Zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti

(2) Rozklad podaný podnikající právnickou osobou musí obsahovat její označení firmou nebo názvem a identifikačním číslem a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Rozklad musí být datován a podepsán osobou nebo osobami, které jsou oprávněny za podnikatele jednat.

(3) V rozkladu musí být dále uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, čeho se účastník řízení domáhá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo jiná nesprávnost napadeného rozhodnutí. Rozklad nelze podat pouze proti odůvodnění rozhodnutí.

(4) Pokud rozklad nemá předepsané náležitosti, vyzve Úřad písemně toho, kdo rozklad podal, k odstranění nedostatků. Ve výzvě stanoví lhůtu pro odstranění nedostatků, která nesmí být delší než 15 dnů, a upozorní jej na právní důsledky neodstranění těchto nedostatků [§ 113 odst. 1 písm. c)].

Postup Úřadu před rozhodnutím ředitele Úřadu

§ 128

(1) Úřad rozhodnutím rozklad zamítne, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud

• a) jej podle tohoto zákona nelze podat, nebo

• b) byl podán po uplynutí lhůty podle § 126 odst. 1, nebylo-li její zmeškání podle § 126 odst. 3 prominuto.

(2) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad.

§ 129

(1) Úřad může o rozkladu rozhodnout sám, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud rozkladu vyhoví v plném rozsahu; vyhoví-li Úřad rozkladu, napadené rozhodnutí zruší.

(2) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad.

(3) Nerozhodne-li Úřad o rozkladu podle odstavce 1 nebo podle § 128, předloží jej se svým stanoviskem a s veškerým spisovým materiálem do 15 dnů od doručení rozkladu řediteli Úřadu.

Rozhodnutí ředitele Úřadu v řízení o rozkladu

§ 130

(1) O rozkladu rozhoduje, nejde-li o postup podle § 128 odst. 1 nebo § 129 odst. 1, ředitel Úřadu na základě návrhu rozkladové komise.

(2) Členy rozkladové komise jmenuje a odvolává ředitel Úřadu. Rozkladová komise má nejméně pět členů. Více než polovina členů komise musí mít ukončené právnické vysokoškolské vzdělání. Člen rozkladové komise musí být držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné a státním občanem České republiky. Rozkladová komise je ustavena vždy na dobu 5 let; předsedou rozkladové komise je vždy jeden z členů této komise po dobu jednoho kalendářního roku. Rozkladová komise může jednat, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů; usnesení se přijímá nadpoloviční většinou jejích přítomných členů.

(3) Většinu členů rozkladové komise tvoří zaměstnanci státu zařazení v jiných orgánech státu než v Úřadu; to neplatí pro složení rozkladové komise v řízení podle § 140 odst. 1 písm. a).

(4) Členství v rozkladové komisi končí

• a) uplynutím funkčního období této komise,

• b) odvoláním z funkce,

• c) vzdáním se funkce,

• d) úmrtím nebo prohlášením osoby za mrtvou.

(5) Za činnost v rozkladové komisi nepřísluší jejímu členovi odměna. Úřad může členům rozkladové komise poskytovat náhradu cestovních výdajů podle zákona upravujícího cestovní náhrady^40).

§ 131

(1) Řízení o rozkladu ředitel Úřadu zastaví, je-li dán důvod podle § 113, a napadené rozhodnutí zruší, stalo-li se zastavením řízení bezpředmětným; jinak napadené rozhodnutí potvrdí.

(2) Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší, pokud vyhoví v plném rozsahu rozkladu podanému proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu.

(3) Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší a věc vrátí k novému projednání a rozhodnutí, pokud

• a) byl napadený výrok vydán v rozporu s právními předpisy, nebo je jinak nesprávný, nebo

• b) je zjištěno, že po vydání rozhodnutí nastaly skutečnosti, které mají vliv na rozhodnutí.

(4) Rozklad ředitel Úřadu zamítne a rozhodnutí potvrdí, pokud neshledá důvod pro postup podle odstavců 1 až 3.

(5) Ředitel Úřadu v odůvodnění rozhodnutí o rozkladu podle odstavce 3 vysloví též právní názor, kterým je při novém projednání věci Úřad vázán, pokud se tento právní názor vlivem změny právního stavu nebo skutkových okolností nestane bezpředmětným. V novém řízení může Úřad využít podkladů původního rozhodnutí, včetně podkladů rozhodnutí o rozkladu, nevylučuje-li to důvod nového řízení. Proti rozhodnutí vydanému v novém řízení lze podat rozklad, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

(6) Ředitel Úřadu o rozkladu rozhodne do 3 měsíců ode dne doručení rozkladu.

§ 132

Dnem právní moci rozhodnutí o rozkladu podle § 129 odst. 1 anebo § 131 odst. 2 nebo 3 se platnost osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, která v důsledku napadeného rozhodnutí zanikla, obnoví. Současně s rozhodnutím o rozkladu se účastníkovi řízení zašle zpět jeho osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo doklad, odevzdané podle § 66 odst. 1 písm. b), § 68 písm. a) nebo § 87 odst. 1 písm. a); doba platnosti osvědčení nebo dokladu zůstává zachována.

