Zákon o inspekci práce

ČÁST PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Tento zákon upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností.

§ 2

(1) Zřizují se Státní úřad inspekce práce (dále jen „úřad“) a oblastní inspektoráty práce (dále jen „inspektorát“), které jsou správními úřady. Sídlem úřadu je Opava. Označení, sídla a územní obvody inspektorátů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.

(2) Úřad je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek úřadu.

(3) Úřad je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).

(4) V čele úřadu je generální inspektor. V čele inspektorátu je vedoucí inspektor. Jmenování a odvolání generálního inspektora a vedoucího inspektora se řídí služebním zákonem^1).

ČÁST DRUHÁ

PŮSOBNOST A PŘÍSLUŠNOST ÚŘADU A INSPEKTORÁTŮ

§ 3

(1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z

• a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^2) práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů,

• b) právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,

• c) právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,

• d) právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,

• e) právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců^3), zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě soustavně pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a),

• f) právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi^4).

(2) Úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování

• a) kolektivních smluv^5) v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce,

• b) vnitřních předpisů vydaných podle zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku^6), zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech^7) nebo zákona o cestovních náhradách^8), jestliže zakládají nároky zaměstnanců.

(3) Úřad a inspektoráty vykonávají kontrolu také v případech stanovených zvláštním právním předpisem^9).

§ 4

(1) Úřad

• a) řídí inspektoráty; je vůči inspektorátům nadřízeným služebním úřadem v organizačních věcech státní služby a služebních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti,

• b) odborně vede inspektoráty a poskytuje jim technickou pomoc,

• c) zpracovává roční program kontrolních akcí, který projedná s vyššími odborovými orgány a organizacemi zaměstnavatelů, a předkládá jej ministerstvu ke schválení,

• d) koordinuje kontrolu prováděnou inspektoráty ve vztahu k činnosti jiných správních úřadů vykonávanou podle zvláštních právních předpisů, v jejichž působnosti je dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních podmínek,

• e) je oprávněn vyžadovat od jiných správních úřadů, v jejichž působnosti je dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních podmínek, v nezbytně nutném rozsahu informace potřebné k výkonu kontroly,

• f) vydává a odnímá průkazy inspektorům opravňující inspektory k výkonu kontroly podle tohoto zákona,

• g) je oprávněn vykonávat kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3,

• h) ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole podle § 6 odst. 6, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,

• i) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,

• j) rozhoduje ve správním řízení

• 1. v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech,

• 1. v prvním stupni o uložení pořádkové pokuty za nesplnění povinnosti podle § 6 odst. 2 věty druhé,

• 1. přezkoumává rozhodnutí o přestupcích nebo správních deliktech vydaná inspektorátem,

• k) přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o

• 1. uložení pořádkové pokuty vydaná inspektorem úřadu,

• 1. zákazu podle § 7 odst. 1 písm. j) bodu 1 vydaná inspektorem úřadu.

(2) Úřad

• a) na základě vyžádání poskytuje nezbytné informace z výkonu kontroly jiným správním úřadům, v jejichž působnosti je dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních podmínek,

• b) předkládá ministerstvu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1,

• c) podílí se společně s ministerstvem na mezinárodní spolupráci týkající se pracovního prostředí, bezpečnosti práce a pracovních podmínek,

• d) poskytuje právnickým a fyzickým osobám, které v pracovních vztazích zaměstnávají fyzické osoby (dále jen „zaměstnavatel“), a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek,

• e) na základě podkladů inspektorátů zpracovává roční souhrnnou zprávu o výsledcích kontrolních akcí, kterou předkládá ministerstvu, a informuje o jejím obsahu vyšší odborové orgány a organizace zaměstnavatelů,

• f) spolupracuje na programech osvěty o ochraně pracovních vztahů a pracovních podmínek zajišťovaných jinými správními úřady, vyššími odborovými orgány nebo organizacemi zaměstnavatelů.

(3) Úřad vede a zajišťuje provoz informačního systému o pracovních úrazech^10) a informačního systému, který se zaměřuje na rizika při výkonu práce a na opatření k jejich odstraňování zjištěných kontrolou; přitom vychází z údajů inspektorátů.

(4) Informační systém o pracovních úrazech obsahuje údaje o

• a) fyzické osobě, která utrpěla pracovní úraz, jimiž jsou jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost, adresa místa trvalého pobytu a pohlaví,

• b) zaměstnavateli, jimiž jsou označení zaměstnavatele, předmět jeho podnikání, místo, kde k pracovnímu úrazu došlo, a činnost, při které k pracovnímu úrazu došlo,

• c) pracovním úrazu, jimiž jsou druh zranění a zraněná část těla, druh pracovního úrazu, co bylo zdrojem pracovního úrazu, včetně jejich organizačních a technických příčin, a proč k pracovnímu úrazu došlo.

Informační systém o pracovních úrazech slouží pro potřebu úřadu a ministerstva; údaje z něho se poskytují jiným orgánům v případech stanovených zvláštními zákony^11) nebo v případech, kdy dala předchozí souhlas fyzická osoba, jíž se údaje týkají, popřípadě fyzická osoba, která by poskytnutím údajů mohla být dotčena. České správě sociálního zabezpečení se údaje z informačního systému poskytují též v elektronické podobě umožňující dálkový přístup.

