← Aktuální text · Historie

Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů

Aktuální text a fecha 2008-06-30
§ 1

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla

(1) Technologií nebo zařízením kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen „kombinovaná výroba“) se pro účely této vyhlášky rozumí:

(2) Za elektřinu z kombinované výroby se považuje elektřina z výroben, pro něž bylo ministerstvem vydáno osvědčení o původu elektřiny z kombinované výroby (dále jen „osvědčení“) na základě žádosti, jejíž vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Osvědčení prokazuje schopnost zařízení vyrábět elektřinu z kombinované výroby. Osvědčení se vydává pro soustrojí nebo sériovou sestavu soustrojí, neumožňuje-li to technické provedení, vydává se pro výrobnu. U těch zařízení, která nevyhoví závazným parametrům, ztrácí osvědčení platnost od 1. července 2008.

(3) Množství elektřiny z kombinované výroby, na které je poskytován příspěvek k ceně elektřiny, se za uplynulý kalendářní rok nebo jeho část stanoví na základě poměru tepelné energie a elektřiny způsobem uvedeným v příloze č. 2 k této vyhlášce nebo postupem navrženým výrobcem, nelze-li množství elektřiny stanovit způsobem uvedeným v příloze č. 2 s podmínkami:

(4) U zařízení uváděného do provozu se provede výpočet pro první kalendářní rok podle předpokládané výroby a způsobu provozu.

(5) Množství elektřiny a tepelné energie z kombinované výroby se při spalování směsi paliv člení v poměru energetického potenciálu vstupních paliv.

§ 2

Způsob vyhodnocování pro určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů

(1) Za elektřinu z druhotných energetických zdrojů se považuje elektřina vyrobená z energetických zdrojů využívajících zcela nebo zčásti energetický potenciál druhotných energetických zdrojů ve výrobnách elektřiny, pro něž bylo vydáno ministerstvem osvědčení o původu elektřiny z druhotných energetických zdrojů na základě žádosti, jejíž vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. Osvědčení prokazuje schopnost zařízení vyrábět elektřinu z druhotných energetických zdrojů.

(2) Výpočet množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů se provádí na základě stanovení úspory primárního paliva za uplynulý kalendářní rok nebo jeho část. U zařízení uváděného do provozu se provede výpočet pro první kalendářní rok podle předpokládané výroby a způsobu provozu. Výpočet se provede podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. Nelze-li provést výpočet podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, vychází se z postupu navrženého výrobcem.

§ 3

Vyhodnocování a zúčtování množství elektřiny z kombinované výroby a druhotných energetických zdrojů

(1) O předpokládané výrobě elektřiny v následujícím kalendářním roce ze zařízení kombinované výroby nebo vyrobené z druhotných energetických zdrojů o instalovaném elektrickém výkonu vyšším než 1 MW informuje výrobce provozovatele příslušné distribuční soustavy přímo připojené na přenosovou soustavu nebo provozovatele přenosové soustavy do 31. července v souladu se zvláštním právním předpisem^2).

(2) Výrobci ze zdrojů o instalovaném elektrickém výkonu do 1 MW včetně informují provozovatele příslušné distribuční soustavy o předpokládané výrobě elektřiny v následujícím kalendářním roce jednorázově, a to pouze při obdržení osvědčení nebo při změně způsobu výroby či změně množství vyráběné elektřiny o více než 25 %.

(3) Časovým úsekem pro vyhodnocování množství elektřiny s příspěvkem k ceně elektřiny je 1 měsíc nebo 1 rok. Vyhodnocení a vyúčtování množství elektřiny z kombinované výroby nebo z druhotných energetických zdrojů provádí provozovatel místně příslušné distribuční soustavy připojené na přenosovou soustavu nebo provozovatel přenosové soustavy.

(4) Dokladem pro vyhodnocování množství elektřiny s příspěvkem k ceně elektřiny jsou měsíční výkazy, jejichž vzory jsou uvedeny v přílohách č. 6 a 7 k této vyhlášce. Údaje uváděné v měsíčních výkazech pro vyhodnocování množství elektřiny s příspěvkem k ceně elektřiny musejí vycházet ze skutečných provozních hodnot, z měření^3) a jejich vyhodnocení. Předmětem vyhodnocování je soustrojí s osvědčením, neumožňuje-li to technické provedení, posuzuje se výrobna.