Hlava IV

Soudní přezkum a závěrečné ustanovení

§ 133

(1) Proti rozhodnutí ředitele Úřadu o rozkladu lze podat žalobu podle zvláštního právního předpisu^42) ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Jde-li o rozhodnutí ředitele Úřadu podle § 131 odst. 1, lze žalobu podat jen v případě, že je podle § 113 odst. 4 proti důvodu zastavení řízení přípustný rozklad.

(2) Dokazování se v soudním řízení provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích obsažených ve výsledcích šetření nebo v údajích z evidencí zpravodajských služeb nebo policie. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit mlčenlivosti nelze pouze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo policie; přiměřeně se postupuje i v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem.

(3) Úřad označí okolnosti uvedené v odstavci 2, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti, a předseda senátu rozhodne, že části spisu, k nimž se tyto okolnosti váží, budou odděleny, jestliže činnost zpravodajských služeb nebo policie může být ohrožena nebo vážně narušena; do oddělených částí spisu účastník řízení, jeho zástupce a osoby zúčastněné na řízení nahlížet nemohou. V ostatním nejsou ustanovení zvláštního právního předpisu^42) o dokazování, označování částí spisu a nahlížení do něj dotčena.

§ 134

Není-li v § 125 až 132 stanoveno jinak, použijí se pro řízení o rozkladu obdobně příslušná ustanovení § 89 až 124.

Hlava V

Zmocňovací ustanovení

§ 135

Prováděcí právní předpis stanoví

• a) vzor poučení podle § 58 odst. 5,

• b) vzory a způsob podání žádostí podle § 93 odst. 1 písm. a),

• c) seznam písemností podle § 94 odst. 2 písm. b),

• d) rozsah údajů dotazníku fyzické osoby v případě žádosti podle § 94 odst. 5 a dotazníku v případě žádosti podle § 99 odst. 5,

• e) vzor prohlášení k osobnostní způsobilosti,

• f) vzor dotazníku fyzické osoby podle § 95,

• g) seznam písemností podle § 96 odst. 2 písm. c) a jejich náležitosti a vzor dotazníku podnikatele podle § 97 a

• h) seznam písemností podle § 99 odst. 2 písm. c) a vzor dotazníku podle § 100.

ČÁST PÁTÁ

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY

§ 136

(1) Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti vykonává Úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) V čele Úřadu je ředitel, kterého jmenuje po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti vláda, která ho též odvolává.

(3) Ředitel Úřadu je odpovědný předsedovi vlády nebo pověřenému členovi vlády.

§ 137

Úřad

Úřad jako ústřední správní úřad

• a) rozhoduje o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladu, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem [§ 140 odst. 1 písm. a) a § 141 odst. 1],

• b) vykonává státní dozor v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti (§ 143) a metodickou činnost, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem (§ 143 odst. 5),

• c) zajišťuje zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti,

• d) plní úkoly v oblasti ochrany utajovaných informací v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,

• e) vede ústřední registr a schvaluje zřízení registrů v orgánech státu a u podnikatelů,

• f) ve stanovených případech povoluje poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku,

• g) ke kurýrní přepravě utajovaných informací poskytovaných v rámci mezinárodního styku, s výjimkou utajované informace poskytované podle § 78 odst. 1, vydává na základě písemné žádosti odpovědné osoby kurýrní listy a v odůvodněných případech zajišťuje jejich přepravu,

• h) zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího elektromagnetického vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí,

• i) provádí certifikace technického prostředku, informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínicí komory,

• j) zajišťuje výzkum, vývoj a výrobu národních kryptografických prostředků,

• k) vyvíjí a schvaluje národní šifrové algoritmy a vytváří národní politiku kryptografické ochrany,

• l) zjišťuje kompromitující elektromagnetické vyzařování tam, kde se vyskytují nebo budou vyskytovat utajované informace,

• m) zjišťuje v součinnosti se zpravodajskými službami a policií, zda v jednací oblasti nedochází nedovoleným použitím technických prostředků určených k získávání informací k ohrožení nebo únikům utajovaných informací,

• n) vydává bezpečnostní standardy,

• o) ukládá sankce za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem,

• p) rozhoduje v dalších věcech a plní další úkoly na úseku ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti stanovené tímto zákonem a

• q) vydává Věstník Úřadu, v němž uveřejňuje seznam certifikovaných technických prostředků a seznam orgánů státu a podnikatelů, s nimiž Úřad uzavřel smlouvu podle § 52. Obsah Věstníku Úřadu se zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 138

(1) Úřad je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn

• a) zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona,

• b) vést evidenci porušení ochrany utajovaných informací, evidenci bezpečnostních ředitelů, evidenci fyzických osob a podnikatelů, kteří mají přístup k utajovaným informacím, s výjimkou příslušníků a zaměstnanců zpravodajských služeb a vybraných policistů, evidenci fyzických osob, které jsou držiteli dokladu, evidenci pracovníků kryptografické ochrany, kurýrů kryptografického materiálu a evidenci fyzických osob, které jsou držiteli osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti,

• c) vést certifikační spis informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínicí komory,

• d) požadovat bezplatně poskytnutí informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a tyto informace využívat a evidovat,

