Vyhláška o používání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

• a) druhy, limity a způsob používání technik a nástrojů, které může standardní fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku (dále jen „techniky a nástroje“),

• b) postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním,

• c) způsob plnění informační povinnosti o druzích finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v § 26 odst. 1 písm. a) zákona, které má standardní fond v majetku, rizicích s nimi spojených a kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty, a

• d) způsob aplikace limitů stanovených pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním speciálního fondu fondů do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování na fond kolektivního investování, jehož majetek je rozdělen do více podfondů.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) repo obchodem repo nebo reverzní repo,

• b) repem převedení cenných papírů za peněžní prostředky se současným závazkem převzít tyto cenné papíry ke stanovenému datu za částku rovnající se původním peněžním prostředkům a úroku; repem je klasické repo, prodej se současným sjednáním zpětného nákupu, poskytnutí půjčky cenných papírů zajištěné peněžními prostředky,

• c) reverzním repem nabytí cenných papírů za peněžní prostředky se současným závazkem převést tyto cenné papíry ke stanovenému datu za částku rovnající se převedeným peněžním prostředkům a úroku; reverzním repem je klasické reverzní repo, nákup se současným sjednáním zpětného prodeje, přijetí půjčky cenných papírů zajištěné peněžními prostředky,

• d) zónou A členské státy Evropského hospodářského prostoru, ostatní státy, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a státy, které uzavřely s Mezinárodním měnovým fondem úvěrovou dohodu v rámci General Arrangements to Borrow,

• e) zónou B státy, které nejsou zahrnuty do zóny A,

• f) bankou ve státě zóny A osoba oprávněná k přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů na základě povolení uděleného orgánem státu, který se nachází v zóně A; pobočka takovéto osoby, která působí ve státě zóny B, se posuzuje jako banka ve státě zóny A,

• g) bankou ve státě zóny B osoba oprávněná k přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů na základě povolení uděleného orgánem státu, který se nachází v zóně B; pobočka takovéto osoby, která působí ve státě zóny A, se posuzuje jako banka ve státě zóny B,

• h) centrální vládou též její úřady a osoby, založené nebo najaté vládou, sloužící veřejným účelům, jejichž závazky jsou plně zaručené bezpodmínečnou, výslovnou a neomezenou zárukou státu,

• i) delta ekvivalentem opce součin reálné hodnoty podkladového nástroje a delty opce,

• j) deltou opce poměr změny reálné hodnoty opce a změny reálné hodnoty příslušného podkladového nástroje; jedná se o první derivaci reálné hodnoty opce podle reálné hodnoty podkladového nástroje a

• k) vysoce likvidním aktivem takové aktivum, jehož přeměna na peněžní prostředky netrvá déle než 5 pracovních dnů a dosažená cena odpovídá reálné hodnotě aktiva.

§ 3

Druhy technik a nástrojů

Technikami a nástroji jsou repo obchody a finanční deriváty.

§ 4

Obecné způsoby používání technik a nástrojů

Techniky a nástroje lze používat, jestliže

• a) účelem jejich použití je snížení rizika z investování fondu, snížení nákladů, nebo dosažení dodatečných výnosů pro standardní fond za předpokladu, že podstupované riziko je prokazatelně nízké,

• b) jsou ekonomicky přiměřené účelu podle písmene a) a standardní fond je schopen jejich volbu odůvodnit a

• c) závazky standardního fondu vyplývající z jejich použití jsou vždy plně kryty majetkem standardního fondu.

§ 5

Limity pro používání finančních derivátů

(1) Standardní fond smí použít finanční derivát, jestliže

• a) jeho podkladovým nástrojem je pouze investiční cenný papír s výjimkou zatímního listu, nástroj peněžního trhu, vklad, finanční derivát, cenný papír vydaný standardním fondem, finanční index, úroková sazba, zahraniční měnový kurz a zahraniční měna,

• b) sjednání finančního derivátu lze řádně doložit,

• c) dodržuje pravidla podle odstavců 2 a 3,

• d) podkladový nástroj finančního derivátu odpovídá investiční politice a rizikovému profilu fondu a

• e) jsou splněny podmínky podle odstavce 4, jde-li o derivát podle § 26 odst. 1 písm. g) zákona (dále jen „mimoburzovní derivát“).