(5) Množství elektřiny vyrobené z kombinované výroby nebo z druhotných energetických zdrojů se posuzuje podle velikosti úspory primárních paliv a účinnosti výroby energie, přičemž dosažené hodnoty prokazuje výrobce výpočtem z provozních hodnot.

(6) K podpoře uzavírání obchodů s elektřinou pocházející z kombinované výroby a druhotných energetických zdrojů zveřejňuje operátor trhu s elektřinou nabídky a poptávky po elektřině z kombinované výroby a druhotných energetických zdrojů způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 4

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

§ 5

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2005.

Ministr:

Ing. Urban v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 439/2005 Sb.

Žádost o vydání osvědčení o původu elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla

[image omitted] [image omitted] [image omitted] [image omitted]

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 439/2005 Sb.

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie

Maximální množství elektřiny z kombinované výroby se stanoví způsobem podle následujícího přehledu:

Veškerá elektřina vyrobená v soustrojí s protitlakovou turbínou měřená na výstupu z generátoru je elektřinou z kombinované výroby podle § 1 odstavce 2.

Není-li vyráběná elektřina měřena, použije se pro její výpočet vztah:

Ep = Quž . yp . xp . 0,95 [MWh]

Quž [MWh] se rovná množství užitečné tepelné energie (dodávané z kombinované výroby k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou nebo pro vlastní technologickou spotřebu), po odečtení tepla pro vlastní spotřebu výrobny elektřiny. Stanoví se měřením na výstupu z výrobny, nebo jako rozdíl

Quž = Qpt - Qvs

Qpt [MWh] je množství tepelné energie na výstupu z turbíny do protitlaku

Qvs [MWh] je množství tepelné energie pro krytí vlastní spotřeby výrobny elektřiny

yp [-] je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízení kombinované výroby k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba elektřiny z kombinované výroby přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla,

Hodnoty yp pro protitlaké soustrojí jsou stanoveny v následující tabulce:

| p2 | p1 | | | | | | | | | 1,6 | 2,0 | 2,5 | 3,5 | 6,0 | 9,0 | 13,0 | 16,0 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 0,08 | 0,21 | 0,23 | 0,26 | 0,28 | 0,35 | 0,40 | 0,43 | 0,44 | | 0,12 | 0,18 | 0,20 | 0,23 | 0,26 | 0,32 | 0,37 | 0,38 | 0,39 | | 0,25 | 0,13 | 0,15 | 0,18 | 0,20 | 0,27 | 0,31 | 0,33 | 0,34 | | 0,50 | 0,06 | 0,10 | 0,13 | 0,15 | 0,22 | 0,27 | 0,29 | 0,30 | | 0,70 | - | 0,06 | 0,10 | 0,13 | 0,19 | 0,23 | 0,25 | 0,26 | | 1,30 | - | - | 0,05 | 0,07 | 0,14 | 0,18 | 0,20 | 0,21 |

p1 je vstupní tlak [MPa]

p2 je protitlak [MPa]

xp [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny, hodnoty jsou stanoveny v následující tabulce:

zatížení 100 80 60 40
xp 1,00 0,98 0,95 0,90

Zatížení v měsíci se stanoví podle vztahu:

zatížení = Px/ Pj.100 [%]

Pj je jmenovitý elektrický výkon turbíny [MW]

Px se vypočítá jako Ex / zx přičemž

Ex je výroba elektřiny v daném měsíci [MWh]

zx je počet provozních hodin turbíny v daném měsíci [h]

Množství elektřiny z kombinované výroby vyrobené soustrojím s kondenzační odběrovou turbínou se stanoví podle vztahu:

E = Quž . yko . xp [MWh]

Quž [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1, při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.

yko [-] je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízeních kombinované výroby k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba elektřiny z kombinované výroby přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla,

