Vyhláška o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků

§ 1

Tato vyhláška stanoví

• a) náležitosti nakládání se závadnými látkami,

• b) náležitosti plánu opatření pro případ havárie (dále jen „havarijní plán“),

• c) způsob a rozsah hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků,

• d) požadavky na odborně způsobilou osobu a na záchytné vany.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) nakládáním se závadnými látkami – jejich těžba, výroba, zpracování, skladování, skládkování, zachycování, doprava, použití, zneškodňování, distribuce, prodej nebo jiné zacházení s nimi,

• b) zacházením se závadnými látkami ve větším rozsahu – zacházení se závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s celkovým množstvím v něm obsažených závadných látek nad 1 000 l včetně nebo v přenosných, k tomu určených, obalech s celkovým množstvím v nich obsažených závadných látek nad 2 000 l včetně, a to v kterémkoliv okamžiku. O zacházení s pevnými závadnými látkami ve větším rozsahu se nejedná, je-li s nimi nakládáno v kterémkoliv okamžiku v celkovém množství závadných látek do 2 000 kg včetně. Dále se o zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu nejedná, je-li nakládáno

• 1. s uhlovodíky ropného původu jako pohonnými hmotami při provozu jednotlivých dopravních prostředků silniční, drážní, vodní a letecké dopravy a mobilních mechanizačních prostředků včetně provozu vojenské techniky a materiálu, nebo

• 1. s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci,

• c) zacházením se závadnými látkami, které je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody – zacházení s nebezpečnou závadnou látkou nebo zvlášť nebezpečnou závadnou látkou, a to v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, v záplavových územích, na vodních tocích či vodních nádržích nebo v jejich blízkosti nebo v bezprostřední blízkosti kanalizačních vpustí a šachet^1) svedených do kanalizace pro veřejnou potřebu nebo do povrchových vod. O zacházení se závadnými látkami, které je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se nejedná, je-li v uvedených oblastech nakládáno

• 1. se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s celkovým nejvyšším množstvím v kterémkoliv okamžiku v něm obsažených zvlášť nebezpečných závadných látek v kapalném skupenství do 10 l včetně nebo v pevném skupenství do 15 kg včetně nebo v přenosných, k tomu určených, obalech s celkovým nejvyšším množstvím v nich obsažených zvlášť nebezpečných závadných látek do 15 l včetně,

• 1. s nebezpečnými závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s celkovým nejvyšším množstvím v kterémkoliv okamžiku v něm obsažených závadných látek v kapalném skupenství do 250 l včetně nebo v pevném skupenství do 300 kg včetně nebo v přenosných, k tomu určených, obalech s celkovým nejvyšším množstvím v nich obsažených nebezpečných závadných látek do 300 l včetně,

• 1. s uhlovodíky ropného původu jako pohonnými hmotami při provozu jednotlivých dopravních prostředků silniční, drážní, vodní a letecké dopravy a mobilních mechanizačních prostředků včetně provozu vojenské techniky a materiálu, nebo

• 1. s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci,

• d) uživatelem závadných látek – každý, kdo s těmito látkami zachází,

• e) zařízením – technická nebo technologická jednotka nebo provozní soustava takových jednotek, v níž se nakládá se závadnou látkou, a to včetně všech jejich částí nezbytných pro provoz, jako jsou stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy nebo nákladové prostory; zařízením je i mobilní technická jednotka sloužící k dopravě závadné látky,

• f) uceleným provozním územím – území, kde se nachází zařízení nebo soubor zařízení, v nichž je nakládáno s jednou nebo více závadnými látkami, a které je charakterizované společnými technickými nebo provozními podmínkami a vlastnostmi, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a území, na kterém je prováděna stavba velkého rozsahu (například most, silnice), při jejímž provádění by mohlo dojít k úniku závadných látek ohrožujícímu jakost povrchových nebo podzemních vod; pro účely zpracování havarijního plánu pro dopravu závadných látek se uceleným provozním územím rozumí technická základna, servisní a manipulační místa používaná jejich provozovatelem, uceleným provozním územím jsou i zemědělské pozemky s místy určenými k uložení tuhých statkových nebo organických hnojiv^16) na zemědělské půdě před jejich použitím,

• g) havarijním plánem – písemný dokument, vypracovávaný podle § 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona uživatelem závadných látek zacházejícím s nimi ve větším rozsahu nebo se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody,