(5) Informační systém o rizicích při výkonu práce obsahuje údaje o

• a) zaměstnavateli, jimiž jsou označení zaměstnavatele a předmět jeho podnikání,

• b) rizicích při výkonu práce a o tom, jaká opatření k jejich odstranění byla přijata.

Informační systém o rizicích při výkonu práce slouží pro potřebu úřadu a ministerstva.

(6) Úřad je povinen při vedení informačního systému podle odstavců 4 a 5 zajistit ochranu osobních údajů způsobem stanoveným zvláštním zákonem^12).

§ 5

(1) Inspektorát

• a) vykonává kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3,

• b) ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,

• c) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,

• d) neprodleně kontroluje závady, o nichž byl vyrozuměn odborovou organizací podle § 322 odst. 3 zákoníku práce,

• e) je oprávněn kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje,

• f) poskytuje úřadu údaje o

• 1. pracovních úrazech^10), pro vedení informačního systému o pracovních úrazech podle § 4 odst. 4, ke kterým došlo v jeho územním obvodu, včetně jejich organizačních a technických příčin,

• 1. rizicích při výkonu práce zjištěných kontrolou a o opatřeních přijatých k jejich odstranění pro vedení informačního systému podle § 4 odst. 5,

• g) předkládá úřadu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1,

• h) poskytuje informace a zpracovává zprávy o plnění svých úkolů, které předkládá úřadu,

• i) vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,

• j) uplatňuje při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení^14),

• k) poskytuje zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek,

• l) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o

• 1. přestupcích nebo správních deliktech,

• 1. uložení pořádkové pokuty za nesplnění povinnosti podle § 6 odst. 2 věty druhé,

• m) přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o

• 1. uložení pořádkové pokuty vydaná inspektorem inspektorátu,

• 1. zákazu podle § 7 odst. 1 písm. j) bodu 1 vydaná inspektorem inspektorátu.

(2) Provedl-li inspektorát kontrolu na základě písemného podnětu, informuje písemně o výsledku toho, kdo podnět podal. Věta první se použije i tehdy, postupuje-li se podle § 6 odst. 6.

§ 6

(1) Působnost úřadu a inspektorátů se vztahuje na

• a) zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce,

• b) fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují^15),

• c) fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu^16) a nikoho nezaměstnávající^17),

• d) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a c)^18),

• e) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí, a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi,

• f) vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu^19),

• g) právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, další právnické osoby nebo fyzické osoby, u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných učilišť^20) nebo vyšších odborných škol,

• h) věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené^21),

• i) právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi^4),

(dále jen „kontrolovaná osoba“).

(2) V zařízeních ozbrojených sil a bezpečnostních sborů v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí, v zařízeních Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Národního bezpečnostního úřadu, jakož i v objektech, s nimiž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, kde by kontrolou mohlo dojít k ohrožení utajovaných skutečností, může být kontrola provedena jen se souhlasem příslušného ministerstva a v zařízeních Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Národního bezpečnostního úřadu jen se souhlasem jejich ředitele. Nebude-li souhlas podle věty první udělen, zajistí ten, kdo odmítl souhlas udělit, provedení kontroly ve své působnosti a podá do 60 pracovních dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu písemnou zprávu o výsledku provedené kontroly orgánu inspekce práce, který o souhlas požádal.

(3) V právních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti, upravených služebním zákonem, mohou úřad a inspektoráty kontrolovat jen věci týkající se doby výkonu státní služby a přestávek ve státní službě, služební pohotovosti, státní služby přesčas a v noční době a bezpečnosti při výkonu státní služby^22).

(4) Působnost úřadu a inspektorátů se nevztahuje na

• a) vojáky v činné službě povolané na vojenská cvičení podle zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze^23),

• b) vojáky z povolání podle zákona o vojácích z povolání^24),

• c) fyzické osoby vykonávající službu v bezpečnostních sborech podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů^25),

• d) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává vrchní dozor orgán státní báňské správy^26),

• e) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor orgány státního zdravotního dozoru^27),

• f) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává kontrolní činnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost^28),

• g) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor drážní správní úřady a Drážní inspekce^29),

• h) bezpečnost provozu určených technických zařízení v ozbrojených silách České republiky^30),

• i) činnost bezpečnostního sboru při služebním zákroku^31) nebo zásahu podle zvláštních právních předpisů^32).

(5) Místní příslušnost inspektorátu k výkonu kontroly se řídí místem činnosti kontrolované osoby a u organizační složky státu jejím sídlem; ve správním řízení se řídí místní příslušnost správním řádem. Úřad může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu podjatosti, písemně pověřit provedením kontroly jiný než místně příslušný inspektorát.

(6) Úřad je oprávněn v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu podjatosti, si písemně vyhradit provedení kontroly, kterou je jinak oprávněn provést místně příslušný inspektorát.