Hodnoty yko pro kondenzační odběrovou turbinu jsou stanoveny v následující tabulce:

| tr | p1 | | | | | | | | | 1,6 | 2,0 | 2,5 | 3,5 | 6,0 | 9,0 | 13,0 | 16,0 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | > = 5 | 0,230 | 0,255 | 0,280 | 0,320 | 0,380 | 0,430 | 0,480 | 0,500 | | (0,230) | (0,255) | (0,280) | (0,320) | (0,380) | (0,430) | (0,480) | (0,500) | | | 3 | 0,220 | 0,245 | 0,270 | 0,310 | 0,360 | 0,415 | 0,465 | 0,485 | | (0,225) | (0,250) | (0,275) | (0,315) | (0,365) | (0,420) | (0,475) | (0,495) | | | 1 | 0,210 | 0,235 | 0,260 | 0,295 | 0,350 | 0,400 | 0,450 | 0,465 | | (0,220) | (0,245) | (0,270) | (0,305) | (0,360) | (0,410) | (0,465) | (0,480) | | | 0 | 0,200 | 0,233 | 0,255 | 0,285 | 0,340 | 0,395 | 0,440 | 0,455 | | (0,215) | (0,240) | (0,270) | (0,300) | (0,355) | (0,410) | (0,460) | (0,480) | | | -1 | 0,195 | 0,220 | 0,250 | 0,280 | 0,335 | 0,385 | 0,435 | 0,455 | | (0,210) | (0,235) | (0,265) | (0,295) | (0,350 | (0,400 | (0,460) | (0,470) | | | -3 | 0,185 | 0,210 | 0,230 | 0,265 | 0,325 | 0,3700 | 0,420 | 0,435 | | (0,205) | (0,230) | (0,260) | (0,287) | (0,345) | (0,395) | (0,450) | (0,465) | | | -5 | 0,175 | 0,200 | 0,225 | 0,2500 | 0,310 | 0,355 | 0,400 | 0,410 | | (0,200) | (0,225) | (0,255) | (0,28) | (0,335) | (0,385) | (0,440) | (0,450) | | | -7 | 0,160 | 0,185 | 0,215 | 0,235 | 0,295 | 0,340 | 0,384 | 0,400 | | (0,190) | (0,215) | (0,250) | (0,270) | (0,330) | (0,375) | (0,432) | (0,440 | |

p1 je vstupní tlak [MPa]

tr je průměrná měsíční teplota ovzduší [°C]

Hodnoty yko jsou pro parametry tepelné sítě 150/70 °C, v závorkách jsou hodnoty pro 120/50 °C.

Jsou uvedeny jen hodnoty pro rozmezí tr = 5 °C (kdy s ohledem na ohřev TUV je nutný provoz s konstantní teplotou 70 °C) a tr = -7° C. Nižší průměrné měsíční teploty než uvedené se v ČR nevyskytují, průběh veličiny yko je prakticky lineární.

xp [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny, hodnoty jsou uvedeny v odstavci 1.

Množství elektřiny z kombinované výroby je nižší nebo max. rovno celkovému množství vyrobené elektřiny sníženému o množství elektřiny vyrobené kondenzačním způsobem.

Veškerá elektřina vyrobená v soustrojí se spalovací turbínou při provozu s rekuperací tepla měřená na výstupu z generátoru je elektřinou z kombinované výroby podle § 1 odstavce 2.

Není-li vyráběná elektřina měřena, použije se pro její výpočet vztah:

E = Quž.yst.0,95 [MWh]

Quž [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1., při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.

yst [-] se vypočítá jako yst = y.xs.xi, přičemž

xs [-] součinitel teploty ovzduší, vyjadřuje vliv průměrné měsíční teploty ovzduší,

xi [-] součinitel vlivu zatížení spalovací turbíny, vyjadřuje vliv poklesu zatížení a teploty spalin na výstupu,

y [-] je poměr elektrického a tepelného výkonu stanovený výrobcem.

Teplota ovzduší (°C) -15 -5 +5 +15 +25
xs 1,15 1,10 1,06 1,00 0,95
Zatížení (%) 100 90 80 70 60
--- --- --- --- --- ---
xi 1,00 0,99 0,97 0,94 0,89

Zatížení v měsíci se stanoví podle vztahu:

zatížení = Px/ Pj.100 [%]

Pj je jmenovitý elektrický výkon turbíny [MW]

Px se vypočítá jako Ex/ zx přičemž

Ex je výroba elektřiny v daném měsíci [MWh]

zx je počet provozních hodin turbíny v daném měsíci [h]

Veškerá elektřina vyrobená v soustrojí se spalovacím motorem při provozu s konstantními otáčkami a kvalitativní regulací, s plným využitím odpadního tepla je elektřinou z kombinované výroby podle § 1 odstavce 2.