(2) Standardní fond snižuje rizika z použití finančních derivátů tak, že

• a) má-li být finanční derivát vypořádán ze strany standardního fondu dodáním podkladového nástroje, drží předmětný podkladový nástroj k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smlouvy ve svém portfoliu; u měnových zajišťovacích derivátů, které mají znaky zajišťovacího derivátu podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví^1), je postačující držení vysoce likvidního aktiva,

• b) má-li být finanční derivát vypořádán ze strany standardního fondu dodáním peněžních prostředků, drží k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smlouvy peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum v hodnotě odpovídající vypořádací ceně předmětného finančního derivátu,

• c) podkladový nástroj, peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum sloužící ke krytí jednoho finančního derivátu nepoužije kromě případů podle odstavce 3 ke krytí dalšího finančního derivátu; současně nepoužije ke krytí finančního derivátu cenné papíry a peněžní prostředky, které jsou předmětem transakcí podle § 7.

(3) Jde-li o případ podle odstavce 2 písm. b) a je sjednán další finanční derivát

• a) s jinou protistranou za účelem uzavření pozice z finančního derivátu a tyto finanční deriváty jsou vypořádány ve stejný den, drží peněžní prostředky pro účely snížení rizika z použití finančních derivátů pouze do výše rozdílu jejich vypořádacích cen,

• b) se stejnou protistranou za účelem uzavření pozice z finančního derivátu a datum vypořádání těchto finančních derivátů se neliší o více než týden, drží peněžní prostředky pro účely snížení rizika z použití finančních derivátů pouze do výše rozdílu jejich vypořádacích cen.

(4) Další podmínky pro použití mimoburzovního derivátu jsou, že

• a) protistranou je instituce podle § 26 odst. 1 písm. g) bodu 2 zákona, jejíž základní kapitál činí alespoň částku odpovídající 40 milionům EUR, a standardní fond se přesvědčí o její dostatečné bonitě a

• b) protistrana souhlasí s vypořádáním finančního derivátu před jeho splatností na žádost standardního fondu s tím, že dojde k vypořádání odpovídajícímu reálné hodnotě finančního derivátu.

§ 6

Limity pro otevřenou pozici z finančních derivátů

(1) Otevřená pozice standardního fondu z finančních derivátů vypočtená podle odstavců 2 až 4 nesmí přesáhnout v důsledku sjednání finančního derivátu v žádný okamžik 100 % hodnoty vlastního kapitálu standardního fondu. V případě, že je limit překročen v důsledku pohybu tržních cen, upraví standardní fond svoji otevřenou pozici z finančních derivátů bez zbytečného odkladu tak, aby vyhovovala limitu.

(2) Krátká pozice se vypočte jako hodnota závazku, který vyplývá z derivátu, jak se uvádí na podrozvahovém účtu, s tím, že se oceňuje ve lhůtách podle § 82 odst. 1 zákona reálnou hodnotou.

(3) Deriváty, které mají znaky zajišťovacího derivátu podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví^1), nejsou předmětem výpočtu otevřené pozice z finančních derivátů.

(4) Otevřená pozice standardního fondu z finančních derivátů se vypočte jako součet všech krátkých pozic z derivátů a hodnoty úvěrového rizika derivátů podle § 26 odst. 1 písm. f) zákona (dále jen „burzovní deriváty“) a mimoburzovních derivátů vypočteného podle § 9 odst. 2 a 3.

(5) Derivátem se pro účely tohoto ustanovení rozumí také derivát obsažený v investičním cenném papíru nebo nástroji peněžního trhu.

§ 7

Limity pro uzavírání repo obchodů

(1) Standardní fond smí uskutečňovat repo obchod, jestliže

• a) sjednání repo obchodu lze řádně doložit,

• b) protistranou je instituce podle § 26 odst. 1 písm. g) bodu 2 zákona a standardní fond se přesvědčí o její dostatečné bonitě,

• c) cenné papíry, které jsou předmětem repo obchodu, odpovídají investiční politice a rizikovému profilu fondu.

