Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

Typ Vyhláška
Publikace 2005-01-24
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, se mění takto:

„§ 11a

Technické požadavky na ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky

(K § 45 odst. 3 zákona)

(1) Technologickým materiálem na zajištění skládky nesmějí být odpady stanovené v příloze č. 8, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin, s výjimkou využitelných odpadů podle bodu 2 přílohy, je-li jejich použití na skládce dostatečně zdůvodněno v provozním řádu skládky.

(2) Odpady ukládané na skládky jako technologický materiál na zajištění skládky musí splňovat podmínky stanovené pro jednotlivé skupiny skládek v příloze č. 9.

(3) Množství technologického materiálu na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení skládky, které je osvobozeno od placení poplatků, je stanoveno na maximálně 25 % z celkové projektované kapacity skládky. Ve zcela mimořádných případech, odůvodněných bezpečností při provozu skládky, lze stanovit v rámci souhlasu k provozování skládky [§ 78 odst. 2 písm. a)] maximální množství technologického materiálu až na 50 % z celkové projektované kapacity skládky.“.

„(2) Odpady ukládané do podzemních úložišť musí splňovat požadavky zvláštního právního předpisu^7a) stanovené v souladu s § 11 odst. 5.

^7a) Vyhláška č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 12a

Obsah plánu úprav skládky

[K § 14 odst. 5 písm. d) zákona]

Plán úprav skládky obsahuje:

„(3) Doklad, který osvědčuje splnění podmínek a kritérií pro uvádění baterií a akumulátorů na trh podle § 31 odst. 5 a 6 zákona, musí obsahovat:

^10a) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.

^10b) § 2 písm. f) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(2) Limity znečištění vypouštěných odpadních vod z výroby oxidu titaničitého a způsob jejich monitorování jsou stanoveny zvláštním právním předpisem^10c). Způsob omezování vypouštění odpadních vod z výroby oxidu titaničitého stanoví výrobce v plánu odpadového hospodářství.

(3) Emisní limity látek znečišťujících ovzduší z výroby oxidu titaničitého a způsob jejich monitorování jsou stanoveny zvláštním právním předpisem^10d). Způsob omezování vypouštění látek znečišťujících ovzduší z výroby oxidu titaničitého stanoví výrobce v plánu odpadového hospodářství.

(4) Výsledky průběžného monitorování složek životního prostředí znečišťujícími látkami z výroby oxidu titaničitého ohlašuje výrobce oxidu titaničitého spolu s hlášením o druzích, množství odpadů a způsobů nakládání s nimi vždy do 15. února obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle § 39 odst. 2 zákona.

(5) Překročení limitních hodnot emisí látek znečišťujících ovzduší, látek vypouštěných v odpadních vodách a ekotoxicity půdy, stanovených v souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady a v Plánu odpadového hospodářství původce, je výrobce oxidu titaničitého povinen ohlásit neprodleně České inspekci životního prostředí a Ministerstvu životního prostředí.

^10c) Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

^10d) Příloha č. 1 bod 4.6. nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.“.

„§ 17a

Technické požadavky na ukládání odpadů z azbestu na skládky

(K § 35 odst. 3 zákona)

Odpady z azbestu (nebezpečné odpady například katalogových čísel 17 06 01 Izolační materiál s obsahem azbestu a 17 06 05 Stavební materiály obsahující azbest) mohou být ukládány na skládkách kategorií S-OO a S-NO pouze při splnění následujících požadavků:

^10e) § 40 a 41 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 19 a 21 nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. § 5 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

^10f) § 21 odst. 6 písm. c) nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

^10g) § 21 nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

^10h) § 41 zákona č. 258/2000 Sb.“.

„§ 18

Technické požadavky na zařízení ke sběru autovraků a jejich provoz

(K § 37 odst. 9 a § 37b odst. 2)

(1) Zařízení ke sběru autovraků musí splňovat obecné požadavky na zařízení podle § 4 a požadavky na zařízení ke sběru a výkupu odpadů podle § 8 odst. 1 a zvláštních právních předpisů^10i). Zařízení ke sběru autovraků musí být vybaveno v souladu s technickými požadavky stanovenými v bodě 1 přílohy č. 18. Zařízení musí být provozováno podle provozního řádu vypracovaného v souladu s požadavky uvedenými v příloze č. 1 pro skupinu A.