Není-li vyráběná elektřina měřena, použije se pro její výpočet vztah:

E = Quž.ysm [MWh]

Quž [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1., při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.

ysm [-] se stanoví podle technické dokumentace kogenerační jednotky, jinak se uvažuje s hodnotou:

0,52 u jednotek s jmenovitým výkonem nižším než 100 kWe

0,67 u jednotek s jmenovitým výkonem 100 - 300 kWe

0,75 u jednotek s jmenovitým výkonem vyšším než 300 kWe

Veškerá elektřina vyrobená v paroplynovém cyklu s protitlakovou parní turbínou měřená na výstupu z generátorů je elektřinou z kombinované výroby podle § 1 odstavce 2. Je-li součástí paroplynového cyklu parní kondenzační odběrová turbína, použije se pro výpočet množství elektřiny vztah:

E = Quž . ypp [MWh]

Quž [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1, při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.

ypp [-] se stanoví ze vztahu ypp=Pst . xs.xi + Pko . xp .xtQpp

Pst [MW] je výkon spalovací turbíny

Pko [MW] je výkon kondenzační odběrové turbíny

Qpp [MW] je tepelný výkon soustrojí

xs [-] je součinitel teploty ovzduší (viz odstavec 3)

xi [-] je součinitel vlivu zatížení spalovací turbíny (viz odstavec 3)

xp [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny (viz odstavec 1)

xt [-] je součinitel vlivu tepelného výkonu spalin

xt se stanoví podle průměrné měsíční teploty ovzduší takto:

pro tz od 0° C včetně až do - 15° C: 1,05

pro tz nad 0° C až do + 15° C: 1,02

Pokud je výrobna vybavena různými typy zdrojů kombinované výroby, které jsou osazeny samostatným měřením výroby tepelné energie, rozdělí se dodávka užitečného tepla v poměru naměřených hodnot. Vynásobením jednotlivých podílů příslušným směrným číslem a jejich sečtením se stanoví množství elektřiny, u které bude uplatněn příspěvek k ceně. Není-li výrobna vybavena samostatným měřením tepelné energie z jednotlivých výrobních bloků, navrhne výrobce postup výpočtu dodávky elektřiny z kombinované výroby sám v souladu s výše uvedenými základními postupy, při čemž budou ve výpočtu upřednostněna výrobní zařízení s nižší měrnou spotřebou paliv, a nechá si postup výpočtu potvrdit ministerstvem. Tímto způsobem je možno řešit i případy zdrojů, jejichž technické provedení neumožňuje uplatnit postupy stanovení množství elektřiny z kombinované výroby uvedené v této příloze vyhlášky.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 439/2005 Sb.

Způsob určování úspory primární energie v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla a stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepla

(1) Účinnost procesu kombinované výroby je podkladem pro stanovení úspory primární energie podle odstavce 2 a stanovení minimální účinnosti užití energie jako kriteria podle odstavců 15 až 17 této přílohy a platí pro zařízení uvedené do provozu před před platností zvláštního právního předpisu^1). Pro účely výpočtu je možno použít i jiné období než 1 rok.

(2) Výpočet úspor primární energie

UPE=[1-1ηqTηrV+ηeTηeE].100 [%]

přičemž dílčí účinnosti výroby tepla ηq^T a elektřiny ηe^T v teplárně se stanoví:

ηqT=QužTQpalT - ηeT=ETQpalT -

ηq^T- je energetická účinnost dodávky tepla z kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba užitečného tepla v soustrojí nebo výrobně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla dělená spotřebou paliva použitého v tomto soustrojí nebo výrobně. U parních výroben elektřiny a tepla

se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,045 [-]

ηe^T - je elektrická účinnost kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba elektřiny dělená spotřebou paliva použitého v soustrojí nebo výrobně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. U parních výroben elektřiny a tepla, kde rok výstavby je 1996 a dříve, se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,107 [-]

ηr^V- je referenční hodnota energetické účinnosti oddělené výroby tepla (výtopenská výroba) [-]

ηr^E – je referenční hodnota účinnosti oddělené výroby elektřiny (podle vzorce v odst. 12) [-]

Quž^T – je roční nebo měsíční výroba užitečného tepla dodaného ze soustrojí nebo výrobny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, které je využíváno ke sdílení a předání tepla bez následné transformace [MWh]

Qpal^T – je celkový energetický potenciál paliva použitého k společné výrobě užitečného tepla a elektřiny [MWh]

E^T – je roční nebo měsíční výroba svorkové elektřiny ze soustrojí nebo výrobně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla [MWh]

(3) Harmonizované referenční hodnoty účinnosti se vztahují k výhřevnosti paliva, teplotě prostředí 15 °C, atmosférickému tlaku 1,013 barů (1 013 hPa), relativní vlhkosti 60 % a pro oddělenou výrobu elektřiny a tepelné energie jsou uvedeny v procentech.