(2) Standardní fond dále

• a) po dobu trvání repo obchodu neprodá nebo nepůjčí cenné papíry, které jsou jeho předmětem, dříve, než protistrana využije svého práva na zpětnou koupi nebo vrácení cenných papírů, případně dříve, než uplyne termín pro zpětnou koupi nebo vrácení,

• b) po dobu trvání repo obchodu nakupuje za peněžní prostředky získané z tohoto repo obchodu pouze vysoce likvidní aktiva, která následně nepoužije pro další repo obchod,

• c) zajistí, že celkový objem repo obchodů, jejichž předmětem jsou nástroje peněžního trhu, dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky nebo cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, nepřesáhne 30 % hodnoty majetku standardního fondu,

• d) zajistí, že celkový objem repo obchodů, jejichž předmětem jsou akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, nepřesáhne 10 % hodnoty majetku standardního fondu,

• e) zajistí, že hodnota přijatých peněžních prostředků není ke dni sjednání repo obchodu nižší než reálná hodnota předmětných cenných papírů,

• f) zajistí, že hodnota poskytnutých peněžních prostředků není ke dni sjednání repo obchodu vyšší než reálná hodnota předmětných cenných papírů, a

• g) v případě reverzního repa má předmětné cenné papíry ve svém majetku nebo je svěří do úschovy nebo jiného opatrování třetí osobě nezávislé na protistraně; standardní fond smluvně zajistí, aby neschopnost protistrany plnit své povinnosti nemohla mít vliv na možnost uspokojit se z cenných papírů poskytnutých v rámci repo obchodu.

(3) Výše rizika spojeného s protistrannou (dále jen „úvěrové riziko“) z repo obchodů, stanoveného podle § 10, nesmí překročit

• a) 10 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže protistrana je bankou se sídlem v členském státě Evropské unie nebo bankou se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud tento stát vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti, která Komise pro cenné papíry považuje za rovnocenná pravidlům obezřetnosti, která vyžaduje členský stát Evropské unie^2), nebo

• b) 5 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže protistrana je jiná osoba než banka podle písmene a).

§ 8

Metoda měření tržního rizika

(1) Jako postup pro měření tržního rizika spojeného s investováním použije standardní fond metodu hodnoty v riziku (VAR).

(2) Standardní fond při měření tržního rizika metodou hodnoty v riziku

• a) u úrokového rizika zohledňuje rizikové faktory, odpovídající úrokovým mírám v každé měně, ve které má standardní fond významné úrokové pozice, s tím, že konstrukce výnosové křivky vychází ze všeobecně uznávaných metod a u významných úrokových pozic je výnosová křivka rozčleněna na nejméně 6 časových segmentů; zároveň je zohledněno riziko vyplývající z neparalelních pohybů různých výnosových křivek,

• b) u akciového rizika zohledňuje rizikové faktory odpovídající každému trhu uvedenému v § 26 odst. 1 písm. a) zákona, na kterém má standardní fond významné akciové pozice,

• c) u měnového rizika zohledňuje rizikové faktory odpovídající pozicím standardního fondu v jednotlivých cizích měnách,

• d) hodnotu v riziku počítá měsíčně,

• e) používá hladinu spolehlivosti 99 %,

• f) používá dobu držení 1 měsíc,

• g) vypočítává historickou volatilitu za období posledních 12 měsíců s tím, že období se nejméně jednou za 3 měsíce obnovuje,

• h) obnovuje datové soubory obsahující parametry vývoje tržních podmínek nejméně jednou za 3 měsíce,

• i) používá metodu vycházející zejména z modelů matice variance-kovariance nebo historické simulace,

• j) vypočítává hodnotu v riziku pro jednotlivé typy rizik a celkově za majetek standardního fondu.

(3) Standardní fond provádí metodou hodnoty v riziku odhad maximální ztráty při stresových situacích, zejména při krizovém vývoji úrokových měr, akciových trhů a měnových kurzů (dále jen „stresové testování“) nejméně jednou za 3 měsíce s cílem posoudit dopady extrémně nepříznivých tržních podmínek pro fond. Pro účely stresového testování vytváří standardní fond stresové scénáře zohledňující rizikovou charakteristiku fondu, zejména faktory, vůči jejichž změně je fond nejzranitelnější, a pravidelně prověřuje platnost předpokladů stresových scénářů s ohledem na měnící se podmínky na trhu nebo měnící se podmínky fondu.