• e) pro účely řízení požadovat od policie a zpravodajských služeb informace získané postupy podle zvláštního právního předpisu^43),

• f) vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů^11),

• g) nahlížet do trestních spisů,

• h) poskytovat v nezbytném rozsahu orgánu státu, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě potřebné osobní údaje vztahující se k vyžádané informaci,

• i) uzavírat smlouvu s orgánem státu nebo podnikatelem k provádění dílčích úloh při certifikaci technických prostředků, informačních systémů, kryptografických prostředků, kryptografického pracoviště, stínicích komor, k provádění školení zvláštní odborné způsobilosti pracovníků kryptografické ochrany a zjišťování možnosti výskytu kompromitujícího elektromagnetického vyzařování tam, kde se utajované informace budou vyskytovat, a provádět výrobu kryptografických prostředků,

• j) uchovávat ve svých informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle tohoto zákona a

• k) při provádění bezpečnostního řízení spolupracovat s úřadem cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, zejména vyžadovat informace k účastníku řízení.

(2) Úřad je povinen poskytovat zpravodajským službám a Ministerstvu vnitra jedenkrát měsíčně přehled vydaných osvědčení fyzických osob, dokladů a dále přehled fyzických osob, kterým nebylo osvědčení fyzické osoby nebo doklad vydány, a osob, kterým byla zrušena platnost osvědčení fyzické osoby nebo dokladu.

§ 139

(1) Úřad zpracovává návrh seznamu utajovaných informací. Seznam utajovaných informací vydá vláda svým nařízením.

(2) Seznam utajovaných informací klasifikuje jednotlivou utajovanou informaci do jednoho či více stupňů utajení podle § 4.

§ 140

Zpravodajské služby

(1) Zpravodajské služby

• a) rozhodují o žádosti fyzické osoby u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního nebo pracovního poměru a o zrušení platnosti osvědčení této fyzické osoby,

• b) na základě písemné žádosti Úřadu v rámci své působnosti provádějí úkony v řízení podle tohoto zákona.

(2) Zpravodajské služby mají při rozhodování podle odstavce 1 postavení Úřadu a odpovědná osoba zpravodajské služby postavení ředitele Úřadu. Příslušnost k úkonům se řídí podle § 5 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Zpravodajské služby jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona povinny oznámit neprodleně Úřadu, zjistí-li okolnosti nasvědčující tomu, že držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo dokladu přestal splňovat podmínky pro jejich vydání, neohrozí-li to zájem sledovaný zpravodajskou službou.

(4) Zpravodajské služby jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněny

• a) používat prostředky k získávání informací podle zvláštních právních předpisů^44),

• b) využívat údaje ze svých evidencí a údaje z evidencí poskytnutých Úřadem,

• c) požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,

• d) zpracovávat osobní údaje,

• e) vést evidence,

• f) požadovat bezúplatně informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a využívat je,

• g) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů^11),

• h) uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle tohoto zákona,

• i) provádět opatření k evidenční ochraně osobních údajů fyzické osoby a

• j) využívat údaje z evidence osob, kterým byl umožněn přístup k utajovaným informacím podle § 58 odst. 4.

(5) Ředitel zpravodajské služby vydává souhlas podle § 59 odst. 3.

§ 141

Ministerstvo vnitra a policie

(1) Ministerstvo vnitra rozhoduje o žádosti fyzické osoby a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby u příslušníků policie vybraných v zájmu plnění závažných úkolů policie ministrem vnitra.

(2) Ministerstvo vnitra má při rozhodování podle odstavce 1 postavení Úřadu a ministr vnitra postavení ředitele Úřadu.

(3) Ministerstvo vnitra je při plnění úkolů podle tohoto zákona dále povinno

• a) oznámit neprodleně Úřadu, pokud zjistí okolnosti nasvědčující tomu, že držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo dokladu přestal splňovat podmínky pro jejich vydání, a

• b) provádět na žádost Úřadu opatření k evidenční ochraně osobních údajů držitele osvědčení fyzické osoby nebo jeho manželky, dítěte a rodičů.

(4) Při plnění úkolů podle odstavců 1 až 3 je Ministerstvo vnitra oprávněno

• a) využívat údaje ze svých evidencí a údaje poskytnuté Úřadem z jeho evidencí,

• b) zpracovávat osobní údaje,

• c) vést evidence,

• d) požadovat bezúplatně informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a využívat je,

• e) vyžadovat stanovisko policie k bezpečnostní spolehlivosti vybraného příslušníka policie,

• f) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů^11).

(5) Policie se podílí v rámci své působnosti podle zvláštního právního předpisu^30) na plnění úkolů Ministerstva vnitra podle odstavce 1; na základě písemné žádosti Úřadu v rámci své působnosti provádí též úkony v řízení.

(6) Policie je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněna využívat údaje z evidence osob, kterým byl umožněn přístup k utajovaným informacím podle § 58 odst. 4.

(7) Ministr vnitra vydává souhlas podle § 59 odst. 3.