• h) nesaturovanou zónou – zóna nad hladinou podzemní vody, ve které jsou dutiny horninového prostředí částečně vyplněny vzduchem a částečně vodou; součástí nesaturované zóny je i pásmo, kde jsou póry naplněny vodou, ale pórový tlak je negativní,

• i) saturovanou zónou – vlastní zvodnělé pásmo pod hladinou podzemní vody, ve kterém jsou všechny dutiny horninového prostředí vyplněny vodou,

• j) odborně způsobilou osobou – fyzická osoba, která je způsobilá podle § 6a provádět zkoušky těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a dopravu nebezpečných a zvlášť nebezpečných závadných látek,

• k) kontrolním systémem – systém umožňující stálé sledování případného úniku závadných látek,

• l) havarijní jímkou – jímka, záchytná vana nebo nádrž určená k zadržení závadných látek uniklých nebo vypuštěných při havarijních stavech z nádrží, kontejnerů, obalů, případně technologického zařízení s objemem minimálně odpovídajícím kapacitě největší nádrže v ní umístěné nebo do ní svedené,

• m) nadzemní nádrží – nádrž, u níž je umožněna kontrola všech vnějších stěn a dna, a nádrž s povrchem zakrytým snímatelnou tepelnou izolací.

Náležitosti nakládání se závadnými látkami

§ 3

(1) Uživatelé závadných látek s nimi nakládají tak, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí (§ 39 odst. 1 vodního zákona), a řídí se při tom výstražnými symboly, uvedenými na obale výrobku s obsahem konkrétní závadné látky, a pokyny pro bezpečné zacházení s nimi, které stanoví zvláštní právní předpisy^2).

(2) Kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek plní alespoň jednu z těchto funkcí:

• a) kontinuální technické zjišťování těsnosti zařízení, v němž je obsažena závadná látka,

• b) zjišťování přítomnosti závadné látky v okolí zařízení, včetně horninového prostředí povrchových a podzemních vod,

• c) trvalé měření hladiny závadné látky s indikací proti přeplnění a úniku,

• d) senzorickou kontrolu těsnosti zařízení, nebo

• e) senzorickou kontrolu stavu a vlivu závadných látek uložených mimo zařízení podle zvláštního právního předpisu^17) na okolní prostředí.

(3) Kontrolní systém u nadzemních zařízení, u kterých je možné provést senzoricky kontrolu celého jejich vnějšího pláště, může být založen na senzorickém pozorování uživatelem nebo jím vyškolenou a pověřenou osobou.

(4) Uživatelé závadných látek provádějí kontroly způsobem podle odstavců 2 a 3 a o jejich výsledcích vedou evidenci. Základem kontroly je vizuální prohlídka skladů a skládek, posouzení jejich technického stavu, kontrola výstupů z technických kontrolních systémů a kontrola funkčnosti systémů pro průběžné měření výšky hladiny a pro ochranu proti přeplnění. Evidence kontrol je na vyžádání předkládána příslušnému vodoprávnímu úřadu a České inspekci životního prostředí, případně kontrolním orgánům podle zvláštního právního předpisu^18), včetně technické výkresové dokumentace kontrolovaných zařízení.

§ 3a

(1) Odborně způsobilá osoba v rámci provádění zkoušek těsnosti podle § 39 odst. 4 písm. d) vodního zákona:

• a) se prokazatelným způsobem seznámí se zkoušeným potrubím, nádrží pro skladování nebo prostředkem pro dopravu závadných látek,

• b) vypracuje předpis pro provedení zkoušky těsnosti, který obsahuje náležitosti uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce; tento předpis bude uživatelem evidován a na vyžádání předložen příslušnému vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí,

• c) posoudí aktuální technický stav potrubí, nádrže pro skladování nebo prostředku pro dopravu závadných látek,

• d) posoudí výstupy kontrolního systému podle § 3 odst. 2.

(2) Při zpracování předpisu pro provedení zkoušky těsnosti podle odstavce 1 písm. b) lze využít dokumenty a části dokumentů zpracované podle jiných právních předpisů nebo pro vnitřní potřebu provozovatele, pokud odpovídají svým obsahem požadavkům podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. V předpisu pro provedení zkoušky těsnosti odborně způsobilá osoba uvede odkazy na tyto dokumenty.