§ 9

Měření úvěrového rizika u derivátů

(1) Úvěrové riziko musí standardní fond zjišťovat v případě mimoburzovních derivátů tak, aby zajistil dodržování limitů podle § 28 odst. 5 zákona.

(2) Úvěrové riziko u burzovních derivátů zjišťuje standardní fond pouze tehdy, jestliže příslušný trh uvedený v § 26 odst. 1 písm. a) zákona nezaručuje vypořádání, denní oceňování pozic a doplňování variačními maržemi. Úvěrové riziko burzovních derivátů stanoví standardní fond shodně jako u mimoburzovních derivátů.

(3) Úvěrové riziko mimoburzovního derivátu standardní fond stanoví jako součet podrozvahových rizikově vážených aktiv derivátů, které se stanoví jako součin úvěrového ekvivalentu podrozvahového aktiva mimoburzovního derivátu a příslušné rizikové váhy protistrany podle tabulky uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(4) Úvěrový ekvivalent mimoburzovního derivátu se stanoví jako součet aktuální reálné hodnoty mimoburzovního derivátu a potenciální budoucí expozice, která se rovná součinu konverzního faktoru podle tabulky uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce a jmenovité hodnoty podrozvahového aktiva derivátu. Je-li aktuální reálná hodnota mimoburzovního derivátu záporná, považuje se pro účel tohoto výpočtu za nulovou.

(5) V případě úvěrových ekvivalentů, které se týkají

• a) pohledávek z vkladů, úvěrů z pevných termínových kontraktů a vkladů a úvěrů z delta ekvivalentů opcí,

• b) pohledávek na dluhopisy a akcie z pevných termínových kontraktů a

• c) delta ekvivalentů pohledávek na dluhopisy a akcie z opcí,

použije standardní fond příslušnou rizikovou váhu emitenta podle tabulky uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce a úvěrový ekvivalent těchto podrozvahových aktiv stanoví jako součin jmenovité hodnoty podkladového aktiva nebo delta ekvivalentu pohledávky na dluhopisy a akcie z opcí a konverzního faktoru 1,00.

(6) Standardní fond může uzavřít smlouvu o závěrečném vyrovnání^3) s protistranou, se kterou sjednal mimoburzovní derivát, jestliže

• a) smlouva stanoví, že v případě selhání protistrany dojde k nahrazení vzájemných pohledávek jedinou pohledávkou ve výši rozdílu reálných hodnot jednotlivých derivátů, na které se dohoda vztahuje,

• b) smlouva definuje konkrétní skutečnosti, které jsou selháním protistrany; touto skutečností může být zejména prohlášení konkurzu nebo vyrovnání,

• c) mezi stranami smlouvy o závěrečném vyrovnání není uzavřena jiná smlouva, která by podstatně ztěžovala, omezovala nebo vylučovala její aplikaci, a

• d) má při uzavření smlouvy k dispozici vyjádření osoby oprávněné poskytovat právní služby, která dlouhodobě poskytuje služby v této oblasti, které potvrzuje, že v případě selhání protistrany dojde podle rozhodného právního řádu k nahrazení podle písmene a); tato podmínka nemusí být splněna, pokud obdobné vyjádření již existuje a má je k dispozici specializovaná osoba zabývající se vytvářením profesních pravidel pro závěrečné vyrovnání.

(7) Pokud standardní fond postupuje podle odstavce 6, stanoví jeden úvěrový ekvivalent u všech mimoburzovních derivátů sjednaných s danou protistranou, na které se vztahuje smlouva o závěrečném vyrovnání. Tento úvěrový ekvivalent je roven součtu čisté reálné hodnoty a potenciální budoucí angažovanosti. Čistá reálná hodnota je rovna součtu reálných hodnot derivátů sjednaných s daným partnerem. Pokud je čistá reálná hodnota záporná, standardní fond ji považuje pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za nulovou. Potenciální budoucí angažovanost standardní fond stanoví podle vzorce

PCEnet = 0,4 . PCEgross + 0,6 . NGR . PCEgross,

kde

PCEgross je součtem součinů podrozvahových aktiv derivátů a konverzních faktorů podle tabulky uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce, a