§ 142

(1) Byla-li Úřadu, policii nebo zastupitelskému úřadu České republiky odevzdána nalezená písemnost podle § 65 odst. 1 nebo doklad podle § 87 odst. 2, sepíše tento orgán záznam o odevzdání, v němž nalezenou písemnost nebo doklad označí, a uvede jméno, příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu osoby, která nalezenou písemnost nebo doklad odevzdala, a podrobně okolnosti, za kterých je tato osoba získala. Policie nebo zastupitelský úřad České republiky spolu se záznamem předá nalezenou písemnost nebo doklad Úřadu. Úřad doručí utajovanou informaci jejímu původci a osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele, doklad, osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc doručí tomu, na koho jsou vydány.

(2) Pro účely předání utajované informace podle odstavce 1 se příslušník policie nebo zaměstnanec pracující na zastupitelském úřadu České republiky považuje za oprávněného k přístupu k utajované informaci v rozsahu nezbytně nutném pro sepsání záznamu a jejímu doručení Úřadu.

ČÁST ŠESTÁ

STÁTNÍ DOZOR

§ 143

(1) Státním dozorem v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti je dozor nad tím, jak orgány státu, podnikatelé a fyzické osoby (dále jen „kontrolované osoby“) dodržují právní předpisy v této oblasti.

(2) Při výkonu státního dozoru se postupuje přiměřeně podle zákona upravujícího státní kontrolu^45), nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Zaměstnanci Úřadu mají při výkonu státního dozoru (dále jen „kontrolní pracovníci“) přístup k utajovaným informacím v rozsahu prováděné kontroly, prokáží-li se platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení.

(4) Úřad cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, je oprávněn účastnit se státního dozoru v oblasti ochrany utajovaných informací, které jsou jím poskytnuty České republice, vyplývá-li to ze závazku členství České republiky v Evropské unii, nebo stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(5) Státnímu dozoru podle tohoto zákona nepodléhá činnost zpravodajských služeb a činnost Ministerstva vnitra v případech podle § 141.

§ 144

Opatření k nápravě

(1) Kromě oprávnění podle zákona upravujícího státní kontrolu^45) jsou kontrolní pracovníci při zjištění porušení právních předpisů v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti u kontrolované osoby oprávněni přijmout neodkladná opatření k zajištění ochrany utajovaných informací, včetně odejmutí utajované informace, opatření ke zrušení nebo změně stupně utajení utajované informace nebo k označení utajované informace stupněm utajení. O odejmutí vydají kontrolované osobě potvrzení. Rovněž jsou oprávněni požadovat, aby ve stanovené lhůtě byly odstraněny zjištěné nedostatky.

(2) Náklady spojené s provedením opatření podle odstavce 1 hradí kontrolovaná osoba.

(3) Každý je povinen vyhovět pokynům kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle odstavce 1.

(4) Za nesplnění povinnosti podle odstavce 3 může Úřad uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč. Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Úhrn uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 400 000 Kč. Pro určení výměry pokuty a její splatnosti a pro vybírání a vymáhání uložených pokut se použije § 156 odst. 3 a 7 až 9.

ČÁST SEDMÁ

KONTROLA ČINNOSTI ÚŘADU

§ 145

(1) Kontrolu činnosti Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“).

(2) Kontrolní orgán se skládá ze 7 členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.

(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní právní předpis^46).

(4) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele Úřadu nebo jím pověřeného zaměstnance do objektů Úřadu.

(5) Ředitel Úřadu předkládá kontrolnímu orgánu

• a) zprávu o činnosti Úřadu,

• b) zprávu o jednotlivých řízeních o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu [§ 137 písm. a)],

• c) návrh rozpočtu Úřadu,

• d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu,

• e) vnitřní předpisy Úřadu.

(6) Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Úřadu a nahrazovat jejich řídicí činnost.

§ 146

(1) Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Úřadu nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů nebo že rozhodovací činnost Úřadu v rámci bezpečnostního řízení je stižena vadami, je oprávněn požadovat od ředitele Úřadu potřebné vysvětlení.

(2) Každé porušení zákona zaměstnancem Úřadu při plnění povinností podle tohoto zákona, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli Úřadu a předsedovi vlády.

§ 147

Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 146 odst. 2.

ČÁST OSMÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 148

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

• a) jako účastník bezpečnostního řízení neoznámí změnu údaje obsaženého v žádosti fyzické osoby podle § 65 odst. 3 nebo údaje obsaženého v žádosti o doklad podle § 87 odst. 3,

• b) neodevzdá nalezenou písemnost podle § 65 odst. 1 nebo nalezený doklad podle § 87 odst. 2,

• c) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o utajované informaci,

• d) umožní přístup k utajované informaci neoprávněné osobě,

• e) vykonává v rozporu s § 71 odst. 5 funkci bezpečnostního ředitele u více orgánů státu nebo podnikatelů,

• f) provádí kryptografickou ochranu, aniž je pracovníkem kryptografické ochrany splňujícím požadavky stanovené v § 38 odst. 2,

• g) provádí provozní obsluhu kryptografického prostředku, aniž splňuje požadavky stanovené v § 40 odst. 2,

• h) přepravuje kryptografický materiál, aniž je kurýrem kryptografického materiálu splňujícím požadavky stanovené v § 42 odst. 1 nebo 2,

• i) zajistí si přístup k utajované informaci, aniž splňuje podmínky podle § 6 odst. 1 nebo § 11 odst. 1, nebo

• j) vyveze z území České republiky certifikovaný kryptografický prostředek bez povolení Úřadu.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

• a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),

• b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo e),

• c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g) nebo h),

• d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i),

• e) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo j).