ČÁST TŘETÍ

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI KONTROLE

§ 7

(1) Inspektor je oprávněn

• a) vykonávat kontrolu podle tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví inspektora, může být kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou,

• b) vstupovat bezplatně do objektů, zařízení a výrobních prostorů kontrolovaných osob za účelem výkonu kontroly,

• c) požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,

• d) při kontrole ověřovat totožnost fyzických osob uvedených v písmenu a) podle občanského průkazu, cestovního pasu, popřípadě služebního průkazu státního zaměstnance^33),

• e) požadovat na kontrolovaných osobách, aby v určených lhůtách předložily originální doklady, popřípadě tyto doklady úředně ověřené a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky materiálů, látek nebo výrobků (dále jen „doklady“) potřebné ke kontrole,

• f) pořizovat kopie části dokladů nebo výpisy z dokladů pro potřebu doložení neplnění nebo nedostatečného plnění povinností zjištěných při výkonu kontroly; za tím účelem použít technické prostředky na zhotovení fotodokumentace, obrazových nebo zvukových záznamů,

• g) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení

• 1. zajišťovat doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů,

• 1. odebírat k rozboru nezbytně nutné množství vzorků materiálů, látek nebo výrobků (dále jen „kontrolní vzorek“); jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit,

• 1. nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí,

• h) dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti související s vykonávanou kontrolou^34),

• i) nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje,

• j) vydat rozhodnutí o zákazu

• 1. používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců nebo dalších fyzických osob zdržujících se s vědomím kontrolované osoby v jejích prostorech, a to až do doby odstranění závady, s výjimkou pevných trakčních zařízení a trakčních vozidel na drahách a ve veřejné silniční dopravě, lodí a letadel; za tím účelem mohou nařídit, aby přítomné fyzické osoby ihned opustily prostory, ve kterých je bezprostředně ohrožena jejich bezpečnost. Vyžaduje-li to nebezpečí hrozící z prodlení, lze rozhodnutí oznámit ústně; odvolání nemá odkladný účinek. Jestliže bylo rozhodnutí oznámeno ústně, musí jej inspektor uvést v dílčím protokolu [§ 8 písm. h)]. Rozhodnutí o vydaném zákazu musí být oznámeno kontrolované osobě písemně bez zbytečného odkladu po dni oznámení ústního rozhodnutí,

• 1. práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců, je-li vykonávána v rozporu se zvláštním právním předpisem^35),

• k) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních; mohou rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik^36),

• l) ukládat fyzické osobě jménem orgánu inspekce práce pořádkovou pokutu za nesplnění povinností kontrolované osoby (§ 9),

• m) používat telekomunikační zařízení kontrolované osoby v případech, kdy je jejich použití nezbytné k výkonu kontroly,

• n) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností^37).

(2) Průkaz inspektora [§ 4 odst. 1 písm. f)] je dokladem o pověření k výkonu kontrolní činnosti.

§ 8

Povinnosti inspektora

Inspektor je povinen

• a) prokázat se při výkonu kontroly svým průkazem inspektora [§ 4 odst. 1 písm. f)],

• b) informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o zahájení kontroly, jestliže u kontrolované osoby působí,

• c) chránit práva a právem chráněné zájmy kontrolované osoby,

• d) zachovávat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podal podnět k provedení kontroly,

• e) zabezpečit řádnou ochranu pořízených kopií částí dokladů a jejich výpisů a zajištěných originálních dokladů proti ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití,

• f) vrátit neprodleně kontrolované osobě zajištěné doklady, pominou-li důvody jejich zajištění; o pořízení kopií částí dokladů a pořízených výpisech provést záznam do protokolu o provedené kontrole,

• g) zjistit při kontrole skutečný stav a doložit kontrolní zjištění,

• h) pořídit o výsledku kontroly dílčí protokol [§ 7 odst. 1 písm. j) bod 1] a protokol; dílčí protokol musí být součástí protokolu,

• i) seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu a předat jí jeho stejnopis; seznámení s protokolem potvrzuje kontrolovaná osoba podpisem protokolu. Odmítne-li se kontrolovaná osoba seznámit se s protokolem nebo seznámení s ním potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu,

• j) zachovávat mlčenlivost o osobních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při výkonu kontroly dověděl.

§ 9

(1) Kontrolovaná osoba je povinna vytvořit podmínky k výkonu kontroly, je povinna poskytnout součinnost odpovídající oprávněním inspektora podle § 7. Fyzická osoba nemá povinnost podle § 7 odst. 1 písm. c), jestliže by jejím splněním způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým^38).

(2) Kontrolovaná osoba je povinna v nezbytném rozsahu odpovídajícím povaze své činnosti a technickému vybavení poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly.

(3) Oprávnění zaměstnanci, popřípadě zástupci kontrolované osoby jsou povinni na žádost inspektorů dostavit se v určeném termínu k projednání výsledků kontroly.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘESTUPKY A SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH OSOB

Přestupky

§ 10

Přestupky na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 62, 277, 279, 280, 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

§ 11

Přestupky na úseku rovného zacházení

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že

• a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,

• b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),

• c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,

• d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu^39).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.