NGR je podílem,

• a) v jehož čitateli je čistá reálná hodnota derivátů, na které se vztahuje dohoda o závěrečném vyrovnání s danou protistranou, s tím, že pokud je tato hodnota záporná, považuje ji standardní fond pro účely tohoto výpočtu za nulovou, a ve jmenovateli je součet kladných reálných hodnot derivátů, nebo

• b) v jehož čitateli je součet čistých reálných hodnot derivátů, na které se vztahují bilaterální dohody o závěrečném vyrovnání se všemi protistranami, a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů se všemi protistranami, která je rovna součtu kladných reálných hodnot derivátů se všemi protistranami.

(8) Úvěrové riziko mimoburzovního derivátu vypočtené podle odstavců 3 až 7 může standardní fond snížit o hodnotu investičních nástrojů poskytnutých k zajištění (dále jen „zajištění“) za předpokladu, že

• a) zajištění je denně oceňováno tržní cenou,

• b) zajištění je vystaveno velmi nízkému tržnímu riziku a je vysoce likvidní,

• c) zajištění má ve svém majetku nebo jej svěří k opatrování třetí osobě nezávislé na protistraně, s tím, že standardní fond právně zajistí, aby selhání protistrany nemohlo mít vliv na možnost uspokojit se ze zajištění.

§ 10

Měření úvěrového rizika z repo obchodů

(1) Úvěrové riziko z repo obchodů se stanoví jako součet součinů odpovídajících úvěrových ekvivalentů a příslušných rizikových vah protistran podle tabulky uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Úvěrový ekvivalent se stanoví jako součet reálné hodnoty a součinu hodnoty poskytnutých peněžních prostředků nebo poskytnutého cenného papíru a konverzního faktoru podle tabulky uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce. V případě, že reálná hodnota je záporná, považuje ji standardní fond pro účely tohoto výpočtu za nulovou. Konverzní faktor volí standardní fond podle toho, zda mu byly poskytnuty peněžní prostředky nebo cenný papír. Reálnou hodnotu standardní fond stanoví

• a) v případě repa jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutých cenných papírů a reálnou hodnotou peněžního závazku,

• b) v případě reverzního repa jako rozdíl mezi reálnou hodnotou peněžní pohledávky a reálnou hodnotou přijatých cenných papírů.

(2) V případě repo obchodů nemění převody nástrojů původní pozice převáděných úrokových, akciových a měnových nástrojů. V případě reverzního repa standardní fond oceňuje poskytnutý úvěr nižší rizikovou vahou z rizikových vah emitenta přijatého cenného papíru a dlužníka s tím, že přijatý cenný papír oceňuje standardní fond nulovou rizikovou vahou. V případě repa oceňuje standardní fond poskytnutý cenný papír rizikovou vahou emitenta tohoto cenného papíru.

§ 11

Míra koncentrace rizika a finanční deriváty

(1) Reálné hodnoty aktiv, které mají být nabyty při vypořádání finančních derivátů, se započítávají do limitů podle § 28 zákona tak, že se přiřadí ke stejnému druhu aktiva.

(2) V případě opcí se do limitů podle § 28 zákona započítává reálná hodnota aktiva podle odstavce 1 násobená delta koeficientem opce.

(3) Do limitů podle § 28 zákona se nezapočítávají pozice z finančních derivátů, jejichž podkladový nástroj tvoří index uveřejněný Komisí pro cenné papíry způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tento index je

• a) tvořen dostatečným počtem emitentů akcií a dluhopisů a splňuje limity diverzifikace rizika podle § 28 odst. 9 zákona,

• b) sestavován nebo autorizován organizátorem trhu uvedeného v § 26 odst. 1 písm. a) zákona, k němuž se vztahuje, a

• c) uveřejňován způsobem, jakým jsou uveřejňovány kurzy akcií nebo dluhopisů, které index tvoří.