§ 149

(1) Fyzická osoba, která má přístup k utajované informaci, se dopustí přestupku tím, že

• a) neeviduje nebo nezaznamenává utajovanou informaci v administrativních pomůckách podle § 21 odst. 5,

• b) vyhotoví opis, kopii nebo překlad utajované informace bez souhlasu uvedeného v § 21 odst. 6,

• c) předá utajovanou informaci v rozporu s § 21 odst. 8,

• d) zapůjčí, přepraví nebo přenese utajovanou informaci v rozporu s § 21 odst. 7 nebo 9,

• e) zruší nebo změní stupeň utajení bez souhlasu původce nebo poskytující cizí moci,

• f) nesplní požadavky na zpracovávání nebo ukládání utajované informace podle § 24 odst. 5 nebo 6,

• g) nakládá s utajovanou informací v informačním systému, který není certifikován Úřadem nebo není certifikován pro příslušný stupeň utajení nebo není písemně schválen do provozu odpovědnou osobou,

• h) nakládá s utajovanou informací v komunikačním systému, jehož bezpečnostní projekt není schválen Úřadem nebo není schválen pro stupeň utajení odeslané utajované informace,

• i) zpracovává utajovanou informaci v kopírovacím zařízení, zobrazovacím zařízení nebo psacím stroji s pamětí v rozporu s bezpečnostní provozní směrnicí vydanou podle § 36 odst. 2,

• j) neeviduje kryptografický materiál v administrativních pomůckách kryptografické ochrany, nebo

• k) manipuluje s kryptografickým materiálem v rozporu s § 41 odst. 2.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

• a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g) nebo h),

• b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), j) nebo k).

§ 150

(1) Fyzická osoba, která je držitelem osvědčení fyzické osoby, se dopustí přestupku tím, že

• a) neodevzdá neplatné osvědčení fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. b),

• b) neoznámí ztrátu nebo odcizení osvědčení fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. c),

• c) neoznámí neprodleně změnu údaje uvedeného v příloze žádosti fyzické osoby podle § 94 odst. 2 písm. a), c) a d),

• d) jako držitel osvědčení fyzické osoby pro cizí moc neodevzdá neplatné osvědčení fyzické osoby pro cizí moc podle § 57 odst. 8, nebo

• e) jako držitel osvědčení fyzické osoby pro cizí moc neoznámí ztrátu nebo odcizení osvědčení fyzické osoby pro cizí moc podle § 66 odst. 1 písm. c).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

§ 151

(1) Fyzická osoba, která je držitelem oznámení, se dopustí přestupku tím, že

• a) nesdělí změnu podmínek pro vydání oznámení uvedených v § 6 odst. 2 písm. a) a c) nebo změnu údajů v oznámení obsažených, nebo

• b) neodevzdá neplatné oznámení podle § 9 odst. 6.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 30 000 Kč.

§ 152

(1) Fyzická osoba, která je držitelem dokladu, se dopustí přestupku tím, že

• a) neodevzdá neplatný doklad podle § 87 odst. 1 písm. a),

• b) neoznámí ztrátu nebo odcizení dokladu podle § 87 odst. 1 písm. b), nebo

• c) neoznámí změnu údaje uvedeného v dokladu podle § 87 odst. 1 písm. c) nebo údaje uvedeného v žádosti o vydání dokladu podle § 87 odst. 1 písm. d).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

§ 153

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které mají přístup k utajované informaci, nebo orgán státu se dopustí správního deliktu tím, že

• a) nezajistí podle § 28 odst. 2 nebo 4 ostrahu u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast kategorie Vyhrazené,

• b) nezpracuje provozní směrnici kopírovacího zařízení, zobrazovacího zařízení nebo psacího stroje s pamětí podle § 36 odst. 2,

• c) nezajistí písemné pověření fyzické osoby k přístupu k utajované informaci se zvláštním režimem nakládání označené „ATOMAL“,

• d) nezřídí a neobsadí funkci bezpečnostního ředitele podle § 71 odst. 1,

• e) neoznámí podle § 71 odst. 2 jmenování bezpečnostního ředitele,

• f) nevyznačí na utajované informaci náležitosti podle § 21 odst. 2 až 4,

• g) jako původce vyznačí stupeň utajení na informaci, aniž je uvedena v seznamu utajovaných informací nebo aniž její vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné,

• h) jako původce neoznámí zrušení nebo změnu stupně utajení podle § 22 odst. 6,

• i) jako adresát utajované informace neoznámí změnu nebo zrušení stupně utajení podle § 22 odst. 6,

• j) nezajistí podle § 28 odst. 1, 3 nebo 4 nepřetržitou ostrahu u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast nebo jednací oblast,

• k) nenahlásí porušení povinnosti při ochraně utajované informace,

• l) nezpracuje projekt fyzické bezpečnosti podle § 32,

• m) nevede některou z evidencí stanovených v § 69 odst. 1 písm. j),

• n) nepředá k zaevidování utajovanou informaci podle § 69 odst. 1 písm. n),

• o) nezajistí, aby použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídala projektu fyzické bezpečnosti a požadavkům stanoveným podle § 31,