§ 12

Přestupky na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč.

§ 13

Přestupky na úseku odměňování zaměstnanců

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku odměňování zaměstnanců tím, že

• a) neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci,

• b) neposkytne zaměstnanci mzdu^6) nebo plat^7), alespoň ve výši minimální mzdy^40), popřípadě minimálního mzdového tarifu^41) nebo plat ve stanovené výši,

• c) neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu^6) nebo plat^7) nebo některou její složku,

• d) neposkytne zaměstnanci mzdu^6) nebo plat^7) nebo náhradní volno za práci přesčas,

• e) neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,

• f) neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci^41),

• g) neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,

• h) poskytne zaměstnanci složku platu^7), kterou právní předpisy neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy^6) nebo platu^7), na kterou mu nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy nedovolují,

• i) provede ze mzdy^6) nebo platu^7) zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy^6) nebo platu^7) jiné než stanovené srážky,

• j) neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost^42) nebo ji neposkytne ve stanovené výši,

• k) nezajistí podmínky stanovené pro normování práce^43), ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,

• l) odmění zaměstnance v rozporu s § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku práce,

• m) neposkytne zaměstnanci odměnu^44) za vykonanou práci podle dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

(2) Za přestupek podle odstavce 1

• a) písm. a) a j) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,

• b) písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,

• c) písm. b), c), f), g), i), l) a m) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 14

Přestupky na úseku náhrad

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku náhrad tím, že neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy^6) nebo platu^7) nebo náhradu výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

§ 15

Přestupky na úseku pracovní doby

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovní doby tím, že

• a) nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^45),

• b) nezajistí splnění podmínek při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^46),

• c) uplatňuje-li pružnou pracovní dobu, nestanoví v pracovním řádu^47) podmínky pro její uplatňování,

• d) započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní době v rozporu se zvláštním právním předpisem^48),

• e) nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,

• f) nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců pečujících o děti,

• g) neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku,

• h) odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby dobu na jídlo a oddech,

• i) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^49),

• j) nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných než stanovených případech^50),

• k) zahrne nesprávně svátky do pracovní doby,

• l) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek v týdnu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^51),

• m) nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^52),

• n) nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s § 95 zákoníku práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se zákonem o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě^45),

• o) nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s § 93 odst. 2 zákoníku práce,

• p) nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce^53),

• q) vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec vyplývající ze zákoníku práce,

• r) poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 1 rok prací přesčas,

• s) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) prací přesčas^53),

• t) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) prací v noci^54)^,^55), nejde-li o jejich výchovu k povolání,

• u) nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^54),

• v) nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených případech vyšetřen lékařem^56),

• w) neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizaci práce v noci,

• x) nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.

(2) Za přestupek podle odstavce 1

• a) písm. c), d), f) a w) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,

• b) písm. m), n), u) a x) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,

• c) písm. g), i), j), k), l), q), r), t) a v) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,

• d) písm. a), b), e), h), o), p) a s) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 16

Přestupky na úseku dovolené

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku dovolené tím, že poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok, k dovolené za odpracované dny, k dodatkové dovolené nebo další dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

§ 17

Přestupky na úseku bezpečnosti práce

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti práce tím, že

• a) nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích,

• b) neplní informační povinnost stanovenou v § 108 odst. 2 a 3 zákoníku práce,

• c) nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby,

• d) přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na zaměstnance,

• e) nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^36),

• f) nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce,

• g) neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^57),

• h) nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání,

• i) neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^58),

• j) nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),

• k) nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),

• l) nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,

• m) nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),

• n) neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím^10),

• o) nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů,

• p) nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z povolání,

• q) neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené ve zvláštním právním předpise, v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí^59), nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky^59a) a nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu^59b),

• r) neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené ve zvláštním právním předpise a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí^59c),

• s) poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů stanovenou ve zvláštním právním předpise, nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat^60), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru^61), a nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky^62),

• t) nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob,

• u) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob,

• v) nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 322 zákoníku práce,

• w) nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^34),

• x) nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky,

• y) nedoručí inspektorátu oznámení o zahájení prací, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,

• z) neplní povinnost poskytovat koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi součinnost, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,

• za) neplní povinnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi stanovené v § 18 zákona, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

(2) Za přestupek podle odstavce 1

• a) písm. b), c), v), w), x), z) a za) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,

• b) písm. l), m), n), p) a y) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,

• c) písm. a), g), j), k), q), r), s) a t) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,

• d) písm. d), e), f), h), i), o) a u) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 18

Přestupky na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců tím, že

• a) nepřevede těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce devátého měsíce po porodu nebo zaměstnankyni, která kojí, na jinou práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,

• b) poruší postup při vysílání těhotné zaměstnankyně, zaměstnance pečujícího o dítě, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám dlouhodobě soustavně pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), na pracovní cestu nebo postup při přeložení stanovený v § 240 zákoníku práce,

• c) neplní povinnost vyhovět žádosti zaměstnance pečujícího o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám dlouhodobě soustavně pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, přestože jí v tom nebrání vážné provozní důvody,

• d) neposkytne mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji poskytne v rozporu s § 195 až 198 zákoníku práce,

• e) neposkytne přestávky ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 242 zákoníku práce,

• f) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) nepřiměřenými pracemi v rozporu s § 244 až 246 zákoníku práce,

• g) nezabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance^3) v případech stanovených v § 247 zákoníku práce,

• h) při zaměstnávání mladistvých zaměstnanců^3) se neřídí lékařským posudkem.