(4) Korekční faktory vlivu klimatických podmínek a vyhnutelných síťových ztrát se vztahují pouze na harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny.

(5) Tabulka č. 1

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny používané k výpočtům v období v období od roku 2006 do roku 2011

| Palivo | Zařízení KVĚT vybudované do roku | | | | | | | | | | | | | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006-2011 | | | | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Pevné | Černé uhlí | 39,700 | 40,500 | 41,200 | 41,800 | 42,300 | 42,700 | 43,100 | 43,500 | 43,800 | 44,000 | 44,2 | | Hnědé uhlí, lignit | 37,300 | 38,100 | 38,800 | 39,400 | 39,900 | 40,300 | 40,700 | 41,100 | 41,400 | 41,600 | 41,8 | | | Dřevní hmota | 25,000 | 26,300 | 27,500 | 28,500 | 29,600 | 30,400 | 31,100 | 31,700 | 32,200 | 32,600 | 33,0 | | | Biomasa | 20,000 | 21,000 | 21,600 | 22,100 | 22,600 | 23,100 | 23,500 | 24,000 | 24,400 | 24,700 | 25,0 | | | Biologicky rozložitelný a neobnovitelný (komunální) odpad | 20,000 | 21,000 | 21,600 | 22,100 | 22,600 | 23,100 | 23,500 | 24,000 | 24,400 | 24,700 | 25,0 | | | Kapalné | Topné oleje | 39,700 | 40,500 | 41,200 | 41,800 | 42,300 | 42,700 | 43,100 | 43,500 | 43,800 | 44,000 | 44,2 | | Biopaliva | 39,700 | 40,500 | 41,200 | 41,800 | 42,300 | 42,700 | 43,100 | 43,500 | 43,800 | 44,000 | 44,2 | | | Biologicky rozložitelný odpad | 20,000 | 21,000 | 21,600 | 22,100 | 22,600 | 23,100 | 23,500 | 24,000 | 24,400 | 24,700 | 25,0 | | | Neobnovitelný odpad | 20,000 | 21,000 | 21,600 | 22,100 | 22,600 | 23,100 | 23,500 | 24,000 | 24,400 | 24,700 | 25,0 | | | Plynné | Zemní plyn | 50,000 | 50,400 | 50,800 | 51,100 | 51,400 | 51,700 | 51,900 | 52,100 | 52,300 | 52,400 | 52,5 | | Plyn z rafinace/vodík | 39,700 | 40,500 | 41,200 | 41,800 | 42,300 | 42,700 | 43,100 | 43,500 | 43,800 | 44,000 | 44,2 | | | Koksárenský, vysokopecní a jiné odpadní plyny, odpadní teplo | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,0 | | | Bioplyn | 36,700 | 37,500 | 38,300 | 39,000 | 39,600 | 40,100 | 40,600 | 41,000 | 41,400 | 41,700 | 42,0 | |

(6) Výrobci kombinované výroby elektřiny a tepelné energie použijí referenční hodnoty účinnosti výroby elektřiny uvedené v tabulce č.1 v souvislosti s rokem výstavby. Tyto harmonizované referenční hodnoty platí po dobu deseti let od roku výstavby. Rokem výstavby výrobny nebo zařízení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie je kalendářní rok, ve kterém byla zahájena výroba elektřiny.

(7) U výrobny, soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, která dosáhne jedenáctého roku provozu, použije výrobce v souladu s odstavcem 6 harmonizované referenční hodnoty účinnosti deset let staré po dobu jednoho roku.