(3) Odborně způsobilá osoba v rámci provádění zkoušek těsnosti podle § 39 odst. 4 písm. d) vodního zákona provede zkoušku těsnosti dotčené nádrže, potrubí nebo prostředku pro dopravu:

• a) způsobem v souladu s odpovídající technickou normou^19) nebo zvláštním právním předpisem^20), nebo

• b) náhradním způsobem, v případě, že zkoušku není možné provést způsobem podle písmene a), a to:

• 1. kontrolou výstupů z kontrolního systému zřízeného pro zjišťování úniku závadných látek ze zkoušené nádrže nebo potrubí z důvodů jeho netěsnosti,

• 1. zjištěním a vyhodnocením aktuálního stavu podzemní vody, zeminy nebo půdy v okolí nádrže nebo potrubí,

• 1. kontrolou měřením poklesu hladiny skladované látky v nádrži, nebo

• 1. senzorickou kontrolou stavu zkoušené nádrže nebo potrubí.

§ 4

Identifikační údaje a vlastnosti zvlášť nebezpečných závadných látek, o nichž jejich uživatel vede podle § 39 odst. 6 vodního zákona záznamy, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. Má-li uživatel zvlášť nebezpečné závadné látky k dispozici bezpečnostní list vypracovaný pro ni podle zvláštního právního předpisu^3), může použít pro účely vedení záznamů tento bezpečnostní list.

Náležitosti havarijního plánu

§ 5

(1) Havarijní plán obsahuje vymezení uceleného provozního území, pro které je zpracován, a údaje o uživateli závadných látek (jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa pobytu^4), jde-li o fyzickou osobu, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu místa podnikání a identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu). V případě, že uživatel závadné látky není totožný s vlastníkem nebo vlastníky uceleného provozního území nebo zařízení, uvedou se tyto údaje i o vlastníkovi nebo vlastnících, popřípadě i o nájemci nebo nájemcích uceleného provozního území nebo jednotlivých zařízení.

(2) Ustanovení týkající se uvádění údajů o vlastníkovi či vlastnících provozního území neplatí pro havarijní plán určený pro ucelené provozní území obsahující místa určená k uložení tuhých statkových nebo organických hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím. Místa určená k uložení hnojiv se schematicky zakreslují do mapových podkladů evidence využití půdy vedené podle zvláštního právního předpisu^21), pokud je uživatel závadných látek do této evidence zařazen.

(3) Dále havarijní plán obsahuje tyto náležitosti:

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu, dosažené odborné vzdělání a telefonické spojení na autora havarijního plánu, jméno, popřípadě jména a příjmení statutárního zástupce uživatele závadných látek a kontaktní spojení na něj, jde-li o právnickou osobu, jména, popřípadě druhá jména, příjmení a funkční zařazení osob, určených uživatelem závadných látek k zajištění plnění úkolů podle havarijního plánu a telefonické spojení na ně,

• b) seznam závadných látek, se kterými uživatel zachází, včetně jejich průměrného a nejvyššího množství; identifikační údaje a bezpečnostní list závadných látek nebo identifikační list nebezpečného odpadu nebo odkazy na dokumentaci uživatele, ve které jsou tyto údaje a listy na vyžádání vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí k dispozici; v případě, že není bezpečnostní list závadných látek nebo identifikační list nebezpečného odpadu k dispozici, uvedou se vlastnosti těchto látek nebo odpadu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce,

• c) seznam zařízení, ve kterých se zachází se závadnými látkami, včetně přehledného schematického zakreslení jednotlivých zařízení, jejich technických parametrů a popisu kanalizace; dokumentace zahrnuje popis cesty odtoku odpadní vody od jejího vzniku v zařízení až po výpust odpadní vody do povrchových vod, popřípadě do kanalizace pro veřejnou potřebu, a dále popis cesty odtoku srážkových vod oddílnou dešťovou kanalizací až po její výpust,

• d) výčet a popis možných cest havarijního odtoku závadných látek a odtoku vod použitých k hašení a z toho vyplývajících ohrožených objektů, včetně horninového prostředí, podzemních zařízení (zejména kolektorů, technologických kanálů a kanalizací) a povrchových a podzemních vod jako pravděpodobných koncových recipientů uniklých závadných látek; v případě uložení tuhých statkových nebo organických hnojiv na zemědělské půdě nebo nouzové aplikaci statkových nebo organických hnojiv v případě havarijní situace v ustájovacích nebo skladovacích objektech se využijí informace o místech určených k uložení nebo k použití výše uvedených hnojiv, získané z evidence využití půdy vedené podle zvláštního právního předpisu^21), pokud je uživatel závadných látek do této evidence zařazen,

• e) výčet a popis stavebních, technologických a konstrukčních preventivních opatření, včetně jejich parametrů,