§ 12

Informační povinnosti

(1) Standardní fond informuje Komisi pro cenné papíry do 1 měsíce po uplynutí kalendářního pololetí o

• a) hodnotách jednotlivých krátkých pozic dle § 6 v mimoburzovních derivátech ke konci kalendářního měsíce za kalendářní pololetí,

• b) protistranách mimoburzovních derivátů za kalendářní pololetí,

• c) hodnotě v riziku za jednotlivé typy rizik a celkově za majetek standardního fondu vypočtené ke konci kalendářního měsíce za kalendářní pololetí,

• d) hodnotě úvěrového rizika u mimoburzovních derivátů ke konci kalendářního měsíce za kalendářní pololetí,

• e) otevřené pozici z mimoburzovních derivátů ke konci kalendářního měsíce za kalendářní pololetí a

• f) kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s technikami a nástroji k efektivnímu obhospodařování portfolia.

(2) Standardní fond podává hlášení Komisi pro cenné papíry v elektronické podobě ve formě datové zprávy^4) vypracované podle standardizovaného datového formuláře, jehož vzor je přílohou č. 3 této vyhlášky.

(3) Hlášení v elektronické podobě standardní fond odešle Komisi pro cenné papíry elektronickou poštou, na záznamovém médiu nebo na základě připojení prostřednictvím pevného telekomunikačního okruhu^5). Hlášení musí být opatřeno zaručeným elektronickým podpisem^6) založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb^7).

§ 13

Aplikace limitů speciálního fondu fondů

Jestliže se zahraniční cílový fond kolektivního investování člení na více podfondů, rozumí se pro účely výpočtu limitů podle § 55 zákona jedním fondem kolektivního investování cílový fond jako celek a nikoliv pouze jeho jednotlivý podfond.

§ 14

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2005.

Předseda:

Ing. Hollmann, MBA v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 139/2005 Sb.

Rizikové váhy aktiv

riziková váha	druh aktiva
0	1.	pokladní hodnoty
2.	pohledávky za centrálními vládami států zóny A, popřípadě přímo za těmito státy, včetně pohledávek, které jsou těmito vládami, popřípadě státy zaručeny, například pohledávky
a) pojištěné Exportní garanční a pojišťovací společností, a.s., podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou (dále jen „zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou“), nebo pojištěné jinou osobou, pokud rizikovou váhu 0 přiznává pojištění poskytovanému touto osobou příslušný zahraniční orgán bankovního dohledu,
b) za Českou exportní bankou, a.s., které jsou zaručeny zárukou státu podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou,
c) za Fondem národního majetku, které jsou zaručeny zárukou státu podle § 24 odst. 2 zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
d) za Českou konsolidační agenturou,
3.	pohledávky za Evropskými společenstvími,
4.	pohledávky za centrálními bankami států zóny A,
5.	pohledávky za centrálními vládami států zóny B denominované a splácené v národní měně osoby, pokud nedošlo k restrukturalizaci státního dluhu daného státu
6.	pohledávky za centrálními bankami států zóny B denominované a splácené v národní měně osoby, pokud nedošlo k restrukturalizaci státního dluhu daného státu
7.	reálné hodnoty derivátů,
8.	aktiva, která jsou odečitatelnou položkou podle § 7 vyhlášky č. 262/2004 Sb., o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na individuálním základě, ve znění vyhlášky č. 383/2004 Sb. (dále jen „vyhláška o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry na individuálním základě“) a smí být standardním fondem v rámci stanovených limitů nabývána
9.	pohledávky zajištěné zástavním právem k dluhopisům, vkladním listům podle § 9 odst. 13 vyhlášky o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry na individuálním základě
10.	pohledávky za vládami územních celků států zóny A a za orgány územní samosprávy států zóny A, pokud těmto vládám a orgánům přiznává rizikovou váhu 0 příslušný zahraniční orgán bankovního dohledu a tuto skutečnost oznámil Evropské komisi,
0,20	1.	pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny A kromě pohledávek, které jsou součástí kapitálových investic definovaných jako odečitatelné položky podle § 7 vyhlášky o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry na individuálním základě a kromě pohledávek, kterým přísluší riziková váha 0,50,
2.	pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny B s původní splatností nejvýše 1 rok kromě pohledávek, kterým přísluší riziková váha 0,50,
3.	pohledávky za mezinárodními finančními institucemi,
4.	pohledávky za vládami územních celků států zóny A,
5.	pohledávky za orgány územní samosprávy států zóny A,
6.	pohledávky za obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A (§ 2 vyhlášky o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry na individuálním základě) kromě pohledávek definovaných jako odečitatelné položky podle § 7 vyhlášky o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry na individuálním základě a pohledávek, kterým přísluší riziková váha 0,50,
7.	pohledávky za uznanými clearingovými centry a uznanými burzami se sídlem ve státech zóny A,
8.	finanční nástroje v procesu inkasa.
0,50		Všechna ostatní aktiva, která nejsou uvedena výše, zejména
1.	kapitálové investice do bank a finančních institucí,8) které nejsou odečitatelnou položkou podle § 7 vyhlášky o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry na individuálním základě,
2.	kapitálové investice do právnických osob kromě bank a finančních institucí,
3.	pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny A a obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A (§ 2 vyhlášky o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry na individuálním základě), u kterých byl prohlášen konkurz nebo byla odebrána licence a nezačalo vyrovnání nebo bylo povoleno vyrovnání nebo jsou v likvidaci nebo u kterých byla zavedena nucená správa. Zahrnují se pohledávky, které nejsou odečitatelnou položkou podle § 7 vyhlášky o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry na individuálním základě;
4.	pohledávky za právnickými osobami kromě bank a obchodníků s cennými papíry, kromě pohledávek odečítaných podle § 7 vyhlášky o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry na individuálním základě, a pohledávky za fyzickými osobami,
5.	pohledávky za centrálními vládami států zóny B, kterým nepřísluší riziková váha 0, a za institucemi podporovanými centrálními vládami států zóny B,
6.	pohledávky za centrálními bankami států zóny B, kterým nepřísluší riziková váha 0,
7.	pohledávky za vládami územních celků států zóny B a za orgány územní samosprávy států zóny B,
8.	pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny B s původní splatností nejvýše 1 rok, u kterých byla zavedena nucená správa, prohlášen konkurz nebo povoleno vyrovnání nebo jsou v likvidaci,
9.	pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny B s původní splatností delší než 1 rok, které nejsou odečitatelnou položkou podle § 7 vyhlášky o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry na individuálním základě,
10.	pohledávky za právnickými osobami – finančními institucemi8), kterým nepřísluší riziková váha 0,2.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 139/2005 Sb.