• p) jako původce nevyznačí náležitosti podle § 21 odst. 1 a 4, ačkoli je informace uvedena v seznamu utajovaných informací a její vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné,

• q) jako původce nezruší nebo nezmění neprodleně stupeň utajení v případech, kdy pominul důvod pro utajení informace, důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo byl-li stupeň utajení stanoven neoprávněně,

• r) nezajistí vytvoření podmínek stanovených na základě § 33 pro ukládání a § 23 odst. 2 pro evidenci, zapůjčování nebo přepravu utajovaných informací nebo utajovaných informací se zvláštním režimem nakládání nebo pro jinou manipulaci s nimi,

• s) provozuje informační systém, který není certifikován Úřadem nebo není písemně schválen do provozu odpovědnou osobou,

• t) provozuje komunikační systém, jehož bezpečnostní projekt není schválen Úřadem,

• u) nezastaví provoz informačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v certifikační zprávě, nebo nezastaví provoz komunikačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v projektu bezpečnosti komunikačního systému,

• v) používá pro kryptografickou ochranu prostředek, který není certifikován Úřadem, nebo používá kryptografické pracoviště k jinému účelu, ke kterému bylo certifikováno a schváleno do provozu,

• w) nezajistí výkon kryptografické ochrany osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 38 odst. 2,

• x) nezajistí obsluhu kryptografického prostředku osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 40 odst. 2,

• y) nezajistí přepravu kryptografického materiálu osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 42 odst. 1 nebo 2,

• z) neoznámí kompromitaci kryptografického materiálu podle § 43 odst. 2,

• aa) nezřídí registr nebo nenahlásí Úřadu změny v registru podle § 79 odst. 7 písm. d),

• bb) neprovádí kontrolu utajovaných informací podle § 69 odst. 1 písm. m) vedených v registru nebo neoznámí její výsledek Úřadu,

• cc) odešle utajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné v rozporu s § 77, nebo

• dd) umožní výkon citlivé činnosti fyzické osobě, která není držitelem platného dokladu.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do

• a) 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f) nebo g),

• b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), i), j), k), l), m), n) nebo o),

• c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. p), q), r), s), t), u), v), w), x), y), z), aa), bb), cc) nebo dd).

§ 154

(1) Podnikatel, který má přístup k utajované informaci, se dopustí správního deliktu tím, že

• a) neodevzdá nebo nepředá utajovanou informaci podle § 56 odst. 2,

• b) neaktualizuje bezpečnostní dokumentaci podnikatele podle § 98,

• c) poskytne utajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené zahraničnímu partneru v rozporu s § 73 písm. b),

• d) poskytne utajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné zahraničnímu partneru v rozporu s § 73 písm. a), nebo

• e) vyveze z území České republiky certifikovaný kryptografický prostředek bez povolení Úřadu.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do

• a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c),

• b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) nebo e).

§ 155

(1) Podnikatel, který je držitelem osvědčení podnikatele, se dopustí správního deliktu tím, že

• a) nedoručí podle § 68 písm. a) osvědčení podnikatele, jehož platnost byla zrušena,

• b) neoznámí podle § 68 písm. b) ztrátu nebo odcizení osvědčení podnikatele,

• c) neoznámí podle § 68 písm. c) změnu údaje uvedeného v § 97 písm. a) nebo b),

• d) neoznámí podle § 68 písm. d) změnu údaje uvedeného v příloze žádosti podnikatele podle § 96 odst. 2 písm. a) a b),

• e) jako držitel osvědčení pro cizí moc neodevzdá podle § 57 odst. 8 neplatné osvědčení podnikatele pro cizí moc,

• f) jako držitel osvědčení pro cizí moc neoznámí podle § 68 písm. b) ztrátu nebo odcizení osvědčení podnikatele pro cizí moc, nebo

• g) nezabezpečí ochranu utajované informace při zániku platnosti osvědčení podnikatele postupem podle § 56 odst. 2.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do

• a) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e) nebo f),

• b) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g).

§ 156

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však zaniká do 3 let ode dne, kdy byl správní delikt spáchán.

(3) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(4) Pro posouzení odpovědnosti za jednání v oblasti ochrany utajovaných informací, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^9) nebo v přímé souvislosti s ním, a pro správní řízení o porušení povinnosti podnikající fyzické osoby v oblasti ochrany utajovaných informací se použijí ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti právnické osoby.

(5) Pro správní řízení o porušení povinnosti fyzické osoby v oblasti ochrany utajovaných informací, k němuž nedošlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním, se použijí ustanovení zákona upravujícího přestupky^47).

(6) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Úřad.

(7) Pokuty vybírá Úřad a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(8) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím uložení.

(9) Při vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona upravujícího správu daní^48).

ČÁST DEVÁTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 157

Přechodná ustanovení

(1) Utajovaná skutečnost podle dosavadních právních předpisů se považuje za utajovanou informaci podle tohoto zákona. Pokud se v dosavadních právních předpisech mluví o utajovaných skutečnostech nebo o státním a služebním tajemství, rozumí se tím utajované informace podle tohoto zákona.

