletilý žák se zařazuje do skupiny pro jazykovou přípravu na základě své žádosti. Nezletilý žák se zařazuje do skupiny pro jazykovou přípravu na základě žádosti zákonného zástupce. Součástí žádosti žáka je prohlášení, že žák splňuje podmínku podle odstavce 2.

(4) Ředitel určené školy zařadí žáka do skupiny pro jazykovou přípravu nejpozději do 30 dnů od podání žádosti.

(5) Ředitel určené školy nemusí zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu žáka jiné školy, pokud zařazení neumožňují prostorové podmínky školy. Pokud nelze žáka zařadit podle věty první, ředitel určené školy bezodkladně informuje krajský úřad, který zajistí jazykovou přípravu žáka v jiné škole.

§ 6c

Vznik skupiny pro jazykovou přípravu

(1) Ředitel určené školy zřizuje skupinu nebo skupiny pro jazykovou přípravu.

(2) Skupina pro jazykovou přípravu vznikne při nejméně 5 a nejvýše 15 žácích podle § 6b odst. 2. Další skupinu pro jazykovou přípravu lze zřídit, pokud je do každé dosavadní skupiny zařazeno 15 žáků podle § 6b odst. 2.

(3) Ředitel určené školy může na základě posouzení potřebnosti jazykové podpory žáka zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu i jiné žáky než žáky podle § 6b odst. 2, a to i do vyššího počtu než 15 žáků, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy žáků podle § 6b odst. 2.

(4) Pokud vznikne pouze jedna skupina pro jazykovou přípravu ve správním obvodu kraje, neplatí pro ni podmínka nejméně 5 žáků podle odstavce 2 věty první.

§ 6d

Organizace jazykové přípravy

(1) Celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně 100 hodin a nejvíce 400 hodin po dobu nejvýše 30 měsíců výuky. Délku jazykové přípravy určí ředitel školy, ve které se žák bude účastnit jazykové přípravy, na základě doporučení ředitele školy, jíž je žák žákem, a podle znalostí žáka ověřených před zahájením jazykové přípravy. Délku jazykové přípravy lze v odůvodněných případech opakovaně prodloužit až do nejvyšší celkové délky jazykové přípravy 400 hodin.

(2) Jazyková příprava přednostně probíhá mimo dobu vyučování žáka ve škole, jíž je žákem. V době vyučování probíhají nejvýše 3 hodiny týdně. Žák je z vyučování, které se překrývá s jazykovou přípravou, uvolněn.

(3) Škola, jíž je žák žákem, zajistí žákovi ve škole přístup k informačním technologiím pro účast na jazykové přípravě konané distančním synchronním způsobem.

(4) Rozsah absolvované jazykové přípravy se zaznamenává do dokumentace školy, jíž je žák žákem.

(5) Škola, jíž je žák žákem, a určená škola vzájemně spolupracují a poskytují si informace o žákovi týkající se vzdělávání a o průběhu a výsledcích jazykové přípravy žáka.

§ 7

Uznání uceleného dosaženého vzdělání žáka

(1) Za ucelené dosažené vzdělání žáka se považuje vzdělávání ve střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, které je doloženo dokladem o jeho úspěšném ukončení, nebo jiným prokazatelným způsobem. Doklad o úspěšném ukončení vzdělávání v zahraničí musí být opatřen nostrifikační doložkou nebo osvědčením o rovnocennosti dosaženého vzdělání^6).

(2) Ředitel školy vždy uzná ty části vzdělávacího programu, jejichž obsah a rozsah je shodný v absolvovaném a současně studovaném oboru vzdělání.

§ 8

Uznání částečného vzdělání žáka

Za částečné vzdělání žáka se považuje absolvování pouze některých ročníků jiné střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, či jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.

§ 9

Při zaznamenávání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčeních škola do příslušných rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz „uznáno“ s odkazem na vysvětlivku, která bude na zadní straně vysvědčení obsahovat bližší podrobnosti. V povinné dokumentaci školy se postupuje obdobně.

§ 10

Výchovná opatření

(1) Ředitel školy může žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

(2) Třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník může žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

(3) Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit kázeňské opatření, které nemá právní důsledky pro žáka (dále jen „kázeňské opatření“). Kázeňským opatřením je

• a) napomenutí, které ukládá třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník,

• b) důtka, kterou ukládá třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník, nebo

• c) důtka ředitele, kterou ukládá ředitel školy.

(4) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání kázeňských opatření jsou součástí školního řádu.

(5) Ředitel školy, třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení kázeňského opatření a jeho důvody žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka.

(6) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení kázeňského opatření se zaznamená do dokumentace školy.

Teoretické vyučování

§ 11

(1) Ředitel školy stanoví v denní formě vzdělávání začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v 8 hodin, nejdříve v 7 hodin, a končí nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je 8 hodin, ve výjimečných případech 9 hodin, bez polední přestávky 7 hodin. V oborech vzdělání zaměřených na sportovní přípravu se začátek a konec teoretického vyučování stanoví v souladu s tréninkovými potřebami příslušného sportovního odvětví.