Konverzní faktory derivátů

	Deriváty
zbytková splatnost9):	úrokové10)	měnové	akciové
1. do 1 roku včetně	0	0,01	0,06
2. od 1 roku do 5 let	0,005	0,05	0,08
3. nad 5 let	0,015	0,075	0,10

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 139/2005 Sb.

Formulář hlášení krátkých pozic mimoburzovních derivátů, protistran mimoburzovních derivátů, hodnot úvěrového rizika a hodnot v riziku

[image omitted]

^1) § 70 odst. 5 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb. a vyhlášky č. 545/2004 Sb.

^2) § 28 odst. 5 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování.

^3) § 197 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

^4) § 2 písm. d) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění zákona č. 440/2004 Sb.

^5) § 2 odst. 16 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 225/2003 Sb.

^6) § 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb., ve znění zákona č. 440/2004 Sb.

^7) § 11 zákona č. 227/2000 Sb., ve znění zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 440/2004 Sb.

^8) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

^9) U derivátů, u kterých dochází k vypořádání v určitých přesně stanovených datech a kde podmínky vypořádání jsou takové, že reálná hodnota derivátů k těmto datům je nulová, se za zbytkovou splatnost považuje doba do následujícího takového data. U těchto derivátů v případě úrokových nástrojů se zbytkovou splatností nad jeden rok konverzní faktor nemůže být nižší než 0,005. Důvodem pro toto spodní omezení je, že i když výše uvedené charakteristiky derivátů omezují potenciální cenové pohyby dlouhodobých derivátů do nejbližšího data vypořádání, takový derivát přesto představuje dlouhodobý závazek a tudíž větší riziko než derivát s krátkou zbývající splatností. Spodní hranice zajišťuje, že kapitálový požadavek k takovému derivátu není nikdy nulový.

^10) U úrokových swapů typu proměnlivá úroková míra/proměnlivá úroková míra v jedné měně je propočet úvěrového ekvivalentu založen pouze na stanovení reálné hodnoty nástroje a konverzní faktory se považují za nulové.