Nařízení vlády, kterým se vymezuje Ptačí oblast Soutok-Tvrdonicko

§ 1

Předmět úpravy

(1) Vymezuje se Ptačí oblast Soutok-Tvrdonicko (dále jen „ptačí oblast“).

(2) Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace čápa bílého (Ciconia ciconia), včelojeda lesního (Pernis apivorus), luňáka hnědého (Milvus migrans), luňáka červeného (Milvus milvus), orla královského (Aquila heliaca), raroha velkého (Falco cherrug), ledňáčka říčního (Alcedo atthis), žluny šedé (Picus canus), strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) a lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) a jejich biotopy.

(3) Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků podle odstavce 2 v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany.

§ 2

Vymezení ptačí oblasti

(1) Ptačí oblast se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálních územích Břeclav, Hodonín, Kostice, Lanžhot, Mikulčice, Moravská Nová Ves, Poštorná, Tvrdonice a Týnec na Moravě.

(2) Územní vymezení a popis hranice ptačí oblasti jsou obsaženy v příloze č. 1 k tomuto nařízení, orientační grafické znázornění oblasti je obsaženo v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

(3) Mapové podklady v měřítku 1 : 25 000, v nichž je zakresleno území ptačí oblasti, jsou uloženy v ústředním seznamu ochrany přírody^1) a v elektronické podobě na Ministerstvu životního prostředí, Krajském úřadu Jihomoravského kraje, Správě Chráněné krajinné oblasti Pálava a obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, v jejichž správním obvodu se ptačí oblast nachází.

§ 3

Činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody

(1) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody^2) lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné^3) území obcí

• a) provádět mýtní a předmýtní těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v lesních porostech ve vzdálenosti menší než 200 m od známých obsazených hnízd včelojeda lesního v době od 1. května do 15. srpna, luňáka hnědého v době od 1. dubna do 31. července, luňáka červeného v době od 15. března do 30. června a raroha velkého v době od 1. února do 15. června a ve vzdálenosti menší než 300 m od známých obsazených hnízd orla královského v době od 15. února do 31. července,

• b) provádět péči o lesní porosty ve vzdálenosti menší než 200 m od známých obsazených hnízd včelojeda lesního v době od 1. května do 30. května, luňáka hnědého v době od 1. dubna do 30. května, luňáka červeného v době od 15. března do 30. května a raroha velkého v době od 1. února do 30. května a ve vzdálenosti menší než 300 m od známých obsazených hnízd orla královského v době od 15. února do 30. května,

• c) provádět mýtní a předmýtní těžby v lesních porostech se zastoupením dubu 50 % a více, starších 80 let, v lesních porostech se zastoupením jasanu 50 % a více, starších 60 let, v lesních porostech s účastí javoru babyky, habru a lípy, jejichž součet zastoupení činí 50 % a více, starších 50 let, v lesních porostech s účastí vrby a topolu, jejichž součet zastoupení činí 50 % a více, starších 30 let, v období od 16. dubna do 31. července,

• d) regulovat nebo provádět úpravu vodních toků nebo provádět jiné vodohospodářské úpravy neregulovaných úseků koryt vodních toků Dyje a Kyjovky,

• e) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití^4),

• f) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je ptačí oblast zřízena,

• g) provádět mýtní a předmýtní těžby, které nebyly umístěny ve schváleném lesním hospodářském plánu nebo v převzaté lesní hospodářské osnově.

(2) Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není třeba

• a) k činnostem podle odstavce 1 v případě opatření, jimiž se předchází nebo brání působení škodlivých činitelů na les, a v případě opatření při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese podle zvláštního právního předpisu^5),

• b) k činnostem podle odstavce 1 písm. g), jestliže byly tyto těžby oznámené nejméně 15 dnů předem příslušnému orgánu ochrany přírody a pro těžby, které nepodléhají oznamovací povinnosti podle zvláštního právního předpisu^6),

• c) k činnostem podle odstavce 1 písm. f), jestliže se jedná o postup v souladu s manipulačními řády vodních děl^7),

• d) k činnostem podle odstavce 1 písm. e), pokud tyto činnosti podléhají rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu^8) a příslušný orgán ochrany přírody k němu vydal stanovisko,

• e) k činnostem podle odstavce 1, jestliže se jedná o činnosti prováděné dle zvláštních právních předpisů^9) na území stanoveného dobývacího prostoru a výhradních ložisek.

(3) Lokalizaci známých obsazených hnízd a hnízdišť, uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), sdělí písemně vlastníkům dotčených lesních pozemků příslušný orgán ochrany přírody před počátkem nebo v průběhu doby omezení těžební činnosti.

§ 4

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Předseda vlády:

v z. Ing. Jahn v. r.

místopředseda vlády

Ministr životního prostředí:

RNDr. Ambrozek v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 26/2005 Sb.