(2) Za přestupek podle odstavce 1

• a) písm. c) a h) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,

• b) písm. b), d) a g) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,

• c) písm. a), e) a f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

§ 19

Přestupky na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem^63), která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé fyzické osoby.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 20

Přestupky na úseku vyhrazených technických zařízení

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti vyhrazených technických zařízení tím, že

• a) v rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru^64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení^65) nezajistí provedení prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu,

• b) bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru^64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení^65) provádí ve stanovených případech prohlídky, revize nebo zkoušky,

• c) nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole.

(2) Za přestupek podle odstavce 1

• a) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,

• b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,

• c) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč, jakož i zákaz činnosti a odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru.

Přestupky na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti

§ 21

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní dítěti výkon této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 22

(1) Zákonný zástupce dítěte se dopustí přestupku na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní výkon činnosti dítěte bez povolení nebo podmínky povolení poruší.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.

Správní delikty právnických osob

§ 23

Správní delikty právnických osob na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 62, 277, 279, 280, 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

§ 24

Správní delikty právnických osob na úseku rovného zacházení

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku rovného zacházení tím, že

• a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,

• b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),

• c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,

• d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu^39).

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.

§ 25

Správní delikty právnických osob na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč.

§ 26

Správní delikty právnických osob na úseku odměňování zaměstnanců

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců tím, že

• a) neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci,

• b) neposkytne zaměstnanci mzdu^6) nebo plat^7), alespoň ve výši minimální mzdy^40), popřípadě minimálního mzdového tarifu^41) nebo plat ve stanovené výši,

• c) neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu^6) nebo plat^7) nebo některou její složku,

• d) neposkytne zaměstnanci mzdu^6) nebo plat^7) nebo náhradní volno za práci přesčas,

• e) neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,

• f) neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci^41),

• g) neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,

• h) poskytne zaměstnanci složku platu^7), kterou právní předpisy neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy^6) nebo platu^7), na kterou mu nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy nedovolují,

• i) provede ze mzdy^6) nebo platu^7) zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy^6) nebo platu^7) jiné než stanovené srážky,

• j) neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost^42) nebo ji neposkytne ve stanovené výši,

• k) nezajistí podmínky stanovené pro normování práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,

• l) odmění zaměstnance v rozporu s § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku práce,

• m) neposkytne zaměstnanci odměnu^42) za vykonanou práci podle dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1

• a) písm. a) a j) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,

• b) písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,

• c) písm. b), c), f), g), i), l) a m) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 27

Správní delikty právnických osob na úseku náhrad

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku náhrad tím, že neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy^6) nebo platu^7) nebo náhradu výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

§ 28

Správní delikty právnických osob na úseku pracovní doby

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovní doby tím, že

• a) nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^45),

• b) nezajistí splnění podmínek při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^46),

• c) uplatňuje-li pružnou pracovní dobu, nestanoví v pracovním řádu^47) podmínky pro její uplatňování,

• d) započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní době v rozporu se zvláštním právním předpisem^48),

• e) nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,

• f) nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců pečujících o děti,

• g) neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku,

• h) odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby dobu na jídlo a oddech,

• i) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^49),

• j) nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných než stanovených případech^50),

• k) zahrne nesprávně svátky do pracovní doby,

• l) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek v týdnu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^51),

• m) nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^52),

• n) nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s § 95 zákoníku práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se zákonem o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě^45),

• o) nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s § 93 odst. 2 zákoníku práce,

• p) nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce^53),

• q) vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec vyplývající ze zákoníku práce,

• r) poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 1 rok, prací přesčas,

• s) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) prací přesčas^53),

• t) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) prací v noci^54)^,^55), nejde-li o jejich výchovu k povolání,

• u) nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^54),

• v) nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených případech vyšetřen lékařem^56),

• w) neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizaci práce v noci,

• x) nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1

• a) písm. c), d), f) a w) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,

• b) písm. m), n), u) a x) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,

• c) písm. g), i), j), k), l), q), r), t) a v) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,

• d) písm. a), b), e), h), o), p) a s) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 29

Správní delikty právnických osob na úseku dovolené

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku dovolené tím, že poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok, k dovolené za odpracované dny, k dodatkové dovolené nebo další dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