(2) Stupeň utajení stanovený podle dosavadních právních předpisů se považuje za stupeň utajení stanovený podle tohoto zákona.

(3) Dnem 1. ledna 2008 se zrušují stupně utajení u utajovaných písemností vzniklých do 31. prosince 1992, pokud odpovědná osoba nestanoví v konkrétním případě do 31. prosince 2007 jinak.

(4) Písemný záznam o určení podle dosavadních právních předpisů se považuje za poučení podle tohoto zákona.

(5) Osvědčení, že navrhovaná osoba splňuje podmínky stanovené pro jeho vydání, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení fyzické osoby podle tohoto zákona.

(6) Doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby podle tohoto zákona, včetně doby jeho platnosti.

(7) Oznámení o splnění podmínek pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení Vyhrazené, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za ověření splnění podmínky způsobilosti k právním úkonům, věku a bezúhonnosti pro umožnění přístupu fyzické osoby k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené podle tohoto zákona, pokud odpovědná osoba nebo ten, kdo utajovanou informaci fyzické osobě poskytuje, provede do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona její poučení.

(8) Souhlas s určením navrhované osoby bez předchozího provedení bezpečnostní prověrky, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za souhlas s jednorázovým přístupem k utajované informaci pro stupeň utajení, pro který má být navrhované osobě vydáno osvědčení.

(9) Fyzická osoba, která se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů seznamovala s utajovanými skutečnostmi pouze na základě poučení a nebyla držitelem platného osvědčení, může mít ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přístup k utajovaným informacím pouze, je-li držitelem platného osvědčení fyzické osoby. To neplatí u osoby, která podle tohoto zákona má přístup k utajované informaci bez platného osvědčení fyzické osoby a bez poučení.

(10) Certifikát potvrzující cizí moci, že navrhované osobě bylo vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc, které potvrzuje cizí moci, že u fyzické osoby nebo podnikatele bylo provedeno bezpečnostní řízení a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele daného stupně utajení a v případě osvědčení podnikatele i formy výskytu utajované informace.

(11) Potvrzení, že podnikatel splňuje podmínky stanovené pro jeho vydání, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení podnikatele podle tohoto zákona.

(12) Souhlas s poskytováním utajovaných skutečností mezi organizací a zahraničním partnerem, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za povolení k poskytování utajovaných informací mezi organizací a zahraničním partnerem mimo území České republiky podle tohoto zákona.

(13) Osvědčení odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany vydané podle dosavadních právních předpisů se považuje po dobu platnosti v něm uvedenou za osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany podle tohoto zákona.

(14) Certifikát technického prostředku používaného k ochraně utajovaných skutečností, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát technického prostředku podle tohoto zákona.

(15) Certifikát informačního systému používaného k nakládání s utajovanými skutečnostmi, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát informačního systému podle tohoto zákona.

(16) Certifikát kryptografického prostředku používaného k ochraně utajovaných skutečností, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát kryptografického prostředku podle tohoto zákona.

(17) Utajovaný bezpečnostní standard, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za bezpečnostní standard podle tohoto zákona.

(18) Bezpečnostní prověrka zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na její dokončení se vztahuje lhůta pro provedení srovnatelného řízení o vydání osvědčení podle tohoto zákona s tím, že lhůta začíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(19) Ověřování bezpečnostní způsobilosti zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na jeho dokončení se vztahuje lhůta pro provedení řízení o vydání dokladu podle tohoto zákona s tím, že lhůta začíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(20) Certifikace technického prostředku, informačního systému nebo kryptografického prostředku zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.

(21) Stížnost proti nevydání osvědčení, potvrzení nebo dokladu podaná ve lhůtě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřídí podle dosavadních právních předpisů.

(22) Opravný prostředek podaný podle dosavadních právních předpisů Kolegiu na úseku ochrany utajovaných skutečností, o kterém nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, Kolegium již nevyřizuje. Kolegium v těchto případech všechen spisový materiál do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vrátí orgánu, který mu jej předložil. Tento orgán písemně poučí účastníka řízení o tom, že proti rozhodnutí ředitele Úřadu může podat žalobu; v těchto případech lhůta pro podání žaloby běží znovu ode dne doručení písemného poučení.

(23) Proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti vydanému podle dosavadních právních předpisů po dni nabytí účinnosti tohoto zákona lze podat žalobu podle tohoto zákona.

(24) Řízení o uložení pokuty zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(25) Komunikační systém, který byl provozován přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze provozovat do doby schválení jeho projektu bezpečnosti, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud odpovědná osoba orgánu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o schválení jeho bezpečnostního projektu.

(26) Pracoviště, na kterém byly vykonávány činnosti kryptografické ochrany přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze používat k výkonu kryptografické ochrany do doby jeho schválení do provozu statutárním orgánem, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v případě, že pracoviště podléhá certifikaci, pokud orgán státu nebo podnikatel do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o provedení jeho certifikace.