(8) V případě, že soustrojí nebo sériová sestava soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie byla technicky zhodnocena (modernizována nebo rekonstruována) a investiční náklady na technické zhodnocení přesáhnou 50 % investičních nákladů na výstavbu nového srovnatelného soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepelné energie, za rok výstavby se považuje rok první výroby elektřiny ve zdokonaleném zařízení. Pokud výrobna se skládá z více soustrojí nebo sériových sestav soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, které byly instalovány v různých letech a pokud to provedení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie umožňuje, hodnotí se jednotlivá soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí odděleně. V případě, že tento postup nelze aplikovat, pak stáří jednotlivých soustrojí nebo sériových sestav soustrojí se stanoví jako průměr počítaný na základě podílu investic realizovaných rokem výstavby. V případě, že jednotlivé investiční akce ve výrobně byly realizovány ve značně rozdílných časových úsecích, může výrobce zahrnout do výpočtu roku výstavby přeceňovací koeficient, výpočet si nechá schválit ministerstvem.

(9) Pokud se v daném zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se za hodnotu ηrpal^E přímo hodnota ηripal^E z tabulky č. 1. V případě společného spalování více druhů paliv při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie, stanovujeme výsledné harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu.

ηrpalE=∑i=1nQpal,i•ηripalE∑i=1nQpal,i %

Qpal,i – podíly energie jednotlivých druhů paliva spotřebovaných v kotli ke krytí kombinované výroby [GJ]

ηripal^E – harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby elektřiny uvedené v tabulce č. 1 pro jednotlivé druhy paliva [%]

(10) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny se zvyšuje v závislosti na průměrné roční teplotě vzduchu o 0,1 procentního bodu za každý stupeň pod 15° C. Protože na území ČR dlouhodobá průměrná roční teplota vzduchu ttep dosahuje 8° C, zvýší se harmonizovaná referenční účinnost o

ΔηrtepE=0,1.(15-8)=0,7 [%]

Korekční faktory pro klimatickou podmínky se nepoužívají u technologií kombinované výroby elektřiny a tepla založených na palivových článcích.

(11) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny ηrtep se dále upravuje v závislosti na síťových ztrátách, které přímo souvisí s napěťovou úrovní připojení výrobny kombinované výroby elektřiny a tepelné energie koeficientem napěťové úrovně připojení knap.úrovně přip.

Tabulka č. 2

Korekční faktory ve vztahu k síťovým ztrátám

| Napětí | Hodnota korekčního faktoru kinap.úrovně přip | | | Elektřina dodávána do přenosové nebo distribuční soustavy | Elektřina dodávána pro vlastní spotřebu nebo přímým vedením | | | --- | --- | --- | | > 200 kV | 1,000 | 0,985 | | 100-200 kV | 0,985 | 0,965 | | 50-100 kV | 0,965 | 0,945 | | 0,4-50 kV | 0,945 | 0,925 | | < 0,4 kV | 0,925 | 0,860 |

Pokud výrobna dodává elektřinu do jedné napěťové úrovně, dosadí se za hodnotu knap úrovně přip přímo hodnota kinap.úrovně přip. z tabulky č. 2.

V případě, že výrobna, soustrojí nebo sériová sestava soustrojí dodává elektřinu do více napěťových úrovní, korekční faktor pro vyhnutelné síťové ztráty se vyhodnotí na základě váženého průměru dodávané elektřiny.

knap.úrovňě přip=∑i=1nkinap.úrovně přip.Ei∑i=1n Ei -

Ei - jednotlivé podíly množství elektřiny dodané do odlišných napěťových úrovní v [MWh]

kinap.úrovně přip – jednotlivé korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty

Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty se neuplatňují pro dřevní hmotu a bioplyn.

(12) Výsledná hodnota harmonizované účinnosti oddělené výroby elektřiny k dosazení do vzorce pro výpočet úspory primární energie v odst. 2 se stanoví podle vzorce

ηrE=(ηrpalE+ΔηrtepE).knap.úrovně přip [%]

(13) Tabulka č. 3

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla

| Palivo | Druh média | | | | Pára/horká voda | Přímé výfukové plyny | | | | ηripalV | ηripalV | | | | --- | --- | --- | --- | | Pevné | Černé uhlí | 88,000 | 80,000 | | Hnědé uhlí, lignit | 86,000 | 78,000 | | | Dřevní hmota | 86,000 | 78,000 | | | Biomasa | 80,000 | 72,000 | | | Biologicky rozložitelný a neobnovitelný (komunální) odpad | 80,000 | 72,000 | | | Kapalné | Topné oleje | 89,000 | 81,000 | | Biopaliva | 89,000 | 81,000 | | | Biologicky rozložitelný odpad | 80,000 | 72,000 | | | Neobnovitelný odpad | 80,000 | 72,000 | | | Plynné | Zemní plyn | 90,000 | 82,000 | | Plyn z rafinace/vodík | 89,000 | 81,000 | | | Koksárenský,vysokopecni a jiné odpadní plyny, odpadní teplo | 80,000 | 72,000 | | | Bioplyn | 70,000 | 62,000 | |