§ 30

Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti práce

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti práce tím, že

• a) nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích,

• b) neplní informační povinnost stanovenou v § 108 odst. 2 a 3 zákoníku práce,

• c) nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby,

• d) přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na zaměstnance,

• e) nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^36),

• f) nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce,

• g) neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^57),

• h) nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání,

• i) neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^58),

• j) nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),

• k) nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),

• l) nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,

• m) nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),

• n) neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím^10),

• o) nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů,

• p) nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z povolání,

• q) neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené ve zvláštním právním předpise, v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí^59), nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky^59a) a nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu^59b),

• r) neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené ve zvláštním právním předpise a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí^59c),

• s) poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů stanovenou ve zvláštním právním předpise, nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat^60), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru^61), a nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky^62),

• t) nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob,

• u) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob,

• v) nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 322 zákoníku práce,

• w) nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^34),

• x) nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky,

• y) nedoručí inspektorátu oznámení o zahájení prací, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,

• z) neplní povinnost poskytovat koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi součinnost, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,

• za) neplní povinnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi stanovené v § 18 zákona, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

(2) Za správní delikt podle odstavce 1

• a) písm. b), c), v), w), x), z) a za) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,

• b) písm. l), m), n), p) a y) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,

• c) písm. a), g), j), k), q), r), s) a t) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,

• d) písm. d), e), f), h), i), o) a u) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 31

Správní delikty právnických osob na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců tím, že

• a) nepřevede těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce devátého měsíce po porodu nebo zaměstnankyni, která kojí, na jinou práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,

• b) poruší postup při vysílání těhotné zaměstnankyně, zaměstnance pečujícího o dítě, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám dlouhodobě soustavně pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), na pracovní cestu nebo postup při přeložení stanovený v § 240 zákoníku práce,

• c) neplní povinnost vyhovět žádosti zaměstnance pečujícího o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám dlouhodobě soustavně pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, přestože jí v tom nebrání vážné provozní důvody,

• d) neposkytne mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji poskytne v rozporu s § 195 až 198 zákoníku práce,

• e) neposkytne přestávky ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 242 zákoníku práce,

• f) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) nepřiměřenými pracemi v rozporu s § 244 až 246 zákoníku práce,

• g) nezabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance^3) v případech stanovených v § 247 zákoníku práce,

• h) při zaměstnávání mladistvých zaměstnanců^3) se neřídí lékařským posudkem.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1

• a) písm. c) a h) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,

• b) písm. b), d) a g) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,

• c) písm. a), e) a f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

§ 32

Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem^63), která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé fyzické osoby.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

§ 33

Správní delikty právnických osob na úseku vyhrazených technických zařízení

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku vyhrazených technických zařízení tím, že

• a) v rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru^64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení^65) nezajistí provedení prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu,

• b) bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru^64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení^65) provádí ve stanovených případech prohlídky, revize nebo zkoušky,

• c) nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1

• a) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,

• b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,

• c) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč, jakož i zákaz činnosti a odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru.

§ 34

Správní delikt na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní dítěti výkon této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

Společná ustanovení o přestupcích a správních deliktech právnických osob

§ 35

(1) Přestupky nebo správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává inspektorát; jestliže kontrolu vykonal úřad, projednává je úřad.

(2) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení o odpovědnosti a postihu právnické osoby^66).

(3) Právnické osobě nelze uložit pokutu za správní delikt, byla-li jí již za totéž porušení právního předpisu uložena pokuta nebo jiná majetková sankce jiným orgánem podle zvláštního právního předpisu^67).

§ 36

(1) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k jejím poměrům, k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(2) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, uplynul-li 1 rok od zahájení řízení, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

§ 37

(1) Pokuty vybírá a vymáhá příslušný celní úřad.

(2) Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu^69).

(3) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST PÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Společná ustanovení

§ 38

Působnost ministerstva

Ministerstvo

• a) schvaluje roční program kontrolních akcí [§ 4 odst. 1 písm. c)],

• b) koordinuje kontrolní priority; za tím účelem spolupracuje se státním zdravotním dozorem^27),

• c) v případech hodných zvláštního zřetele je oprávněno určit rozsah a počet kontrolních akcí v ročním programu těchto akcí [§ 4 odst. 1 písm. c)],

• d) přezkoumává správní rozhodnutí vydaná úřadem v prvním stupni,

• e) shromažďuje a projednává podněty příslušných odborových orgánů, organizací zaměstnavatelů týkající se kontroly podle tohoto zákona,

• f) je vůči úřadu nadřízeným služebním úřadem v organizačních věcech státní služby a služebních vztazích státních zaměstnanců.

§ 39

Průkazy inspektorů

Vzor a provedení průkazu inspektorů podle § 4 odst. 1 písm. f) stanoví ministerstvo vyhláškou.

Kontrolní činnost

§ 40

(1) Inspektorát a úřad jsou oprávněny výjimečně přibrat k účasti na výkonu kontroly specializovaného odborníka. Odborník podle věty první nesmí být vůči kontrolované osobě podjatý; na výkonu kontroly se podílí tím, že pomáhá inspektorovi, nesmí se seznamovat s utajovanými skutečnostmi^37) a je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, s nimiž se seznámil při kontrole, a to i po skončení činnosti pro inspektorát, popřípadě úřad.