• f) výčet a popis organizačních preventivních opatření a technických prostředků (druh, množství, účel) využitelných při bezprostředním odstraňování příčin a následků havárie, včetně situace s vyznačením místa uložení těchto technických prostředků, popřípadě spojení na smluvního dodavatele těchto služeb, včetně způsobu jejich dodání,

• g) popis postupu po vzniku havárie v členění na:

• 1. bezprostřední odstraňování příčin havárie (§ 9),

• 1. hlášení havárie (§ 7),

• 1. zneškodňování havárie (§ 10),

• 1. odstraňování následků havárie (§ 11),

• 1. vedení dokumentace o postupech použitých při zneškodňování a odstraňování následků havárie,

• h) zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii a její likvidaci,

• i) personální zajištění činností podle havarijního plánu včetně telefonického spojení na tyto osoby, schéma řízení při bezprostředním odstraňování příčin havárie, a to i pro doby omezené činnosti uživatele závadných látek, zejména mimo pracovní dobu nebo v období dovolených,

• j) adresy a telefonická spojení na správní úřady, subjekty účastnící se zneškodňování havárie a případně i jiné odborné subjekty^5) a další zainteresované právnické i fyzické osoby, především na:

• 1. Hasičský záchranný sbor České republiky,

• 1. jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,

• 1. Policii České republiky,

• 1. správce povodí, v jehož územní působnosti se ucelené provozní území nachází,

• 1. místně příslušný vodoprávní úřad,

• 1. místně příslušný inspektorát České inspekce životního prostředí, oddělení ochrany vod,

• 1. zdravotnickou záchrannou službu,

• 1. místně příslušný obecní, popřípadě městský úřad,

• 1. místně příslušný krajský úřad,

• 1. příslušný orgán ochrany veřejného zdraví,

• 1. Český inspektorát lázní a zřídel v případě dotčení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodních minerálních vod,

• 1. správce vodního toku, v jehož povodí se ucelené provozní území nachází,

• 1. vlastníka, popřípadě provozovatele kanalizace, pokud je zařízení či ucelené provozní území odkanalizováno,

• 1. odběratele vody (§ 8 vodního zákona) bezprostředně ohrožené následky havárie,

• k) postup předávání hlášení o vzniku havárie, obsah hlášení a způsob vedení záznamů o hlášeních,

• l) kvalifikace a postupy (plány účelových školení a výcviku) zabezpečující rozvoj a udržování potřebných odborných způsobilostí ostatních osob, podílejících se na plnění úkolů stanovených havarijním plánem,

• m) údaje o umístění kopií havarijního plánu, případně výpisů z něho tak, aby byly zajištěny trvalé a bezprostřední informace u jednotlivých zařízení, v nichž se nakládá se závadnými látkami.

(4) Součástí havarijního plánu je též popis způsobu vedení záznamů a fotodokumentace o opatřeních prováděných podle havarijního plánu, popis kontrolního systému (§ 3 odst. 2), jeho funkce a provozu a způsob vyhodnocování, podrobnosti o hlášení havárií (§ 7) a další podrobnosti související s plněním povinností uživatele závadných látek podle § 9 až 11, zejména zásady odstraňování odpadů, které mohou při zneškodňování havárie vzniknout.

§ 6

(1) Uživatel závadných látek zpracuje více havarijních plánů pro jedno ucelené provozní území nebo jeden havarijní plán pro více ucelených provozních území v odůvodněných případech po projednání s příslušným vodoprávním úřadem. Havarijní plány zpracovávané více uživateli závadných látek pro stejné ucelené provozní území se koordinují podle technických podmínek tohoto území, například podle společných podzemních sítí, zejména kanalizací.

(2) Havarijní plán zpracovávaný provozovatelem uceleného provozního území pro dopravu závadných látek obsahuje náležitosti uvedené v § 5 odst. 1 až 3. Podkladem pro tento havarijní plán je zejména okruh běžně manipulovaných nebo skladovaných závadných látek v tomto uceleném provozním území a dokumenty předložené dopravcem závadné látky, například přepravní doklad, bezpečnostní list nebezpečné chemické látky nebo chemického přípravku^6) nebo identifikační list nebezpečného odpadu^7). Havarijní plán zpracovaný provozovatelem uceleného provozního území pro dopravu závadných látek nesmí být v rozporu s mezinárodními smlouvami o dopravě^8).

(3) Havarijní plán zpracovávaný pro provádění stavby velkého rozsahu [§ 2 písm. f)] obsahuje náležitosti uvedené v § 5 odst. 1 až 3 přiměřeně. Dále tento plán obsahuje zejména:

• a) popis technického zabezpečení stavby,