(2) Autovraky s provozními náplněmi, přijaté do zařízení ke sběru autovraků, nesmějí být vršeny na sebe, pokud nejsou umístěny ve stojanech, a nesmějí být skladovány v poloze na boku nebo na střeše. Musí s nimi být manipulováno tak, aby se nemohly poškodit části autovraku obsahující provozní kapaliny (např. olejová vana, palivová nádrž, brzdová potrubí).

(3) Sebrané autovraky a jejich části jsou ze zařízení ke sběru autovraků předávány do zařízení ke zpracování autovraků s takovou četností, aby nedocházelo k překročení kapacity skladů a shromažďovacích míst ve sběrném zařízení.

(4) Provozovatel zařízení ke sběru autovraků vystaví předávající osobě písemné potvrzení o převzetí autovraku s náležitostmi uvedenými v příloze č. 17.

(5) Provozovatel zařízení ke sběru autovraků vede průběžnou evidenci o převzatých autovracích nebo jejich částech a o autovracích nebo jejich částech odeslaných ke zpracování v souladu s § 21 a provozní deník s náležitostmi uvedenými v bodě 10 přílohy č. 1.

(6) Provozovatel zařízení ke sběru autovraků archivuje evidenci o nakládání s těmito odpady po dobu pěti let. Tyto dokumenty předkládá na vyžádání kontrolním orgánům.

§ 19

Technické požadavky na zařízení ke zpracování autovraků a jejich provoz a postup při demontáži a dalším zpracování autovraků

(K § 37 odst. 9 zákona)

(1) Zařízení ke zpracování autovraků musí splňovat obecné požadavky na zařízení podle § 4 a obecné požadavky na skladování odpadů podle § 7, § 14 odst. 1 zákona a zvláštních právních předpisů^10i). Dále musí být vybaveno a musí se v něm dodržovat postupy a způsoby nakládání s autovraky v souladu s technickými požadavky stanovenými v bodě 2 přílohy č. 18. Zařízení musí být provozováno podle provozního řádu, vypracovaného v souladu s požadavky uvedenými v příloze č. 1 pro skupinu B.

(2) Při nakládání s autovraky v zařízení nesmí dojít k úniku provozních náplní (např. z olejové a palivové nádrže, z nádrže pro chlazení a klimatizaci, z brzdového vedení) nebo ke znehodnocení opětovně využitelných částí autovraků. Při skladování autovraků mohou být vršeny autovraky na sebe, pouze pokud již neobsahují provozní náplně nebo pokud jsou umístěny ve stojanech, aby při manipulaci nedošlo k vzájemnému poškození umožňujícímu únik provozních kapalin. Bez dalších technických opatření zabezpečujících stabilitu nesmí být takto skladovány více jak tři autovraky na sobě.

(3) Při demontáži vybraného autovraku se postupuje v souladu s § 37c zákona a v souladu s požadavky a postupy stanovenými v bodě 2 přílohy č. 18 takto:

(4) Zpracovatel autovraků vede průběžnou evidenci o převzatých autovracích a o způsobech jejich zpracování v souladu s § 21 a vede provozní deník zařízení s náležitostmi uvedenými v bodě 10 přílohy č. 1. Vedle evidence odpadů vede srovnatelným způsobem průběžnou evidenci materiálů a částí k opětovnému použití. V evidenci vybraných autovraků je zpracovatel povinen vést identifikační číslo každého převzatého vozidla VIN (vehicle identification number).

(5) Zpracovatel vybraných autovraků archivuje evidenci o převzatých vybraných autovracích nebo jejich částech podle odstavce 4 a dokumentaci o dalším nakládání s těmito odpady, materiály a částmi k opětovnému použití po dobu pěti let. Tyto dokumenty předkládá na vyžádání kontrolním orgánům.

(6) Odpady po drcení autovraku nesmějí mít nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona.

^10i) Zákon č. 258/2000 Sb. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb.“.

„§ 19a

Obsah roční zprávy výrobců a akreditovaných zástupců

[K § 37a odst. 4 písm. b) zákona]

Výrobce a akreditovaný zástupce zpracovává roční zprávu o dosažení stanovených cílů při opětovném použití a využití vybraných autovraků z vozidel vlastních značek demontovaných ve stanovených zařízeních výrobce a akreditovaného zástupce v rozsahu a s náležitostmi uvedenými v příloze č. 19A.“.

„(3) Dopravci odpadů zasílají příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností údaje o dopravní firmě na formuláři uvedeném v příloze č. 27.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.