Pokud se v zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se do vzorce pro výpočet UPE v odst. 2 za hodnotu ηr^V hodnota ηripal^V – 5 [%]. V případě společného spalování více druhů paliv stanovujeme výslednou harmonizovanou referenční hodnotu účinnosti pro oddělenou výrobu tepla prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu podle vzorce

ηrV=∑i=1nQpal,i.ηripalV ∑i=1nQpal,i-5 %

Qpal,i – jednotlivé podíly energie paliv spotřebované v kotli ke krytí výroby příslušejícího podílu elektřiny a tepelné energie v [GJ]

ηripal^V – jednotlivé harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby tepelné energie členěné podle typu paliva [%]

(14) V případě, že v jednom procesu kombinované výroby je vyráběna elektřina, užitečné teplo a mechanická energie, navrhne postup výpočtu dílčích energetických účinností dodávky tepla, elektrické účinnosti a výroby mechanické energie (např. tlakového vzduchu ) a úspory primární energie sám výrobce a nechá si postup potvrdit ministerstvem.

(15) Minimální účinnost výroby elektrické energie pro parní turbosoustrojí ηel, kde rok výstavby je 31.12.1995 a dříve, v % je 43^x při měrné spotřebě energie v palivu S^evpal 2,32 GJ/Gj nebo 8,37 GJ/MWh. U turbosoustrojí do 50MW je účinnost výroby ηel 35 %^xx při měrné spotřebě energie v palivu S^evpal 2,85 GJ/GJ nebo 10,28 GJ/MWh. Pro turbosoustrojí nad 50MW je účinnost výroby ηel 40^xx% při měrné spotřebě energie v palivu S^evpal 2,5 GJ/GJ nebo 9GJ/MWh

Poznámky:

^x platí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla

^xx platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla Esv (MWh)/Qtep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla): v případě zdrojů s kotli na spalování biomasy bude minimální účinnost stanovena odborným posudkem obsahujícím rovněž zhodnocení možností využití tepla.

Účinnost výroby elektrické energie v parním turbosoustrojí ηel se stanoví podle zvláštního právního předpisu^1.

(16) Účinnost výroby energie pro parní turbosoustrojí ηel, kde rok výstavby je po 31.12.1995, se stanoví podle zvláštního právního předpisu^1)

| Provozní soubor | Účinnost výroby ηet | Měrná spotřeba energie v palivu Setpal | | % | GJ/GJ | | | --- | --- | --- | | plynová turbína + spalinový kotel | 74 | 1,35 | | plynová turbína + spalinový kotel – špičkový provoz | 28 | 3,57 | | paroplynový cyklus s využitím tepla | 72 | 1,39 | | Paroplynový cyklus s kondenzací | 50x | 1,39 |

Poznámka:

^x platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla Esv (MWh)/Qtep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tpla).

Účinnost výroby elektrické energie v kombinovaném cyklu s plynovou turbinou a spalinovým kotlem ηet se stanoví podle zvláštního právního předpisu^1).

(17) Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem ηkj a minimální účinnost výroby energie v výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli ηet

| Jmenovitý el. Výkon kogenerační jednotky | teplota vody na výstupu z kogenerační jednotky | účinnost výroby energie v kogen. jednotce ηet | měrná spotřeba energie v palivu na výrobu el. Setpal | účinnost výroby energie (tep.+el.) v kotelně ηetx | | KW | °C | % | GJ/MWh | % | | --- | --- | --- | --- | --- | | do 100 | do 90 | 75 | 4,8 | 75 + 9xK/(1 + K) | | nad 100 | do 90 | 80 | 4,5 | 80 + 5xK/(1 + K) | | nad 100 | 91 - 100 | 75 | 4,8 | 75 + 10xK/(1 + K) | | nad 100 | 101 – 110 | 69 | 5,22 | 69 + 16xK/(1 +K) | | nad 100 | 111 – 120 | 64 | 5,62 | 64 + 21xK/(1 + K) | | nad 100 | 121 - 130 | 59 | 6,1 | 59 + 26xK/(1 + K) | | nad 100 | nad 130 | 54 | 6,67 | 54 + 31xK/(1 +K) |

xK=QpalkoQpalkj

Qpal^ko energie paliva spáleného v kogenerační jednotce (GJ)

Qpal^kj energie paliva spáleného v kotlích (GJ)

Účinnost výroby elektrické energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem ηet se stanoví podle zvláštního právního předpisu^1).