(2) Kontrolovaná osoba je povinna umožnit specializovanému odborníku, aby se podílel spolu s inspektorem na výkonu kontroly.

§ 41

(1) Kontrolovaná osoba může písemně požádat o přezkoumání protokolu, a to do 5 pracovních dnů ode dne seznámení se s protokolem [§ 8 písm. h)], nestanoví-li inspektor lhůtu delší. Inspektor přezkoumá protokol a o výsledku kontrolovanou osobu písemně vyrozumí.

(2) Proti výsledku přezkoumání podle odstavce 1 může kontrolovaná osoba do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byla o výsledku vyrozuměna, podat námitky k vedoucímu inspektorovi, který o námitkách rozhodne; jestliže kontrolu vykonal úřad, rozhodne o námitkách generální inspektor.

(3) Rozhodnutím o námitkách podle odstavce 2 může být výsledek přezkoumání protokolu podle odstavce 1 změněn nebo zrušen, jinak se námitky zamítnou. Při zrušení výsledku přezkoumání protokolu vedoucí inspektor, a jestliže kontrolu vykonal úřad, generální inspektor zajistí došetření věci.

(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 3 nelze podat další námitky.

(5) Ten, kdo o námitkách proti přezkoumání výsledku protokolu rozhoduje, může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty podle odstavce 2, bylo-li o to požádáno do 3 pracovních dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a námitky byly zároveň podány.

§ 42

(1) Fyzické osobě, která zavinila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle § 9, může být uložena pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč; pořádková pokuta může být uložena rovněž za nesplnění povinnosti podle § 6 odst. 2 věty druhé.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani v nově určené lhůtě; to neplatí v případě odstavce 1 části věty za středníkem.

(3) Řízení o uložení pořádkové pokuty může být zahájeno nejpozději do 1 měsíce ode dne nesplnění povinnosti, jinak možnost ji uložit zaniká.

(4) Pořádková pokuta je příjmem státního rozpočtu.

§ 43

(1) Náklady vzniklé v souvislosti s výkonem kontroly inspektorátu nese inspektorát, vykonává-li kontrolu úřad, nese je úřad.

(2) Náklady vzniklé v souvislosti s výkonem kontroly kontrolované osobě nese tato osoba. Za kontrolní vzorek [§ 7 odst. 1 písm. g) bod 2] odebraný pro účely kontroly uhradí kontrolované osobě inspektorát nebo úřad, jestliže vykonal kontrolu, částku ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba materiály, látky nebo výrobky běžně na trhu prodává nebo za kterou je pořídila^70), jestliže o náhradu požádá do 6 kalendářních měsíců po odebrání; jinak právo na úhradu zaniká. Náklady vzniklé v souvislosti s uplatněním oprávnění inspektorů podle § 7 odst. 1 písm. m) uhradí kontrolované osobě inspektorát, jestliže o to kontrolovaná osoba požádá, jestliže vykonal kontrolu úřad, uhradí je úřad. Pro podání žádosti a zánik práva na úhradu platí věta druhá.

(3) Odpovědnost za škodu vzniklou kontrolovaným osobám v souvislosti s výkonem kontroly se řídí zvláštním právním předpisem^71).

§ 44

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, řídí se postup při výkonu kontroly podle tohoto zákona částí třetí zákona o státní kontrole^72).

§ 45

Pracovištěm kontrolované osoby se pro účely tohoto zákona rozumí místa určená nebo obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby. Za činnost kontrolované osoby se považuje zajišťování výroby nebo poskytování služeb, jakož i jiná činnost vykonávaná podle zvláštních právních předpisů.

Přechodná ustanovení

§ 46

Kontroly a správní řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona inspektoráty bezpečnosti práce, Českým úřadem bezpečnosti práce, úřady práce nebo ministerstvem se dokončí podle dosavadních právních předpisů v působnosti inspektorátů, pokud kontrolu a správní řízení zahájil inspektorát bezpečnosti práce nebo úřad práce, a v působnosti úřadu, pokud kontrolu a správní řízení zahájil Český úřad bezpečnosti práce nebo ministerstvo.

§ 47

(1) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v Českém úřadu bezpečnosti práce přechází na úřad^73).

(2) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v inspektorátech bezpečnosti práce přechází z

• a) Inspektorátu bezpečnosti práce pro hlavní město Prahu na inspektorát pro hlavní město Prahu^73),

• b) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Středočeský kraj na inspektorát pro Středočeský kraj^73),

• c) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu na inspektorát pro Jihočeský kraj a kraj Vysočina^73),

• d) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj na inspektorát pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj^73),

• e) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj na inspektorát pro Ústecký kraj a Liberecký kraj^73),

• f) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj na inspektorát pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj^73),

• g) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj na inspektorát pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj^73),

• h) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj na inspektorát pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj^73).

(3) Výkon práv a závazků Českého úřadu bezpečnosti práce přechází na úřad. Výkon práv a závazků inspektorátů bezpečnosti práce přechází na inspektoráty podle odstavce 2.