Územní vymezení a popis hranice Ptačí oblasti Soutok-Tvrdonicko

Nejjižnějším bodem ptačí oblasti je soutok řek Moravy a Dyje. Od něj vede hranice ptačí oblasti po státní hranici České republiky se Slovenskou republikou středem řeky Moravy proti jejímu proudu (tj. zhruba severovýchodním směrem) až po vtok starého koryta Moravy (Stará Morava neboli Salajka) pod Hodonínem (cca 100 m pod říčním km 99). Odtud vede hranice po pravém (západním) břehu Staré Moravy proti proudu až k ústí suchého přepouštěcího povodňového kanálu. Odtud se hranice prudce stáčí k jihu a vede po pravém (západním) břehu kanálu vedoucího k jihu (po cca 750 m tento kanál kopíruje západní okraj lesa). Poblíž kóty 159,8 se hranice prudce stáčí k západu až severozápadu a vede dále po pravém břehu tohoto kanálu až k jeho napojení s řekou Kyjovkou. Zde hranice kříží řeku Kyjovku a vede k jihozápadu po pravém břehu Kyjovky (od vtoku kanálu pod obcí Lužice až po obec Kostice). V místě mostu přes řeku Kyjovku na zpevněné komunikaci) (jihovýchodně od obce Kostice) hranice uhýbá cca 150 m k severozápadu a vede po této komunikaci, tvořící zároveň hráz Kostického rybníka. Po těchto 150 m tvoří hranici dále směrem k jihozápadu cesta) podél severozápadního břehu Kostického rybníka. Od jižního cípu rybníka (v místě, kde se cesta stýká s Kyjovkou) překračuje hranice východojihovýchodním směrem řeku Kyjovku směrem k ústí kanálu (levostranného přítoku řeky Kyjovky) a odtud hranice vede cca 500 m jihovýchodním směrem podél levého (jižního) břehu tohoto kanálu až k okraji lesa. Odtud vede hranice jižním směrem podél vnějšího (pravého, západního) břehu kanálu, tvořícího zároveň okraj lesa, až po mostek na tzv. Anglické aleji (cestě). Odtud pokračuje hranice směrem k jihozápadu po Anglické cestě, po cca 350 m, kdy vede (cesta i hranice PO) přes bývalé (dnes převážně ruderalizované či rozorané) louky (trať „Za jízdou“), přichází hranice opět na kraj lesa. Hranice ptačí oblasti odtud dále pokračuje lesem po Anglické cestě dalších asi 450 m jihozápadním směrem, přičemž přechází železniční trať Lanžhot-Brodské, pak hranice pokračuje po Anglické cestě dalších 50 m jihozápadně a pak 180 m jižně, až k vodoteči, tzv. Čistému neboli Čtvrtému járku. Odtud vede hranice po pravém (severním) břehu Čistého járku směrem západním a jihozápadním, přičemž podchází pod dálnicí D2, až k silnici**) II/425 Kúty-Lanžhot. Po západním okraji této silnice vede hranice ptačí oblasti cca 500 m směrem severoseverozápadním k městu Lanžhot až po most přes řeku Kyjovku. Za ním tvoří hranici opět pravý břeh řeky Kyjovky - směrem po proudu (k jihozápadu) až po okraj lesa (trať Vysoké). Podél západního okraje lesa pokračuje hranice jihozápadním směrem cca 400 m k potoku Svodnice, dále hranice vede severozápadním směrem podél levého (východního) břehu potoka Svodnice. Od mostku U Šulákových vrat vede po polní cestě k severu okolo jezírek, za nimi podél jejich severního okraje západním směrem k levému břehu Svodnice a pokračuje po tomto břehu dále proti proudu. V místě rozvětvení Svodnice na dva přítoky (mezi tratěmi Zadní hrúd, Louky u lesa a Podsedky) pokračuje hranice západnější (tzn. pravou) větví po jejím levém (východním) břehu proti proudu směrem k severozápadu až k mostu na železniční trati č. 250 Břeclav-Lanžhot. Odtud vede hranice po jižní straně této železniční trati k jihozápadu, po mostě (tzv. Bratislavský most) překračuje řeku Dyji a pokračuje po železniční trati, přičemž se v oblouku stáčí postupně k severozápadu, severu a severovýchodu až k místu, kde se před dalším mostem přes řeku Dyji (tzv. Vídeňský most) stýkají železniční trati 250 (Břeclav-Lanžhot) a společný úsek tratí 258 Břeclav-Hohenau a 246 Břeclav-Znojmo. Odtud hranice pokračuje po východní straně železniční trati 258 Břeclav-Hohenau - nejprve jihozápadním směrem (překračuje tok odlehčovacího kanálu řeky Dyje), později se železniční trať a zároveň hranice ptačí oblasti obloukovitě stáčí k jihu a později jihovýchodu, až přichází ke státní hranici České republiky a Rakouské republiky (hraniční mezník X40). Dále vede hranice ptačí oblasti po státní hranici mezi Českou republikou a Rakouskou republikou středem řeky Dyje po proudu (tj. zhruba jižním směrem) až k soutoku s řekou Moravou, kde se stýkají státní hranice České republiky, Slovenské republiky a Rakouské republiky.

Vysvětlivky:

*) Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po pozemní komunikaci, je tím vyjádřeno, že vede po hraně silničního pomocného pozemku, a to po hraně směřující dovnitř ptačí oblasti.

**) Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po cestě, je tím vyjádřeno, že vede po okraji cesty, a to okraji směřujícím dovnitř ptačí oblasti.

***) Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po silnici, je tím vyjádřeno, že vede po hraně silničního pomocného pozemku, a to po hraně směřující dovnitř ptačí oblasti.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 26/2005 Sb.

Orientační grafické znázornění Ptačí oblasti Soutok-Tvrdonicko

[image omitted]

^1) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

^2) § 77a odst. 3 písm. v) a § 78 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

^3) § 139a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

^4) § 32 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.

^5) § 32 odst. 1 a 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

^6) § 33 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb.

^7) § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

^8) § 39 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.

^9) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb. a zákona č. 227/2003 Sb. Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 150/2003 Sb.