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 439/2005 Sb.

Žádost o vydání osvědčení o původu elektřiny z druhotných energetických zdrojů

[image omitted] [image omitted] [image omitted] [image omitted]

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 439/2005 Sb.

Způsob určení množství elektřiny vyrobené z druhotných energetických zdrojů s příspěvkem k ceně elektřiny

(1) Veškerá elektřina vyrobená výhradně z druhotných zdrojů je elektřinou s nárokem na příspěvek podle energetického zákona.

(2) Při využívání druhotného paliva ve směsi nebo současně s fosilním nebo jiným běžným palivem, např. TTO, LTO (dále jen primární palivo), je-li známo složení směsi a výhřevnost jejích složek, dělí se výstupní elektřina na složky shodným podílem jako podíl energetického potenciálu vstupních paliv. Na druhotné palivo připadá podíl

E=QdQps+Qd.Ec MWh

kde

Ec [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv

Qd [MWh] je energetický potenciál druhotného paliva ve směsi (součin množství a výhřevnosti)

Qps [MWh] je energetický potenciál primárního paliva ve směsi (součin množství a výhřevnosti)

Přitom Qps + Qd [MWh] je energetický potenciál směsi paliv.

(3) Spaluje-li se v zařízení určeném ke spalování primárního paliva současně nebo ve směsi druhotné palivo, jehož podíl ve směsi, popř. výhřevnost (nebo obojí) nejsou dostatečně přesně známy, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na druhotné palivo z úspory primárního paliva podle vztahu.

E = Ec . Δ q [MWh]

přičemž Ec [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv

∆q=1-Qps.ηpQv.100

kde

Qv [MWh] je výroba tepelné energie v kotlích ze spalované směsi paliv

ηp [%] je účinnost výroby tepla při samostatném spalování primárního paliva; nelze-li spalovat samotné primární palivo, dosadí se účinnost při jeho maximálním podílu ve směsi

Qps [MWh] je energetický potenciál primárního paliva ve směsi (součin množství a výhřevnosti)

Přitom Qps + Qd [MWh] je energetický potenciál směsi paliv

Δ q [-] je poměrná úspora primárního paliva při spalování směsi.

(4) Je-li využívána k výrobě elektřiny v turbosoustrojí pára vyráběná z odpadního tepla ve spalinovém kotli a současně pára vyráběná v jiném kotli, který spaluje primární palivo, a obě množství jsou samostatně měřena, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na odpadní teplo podle vztahu.

E=QotQvp+Qot.Ec MWh

kde

Ec [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv

Qot [MWh] je výroba tepelné energie z odpadního tepla ve spalinovém kotli

Qvp [MWh] je výroba tepelné energie z primárního paliva v samostatném kotli. Přitom Qvp + Qot [MWh] je celková výroba tepelné energie.

(5) Je-li využívána k výrobě elektřiny v turbosoustrojí pára vyráběná z odpadního tepla ve spalinovém kotli, který je přitápěn primárním palivem, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na odpadní teplo z úspory primárního paliva podle vztahu

E = Ec . Δq [MWh]

přičemž Ec [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv

∆q=1-Qpp.ηppQv.100 -

kde

Qpp [MWh] je energetický potenciál přitápěcího paliva

Qv [MWh] je výroba tepelné energie ve spalinovém kotli s přitápěním

ηpp [%] je účinnost, při spalování primárního paliva v kotli obdobného výkonu a parametrů páry

Δq [-] je poměrná úspora primárního paliva při využívání odpadního tepla.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 439/2005 Sb.

MĚSÍČNÍ VÝKAZ O VÝROBĚ ELEKTŘINY ZE ZDROJŮ S KOMBINOVANOU VÝROBOU ELEKTŘINY A TEPLA

[image omitted]

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 439/2005 Sb.

MĚSÍČNÍ VÝKAZ O VÝROBĚ ELEKTŘINY Z DRUHOTNÝCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ

[image omitted]

^1) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

^2) Vyhláška č. 438/2001 Sb., kterou se stanoví obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.