(4) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v úřadech práce, k jejichž pracovním úkolům patří kontrola nad dodržováním povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, s výjimkou pracovněprávních předpisů o zaměstnanosti a pracovněprávních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, přechází dnem 1. července 2005 z úřadů práce na inspektoráty podle odstavce 2. Úřad práce dohodne se zaměstnancem v úřadu práce podle věty první, na který inspektorát výkon jeho práv a povinností z pracovněprávních vztahů přejde.

(5) Úřad práce na základě dohody podle odstavce 4 provede delimitaci zaměstnanců v úřadech práce podle odstavce 4 věty první na inspektoráty podle odstavce 2. Takto provedená delimitace je závazná.

(6) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 4 nejpozději do 30. dubna 2005, stanoví počty a pravidla delimitace zaměstnanců v úřadech práce na inspektoráty podle odstavce 2 na návrh ředitele úřadu práce ministerstvo.

§ 48

Do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona jmenuje a odvolává^74) generálního inspektora a vedoucího inspektora ministr práce a sociálních věcí; vedoucího inspektora jmenuje a odvolává po projednání s generálním inspektorem.

Závěrečná ustanovení

§ 49

Zrušují se Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce.

§ 50

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2005, s výjimkou ustanovení § 47 odst. 4 až 6, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Zaorálek v. r.

Paroubek v. r.

Příloha k zákonu č. 251/2005 Sb.

Označení, sídla a působnost oblastních inspektorátů práce

• 1. Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze vykonává působnost v hlavním městě Praze

• 1. Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze vykonává působnost ve Středočeském kraji

• 1. Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích vykonává působnost v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina

• 1. Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni vykonává působnost v Plzeňském kraji a v Karlovarském kraji

• 1. Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem vykonává působnost v Ústeckém kraji a v Libereckém kraji

• 1. Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové vykonává působnost v Královéhradeckém kraji a v Pardubickém kraji

• 1. Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně vykonává působnost v Jihomoravském kraji a Zlínském kraji

• 1. Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě vykonává působnost v Moravskoslezském kraji a Olomouckém kraji

^1) § 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

^2) § 18 odst. 1 zákoníku práce.

^3) § 274 odst. 2 zákoníku práce.

^3a) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

^4) § 11 odst. 2 zákoníku práce. § 121 až 124 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

^5) § 20 zákoníku práce.

^6) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.

^7) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

^8) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

^9) Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.

^10) § 133c zákoníku práce. Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.

^11) Například § 128 občanského soudního řádu, § 11 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, § 9 odst. 1 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

^12) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^13) § 136 odst. 2 zákoníku práce.

^14) Například nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.

^15) § 137 písm. a) zákoníku práce.

^16) Například živnostenský zákon.

^17) § 137 písm. b) zákoníku práce.

^18) § 137 písm. c) zákoníku práce.

^19) § 3 a 4 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).

^20) § 65 odst. 1 a 2 školského zákona.

^21) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^22) § 81 až 83 a § 96 služebního zákona.

^23) Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2000 Sb.

^24) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

^25) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

^26) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

^27) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^28) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^29) § 54, 53a a 58 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.

^30) § 36 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Vyhláška č. 273/1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení.

^31) Například § 42 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.

^32) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^33) § 194 služebního zákona.

^34) § 18 odst. 1 a § 136a zákoníku práce.

^35) § 83 odst. 6, § 96, 99, § 166 odst. 1 zákoníku práce.

^36) § 132a zákoníku práce.

^37) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^38) § 116 a 117 občanského zákoníku.

^39) § 25c odst. 7 zákoníku práce.

^40) § 111 odst. 3 a 4 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.

^41) Nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů.

^42) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., ve znění zákona č. 217/2000 Sb. § 19 zákona č. 143/1992 Sb., ve znění zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb.

^43) § 16 zákona č. 1/1992 Sb., ve znění zákona č. 217/2000 Sb.

^44) § 239b zákoníku práce.

^45) Zákon č. 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě.

^46) § 85 odst. 3 zákoníku práce.

^47) § 82 zákoníku práce.

^48) § 85c odst. 1 a 3 zákoníku práce.

^49) § 90 zákoníku práce.

^50) § 91 zákoníku práce.

^51) § 92 zákoníku práce.

^52) § 94 zákoníku práce.

^53) § 83 odst. 6, § 96 odst. 1 a 2 zákoníku práce.

^54) § 99 zákoníku práce.

^55) § 166 odst. 1 zákoníku práce.

^56) § 99 odst. 4 zákoníku práce.

^57) Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.

^58) § 133b zákoníku práce. Nařízení vlády č. 11/2002 Sb.

^59) Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.

^59a) Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

^59b) Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.

^59c) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

^60) Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.

^61) Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.

^62) Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.

^63) § 134b zákoníku práce. Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.

^64) § 6a odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona č. 159/1992 Sb.

^65) § 6b a 6c zákona č. 174/1968 Sb., ve znění zákona č. 124/2000 Sb. Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění bezpečnosti práce, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.

^66) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

^67) Například § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

^68) § 1 odst. 1 písm. e) zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

^69) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^70) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

^71) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

^72) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

^73) § 251c zákoníku práce.

^74) § 27 odst. 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.