(27) Stínicí komoru, která byla Ministerstvem zahraničních věcí používána na zastupitelském úřadu České republiky k ochraně utajovaných informací přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze tímto ministerstvem používat k ochraně utajovaných informací do doby provedení její certifikace, nejdéle však po dobu 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud Ministerstvo zahraničních věcí do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o provedení její certifikace.

(28) Provedení bezpečnostní prověrky fyzické osoby, bezpečnostní prověrky organizace, certifikace technického prostředku, certifikace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, ověření bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, vydání certifikátu potvrzující cizí moci, že navrhované osobě bylo vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení, a vydání souhlasu s poskytováním utajovaných informací mezi organizací a zahraničním partnerem se řídí dosavadními právními předpisy pouze tehdy, jestliže žádost byla předána k poštovní přepravě nebo jinak doručena či podána nejpozději 45 dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 158

Zmocňovací ustanovení

Úřad vydá vyhlášku k provedení § 7 odst. 3, § 9 odst. 8, § 23 odst. 2, § 33, § 34 odst. 5, § 35 odst. 5, § 36 odst. 5, § 44, 53 a 64, § 79 odst. 7, § 85 odst. 5 a § 135.

§ 159

Vztah ke správnímu řádu

Správní řád se vztahuje pouze na řízení podle části druhé hlavy IX, není-li v této hlavě stanoveno jinak, a podle části osmé.

§ 160

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

• 1. Zákon č. 164/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.

• 1. Zákon č. 363/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

• 1. Zákon č. 386/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

• 1. Nařízení vlády č. 340/2002 Sb., kterým se stanoví seznam některých citlivých činností.

• 1. Nařízení vlády č. 385/2003 Sb., kterým se stanoví citlivá činnost pro Hradní stráž.

• 1. Nařízení vlády č. 31/2005 Sb., kterým se stanoví seznam citlivých činností pro civilní letectví, ve znění nařízení vlády č. 212/2005 Sb.

• 1. Nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností.

• 1. Nařízení vlády č. 89/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností.

• 1. Nařízení vlády č. 152/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění nařízení vlády č. 89/1999 Sb.

• 1. Nařízení vlády č. 17/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.

• 1. Nařízení vlády č. 275/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.

• 1. Nařízení vlády č. 403/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.

• 1. Nařízení vlády č. 549/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.

• 1. Nařízení vlády č. 631/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.

• 1. Vyhláška č. 137/2003 Sb., o podrobnostech stanovení a označení stupně utajení a o zajištění administrativní bezpečnosti.

• 1. Vyhláška č. 245/1998 Sb., o osobnostní způsobilosti a vzorech tiskopisů používaných v oblasti personální bezpečnosti.

• 1. Vyhláška č. 397/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 245/1998 Sb., o osobnostní způsobilosti a vzorech tiskopisů používaných v oblasti personální bezpečnosti.

• 1. Vyhláška č. 263/1998 Sb., kterou se stanoví způsob a postup ověřování bezpečnostní spolehlivosti organizace.

• 1. Vyhláška č. 12/1999 Sb., o zajištění technické bezpečnosti utajovaných skutečností a certifikaci technických prostředků.

• 1. Vyhláška č. 337/1999 Sb., kterou se mění vyhláška č. 12/1999 Sb., o zajištění technické bezpečnosti utajovaných skutečností a certifikaci technických prostředků.

• 1. Vyhláška č. 56/1999 Sb., o zajištění bezpečnosti informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace a náležitostech certifikátu.

• 1. Vyhláška č. 339/1999 Sb., o objektové bezpečnosti.

• 1. Vyhláška č. 136/2001 Sb., o zajištění kryptografické ochrany utajovaných skutečností, provádění certifikace kryptografických prostředků a náležitostech certifikátu.

• 1. Vyhláška č. 348/2002 Sb., o bezpečnostní způsobilosti fyzických osob.

§ 161

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.

^1) Například § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, § 2 odst. 7 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, § 55b odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2002 Sb.

^2) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

^3) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

^4) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

^5) Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

^6) Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.

^7) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

^8) Obchodní zákoník.

^9) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

^10) § 41 odst. 2 trestního zákona.

^11) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb.

^12) § 68 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.

^13) § 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky.

^14) § 68 obchodního zákoníku.

^15) § 5a až 5f zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

^16) Zákon č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^17) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.

^18) § 7 a násl. zákona č. 499/2004 Sb.

^19) § 10 zákona č. 153/1994 Sb.

^20) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^21) Například § 14 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, § 50a odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.

^22) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

^23) § 69 obchodního zákoníku.

^24) § 18 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb. § 15 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb.

^25) § 33f zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 1/2002 Sb. § 23f zákona č. 283/1991 Sb., ve znění zákona č. 265/2001 Sb.

^26) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

^27) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

^28) Trestní řád. Občanský soudní řád. Soudní řád správní.

^29) Například zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.

^30) Například zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/2001 Sb.

^31) Například § 47a odst. 6 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 21 odst. 1 zákona č. 137/2001 Sb.

^32) Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^33) Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

^34) Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů.

^35) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^36) § 115 občanského zákoníku.

^37) § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^38) § 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^39) § 116 občanského zákoníku.

^40) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

^41) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

^42) Soudní řád správní.

^43) Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^44) Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^45) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

^46) Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.

^47) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

^48) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.